Ekvádor: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

21. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země:

  • Ekvádorská republika
  • República del Ecuador

Složení vlády:

  • Prezident: Lenín Voltaire Moreno Garcés
  • Ministryně akvakultury a rybolovu: Ana Katuska Drouet Salcedo
  • Ministr dopravy a stavebnictví: Víctor Paúl Granda López
  • Ministryně energetiky: Rubén Darío Wilson Barreno Ramos
  • Ministryně ekonomické a sociální inkluze: Lourdes Berenice Cordero Molina
  • Ministr financí: María Elsa Viteri Acaiturri
  • Ministr fosilních paliv: Carlos Enrique Pérez García
  • Ministr kultury: Raúl Peréz Torres
  • Ministr městského rozvoje a bydlení: Adrián David Sandoya Unamuno
  • Ministr obrany: Marco Patricio Zambrano Restrepo
  • Ministr práce: Raúl Clemente Ledesma Huerta
  • Ministryně průmyslu: Eva Irene de los Ángeles García Fabre
  • Ministryně sportu: Andrea Daniela Sotomayor Andrade
  • Ministryně spravedlnosti, lidských práv a náboženských otázek: Rosana Alvarado Carrión
  • Ministr školství: Fander Falconí Benítez
  • Ministr telekomunikací: Guillermo Hernando León Santacruz
  • Ministryně těžebního průmyslu: Rebeca Illescas Jimenéz
  • Ministr turismu: Enrique Ponce de León Román
  • Ministr vnitra: César Antonio Navas Vera
  • Ministryně zahraničních vztahů a lidské mobility: María Fernanda Espinosa Garcés
  • Ministr zahraničního obchodu: Pablo José Campana Sáenz
  • Ministryně zdravotnictví: María Verónica Espinosa Serrano
  • Ministr zemědělství: Rubén Ernesto Flores Agreda
  • Ministr životního prostředí: Tarcisio Granizo Tamayo
  • Národní tajemník pro komunikaci: Andrés Michelena Ayala
  • Národní tajemník pro plánování: Etzon Enrique Romo Torres
  • Národní tajemník pro politické řízení: Miguel Ángel Carvajal Aguirre

V roce 2017 proběhly parlamentní a prezidentské volby. Z parlamentních voleb vyšla vítězně levice, nicméně došlo k oslabení a rozštěpení vládního hnutí Alianza País (AP) na dvě větve, v důsledku čehož přišla vládnoucí strana o kvalifikovanou většinu. To znamená, že pro případné ústavní změny je vzhledem k požadavkům na kvalifikovanou většinu (tj. minimálně 69 poslanců) zapotřebí hlasů opozičních poslanců (BIN, CREO-SUMA, PSC aj.). Nová vláda nastoupila 24. 5. 2017, přičemž standardní volební období je 4leté.

Jak plyne z výše uvedeného, ve druhém kole prezidentských voleb konaném 2. dubna 2017 zvítězil s 51% hlasů kandidát vládního hnutí AP, Lenín Moreno nad liberálem Guillermem Lassem (CREO-SUMA). Mezi Morenovy zkušenosti patří výkon funkce viceprezidenta (2007-2013) a zvláštního zmocněnce v OSN v Ženevě (2013-2016). Rokem 2017 tak skončila desetiletá éra prezidenta Rafaela Correy, který dlouhodobě prosazoval program tzv. občanské revoluce spočívající v socialisticky orientovaném směřování (považuje se spolu s např. Venezuelou a Bolívií za součást hnutí Socialismus 21. století). Vizí Correovy revoluce měl být rozvoj společnosti a snížení nerovností. Navzdory ideovému programu byly Correově vládě vytýkány prvky autoritářství, centralizace moci v rukou prezidenta, klientelismus, omezování svobody slova, atd. Nově zvolený prezident Moreno se prezentuje jako politik usilující o skoncování s dědictvím režimu předchozího.

Moreno potvrdil legitimitu svojí vlády mimo jiné prostřednictvím referenda o ústavních změnách, které proběhlo dne 4. února 2018. Obyvatelstvo v otázkách technických, sociálních a ekologických podpořilo veškeré navrhované změny, včetně zákazu znovuzvolení prezidenta (tzn. v ekvádorském kontextu zamítnutí znovuzvolení Correy). Vláda nového prezidenta se zatím vyznačovala snahou o aktivizaci občanské společnosti, zvýšení participace nevládních subjektů, politický dialog a snahou o větší transparentnost a otevřenost. Moreno zahájil vyšetřování některých představitelů Correova kabinetu včetně Correy samotného za korupci.

Klíčové budou v nadcházejícím období také kroky jednotlivých ministrů, především opatření ministerstva financí k řešení rostoucího veřejného zadlužení. Jako vysoké se jeví zejména závazky ve vztahu k Číně, která byla v uplynulých letech stěžejním investorem při budování moderní silniční a energetické infrastruktury. Velmi nízká inflace a nízká nezaměstnanost upevňují Morenovu relativně silnou pozici, nicméně přetrvává problém částečných pracovních úvazků a neformální zaměstnanosti. Podle nejnovějších údajů pracovala v roce 2017 polovina Ekvádorců neformálně, tj. bez platby daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Zdroj: Presidencia de la República del Ecuador, The Economist: Country Report Ecuador March 2018       

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 16,8 mil. (odhad The Economist Intelligence Unit, 2017). Distribuce obyvatelstva je nerovnoměrná. Většina obyvatelstva žije v centrálních andských provinciích a na pobřeží. Amazonské regiony jsou řídce osídleny. Obyvatelstvo hlavního města (Quita) a největšího města (Guayaquilu) dávají dohromady cca třetinu celkové populace.

Průměrný roční přírůstek: 1,6 (The Economist Intelligence Unit, 2017).

Demografické složení: Zhruba 30 % populace se nachází ve věku do 15 let, cca 7 % populace je pak starší 60 let. Tendence naznačuje počátky tzv. procesu stárnutí populace, kdy se těžiště populace přesouvá z mladších věkových kategorií do starších.

Cca 72 % populace tvoří mesticové (tzn. míšenci indiánů a bělochů), 6 % tvoří běloši, 7 % indiáni, 7,3 % afroekvádorci (včetně míšenců černochů) a 7,4 % pak tvoří montubios (míšenci více ras). Indiánské obyvatelstvo je soustředěno do východních amazonských oblastí. Většina afroekvádorců je soustředěna v severní provincii Esmeraldas. Netypickou menšinu pak představují imigranti z Blízkého východu, především pak z Libanonu. Jedná se o muslimy i křesťany a komunita není početná, avšak má velký ekonomický vliv. Např. bývalý prezident Bucaram (v úřadu 1996 – 1997) je představitelem této menšiny.

Podíl městského obyvatelstva představuje cca 64 % (World Bank, 2015), z toho většina žije ve městech Guayaquil a Quito a jejich aglomeracích.


Administrativní členění země:

Provincie

Rozloha (km²)

Počet ob.  (2010)

Počet ob. odhad (2018)

Hlavní město

Azuay

8 639

702 893

853 070

Cuenca

Bolivar

3 254

182 744

206 771

Guaranda

Cañar

3 908

223 463

272 236

Azogues

Carchi

3 699

165 659

184 136

Tulcán

Chimborazo

5 287

452 352

515 417

Riobamba

Cotopaxi

6 569

406 798

476 428

Latacunga

El Oro

5 988

588 546

698 545

Machala

Esmeraldas

15 216

520 711

575 593

Esmeraldas

Galápagos

8 010

22 770

31 600

Puerto Baquerizo Moreno

Guayas

17 139

3 573 003

4 267 893

Guayaquil

Imbabura

4 599

400 359

463 957

Ibarra

Loja

11 027

446 743

511 184

Loja

Los Ríos

6 254

765 274

899 632

Babahoyo

Manabí

18 400

1 345 779

1 537 090

Portoviejo

Morona-Santiago

25 690

147 886

188 028

Macas

Napo

13 271

104 047

128 252

Tena

Orellana

20 773

137 848

157 520

Puerto Francisco de Orellana

Pastaza

29 520

84 329

108 365

Puyo

Pichincha

9 494

2 570 201

3 116 111

Quito

Santa Elena

3 763

301 168

384 102

Santa Elena

Santo Domingo de los Tsáchilas

3 857

365 965

493 821

Santo Domingo

Sucumbíos

18 612

174 522

220 483

Nueva Loja

Tungurahua

3 334

500 775

577 551

Ambato

Zamora-Chinchipe

10 556

91 219

115 368

Zamora

Zdroje: Instituto Nacional de Estadística y Censos, výsledky posledního sčítání 2010,
Secretaría Nacional de Planificación y Desarrollo: Proyecciones referenciales de población a nivel parroquial 2010 – 2020 (2017)

Úřední jazyk: Úředním jazykem je dle ústavy španělština.

Ostatní jazyky: Některé domorodé jazyky jsou v ústavě zakotveny jako tzv. jazyky pro mezikulturní komunikaci (kichwa z rodiny kečuánských jazyků a shuar/šuárština). Kromě toho je v domorodých komunitách běžně využívána více než desítka dalších domorodých jazyků.

Náboženství: Zhruba 78 % obyvatelstva se hlásí ke katolicismu, 12 % jsou protestanté. Zbytek tvoří ateisté (cca 8 %) a ostatní náboženství (islám, judaismus) či jiná náboženství (Svědkové Jehovovi aj.).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.


Základní ekonomické ukazatele:

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018 (výhledy)

2019 (výhledy)

HDP (mld. USD)

95,1

101,7

99,3

98,6

97,2

97,1

99,8

HDP (změna %)

4,9

4,0

0,2

-1,5

2,0

1,7

1,7

HDP na obyvatele

6 074

6 432

6 205

6 030

5 786

5 711

5 870

Inflace (%)

2,7

3,7

3,4

1,2

-0,2

1,2

2,1

Nezaměstnanost (%)

4,0

4,3

4,3

5,4

4,4

3,5

3,6

Zdroj: The Economist, Banco Central del Ecuador (Previsiones Macroeconómicas: Oferta y Utilización final de Bienes y Servicios, Producto interno Bruto por Industria, tab. 4.4.1; 4.4.2)

Hlavními ekonomickými centry země jsou Quito a Guayaquil. Další důležitou oblast pro ekvádorskou ekonomiku představují amazonské pralesní oblasti na východě země, kde se těží většina ropy, která je hlavní vývozní komoditou. Ekvádorská ekonomika stojí na exportu primárních surovin, nicméně vizí Ekvádoru je do budoucna posun k exportu komodit s vyšší přidanou hodnotou. Ekvádor je zemí s velkým podílem veřejného sektoru. Vláda hojně využívá programy veřejných investic, které cílí na vybrané prioritní sektory. V minulém období byl tímto způsobem podporován rozvoj energetiky.

Měnová jednotka Ekvádoru je americký dolar (USD). Dolarizace ekonomiky z roku 2000 s sebou přinesla jistou finanční stabilitu a působí jako protiinflační kotva. Na druhou stranu dochází při posilování dolaru ke snižování konkurenceschopnosti ekvádorských výrobků při exportu. Dolarizace do jisté míry omezila pružnost ekvádorské ekonomiky a omezila možnosti autonomní měnové politiky, která je podřízena vývoji v USA. Vláda má proto tendenci volit alternativní (restriktivní) opatření na ochranu své platební bilance a k zajištění dostatku likvidity (např. daň z odchozích plateb do zahraničí; do roku 2016 množstevní kvóty na dovoz automobilů; březen 2015 – červen 2017 dodatečné dovozní daně tzv. salvaguardias apod.).

Ekvádorská ekonomika se nachází od roku 2015 v mírné recesi. HDP Ekvádoru vykazuje od zmiňovaného roku klesající tendenci navzdory pozitivnímu vývoji od zavedení dolarizace (tedy od roku 2000). Příčiny klesajícího HDP lze nalézt v nízkých cenách ropy, vývoji kurzu USD, pomalém průběhu infrastrukturních projektů v důsledku vyšetřování korupčních skandálů a zotavování země ze zemětřesení z dubna 2016.

Očekává se, že ekvádorská ekonomika začne v období 2018 – 2022 vykazovat pozvolný růst tempem lehce pod 2 % daný mimo jiné přistoupením Ekvádoru k mnohostranné dohodě o volném obchodu (FTA) s Evropskou unií a z něj plynoucím růstem investic a zahraničního obchodu. Nová vláda pracuje na zlepšení reputace země s cílem přilákat více soukromých a přímých zahraničních investic. Tento záměr se nejvýrazněji dotýká především těžebního průmyslu a zemědělského sektoru. Pro rok 2018 očekává ekvádorská centrální banka oživení spotřeby domácností o 1,7 %.

Předpokládá se, že ekvádorská ekonomika bude v roce 2018 růst tempem 1,7 % HDP. Ceny ropy, hlavní exportní suroviny Ekvádoru, budou na světových trzích v roce 2018 s největší pravděpodobností růst. V únoru 2018 Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), jíž aktuálně Ekvádor předsedá, snížila objem těžby na nejnižší úroveň od dubna loňského roku.

Na novou vládu jsou kladeny nároky v podobě škrtů ve vládních výdajích vzhledem k neútěšné výši fiskálního deficitu v Ekvádoru, neboť tento faktor významně ovlivňuje rozhodování investorů.

Pro rok 2018 očekává centrální banka více než 4% růst hrubé přidané hodnoty ve čtyřech klíčových sektorech. Těmito sektory jsou v uvedeném pořadí rafinace ropy (+ 7,3 %), akvakultura (+ 7 %), rybolov (+ 5,2 %) a zpracovatelský průmysl (+ 4,2 %). V březnu 2018 má být zpřístupněna veřejná soutěž v oblasti rafinérie ropy, která má být branou pro investice ve výši až 700 mil. USD. Další sektory (zemědělství, energetika, stavebnictví, obchod, doprava a komunikace, finančnictví, zdravotnictví a sociální služby) by se ve srovnání s výše uvedenými měly držet spíše v pozadí a vykazovat méně výrazný růst, tzn. nižší než 4 %. Přesto je očekáváný růst pro letošní rok ve většině zmíněných odvětví větší než růst hrubé přidané hodnoty v loňském roce. Očekává se stagnace v potravinářství, v oblasti veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení.

V posledních 10 letech došlo ke všeobecnému zdražení (nejvíce v případě potravin). Od roku 2016 je inflace relativně nízká, přičemž v roce 2017 byla zaznamenána deflace. V poslední době bylo v rámci spotřebitelského koše zaznamenáno zdražení pouze několika produktů typu maso, mouka, olej a ovoce, nicméně ceny potravin a alkoholických i nealkoholických nápojů z širší perspektivy poklesly. Pokles cen byl zvláště v druhé polovině roku 2017 a v prvních měsících roku 2018 registrován v kategoriích tabákových výrobků, textilií, bytových potřeb, nábytku a dalších statků a služeb. Tato tendence je připisována nízké spotřebě, nízké úrovni investic v kontextu recese a v neposlední řadě silnému dolaru. Naopak nárůst cen byl registrován v kategoriích bydlení a energie, zdravotnictví, doprava nebo vzdělání. V letech 2017 a 2018 by se měla podle odhadů The Economist inflace dostat do kladných hodnot a pohybovat se nad 1 %. Očekáván je nárůst domácí poptávky, která povede ke zvyšování cen některých produktů.

Jedním z cílů nové vlády je, prostřednictvím investic podpořit zaměstnanost. Do předloňského roku v Ekvádoru mírně rostla oficiální míra nezaměstnanosti; až v roce 2017 poklesla na 4,4 %. Výhled do dalších let je optimistický, neboť se očekává další snižování nezaměstnanosti, případně její stagnace na velmi nízké úrovni.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Ekvádorské veřejné finance se od roku 2013 vyznačují deficity nad 4,5 % HDP, k čemuž přispěly (z velké části státní) investice do rozvoje infrastruktury, energetiky, ropného průmyslu a sociálních služeb (zdravotnictví a vzdělání).

Státní rozpočet (zaokrouhleno, v mil. USD)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy

37 260

39 032

33 586

30 314

32 741

Výdaje

41 607

44 346

38 676

37 628

38 209

Saldo

-4 347

-5 314

-5 090

-7 314

-5 468

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Operaciones del sector público no financiero tab. 2.2)

V roce 2017 vzrostl deficit na 5,9 %. Pro rok 2018 se očekává pokles deficitu na 5 % HDP díky předpokládaným vyšším cenám ropy a vyšším daňovým příjmům. Uvedená fiskální situace není dlouhodobě udržitelná vzhledem k (pro Ekvádor) drahému financování dluhu. Nová vláda bude tak nucena provést strukturální reformy, od kterých se očekává vyrovnání veřejných financí do roku 2020/2021. Nejistotu vzbudilo jmenování Maríi Elsy Vitery ministryní financí v březnu 2018, protože působila na tomto postu již v roce 2008 za prezidenta Correy. Ekvádor se tehdy dostal do neschopnosti splácet své dluhy a vláda přestala brát v potaz doporučení MMF. V roce 2015 byly omezeny výdaje vlády, aby byl zvrácen předchozí trend růstu výdajů za situace nízkých cen ropy. Obecně jsou vládě doporučovány rozpočtové škrty ve výdajích.

V roce 2016 byla rovnováha státního rozpočtu kromě nízkých cen ropy, všeobecně nízké spotřeby a investic (recese) též negativně ovlivněna splácením dluhu v hodnotě 1 mld. USD americké ropné společnosti Occidental Petroleum Corporation (Oxy) po prohrané investiční arbitráži (pozn. dluh byl splácen v období listopad 2011 – červen 2016). Z podobného titulu musel Ekvádor v červenci 2016 uhradit ropné společnosti Chevron 112 mil. USD. Dalším faktorem zatěžujícím rozpočet byly mimořádné výdaje na rekonstrukci po zemětřesení v postižených pobřežních provinciích. Rekonstrukční aktivity budou v letech 2018 a 2019 nadále pokračovat.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance (zaokrouhleno, v mil. USD)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Běžný účet

-926

-525

-2 114

1 419

-255

Obchodní bilance

-1 075

-723

-1 650

1 570

322

a) vývoz zboží

24 750

25 724

19 049

17 428

19 620

b) dovoz zboží

-25 825

-26 447

-20 699

-15 858

-19 298

Bilance služeb

-1 421

-1 171

-805

-1 054

-966

Bilance výnosů

-1 377

-1 557

-1 737

-1 877

-2 332

Běžné převody

2 399

2 264

2 078

2 780

2 751

Kapitálový účet

66,1

67

-69

-814

88

Finanční účet

2 852

259

659

692

183

Chyby a vynechávání

-145

-225

35

-90

-15

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Balanza de pagos normalizada tab. 3.2.1.2); Evolución de la Balanza Comercial del Ecuador por país Enero – Diciembre 2017)

Během vlády prezidenta Correy došlo ke kontinuálnímu nárůstu veřejného dluhu Ekvádoru. Prezident proslul výrokem: „Nejprve život, potom zadlužení.“ Tím chtěl zdůraznit, že Ekvádor za jeho vlády upřednostňuje investice do rozvojové politiky před minimalizací zadlužování. Prezident také vyhostil ze země experty MMF, kteří měli jeho vládě radit právě v otázkách dluhu. Ekvádorské vládě se ve spolupráci s Venezuelou a Čínou podařilo restrukturalizovat svůj extrémní zahraniční dluh, který byl prezidentem Correou prohlášen za nelegitimní, v roce 2008. Tato restrukturalizace byla provedena výkupem ekvádorských dluhopisů státem za velmi nevýhodnou cenu pro prodejce. Největším věřitelem Ekvádoru je od roku 2008 právě Čína. V červnu 2014 Ekvádor poprvé od roku 2008 nabídl státní dluhopisy zahraničním investorům.

Oproti roku 2015, kdy běžný účet platební bilance skončil s rekordním deficitem 2,1 mld. USD, přinesl rok 2016 kladná čísla, nicméně v roce 2017 se opět vrátil do deficitu ve výši 0,3 mld. USD. Ekvádor má za rok 2017 kladnou obchodní bilanci v ropném sektoru se Spojenými státy, Chile, Peru, Čínou, Japonskem, Guatemalou a Indií a zápornou obchodní bilanci s Nizozemskem, Španělskem, Velkou Británií, Kolumbií, atd. V neropném sektoru má Ekvádor za rok 2017 kladnou obchodní bilanci s Ruskem, Itálií, Nizozemskem, Francií, Španělskem, Spojenými státy, Německem a zápornou obchodní bilanci především s Čínou, dále s Kolumbií, Brazílií, Mexikem, Peru, Jižní Koreou, Chile, atd.


Vývoj veřejného dluhu

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018 (odhad)

Veřejný dluh (% HDP)

22,9

27,4

30,7

35,8

41,5

47

Zdroj: The Economist Intelligence Unit

Veřejný dluh Ekvádoru se v roce 2017 dostal nad ústavně definovaný strop (40 %). V prvních měsících roku 2018 nadále rostl, přičemž v lednu 2018 dosáhl 47 % HDP. Na začátku roku 2018 bylo zaznamenáno snížení vládních výdajů v některých sektorech, příkladem může být infrastruktura. Aby se vláda vyhnula přímé konfrontaci tohoto problému, byl před dvěma lety zaveden koncept tzv. konsolidovaného zadlužení, které nezahrnuje vnitřní dluh (vůči domácím finančním institucím, fondu sociálního zabezpečení / IESS apod.). Na konci ledna 2018 se konsolidovaný dluh dostal na úroveň 34,3 % HDP (leden 2017: 27,3 %).

Pokud jde o zahraniční zadluženost, hlavními věřiteli jsou mezinárodní organizace (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj / IBRD, Meziamerická rozvojová banka / IDB, Latinskoamerická rozvojová banka / CAF, Mezinárodní měnový fond / MMF, atd.) a zahraniční vlády, konkrétně například Čínské lidové republiky.

V důsledku zemětřesení byly Ekvádoru v roce 2016 poskytnuty nouzové úvěry multilaterálních bank (zejména WB a IDB) ve výši 600 mil. USD, které byly určeny na obnovu postižených oblastí. Závazky Ekvádoru vůči Číně dosáhly v lednu 2017 8,3 mld. USD, což představuje 8 % HDP a 85 % ekvádorských bilaterálních dluhů. Úvěry Ekvádor splácí dodávkami ropy, konkrétně čínským společnostem Petrochina a Unipec Asia a thajské PTT Trading International. Aktuální smlouvy zavazují Ekvádor k dodávkám ropy do ČLR do roku 2024.

Vývoj devizových rezerv v mil. USD:

 

2013

2014

2015

2016

02/2017 – 02/2018

Devizové rezervy

4 361

3 949

2 496

4 259

4 312

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Reservas internacionales tab. 1.2.1)

Ekvádorské devizové rezervy ve sledovaném pětiletém období kolísaly mezi 2,5 a 6,7 mld. USD. Vláda se snaží zvýšit své devizové rezervy pro případ poklesu cen ropy. V období únor 2017 až únor 2018 se průměrná výše devizových rezerv ustálila na hodnotě 4 312 mil. USD.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Emisní bankou plnící funkci centrální banky je Banco Central del Ecuador, další státní banky zahrnují Banco de Desarrollo del Ecuador (BDE), Národní finanční korporaci (CFN) a BanEcuador (dřívější Banco Nacional de Fomento), jakožto „rozvojové“ banky. Dohled nad bankami vykonává instituce Superintendencia de Bancos del Ecuador.

Dohled nad pojišťovnami vykonává instituce Superintendencia de compaňías, valores y seguros.

Seznam hlavních komerčních bank:

Největší bankou co do objemu aktiv je Banco Pichincha, která je zároveň součástí jedné z největších investičních skupin v Ekvádoru – Grupo Pichincha. K dalším velkým bankám dále patří Banco del Pacífico, Banco Guyaquil a Produbanco. Hodnota aktiv soukromého bankovního sektoru představuje cca 43,6 % HDP, což je spíše pod latinskoamerickým průměrem.

Vzhledem k dolarizaci ekonomiky má centrální banka omezené pole působnosti. Klíčová úroková sazba ekvádorské centrální banky činila v březnu 2018 7,26 %. Celkově je bankovní sektor málo odolný vůči případnému šoku způsobenému nedostatkem likvidity.

Největší pojišťovny:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V platnosti jsou následující základní daně:

  • daň z příjmu právnických osob (impuesto a la renta para sociedades) - společnosti s národním nebo zahraničním kapitálem zřízené v Ekvádoru, jakož i pobočky se sídlem v zemi a stálé podniky zahraničních společností, které mají zdanitelné příjmy, podléhají od roku 2018 sazbě 25 % po odečtení výslovně stanovených nákladů (zejména obnovovací investice). Za určitých okolností může činit 28 % (společníci v daňových rájích apod.)
  • daň z příjmu fyzických osob (impuesto a la renta para personas naturales) – jedná se o progresivní zdanění od 0 po 35 %. Fyzické osoby mohou také využívat tzv. zvláštních odpočtů, které do určité míry snižují základ daně.
  • DPH (impuesto al valor agregado, IVA) - základní daň z přidané hodnoty činí 12 %. Po zemětřesení v roce 2016 byla přechodně (na dobu 1 roku) zvýšena ze 12 % na 14 % z hodnoty netto faktury. Některé produkty (základní potraviny, léky) a služby (zdravotní péče, vzdělání, dopravní služby) se nedaní.
  • daň z převodu deviz (impuesto a la salida de divisas, ISD) – jedná se o 5% daň na všechny transfery poukazované do zahraničí. Na tuto daň se vztahuje množství výjimek. V současné době se hovoří o zrušení této daně s vidinou podpory konkurenceschopnosti ekvádorské produkce.
  • spotřební daň (impuesto a los consumos epeciales, ICE) – jedná se o daň na specifické zboží (např. sladké nápoje, alkohol, tabákové výrobky, videohry, televizní a telefonní služby, automobily a jiné dopravní prostředky, atd.). Pohybuje se od 0 % na dovoz nejlevnějších hybridních automobilů až po 300 % na zbraně a střelivo pro soukromé účely.

Zdroj: www.sri.gob.ec/web/guest/home (tj. ekvádorský finanční úřad)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: