MZV: Souhrnná teritoriální informace

Prezident Daniel Noboa, který se ujal funkce na konci listopadu 2023, musel během svého krátkého funkčního období (cca 1,5 roku) vykázat výsledky a splnit alespoň některé předvolební sliby, aby si udržel popularitu a mohl tak pomýšlet na případné znovuzvolení. Prezident Noboa přišel s několika projekty, jako je výstavba nových věznic či povolení hazardu (otevření kasin). Pro získání půjček od mezinárodních organizací, které jsou nezbytné pro fungování země, se musel pokusit o zavedení řady ekonomických opatření v oblasti daní, subvencí nebo podpory investic, které se často nesetkávaly s podporou parlamentu ani obyvatelstva. Jistou zkouškou obliby a šancí pro prezidentské volby v r. 2025 se stalo referendum, kdy obyvatelstvo odpovídalo na 11 otázek z oblasti bezpečnosti, spravedlnosti a ekonomiky. Nebyly přijaty 2 z otázek týkající se zaměstnanosti a mezinárodních arbitráží v případě zahraničních investic. Postavení země v zahraničí bylo narušeno vstupem ekvádorské speciální jednotky na mexické velvyslanectví v Quitu, a to bez souhlasu vedoucího mise a zatčením bývalého viceprezidenta Jorgeho Glase, který zde žádal o politický azyl. Ekvádor byl na mezinárodním fóru odsouzen za porušení Vídeňské konvence. Mexiko reagovalo okamžitým přerušením diplomatických styků. Ekvádorská ekonomika je v recesi. Ač díky zavedení několika opatření byla na daních vybrána rekordní částka, snížená výroba elektřiny v důsledku dlouhotrvajícího sucha měla značný dopad na fungování hospodářství. Dodávky energie byly přerušovány až na 24 hodin. Tradiční tahoun ekonomického růstu, domácnosti, omezil svou spotřebu, která klesla o 2,2 %. HDP poklesl v r. 2024 o 2,6 %. Špatná bezpečnostní situace, která opakovaně nutila vyhlašovat výjimečný stav, měla také vliv na ekonomické aktivity. Odrazovalo to také zahraniční investory, přímé zahraniční investice v r. 2024 činily jen 232,11 mil. USD. Boj drogových kartelů již řadu měsíců neprobíhá jen ve věznicích, je stále častější mimo ně. Nejhorší situace přetrvává v Guayaquilu, největším ekvádorském městě a zároveň největším latinskoamerickém přístavu na tichomořském pobřeží.

Tato souhrnná teritoriální informace je zpracovávaná pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytovaná ve zkráceném rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Ekvádor (222.02 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Ekvádorská republika (República del Ecuador)
Ekvádor je prezidentskou demokracií v jejímž čele stojí od roku 2023 (jakožto prozatímní hlava země) Daniel Roy-Gilchrist Noboa Azín, který byl v dubnu roku 2025 znovu zvolen v řádných volbách. Prezident je volen na 4 roky s možností 1 znovuzvolení.

151členný jednokomorový ekvádorský parlament Asamblea Nacional je roztříštěný jak politicky, tak početně. Noví poslanci poprvé usedli na svá místa 14. května 2025 a zastupují strany a uskupení levicové, středolevé, středové a středopravé, celkem 13 subjektů (včetně nezávislých poslanců). Předsedou parlamentu je nyní zástupce Acción Democrática Nacional ADN Niels Olsen Peet.  Složení: Acción Democrática Nacional – 66 křesel, Movimiento Revolución Ciudadana – 64, následují Pachakutik – 9, Partido Social Cristiano – 4, Construye – 19,  Movimiento RETO – 1, Partido Sociedad Patriótica – 1, Unidad Popular – 1, Movimiento Construye – 1, nezávislí kandidáti – 1, provinční hnutí – 4. Vládní ADN obsadila většinu postů předsedů komisí.

1.2. Zahraniční politika země

Ekvádor má dlouhodobě zájem o posílení spolupráce se sousedními zeměmi, včetně regionální integrace. V posledních letech se snaží o větší přiblížení k Západu. Vydání zakladatele WikiLeaks Juliana Assange uvolnilo vztahy s USA, takže se v únoru r. 2020 uskutečnilo setkání ekvádorského a amerického prezidenta (první schůzka na nejvyšší úrovni po 20 letech). Ekvádor získal finanční pomoc na integraci více než 400 tis. venezuelských uprchlíků. Ekvádor a EU každoročně realizují Politický dialog na vysoké úrovni. V dubnu r. 2024 byly vážně poškozeny vztahy s Mexikem, kdy zvláštní jednotka v rozporu s Vídeňskou konvencí o diplomatických vztazích násilně vstoupila na území mexické ambasády v Quitu, kde se ukrýval bývalý viceprezident Jorge Glas a zatkla ho. Tento krok byl odsouzen jak řadou států, tak řadou mezinárodních organizací. Ekonomické vztahy jsou upraveny Obchodní dohodou mezi EU a Ekvádorem. Ekvádor již není kvalifikován jako příjemce rozvojové pomoci. Přesto EU v rámci Víceletého indikativního programu 2014 – 2020 poskytla nejchudším regionům rozvojovou pomoc ve výši 67 mil. EUR.

Zahraniční politika země se soustřeďuje na 9 hlavních oblasti: svrchovanost a vztahy se sousedními státy (Peru, Kolumbie, zájmy v Tichém oceánu); mezinárodní bezpečnost; migrace; mezinárodní rozvojová spolupráce; mezinárodní obchodní dohody a investice; regionální integrace; lidská práva a udržitelný rozvoj. 

1.3. Obyvatelstvo

V r. 2026 dosáhl počet obyvatel 18,43 mil., hustota zalidnění činí 54 ob./km2, což je nejvíce v Latinské Americe. 50,04 % obyvatelstva tvoří ženy.

Největší města: Guayaquil (3,16 mil. ob.), Quito (2,53 mil. ob.), Cuenca, Santo Domingo, Manta. Etnické složení (2010): 71,9 % míšenci (běloši s původním obyvatelstvem), 7,8 % afroekvádorci, 7,1 % indiáni, 7 % běloši. Náboženství: 74 % katolíci, 10,3 % protestanti.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ekvádorská ekonomika prošla v roce 2024 obtížným obdobím, kdy HDP meziročně poklesl o 2 %. Negativní vývoj souvisel především s energetickou krizí, výpadky dodávek elektřiny, oslabenou domácí poptávkou, nižší investiční aktivitou a zhoršenou bezpečnostní situací v zemi. Významný dopad měly také problémy v průmyslu a omezení ekonomické aktivity v důsledku bezpečnostních opatření vlády proti organizovanému zločinu. V roce 2025 však ekonomika vykazuje známky postupného oživení a bylo možné pozorovat růst kolem 3 %. Ke zlepšení přispívá stabilizace energetické situace, obnovení investic a pokračující export ropy, zemědělských komodit a těžebních produktů. Růst HDP na obyvatele z přibližně 15,8 tis. USD v roce 2024 na více než 16,6 tis. USD v roce 2025 potvrzuje postupné zotavení ekonomiky.

Makroekonomická situace Ekvádoru zůstává relativně stabilní především díky dolarizované ekonomice, která omezuje inflační tlaky. Inflace v roce 2025 klesla na přibližně 0,7 %, což podporuje kupní sílu obyvatelstva i stabilitu podnikatelského prostředí. Oficiální nezaměstnanost se pohybuje kolem 3 %, nicméně významným problémem nadále zůstává vysoký podíl neformální zaměstnanosti a sociální nerovnosti. Průmyslová produkce, která v roce 2024 zaznamenala výrazný pokles o více než 3,5 %, se v roce 2025 vrátila k mírnému růstu. Přesto hospodářství zůstává citlivé na vývoj cen ropy, klimatické jevy ovlivňující energetiku a zemědělství i na domácí bezpečnostní situaci. 

Zahraniční obchod zůstává jedním z hlavních pilířů ekvádorské ekonomiky. Země si i v letech 2024 a 2025 udržuje vysoký přebytek obchodní bilance přesahující 6 mld. USD. Export zboží se opírá především o ropu, banány, krevety, kakao a další zemědělské produkty, zatímco dovoz začal v roce 2025 opět růst v souvislosti s obnovou domácí spotřeby a investic. Pozitivním faktorem pro zahraniční investory zůstává obchodní dohoda mezi EU a Ekvádorem, která usnadňuje obchodní výměnu a snižuje celní zatížení většiny průmyslových výrobků. Na druhé straně investiční prostředí nadále negativně ovlivňuje administrativní náročnost, regulatorní nejistota a zhoršená bezpečnostní situace v některých částech země.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance Ekvádoru zůstávají v roce 2025 pod tlakem vysokých výdajů na bezpečnost a energetiku, přesto však dochází k postupné fiskální stabilizaci podporované programem IMF. Saldo státního rozpočtu zůstává mírně deficitní, přibližně na úrovni 1,5–2 % HDP, zatímco veřejný dluh se pohybuje okolo 53–54 % HDP. Běžný účet platební bilance zůstává přebytkový díky silnému exportu ropy, banánů, krevet a kakaa, i když oproti rekordnímu roku 2024 dochází k jeho mírnému poklesu vlivem vyššího dovozu a kolísání cen komodit. Devizové rezervy zůstávají relativně stabilní a dolarizovaná ekonomika nadále přispívá k nízké inflaci a makroekonomické stabilitě země. 

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém v Ekvádoru je založen na kombinaci veřejných a soukromých finančních institucí a od roku 2000 funguje v podmínkách dolarizované ekonomiky, kdy oficiální měnou země je americký dolar. Dohled nad sektorem vykonává centrální banka Banco Central del Ecuador a supervizní úřad Superintendencia de Bancos de Ecuador. Nejvýznamnější roli hrají komerční banky, které poskytují běžné bankovní služby obyvatelstvu i podnikům, přičemž sektor je poměrně koncentrovaný do několika velkých institucí, jako jsou Banco del Pichincha – součást jedné z největších investičních skupin v zemi, Banco Internacional. Banco Guayaquil Banco Bolivariano, Banco del Pacífico. Dolarizace přispěla k větší měnové stabilitě a nižší inflaci, zároveň však omezuje možnosti státu provádět samostatnou měnovou politiku. Bankovní sektor je v posledních letech relativně stabilní, i když zůstává citlivý na vývoj cen ropy, zahraniční investice a politickou situaci v zemi. 

2.4. Daňový systém

Základní daně: daň z příjmu právnických osob – společnosti s národním nebo zahraničním kapitálem zřízené v Ekvádoru a pobočky, které mají zdanitelné příjmy, podléhají od r. 2018 sazbě 25 % po odečtení výslovně stanovených nákladů (zejména obnovovací investice). Za určitých okolností může činit 28 % (společníci v daňových rájích), daň z příjmu fyzických osob – jedná se o progresivní zdanění od 0 % – 37 %. Fyzické osoby mohou také využívat tzv. zvláštních odpočtů, základní DPH činí 15 %. Některé produkty (základní potraviny, léky) a služby (zdravotní péče, vzdělání, dopravní služby) se nedaní, daň z převodu deviz – 5% daň na všechny transfery poukazované do zahraničí. Na tuto daň se vztahuje množství výjimek, především v souvislosti s registrovanými zahraničními investicemi. V současné době se hovoří o zrušení této daně s cílem podpořit konkurenceschopnost ekvádorských produktů, spotřební daň – daň na specifické zboží (např. sladké nápoje, alkohol, tabákové výrobky, videohry, televizní a telefonní služby, automobily a jiné dopravní prostředky atd.). Pohybuje se od 0 % na dovoz nejlevnějších hybridních automobilů až po 300 % na zbraně a střelivo pro soukromé účely. 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Export meziročně stoupl o 0,1 %, import o 0,66 %. Na vývozu do Latinské Ameriky se Ekvádor podílel 3 %, na dovozu z teritoria 4,7 %.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

V případě exportu je EU nejdůležitějším obchodním partnerem, následovaná Čínou, USA, Ruskem a Kolumbií; v případě importu je EU na třetím místě za Čínou a USA a před Kolumbií a Brazílií. Největší exportéři z EU: Španělsko, Itálie, Německo, Nizozemsko a Belgie, Největší importéři z EU: Nizozemsko, Španělsko, Itálie, Německo a Francie. Objem evropských vývozů vzrostl o 6,48 %, dovozů vzrostl o 20 %.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

V případě exportu je nejdůležitějším obchodním partnerem mimo EU Čína, následovaná USA, Ruskem a Kolumbií; v případě importu je to Čína, USA, Kolumbie a Brazílie.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice se meziročně zněkolikanásobily, zatímco v r. 2024 činily 232 mil. USD, odhady za rok 2025 naznačují 1,3-1,6 mld. USD. Největší část směřuje do sektorů energetiky, těžby, infrastruktury a zpracovatelského průmyslu. Indikace oživení jsou především stabilizace politické situace, vyšší ceny komodit a pokračující projekty v těžebním a energetickém sektoru. Mezi hlavní investory patří především Čína, Spojené státy americké a Chile. Investiční prostředí však nadále negativně ovlivňuje bezpečnostní situace, regulatorní nejistota a administrativní náročnost. Pozitivním faktorem zůstává růst mezinárodních rezerv, které ke konci roku 2025 zůstávají nad úrovní 6,5 mld. USD, což podporuje makroekonomickou stabilitu dolarizované ekonomiky. 

3.3. FTA a smlouvy

V roce 2014 podepsal Ekvádor s EU přístupový protokol k Vícestranné obchodní dohodě mezi EU a státy Andského společenství. Dohoda vstoupila v platnost dne 1. ledna 2017 a znamenala výraznou liberalizaci vzájemného obchodu. Bezprostředně poté byla odstraněna cla na přibližně 76 % celních položek dovážených z EU do Ekvádoru. V oblasti zemědělských produktů byl liberalizován dovoz zhruba 44 % položek, zatímco u průmyslových výrobků a produktů rybolovu přesáhl podíl liberalizovaných položek 60 %. Pro Ekvádor dohoda znamenala možnost bezcelního vývozu téměř všech zemědělských a průmyslových produktů na evropský trh. Součástí dohody je rovněž otevření trhu veřejných zakázek evropským společnostem a pravidla upravující investiční a obchodní spolupráci. Jedním z důležitých bodů této nové smlouvy je ochrana tzv. domácí zaměstnanosti, kdy v každé EU firmě působící na ekvádorském trhu, která má více než 10 zaměstnanců, musí být 90 % zaměstnanců ekvádorského občanství. 

V posledních letech však obě země usilují o rozvoj hospodářské a technické spolupráce prostřednictvím dílčích memorand a rámcových dohod. Mezi nejvýznamnější patří Rámcová dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem elektrické energie a obnovitelných zdrojů Ekvádoru zaměřená na oblast energetiky a obnovitelných zdrojů. Dále bylo uzavřeno memorandum o spolupráci mezi českým Ministerstvem průmyslu a obchodu a ekvádorským Ministerstvem průmyslu a produktivity podporující hospodářskou, průmyslovou a technologickou spolupráci. Česká strana rovněž v roce 2018 předložila návrhy dohody o ochraně investic a dohody o zamezení dvojího zdanění, jejichž cílem je posílení právní jistoty a podpora vzájemných investic. 

3.4. Rozvojová spolupráce

Ekvádor nadále patří mezi příjemce mezinárodní rozvojové spolupráce, ačkoli vzhledem ke statusu země se středními příjmy již není řazen mezi hlavní prioritní příjemce pomoci EU. V posledních dvou letech byla evropská podpora zaměřena především na oblasti sociální stability, udržitelného rozvoje, ochrany životního prostředí, migrace a bezpečnosti. EU pokračuje v realizaci regionálních programů pro Latinskou Ameriku, do nichž je Ekvádor zapojen zejména v oblastech podpory demokracie, lidských práv, vzdělávání, klimatické politiky, digitalizace a boje proti organizovanému zločinu a obchodování s drogami. Významnou část evropské podpory představují také projekty související s ochranou amazonského regionu a podporou energetické transformace.

Vedle institucí EU působí v zemi rovněž řada mezinárodních organizací a nevládních subjektů financujících projekty zaměřené na sociální rozvoj, zdravotnictví, podporu místních komunit, genderovou rovnost a rozvoj venkova. V souvislosti s bezpečnostní krizí a nárůstem organizovaného zločinu v Ekvádoru v letech 2024–2026 byla část zahraniční pomoci nově orientována také na podporu institucí veřejné bezpečnosti, justice a prevence násilí.

ČR realizuje v Ekvádoru spíše menší rozvojové projekty lokálního charakteru. V roce 2025 byl podpořen například projekt „Udržitelná akvakultura v kantonu Naranjal, provincie Guayas, pro 120 rodin žijících v chudobě“ který realizovala nadace Humana Pueblo a Pueblo – Ekvádor. Projekt úspěšně zavedl komplexní model potravinové bezpečnosti a komunitního rozvoje propojující akvakulturu s obnovou životního prostředí. V rámci projektu bylo vybudováno 30 nádrží určených k chovu tilápií. Každá nádrž pojme až 1 000 mladých ryb a slouží pro 4 rodiny. 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Ekvádor není do MOP zahrnut.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní jednání v Ekvádoru mají podobná specifika jako v jiných latinsko-amerických zemích. Důležité je obrnit se trpělivostí a opakovaně prověřovat obchodní partnery.

4.2. Oslovení

Oslovení potenciálních obchodních partnerů probíhá klasickými kanály jako v jiných zemích, tzn. telefonicky, e-mailem. V případě telefonické komunikace se v poslední době množí případy, kdy ekvádorské telefonní linky, a to i nejdůležitějších státních úřadů, jsou zneužívány pro nelegální volání. Ideální je osobní kontakt (např. na veletrhu), který Ekvádorci upřednostňují. 

4.3. Obchodní schůzka

V Ekvádoru se nevyskytují specifické zvláštnosti či zvyklosti, kterými by se stát odlišoval od okolních latinskoamerických zemí. Ekvádorci jsou velmi komunikativní a není problém s nimi navázat kontakt. Obchodní partneři téměř vždy upřednostňují nedokonalou španělštinu před bezvadnou angličtinou. Znalost španělštiny je proto pro obchodní jednání zásadní. V praktické rovině je nutno vždy počítat s liknavostí Ekvádorců, co se týče dochvilnosti. Zpoždění není považováno za neslušnost a toleruje se. Na důležité schůzky s vysokými představiteli státní správy či reprezentanty velkých firem se doporučuje – vzhledem k jejich časové zaneprázdněnosti a nutnosti plánování schůzek ve značném předstihu – dostavit se včas. Nelze říct, že by ekvádorští obchodní partneři vynikali striktním dodržováním přijatých závazků, spíše je třeba počítat s liknavějším přístupem. Urgence jsou v tomto ohledu běžnou praxí. Potrpí si na dobré zacházení a ocení pozvání na pracovní oběd nebo večeři. Schůzky je třeba dojednávat v předstihu a běžným zvykem je jejich potvrzování zhruba den před sjednaným datem. 

4.4. Komunikace

V Ekvádoru, stejně jako v ostatních latinsko-amerických zemích, je upřednostňována španělština. Tlumočník je každopádně výhodou. Anglicky většinou mluví jen vyšší management ve velkých městech. V Latinské Americe není zdvořilé odmítnutí, proto je třeba důkladně prověřit, zda opravdu platí to, co se podle českých měřítek jeví jako dohodnuté. 

4.5. Doporučení

Pro navázání obchodních kontaktů je třeba obrnit se velkou trpělivostí a důkladně prověřovat obchodního partnera. Před navázáním kontaktů je výhodou ověřit si možnost financování. Jazykem upřednostňovaným pro jednání je španělština. 

4.6. Státní svátky

1. leden – Nový rok

únor–březen – Karneval

březen–duben – Velký pátek (Velikonoce) 

1. květen – svátek práce

24. květen – Bitva u Pichinchy

25. červenec – Založení Guayaquilu (místní svátek)

10. srpen – Den nezávislosti

9. říjen – Nezávislost Guayaquilu (místní svátek) 

2. listopad – Památka zesnulých

3. listopad – Nezávislost Cuency

6. prosinec – Založení Quita (místní svátek)

25. prosinec – Vánoce. 

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Ekvádor představuje z pohledu českých exportérů perspektivní, avšak administrativně a obchodně relativně náročný trh. Největší příležitosti se v současnosti nacházejí zejména v oblasti energetiky, těžebního průmyslu, bezpečnostních technologií, dopravní infrastruktury, zdravotnické techniky, vodohospodářství, zemědělských technologií a ekologických řešení. Výhodou pro české firmy je skutečnost, že Ekvádor od roku 2017 uplatňuje obchodní dohodu mezi EU a Andským společenstvím, díky níž je většina průmyslového zboží dovážena z EU za zvýhodněných celních podmínek nebo zcela bez cla.

Pro úspěšný vstup na trh je klíčové nalezení spolehlivého místního partnera, distributora nebo obchodního zástupce. Ekvádorský trh je založen výrazně na osobních kontaktech, dlouhodobé důvěře a pravidelné osobní přítomnosti. Zahraniční firmy bez lokálního zastoupení mají obvykle omezené možnosti účasti ve veřejných zakázkách i v rozsáhlejších soukromých projektech. Za vhodný první krok lze považovat spolupráci s obchodními komorami v Quitu, Guayaquilu nebo Cuence, které mohou zprostředkovat kontakty na potenciální importéry, distributory a sektorové partnery. Pro efektivní vyhledání partnerů je vhodné mít přesně definovaný produkt včetně celního kódu HS.

Importovat může jakákoliv fyzická či právnická osoba, která se zapsala v Registru dovozců, je schválená Národní celní službou (SENAE). Je nutné obdržet IČO (RUC), které vydává Úřad finanční správy (SRI), být zaznamenán v aktivním stavu s platným potvrzením příjmů a být v databázi SRI jako daňový poplatník. Celní požadavky se liší podle dovozního režimu. Do Ekvádoru je zakázán dovoz následujících produktů: vybrané chemikálie (fungicidy, pesticidy), použité pneumatiky vč. vulkanizovaných, hadí kůže, vydělávané kůže různých zvířat s použitím metody rostlinného vydělávání, použité prádlo a obuv, slonovina a výrobky z ní a ostatní (kosti, želví krunýře, rohy a paroží aj.). U některých komodit jsou navíc požadovány certifikáty původu zboží, registrace a homologace. V červnu 2012 bylo Ministerstvem zahraniční věcí, obchodu a integrace vydáno několik usnesení (č. 63, 66, 67), kterými byl omezen dovoz určitých produktů, u kterých bylo stanoveno, že mohou být vyráběny na domácím trhu. Celkově tato omezení postihují 106 výrobků, mezi nimi některé typy alkoholických nápojů, automobily, mobilní telefony a elektronická zařízení. Omezení v podobě kvót jsou dvojího druhu: množstevní a hodnotová, přičemž vláda se tímto opatřením snaží zvrátit tendenci k pasivní obchodní bilanci. Kvóty jsou určovány s jednoletou platností vždy na počátku roku. Alkoholické nápoje od roku 2012 podléhaly omezení, a to v podobě dodatečné daně 1 % z každé lahve a 0,25 dolaru odvedeného z každého procenta alkoholu, který nápoj obsahuje. 

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Ke zřízení pobočky v Ekvádoru je nutné předložit rozhodnutí statutárních orgánů mateřské společnosti. Pro zřízení společnosti s ručením omezeným je nutný souhlas Valného shromáždění společníků (Junta General de Socios). Zápis o rozhodnutí zřídit společnost, a to včetně výše kapitálu a jmenování zákonného reprezentanta pro Ekvádor, musí být notářsky ověřen v místě a superlegalizován konzulátem Ekvádoru (stanovy společnosti musí výslovně umožňovat zakládání poboček v zahraničí). Minimální výše kapitálu pro pobočku zahraniční právnické osoby je stanovena na 2 000 USD. Příslušný ekvádorský konzulát též musí na základě notářsky ověřených a přeložených dokumentů (mj. výpis z obchodního rejstříku) vydat certifikát o právní existenci firmy a způsobilosti jednat v zahraničí. Uvedená dokumentace se předá ekvádorskému právnímu zástupci ke zřízení pobočky, který publikuje oznámení v oficiálním místním deníku. Následně notář v Ekvádoru provede zápis o úkonu, který je nutno zaregistrovat v obchodním rejstříku (Registro Mercantil). Po provedení registrace a jmenování administrátora firmy je nutno požádat finanční úřad (SRI) o vystavení Registrace daňového poplatníka (Registro Único de Contribuyentes). Pro zřízení společnosti v Ekvádoru je nutná registrace vkladu kapitálu v ekvádorském bankovním systému. Pro akciové společnosti (sociedad anónima) ekvádorských fyzických a právnických osob je stanoven minimální kapitál ve výši 800 USD; pro společnosti s ručením omezeným 400 USD. V případě joint venture se podmínky tohoto podniku řídí stejnými pravidly jako při zřizování poboček zahraničních firem. O zakládání podniku v Ekvádoru vypracovala Skupina Světové banky studii Doing Business-Ecuador. 

5.3. Marketing a komunikace

V zemi jsou obvyklé všechny formy propagace, inzerce, reklamy či využívání hromadných sdělovacích prostředků, a to zejména televize a sociálních sítí. Rovněž z hlediska aplikovaného marketingu neexistují žádné zvláštnosti a jsou využívány všechny formy marketingu v závislosti na obchodovaném artiklu. České výrobky jsou na místním trhu stále exotické, nejen proto, že mnozí Ekvádorci netuší, kde se Česká republika nachází. Dokud prodejce nepřesvědčí zákazníka o kvalitách, servisu a (dobré) ceně, produkt si nekoupí. Nutno počítat s tím, že reklamní a propagační materiály musí být ve španělské verzi. Anglická či jiná jazyková mutace není vhodná. 

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika duševního vlastnictví spadá do kompetence Ekvádorského institutu duševního vlastnictví (SENADI) a řídí se zákonem o duševním vlastnictví. V rámci ochrany průmyslového vlastnictví jsou chráněny značky, loga, firemní slogany a vynálezy. Patenty platí 20 let. Pirátství v oblasti hudby, kinematografie či softwaru je značně rozšířené. 

5.5. Trh veřejných zakázek

Režim zadávání veřejných zakázek se řídí Zákonem o národním systému veřejných zakázek (Ley Orgánica del Sistema Nacional de Contratación Pública). Zákon stanoví povinnost registrace národních i mezinárodních dodavatelů v jednotném registru dodavatelů (RUP). Příslušným orgánem a regulátorem, který na veřejné zakázky dohlíží a vypracovává zadání tendrů, je SERCOP (spravuje také portál k veřejným zakázkám). Základní informace o postupech jsou uvedeny v záložce Programas/Servicios. Roční plány pro veřejné zakázky jsou sestavovány s předstihem a za každou státní instituci zvlášť. Zákonem jsou umožněny rovné podmínky pro místní i zahraniční subjekty. V případě veřejných zakázek na poradenské služby je možné vyzvat zahraniční poradenské společnosti až poté, co v průběhu 30denní lhůty (po první výzvě) o zakázku neprojeví zájem domácí společnost, či nesplňuje podmínky (upřednostňují se domácí subjekty). Smlouvy s vládním financováním schvaluje výhradně prezident republiky. U každého ministerstva nebo provinční vlády se ustavuje pětičlenný výbor, který stanovuje soutěžní podmínky a jmenuje technickou komisi, která vyhodnocuje předložené nabídky. Obvykle se vyžaduje složení bankovní záruky, jejíž výše je závislá na objemu sjednávaného projektu. Zároveň je vratná účastníkům, kteří se nekvalifikovali. Jiné zvláštní podmínky, které by odlišovaly Ekvádor od ostatních latinskoamerických zemí, nejsou stanoveny. Podmínky jsou vždy připravovány a vyhlašovány na každou zakázku zvlášť dle lokálních a státních norem, a to v souladu se státním plánem modernizace země. 

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obchodní spory vyplývající z neplnění a nedodržení podmínek ze smluvního ujednání mezi partnery (Contratos de Compra-Venta) jsou obvykle řešeny arbitrážní cestou u obchodních komor v Quitu nebo v Guayaquilu nebo u civilního soudu. Pro řešení těchto sporů jsou aplikována pravidla Obchodního zákoníku (Código de Comercio).  Pro řešení obchodních sporů je stanovena povinnost využívat služeb místních právních zástupců. Kromě běžných rizik vyplývajících z komerční činnosti (např. nezaplacení dodávky, reklamace zboží apod.) je třeba mít na zřeteli riziko možných sociálních nepokojů, stávek a zvýšené míry kriminality obecně. Z těchto důvodů se pro zajištění návratnosti pohledávky z titulu dodávek zboží a služeb doporučuje vyšší forma zajištění (bankovní záruka, aval apod.). Dále se doporučuje ve styku s novými partnery vyžadovat placení neodvolatelným potvrzeným akreditivem nebo placení předem. Běžná platební podmínka ve vztahu k zahraničním dodavatelům je neodvolatelný potvrzený akreditiv. V případě poskytnutí úvěrových podmínek se doporučuje maximální zajištění pohledávky, a to nejlépe bankovními instrumenty jako je bankovní záruka, bankovní aval aj. Co se platební morálky týče, doporučuje se obezřetnost a důkladnost při zajišťování návratnosti pohledávky.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro české občany není vyžadováno vízum, pro ekvádorské občany vydává vízum zastupitelský úřad v Limě. Zvláštní poplatky jsou vyžadovány při vnitrostátním letu na Galapágy. Cesta z letiště v Quitu do centra stojí s taxi cca 20 USD, autobusem cca 8 USD, doporučuje se použít taxi. Cesta trvá 45–50 minut. V poslední době se zhoršila bezpečnostní situace v zemi, zejména kriminalita ve větších městech. Hlavní bezpečnostní zásady jsou: necestovat v noci, po setmění vycházet jen s minimální hotovostí, zavazadla ponechávat na bezpečném místě a dát přednost jednoduchému a neokázalému oblečení. Od počátku vlády prezidenta Noboy jsou často v některých regionech nebo kantonech vyhlašovány zákazy vycházení, informujte se ve svých ubytovacích zařízení o aktuální situaci. Vozidla taxi mají taxametry, nedoporučuje jejich zastavování na ulici, ale použití hotelového taxi nebo ověřených aplikací. V Quitu jsou oblastmi s vyšší kriminalitou historické centrum města, zóna „La Mariscal“, parky Carolina a Egido a vyhlídka Panecillo (platí zejména v podvečer a v noci). Nejvyšší kriminalita je v Guayaquilu, kde jsou nejhorší následující oblasti: nábřeží, ulice 9. října a vyhlídka Santa Ana. Některé turistické oblasti Ekvádoru se nacházejí ve vysoké nadmořské výšce, která se může způsobit s ní související zdravotní problémy. Při příjezdu je vhodné počítat s obdobím na aklimatizaci. Do Ekvádoru není vyžadováno zvláštní očkování. Při dlouhodobějších pobytech v pralesních oblastech je však vhodné být očkován proti žluté zimnici, popř. proti žloutence, břišnímu tyfu, tetanu atd. Po ruce je dobré mít také repelent. Je třeba se mít na pozoru před onemocněním horečkou dengue. Obecně platí pravidlo, že se nekonzumuje voda z vodovodního kohoutku, pouze voda balená. Zelenina a ovoce se doporučují před konzumací dobře propláchnout vodou, popř. dezinfikovat. Při cestách doporučujeme dobrovolnou on-line registraci v databázi DROZD a vložení plánovaného itineráře. 

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů ČR podléhá vnitřním předpisům, tzn., že je třeba získat pracovní povolení a zejména povolení k pobytu za účelem zaměstnání (pracovní průkaz – carné ocupacional). Vyřizování těchto formalit není jednoduché, vyžaduje velkou trpělivost a zejména jistý časový předstih. Více informací o požadavcích je dostupných na webu ministerstva práce. Příslušná žádost se vygeneruje on-line v systému ministerstva práce a podepíše se žadatelem i zaměstnavatelem (nebo jeho autorizovaným zástupcem). Dále je zapotřebí barevná kopie platného pasu (datové stránky i stránky se vstupním razítkem), jednoduchá kopie pracovní smlouvy registrované na ministerstvu práce a stvrzenka o provedení této registrace; doklad o splnění pravidla 20/80 (tj. max. 20 % zaměstnanců cizinci a min. 80 % Ekvádorci) dle platné právní úpravy. V přístupovém protokolu, prostřednictvím kterého se Ekvádor od 1. 1. 2017 stal účastníkem mnohostranné dohody o volném obchodu (FTA) s EU je dále zakotveno, že ve firmách z EU s více než 10 zaměstnanci budou muset ekvádorští občané tvořit minimálně 90 %. Čeští občané s trvalým pobytem v Ekvádoru využívají místní zdravotní péče při plném zdravotním a sociálním pojištění buď ze svých prostředků, nebo s povinným příspěvkem zaměstnavatele. Jiné zvláštní podmínky stanovené pro cizince nejsou. Za lékařské ošetření se platí ihned v hotovosti, náročnější lékařské zákroky je nutné hradit předem. Pro cesty do Ekvádoru se doporučuje zajistit si cestovní pojištění. V případě nutnosti vyhledání lékařské péče pak pacient uhradí tuto péči na místě (v hotovosti nebo platební kartou) a následně s lékařskou zprávou a účtenkami nahlásí pojistnou událost u své pojišťovny. 

5.9. Veletrhy a akce

Mezi nejvýznamnější odborné veletrhy v Ekvádoru patří především ty zaměřené na těžební průmysl, energetiku, bezpečnostní technologie a infrastrukturu. Hlavním centrem veletržních aktivit zůstává Quito.

EXPOMINAS – 6. – 8. května 2026, Quito, největší mezinárodní veletrh těžebního průmyslu v Ekvádoru. Veletrh je zaměřen na důlní technologie, těžební stroje, stavební techniku, logistiku, energetiku a inovace v oblasti odpovědné těžby.

SEGURI EXPO – 14. – 15. 5. 2026, Quito, technologie a inovace v oblasti bezpečnosti, prevence a kontroly.  

ECUADOR OIL & POWER – 11. – 13. listopadu 2026, Quito, veletrh se zaměřuje na ropný a plynárenský sektor, obnovitelné zdroje energie, energetickou transformaci a technologická řešení pro energetický průmysl. 

Vedle těchto velkých sektorových akcí se v Ekvádoru pravidelně konají i regionální veletrhy zaměřené na zemědělství, potravinářství, zdravotnictví, stavebnictví, logistiku a cestovní ruch, zejména ve městech Quito a Guayaquil. Při účasti na veletrzích je třeba zohlednit specifika ekvádorské dovozní legislativy. Dovoz propagačních tiskovin, katalogů a reklamních materiálů bývá administrativně komplikovaný a může podléhat omezením či dodatečným kontrolám. Z tohoto důvodu zahraniční vystavovatelé často využívají tisk propagačních materiálů přímo v Ekvádoru nebo je dovážejí pouze v osobních zavazadlech členů delegace. 

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Teritoriální působnost pro Ekvádor má zastupitelský úřad ČR v Limě. 

Velvyslanectví České republiky v Limě (Embajada de la República Checa en Lima)
Baltazar la Torre 398, San Isidro, Lima, Peru
tel.: 0051/908918348
e-mail: lima@mzv.gov.cz
e-mail ekonomický úsek: lima.commerce@mzv.gov.cz

Umístění ZÚ v Limě: blízko křižovatky ulic Av. Salaverry a Av. Javier Prado; čtvrť San Isidro; přístup z ulice Baltazar la Torre

Provozní hodiny úřadu:
pondělí – pátek: 08:30 – 17:00
úřední hodiny konzulárního úseku pro veřejnost: pondělí, středa, pátek: 09:00–12:00, víza: úterý a čtvrtek: 09:00–12:00

Honorární generální konzulát Guayaquil (Consulado honorario de la República Checa en Guayaquil)
– dočasně uzavřen

Honorární konzulát v Quitu (Consulado Honorario de la República Checa en Quito)
Honorární konzul: Tommy Carlos Camilo Schwarzkopf Peisach 

Av. Eloy Alfaro y Mariana de Jesús, Edificio Gaia, Piso 6, Oficina 64, Quito, República del Ecuador
tel.: 00593-2-4502763, 4502796
e-mail: consuladoquito@consulhcz.com
tommyschwarzkopf@consulhcz.com

Kancelář CzechTrade Peru
Ředitelka kanceláře Petra Balladares
tel.: 0051/908918348
e-mail:  petra.balladares@czechtrade.gov.cz 

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Pro volání do Ekvádoru platí mezinárodní předvolba +593

Policie: 101

Hasiči: 102

Infolinka: 104

Ambulance: 911

Letiště Mariscal Sucre, Quito: +593 2-395-4260

Ochrana spotřebitele: 02 394 8760 (linky 2231 a 2229)

Nemocnice v Quitu: Hospital Metropolitano: 02 399 8000, Hospital de Especialidades FF.AA. (vojenská nemocnice): 02 396 8300, Hospital Vozandes: Teléfono: 02 397 1000

Nemocnice v Guayaquilu: Hospital Alcívar: (5934) 3720100, Hospital Clínica Kennedy: (04) 2289-666 / (04) 2295-388

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Informace vlády, ministerstev: www.presidencia.gob.ec

Finanční a ekonomické informace a statistiky CB: www.portal.bce.fin.ec

Statistiky k Ekvádoru: www.ecuadorencifras.gob.ec

Obchodní komora Quito: www.lacamaradequito.com

Obchodní komora Guayaquil: www.lacamara.org

Ústava, její změny: www.ecuanex.net.ec/constitucion

Ministerstvo zahraničních věcí: www.cancilleria.gob.ec

Ministerstvo financí: www.finanzas.gob.ec

Centrální daňový úřad: www.sri.gob.ec

Informace o státních zakázkách: http://portal.compraspublicas.gob.ec/sercop

Obchodní rejstřík: http://registromercantil.gob.ec

Celní úřad (SENAE): www.aduana.gob.ec

Kontrolní úřad: www.contraloria.gob.ec

Státní agentura pro podporu exportu a investic: www.proecuador.gob.ec

Deník El Comercio: www.elcomercio.com

Deník El Universo: www.eluniverso.com

Deník Expreso: www.expreso.ec