Kazachstán: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

9. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Astaně (Kazachstán)

Kazachstán pokračuje v programech industrializace země, což generuje poptávku po moderním zařízení a technologiích v celé řadě sektorů. Možnosti pro české výrobce existují v sektorech dopravy, strojírenství, zdravotnictví, ve vojenské oblasti, ve finančním sektoru, u spotřebního zboží (sklo, nábytek apod.) a v dalších sektorech.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Aktuální sektorové příležitosti pro Kazachstán

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

V průběhu roku 2015 a na začátku roku 2016 proběhla v Kazachstánu devalvace tenge o cca 50 %, která znesnadnila celé řadě exportujících společností z ČR pozici na kazachstánském trhu. Na druhé straně stále existuje celá řada perspektivních oblastí pro obchodní a hospodářskou spolupráci s Kazachstánem. Mezi perspektivní položky pro český export lze zařadit:

Oblast dopravy představuje sektor  s velkým potenciálem pro bilaterální spolupráci. Možnosti pro český export existují u dodávek tramvají, elektrických vlaků apod.

Perspektivní pro český export je oblast strojírenství, a to v návaznosti na pokračující modernizaci zpracovatelského průmyslu KZ a obnovování strojírenské základny. Perspektivní jsou pro další export dodávky obráběcích center, soustruhů, fréz apod.

V oblasti zemědělství existuje celá řada možností pro český export a zejména pro investice. Konkrétní exportní možnosti jsou u dodávek zemědělských strojů, dodávek zařízení pro pekárny, export hovězího dobytka, zařízení pro zpracování technických plodin, vybudování závodu na zpracování ovoce a zeleniny apod.

V oblasti zdravotnictví existuje velký potenciál k růstu bilaterální spolupráce a růstu českého exportu v souvislosti s modernizací KZ zdravotnictví. Česká strana může poskytnout rozsáhlé „know-how“ v této oblasti. Možnosti se soustřeďují do budování nemocnic, zdravotnických zařízení, dodávky zdravotnického materiálu a léků, poskytování zdravotnických a rehabilitačních služeb v ČR pro KZ zákazníky. Potenciál je i u realizace výzkumných projektů s komerčním efektem. Vzhledem k omezeným prostředkům státu na rozvoj zdravotnictví v příštích letech se bude více prosazovat  využití mechanismu Public - Private Partnership (PPP).

Ve vojenské oblasti existuje exportní potenciál např. u opravy letecké techniky, dodávek vojenského materiálu apod. Potenciál ke zvýšení dodávek je též u sportovních a loveckých zbraní a střeliva.

V sektoru spotřebního zboží existují možnosti ve vybranných kategoriích (kuchyně, nábytek, sklářské výrobky). Nezanedbatelný je též potenciál k exportu služeb ve finančním sektoru na KZ trh.

V říjnu 2015 byl v Kazachstánu schválen nový zákon o partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), který vstoupil v platnost v únoru 2016. Nový zákon významně rozšiřuje možnosti využití PPP. Nově zavádí koncept státem vlastněných společností vystupujících jako partner v PPP projektech, princip několika účastníků na obou stranách projektu PPP, tři druhy tendru PPP (tj. otevřený tender, přímé negociace a zjednodušená procedura), předmětem projektu PPP může být jak nemovitost, tak práce a služby. Agenda PPP je v rámci státní správy v kompetenci Ministerstva pro národní ekonomiku. Do přijetí nové zákona se PPP projekty v Kazachstánu realizovaly pouze ve formě koncese.

K modernizaci energetického systému v Kazachstánu jsou potřeba investice na úrovni cca 50 mld. USD do roku 2030 Výkupní tarify jsou nyní následující: vítr - 22,68 tenge (cca 380 tenge je 1 euro), fotovoltaika - 34,60 tenge,  vodní energie – 16,7 tenge, biomasa – 32 tenge. Fixní tarify jsou stanoveny na období 15 let s tím, že každoročně podléhají indexaci a každé 3 roky jsou revidovány. Devalvace tenge nicméně vedla ke snížení reálných příjmů z provozu větrných a solárních elektráren. V současné době je již připraven nový zákon, který předpokládá zejména rozšíření definice k obnovitelným zdrojům z „vyrobeno KZ výrobci“ na „vyrobeno v Kazachstánu“ a  zavedení indexace, a to i ve vazbě na USD (k mitigaci možné devalvace tenge). Nový zákon by měl též definovat nový fixní tarif s výkupními cenami na vyšší úrovni, mělo by se tak vytvořit příznivé prostředí pro investice do zelených technologií v Kazachstánu.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Do konce roku 2016 se předpokládají následující akce v Kazachstánu:

 

 

  • ZÚ Astana uskuteční v roce 2016 několik pracovních cest do regionů s cílem rozvoje hospodářské spolupráce ČR s vybranými regiony Kazachstánu.
  • Jednání Pracovní skupiny ČR - KZ pro energetiku by se mělo konat ve druhé polovině roku 2016 (gestor: MPO a ZÚ Astana).
  • ZÚ Astana pracuje v průběhu roku 2016 na otázkách spojených s účastí ČR na EXPO 2017 v Astaně.
  • Kancelář CzechTrade v Almaty bude organizovat misi výrobců těžařské a dobývací techniky (Karaganda, Temirtau, Almaty, Taraz, Biškek) v květnu 2016, českou účast na stavebním veletrhu KazBuild v Almaty v září 2016, účast na energetickém veletrhu Power Kazakhstan v Almaty v říjnu 2016 a účast na potravinářském veletrhu WorldFood v Almaty v listopadu 2016.
  • Ve druhé polovině roku 2016 či počátkem roku 2017 se předpokládá v ČR konání 9. zasedání Mezivládní komise ČR - KZ pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci. Gestorem zasedání MVK je MPO a ZÚ Astana.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: