MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Kazachstán je rozvíjející se ekonomikou s vyššími středními příjmy a významným producentem fosilních paliv a uranu. Hospodářský růst a fiskální příjmy jsou silně vázány na vývoz komodit, přičemž sektor ropy a zemního plynu tvoří přibližně čtvrtinu HDP a třetinu veřejných příjmů, což znamená zranitelnost vůči vnějším šokům. Kazachstán je též hlavním dopravním a logistickým uzlem v oblasti, který spojuje velké a rychle rostoucí trhy Číny a jižní Asie s trhy Ruska a západní Evropy. Žije zde cca 20,8 mil. obyvatel. Míra nezaměstnanosti je stabilní, pohybuje se okolo 5 %. Politika vlády se zaměřuje na zmírnění tlaků na životní náklady a tlumení vysoké inflace (kolem 10%), částečně s cílem zabránit opakování rozsáhlých násilných nepokojů, k nimž došlo v roce 2022, prostřednictvím postupné diverzifikace vývozu a novým investicím do infrastruktury, ale pokrok bude dílčí, omezený fiskálními trendy, rozsáhlou státní kontrolou a slabými institucionálními strukturami. Vyhlídky na krátkodobý hospodářský růst jsou poměrně solidní, přičemž aktivita je tažena rostoucí těžbou ropy, fiskálními stimuly a kapitálovými investicemi. Průměrný růst reálného HDP v letech 2025-26 se předpokládá ve výši 4,7 % ročně. Rizika zhoršení vyplývají z nestability světového obchodu, nižších cen ropy a silné dynamiky inflace, která bude omezovat prostor pro uvolňování měnové politiky. Pomalý vývoj netěžebních odvětví a slabá produktivita by mohly zatížit střednědobý potenciál růstu země.
Ukazatel | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 |
Růst HDP (%) | 5,10 | 4,77 | 4,99 | 4,39 | 4,24 |
Veřejný dluh (% HDP) | 24,11 | 25,80 | 25,40 | 26,00 | 27,10 |
Míra inflace (%) | 14,52 | 8,68 | 10,38 | 9,50 | 7,70 |
Populace (mil.) | 20,33 | 20,59 | 20,84 | 21,08 | 21,32 |
Nezaměstnanost (%) | 4,73 | 4,65 | 4,60 | 4,60 | 4,73 |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 38 198,70 | 40 467,94 | 42 620,98 | 44 943,85 | 47 222,09 |
Bilance běžného účtu (mld. USD) | -8,98 | -4,68 | -6,82 | -8,24 | -8,79 |
Saldo obchodní bilance (mld. USD) | 19,90 | 19,42 | 19,11 | 19,47 | 19,65 |
Průmyslová produkce (% změna) | 4,45 | 7,51 | 5,06 | 4,91 | 3,40 |
Exportní riziko OECD | 5/7 | 5/7 | 5/7 | 5/7 | 5/7 |
Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD |
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
Top 4 importní partneři 2023 (%) | |
Čína | 27,8 |
Rusko | 26,8 |
Zambie | 4,8 |
Spojené státy americké | 4,2 |
Zdroj: EIU |
Top 5 import dle zboží 2023 (mld. USD) | |
Celkem | 61,2 |
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 3,1 |
Zařízení telekomunikační, příslušenství přístrojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu | 1,8 |
Díly a příslušenství vozidel motorových | 1,6 |
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) | 1,4 |
Díly a příslušenství vozidel motorových | 1,1 |
Zdroj: Trade Map (International Trade Center) |
Energetika
Energetický sektor je jednou z prioritních oblastí vlády Kazachstánu, potenciál růstu je značný. Stávající zařízení je zastaralé, modernizace je prioritou státu. S ohledem na vysoký růst populace (do roku 2050 je předpoklad, že dosáhne mezi 23,5 – 27,7 mil. obyvatel) bude třeba výrazně rozšířit energetické kapacity země, do roku 2035 by se mělo jednat o hodnotu 17,5 GW. Nově je kladen důraz i na rozvoj bezpečných a ekologicky šetrných energií.
Potřeba zabezpečení Kazachstánu energetickými zdroji se ukazuje jako extrémně důležitá, jedná se o prioritní oblast. Mezi priority rozvoje energetiky patří zajištění energetické bezpečnosti, dosažení uhlíkové neutrality a udržení ekonomické konkurenceschopnosti prostřednictvím modernizace a rozšiřování infrastruktury, zaváděním opatření v oblasti energetické účinnosti a stimulace investic do tohoto odvětví. Snahou Kazachstánu je stát se energetickým lídrem ve Střední Asii.
Energetická a tepelná infrastruktura vykazuje vysokou míru opotřebení. Podíl elektráren starších 30 let je 56 %, průměrné opotřebení energetických sítí je 74 %, tepelných sítí 54 % a vodárenské infrastruktury 43 %. Spolu se zvýšenou nehodovostí to vede ke značným energetickým ztrátám, ztráty v distribuci energie dosahují 14 %, v přepravě a distribuci tepla 14-42 %. Z tohoto důvodu přistoupil KZ v roce 2021 k úpravám právního rámce pro energetiku. V této souvislosti je třeba zmínit především ekologický kodex, který zavádí emisní limity. Díky zvýšeným výkupním cenám za elektřinu bude možné financovat nové zařízení a stávající zařízení modernizovat. Od roku 2025 začne v Kazachstánu fungovat digitální energetická platforma, která bude zajišťovat sběr a analýzu dat z energetických zařízení. To zlepší transparentnost a efektivitu řízení průmyslu. Regulační rámec pro implementaci digitalizace se vyvíjí a legislativní normy vstoupí v platnost 1. července 2025.
Zásadní význam v Kazachstánu mají tepelné elektrárny, které vyrábějí v současné době téměř 90 % elektrické energie. Stávající zdroje energie nejen že nedostačují stále většímu nárůstu poptávky po elektřině, ale z důvodu zastaralého zařízení v elektrárnách dochází k jejich nouzovým odstávkám.
Na jeho území se těží značné množství uhlí, ropy a zemního plynu. Objem těžby ropy činil v roce 2023 90,5 mil. tun. Kazachstán zaujímá druhé místo na světě v těžbě uranu a je jeho největším vývozcem. Je zde soustředěno na 50 uranových dolů a 15 % všech světových zásob uranu a od dubna 2025 dodává přírodní uran i do ČR.
Mezi hlavní zdroje energie patří uhlí a plyn. Uhelný průmysl je jedním z nejdůležitějších surovinových odvětví Republiky Kazachstán. Zajišťuje výrobu cca 66,7 % elektřiny v Kazachstánu.
V rámci realizace plánů na vytvoření výroby dostatečného množství energie a úkolu dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060 se 6. října 2024 konalo republikové referendum, ve kterém většina občanů podpořila myšlenku výstavby jaderné elektrárny.
Součástí plánovaných reforem je rovněž výstavba nových zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie. Potenciál má rozvoj solární a větrné energie.
Voda a životní prostředí
Problematika hospodaření s vodou a zajištění kvalitní pitné vody se pro Kazachstán stává prioritní oblastí. V porovnání se sousedními zeměmi jsou vodní zdroje velmi omezené. Do popředí se aktuálně dostává i problematika zpracování odpadní vody. Pro období 2023-2028 se plánuje výstavba nebo rekonstrukce zařízení na čištění odpadních vod v 68 městech Kazachstánu. Příležitosti pro soukromé společnosti jsou v oblastech vývoje technologií pro úpravu a čištění vody, výstavba a renovace vodních staveb, poradenství v oblasti udržitelného hospodaření s vodou a odpadními vodami a inovativní řešení pro zemědělské zavlažování. Poptávka je i po zhotovení kanalizace, odvodňovacích systémech nebo systémech využívání dešťové vody. Do popředí se dostávají ekologická řešení. Velký potenciál je i v oblasti zpracování odpadů.
Kazachstán je vnitrozemský stát, který si plně uvědomuje zajištění potřeby kvalitní vody. I z tohoto důvodu byl v roce 2021 schválen nový legislativní rámec pro oblast životního prostředí. Země se potýká s řadou problémů v oblasti vodního hospodářství, včetně nedostatku sladké vody a potřeby modernizace infrastruktury.
Problémy se zajištěním kvalitní pitné vody pro obyvatelstvo i problémy spojené s čištěním odpadních vod jsou v Kazachstánu stále aktuálnější. Dochází ke stále většímu znečišťování životního prostředí včetně vodních ploch. Hlavními problémy vodních zdrojů Kazachstánu zůstává jejich iracionální využívání a znečišťování, zastaralé technologie využívání vody a v neposlední řadě omezené a hrozící vyčerpání vodních zdrojů. Za účelem rozvoje vodního potenciálu a zdrojů země a modernizace systému řízení byl také vypracován návrh vodního zákona.
V rámci Komplexního plánu rozvoje vodního hospodářství Republiky Kazachstán na období 2024-2028 se předpokládá výstavba 42 nových nádrží, rekonstrukce 37 vodních staveb a také výstavba a rekonstrukce přibližně 14 tisíc kilometrů zavlažovacích kanálů. V první etapě od roku 2025 se počítá s výstavbou a rekonstrukcí 11 projektů, modernizací 3452 km zavlažovacích kanálů na území 6 oblastí a výstavbou stavby pro zásobování města Astana.
Stále aktuálnější se stává otázka zařízení na čištění odpadních vod. Městské čistírny odpadních vod jsou ve většině sídel Kazachstánu v provozu již několik desítek let a většina z nich nutně potřebuje modernizaci nebo rekonstrukci. Proto byl vypracován plán na výstavbu nebo renovaci takových zařízení.
Samostatnou kapitolou je ekologická likvidace odpadu včetně toxického.
Aktuální je i oblast využívání moderních technologií při zpracování odpadů. Jedná se například o výrobu bioplynu z odpadů organického původu.
Z pohledu českých exportérů je rovněž zajímavá možnost importu minerálních vod.
Obranný a bezpečnostní sektor
Rozvoj obranného sektoru je jednou z priorit kazašské státní politiky. Přijatá Strategie rozvoje ozbrojených sil do roku 2027 předpokládá rozsáhlou modernizaci armády, diverzifikaci nákupu nových zbraní a vybavení, zavádění inovativních technologií a vybudování vlastního silného obranného průmyslu. Státní programy jako Digitální Kazachstán a Průmysl 4.0 stimulují rozvoj obranného průmyslu a činí jej atraktivním pro investice. Rozvoj kybernetické bezpečnosti, bezpilotních technologií, inovativních komunikací a umělé inteligence vytvoří udržitelný základ pro národní bezpečnost a zároveň zajistí dlouhodobou návratnost pro investory. I přes různá omezení se pro české exportéry jedná o perspektivní oblast vývozu zboží i služeb.
V návaznosti na stávající vývoj v Kazachstánu a na Ukrajině uložil prezident vládě kompletně restartovat vojensko-průmyslový komplex Kazachstánu. Úkolem je posílení obranných schopností a zvýšení reakce na hrozby bezpečnostního charakteru. Výdaje kazachstánského státu mají stále vzrůstající charakter, např. v roce 2023 se jednalo o částku 2,1 mld. USD, v roce 2024 o 2,16 mld. USD.
V současné době v Kazachstánu zemi existují více než dvě desítky podniků, které se zabývají výrobou zbraní a dalšího vojenského materiálu. Jejich hlavním odběratelem je stát. Není však ekonomicky proveditelné, aby svou výrobou pokrývaly celou potřebu Kazachstánu.
Proto i nadále bude Kazachstán poptávat vojenský materiál a další výrobky a služby s obranou související v zahraničí. S ohledem na skutečnost, že z důvodu tradiční orientace na Rusko, byla značná část vybavení nakupována v této zemi. Nicméně je nově zájmem Kazachstánu identické nebo obdobné výrobky poptávat v jiných destinacích, mezi něž patří i Česká republika. České výrobky zde mají výbornou pověst, řada podniků je v minulosti, nebo i aktuálně stále používá.
Pro české exportéry v dané oblasti existuje řada zajímavých příležitostí kam lze směřovat investice, a jejich potenciál z hlediska finanční návratnosti a strategického významu. Jedná se o oblast kybernetické bezpečnosti, bezpilotních systémů a letadel, infrastruktury pro ochranu před katastrofami a ochranu kritické infrastruktury.
Dopravní infrastruktura
Díky své zeměpisné poloze má Kazachstán potenciál být hlavním a logistickým centrem ve Střední Asii. V roce 2024 prezident Republiky Kazachstán poznamenal, že rozvoj infrastruktury je jednou z nejdůležitějších priorit státní politiky. Za klíčové úkoly označil zlepšení logistických a dopravních komunikací, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a vytvoření komfortních životních podmínek pro občany v odlehlých a venkovských oblastech. Do roku 2030 bude v Kazachstánu realizován rozsáhlý projekt na zlepšení dopravní infrastruktury. Celková délka nových dálnic bude činit 4,7 tisíce kilometrů, z toho 3,7 tisíce kilometrů budou tvořit silnice I. kategorie. Celková výše investic na realizaci těchto projektů činí více než 9 bilionů tenge a aktivně se pracuje na přilákání investorů.
Podle hodnocení Světové banky se Kazachstán v roce 2024 umístil na 95. Místě ze 139. zemí co se indexu logistické výkonnosti týče. Jedná se o horší výsledek než v předchozích letech, v roce 2023 se umístil na 79. , v roce 2018 na 71. místě. Mezi největší problémy patří prodlevy při dodávkách zboží.
Rychlý růst středoasijských ekonomik, zapojení Kazachstánu do mezinárodních integračních procesů a nárůst významu přepravních toků mezi Čínou a Evropou zvýšily v posledních letech význam této země. Hlavním záměrem je aktuálně vytvoření rychlé a spolehlivé alternativy k aktuálně používaným přepravním cestám přes Ruskou federaci. Díky rozvoji transkaspické mezinárodní dopravní cesty (TITR) dojde k dalšímu rozvoji přepravy nejen v Kazachstánu, ale celé Střední Asii. Největší podíl, 38 % a 28 %, představují potrubní a železniční přeprava. Aby mohl Kazachstán realizovat svůj logistický potenciál, musí překonat řadu významných překážek včetně přetížení a zhoršování stavu infrastruktury, deficitu dopravního parku, vysokého procenta státního vlastnictví a nízké provozní efektivity. Kazachstánská vláda si potřebu vývoje v této oblasti uvědomuje, za tímto účelem zavádí různé iniciativy na podporu této transformace.
V roce 2024 Kazachstán výrazně posílil svou námořní infrastrukturu. Byl také přijat komplexní plán rozvoje námořní infrastruktury na období 2024-2028.
Zemědělství a potravinářství
Oblast zemědělství a potravinářství je klasickou oblastí zájmu českého exportu s velkým potenciálem. V roce 2024 činil podíl zemědělské produkce necelých 4,6 % z celkové produkce Kazachstánu. Během pandemie COVID se dostala do popředí zájmu otázka potravinové bezpečnosti země, akcent je kladen na soběstačnost. Z tohoto důvodu byly zavedeny různé vládní programy, které podněcují zájem o danou oblast. Tato okolnost vytváří pro české firmy široké možnosti pro uplatnění svých výrobků i služeb v dané zemi.
Zemědělství a potravinářství je jedním z nejsilnějších odvětví kazachstánské ekonomiky. Kazachstán má rozsáhlé zdroje zemědělské půdy, 80 % území je využitelné pro účely zemědělské produkce. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že většina území Kazachstánu se nachází v zóně rizikového hospodaření, degradace a eroze půdy není ojedinělým jevem. Většinu, více jak 80% zemědělské půdy, zabírají pastviny, 12 % tvoří orná půda. Asi 38 % populace země žije na venkově, v oblasti zemědělství je zaměstnáno přibližně 18 % ekonomicky aktivního obyvatelstva.
Pro zemědělství v Kazachstánu jsou charakteristické jak územní rozdíly, tak i regionální specifika, což je dáno přítomností rozmanitých půdních a klimatických podmínek. Jeho úroveň závisí na mnoha faktorech, na rozvoji infrastruktury, blízkosti zdrojů, stupni monopolizace apod. V této souvislosti je třeba zmínit, že metody a vybavení, které se zemědělství používají, jsou značně zastaralé. Navzdory stávající podpoře zemědělství nebyly dosud plně realizovány strukturální změny nutné ke zlepšení konkurenceschopnosti. Současná struktura podpory vykazuje nízkou efektivitu s velmi vysokou mírou korupčních rizik.
Zemědělství v Kazašské republice hraje i nadále důležitou roli v ekonomice země, zajišťuje potravinovou bezpečnost, přispívá k udržitelnému regionálnímu rozvoji a vytváří pracovní místa. Rozvoj venkovského hospodářství prošel strukturální krizí spojenou s transformací forem vlastnictví a převodem činností všech oblastí života na tržní principy. Podle Národního statistického úřadu se podíl zemědělství na HDP země od roku 2020 pohybuje v rozmezí 5,4-5,2 %, v roce 2024 v rozmezí 4,6 %. Pro téměř 1 milion lidí je zemědělství hlavním zaměstnáním Toto odvětví ekonomiky zároveň zůstává málo produktivní. Stát tento sektor proto aktivně podporuje poskytováním zvýhodněného financování, dotacemi a dalšími opatřeními vedoucími ke zlepšení konkurenceschopnosti zemědělsko-průmyslových výrobků na domácím i zahraničním trhu. Ministerstvo zemědělství proto realizuje řadu strategických opatření zaměřených na zvýšení efektivity zemědělského sektoru a zlepšení podmínek pro zemědělské podnikání. Na pokyn hlavy státu se od roku 2024 program zemědělských úvěrů vztahuje na více oblastí. Nyní bude kromě mléčných farem, zavlažování, skladování zeleniny a drůbežáren financováno dalších 8 oblastí, včetně chovu masa, skladování ovoce, průmyslových skleníků, podniků pro další zpracování zemědělských produktů a chovných reprodukčních zařízení v chovu drůbeže.
Obecné informace
Celková zemědělská plocha Kazachstánu činí přibližně 217 milionů hektarů, z toho 35 milionů hektarů tvoří orná půda (10. místo na světě a 2. místo v rozloze orné půdy na obyvatele) a 13 milionů hektarů tvoří úhor. Vzhledem k nerovnoměrnému rozložení zemědělské půdy se zemědělství v jednotlivých regionech výrazně liší. Rostlinná výroba je soustředěna především na severu, východě a jihu země, zatímco ve středu je rozvinut extenzivní chov dobytka a na jihovýchodě smíšené zemědělství. Ačkoli je Kazachstán dobře vybaven půdními zdroji, není dobře vybaven vodou a patří k zemím s největším nedostatkem vody v Eurasii: pouze 2,8 % jeho území je pokryto vodou, zatímco dvě třetiny představují suché oblasti, kde je přístup k vodě velmi obtížný. Země se již začíná potýkat s nedostatkem vody a podle prognóz OSN by se do roku 2040 mohla potýkat s výrazným deficitem vody ve výši 50 % celkové potřeby. Srážky 250 mm ročně jsou na národní úrovni srovnatelné se zeměmi, které se živí pastevectvím nebo kde je zemědělství zcela závislé na zavlažování. Srážky navíc značně kolísají, což představuje obrovské riziko pro zemědělskou produkci založenou na závislosti na přírodních podmínkách.
Navzdory poměrně drsným klimatickým podmínkám zajišťuje rostlinná výroba hlavní podíl zemědělské produkce země. Z hlediska obilovin patří Kazachstán k předním světovým producentům a vývozcům pšenice. Nejrozšířenějším druhem je jarní pšenice, která se vyznačuje vysokou kvalitou a mlynářskými vlastnostmi. Dále je významná produkce a vývoz slunečnicových semen. Rovněž se zde pěstují řepka, kukuřice, pohanka, bavlna, cukrová řepa, len, brambory, rýže, ječmen, oves, zelenina a melouny.
Příležitosti pro české exportéry
Přestože vysoká úroveň rozvoje zemědělství v České republice je pro většinu kazachstánských zemědělců stále málo známá, dochází každoročně ke kvalitativním i kvantitativním změnám v oblasti spolupráce jak v živočišné, tak i v rostlinné výrobě a souvisejících odvětvích. Kazachstánští dovozci mají zájem zejména o biologická aktiva (chovná hospodářská zvířata, osiva a sadbu, násadová vejce), zemědělské a potravinářské vybavení a technologie a potravinářské výrobky. Kazachstánští zemědělci se aktivně zajímají o zkušenosti s chovem a krmením hospodářských zvířat a drůbeže a o využití inovativních přístupů ve veterinární medicíně. S rostoucím počtem hospodářských zvířat a drůbeže roste i poptávka po výstavbě nových zařízení, jako jsou drůbežárny, dojírny a stáje. Zvyšuje se také poptávka po novém vybavení a zařízení pro ustájení, napájení, krmení atd. Mlékárenský průmysl hraje také důležitou roli při řešení potravinové soběstačnosti. V této souvislosti stojí za zmínku také potenciál dovozu veterinárních léčiv a vakcín, které se dovážejí ve významných objemech, a to i z České republiky. Pro české vývozce může být zajímavý i rozvoj zahradnictví v Kazachstánu a s tím související rostoucí poptávka po dovozu kvalitního sadebního materiálu (sazenic) a osiva, přičemž podíl dovozu některých sazenic ovoce a ořechů dosahuje až 90 %.
Další perspektivní oblastí pro české vývozce je dovoz zemědělských strojů. Přijetím Státního programu rozvoje rybářství do roku 2030 se vytvářejí podmínky pro vývoz technologií pro chov ryb a dodávky specializovaných komponentů a montáží pro výstavbu akvakulturních zařízení.
Lze konstatovat, že očekávaný růst produkce rostlinných a živočišných produktů povede k potřebě zvýšení výrobních kapacit v dalších oblastech, jako jsou průmyslové potravinářské závody, včetně plnicích a balicích linek, pekáren atd. Zájem je o moderní, ekologické a především efektivní technologické postupy. Perspektivní je vývoz dětské výživy (mléčné náhražky, výrobky pro krmení, dietní a léčebnou výživu), která se v zemi nevyrábí v balené formě, a nemá proto dlouhou trvanlivost. Vývoz českých vín, zejména růžových a bílých, a ovocných destilátů má stále nerealizovaný potenciál.
Příležitosti jsou rovněž v oblasti chovu hospodářských zvířat a zpracování živočišných produktů, veterinární medicíny, odrůdových zkoušek a šlechtění plodin.
Cestovní ruch, lázeňství, volný čas
Cestovní ruch v Kazachstánu se zaměřuje především na výjezdovou turistiku. 69% Kazachů preferuje dovolenou v zahraničí. Největší zájem je o návštěvu památek, přímořská letoviska, ale i o léčebnou turistiku. Při výběru destinací se Kazašští turisté zaměřují na kvalitu nabízených služeb, vstřícnost personálu, chutné jídlo a nabídku aktivit. Zajímavý potenciál je i v oblasti incomingu.
Rok 2024 byl pro cestovní ruch v Kazachstánu rekordní. V tomto roce se počet domácích turistů zvýšil o 562 tisíc a dosáhl 6 milionů osob. Příliv zahraničních návštěvníků činil 11,5 milionu osob, což je téměř dvojnásobek oproti stejnému období roku 2023. Cestovní ruch v Kazachstánu se zaměřuje především na výjezdovou turistiku. Důvodem jsou příznivější ceny, lepší nabídka služeb a i zajímavější klimatické podmínky.
Roste poptávka nejen po wellness, ale především po lázeňských pobytech. České lázeňství má v Kazachstánu dobrou pověst, řada Kazachů zná české lázně, především Karlovy Vary. Výhodou je rovněž možnost spojení léčebného pobytu s řadou dalších aktivit, např. návštěvou památek či nakupováním.
Incoming do Kazachstánu má dosud nenaplněný potenciál. Investice do cestovního ruchu nadále rychle rostou. Za prvních 10 měsíců roku 2024 se jejich objem zvýšil o 33,6 % a dosáhl celkové výše 668,1 miliardy tenge. V Kazachstánu se nachází celá řada ojedinělých přírodních památek. Pro české turisty by mohly být rovněž zajímavé památky spojené s Hedvábnou stezkou, které se nachází především na jihu země.
Mezi pět nejoblíbenějších destinací patří tato města: Almaty – město, které má takové přednosti jako lyžařská střediska, úžasnou přírodu, mírné klima a vřelou pohostinnost, je právem považováno za nejoblíbenější turistickou destinaci v Kazachstánu. Na druhém místě se nachází hlavní město Astana, která je nejen administrativním, ale i turistickým centrem země. Hlavní město stále přitahuje pozornost turistů svými architektonickými památkami, kulturními akcemi a dynamickým rozvojem. Na třetím místě můžeme řadit megapolis Šymkent, město proslulé svou pohostinností a památkami.
Zdravotnictví a farmacie
Národní prioritou státní politiky země do roku 2025 je poskytování dostupného a efektivního systému zdravotní péče, který přispěje ke zlepšení, udržení a obnově zdraví obyvatel. Tomu odpovídá i částka výdajů určených pro jeho dosažení. Zatímco v roce 2017 dosáhly výdaje jen 2,45 mld. USD, pro období 2023-2025 je plánováno z rozpočtu vydat na zdravotnictví částku znatelně vyšší, více než 14,6 mld. USD. V roce 2025 země pokračuje v rozvoji a modernizaci zdravotnické infrastruktury a zaměřuje se především na digitalizaci zdravotnictví. Pro realizaci úspěšných investic do zdravotnictví a farmacie v Kazachstánu v roce 2025 jsou klíčovými oblastmi digitalizace, farmacie a biotechnologie, zdravotnická technika, zlepšení dostupnosti zdravotnických služeb ve venkovských oblastech a rozvoj zdravotní turistiky.
Kazachstán, středoasijská země s rostoucí ekonomikou a více než 20 miliony obyvatel, představuje slibné investiční příležitosti v oblasti zdravotnictví. Pro české firmy se v této oblasti nabízí řada uplatnění pro jejich výrobky a služby při dodávkách do modernizace stávajících a výstavby nových zdravotnických a výzkumných zařízení i do jejich vybavení lékařskými technologiemi a specializovaným zařízením. Další příležitosti jsou v oblasti školství zdravotnického personálu, výměně zkušeností na vědecké úrovni, transferu inovativních technologií nebo školení vědeckého personálu.
Vzhledem k tomu, že země pokračuje v rozvoji a modernizaci své zdravotnické infrastruktury, vyniká několik oblastí, do kterých lze potenciálně investovat. Jedná se o oblast rozvoje infrastruktury zdravotní péče, zdravotnického vybavení a technologie, farmaceutické výroby a oblast informačních technologií ve zdravotnictví (HealthTech). Zajímavou příležitostí je i zdravotnická turistika.
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Potenciál pro inovace v Kazachstánu zůstává z velké části nevyužit. Výdaje na vědu v Kazachstánu činily v roce 2024 pouze 0,16 % HDP (v roce 2023 to bylo ještě méně – 0,14 %). To je katastrofálně málo ve srovnání s vyspělými zeměmi, jako je Japonsko (3,4 %), Izrael (6 %) a Nizozemsko (2,3 %). Dle globálního inovačního indexu získal Kazachstán 25,7 bodu a umístil se na 78. místě ze 133 zemí (v roce 2023 na 83. místě). Nicméně i v tomto odvětví se pro české podnikatele otevírá řada možností.
Kazachstán aktivně rozvíjí sektor výzkumu a vývoje jako součást své strategie průmyslově-inovačního rozvoje. Zvláštní pozornost je věnována takovým odvětvím, jako jsou informační technologie, biotechnologie, obnovitelné zdroje energie a zemědělství. V první polovině roku 2024 byl přijat zákon „O vědeckotechnické politice“, jehož cílem je rozvoj vědecké sféry a realizace technologické politiky. Zákon má podpořit implementaci výsledků vědeckých úspěchů ke zvýšení konkurenceschopnosti země a také řešit strategické, odborné a společenské cíle vědecké činnosti. Zároveň byly v Kazachstánu provedeny změny v Koncepci rozvoje vysokého školství a vědy na období 2023-2029, které jsou zaměřeny na zvýšení kvality vysokoškolského vzdělávání a vědeckého výzkumu.
Kazachstánská vláda si uvědomuje transformační sílu výzkumu a vývoje a aktivně podporuje toto odvětví prostřednictvím různých iniciativ. Speciální ekonomické zóny lákají výzkumné a vývojové společnosti na daňové a celní úlevy a podporují vytváření center pro inovace. Vládní granty a dotace navíc poskytují finanční podporu slibným projektům v prioritních oblastech, jako jsou informační technologie (IT), zelené technologie a medicína. Zřízení fondů rizikového kapitálu navíc přináší tolik potřebný kapitál do podniků s vysokým potenciálem v oblasti výzkumu a vývoje, což je posouvá směrem ke komercializaci.
Do budoucna nabízí několik oblastí obzvláště slibné vyhlídky jak pro investory, tak pro výzkumné pracovníky. Vzhledem k aspiracím Kazachstánu stát se regionálním centrem IT jsou investice do oblastí, jako je umělá inteligence, big data a kybernetická bezpečnost, obzvláště atraktivní. Mezi další oblasti můžeme řadit výzkum nových materiálů a technologií, digitalizace stavebnictví, digitální průmysl a inteligentní systémy.
Země se hlásí k „zelené“ budoucnosti. Proto má výzkum a vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie, řešení energetické účinnosti a čistých technologií značný potenciál. Vláda se navíc zaměřuje na rozvoj zdravotnictví, což otevírá prostor pro investice do výzkumu a vývoje v oblasti nových léčiv, zdravotnických přístrojů a nejmodernějších léčebných metod. Zajímavé příležitosti lze nalézt i v oblasti zemědělství.
V oblasti vědeckého výzkumu je kladen důraz na rozvoj aplikovaných projektů, které podporují inovační rozvoj ekonomiky a sociální sféry. Pokračuje aktivní spolupráce s předními mezinárodními vědeckými pracovišti a univerzitami, která usnadňuje výměnu znalostí a zkušeností v klíčových vědeckých a technologických oblastech. Kazachstán rovněž aktivně spolupracuje s Evropskou unií v oblasti vědeckého výzkumu, včetně programů Horizon Europe.