Gabon: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • République Gabonaise
  • Gabonská republika (zkr. Gabon)

Hlavou státu je prezident Ali Bongo Ondimba, který se ujal funkce v srpnu 2009, poté kdy vyhrál prezidentské volby většinovými 42 % hlasů. Je synem svého předchůdce – prezidenta Omara Bongo Ondimby, který zemřel 8. 6. 2009. Omar Bongo byl nejdéle sloužícím africkým prezidentem - ve funkci 28. 11. 1967, tedy celkem 42 let. Prezident stojí v čele vlády, jmenuje ministerského předsedu. Vláda je rovněž jmenována prezidentem na návrh ministerského předsedy.

Složení vlády (od září 2014):

  • předseda vlády: Daniel Ona Ondo
  • obrana: Mpouho Epigat Ernest
  • hospodářství, podpora investic a plánování: Régis Immongault Tatagani
  • energetika, vodní zdroje: Guedon Désiré
  • zdravotnictví, sociální záležitosti: Jean Pierre Oyiba
  • vnitro a veřejná bezpečnost, imigrace, decentralizace: Guy Mapangou Guy Bertrand          
  • infrastruktura, bydlení, územní rozvoj: Magloire Ngambia
  • zemědělství, rybolov a potravinová bezpečnost: Luc Oyoubi
  • rozpočet a státní účetnictví: Magnagna Christian
  • sdělovací prostředky, mluvčí vlády: Denis Mekam'ne
  • kultura: Rufin Moussavou
  • digitální ekonomika, pošty: Ngoua Deme Pastor
  • školství: Ida Assenouet Reteno N'Diaye
  • vysoké školství, vědecký výzkum: Moubélé Pacôme
  • spravedlnost, vrchní státní zástupce: Séraphin Moudounga
  • práce, zaměstnanost a odborné školství: Simon Ntoutoume Emane
  • hornictví, průmysl a turistika: Christophe Akagha
  • doprava: Mme. Mengue Ovono Paulette
  • ropný průmysl: Etienne Ngoubou
  • státní správa a administrativní reforma: Jean Marie Ogandaga
  • obchod, malé a střední podnikání,  řemesla: Gabriel Tchango
  • zahraniční věci, Frankofonie a regionální integrace: Emmanuel Issozet Ngondet
  • lesnictví, životní prostředí: Messone Nelson
  • mládež a sport: Blaise Louembé
  • lidská práva, rovné příležitosti: Alexandre Tapoyo
  • Guvernér centrální banky: Lucas Abaga Nchama

Gabon je v současné době unitární republikou, praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran, vytvořený na základě ústavy, přijaté dne 14. března 1991 (doplněné v roce 2003 a 2011). Opoziční strany byly legalizovány v roce 1990 po 28 letech vlády jedné strany. U moci je „Gabonská demokratická strana“ („Parti Démocratique Gabonais“, PDG). Zákonodárnou moc tvoří dvoukomorový parlament – Národní shromáždění (Assemblée Nationale) se 120 křesly a Senát se 102 křesly. Poslanci Národního shromáždění jsou voleni všelidovým přímým hlasováním na pětileté funkční období, senátoři pak členy komunálních vlád a regionálních parlamentů na šest let.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografická charakteristika státu:

Počet obyvatel: 1,67 milionu, hustota osídlení: 6,24 ob./km2

Věkové složení:

  • 0 – 14 let: 42,1 %
  • 15 – 64 let: 53,1 %
  • nad 65 let: 3,8 %

Průměrný roční přírůstek: 1,94 %, počet obyvatel žijících ve městech: 86,2 %

Národnostní složení: Téměř všechny etnické skupiny Gabonu patří do skupiny bantu. Největší etnika Gabonu jsou – Fang, Eshira, Nzebi, Punu, Obamba a Teke. V Gabonu žije asi 160 000 z toho cca 11000 Francouzů.

Náboženské složení: Hlavním náboženstvím je v Gabonu křesťanství, které vyznává asi  60–75 % populace. Zbytek tvoří animisté. Muslimů je v této zemi méně než 1 %, nicméně prezident Ali Bongo Ondimba se stejně jako jeho otec (konvertita) hlásí k islámu.

Charakteristika státu:

Gabonská republika je přímořským státem Guinejského zálivu, jehož územím prochází zemský rovník. Nejdelší hranici má Gabon se svým východním sousedem – Konžskou republikou (Brazzaville) – 1 903 km. Na severu sousedí s Kamerunem (298 km společných hranic) a na severozápadě s republikou Rovníková Guinea (350 km). Celková délka suchozemských hranic Gabonu je 2 551 km. Území celé republiky tvoří převážně tropické pralesy (77 % rozlohy země), východ a jih území Gabonu tvoří savana. Podnebí je zde po celý rok horké a zhruba od října do prosince a od února do května také velmi vlhké (období dešťů). Obdělávaná půda tvoří pouze 1,5 % a pastviny 18 % rozlohy Gabonu. Pouze vnitrozemí země je hornatější, nejvyšší horou je Mont Iboundji (1 575 m).

Gabonská republika, do roku 1960 francouzská kolonie, profituje dlouhodobě ze své „politické stability“. Gabon je již od vyhlášení nezávislosti řízen autokratickými prezidenty. Počátkem 90. let byl zaveden systém více politických stran a tehdy nová ústava (přijata 1991) umožnila více transparentní volební procedury a reformy vládních institucí. Nepočetná populace, obrovské přírodní zdroje a značná podpora ze zahraničí pomohly vytvořit z Gabonu relativně prosperující zemi subsaharské Afriky.

V zemi stále jednoznačně dominuje francouzský vliv, zejména v četných polovládních podnicích (parastatals). Nicméně zvolna začíná být patrné slábnutí francouzského ekonomického vlivu i v této zemi, zejména díky čínské (nově i turecké a marocké) konkurenci.

Gabon je členskou zemí UN (OSN - Organizace spojených národů), AU (Afričan Union, vznikla v červenci roku 2000 jako nástupnická organizace po OAJ - Organizaci africké jednoty), NAM (Nonaligned Movement, HNZ - Hnutí nezávislých zemí), WTO (Světová obchodní organizace), IMF (MMF - mezinárodní měnový fond), AfDB (Africká rozvojová banka), IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii).

Je rovněž členskou zemí Hospodářské a měnové unie zemí střední Afriky (CEMAC – Union économique et monetaire de l´Afrique centrale). Dohoda o vytvoření této unie byla podepsána v konžském Brazzaville v roce 1964 (původně jako společenství UDEAC) a jejími členy jsou vedle Gabonu ještě Čad, Kongo, Kamerun, Středoafrická republika a od roku 1985 také Rovníková Guinea. Hlavním cílem CEMAC je vytvoření celní, ekonomické a monetární unie, přičemž konečným cílem je pak vytvoření funkční ekonomické a měnové unie, sblížení makroekonomické politiky členských zemí a vzájemná harmonizace odvětvové hospodářské politiky, jednotné vnější tarify a odstranění existujících vnitřních obchodních bariér (www.cemac.int).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2010

2011

2012

2013

2014*

nominál HDP mil. USD

14507

18760

18377

19476

21528

růst reál HDP (%)

6,7

7,1

5,6

5,6

4,4

poč. obyvatel miliony

1,6

1,6

1,6

1,7

1,7

HDP/obyvatel (USD v PPP)

16294

17498

18925

19413

20293

CFAfr : USD

495,3

471,9

510,5

495,9

493,6

spotř.ceny(%)

1,5

1,3

2,7

0,5

4,8

úv.úrok sazba (prům ; %)

15,0

15,0

15,0

15,0

15,0

Zdroj: EIU, * odhad

Přestože jsou stará ložiska postupně vytěžována a produkce ropy dlouhodobě klesá (asi o 3% ročně), příjmy z ropy a plynu stále tvoří cca 40% HDP a až 85% vývozu. Gabon zůstává významným producentem, prokázané zásoby (2 mld barelů) by měly ještě vydržet na 20 let. Průměrná těžba ropy v roce 2014 dosáhla 220 000 barelů/den.

HDP Gabonu vzrostl v roce 2014 o 5%, inflace dosáhla 4,8%. Státní rozpočet na rok 2014 počítal s výdaji ve výši 5,1 mld. Euro. Nicméně musel být v červnu díky nižším příjmům z prodeje ropy přehodnocen - nový rozpočet počítal s výdaji ve výši 4,5 mld Euro. Omezeny byly zejména kapitálové investice. Rozpočet je od roku 2013 deficitní, zejména díky rostoucím výdajům na státní správu a infrastrukturní projekty. Deficit státního rozpočtu dosáhl v roce 2014 podle předběžných výsledků 1% a v následujících letech se bude zvyšovat.

Očekávaný vývoj:

Vyhlídky pro rok 2015 a následujících několik let nejsou příliš dobré – růst HDP v roce 2015 by měl díky poklesu těžby a nízké ceně ropy zpomalit na 4,4%, v dalších letech se očekává růst HDP ve výši 5 – 6% (příjmy z ropy budou částečně nahrazovány vyšším vývozem manganu, dřeva, palmového oleje). Vláda bude muset omezovat kapitálové investice na výstavbu infrastrukturních projektů, což zpomalí realizaci plánu „Gabon Emergant“. Inflace by měla kolísat v rozmezí 2 – 3%. Státní rozpočet na rok 2015 předpokládal výdaje ve výši 4,86 mld Euro, vzhledem k nízkým cenám ropy ale musel být již v dubnu 2015 revidován na 4 mld Euro. Z obavy před sociálními nepokoji nebude vláda chtít omezovat platové výdaje státním zaměstnancům - deficit státního rozpočtu se bude zvyšovat (až na 2,8% HDP), stejně tak se bude zvyšovat zahraniční dluh.

Charakteristika ekonomiky:

Ekonomika Gabonu je malá a stále ještě málo diverzifikovaná. Gabon má velké zásoby nerostných surovin (ropa, mangan, železná ruda, uran,  zlato...). Od počátku 90. let minulého století je Gabon, díky těžbě ropy, jednou z nejbohatších a nejrozvinutějších ekonomik ze všech zemí subsaharské Afriky. Je zemí s druhým nejvyšším HDP/obyv. v subsaharské Africe (21000 USD/obyv.) a má statut země s vyšším středním příjmem. Nerovnováha ve využití vytvořených prostředků však má za následek, že velká část populace žije v chudobě, v celosvětovém žebříčku hodnocení rozvoje dle UNDP je Gabon až na 112. místě ze 187 zemí. Dle posledního hodnocení ekonomické svobody provedeného organizací „Heritage Foundation“ je Gabon řazen do skupiny „mostly unfree“ zemí, ze 179 hodnocených zemí se umístil na 104. místě. Světová banka řadí obchodní a podnikatelské klima Gabonu na 144. místo z celkového počtu 189 hodnocených zemí (viz „Doing business 2015“). Standard and Poor’s snížila hodnocení Gabonu na B+ se stabilním výhledem, Fitch zhoršila hodnocení na BB- s negativním výhledem.

Hospodářská politika se řídí plánem diverzifikace hospodářství, rozvoje infrastruktury, podpory zemědělství, výroby, služeb a turistiky („Gabon émergent“), který si klade za cíl dostat Gabon do kategorie „nových“ ekonomik a zmírnit jednostrannou závislost země na těžbě ropy, minerálů a dřeva. V souladu s plánem prezidenta se vláda snaží přilákat do země zahraniční investory, rozvíjí zvláštní ekonomické zóny, orientuje se na vývoz zboží s vyšší přidanou hodnotou (vybudováním závodů na zpracování dřeva, rafinerií ropy atd.). Rozvíjí se těžba manganu, železné rudy i zlata. Spolu s mezinárodními donory investuje do rozvoje infrastruktury, rozvíjí se telekomunikace i bankovní sektor.

Podíl gabonského průmyslu na tvorbě HDP je cca 61 % a roční růst je kolem 4 %. Nejdůležitějšími odvětvími jsou těžba a zpracování ropy, výroba hnojiv, těžba a zpracování manganu, těžba a zpracování dřeva, těžba zlata, výroba cementu, oprava lodí a potravinářský průmysl. Průmyslový a zpracovatelský sektor v Gabon nicméně zůstává i nadále slabý. Ve městě Nkok, poblíž hlavního města Libreville vyrostla zvláštní ekonomická zóna, kde by měly sídlit firmy zpracovávající dřevo a palmový olej. Podle nařízení prezidenta se ze země nesmí vyvážet kulatina. Zhruba sto dvacet dřevařských závodů zpracovává dřevo pro domácí trh i na vývoz. Ropná rafinérie SOGARA s roční kapacitou 750 000 tun ve městě Port Gentil byla původně plánována na daleko nižší výrobní kapacitu (pouze pro domácí spotřebu derivátů). Prošla postupně několikerým technologickým rozšířením, ale její provoz je díky tomu značně nákladný. V srpnu 2014 byl otevřen ve městě Moanda závod na zpracování manganové rudy a výrobu silikomanganu s kapacitou 65000 tun/ročně. Cementárny v Owendo a Franceville (vlastněné marockou firmou CIMAF) produkují 130000 tun cementu ročně.  Z dalších větších průmyslových provozů stojí za zmínku výroba strojních komponent pro závody na zpracování palmového oleje, závod na výrobu nátěrových hmot a plnírna technických plynů do svařovacích tlakových lahví. Lokálně a v malých provozovnách jsou vyráběny cukr, mouka, cigarety, nealkoholické nápoje, pivo a chléb.

Těžba ropy:

Stará ložiska jsou postupně vytěžována a produkce ropy dlouhodobě klesá (asi o 3 % ročně). Gabon přesto zůstává významným producentem, prokázané zásoby (2 mld barelů) by měly ještě vydržet na 20 let. Ropný sektor nicméně dominuje exportu země (podílí se cca 40% na tvorbě HDP a až 85% vývozu) a Gabon je stále šestým největším producentem ropy v subsaharské Africe. Největšími investory jsou v tomto sektoru americké společnosti, na průzkumu a těžbě se ale podílí i francouzské, čínské, indické a v poslední době i ruské firmy. Gabonská vláda v roce 2014 přidělila 6 firmám (Impact Oil, Repsol, Petronas, Ophir, Perenco, Noble a Woodside) 13 průzkumných licencí na hlubokém offshoru. Očekávání, že v roce 2018 by Gabon mohl těžit až 500 000 b/d se pravděpodobně nenaplní a těžba bude několik let nadále klesat - ropným společnostem se vysoké investice do průzkumu hlubokomořských ložisek při dnešních cenách ropy nevyplatí.

Vývoj těžby gabonské ropy

 

2011

2012

2013

2014

 tisíce barelů/den

244,7

242,3

239,6

220,1

Těžba rud:

Druhou nejdůležitější domácí přírodní surovinou (po ropě) je mangan, který se těží u města Moanda. Zdejší ložisko je druhé nejbohatší na světě (cca 200 milionů tun; v roce 2012 bylo vyvezeno 3,8 milionu tun manganové rudy a Gabon se stal třetím největším světovým vývozcem tohoto kovu). Těžbu ovládá firma Comilog, kterou vlastní francouzská společnost ERAMET. Ta rovněž vlastní závod na zpracování rudy a výrobu silikomanganu s kapacitou 65000 tun/ročně, který byl otevřen v srpnu 2014.

Francouzská AREVA provádí intenzívní průzkum nových ložisek uranu (komerční těžba byla zastavena v roce 2009), další společnosti zkoumají ložiska molybdenu, niobu, zlata a diamantů. Marocká společnost Managem zahájila těžbu zlata v oblasti Bakoudou Manigma. V Gabonu se nachází rovněž rozsáhlá ložiska železné rudy Bélinga (předpokládaná těžba 30 mil tun železné rudy ročně). Práva na průzkum a těžbu získala čínská firma China Machinery Engineering Corporation, která slíbila rovněž dostavět 500km železnice, přístav a elektrárnu. Práce však pokračovaly tak pomalu (ložisko se m.j. nachází v ekologicky velmi citlivé oblasti), že se gabonská vláda rozhodla firmě práva odejmout. Nové licenční řízení by mělo proběhnout v roce 2016, předběžný zájem projevily jihoafrické a japonské firmy.

Stavebnictví:

Na tvorbě HDP se podílí 5,5%. Součástí plánu „Gabon emergant“ je rovněž výstavba infrastruktury (výstavba/obnova silniční sítě a další dopravní infrastruktury (hlubokomořský přístav v Port-Gentile, modernizaci letiště v Libreville i regionálních letišť, výstavba nových sídlišť, nemocnic a škol, nových energetických zdroje a telekomunikací). Část projektů by měla být financována soukromými investory v rámci udělených těžebních licencí,  vláda na realizaci projektů plánovala vyčlenit částku částkou 16 mld. USD. Vzhledem k nižším příjmům z prodeje ropy musela vláda kapitálové výdaje omezit, což zpomalí realizaci mnoha infrastrukturních projektů. Projekty řídí nedávno zřízená agentura ANGT (www.angt.ga), technickým poradcem se stala firma Bechtel.

Zemědělství:

Na tvorbě HDP se podílí pouze 4 %, ačkoliv zaměstnává plných 90% ekonomicky činného obyvatelstva (zdroj). Společně s rybolovem je málo rozvinutým sektorem gabonského hospodářství. Důvodem je pravděpodobně velmi nízká hustota osídlení země, vysoké produkční náklady a nedostatečná síť pozemních komunikací na venkově. Využívaná zemědělská půda zaujímá pouhé 2 % rozlohy státu. Gabon je velkým dovozcem potravin a dovoz se každoročně neustále zvyšuje (v současnosti se dováží 90% potravin). Z potravinářských komodit se do Gabonu dováží zejména rýže, pšenice, maso, mléko, mléčné výrobky a rostlinné oleje zejména z Francie, JAR a Kamerunu. Závislost na dovozu potravin je stále větší i přes rostoucí podporu ze strany gabonské vlády a zvyšování exportu zemědělských plodin.

Základními zemědělskými plodinami jsou banány, maniok, taro a podzemnice olejná, dále se pěstují kukuřice, kakao, káva a cukrová třtina. Velmi rychle roste produkce palmového oleje a to zejména díky existenci tzv. „zeleného pásu“ plantáží kolem hlavního města Libreville. Gabon se chce stát největším producentem palmového oleje v Africe, singapurská firma Olam zahájila výsadbu palem na 300000 ha a výstavbu rafinérie (investice 1,8 mld. USD, v současné době vysazeno cca 11000 ha). Nejvýznamnější zemědělskou společností v Gabonu je belgický SIAT, zabývající se mj. výkupem surové gumy, výsadbu nových gumovníkových plantáží plánuje i Olam.

Rybolov je provozován v pobřežním pásmu Guinejského zálivu a nepokryje ani domácí spotřebu. Gabon uděluje práva rybolovu zahraničním zemím, jednání s EU byla dokončena v roce 2013. Na základě této dohody mají lodě ze zemí EU (zejména Francie a Španělska) právo lovit ve výsostných vodách Gabonu.

Těžba dřeva:

Dřevo je třetím největším devizovým zdrojem Gabonu - jeho vývoz zajišťuje cca 7 % z celkového exportního příjmu země, k tvorbě HDP přispívá až 2 %. Odvětví těžby a zpracování dřeva je také druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem. Využitelné zdroje činí asi 400 milionů krychlových metrů, Gabon vyváží cca 1,6 mil. m3 ročně. Ze zhruba 21 mil hektarů deštného pralesa je těžebním firmám přidělena asi polovina. Sektor těžby dřeva prodělal v roce 2010 zásadní změnu, již se nesmí vyvážet kulatina a nezpracované dřevo. Byla dokonce založena speciální ekonomická zóna Nkok, primárně zaměřená na zpracování dřeva, která přilákala desítky zpracovatelských firem. Držitelé licencí na těžbu dřeva musí provozovat svůj vlastní zpracovatelský závod. Vyvážejí se zejména (obchodně zajímavé) stromy druhu okoumé a ozigo, na jejichž těžbu má monopol státní firma SNBG (Gabon National Lumber Corporation). Těžbu dřeva provádí zejména francouzské, italské a čínské firmy. Odběratelem 46 % vyváženého dřeva byly evropské země (zejména Francie), zbytek odebírala Čína. V roce 2014 se ale situace změnila, Gabon nepřistoupil k dohodě EDF, díky svému statutu země se středním příjmem přišel o celní výhody a na dovozy dřeva do EU bylo uvaleno 10 % clo. Znovu se proto orientuje na asijské a americké trhy. Ve spolupráci s EU se Gabon snaží omezit ilegální těžbu dřeva a zprůhlednit licencování (program FLEGT).

Služby:

Sektor služeb se na tvorbě HDP podílí asi 34 %. Celý sektor (zejména veřejné služby) je stále velmi málo rozvinutý. Největší částí odvětví služeb zůstávají dopravní služby a logistika pro regionální obchod (prosté velkoobchodní a maloobchodní služby). Jako i v jiných zemích Afriky se rychle rozvíjí mobilní telekomunikační služby.

Turistika je zatím díky nedostatečným ubytovacím kapacitám, špatné infrastruktuře a vysokým cenám letenek velmi málo rozvinutá, nicméně skýtá do budoucna velký potenciál. Prezident Bongo již vyhlásil vytvoření národních rezervací na zhruba 10 % území republiky, součástí plánu „Gabon emergent“ je i rozvoj turistiky (vzdělávání kádrů, výstavba nutné infrastruktury, popularizace Gabonu jako turistické destinace). Podporu rozvoji ekoturistiky přislíbila jak Světová banka, zájem projevili soukromí investoři z USA, Francie a Singapuru. Plánem vlády zůstává přivítat v zemi 100 000 turistů v roce 2020.

Infrastruktura:

V okolí hlavního města Libreville a Port-Gentil je díky ropnému boomu v sedmdesátých a osmdesátých letech považována za relativně rozvinutou. Mimo tuto oblast je infrastruktura ve špatném stavu a nedostatečně udržovaná. Gabonská vláda vyhlásila plán obnovy infrastruktury, který se zaměřuje na výstavbu/obnovu silniční sítě, dopravní infrastrukturu (přístavy, letiště), bydlení, nemocnice a školy, nové energetické zdroje a telekomunikace. V současné době je ale nucena kapitálové investice na velké infrastrukturní projekty omezovat.

Dopravní síť je velmi málo rozvinutá, což je dáno hornatým terénem a vysokou mírou zalesnění. Páteř gabonské dopravní sítě tvoří 9 170 km silnic, z toho pouze cca 1100 km silnic je asfaltovaných. Hlavní komunikační tahy jsou postupně modernizovány za pomoci Africké rozvojové banky, Evropské investiční banky a ČLR. Většina silnic ale stále zůstává nezpevněná a v období dešťů jsou tyto cesty obtížně sjízdné. V provozu je jediná železniční trať, spojující hlavní město Libreville s městem Franceville na jihovýchodě země u hranic s republikou Kongo. Tato trať je dlouhá 649 km (některé zdroje uvádějí až 814 km), je jednokolejná a má klasický rozchod 1435 mm. Používána je zejména k převozu přírodních surovin z vnitrozemí do přístavu Owendo u Libreville, který byl otevřen teprve v roce 1988. Republika Gabon má dva moderní přístavy - Owendo a Port Gentil, kudy prochází ročně asi 20–25 milionů tun nákladu (oběma směry). Vzhledem k mělkému přístupovému koridoru do přístavu v Owendo, vyžadujícímu pravidelné bagrování dna, je 85 % nákladů směrováno do přístavu Port Gentil na jihu země. V tomto městě by měl být postaven i hlubokovodní přístav pro velkotonážní lodi. Trvale splavných říčních vodních cest je v Gabonu asi 1 600 km. V Gabonu se nachází celkem 44 letišť (údaje z roku 2014), z toho se zpevněnou přistávací plochou je 14. Mezinárodní letiště je v Libreville. V Gabonu je registrována jedna z největších civilních leteckých flotil (malá soukromá letadla) ze všech afrických zemí. Travnatých přistávacích ploch, nemajících statut letiště, je zde více než 100.

Výroba elektrické energie:

Rozvoj energetiky (výstavba nových zdrojů, stavba/rekonstrukce přenosových sítí) je jedním z pilířů plánu „Gabon emergent“. Přes 59 % vyrobené elektrické energie pochází z fosilních zdrojů (ropa, plyn), zbytek (41 %) pak z vodních elektráren. Instalovaná kapacita je cca 500 MW, do roku 2016 by se měla zvýšit na 1000 MW. Výroba elektřiny se pohybuje na úrovni 1,7 miliard kWh, což plně pokrývá domácí spotřebu. Žádná elektrická energie se nedováží, žádná se ani nevyváží - přenosové soustavy nejsou vůbec propojeny se sousedními státy. Používané napětí je 220 V/50 Hz. Většina městského obyvatelstva má přístup k elektřině, výpadky proudu jsou ale velmi časté.

Telekomunikace:

V užívání je 17 000 pevných telefonních linek a 3 mil. mobilních telefonů – jejich počet rychle roste. V Gabonu působí 4 operátoři mobilních sítí (Libertis, Airtel (Zain), Moov (Telecel) a Azur). Pro mezinárodní telefonní spojení a jsou využívány tři satelitní stanice (Intelsat nad Atlantským oceánem) a (od roku 2002) optický podmořský kabel pro mezinárodní telefonické spojení. V Gabonu působí 127 internetových providerů (kód země „.ga") a internet používá cca 200 000 uživatelů (2012). V zemi jsou provozovány dvě státní a několik soukromých televizních stanic.  

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet Gabonu (% HDP)

 

2010

2011

2012

2013*

2014*

Příjmy st. rozp. (% HDP)

25,5

28,1

28,1

28,1

26,0

výdaje

22,9

25,7

26,1

28,7

27,0

bilance rozpočtu

  2,7

2,4

2,0

-0,6

-1,0

veřejný dluh

20,2

17,2

18,1

20,1

19,4

zdroj EIU, * odhad

Státní rozpočet Gabonu

  miliardy CFAfr

2013

2014

2015

celkem příjmy

3141,2

3335,8

2651,2

- z toho ropa

1442

1460

n/a

- z toho ostatní

1699

1875,8

n/a

celkem výdaje

3141,2

3335,8

2651,2

- z toho stálé

1271

1363

1334,4

- z toho kapitálové

1217

1322

596,7

Zdroj: gabonské ministerstvo financí

Formálně je rozpočet navrhován jako vyrovnaný, ve skutečnosti od roku 2013 mírně deficitní, deficit se udržuje v rozmezí 0,6 – 1% HDP. Schválený rozpočet na rok 2015 počítal s příjmy a výdaji ve výši 3188,7 mld. FCFA, již 10. 4. 2015 musel ale být díky nízké ceně ropy a tím i nižším příjmům do státního rozpočtu podstatně revidován.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

mil. USD

2010

2011

2012

2013*

2014*

běžný účet

1132

1506

856

679

283

kapitálový účet

n/a

n/a

n/a

n/a

n/a

finanční účet

n/a

n/a

n/a

n/a

n/a

devizové rezervy

1746

2177

2373

2470

2397

Zdroj: EIU, * odhad

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

mil. USD

2010

2011

2012

2013

2014

jistina

2517

2783

2870

3452

3728

dluh. služba

   431

   387

391

1051

382

- z toho splátky jistiny

   298

   257

260

928

247

- z toho splátky úroků

   133

   130

131

123

136

Zahraniční zadlužení země je hodnoceno jako nízké. Přestože zahraniční dluh země v poslední době roste a v roce 2014 dosahoval výše 3,7 mld. USD. Vláda zatím nemá problém svoje zahraniční závazky plnit. Problémem je domácí zadlužení, kdy vláda v roce 2014 musela díky nižším příjmům z ropy pozastavit splácení dluhů firmám realizujícím infrastrukturní projekty.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustava Gabonu je kontrolována společnou Centrální bankou středoafrických zemí - BEAC se sídlem v kamerunském Yaoundé. Ta dozírá na činnost bank i v ostatních členských zemích středoafrického integračního seskupení UDEAC (měnové zóny CEMAC). CFA-frank může mezi šesti členskými zeměmi CEMAC volně cirkulovat a lze jej směnit na jiné světové měny přes bankovní systém na základě obchodních dokumentů. Centrální banka BEAC emituje oběživo a dozírá na likviditu uvnitř středoafrické měnové zóny, ve své monetární politice v zásadě kopíruje rozhodnutí Evropské centrální banky. Středoafrický frank je pevně ukotven na Euro, kurz je 655,95 CFA/Euro. Kurz k dolaru kolísá, k. 4. 3. 2015 byl 584,27 CFA/USD.

V roce 1993 vytvořily dále členské země BEAC nadnárodní instituci bankovního dozoru – COBAC (Commission Bancaire de l´Afrique Centrale), která má zvláštní pravomoci pro regulaci činnosti a dodržování disciplíny u všech bankovních institucí integračního seskupení CEMAC. Jako všichni ostatní signatáři smlouvy o vytvoření zóny CFA-franku v Africe (1948) je Gabon rovněž povinen držet alespoň 60 % svých zahraničních rezerv na účtu „compte d´operation“, spravovaném v Paříži.

Gabonský bankovní systém lze označit za spolehlivý a zdravý.

V zemi působí následující hlavní komerční banky:

  • Banque International pour le Commerce de l'Industrie du Gabon (BICIG),
  • BGFIBANK SA Gabon
  • Citibank Gabon, s.a.
  • Banque Gabonaise  de Développement (BGD) - rozvojová banka
  • United Bank for Africa Gabon
  • Ecobank Gabon
  • Orabank Gabon
  • Union Gabonaise de Banque
  • Post Bank S.A.
  • Banque de l'Habitat du Gabon

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Gabonský daňový systém se přizpůsobuje jednotnému systému v rámci zemí CEMAC. Nediskriminuje obchodní zájmy zahraničních subjektů.

Nové společnosti, které investovaly 100 mil CFA do zemědělského sektoru, 200 mil. do sektoru výroby a 500 mil. CFA do těžebního nebo dřevařského průmyslu neplatí podnikovou daň po dobu dvou let, třetí rok je tato daň snížená o 30%. Pro nové investory a investory v důležitých sektorech (hornictví, ropa, těžba dřeva, turistika, zemědělství, výroba cementu), které se řídí zvláštními předpisy, existuje ze zákona řada dalších výjimek. Dále je možné vyjednat v podepisovaném kontraktu další úlevy. Zvláštní režim (10 leté prázdniny na podnikovou daň, osvobození od VAT) platí pro nové společnosti působící ve speciálních ekonomických zónách.

Daňový systém tvoří následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění zaměstnanců:

  • Daň z příjmu fyzických osob  – je progresivní podle příjmu v pásmu 0 – 55%
  • Daň podniková – 1% z obratu nebo 30% ze zisku na území Gabonu, ropné firmy platí daň ve výši 35%, speciální daňový režim (25%) mají státní podniky a podniky podnikající v zemědělství. Podnikání je dále zatíženo řadou plateb a odvodů (srážková daň (10 – 15%), daň z půdy (15%), daň z nemovitosti (25%), lokální daň).
  • Daň z přidané hodnoty (TVA) – 18 %, byla zavedena v dubnu roku 1995 a jejími plátci jsou všechny společnosti s ročním obratem vyšším než zhruba 330 000 USD. Snížená 10% sazba platí pro cement, kuřata, minerální vody, cukr. Touto daní nejsou zatíženy následující služby a produkty: mezinárodní doprava, tisk, hnojiva, vejce, čerstvé ryby, stolní oleje, máslo, mléko a mléčné výrobky, obilniny, léky a léčiva.
  • Sociální pojištění – 20,1 % ze mzdy, další 2,5 % platí zaměstnanec

Bližší informace o daňovém systému a úlevách viz. www.dgi.ga.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: