Daňově uznatelné náklady: Co se změní v roce 2015

8. 12. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Daňově uznatelné náklady: Co se změní v roce 2015 Životní pojištění sloužilo mnoha firmám jako kanál pro nedaněné příjmy zaměstnanců. Od ledna 2015 už to nebude možné. Změny nastanou i v oblasti daně z nabytí nemovitých věcí v případě manželů, zůstatkové ceny při vypořádání práva stavby atd. Dejte si rovněž pozor na odpočty na poslední chvíli, zvyšují riziko chyb až třikrát.

Obsah dokumentu

Z pojistné smlouvy nepůjde vybírat peníze

Výrazná změna se od roku 2015 týká daňové uznatelnosti životního pojištění. „Aby bylo nadále možné považovat pojistné za daňově zvýhodněné, platí kromě současných podmínek, které zůstávají beze změny, nová podmínka, tedy že z pojistné smlouvy nesmí být proveden výběr finančních prostředků,“ vysvětluje Kamil Durčák, analytik finanční skupiny Swiss Life. 

kalkulačka pero účtyNovela zákona měla zabránit sjednávání takzvaných „průtokáčů“, kde zaměstnavatel část mzdy vyplácel formou mimořádného pojistného na smlouvu životního pojištění. Zaměstnanec tento příspěvek zaměstnavatele mohl v podstatě okamžitě z životního pojištění vybrat a zaměstnavatel ani zaměstnanec nemuseli zpětně odvádět odvody.

Částka příspěvku zaměstnavatele byla osvobozena od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a pro zaměstnance tento příspěvek nebyl zdanitelným příjmem a stát takto přicházel o odvody do státní kasy.

„Novela jednoznačně sjednávání ´průtokáčů´  zabrání, protože již nebude možné provádět výběry z pojištění, ale na druhou stranu převádí na klienty poměrně zásadní administrativní zátěž ohledně zpětného dodanění při porušení pravidel daňové uznatelnosti,“ dodává Kamil Durčák a pokračuje: „Zda novela přinese do státní kasy více peněz, bude jednoznačně možné určit až za několik let, ale pravděpodobně to žádný zásadní dopad pro státní kasu mít nebude.“

Aby od začátku roku mohl zaměstnanec využít dosavadní daňový režim, tedy osvobození příspěvků zaměstnavatele od daně až do částky 30 tisíc korun ročně a snížení základu daně o jím zaplacené pojistné až do částky 12 tisíc korun ročně, musí pojistná smlouva splňovat i tuto nově stanovenou podmínku.

NEPŘEHLÉDNĚTE!

Chcete vědět, co vás čeká v příštím roce? Připravili jsme pro vás speciál Změny pro podnikatele 2015

Smlouvy na pojistky je nutné upravit do března

„Stávající klienti se budou muset rozhodnout, zda budou chtít upravit své smlouvy tak, aby splňovaly možnost osvobození příspěvku zaměstnavatele na pojistné a rovněž možnost snížit základ daně pojištěného o zaplacené pojistné. Úprava pojistné smlouvy musí být provedena nejpozději do konce března 2015,“ konstatuje Kamil Durčák a pokračuje: „Přechod na daňově uznatelnou smlouvu o životním pojištění provedou pojišťovny automaticky s tím, že pouze aktivní nesouhlas klienta převedení zabrání.“

V případě, že klient poruší podmínku daňové uznatelnosti, bude muset dodanit příspěvky zaměstnavatele a dříve uplatněné odečitatelné položky z vlastního příspěvku. I nadále platí, že mezi podmínky uznatelnosti patří dovršení 60 let věku klienta v okamžiku výplaty plnění a doba trvání pojištění delší než 60 měsíců.

Změna se týká také staveb

Jednou z oblastí, které se bude týkat změna, je zůstatková cena při vypořádání práva stavby. „Koncept práva stavby je součástí českého právního systému od roku 2014. Při vypořádání práva stavby dochází k převedení stavby ze stavebníka na vlastníka pozemku a právo stavby zaniká," vysvětluje Tereza Tomanová, manažerka v daňovém oddělení poradenské společnosti Deloitte.

"Zůstatková cena realizované stavby by při vypořádání měla být stejně jako v případě prodeje nebo likvidace daňově uznatelným nákladem, nelze ji však z pohledu terminologie zahrnout pod žádný z těchto případů, které zákon o daních z příjmů již řešil,“ dodává.

Podle ní je od nového roku ustanovení zákona, které řeší daňovou uznatelnost zůstatkové ceny hmotného majetku, rozšířeno také na uplatnění zůstatkové ceny při vypořádání práva stavby, tedy v situaci, kdy stavba realizovaná stavebníkem zůstane zachována a připadne vlastníkovi pozemku.

Změny se dotknou také pracovních cest služebním vozidlem pořízeným na leasing. „Při pracovní cestě uskutečněné vozidlem pořízeným formou finančního leasingu se uplatní výdaje nebo náklady na pohonné hmoty v prokázané výši. Při zahraniční pracovní cestě, u které nelze prokázat výdaje uskutečněné vozidlem, které si poplatník pořizuje formou finančního leasingu, uplatní výdaje ve výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty,“ upozorňuje Tereza Tomanová.

Tyto úpravy jsou do zákona doplněny, protože od 1. ledna 2014 se na finanční leasing již nevztahují patřičná ustanovení zákona o nájmu. Proto bylo třeba znění patřičně doplnit.

V nové podobě se bude od roku 2015 řešit také daň z nabytí nemovitých věcí v případě manželů. „Pokud manželé prodají nemovitou věc, která je v jejich společném jmění, to jest společném jmění manželů, může si ten, který příjem z prodeje zdaní ve svém daňovém přiznání, uplatnit jako daňově uznatelný náklad daň z nabytí nemovitých věcí zaplacenou druhým z manželů. Toto ustanovení reaguje na skutečnost, že daň zaplacená za jiného poplatníka je obecně daňově neuznatelným nákladem,“ popisuje Tereza Tomanová.

Příjem z prodeje nemovité věci nelze však pro účely daně z příjmů rozdělit mezi oba manžele, musí ho zdanit jen jeden z nich, a tak je logické, že si jako daňový výdaj může uplatnit i daň z nabytí nemovitých věcí zaplacenou druhým z manželů.

Změna omezí zneužívání přefakturace

Další z opatření v oblasti uznatelných nákladů má omezit zneužívání, ke kterému podle finanční správy docházelo na základě původního ustanovení, kdy se na s pomocí  takzvaného „zc)“ různé nedaňové výdaje stávaly daňovými.

Od nového roku bude možné za daňově uznatelné náklady považovat jen náklady přímo přefakturované, například náklady na reprezentaci, pokud k nim bude existovat konkrétní související příjem,“ vysvětluje Tereza Tomanová. U daňově neuznatelných nákladů, které mají speciální režim, například rezervy, opravné položky, odpisy a podobně, nemůže být toto ustanovení využito.

„Tato změna může mít přímý dopad  na společnosti, jejichž výnosy jsou odvozeny na základě přefakturace části nebo celkových nákladů, takzvaného cost-plus,“ upozorňuje manažerka daňového oddělení Deloitte.

Věc na leasing se musí stát obchodním majetkem

Do zákona o daních z příjmů se také od ledna 2015 zavádí nová definice finančního leasingu, která reaguje na dosavadní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v této oblasti.

„Daňová uznatelnost úplaty u finančního leasingu jako nákladu je zdánlivě zúžena pouze na jedinou podmínku, tedy pokud je hmotný majetek pořízený formou finančního leasingu po jeho ukončení zahrnut do obchodního majetku. Nicméně je třeba upozornit na to, že zbylé původní podmínky platí stále a je třeba je dodržet, jsou pouze přesunuty do speciálního ustanovení, jež poskytuje definici finančního leasingu,“ uzavírá Tereza Tomanová.

Odpočty na poslední chvíli budí podezření

Kromě změn v oblasti daňově uznatelných nákladů by si podle odborníků měli podnikatelé dávat pozor také na podezřelé odpočty na poslední chvíli, které by mohly vyvolat pozornost finanční kontroly. Rizika odhalení chybného účtování se v listopadu a prosinci zvyšují až na dvojnásobek.  

„Daňový základ lze snížit pouze o výdaje, které souvisejí s dosažením, zajištěním a udržením příjmů. V praxi se často setkáváme se snahou firem snížit si daňovou povinnost zahrnutím výdajů z vánočních večírků do daňově uznatelných nákladů. Ve skutečnosti se však jedná o náklady na občerstvení, které daňově uznatelné nejsou. Podvodem je také skrývání občerstvení za pronájem salonku v restauraci,“ upozorňuje daňová poradkyně Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision.

Například pořízení čtyř notebooků v pětičlenné firmě není nic překvapivého, ale opačný poměr už při kontrole vyvolá podezření a je nutné jej logicky vysvětlit. „Daňově uznatelným výdajem pro podnikatele, který vede daňovou evidenci, bude nákup zásob kancelářských potřeb na příští rok, ale také to, že koupí počítače a telefony, s maximální hranicí 40 tisíc za kus, v předstihu pro nové zaměstnance, nastupující až od ledna,“ popsala ekonomické důvody optimalizace daní před koncem roku Blanka Štarmanová.

Stejně je třeba přistupovat k účtování výdajů na vybavení a zařízení firmy. Pokud podnikatel na náklady společnosti pořídí mikrovlnnou troubu a kontroloři v zašlé kuchyňce naleznou jen pět let starý model, určitě neprokáže, že mu doma slouží výhradně k pracovním účelům.

„Efektivní optimalizaci daní firmám přinášejí zaměstnanecké benefity. Vánoční prémie, přidání několika dnů volna nebo dnů s home office, i obměna například mobilních telefonů, které slouží výhradně pro pracovní účely. Náklady s tímto spojené jsou daňově uznatelné naprosto bez problémů,“ vyjmenovává Blanka Štarmanová.

Další možnosti, které hojně využívají společnosti s ručením omezeným a jiné podnikatelské subjekty, skýtají příspěvky zaměstnancům na dovolenou až do výše 20 tisíc korun ročně nebo příspěvky na kulturní a sportovní akce či péči o zdraví bez cenového omezení.

„Zaměstnanecké benefity, jako například vstupy do wellness, posiloven nebo aquaparků, jsou pro společnost nedaňovým nákladem a zaměstnanci z nich daně ani pojištění neodvádějí. Navíc lze tyto benefity pořídit formou široce platných poukázek,“ doplňuje Blanka Štarmanová. Všechny tyto varianty jsou levnější než obvyklé peněžité vánoční odměny, které podléhají stejným daňovým odvodům jako běžné výplaty.

Nejpopulárnější stálicí v daňové optimalizaci zůstávají vánoční dárky pro obchodní partnery. „Daňově uznatelným nákladem je reklamní nebo propagační předmět do hodnoty 500 korun bez DPH, který je opatřen jménem firmy nebo její ochrannou známkou nebo názvem propagovaného zboží či služby a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně. Neperlivá vína, diáře, kalendáře, flash disky, drobná příslušenství k počítačům a různé kancelářské potřeby využívá podle našich zkušeností na konci roku téměř 90 procent firem,“ vypočítává Blanka Štarmanová.

Jaké dopady mají neuznané náklady?

V případě, když finanční úřad neuzná podnikateli jeho daňový náklad, bude daňová povinnost zpětně doměřena, tedy zvýšena podle upraveného daňového základu. Vyčísleny budou také úroky z prodlení a penále za zjištění nedostatku v rámci daňové kontroly. Úrok z prodlení se řídí repo sazbou ČNB, která je aktuálně 0,05 procenta, navýšenou o 14 procentních bodů. Penále činí striktně 20 procent z doměřené částky, tedy z dopočteného rozdílu na dani. I když je podnikatel ve ztrátě, penále mu bude vyměřeno, a to ve výši jednoho procenta ze zjištěného rozdílu na daňové ztrátě.


Dalibor Dostál

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek