Irák: Zahraniční obchod země

25. 4. 2014

© Zastupitelský úřad Bagdád (Irák)

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Kromě vývozu ropy, na kterém je jeho ekonomika životně závislá, Irák nezaznamenal v posledních letech významnější exportní aktivity. Export ostatních komodit je nadále zanedbatelný a omezuje se na suroviny a potraviny. Saldo zahraničního obchodu je v posledních letech díky růstu vývozů ropy pravidelně pozitivní. Zároveň roste dovoz ve všech kategoriích obchodovaných komodit, neboť je na nich závislá jak postupná obnova domácí ekonomiky, zvláště průmyslu, infrastruktury a zemědělství, tak růst životní úrovně obyvatelstva.

Hodnota vývozu a dovozu zboží (v mld. USD)
obdobívývozdovozsaldo
2008 61,3 33,0 28,3
2009 41,9 37,0 4,9
2010 52,5 43,9 8,6
2011 83,3 54,0 29,3
2012* 88,3 56,9 31,4

Pozn.: Hodnota exportu zboží odpovídá paritě FOB, import dle parity CIF.

Zdroj: WTO

         * odhad – otevřené zdroje

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura iráckého exportu a importu je dána na straně vývozu dominantní rolí ropy (hlavním odběratelem byly dosud USA, roste však podíl dodávek na asijské trhy) a na straně dovozu teritoriální blízkostí dodavatelů základních položek spotřebního zboží s ohledem na požadavek na cenovou dostupnost potravin, stavebních materiálů a podobných komodit (Turecko, Sýrie, Jordánsko, Írán). Technologie pro obnovu výroby a spotřební technické výrobky dováží Irák tradičně z vyspělých evropských zemí, USA a Japonska, v posledních letech jsou však vytlačovány levnější a kvalitativně srovnatelnou produkcí rychle rostoucích ekonomik Číny, Indie, Jižní Koreje a Brazílie, jejichž expanze na irácký trh je důsledkem jak agresivní obchodní politiky tak významné podpory vlád těchto zemí. (Pozn.: Oficiální statistické údaje za rok 2012 bohužel nebyly při zpracování této zprávy k dispozici.)

Dle údajů IMF za rok 2010 se největší část irácké zahraničně obchodní výměny realizovala se zeměmi BRIC (25,0 %; export 29,1 %; import 18,4 %) a NAFTA (21,2 %; 29,9 %; 7,3 %), třetím nejdůležitějším ekonomickým seskupením pro irácký zahraniční obchod pak byla EU (16,0 %; 18,0 %; 12,8 %). Z jednotlivých států světa zaujaly přední místa žebříčku podle obratu obchodu s Irákem USA, Čína, Turecko a Indie. Mezi exportéry do Iráku tradičně dominují Turecko (23,7 % v r. 2010, 25,3 % dle neoficiálních údajů v r. 2011), Sýrie (18,3 % / 18,3 %), Čína (14,2 % / 11,7 %) a USA (6,4 % / 7,4 %). K restrukturalizaci postupně dochází v teritoriálním zaměření exportu – zatímco v roce 2010 byli dle IMF největšími dovozci iráckého zboží (tj. minerálních paliv) USA (25,7 %), Indie (14,8 %), Čína (12,7 %) a demokratická Korea (8,9 %), dále Itálie a Japonsko, o rok později (2011) předstihla v neoficiálním pořadí Indie (22,5 %) USA (22,3 %), na dalších pozicích zůstaly Čína (13,4 %) a jižní Korea (11,7), následované Nizozemskem (4,3 %). 

S růstem ropných exportů se rychle mění i teritoriální struktura iráckého zahraničního obchodu, jak ukázaly i předběžné výsledky roku 2012. Nejnápadnější je růst významu obchodního partnerství s Čínou – obchodní výměna s touto zemí za deset let od americké invaze vzrostla 34x(!) na 17,5 mld. USD v roce 2012. Ve stejném období vzrostl obrat obchodu s USA „pouze“ 5,6násobně na 21,6 mld. USD. Čína se tak dostala v roce 2012 dle neoficiálních informací na druhé místo jak mezi importéry iráckého zboží (tj. ropy) s objemem 12,6 mld. USD (za USA se 19,6 mld. USD), tak mezi exportéry do Iráku – 4,9 mld. USD (za Tureckem s vývozem za 10,8 mld. USD).

Protože zprávy o uzavřených investičních kontraktech ukazují soustavně rostoucí expanzi Číny na iráckém trhu, dá se očekávat, že Čína brzy předstihne význam USA jako největšího obchodního partnera Iráku. Čína si své postavení cílevědomě upevňuje. Její státní firmy se aktivně zúčastňují soutěží (aukcí) o těžební práva na iráckých ropných polích a uzavřely již v této oblasti řadu kontraktů. Dá se tedy předpokládat, že Čína hodlá nadále zvyšovat podíl Iráku na svých ropných dovozech (v roce 2012 byl s podílem 5,8 % na čínském importu až šestý).

V obchodní relaci s EU zaujímá Irák dle údajů WTO okrajovou roli. Ve statistikách vývozu zboží EU roku 2011 nefiguruje vůbec mezi prvními 40 cílovými zeměmi, jako země původu importu se objevuje až na 38. místě s vývozem v hodnotě 13,1 mld. USD (meziroční růst o 39 %) a podílem 0,2 %. 

Největší podíl iráckého zbožového dovozu dle údajů z r. 2010 představovalo odvětví strojního vybavení a dopravní techniky, chemických apod. produktů, výrobků ze základních materiálů a spotřebního zboží. Irácký export do EU naopak sestává téměř výhradně z ropy a ropných produktů. 

Teritoriální struktura zahraničního obchodu Iráku (r. 2010)
Regionální seskupení

dovoz

mil. EUR

dovoz

%

vývoz

mil. EUR

vývoz

%

obrat

mil. EUR

obrat

%

BRIC 3 907 18,4 9 846 29,1 13 753 25,0
NAFTA 1 558 7,3 10 111 29,9 11 669 21,2
Země Evropské unie (EU 27) 2 719 12,8 6 098 18,0 8 817 16,0
MEDA (bez EU, Turecka) 5 094 24,0 1 260 3,7 6 354 11,5
Kandidátské země EU  5 038 23,8 929  2,7 5 967 10,8
Mercosur  256 1,2  554 1,6  810 1,5
ASEAN 646 3,0 19 0,1 665 1,2
CIS (SNS) 425 2,0 1 0,0 426 0,8

Pramen: EU/MMF

Pozn.: BRIC - Brazílie, Rusko, Indie, Čína; Kandidátské země EU - Chorvatsko, FYROM-Makedonie, Turecko; jinak oficiální členové integračních seskupení 

Nejvýznamnější partneři pro irácký export (r. 2010)

Země Podíl na exportu (%)
USA 25,7
EU 27 18,0
Indie 14,8
Čína 12,7
Jižní Korea 8,9
Japonsko 6,9
Kanada 4,2
Turecko 2,7
Sýrie 1,8
Brazílie 1,6
Maroko 1,4

Nejvýznamnější partneři pro irácký import (r. 2010)

Země Podíl na importu (%)
Turecko 23,7
Sýrie 18,3
Čína 14,2
EU 27 12,8
USA 6,4
Jižní Korea 4,7
Jordánsko 3,6
Indie 2,7
Thajsko 1,8

zpět na začátek

6.3. Komoditní struktura

Pokud jde o vývoz, je po zničení průmyslové základny v nedávných válkách a úpadku zemědělské výroby tvořen téměř výhradně ropou a ropnými produkty. Jinak se zatím daří vyvážet pouze další nerostné suroviny, potraviny a živá zvířata. Podíl ropy a ropných produktů na exportu byl v roce 2011 99,6 % (WTO), celková hodnota jejich vývozu dosáhla 82 988 mil. USD, když v r. 2010 činila 51 969 mil. USD (tj. růst o 59,7 %).

Hlavními dovozními komoditami jsou potravinářské produkty (25,7 % v r. 2011, WTO) a průmyslové výrobky (celkem 70,1 %), a to především stroje a strojírenské celky, léčiva a zdravotnický materiál, spotřební předměty a zařízení domácností, zemědělské stroje a zařízení pro zemědělskou výrobu, oděvy a textilní výrobky, kůže, sklo, dřevo, papír (kancelářský i balicí), železo a kovy, kovové výrobky, stavební materiály a stavební stroje, dopravní technika (osobní vozidla, nákladní vozy), zdravotnické potřeby a materiál, tabák a tabákové výrobky. Celkový podíl nerostných surovin a paliv na iráckém dovozu činil v r. 2011 2,5 %.

Komoditní struktura zahraničního obchodu Iráku (hodnota podle C.I.F., mil. USD)
ČísloNázev komodity2005 dovoz2005 vývoz2006 dovoz2006 vývoz2007 dovoz2007 vývoz2008 dovoz2008 vývoz2009 dovoz2009 vývoz
0 Potraviny a živá zvířata 807 60 716 86 1 056 119 1 917 191 2 076 110
1 Nápoje a tabákové výrobky 308 0 274 0 254 0 461 0 500 0
2 Nepoživatelné suroviny mimo paliv 414 44 368 46 352 79 639 128 692 59
3 Minerální oleje, maziva a příbuzné látky 2 320 23 578 2 060 30 298 1 917 39 270 3 479 63 216 3 767 39 131
4 Živočišné a rostlinné tuky a oleje 1 504 0 1 335 0 1 252 0 2 272 0 2 460 0
5 Chemikálie 1 582 0 1 404 2 1 310 0 2 378 0 2 575 4
6 Průmyslové zboží 1 967 15 1 747 16 2 229 40 4 047 64 4 381 20
7 Strojní zařízení a dopravní prostředky 10 234 0 9 086 72 7 529 79 13 666 127 14 798 95
8 Smíšené zboží 3 725 0 3 307 0 3 090 0 5 608 0 6 073 0
9 Výrobky a obchodní operace nerozlišeno podle druhů 671 0 595 8 567 0 1 029 0 1 115 8
  Celkem 23 532 23 697 20 892 30 528 19 556 39 587 35 496 63 726 38 437 39 427

Pozn.: Novější detailní statistická data nebyla v době zpracování této zprávy k dispozici.

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

  • Dovoz nemá stanovena centrální pravidla, podmínky stanovují jednotlivá ministerstva. Potraviny a potravinářské výrobky, léky a zdravotnický materiál musí projít státní kontrolou.
  • Vyžadují se standardní dovozní dokumenty, které musí být potvrzeny zastupitelským úřadem Irácké republiky v zemi vývozu.
  • Irák uznává pouze certifikáty o předvývozní kontrole zboží vystavené agenturou Bureau Veritas
  • Od roku 2012 smí být dovozcem pouze subjekt nově zaregistrovaný Ministerstvem obchodu pro dovoz konkrétní komodity.
  • Pro vývoz stačí povolení ministerstva obchodu, superlegalizace a potvrzení o původu zboží.
  • Cla se nevybírají, pouze symbolické poplatky, dovoz je zatížen zvláštní daní ve výši 5 % z hodnoty zboží, potraviny a některé další základní spotřební komodity jsou od daně osvobozeny; zavedení cel připravené na začátku roku 2011 bylo opakovaně odloženo na neurčito.
  • Obchodní vztahy Iráku a EU upravuje Dohoda o partnerství a spolupráci (PCA, Partnership and Cooperation Agreement), která byla podepsána v polovině roku 2012.

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

Zahraniční firmy jsou na území Iráku oficiálními úřady respektovány, zákony a směrnice týkající se jejich obchodních aktivit ale nejsou dosud většinou aktualizované. Jedním z mála nových zákonů, které v novém Iráku byly v ekonomické oblasti přijaty, je zákon o investicích. Jeho cílem je usnadnit a právně vymezit podmínky pro podnikání zahraničních subjektů v Iráku. Podobný zákon přijal pro usnadnění přílivu zahraničních investic na své území i poloautonomní Region iráckého Kurdistánu.

Z hlediska obvyklé ochrany domácího trhu je výhodou dovozců nízké clo, což je důsledek minimální domácí výroby a nutnosti většinu komodit dovážet ze zahraničí. Naopak standardně přísné jsou předpisy v oblasti kontoly zdravotní nezávadnosti dovážených zemědělských a potravinářských produktů.

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

Irák vytvořil tři zóny volného obchodu  v gesci úřadu nazvaného General Commission for Iraqi Free Zones (www.iraqifreezones.com), který funguje pod Ministerstvem financí. Tyto svobodné obchodní zóny jsou situovány v lokalitách Khor Al-Zubair v oblasti Basry, Flaifil poblíž Mosulu v provincii Ninive a Qa‘im v Anbaru u syrských hranic. Plán na založení dalších zón volného obchodu umístěných ve střední a jižní části Iráku včetně Bagdádu byl oznámen začátkem roku 2013. Uvažuje se také o zřízení zóny v kurdistánském Zakhu poblíž tureckých hranic.

Existující tři zóny jsou aktivní od roku 2000. Fungují na základě stejných právních a daňových principů, které jsou v tomto oboru ve světě obvyklé. Irák má  strategickou polohu pro budování volných zón. Průmyslová oblast a přístav Khor Al Zubair v Basře má soustřeďovat aktivity ze zemí „Zálivu“ a využívat námořní obchodní cesty (jihovýchodní Asie, námořní spojení do Evropy). Druhá zóna Ninive je orientována na obchod se Sýrií, Jordánskem a Tureckem a je napojena na pozemní obchodní cesty do Evropy. Třetí Qa‘im má dobré spojení do Sýrie a Jordánska.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: