Irák

Rozcestník informací o Iráku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Pandemie covidu-19 a kolaps cen ropy v roce 2020 měly za následek výrazně snížené příjmy do státního rozpočtu (přes 90 % příjmů tvoří export ropy, privátní sektor je minimálně zastoupen a nerozvíjí se) a došlo k bezprecedentnímu nedostatku likvidity, protože výdaje zůstaly vysoké při zachované výši nákladů na mzdy státních zaměstnanců a důchody.

Vláda řešila problém nedostatku likvidity půjčkami z dolarových rezerv centrální banky (CBI), aby mohla platit téměř 5 mld. USD měsíčně na mzdovém účtu státním zaměstnancům, kterých je přibližně 3,9 mil. V říjnu 2020 schválila vláda komplexní „bílou knihu“ politických a ekonomických reforem, která stanoví plán jejich rozložení v příštích 3 až 5 letech. Dokument iniciovala Světová banka, vláda jej uzpůsobila dle iráckých priorit. V případě jejich uvedení do života by mohlo dojít k obratu pro iráckou ekonomiku.

Po týdnech komplikovaných jednání irácký parlament teprve 31. března schválil státní rozpočet na rok 2021 ve výši 89 mld. USD s rozpočtovým deficitem 19,79 mld. USD. Je kalkulován na průměrnou cenu ropy 45 USD za barel. Podíl KRI na rozpočtu bude představovat 6,5 mld. USD a je podmíněn měsíční dodávkou 250 000 barelů ropy pro federální organizaci SOMO, zajišťující vývoz. KRI musí také upřednostnit vyplácení mezd svým pracovníkům ve veřejném sektoru a členům ozbrojených kurdských milic (pešmergové). Schválením rozpočtu se otevírá vládě možnost žádat o půjčky na mezinárodních finančních trzích.

Do června 2020 nebyla v Iráku stabilní vláda. Současná vláda má přechodný mandát do voleb, které by se měly konat v říjnu 2021. Rozpočet pro rok 2020 nebyl schválen. Průběžně byla uplatňována preventivní opatření vlády proti šíření pandemie covidu-19 omezením pohybu apod. Irácká centrální banka (CBI) přijala několik kroků, např. na zvláštní účet byla alokována částka 45 mld. IQD (35 mil. USD) a dána k dispozici iráckému ministerstvu zdravotnictví a krizovému štábu v boji proti pandemii.

CBI v součinnosti s ministerstvem práce a sociálních věcí spravovala dotaci, kterou vláda přidělila chudým rodinám v celkové výši přibližně 300 mld. IQD (205,6 mil. USD), nebo vyhlásila odklad splátek půjček dlužníků o období 6 měsíců. CBI rovněž nařídila všem bankám snížit úroky z půjček ze 4,8 % na 3,5 % (půjčky do 20 mil. IQD) a z 6,3 % na 4 % (půjčky od 21 mil. do 1 mld. IQD).

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Největší vývozní komoditou jsou osobní automobily Škoda (47 % v roce 2020) a zájem o ně nadále roste.

Energetický průmysl

V oblasti energetiky se jedná především o rafinerie a elektrárny. Jde o stavbu nových investičních celků nebo o rozšiřování kapacity stávajících investičních celků. V případě rafinerií se uvažuje o rehabilitaci rafinerií a o stavbě nové rafinerie v Basře, která by měla mít stejnou kapacitu nebo větší, než stávající rafinerie v Šuajba (500 mil. USD), v přípravné fázi je obnova rafinérie v Al Faw. Dále se uvažuje o rozšiřování kapacity menších rafinérií ve městech Amara, Samawa, Nasiríje (rozšíření kapacity v každém uvedeném případě představuje částku 100 mil. USD).

Rozšiřování kapacity u malých rafinerií v regionu iráckého Kurdistánu připadá v úvahu u rafinerie NOKAN GROUP (100 mil. USD) a KIRKUK (100 mil. USD). V případě elektráren probíhají jednání k výstavbě paroplynového cyklu pro elektrárnu Khormala (300 mil. USD). Existují plány na výstavbu nových plynových elektráren (země má 12. největší zásoby plynu na světě).

Aktuální je rovněž stavba vodních elektráren. Ministerstvo elektrické energie chce pokračovat v investičním projektu výstavby sedmi solárních elektráren, pozastavených v důsledku války s ISIS a špatné bezpečnostní situace posledních let. Nové elektrárny mají být postaveny do roku 2030 v provinciích Karbala, Wasit, Babylon a Al-Muthanna o celkovém instalovaném výkonu 10 GW.

Obranný průmysl

V oblasti obranného průmyslu existuje stálá poptávka po různých typech munice a bojové techniky včetně tanků, děl, bojových vozidel. Možnost expandovat v tomto sektoru byla posílena slibnými nákupy z irácké strany v posledních letech. V současné době je také konzultována s iráckým ministerstvem obrany a průmyslu možnost vývozu investičního celku – továrny na výrobu munice – a uvažuje se o jedné továrně na výrobu munice pro Bagdád (350 mil. USD) a druhé pro Erbíl (350 mil. USD).

Stavební průmysl

Válkou poničená země vyžaduje obnovu budov a staveb, ať již bytového fondu nebo průmyslových staveb. Příležitosti jsou v dodávkách strojů a vybavení pro provozy cementáren nebo vápenek, techniky pro manipulaci se stavebními hmotami, řešení dopravy sypkých hmot nebo exportu těžebních strojů. Aktuální je např. investiční projekt „Akashat“ na těžbu a zpracování fosfátů v 7 továrnách v provincii Al-Anbar. Tyto továrny spadají pod irácký státní podnik the General Company for Phosphates. Projekt „Akashat“ je pro Irák důležitý z hlediska výroby hnojiv a dalšího rozvoje iráckého zemědělství. „Contract award“ pro Finesta Group byl vydaný ze strany Ministerstva průmyslu a nerostných surovin Iráku v roce 2020.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Ačkoli se zemědělství na HDP podílí zhruba 2 %, je v něm zaměstnáno 18 % osob. Z pohledu irácké vlády jde o preferovaný sektor, do kterého bude investovat, a v součinnosti s organizacemi FAO a WFP je cílem výrazné zlepšení služeb pro zemědělskou prvovýrobu i vybudování kapacit potravinářského průmyslu. Výrobní prostředky jsou technicky zastaralé nebo poničené válečnými lety. Bude třeba zavést moderní technologické postupy, které se neobejdou bez dodávek z vyspělých zemí, aby se výrazně zvýšila kvalita finálních produktů a konkurenceschopnost při vývozu, v němž má Irák velký potenciál.

Ministerstvo průmyslu a nerostů oznámilo v březnu 2021 zahájení investic do cukrovarů v provinciích Maysan a Ninive s cílem obnovit a modernizovat výrobní linky. Ve střednědobém plánu je obnova a rozšíření celkem 7 cukrovarů.

V letech 1970 až 1990 se ve městě Iskandaríja jižně od Bagdádu montovaly traktory Zetor. Jednalo se o největší továrnu Zetor v zahraničí, celkem jich zde vzniklo přes 80 tisíc. V roce 2011 se Zetor na irácký trh vrátil a dodal 70 kusů nových traktorů. Zájmem iráckých vládních představitelů je stejně jako v minulosti importovat traktorové sady (SKD) tak, aby finální montáž traktorů mohla probíhat přímo v Iráku.

Velvyslanectví ČR v Bagdádu
e-mail: commerce_baghdad@mzv.cz
www.mzv.cz/baghdad




• Teritorium: Asie | Irák | Zahraničí