Firmy dostávají faktury i upomínky za služby, které neodebraly. Pomoci mohou žaloby

21. 10. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Firmy dostávají faktury i upomínky za služby, které neodebraly. Pomoci mohou žaloby Podniky i živnostníci, kteří se neoprávněně dostanou do registru dlužníků, mohou požadovat náhradu za vzniklé materiální i nemateriální škody. Při odmítnutí neoprávněných faktur či upomínek je podle právníků velmi důležitá rychlost.

Když panu Jaromírovi zazvonil loni v létě telefon, netušil, kolik starostí mu způsobí několik slov s operátorkou. Když podnikateli nabídla výhodnější webhosting, než jaký dosud u svého poskytovatele využíval, nabídka ho zaujala. Po špatných zkušenostech, které měl s telefonickým sjednáním služby v O2, však odmítl řešit přechod na novou službu po telefonu a dohodl se, že si přechod na novou službu vyřídí raději e-mailem, aby měl všechny informace „černé na bílém“.

Ještě v průběhu domlouvání přechodu na nový hosting ho zaskočila upomínka za neuhrazené služby, kterou od společnosti Ignum  obdržel. „Ihned jsem se na společnost obrátil s tím, že jsem žádnou smlouvu po telefonu neuzavřel, o službu jsem projevil zájem, ale o jejím zavedení stále jednáme. Zástupci firmy slíbili, že fakturu stornují a upomínku ať považuji za bezpředmětnou,“ vzpomíná podnikatel. Po několika dnech, uprostřed dovolené, však obdržel druhou upomínku.

troubleObdobná situace se pak opakovala ještě po tři čtvrtě roce, kdy mu přišla faktura za původní hostingovou službu, kterou již dávno zrušil a přešel na novou. „Bohužel systém, ve kterém jsou evidované zmiňované služby, má urgence vázané na vystavené doklady a ne na běh konkrétních služeb. V obou zmiňovaných případech došlo k lidské chybě, kdy byl úspěšně vyřešen požadavek zákazníka, nicméně již nedošlo ke zrušení původně vystavených dokladů naším pracovníkem," říká Jaroslav Štětina, výkonný ředitel Ignum.

"Toto je samozřejmě nepříjemné jak pro naše zákazníky, tak i pro nás, protože tak dochází ke zbytečným nedorozuměním. Takovýchto případů řešíme jednotky, vše napravíme nejpozději poté, co nás zákazník kontaktuje,“ dodává. Společnost nyní plánuje změny, které by měly podobným chybám zabránit. „Připravujeme přechod na nový systém, kde by již tyto problémy neměly nastávat,“ dodává Jaroslav Štetina.

Důležitá je rychlá obrana

Podle něj zákazníkům nehrozí, že by se kvůli chybě společnosti s fakturací ocitli na seznamu neplatičů a podobně. „Nic takového našim zákazníkům nehrozí. V případě, že zákazník nereaguje na žádnou urgenci, v prvním kroku mu danou službu pouze vypínáme. Jestliže nás následně kontaktuje a zjistíme, že došlo k chybě na naší straně, získá od nás zákazník odpovídající kompenzaci. Nicméně k takovýmto situacím již téměř nedochází,“ vysvětluje.

Podobné případy řeší podnikatelé také u jiných dodavatelů. Například Vodafone posílal loni upomínky firmám, kterým opakovaně po několik měsíců nebyl schopen doručit faktury po změně doručovací společnosti. Také telefonní operátor však tvrdí, že se zákazníci nemusejí bát, že by se objevili na seznamech neplatičů, které by jim v budoucnu mohly ztížit cestu k úvěrům a podobně.

„Kromě dopisu zákazníka o závazcích informujeme také prostřednictvím SMS a Samoobsluhy, platbu tak může provést i bez tištěné faktury,“ vysvětluje Adéla Konopková, zástupkyně tiskové mluvčí Vodafone.  

Zbavit se faktury není snadné

Podle právníků by se měly firmy v podobných případech velmi razantně a hlavně rychle bránit. „Jakmile společnost obdrží fakturu za neobjednané služby nebo urgenci na zaplacení neoprávněné faktury, měla by na ni reagovat. Operátorovi či jiné společnosti by měla zaslat odpověď, ve které popře jakýkoliv vznik smluvního vztahu a uvede, že na plnění z faktury nemá operátor či jiná společnost nárok.

Firma by dále měla zdůraznit, že vzhledem k neoprávněnosti nároku operátora či jiné společnosti nehodlá fakturu uhradit a vyzvat poskytovatele, aby ji nevyžádané služby přestal účtovat,“ radí Tomáš Brožek, advokátní koncipient z Baker & McKenzie.

„Bohužel dle českého práva neexistuje příliš možností, jak by se společnost mohla efektivně domáhat, aby ji operátor či jiná společnost přestala faktury zasílat,“ upozorňuje Tomáš Brožek. Teoreticky by se podle něj toto jednání dalo kvalifikovat jako zásah do soukromí právnické osoby. „V tomto případě by se pak teoreticky dalo uvažovat o možnosti podání zápúrčí žaloby. Touto žalobou by se pak společnost měla dožadovat zdržení se zasílání neoprávněných faktur,“ upozorňuje právník.

Pro fyzické osoby je výmaz z rejstříku dlužníků jednodušší

Situace by podle právníka byla o něco jednodušší v případě fyzické osoby, která musí podle zákona o ochraně osobních údajů udělit se zpracováním těchto údajů souhlas. V případě neexistence smluvního vztahu by tedy neexistoval ani tento souhlas a zveřejněním údajů v registru dlužníků by docházelo k porušení zákona o ochraně osobních údajů. V tomto případě by měl sám registr dlužníků na žádost dotčené osoby záznamy o ní vymazat. Pokud by tak neučinil, šlo by se tohoto výmazu, stejně jako v případě společnosti, domáhat soudní cestou. S ohledem na porušení zákona o ochraně osobních údajů by pak byla situace žalobce o poznání jednodušší.

U registru dlužníků musí důkazy přinést poškozený

V případě, že by se následně poskytovatel rozhodl neoprávněné faktury vymáhat soudní cestou, přicházela by podle Tomáše Brožka ze strany společnosti v úvahu procesní obrana vůči žalobě, ve které by společnost argumentovala, že s operátorem nikdy smlouvu o poskytování služeb neuzavřela a že operátorovi nikdy nevzniklo právo na uhrazení faktur. Jelikož by v této situaci byl žalobcem operátor, důkazní břemeno o prokázání existence vztahu by spočívalo na něm.

V případě, že by dodavatel vyhrožoval firmě zařazením do registru dlužníků, měla by firma v komunikaci s ním výslovně uvést, že není právní důvod pro zápis do takového rejstříku. V případě, že by tedy poskytovatel nechal zápis provést, mohlo by se jeho jednání považovat za nezákonný zásah do soukromí právnické osoby. Společnost by se tak mohla domáhat upuštění od neoprávněného zásahu, případně aby byl odstraněn jeho následek, prostřednictvím soudní žaloby.

To by dále nevylučovalo možnost společnosti domáhat se náhrady materiální i nemateriální újmy. Rovněž by mohla požádat soud o vydání předběžného opatření, které by zakazovalo údaje o společnosti do rejstříku dlužníků zapsat.

„V případě, že by již došlo k zápisu společnosti do registru dlužníků, bylo by možné obrátit se přímo na registr a požadovat výmaz neoprávněného zápisu. I zde by bylo třeba rejstříku prokázat, že k uzavření smluvního závazku s operátorem či jinou společností nedošlo a že jejich nároky jsou neoprávněné. Jako důkaz by mohl posloužit právě výše uvedený dopis,“ vysvětluje Tomáš Brožek.

Pokud by rejstřík na žádost o výmaz nereagoval, bylo by třeba vůči poskytovateli a vůči předmětnému rejstříku podat žalobu na odstranění závadného stavu. Touto žalobou by se společnost měla domáhat vyškrtnutí z předmětného rejstříku.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek