Kamerun: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)

Kamerunská republika (Kamerun) je státem střední Afriky, který se rozkládá od Guinejského zálivu až po Čadské jezero. Má rozlohu 475 442 km2. Sousedí na severozápadě s Nigérií (1690 km společných hranic), na severovýchodě s republikou Čad (1094 km společných hranic), na východě se Středoafrickou republikou (797 km společných hranic) a na jihu s republikami Rovníková Guinea (189 km), Gabon (298 km) a Kongo (523 km společných hranic). Na jihozápadě je země omývána vodami Guinejského zálivu Atlantského oceánu, pobřeží má délku 402 km. Celková délka suchozemských hranic republiky Kamerun je 4 591 km. Teritoriální pásmo patřící Kamerunu je široké 50 námořních mil. Podnebí je tropické a vlhké, dešťové období je od konce května do poloviny října; období sucha od října do června. Na severu panuje semiaridní klima s vysokými teplotami, srážkové období je zkrácené na červenec - září. Území celé republiky je převážně hornaté. Horská pásma se táhnou od jihozápadu na sever přes celou republiku. Nejvyšší horou je sopka Mount Cameroon (4090 m.n.m.). Pobřežní část Kamerunu je nížinatá, ve střední části země se nachází pánevní oblast Benue a na severu tzv. Čadská pláň.

Plnou nezávislost získal Kamerun na Francii dne 1. ledna 1960 (z Francií spravovaného poručnictví OSN). První prezident samostatného Kamerunu Ahmadou Ahidjo pak založil Union Camerounaise (UC). Postupně sjednotil frankofonní a anglofonní politická uskupení a v roce 1966 vznikla Union Nationale Camerounaise (UNC). V referendu v květnu 1972 však voliči překvapivě hlasovali pro rozpuštění federace a vytvoření unitárního státu – République du Cameroun.

Kamerun je unitární republikou, praktikující prezidentský systém s politickým systémem více stran. Politickou a výkonnou moc drží ale pevně v rukách prezident republiky za asistence předsedy vlády. Prezident je volen na sedmileté funkční období všelidovým přímým hlasováním. Prezident také jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh nové členy vlády. Novela Ústavy z roku 1996 zakotvuje princip oddělení tří hlavních center moci – politické, výkonné a legislativní.  Opoziční strany byly legalizovány teprve v roce 1990 a převážná část moci zůstává stále v rukách prezidenta. Registrováno je již celkem 175 politických stran, politický život však zcela jednoznačně ovlivňují pouze strany, zastoupené v parlamentu.

Prezidentem Kamerunu je již od 6. listopadu 1982 Paul Biya, současně je i předsedou nejsilnější domácí politické strany RDPC. Jeho zvládnutí přechodu k systému více politických stran v zemi (1990) bylo sice kontroverzní, ale účinné. Biya se distancoval od metod zastánců tvrdé linie a rozšířil podstatně svou domácí politickou moc konsolidací tzv. Severo-jižní národní aliance a získáním podpory domácí podnikatelské špičky. Paul Biya byl znovu zvolen do šestého prezidentského mandátu v řadě dne 9.10. 2011 a to 77,98% hlasů. Jeho největší protivník John Fru Ndi získal pouhých 10,71% hlasů. Důvěryhodnost voleb byla silně podlomena organizačními zmatky, ze kterých je obviňována nezkušená volební komise ELECAM. Pokud se nestane nic nepředvídaného, udrží se u moci až do roku 2018.

Zákonodárnou moc tvoří dvoukomorový parlament – Národní shromáždění a Senát . Národní shromáždění má 180 křesel, Jeho členové jsou voleni přímou volbou ve všeobecných volbách, a to na 5 let. Funkční období však může prezident republiky zkrátit či prodloužit. Senát má 100 křesel (70 volených a 30 jmenovaných prezidentem). Historicky první senátní volby se konaly 14. 4. 2013, vládní RDPC získala 56 míst, FSD pak zbylých 14 míst. Poslední parlamentní volby se uskutečnily rovněž v roce 2013. Svou dominanci v nich potvrdila vládní strana prezidenta Biyi – RDPC. Dalšími relativně silnější strany v parlamentu jsou SDF a UDC. Další parlamentní volby by se měly konat v červenci 2018.

Kamerunský právní systém je přímo odvozen od francouzského civilního práva, anglického obecného práva a zvykového práva. Kamerun dosud nepřijal jurisdikci Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Nejvyšším orgánem kamerunského soudnictví je Nejvyšší soud (soudci jsou jmenováni prezidentem republiky, jejich rozhodování může být ovlivňováno politickou mocí.). Parlamentní soud má juridikci nad případy zahrnující prezidenta a premiéra. Soudní systém dále zahrnuje místní, magistrání, oblastní soudy a odvolací soud. Na dodržování ústavy dohlíží Ústavní rada  (11 členná).

První ústava republiky Kamerun byla přijata celonárodním referendem dne 20. května 1972 a formálně začala platit dne 2. června 1972. Revidována byla v lednu roku 1996, zakotvila v zemi demokratický systém vlády, charakterizovaný oddělením mocí a nezávislou justicí. Naposledy byla ústava měněna v roce 2008, změna se týkala počtu mandátů prezidenta (není omezen).

Kamerun je ve své zahraniční politice orientován zejména na Francii. Ta se snaží svůj vliv v Kamerunu udržovat, je největším bilaterálním donorem ZRP. Nástup ČLR (alespoň v ekonomické oblasti) je ale patrný i v Kamerunu. Hospodářskou pozici posilují i USA, UK, Indie a Turecko.

Členství v mezinárodních organizacích: UN (OSN - Organizace spojených národů), AU (African Union), Commonwealth of Nations, ICM (HNZ - Hnutí nezávislých zemí), WTO (Světová obchodní organizace), IMF (MMF – mezinárodní měnový fond), AfDB (Africká rozvojová banka), CEMAC (Hospodářská a měnová unie zemí střední Afriky, bývalá UDEAC - Hospodářská a celní unie frankofonních zemí střední Afriky), FAO, WHO.

Kamerunská republika je nejsilnějším členem Hospodářské a celní unie zemí střední Afriky (CEMAC – Communauté économique et monetaire de l´Afrique centrale) (členy CEMAC jsou Čad, Kamerun, Středoafrická republika, Gabon, Konžská republika a Rovníková Guinea). CEMAC byla vytvořena v roce 1994, kamerunský prezident příslušnou smlouvu ale ratifikoval teprve dne 29. června 1998. Hlavním cílem CEMAC je vytvoření jednotného trhu s volným pohybem zboží, osob, kapitálu (www.cemac.int) - unie je však funkční jen velmi omezeně. Existuje totiž nerovnováha mezi pozicemi bohatších a chudších členských států, pohyb zboží a osob je v řadě zemí (Rovníková Guinea, Gabon) silně kontrolován a omezován.  CEMAC je součástí širšího celku – „Hospodářského společenství středoafrických států“ (ECCAS; navíc sem patří Burundi, Rwanda, Angola, KDR a Demokratická republika Svatého Tomáše a Princova ostrova).

Kamerunská republika je nejvýznamnější zemí Hospodářské a celní unie frankofonních zemí střední Afriky (CEMAC – Union économique et monetaire de l´Afrique centrale). Její roční HDP tvoří plnou polovinu národního produktu ve všech zemích CEMAC dohromady. Díky zásobám ropy a příznivým klimatickým podmínkám patří Kamerun mezi na suroviny a primární zdroje bohaté ekonomiky. Díky těžbě ropy patří do skupiny zemí s nižším středním příjmem, přesto žije velká část populace v chudobě - v celosvětovém žebříčku hodnocení rozvoje dle UNDP je Kamerun až na 152. místě ze 187 zemí. Počet obyvatel, žijících pod hranicí chudoby (příjem 1,4,- USD/den) činí cca 50 %, vládě se nedaří chudobu snižovat. V Kamerunu je v současné době zhruba 30 % práceschopného obyvatelstva, které je bez pravidelného nebo jakéhokoliv zaměstnání. Země se  potýká s mnoha vážnými problémy - zanedbanou infrastrukturou, nepříznivým investičním a podnikatelským klimatem, korupcí, špatným řízením podniků a velmi nevýkonnou státní správou, které její ekonomický rozvoj brzdí. Ekonomika země je stále ještě málo diverzifikovaná, Kamerun byl, je a zůstane závislý na vývozu komodit (zejména ropy a dřeva), jeho ekonomika bude proto konjunkturálně kolísat v závislosti na kolísání cen na světových trzích

Obchodní klima země je považováno za obtížné; Kamerunská republika je klasifikována z tohoto hlediska na 158. místě z celkového počtu 189 hodnocených zemí (viz „Doing business 2015“). Dle posledního hodnocení ekonomické svobody provedeného organizací „Heritage Foundation“ je Kamerun řazen do skupiny „mostly unfree“ zemí, ze 179 hodnocených zemí se umístil na 146. místě. Standard and Poor’s i Fitch hodnotí úvěrový rating Kamerun na B se stabilním výhledem.

Potenciál kamerunské ekonomiky zatím zůstává nevyužitý. Země je bohatá na řadu minerálů, jejich zdroje však stále čekají na využití (těžební průmysl je zatím málo rozvinutý). Kamerunská vláda přijala v lednu 2010 dlouhodobý plán posílení ekonomického růstu, zaměstnanosti a snížení chudoby (Document de stratégie pour la croissance et l'emploi). Kamerun má rovněž ambiciózní plán stát se do roku 2035 tzv. novou ekonomikou s vyšším středním příjmem (Vision Cameroun 2035) http://www.minepat.gov.cm/index.php/en/modules-menu/cat_view/7-publication-and-study-reports/32-strategic-development-vision. Chce toho dosáhnout posílením investic do zemědělství a infrastruktury, zlepšenou dostupností úvěrů podnikatelům, investicím do vzdělání a zdravotnictví a zejména přílivu zahraničních investic do těžby surovin. Plány ale budou narážet na dlouhodobě zakořeněné a obtížně odstranitelné nešvary: subvence některých komodit pro domácí spotřebitele, obrovskou a byrokracii, korupci, partikulární zájmy jedinců, nedostatečnou infrastrukturu, špatný přístup k podnikatelským úvěrům a slabý soudní systém.

Podíl kamerunského průmyslu na tvorbě HDP činí zhruba 24 %. Nejsilnějším odvětvím průmyslu je těžební průmysl. Na území Kamerunu jsou velké, dosud netěžené, zásoby kvalitní hliníkové rudy (bauxitu) a manganu, v okolí přímořského letoviska Kribi se nacházejí zásoby železné rudy, u města Mayo Darle pak zásoby cínu. V roce 1994 také bylo zahájeno využití ložisek rutilu (ruda titanu). Ložiska uranu nejsou zatím využívána.

Hliník/bauxit: koncern Alucam ve městě Edea zpracovává hliníkovou rudu (dováženou z Guineje), produkce je cca 90000 tun/rok. Existují projekty na výstavbu nové hliníkárny v Kribi („Rio Tinto Alcan“ a „Alucam“) a rovněž projekt těžby a rafinace bauxitu ve městě Ngaoundal. („Hydromine“ (USA). O těžbu ložisek v severní části Kamerunu má zájem Čínská společnost Gansu Corporation.

Železná ruda: Čínská Hanlong Group převzala od australské důlní společnosti „Sundance Resources“, podíl na těžební licenci v Mbalam za 1,4 mld. USD (jedná se o druhé největší naleziště železné rudy v Africe a čtvrté největší na světě). Projekt tak nyní získal označení „globálně významný“ s tím, že na něm lze dosáhnout těžby 35 milionů tun vysoce kvalitní rudy ročně po dobu minimálně 25 let. Investice dosáhnou sumy 4,7 miliardy USD (včetně výstavby 550 km nové železniční tratě spojující místo těžby s pobřežím Guinejského zálivu a vybudování nového hlubokomořského přístavu v Kribi). Zahájení těžby je předpokládáno již v roce 2016.

Uran: Na kamerunském území probíhají průzkumné práce, které vedou společnosti “Nu Energy Corporation“,  Ridgeway Energy a Resgen.

Zlato/diamanty: Zlato (cca 45000 uncí/rok) a diamanty (cca 12000 karátů/rok) jsou těženy neprůmyslovým způsobem. Několik zahraničních a místních společností (např. Lom River Gold Corp. a African Aura Mining) získalo licence pro průzkum ložisek v JV části země. Jejich aktivity ale dosud ke zvýšení produkce nevedly.

Kobalt: americká firma Geovic rozvíjí projekt těžby a zpracování rudy kobaltu, niklu a manganu ve východním Kamerunu (Nkamouna). Komplex by měl zpracovávat 4 200 t kobaltu (byl by 2. největším výrobcem kobaltu na světě !) a 2 100 t niklu ročně po dobu 21 let.

Vápenec: Poptávka po cementu v Kamerunu neustále roste (asi 8% rok) a země až 4 mil. tun dováží. Na severu země (v okolí Garoua) se nacházejí velké zásoby vápence. Až do roku 2014 měla monopol na výrobu cementu firma Cimencam (Lafarge), nově byla otevřena cementárna Dangote (Nigérie) a Ciment de l´Afrique (Maroko).

Ropa: Těžba ropy dosáhla vrcholu v polovině 80. let minulého století (v roce 1985 činila denní těžba 185 000 barelů). Od té doby se postupně snižuje, Kamerun těžil v roce 2014 cca 76 000 b/den (10. místo v Africe), do těžby jsou ale postupně uváděna nová ložiska. Potvrzené zásoby činí 200 mil. barelů. V průzkumu a těžbě jsou aktivní společnosti „UK Sterling Energy“, která údajně objevila zajímavé ložisko na offshore pod přístavem Kirbi, dále čínská „Yan Chang Logone Development Holding Co.“ (investice ve výši 62 milionů USD v oblastech Zina a Makary), čínská Sinopec Group (Addax), malajsijská „Petronas Petra“, francouzský Total, dále Perenco, Euroil Ltd., Tullow Oil. a další. Ropu (z velké části dováženou z Nigérie a Rovníkové Guineji) zpracovává rafinérie Sonara v Limbe. Ta vyrábí cca 45000 barelů PHM/den, zhruba třetinu produkce vyváží do Čadu a Středoafrické republiky.  V roce 2012 oznámila vláda, že druhou rafinerii s kapacitou 350 000 bbl/den má v přístavním městě Kribi postavit americká firma Cedecorp. Projekt prozatím nebyl realizován.

Plyn: prokázané zásoby kamerunského zemního plynu jsou odhadovány na 135 miliard m3. Země těží cca 165 mil m3, které spotřebuje. Počátkem roku 2010 podepsala francouzsko – belgická společnost „Suez Global LNG Ltd.“ s vládou MoU o výrobě LNG, „Victoria Oil and Gas Plc.“ žádá o 35 - letou průzkumnou a těžební licenci. Projekt prozatím nebyl realizován.   

Rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora v Haagu ze dne 10. října 2002 byla svrchovanost nad sporným hraničním poloostrovem Bakassi mezi Kamerunem a Nigérií přisouzena právě Kamerunu. Zásoby ropy na tomto poloostrově se odhadují na dalších 100 milionů barelů, zemního plynu pak na 370 mld. kubických metrů. Velký význam pro kamerunské hospodářství má rovněž dálkový ropovod (dokončen v polovině roku 2003), spojující naleziště u města Doba v republice Čad s pobřežním terminálem u Kribi na kamerunském pobřeží Guinejského zálivu. Ropovod je dlouhý 1.070 km a převážná jeho část vede právě přes území Kamerunu. Představuje významný zdroj příjmů pro státní pokladnu. Stavba ropovodu si vyžádala náklady ve výši 3,5 mld.USD, měl by sloužit rovněž k využití případných nalezišť v okolí Čadského jezera – v kamerunské části jezerní pánve (Chad Basin).

Další odvětví průmyslu: opravy lodí, výroba kol, montáž baterií, zpracování dřeva, drobný chemický průmysl (výrobky z plastů, nátěrové hmoty, mýdlo, parfémy, insekticidy), výroba potravin a nápojů (čokoláda, cukrovinky, pivo a nealkoholické nápoje, ovocné nápoje, džusy…), zpracování bavlny/výroba textilu.

 Stavebnictví: Na tvorbě HDP se podílí 6% a prodělává až 10% růst. Výstavba infrastruktury (nových energetických zdrojů, přístavů, silnic a železnic) je z větší části financována těžebními společnostmi, mezinárodními donory nebo čínskými půjčkami, i když rozvojový plán Stratégie pour la croissance et l’emploi předpokládá rovněž růst domácích kapitálových investic. Dva nejvýznamnější současné projekty (dálnice Douala – Yaoundé a hlubokomořský přístav v Kribi) realizují čínské firmy. Největším budovaným projektem současnosti je hlubokomořský přístav v Kribi, který by měl zcela změnit ekonomiku jižní části Kamerunu. Samotný přístav již byl v roce 2014 dobudován, práce na okolní infrastruktuře by měly být dokončeny v roce 2015. Přístav by měl v brzké budocnosti sloužit zejména společnostem těžícím železnou rudu, bauxit, a kobalt-nikl-mangan, měla by k němu vést dálnice a železnice.

Zemědělství: Zemědělství se na tvorbě HDP podílí cca 22 % (zaměstnává 70% práceschopného obyvatelstva). Základními zemědělskými plodinami jsou kasava, yam, banány, kukuřice, sladké brambory, sorghum, podzemnice olejná a kakaové boby. Z technických plodin se pěstují gumovníky, olejové palmy a bavlna. Kamerun je pátým největším světovým vývozcem kakaa. Kakaové boby se sklízí zejména v jižních a západních oblastech země, roční produkce se odhaduje na 190000 tun. Kamerun je jednou z mála zemí na světě, která produkuje oba nejznámější hlavní druhy kávy – Robusta a Arabica. V roce 2014 činila produkce 32800 tun kávy.. Kamerunská káva je exportována zejména do Itálie, Německa, Velké Británie a Francie. Široce rozvinutý je v Kamerunu chov skotu, koz a drůbeže. Rozvinutý chov skotu a domácích zvířat umožňuje Kamerunu exportovat část masa a masných výrobků do sousedních zemí. V Kamerunu působí celá řada velkých společností, zpracovávajících domácí zemědělské produkty a snižujících tak přetrvávající potřebu dovozu potravin. Za všechny lze jmenovat alespoň společnosti SOSUCAM (výroba cukru), HEVECAM (provozuje gumovníkové plantáže a zpracovatelské závody kaučuku), AGROCOM (zpracování ovoce, pěstování květin), SOCAPALM (výroba palmového oleje), CDC (výroba palmového oleje a banánů), MAISCAM (obhospodařování kukuřičných plantáží), PROLEG (pěstování francouzských fazolí).

Významné místo v kamerunském hospodářství zaujímá pěstování bavlny. Výkupní ceny bavlny v Kamerunu jsou regulovány, bavlnu zpracovává společnost Société de développement du coton (Sodecoton). Přes dosavadní snahy vlády (dotace nákupu hnojiv započala v roce 2010) produkce bavlny klesá a v současnosti dosahuje cca 120000 tun. Řešením by mohla být privatizace sektoru, kterou doporučují SB a MMF, vláda je nicméně proti. Bavlna se ve velkém pašuje do sousední Nigérie, kde je 3 x dražší než v Kamerunu.

Dřevo je druhým nejvýznamnějším devizovým zdrojem Kamerunu. Pralesy pokrývají 40% plochy země, 17 mil ha je těžitelných. Těžba dřeva přispívá k tvorbě HDP cca 6%, k devizovým příjmům cca 11 %, zaměstnává až 50000 lidí. Těží se a do zahraničí (Francie, Španělsko, Itálie, Čína) vyváží zhruba 1,6 mil. m3 ročně (přesná data o množství vytěženého a vyvezeného dřeva jsou ale nedostupná). Zákon o lesích z roku 1999 částečně zakázal vývoz kulatiny. Vláda se alespoň verbálně snaží často nezákonné drancování tropických pralesů omezit. V roce 2010 podepsala s EU dohodu o označování a sledování vyváženého dřeva.

Služby: Sektor obchodu a služeb se rozvíjí a dnes již vytváří cca 48 % HDP. Ovoce tak přináší částečná liberalizace telekomunikací a bankovního sektoru. Nejvýznamnější částí tohoto odvětví zůstávají dopravní služby, logistika pro regionální obchod, velkoobchodní a maloobchodní služby. Rychle se rozvíjejí telekomunikace a bankovní služby. Ve srovnání s ostatními zeměmi regionu je daleko rozvinutější turistika, která se stává důležitým odvětvím služeb, zejména v přímořském pásmu na jihozápadu země (délka pobřeží je 400 km). Poměrně dobře rozvinutá je ekoturistika a lovecká turistika. Pro obě odvětví turistiky jsou v Kamerunu vybudovány specializované národní parky a lovecké revíry. V kategorii „národní park“, „lesní rezervace“, „útočiště fauny“ a „biosférická rezervace“ je již 13 oblastí v celé zemi. Ekoturistika je rozšířena hlavně v okolí nejvyšší kamerunské hory Mount Cameroon (Národní park Korup). Lovení divoké africké zvěře upravuje v Kamerunu čl. 78 Lesního zákona z roku 1994. Divoká fauna je v něm rozdělena do tří kategorií – A pro lovitelnou zvěř s běžným povolením (sloni, jeleni, buvoli), B pro zvěř se zvláštním povolením (např. hroši, divoká prasata, antilopy) a C je kategorie přísně chráněných zvířat (žirafa, levhart, gepard, krokodýli, nosorožci, opice a ptáci).

Infrastruktura:

Výroba elektrické energie: Kamerun trpí nedostatkem elektrické energie, výpadky proudu jsou proto velmi časté a velmi omezují rychlejší rozvoj hospodářství. Výroba pomocí generátorů pak zdražuje veškeré podnikání v zemi. Zároveň se však jedná o zemi s obrovským a nevyužitým potenciálem vodních toků. 80 % vyrobené elektrické energie pochází v Kamerunu z vodních elektráren Edea a Song Loulou, zbytek z plynové elektrárny v Kribi. Kapacita vodních toků je až 12000 MW. Současná kapacita elektráren, která se pohybuje na  úrovni 1200 MW, by měla být podle vládního plánu rozvoje do roku 2020 zvýšena na 5000 MW. Více než polovina plánovaného navýšení je úzce spjata s výstavbou vyrovnávací nádrže a elektrárny “Lom Pangar“, která by měla být uvedena do provozu v roce 2016. Elektřina je ze 60% spotřebována hliníkárnou ve městě Edea, elektrifikovaná jsou pouze města Douala, Yaoundé a Bafoussam. Zbytek země používá elektřinu vyrobenou dieslovými generátory nebo není elektrifikována vůbec.

Práce pokračují na  projektech výstavby dalších elektráren:

  1. hydroelektrárna „Nachtigal“ (300 MW), energii by měla dodávat hlavně závodu na zpracování bauxitu ve městě Edea,
  2. hydroelektrárna „Song Mbengue“ (930 MW), energii by měla dodávat hlavně závodu na zpracování bauxitu v Kribi,
  3. čínská hydroelektrárna „Memve´ele“ (200 MW, zahájeno v  březnu 2010, dokončení předpokládáno v roce 2016, investice ve výši 556 milionů EUR),
  4. hydroelektrárna Bini a Warak na řece Vina-North, provincie Adamawa (75 MW)

Telekomunikace: Úroveň telefonizace v Kamerunu je na africké poměry velmi dobrá. V provozu je cca 770 000 pevných linek a 13,5 mil.  linek mobilních. Pevná telefonní síť v zemi je pod kontrolou státní společnosti CAMTEL, mobilní síť pak provozují již soukromé společnosti, zejména francouzská ORANGE a jihoafrická MTN. Vláda udělila v roce 2012 licenci na provozování třetí mobilní sítě vietnamské společnosti Nexttel. V roce 2012 bylo v zemi registrováno 10,2 tisíce internetových providerů (kód země „.cm“). Média jsou stále pod přísným dohledem vlády. V Kamerunu je provozována jediná celonárodní televizní a rádiová stanice, dvě soukromé TV stanice a jedna rádiová obdržely licenci v roce 2007.

Dopravní síť: Páteř kamerunské dopravní sítě tvoří silnice, kterých je celkem asi 50 000 km, z čehož 5 000 km je asfaltových a udržovaných. Převážnou část silniční sítě dosud tvoří prašné silnice, na které je v období dešťů zakázán vjezd nákladním automobilům s nosností nad 3,5 tuny a autobusům s více než 12 sedadly pro cestující. Na dálničních úsecích (v okolí Doualy, Yaoundé a Garoua) je vybíráno mýto. V největších kamerunských městech funguje pravidelná městská hromadná autobusová doprava. Technický stav vozidel na kamerunských silnicích je všeobecně mnohem lepší, než v okolních zemích, rovněž zvyky a chování místních řidičů jsou evropštější. V zemi je celkem 1245 km jednokolejné úzkorozchodné železnice (rozchod 1.000 mm). Hlavní trasa železnice spojuje přístav Douala s hlavním městem Yaoundé a městem Ngaoundere ve střední části republiky. Železnici provozuje státní společnost CAMRAIL (Cameroon Railway Corporation). Ačkoliv jde o jednu z prvních francouzských koloniálních investic, je železnice dosud udržována v dobrém technickém stavu. V Kamerunu je celkem 34 letišť, z toho 11 se zpevněnou přistávací plochou. Mezinárodní letiště jsou v Douale a Yaoundé (Nsimalen). Využívaných říčních vodních cest je v Kamerunu asi 2100 km, používají se zejména pro lokální dopravu osob a zboží.  K říční dopravě je využívána zejména řeka Benue (říční přístav Garoua).

Pravidelné námořní lodní linky spojují kamerunské přístavy (Douala, Kribi, Limbe) s okolními zeměmi – Gabonem, Nigérií a Rovníkovou Guinejí. Pro mezinárodní obchod je nejvýznamnější terminál v Douale, přes který jde 95 % zahraničního obchodu (včetně zboží do Čadu a Středoafrické republiky), jeho kapacita je však omezována silným zanášením. V roce 2014 byl dobudován hlubokomořský přístav v Kribi (náklady cca 655 milionů USD), práce na okolní infrastruktuře by měly být dokončeny v roce 2015. Uvažuje se rovněž o výstavbě druhého hlubokovodního přístavu v jihozápadní části země v Limbe.

Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc:

Dle údajů OECD přijal Kamerun v roce 2013 pomoc ve výši 737,5 mil. USD. Hlavním donorem byla Francie (168 mil. USD), dále pak Světová banka (126 mil. USD), Německo (87 mil. USD), USA (31 mil. USD), Japonsko a Korea. Čína poskytuje výhodné dlouhodobé půjčky na výstavbu infrastruktury (čínskými firmami). EU patří k největším donorům v Kamerunu. 10. EDF (2008 – 2013) alokoval 239 mil. Euro (obálka A) a 6,9 mil. Euro (obálka B). V rámci 11. EDF bude poskytnuta pomoc ve výši 282 mil. Euro na zlepšení podnikatelského a obchodního prostředí, rozvoj venkova (zejména podpora zemědělství) a podporu místní samosprávy.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • République du Cameroun 
  • Republic of Cameroon
  • Kamerunská republika
  • Zkráceně: Kamerun

Složení vlády (od května 2012):

  • předseda vlády: Philemon YANG
  • místopředseda vlády pro vztah s parlamentem: Amadou ALI
  • spravedlnost a nejvyšší státní zástupce: Laurent ESSO
  • turistika a volný čas: Bello Bouba MAIGARI
  • Nejvyšší kontrolní úřad: Henri Eyebe AYISSI
  • tržiště: Aba SADOU
  • decentralizace: René Emmanuel SADI
  • sociální záležitosti: Catherine Bakang MBOCK
  • zemědělství a rozvoj venkova: Lazare Essimi MENYE
  • kultura: Ama Tutu TUMA
  • pozemky a katastr: Jacqueline Koum a BISSIKE
  • zaměstnanost a odborné školství: Zachari PEREVET
  • vysoké školství: Jaques Fame NDONGO
  • státní správa a reforma administrativy: Michel Ange ANGOUEN
  • mládež a občanská výchova: Ismael Bidoung KPWATT
  • malé a střední podnikání, řemesla: Laurent Serge ETOUNDI NGOA               
  • pošty a telekomunikace: Jean Pierre Biyiti BI ESSAM
  • otázky žen a rodiny: Abena Ondoua née OBAMA
  • bytová výstavba a rozvoj měst: Jean-Claude MBWENTCHOU
  • propaganda: Issa Tchiroma BAKARY
  • obrana: Edgar Alain Mebe Ngo'o
  • hospodářství, plánování a územní rozvoj: Emmanuel Nganou DJOUMESSI
  • vodní hospodářství a energetika: Basile Atanga KOUNA
  • životní prostředí, ochrana přírody: Pierre Helle
  • výzkum a inovace: Madeleine TCHUENTE
  • vnější vztahy (zahraniční věci): Pierre Moukoko MBONJO
  • finance: Alamina Ousmane MEY
  • lesnictví a fauna: Phillipe Ngole NGOUESSE
  • zdravotnictví: André Mama FOUDA
  • střední školství: Louis Bapes BAPES
  • sport a tělesná výchova: Adoum GAROUA
  • hornictví, průmysl, technologie: Emmanuel BONDE
  • základní vzdělání: Youssouf née Adjidja Alim
  • veřejné práce: Patrice AMBASSALA
  • obchod: Luc Magloire Mbarga ATAGANA
  • doprava: Robert NKILI
  • živočišná výroba a rybářství: Dr. TAIGA
  • práce a sociální zabezpečení: Gregoire OWONA
  • ministr, nám. gener. sekretáře u kanc.prezidenta: Peter AGBOR TABI
  • ministr u kanc.prezidenta: Séraphin MAGLOIRE FOUDA
  • ministr u kanc.prezidenta: Moustapha HAMADOU
  • ministr u kanc.prezidenta: Paul NJI ATANGA
  • ministr u kanc.prezidenta: Mengot Victor ARREY NKONGHO
  • ministr u kanc.prezidenta: Philippe MBARGA MBOA

kompletní informace

  • guvernér státní banky(Banques des Etats de l'Afrique centrale): Lucas Abaga Nchama

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

  • 23 130 000 obyvatel (CIA 2014)

Průměrná hustota osídlení:

  • 48,65 obyvatel/km2

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:

  • 2,6 % ročně
  • 0 – 14 let: 42,9 %
  • 15 – 64 let: 54 %
  • nad 65 let: 3,1 %

Národnostní složení:

Kamerun je multietnickým státem, odhaduje se přítomnost 230 až 282 etnických a lingvistických skupin. Největšími „etnickými“ skupinami jsou „kamerunští horalé“ (m.j. Bamileke, Bamoun…) - 31%, Bantuové (Bassa, Douala, Ewondo, Bulu – 27 %), dále Kirdi (11%), Fulani (10 %), ostatní Afričané (13 %) a neafričané (pod 1 %). „Ostatními Afričany“ jsou míněni zejména Sudánci a Arabové na severu země („Shuwa Arabs“ v okolí jetera Chad). V jihozápadní části Kamerunu při řece Sanaga žijí Pygmejové. Odhaduje se, že v Kamerunu se dlouhodobě zdržuje (často nelegálně) velké množství Nigerijců – v současné době asi půl milionu.

Náboženské složení:

Hlavním náboženstvím jsou v Kamerunu tradiční domorodá náboženství (animismus). Ta vyznává asi 40 % obyvatelstva. Křesťanské náboženství vyznává v Kamerunu rovněž 40 % obyvatelstva, Muslimů je pak asi 20 %. V soužití těchto dvou náboženských komunit neexistují prozatím problémy.

Úředními jazyky jsou francouzština a angličtina. V praxi je používána téměř výlučně francouzština, anglicky se lze domluvit jen v největších městech (s obtížemi) a v jihozápadní části země (provincie south-west a north-west). Celkem se však v zemi používá ještě dalších 220 místních tradičních jazyků a dialektů.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2010

2011

2012

2013

2014*

nominál HDP (milion USD)

22 493

25 478

26 473

29 275

29 611

růst reál HDP (%)

3,3

4,1

4,6

5,5

5,0

poč. obyvatel (miliony)

20,6

21,2

21,7

22,3

22,6

HDP/obyvatel (USD v PPP)

2418

2502

2596

2711

2825

CFAfr: USD

495,28

471,67

510,53

494,04

492,60

CFAfr: EUR

655,96

655,96

655,96

655,96

655,96

spotř. ceny (%)

2,5

2,8

3,1

0,4

4,1

Zdroj: EIU, * odhad

Hlavním zdrojem příjmů státního rozpočtu zůstala ropa, Kamerun těžil v roce 2014 cca 76 000 b/den (10. místo v Africe), do těžby jsou postupně uváděna nová ložiska. Vyšší těžba vykryla propad ceny ropy na světových trzích, růst HDP byl nicméně pomalejší, než se čekalo a dosáhl 5%. Inflace díky regulovaným cenám a subvencím dosáhla 2,2%. Státní rozpočet je deficitní. Zákon o rozpočtu pro rok 2014 předpokládal příjmy ve výši 4,55 mld. Euro, výdaje státního rozpočtu měly činit 5 mld. Euro. Fiskální deficit dosahuje výše 4,8% HDP a je financován zahraničními půjčkami a státními dluhopisy.

Stávající politický systém dlouhodobě stagnuje, nahrává korupci a klientelismu - členství ve straně RDPC je kritérium, které umožňuje kariérní postup ve státní správě, ale i získání státní zakázky. Určitým nebezpečím pro politickou stabilitu Kamerunu je vysoký věk prezidenta (85 let), prozatím není znám jeho případný nástupce. V případě jeho odchodu by se země mohla dostat do hluboké politické (boj o moc mezi špičkami vládnoucí strany a armády) a následně ekonomické krize. Podle ústavy by měl v čele státu stanout předseda Senátu, ten je ale jen o málo mladší. Nedořešené etnické problémy regionu a chronická nezaměstnanost by mohly vést k místním nepokojům s dopadem na ekonomiku. Nejpravděpodobnějším nástupcem proto bude některý vysokých funkcionářů strany RDPC, ale ani zde se zatím neprofiluje zřejmý kandidát.

Hlavní rizika pro možnou politickou nestabilitu a bezpečnost Kamerunu plynou z krizí v okolních zemích (Středoafrické republice a Nigérii), ale i pirátství v Guinejském zálivu. Zatímco hrozba ze SAR je spíše ekonomická, Kamerun přijal téměř 200 000 uprchlíků z této země, růst moci Boko Haram na severu Nigérie prudce zhoršil bezpečnostní situaci na severu Kamerunu a v příhraničních oblastech s Nigérií. Bezpečnostní situace se natolik zhoršila a útoky na území Kamerunu pokračovaly do takové míry, že přinutily P. Biyu, aby přijal nabízenou pomoc čadského prezidenta I. Débyho. K vyslání čadských vojáků došlo v lednu 2015. Konflikt na severu Nigérie má i humanitární dimenzi – do Kamerunu odešly desítky tisíc uprchlíků, panují obavy, že by mohli vyčerpávat již tak omezené zdroje této nejchudší oblasti a dále zvyšovat napětí mezi severní a jižní částí Kamerunu.

Hospodářská politika by se měla i nadále řídit dokumenty „Document de stratégie pur la croissanceet et l'emploi“ a plánem Vision Cameroun 2035. Hlavními cíli jsou akcelerace hospodářského růstu, vytváření pracovních příležitostí a redukce chudoby. Aby vláda těchto cílů dosáhla, plánuje zvýšení infrastrukturních investic, zlepšení přístupu soukromého sektoru k financím a vyšší výdaje do zdravotnictví a vzdělávání.  Díky přílivu investic (zejména z ČLR) do rozvoje infrastruktury, vyšší těžbě, která vykryje do určité míry nižší cenu ropy a rychlému rozvoji služeb jsou vyhlídky pro rok 2015 a následujících několik let relativně dobré. HDP by měl růst 5% tempem, inflace by se měla pohybovat v rozmezí 2 – 2,2%. Státní rozpočty zůstanou deficitní a budou financovány zahraničními půjčkami, země se tak bude znovu zadlužovat. CFA frank zůstane vázaný na Euro směnným kurzem 655,96 a proto bude vůči USD kolísat v souvislosti s vývojem EUR. 

 

2016

počet obyvatel (miliony)

24,0

nominální HDP (mld. USD; „Bank of Central African States“,   BCAS)

34,0

HDP na obyvatele (USD, BCAS)

1416

reál HDP růst (%; meziroční srovnání)

5,3

bilance rozpočtu (% HDP; MMF)

- 2,3

spotřební ceny (%; meziroční změny)

2,5

vývozy (USD miliardy)

8,7

dovozy (USD, miliardy)

10,0

obchodní bilance (mld. USD)

-1,3

běžný účet (% HDP)

- 3,8

zahraniční rezervy vyjma zlata (mld. USD)

4,6

pokrytí dovozů (měsíce; zboží a služby)

7,3

celkový vnější dluh (jistina; % HDP)

6,5

Zdroj: Business Monitor International

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

% HDP

2010

2011

2012

2013

2014*

rozpočtové příjmy

19,3

18,7

17,9

18,1

18,6

rozpočtové výdaje

19,5

22,3

20,4

22,2

23,4

rozpočtová bilance

-0,2

-3,6

-2,4

-4,1

-4,8

veřejný dluh

15,0

14,5

17,1

19,4

22,7

Zdroj: EIU, * odhad

Zákon o rozpočtu pro rok 2014 předpokládal příjmy ve výši 4,55 mld. Euro, výdaje státního rozpočtu měly činit 5 mld. Euro. Fiskální deficit dosahuje výše 4,8 % HDP a je financován zahraničními půjčkami a státními dluhopisy. Rozpočet na rok 2015 počítá s příjmy i výdaji ve výši 5,7 mld. Euro (včetně státních obligací a půjček).

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mil. USD)

 

2010

2011

2012

2013

2014

běžný účet

-856

-748

-956

-1331

-1 253

kapitálový účet

n/a

n/a

25,4

13,1

82,3

finanční účet

n/a

n/a

1 220,9

981,8

1 044,0

Zdroj: EIU, IMF

Devizové rezervy (mil. USD)

 

2010

2011

2012

2013

2014*

celk. zahranič. rezervy

3 665

3 245

3 431

3 384

3 503

 Zdroj: EIU, IMF; * odhad

Zahraniční zadluženost, dluhová služba: Kamerunu byl Světovou bankou a MMF (IDA) přiznán statut tzv. Vysoce zadlužené chudé země (HIPC - Highly Indebted Poor Country) - zahraniční zadlužení v roce 2006 dosáhlo 9,2 mld. USD. V rámci Enhanced Heavily Indebted Poor Countries Initiative byl v roce 2006 zemi odpuštěn dluh ve výši 4,4 mld. USD, v rámci Multilateral Dept Relief Initiative pak dalších 1,1 mld. USD. Program restrukturalizace a odpouštění částí dluhu významně snížil závazky Kamerunu vůči zahraničním věřitelům a umožnil uvolnit finanční prostředky na zdravotní péči, základní vzdělání, prevenci AIDS a další kritické sociální služby. Měl rovněž přímý vliv na státní rozpočet, významně se snížila dluhová služba. Podmínky odpuštění části dluhu zahrnují rovněž realizaci programů privatizace a posilování ekonomiky země a snižování chudoby. V současnosti zahraniční dluh Kamerunu opět mírně roste a dosahuje již 5 mld. USD.

 

2010

2011

2012

2013

2014*

jistina

3195

3074

3672

4217

5006

dluhová služba zaplaceno

197

320

239

320

350

z toho jistina

154

234

177

248

258

z toho úrok

43

86

62

72

92

dluhová služba splatné

212

320

305

320

350

Údaje v mil. USD
Zdroj: EIU

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Kamerun je členskou zemí měnové zóny CEMAC – monetární politika je určována společnou centrální bankou středoafrických zemí – Banque des Etats de l´'Afrique Centrale (BEAC) se sídlem v Yaoundé (www.beac.int). Ta dozírá na činnost bank i v ostatních pěti členských zemích středoafrického integračního seskupení (Čad, Kongo, Gabon, Kamerun a Středoafrická republika). Centrální banka BEAC emituje oběživo a dozírá na likviditu uvnitř středoafrické měnové zóny přes rediskontní sazby a kontrolu členských peněžních trhů. Ve své monetární politice v zásadě kopíruje rozhodnutí Evropské centrální banky.

V roce 1993 vytvořily dále členské země BEAC nadnárodní instituci bankovního dozoru – COBAC (Commission Bancaire de l'Afrique Centrale), která má zvláštní pravomoci pro regulaci činnosti a dodržování disciplíny u všech bankovních institucí integračního seskupení CEMAC. Jako všichni ostatní signatáři smlouvy o vytvoření zóny CFA-franku v Africe (1948) je Kamerun rovněž povinen držet alespoň 60 % svých zahraničních rezerv na účtu „compte d'operation“, spravovaném v Paříži.

V Kamerunu existuje 13 autorizovaných soukromých komerčních bank. Licenci vydává Středoafrická bankovní komise (COBAC). Pro spolupráci lze českým exportérům doporučit všechny autorizované banky.

  • Afriland First Bank (AFB)
  • Banque Internationale du Cameroun pour l'Epargne et le Credit (BICEC)
  • Société Commerciale de Banque Crédit – Lyonnais (SCB – CL)
  • Standard Chartered Bank
  • Société Générale de Banque au Cameroun (SGBC)
  • Amity Bank
  • Commercial Bank of Cameroon
  • Ecobank
  • Citibank

Banky nabízejí dostatečnou paletu bankovních produktů (akreditivy, komerční úvěry, různé směnky (drafts) apod.) a přijímají více a více pobídek pro poskytování úvěrů pro střednědobé investice soukromých subjektů. Moderní bankovní produkty (elektronický banking) však nejsou zatím příliš rozšířeny (zejména ve velkých městech). Bankovní sektor na druhé straně trpí přísnými regulačními opatřeními, nízkým objemem finančních prostředků vyčleněných na půjčky a nízkou kvalitou služeb. Pro transfery do cca 215 000 USD není požadováno žádné administrativní povolení.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Kamerunský daňový systém se přizpůsobil jednotnému systému v rámci zemí CEMAC. Poslední daňová reforma byla v Kamerunu provedena v roce 1998. Dostupné zdroje uvádějí, že kamerunský daňový a regulační systém má daleko k dokonalosti, ale rozhodně nediskriminuje zahraniční subjekty (spíše diskriminuje celý formální sektor). Kamerunský daňový systém tvoří následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění zaměstnanců:

  • Daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax) – je progresivní podle příjmu v pásmu 11–38,5 %,
  • Daň podniková – 2,2% z obratu nebo 33% ze zisku
  • Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax - VAT) – 19,25 %,
  • Spotřební daň ve výši 25% na luxusní zboží, snížená spotřební daň 12,5% na automobily nad 2000 cm3 a nealkoholické nápoje

Podnikání je zatíženo řadou dalších plateb a odvodů (daň z nemovitosti (0,1% hodnoty), lokální daň (10 %), stavební daň, daň z pronájmů, daň z převodu nemovitosti (15%) atd.). Kapitálové zisky jsou zdaněny jednotnou sazbou 16,5 %. Tato daňová povinnost se nevztahuje na kapitálový zisk náboženských, charitativních a vzdělávacích institucí, společností přátelství, družstevních společností, odborových organizací (registrovaných dle zákona o odborových organizacích), specializovaných výborů místních vlád.

podnik rovněž odvádí:

  • Sociální pojištění (Social Security Fund) – 11,2 % ze mzdy, plus úrazové pojištění ve výši 1,75 - 5 %
  • příspěvek na důchodové zabezpečení – 7 %
  • dětské přídavky – 7 %
  • příspěvky do státního fondu zaměstnanosti – 2,5 %

Daňové a celní výhody mohou podle nového investičního zákona z roku 2013 získat společnosti nebo fyzické osoby, které v Kamerunu založí novou, prodlouží nebo obnoví činnost již existujícího podniku nebo změní činnost podnikání a to na dobu 5 let. Tyto výhody zahrnují odpuštění poplatků za registraci společnosti, navýšení kapitálu, odpuštění poplatků za registraci nemovitostí, odpuštění poplatků za povolení dovozu strojního zařízení, odpuštění DPH na služby spojené s realizací investice, bezcelní a nezdaněný dovoz zařízení a materiálu pro investici, Po dobu následujících 10 let může taková společnost požívat daňových výhod (nižší sazba podnikové daně, daně z nemovitostí, nižší registrační poplatky a odvody, daně a VAT spojené s dopravou hotových výrobků, odpuštění cla a VAT na všechny materiály a zařízení, které se nevyrábí v Kamerunu, výhodný odpisový režim, snížení daňového základu atd.), pokud vytvoří pracovní místa, pokud vyváží minimálně 10 – 25% produkce, pokud využívá pro svoji výrobu 10 – 25 % místních surovin, pokud zvýší přidanou hodnotu výrobku o 10 – 30%. Podniky investující do prioritních oblastí (zemědělství a zpracování potravin, turistický ruch, výstavba bytů, strojírenství, těžký průmysl, výroba stavebních hmot, energetika a zásobování vodou, investující do venkovských oblastí atd. mohou získat speciální výhody.

podrobné informace viz: www.impots.cmwww.prc.cm, přehled daní v Kamerunu

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: