Eritrea: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • česky: Stát Eritrea
  • tigrejsky: Hagärä Ertra
  • anglicky: State of Eritrea

 Název pochází z antického označení Rudého moře (Erythra Thalassa neboli Mare Erythraeum).

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 6,5 mil. (World Bank, 2015)

Mimo hranice Eritreje žije odhadem téměř jeden milion Eritrejců (mnoho z nich směřuje do uprchlických táborů v okolních zemích anebo za prací, zejména do Zálivu). Desetisíce Eritrejců žádajících o azyl se nalézají na území EU, zejména ve Švédsku.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,3 % (odhad 2015)
  • Demografické složení: ženy 50,1 %, muži 49,9 %
  • Věková struktura: 0-14 let 40,3 %, 15-64 let 56 %, 65 a více let 3,7% (odhad 2015)

Národnostní složení:

Devět etnických skupin. Nejpočetnější jsou Tigriňové (55%, Tigrinya) a Tigrejci (30 %, Tigre), hovořící příbuznými jazyky. Významnou skupinou jsou Afaři (v Eritreji 300 tis., žijí též v Etiopii a Džibuti), dále etnické skupiny Saho (4%), Kunama (2%), arabsko-jazyčný kmen Rashaida (2%), Bilen (2%) a další (Beni, Amar, Nera, asi 5%).

Náboženské složení:

Zhruba polovina obyvatelstva se hlásí ke křesťanství; z nich naprostá většina přísluší k eritrejské ortodoxní církvi, ostatní se hlásí ke katolíkům a protestantům. Druhá polovina obyvatelstva vyznává islám. Animistů je minimum. Náboženské spory se dlouhodobě nevyskytovaly, nyní se začínají objevovat útoky proti křesťanům.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Eritrea patří mezi nejchudší země světa. Na velmi špatný stav ekonomiky měly vliv především válka za nezávislost (do roku 1991), válka s Etiopií (1998–2000) a katastrofální sucho. Negativní dopady na ekonomiku země má také velmi izolacionistická politika vládnoucího režimu a především naprosté uzavření etiopského trhu pro eritrejské produkty (před konfliktem se jednalo o 70% veškerých vývozů). V neposlední řadě je další ekonomický rozvoj země blokován ekonomickými sankcemi OSN. Značná část práceschopného obyvatelstva slouží v armádě místo civilního zaměstnání (povinná služba často až 10 let).

Zhodnocení hospodářského vývoje, předpověď dalšího vývoje

Ekonomika země je značně pokroucena zásahy nejvyšších představitelů země a potýká se s dlouhou řadou problémů. Mezi nejzásadnější patří nedostatek kapitálu, který limituje tolik potřebné investice, a nedostatek cizí tvrdé měny. Přetrvávajícím problémem je vysoká negramotnost, nedostatečná podpora soukromého sektoru a slabá atraktivita pro zahraniční investice. Politická a bezpečnostní situace značně komplikuje i běžné obchodní transakce. Nedošlo k zásadnímu posunu ve smyslu zprůhlednění a zjednodušení legislativy upravující obchod. V praxi to znamená řadu kontrol na cestách, které si bez jasného právního základu vybírají různě vysoké poplatky (i v naturáliích).

Problémy s cizí měnou dobře demonstruje i srovnání reálného kurzu (černý trh) a oficiálního. Zatímco reálný kurz USD se pohybuje mezi 50-55 ERN/USD, oficiální je přibližně 16 ERN/ USD. V případě EUR je to pak  70-80 ERN/EUR ku přibližně 20 ERN/EUR.

Přesto, že dostupnost statistických dat pro tuto zemi je značně omezená (zejména díky přísné kontrole a omezením ze strany prezidenta), lze konstatovat, že Eritrea v roce 2011 zaznamenala růst na úrovni 8.7%, způsobený zahájením činnosti dolu Bisha (zlato, stříbro) a cementárny v Massawě. Pro rok 2015 se odhadoval na úrovni 2,1% (IMF).

V období od roku 2010 se Eritrea stala jednou z velmi mála afrických zemí, které nepotřebovaly zahraniční potravinovou pomoc (a to i přes kritické sucho, které postihlo v minulých letech celý Africký roh). Na tomto úspěchu neubírá ani fakt, že 80% eritrejské populace je zaměstnáno v agrárním sektoru. Efektivita práce právě v této oblasti se totiž v posledních několika letech výrazně zvýšila a to především díky mohutnému budování mikropřehrad (zejména díky zapojení co do množství vojáků mohutné eritrejské armády), které umožňují až tři sklizně v jednom roce. Tato skutečnost nejspíše nezanedbatelnou měrou přispěla k tomu, že se arabské jaro do Eritreje nepřeneslo. Sociální tlak na zapojení Eritreje do vlny nepokojů byl z výše popsaných důvodů výrazně slabší a k revolučním protestům tak i přes podobnou politickou situaci nedošlo.

Za zmínku rovněž stojí skutečnost, že i díky vojenskému stylu vedení země se podařilo Eritreji dosáhnout řady z Millenium Development Goals. Za úspěšné oblasti lze označit snížení dětské úmrtnosti, zlepšení zdravotní péče pro matky, úspěšný boj s HIV, všeobecné omezení infekčních nemocí a zlepšení dostupnosti pitné vody. Malého pokroku bylo naopak dosaženo v boji s extrémní chudobou a univerzálním přístupu k základnímu vzdělávání. 

Ukazatel

2012

2013

2014

2015x

2016x

HDP (mld. USD)

3,09

3,44

3,86

4,98

 

Růst HDP (%)

7,02

1,33

1,9

2,1

 

Míra inflace (růst spotřeb. cen,   %)

17

12,3

11,6

12,1

12,3 

Směnný kurs oficiální (ERN/1   USD)*

15,38

15,38

15,38

15,38

15,38

* reálný kurz nabízený na černém trhu je výrazně vyšší (50-55 ERN/USD, resp. 70-80 ERN/EUR)
x = odhad                                                                                                                                          
Zdroj: CIA, IMF

Struktura tvorby HDP je následující (2015):

  • služby: 59,9 %
  • průmysl: 23,2 %
  • zemědělství: 16,9 %

To je v ostrém kontrastu se strukturou zaměstnanosti, kde je v zemědělství zaměstnáno přes 80% obyvatelstva a na zbývající dva segmenty zbývá méně než 20 % populace.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Eritrea nezveřejňuje informace o své ekonomické situaci a veškeré statistické údaje je nutné brát s rezervou. Z dostupných informací byly v roce 2014 výdaje rozpočtu odhadovány na úrovni 1,64 mld. USD a příjmy 1,14 mld. USD. Eritrea se potýká s obrovským vnitřním zadlužením, které je odhadováno na úrovni 105,8 HDP v roce 2015. To sice představuje zlepšení oproti roku 2011 (134%), přesto zde existuje značné riziko dluhové krize. (Za snížením stojí zejména zprovoznění druhého zlatého dolu, který má při nízké startovací základně značně pozitivní vliv na celou ekonomiku země.) Deficit v roce 2015 představoval cca 10,3% HDP země.

 

ROZPOČET 

2012x     

2013x  

2014x   

2015x

rozpočtové příjmy (USD)                                

838,8 mil. 968,8 mil. 1,14 mld. -

rozpočtové výdaje (mld. USD)

1,19 1,42 1,64 -

rozpočtový přebytek(+)/dluh (-)  

-11,3% HDP -13% HDP -10,7% HDP -10,3% HDP

veřejný dluh (% HDP)

103,5 108,1 101,3 105,8

x = odhad 
Zdroj: IMF

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2012

2013

2014

2015

Export zboží a služeb

434,8

496,2

504,9

510,9

Import zboží a služeb

1 mld.

1,03 mld.

1,15 mld.

1,157 mld.

Bilance běžného účtu

-

- 157,2

- 193,5

-

Údaje v mil. USD
Zdroj: CIA, IMF

Ke konci roku 2014 byly devizové rezervy odhadovány ve výši 218,9 mil. USD, ke konci roku 2015 ve výši 247,8 mil. USD.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba (v mil. USD)

 

2012

2013

2014

2015

 Celkový vnější dluh

1.057

1.028

955,6

945,2

 Celková dluhová služba (=splátky/rok)

 

-

-

-

Zdroj: EIU, CIA

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka (Bank of Eritrea): guvernér Kibreab Woldemariam

 Komerční (státní) banky:

  • Commercial Bank of Eritrea
  • Eritrean Investment and Development Bank
  • Housing and Commercial Bank of Eritrea

Státní (zatím monopolní) pojišťovna:

  • National Insurance Corporation of Eritrea (NICE)

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daně z příjmu osob se v závislosti na výši příjmu vybírají ve výši 2-38 %, příjem z nájmu je zdaněn 1-48 %, daně ze zisku společností jsou 25-35 %. Daně ze zboží se pohybují kolem 4% a ze služeb 3,2%. Země je závislá více na nepřímých daních než na daních přímých.

Zdroj: The World Bank, 2012

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: