Ekvádor: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

10. 5. 2017

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země:

  • Ekvádorská republika
  • República del Ecuador

Složení vlády:

  • Prezident: Lenín Moreno
  • Ministryně koordinace sociálního rozvoje: María Gabriela Rosero Moncayo
  • Ministryně ekonomického a sociálního začlenění: Lídice Larrea Viteri
  • Ministryně zdravotnictví: Margarita Beatriz Guevara Alvarado
  • Ministr sportu: Xavier Enderica Salgado
  • Ministryně městského rozvoje a bydlení: María de los Ángeles Duarte
  • Ministryně koordinace produkce, práce a konkurenceschopnosti: Nathalie Cely Guzman Zaskia
  • Ministr zemědělství a rybolovu: Javier Ponce Cevallos
  • Ministr dopravy a veřejných prací: Walter Solís Valarezo
  • Ministr průmyslu a produkce: Miguel Eduardo Egas Peña
  • Ministr zahraničního obchodu: Juan Carlos Cassinelli
  • Ministr práce: Rafael Correa Delgado
  • Ministr turismu: Fernando Alvarado Espinel
  • Ministr koordinace hospodářské politiky: Patricio René Rivera Yánez
  • Ministr financí: Madeleine Abarca
  • Ministr koordinace strategických sektorů: Rafael Poveda Bonilla
  • Ministr životního prostředí: Daniel V. Ortega Pacheco
  • Ministr fosilních paliv: José Luis Icaza
  • Ministr telekomunikací: Augusto Espín Tobar 
  • Ministr elektřiny a obnovitelné energie:Esteban Albornoz Vintimilla
  • Ministr koordinace bezpečnosti: César Navas Vera
  • Ministr obrany: Ricardo Patiño Aroca
  • Ministr vnitra: José Serrano
  • Ministr zahraničních vztahů a lidské mobility: Guillaume Long
  • Ministryně spravedlnosti, lidských práv a náboženských otázek: Ledy Zúñiga Rocha
  • Ministr koordinace lidského kapitálu: Andrés Arauz
  • Ministr kultury: Raúl Vallejo
  • Ministr školství: Augusto Espinosa Andrade
  • Ministr těžby: Javier Felipe Córdova Unda

V roce 2017 proběhly parlamentní a prezidentské volby. Parlamentní volby a první kolo prezidentských voleb proběhlo 19. února. 2. kolo, kde se rozhodovalo mezi 2 nejsilnějšími kandidáty, se uskutečnilo 2. dubna. Nová vláda nastoupila 24. 5. 2017, přičemž standardní volební období je 4leté.

Výsledkem parlamentních voleb bylo opět vítězství levice. Pokud však jde o pozici v jednokomorovém parlamentu, došlo k oslabení vládního hnutí Alianza País (AP). Zatímco dosud disponovalo 100 křesly v 137-členném parlamentu, ve volbách nyní získalo jen 74 křesel a ztratilo tak kvalifikovanou většinu. Pro případné ústavní změny bude nyní AP potřebovat hlasy opozičních poslanců (CREO-SUMA, PSC aj.).

Ekvádor je prezidentským systémem. Aby kandidát zvítězil již v prvním kole, musel by získat buď nadpoloviční většinu, nebo 40 % hlasů s rozdílem alespoň 10 procentních bodů od druhého nejsilnějšího kandidáta. To se nestalo a muselo proběhnout (2. dubna 2017) 2. kolo, kam postoupili kandidát vládního hnutí AP, Lenín Moreno, a kandidát liberálně orientované volební koalice CREO-SUMA, bývalý bankéř Guillermo Lasso. S těsnou většinou 51,15 % hlasů nakonec zvítězil Lenín Moreno, který v minulosti (2007-2013) působil jako viceprezident a v období 2013-2016 byl zvláštním zmocněncem v OSN (v Ženevě).

Tento výsledek bude znamenat značnou kontinuitu v současné politické i hospodářské orientaci země. V každém případě skončila v roce 2017 desetiletá éra prezidenta Rafaela Correy (Ten nicméně může podle nové ústavní změny znovu kandidovat v příštích volbách; dle přechodného článku ústavy nemohl kandidovat v roce 2017).

Prezident Rafael Correa byl ve funkci od roku 2007 (znovuzvolen podle nové ústavy v r. 2009 a opět v r. 2013). Od začátku svého vládnutí prosazoval program tzv. Občanské revoluce, který aplikoval socialisticky orientovanou politiku (považuje se spolu s např. Venezuelou a Bolívií za součást hnutí Socialismus 21. století), kdy cílem je rozvoj společnosti a snížení nerovností. Vláda prezidenta Correy se vyznačovala častými změnami v kabinetu. Po zemětřesení v dubnu 2016 byla obměněna většina ministrů.

Organizace vlády je charakteristická existencí tzv. Koordinačních ministerstev, která sdružují a koordinují činnost několika ministerstev podle zaměření.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 16 528 730 (2016). Distribuce obyvatelstva je nerovnoměrná. Většina obyvatelstva žije v centrálních andských provinciích a na pobřeží. Amazonské regiony jsou řídce osídleny. Obyvatelstvo hlavního města (Quita) a největšího města (Guayaquilu) dávají dohromady cca třetinu celkové populace.

Průměrný roční přírůstek: 1,5 (2014)

Demografické složení: cca 30 % populace se nachází ve věku do 15 let, cca 7 % populace je pak starší 60 let. Tendence naznačuje počátky procesu tzv. stárnutí populace, kdy se těžiště populace přesouvá z mladších věkových kategorií do starších.

Cca 72 % populace tvoří mesticové (tzn. míšenci indiánů a bělochů), 6 % tvoří běloši, 7 % indiáni, 7,3 % afroekvádorci (včetně míšenců černochů) a 7,4 % pak tvoří montubios (míšenci více ras). Indiánské obyvatelstvo je soustředěno do východních amazonských oblastí. Většina afroekvádorců je soustředěna v severní provincii Esmeraldas. Netypickou menšinu pak představují imigranti z Blízkého východu, především pak z Libanonu. Jedná se o muslimy i křesťany a komunita není početná, avšak má velký ekonomický vliv. Např. bývalý prezident Bucaram (v úřadu 1996 – 1997) je představitelem této menšiny.

Podíl městského obyvatelstva představuje cca 64 % (World Bank, 2015), z toho většina žije ve městech Guayaquil a Quito a jejich aglomeracích.

Administrativní členění země:

Provincie

Rozloha (km²)

Počet ob.  (2010)

Hlavní město

Azuay

8 639

702 893

Cuenca

Bolivar

3 254

182 744

Guaranda

Cañar

3 908

223 463

Azogues

Carchi

3 699

165 659

Tulcán

Chimborazo

5 287

452 352

Riobamba

Cotopaxi

6 569

406 798

Latacunga

El Oro

5 988

588 546

Machala

Esmeraldas

15 216

520 711

Esmeraldas

Galápagos

8 010

22 770

Puerto Baquerizo Moreno

Guayas

17 139

3 573 003

Guayaquil

Imbabura

4 599

400 359

Ibarra

Loja

11 027

446 743

Loja

Los Ríos

6 254

765 274

Babahoyo

Manabí

18 400

1 345 779

Portoviejo

Morona-Santiago

25 690

147 886

Macas

Napo

13 271

104 047

Tena

Orellana

20 773

137 848

Puerto Francisco de Orellana

Pastaza

29 520

84 329

Puyo

Pichincha

9 494

2 570 201

Quito

Santa Elena

3 763

301 168

Santa Elena

Santo Domingo de los Tsáchilas

3 857

365 965

Santo Domingo

Sucumbíos

18 612

174 522

Nueva Loja

Tungurahua

3 334

500 775

Ambato

Zamora-Chinchipe

10 556

91 219

Zamora

Zdroj: Instituto Nacional de Estadística y Censos, výsledky posledního sčítání 2010

Úřední jazyk: španělština

Ostatní jazyky: Některé domorodé jazyky jsou v ústavě spolu se španělštinou zakotveny jako tzv. jazyky pro mezikulturní komunikaci (kichwa z rodiny kečuánských jazyků a shuar - šuárština). Kromě toho je v domorodých komunitách běžně využívána více než desítka dalších domorodých jazyků.

Náboženství: cca 78 % obyvatelstva se hlásí ke katolicismu, 12 % jsou protestanté. Zbytek tvoří ateisté (cca 8 %) a ostatní náboženství (islám, judaismus) či jiná náboženství (Svědkové Jehovovi aj.).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Hlavními ekonomickými centry země jsou Quito a Guayaquil. Další důležitou oblast pro ekvádorskou ekonomiku představují amazonské pralesní oblasti na východě země, kde se těží většina ropy, která je hlavní vývozní komoditou.

Měnová jednotka Ekvádoru je americký dolar (USD). Dolarizace ekonomiky z roku 2000 s sebou přinesla jistou finanční stabilitu a působí jako protiinflační kotva. Na druhou stranu dochází při posilování dolaru ke snižování konkurenceschopnosti ekvádorských výrobků při exportu. Dolarizace do jisté míry omezila pružnost ekvádorské ekonomiky a omezila možnosti autonomní měnové politiky, která je podřízena vývoji v USA.

Vláda má proto tendenci volit alternativní (restriktivní) opatření na ochranu své platební bilance a k zajištění dostatku likvidity (např. daň z odchozích plateb do zahraničí; do roku 2016 množstevní kvóty na dovoz automobilů; březen 2015 – červen 2017 dodatečné dovozní daně tzv. salvaguardias apod.). 1. 1. 2017 přistoupil Ekvádor k mnohostranné dohodě o volném obchodu (FTA) s EU.

V posledních 10 letech došlo ke všeobecnému zdražení (nejvíce v případě potravin). Od roku 2016 je inflace relativně nízká a též inflační očekávání pro nadcházející období zůstala nízká.

Základní ekonomické ukazatele:
  2012 2013 2014 2015 2016 2017 (výhledy) 2018 (výhledy)

HDP (mld. USD)

87,9

95,1

102,3

100,2

99,5

101,0

101,7

HDP (změna %)

5,6

4,9

4,0

0,2

-1,5

0,0

-1,1

HDP na obyvatele

5 702

6 074

6 432

6 205

6 030

6 012

5 982

Inflace (%)

4,1

2,7

3,7

3,5

1,2

1,3

1,2

Nezaměstnanost (%)

4,1

4,0

4,3

4,3

5,4

5,8

6,1

Zdroj: Economist Intelligence Unit, Banco Central del Ecuador, MMF, Světová banka

Ekvádorská ekonomika se v roce 2016 dostala do mírné recese. HDP Ekvádoru poprvé od zavedení dolarizace (tedy od roku 2000) pokleslo (pozn. dokonce i v roce 2009, který byl poznamenán světovou finanční a hospodářskou krizí, vykázala ekvádorská ekonomika 0,6% růst). Kromě nízkých cen ropy, vývoje kurzu USD i strukturálním problémům k tomu přispělo velké zemětřesení o síle 7,8 stupňů Richterovy stupnice. To Ekvádor zasáhlo 16. dubna 2016 a způsobilo lidské i materiální škody, které jsou odhadovány na 3,3 mld. USD, což představuje zhruba 3 % HDP země. Rekonstrukce postižených pobřežních oblastí bude pokračovat i v následujících letech.

V roce 2016 poklesla hrubá přidaná hodnota ve většině sektorů. Jeden z nejhorších výsledků byl zaznamenán ve stavebnictví, které pokleslo o -8,9 % (2015: -1,7 %). Zemědělství pokleslo o -0,8 % a zpracovatelský průmysl o -0,5 %. Naopak pozitivně se vyvíjely akvakultura a lov krevet (+9,3 %), služby dodávek elektrické energie a vody (+7,9 %) a rybolov (+6,3 %). Sektor zpracování ropy vzrostl dokonce o +45,4 %. Nicméně v prvních dvou měsících roku 2017 poklesl o -12,21 %. Do modernizace klíčové rafinerie Esmeraldas přitom vláda investovala 1,2 mld. USD (předmětem vyšetřování pro podezření na korupční praktiky).

Spotřeba domácností poklesla o -1,9 % a investice poklesly o -8 %.

Pro dosažení změny struktury ekonomiky (z převahy exportu primárních surovin na export komodit s vyšší přidanou hodnotou) a většího rozvoje domácí výroby přijímá Ekvádor dlouholeté investiční plány. Plán pro období 2008 - 2012 byl zaměřen především na infrastrukturu a sociální rozvoj. Pro období 2013 - 2017 byl pak vypracován rozsáhlý program veřejných investic (Plan Plurianual de Inversión Pública), jehož cílem měla být právě změna výrobní základny národního hospodářství (matriz productiva), rozvoj energetiky a rozvoj lidského kapitálů, aniž by byla opomenuta sociální politika. Pokud jde o rozvoj energetiky, plánováno bylo 8 vodních elektráren s celkovým výkonem 2 832,4 MW. Do provozu byly v letech 2015 a 2016 uvedeny jen 3 vodní elektrárny, které představují 72 % plánovaného dodatečného výkonu. Největší z nich, čínská investice Coca Codo Sinclair s výkonem 1 500 MW byla uvedena do provozu v etapách do listopadu 2016. Další dvě elektrárny, které se podařilo zprovoznit, jsou Sopladora (487 MW) a Manduriacu (65 MW). Stavba ostatních 5 vodních elektráren se zablokovala či zpozdila.

Pokles inflace na 1,2 % v roce 2016 je připisován nízké spotřebě a nízké úrovni investic v kontextu recese. Inflace by se měla na nízké úrovni udržet u v letech 2017 a 2018. Počínaje rokem 2015 je na vzestupu nezaměstnanost a částečné pracovní úvazky a tento trend bude pokračovat, pokud se nepodaří oživit domácí i zahraniční poptávku. Ekonomické ukazatele posledního čtvrtletí 2016 (meziroční růst HDP o +1,5 %) nasvědčují jistému obratu k pozitivnímu vývoji, nicméně vše bude záležet především na povolebním vývoji a jak se nová vláda vypořádá se zadlužením a problémem likvidity (viz kap. 1.5).

Předpokládá se, že ekvádorská ekonomika v roce 2017 již nebude klesat, ale stagnovat. Vláda dokonce očekává více než 1% růst HDP. V prvních měsících roku 2017 se zlepšily daňové příjmy i export surové ropy díky relativně vyšším cenám této komodity na světových trzích.

Naopak jako nepříznivý se rýsuje 2018, kdy se ekonomika pravděpodobně navrátí do recese v důsledku nutných rozpočtových škrtů. Ty budou nutné vzhledem k tomu, že další zadlužování je pro Ekvádor nákladné a má tendenci snižovat rating země. Ekvádor by mohl mít problém s likviditou, na druhou stranu podobný scénář jako ve Venezuele se neočekává.

Exportní dynamiku se podaří udržet, nicméně se může projevit očekávané zpomalení čínské ekonomiky (důležitý obchodní partner). Další obnovení růstu se očekává v období 2019-2021, kdy by měl průměrný růst HDP činit 2,2 % (což je méně než v období 2011-2015, kdy byl průměrný růst 4,5 %). Tahounem se má stát těžba ropy v nových nalezištích a rozmach důlního průmyslu, neboť vláda již nyní chystá větší rozvoj tohoto sektoru. Export poroste, ale silný dolar může v budoucnosti vést k rychlejšímu růstu importu (pokud předpokládáme, že se nebudou opakovat restriktivní opatření na ochranu platební bilance uplatňovaná v letech 2015-2017).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Ekvádorské veřejné finance se od roku 2013 vyznačují deficity nad 4,5 % HDP, k čemuž přispěly (z velké části státní) investice do rozvoje infrastruktury, energetiky, ropného průmyslu a sociálních služeb (zdravotnictví a vzdělání).

Státní rozpočet (v mil. USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016 (I-X)

Příjmy

34 570

37 260

39 032

33 586

24 237

Výdaje

35 394

41 607

44 346

38 676

28 238

Saldo

-824

-4 347

-5 314

-5 090

-4 001

Zdroj: Banco Central del Ecuador (BCE)

V roce 2016 vzrostl deficit na 5,3 %. Pro rok 2017 se očekává pokles deficitu na 2,7 % HDP díky předpokládaným vyšším cenám ropy a vyšším daňovým příjmům (mj. zvýšení některých daňových sazeb v roce 2016). Uvedená fiskální situace není dlouhodobě udržitelná vzhledem k (pro Ekvádor) drahému financování dluhu. Nová vláda bude tak nucena provést strukturální reformy, od kterých se očekává vyrovnání veřejných financí do roku 2020/2021.

V roce 2015 byly provedeny rozsáhlé rozpočtové škrty, aby byl zvrácen předchozí trend růstu výdajů za situace nízkých cen ropy. Pro rok 2016 byl schválen rozpočet s výdaji ve výši 29,8 mld. USD, který by byl rekordně nízký, nicméně nepodařilo se ho dodržet. V první polovině roku 2017 platilo (vzhledem k volbám) a nástupu nové vlády na konci května 2017 rozpočtové provizorium (tj. rozpočet 29,8 mld. USD). V dalším období budou provedeny další rozpočtové úpravy, s největší pravděpodobností další škrty výdajů (v kontextu současné recese).

V roce 2016 byla rovnováha státního rozpočtu kromě nízkých cen ropy, všeobecně nízké spotřeby a investic (recese) též negativně ovlivněna splácením dluhu v hodnotě 1 mld. USD americké ropné společnosti Occidental Petroleum Corporation (Oxy) po prohrané investiční arbitráži (pozn. dluh byl splácen v období listopad 2011 – červen 2016). Z podobného titulu musel Ekvádor v červenci 2016 uhradit ropné společnosti Chevron 112 mil. USD.

Dalším negativním faktorem jsou mimořádné výdaje na rekonstrukci po zemětřesení v postižených pobřežních provinciích. Rekonstrukční aktivity budou pokračovat v roce 2017 i 2018.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance (v mil. USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016

I. Běžný účet

-157

-926

-525

-2 114

1 419

1. Obchodní bilance

-441

-1 075

-723

-1 650

1 570

a) vývoz zboží

23 764

24 750

25 724

19 049

17 428

b) dovoz zboží

-24 205

-25 825

-26 447

-20 699

-15 858

2. Bilance služeb

-1 394

-1 421

-1 171

-805

-1 054

3. Bilance výnosů

-1 293

-1 377

-1 557

-1 737

-1 877

4. Běžné převody

2 481

2 399

2 264

2 078

2 780

II. Kapitálový účet

138

66,1

67

-69

-814

III. Finanční účet

-72

2 852

259

659

692

IV. Chyby a vynechávání

97

-145

-225

35

-90

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Oproti roku 2015, kdy běžný účet platební bilance skončil s rekordním deficitem 2,1 mld. USD, přinesl rok 2016 kladná čísla a běžný účet vykázal přebytek v hodnotě 1,4 mld. USD, což bylo dáno zejména poklesem importu, mj. v důsledku uplatňovaných protekcionistických opatření i všeobecně nízké spotřeby a investic.

Během vlády prezidenta Correy došlo ke kontinuálnímu nárůstu veřejného dluhu Ekvádoru. Prezident proslul výrokem: “Nejprve život, potom zadlužení.“ Čímž chtěl zdůraznit, že Ekvádor během jeho vlády upřednostňuje investice do rozvojové politiky před minimalizací zadlužování. Prezident také vyhostil ze země experty MMF, kteří měli jeho vládě radit právě v otázkách dluhu. Vládě Ekvádoru se ve spolupráci s Venezuelou a Čínou podařilo restrukturalizovat svůj extrémní zahraniční dluh v roce 2008, který byl prezidentem Correou prohlášen za nelegitimní a vláda odmítla vyplácet dividendy. Tato restrukturalizace byla provedena výkupem ekvádorských dluhopisů státem za velmi nevýhodnou cenu pro prodejce. Největším věřitelem Ekvádoru je od roku 2008 právě Čína. V červnu 2014 Ekvádor poprvé od roku 2008 nabídl státní dluhopisy zahraničním investorům.

Vývoj veřejného dluhu

 

2012

2013

2014

2015

2016

Veřejný dluh (% HDP)

20,1

22,9

27,4

30,7

35,8

Zdroj: Economist Intelligence Unit

Veřejný dluh Ekvádoru vykazoval v posledních 5 letech trvalý růst a na konci roku 2016 (38,1 mld. USD / 35,8 %) se již přiblížil k v ústavě definovanému stropu (40 %). V prvních měsících roku 2017 pak dále vzrostl o 4,8 % na 39,8 mld. USD (konec února 2017).

V říjnu 2016 zavedl Ekvádor koncept tzv. konsolidovaného zadlužení, které nezahrnuje vnitřní dluh (vůči domácím finančním institucím, fondu sociálního zabezpečení / IESS apod.). Takto měřený veřejný dluh činil na konci ledna 2017 25,5 mld. USD, což odpovídá 27,3 % HDP.

Pokud jde o zahraniční zadluženost, hlavními věřiteli jsou (údaj z března 2017) ČLR a mezinárodní organizace (Meziamerická rozvojová banka / IDB, Latinskoamerická rozvojová banka / CAF, MMF apod.). Na ekvádorské zahraniční zadluženosti se podílí ČLR z 31,4 % a mezinárodní organizace z 31,3 %.

Závazky Ekvádoru vůči Číně v poslední dekádě významně vzrostly a v lednu 2017 dosáhly 8,3 mld. USD, což představuje 8 % HDP a 85 % ekvádorských bilaterálních dluhů. V prvním čtvrtletí 2017 byl v jednání další úvěr od ČLR v hodnotě 1 mld. USD, splatností 20 let a úrokovou mírou 2 %. Má být určen postiženým provinciím Esmeraldas a Manabí na obnovu po zemětřesení. Úvěry Ekvádor splácí dodávkami ropy, konkrétně čínským společnostem Petrochina a Unipec Asia a thajské PTT Trading International. Aktuální smlouvy zavazují Ekvádor k dodávkám ropy do ČLR do roku 2024.

V důsledku zemětřesení byly Ekvádoru v roce 2016 poskytnuty nouzové úvěry multilaterálních bank (zejména WB a IDB) ve výši 600 mil. USD, které byly určeny na obnovu postižených oblastí.

V lednu 2017 byly vydány domácí dluhopisy v hodnotě 907 mil. USD, čímž vnitřní zadlužení dosáhlo 13 mld. USD, což odpovídá 12 % HDP. V lednu 2017 byly též emitovány dluhopisy v hodnotě 1 mld. USD na mezinárodní finanční trhy. Problematické je též zadlužení státních podniků. Nejzadluženějším z nich je státní ropná společnosti Petroecuador, jejíž dluh na konci února vzrostl na 1,4 mld. USD. 

Vývoj devizových rezerv v mil. USD:

 

2012

2013

2014

2015

2016

Devizové rezervy

2 483

4 361

3 949

2 496

4 259

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Ekvádorské devizové rezervy jsou jedny z nejnižších v regionu Latinské Ameriky a ve sledovaném pětiletém období kolísaly mezi 2,5 a 6,7 mld. USD. V současnosti by pokryly jen 2,6 měsíců dovozu. Vláda se snaží zvýšit své devizové rezervy pro případ poklesu cen ropy. K růstu devizových rezerv v roce 2016 vedl výrazný pokles dovozu (-24,1 %) daný slabou spotřebou domácností a investicemi v kontextu recese.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovnictví:

Emisní bankou plnící funkci centrální banky je Banco Central del Ecuador, další státní banky zahrnují Banco de Desarrollo del Ecuador (BDE), Národní finanční korporaci (CFN) a BanEcuador (dřívější Banco Nacional de Fomento), jakožto „rozvojové“ banky. Dohled nad bankami vykonává instituce Superintendencia de Bancos del Ecuador.

Dohled nad pojišťovny vykonává instituce Superintendencia de compaňías, valores y seguros.

http://www.supercias.gob.ec/

Seznam hlavních komerčních bank:

Největší bankou co do objemu aktiv je Banco Pichincha, která je zároveň součástí jedné z největších investičních skupin v Ekvádoru – Grupo Pichincha. Druhou největší bankou je Banco del Pacífico. K velkým bankám dále patří Banco Guyaquil a Produbanco. Hodnota aktiv soukromého bankovního sektoru představuje cca 36 % HDP, což je spíše pod latinskoamerickým průměrem.

Vzhledem k dolarizaci ekonomiky má centrální banka omezené pole působnosti. Klíčová úroková sazba ekvádorské centrální banky činila na konci roku 2016 8,35 % a v dubnu 2017 8,13 %. Celkově je bankovní sektor málo odolný vůči případnému šoku způsobenému nedostatkem likvidity.

V prosinci 2016 také vešly v platnost čtyři nové regulace, které ovlivní banky s majetkem větším než 1 mld. USD (jedná se asi o 7 bank). Největší a nejdůležitější změnou je zvýšení minimálních povinných rezerv u Centrální banky z 2 % na 5 %, což by mělo vést ke zvýšení rezerv až o 750 milionů USD. Vzhledem k recesi ekvádorské ekonomiky během celého roku 2016 se tento krok jeví jako velice kontraproduktivní pro růst ekonomiky. Předpokládá se, že tyto peníze umožní více vládních úvěrů a zároveň tak financování státního dluhu.

Největší pojišťovny:

Největší pojišťovna. Na konci roku 2016 vzrostl (podle objemu aktiv) její podíl na pojistném trhu na 22 % (konec 2015: 16 %).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V platnosti jsou následující základní daně, přičemž po nástupu nové vlády nejsou vyloučeny další daňové reformy:

  • daň z příjmu právnických osob - společnosti s národním nebo zahraničním kapitálem zřízené v Ekvádoru, jakož i pobočky se sídlem v zemi a stálé podniky zahraničních společností, které mají zdanitelné příjmy, podléhají sazbě 22% po odečtení výslovně stanovených nákladů (zejména obnovovací investice). Za určitých okolností může činit 25 % (společníci v daňových rájích apod.)
  • daň z příjmu fyzických osob – jedná se o progresivní zdanění od 0 po 35 %. Mohou také využívat tzv. zvláštních odpočtů, které mohou do určité míry snížit základ daně.
  • daň z odchodu deviz (impuesto a la salida de divisas, ISD) – jedná se o daň 5 % pro všechny transfery poukazované do zahraničí (pozn. od července 2016 platí výjimka v případě výběru platebními kartami v zahraničí v částce do 5.000 USD za rok).
  • DPH (IVA) - základní daň z přidané hodnoty činí 12 %. Po zemětřesení v roce 2016 byla přechodně (na dobu 1 roku) zvýšena ze 12 % na 14 % z hodnoty netto faktury. Některé produkty jako potraviny a další speciální služby se nedaní (cca 90 % potravin a léků).
  • spotřební daň (impuesto a los consumos epeciales, ICE) – jedná se o daň na specifické zboží (např. alkohol, tabákové výrobky a jiné). Pohybuje se od 0 % na dovoz nejlevnějších hybridních automobilů až po 300% na zbraně a střelivo pro soukromé účely. V květnu 2016 byla za účelem získání chybějících finančních prostředků do státního rozpočtu schválena daňová reforma, která spočívala v uvalení vyšších spotřebních daní na cigarety, alkoholické nápoje (likéry, pivo) a také na sladké nealkoholické nápoje (10 %). Též byla zavedena 15% daň na pevnou linku a mobilní telefony pro podniky.

Bližší info: www.sri.gob.ec (tj. ekvádorský finanční úřad),
příp. http://www.lataxnet.net/partners/Ecuador/ecuador-informacion_tributaria/

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: