Kazachstán

Koronavirová pandemie zasáhla Kazachstán nejvýrazněji druhou vlnou v létě 2020. Došlo k uzavření podstatné části provozů, ovšem po jejím odeznění na podzim 2020 země přistoupila k uvolnění většiny omezení. Třetí vlna se v KZ do března 2021 neprojevila. Vývoj situace vytváří pozitivní předpoklad vývoje na rok 2021, pro české exportéry umocněný stabilizací místní měny KZT na úrovni kolem 500 KZT za EUR, což je hodnota srovnatelná se stavem v březnu 2020.

Schodky státního rozpočtu je země schopná po dobu několika let krýt převody z Národního fondu, kde se koncentrují příjmy z těžby ropy. Kromě dopadu pandemie na ekonomiku se Kazachstán musel také vyrovnat s propadem cen ropy.

Na podporu ekonomiky vyčlenil Kazachstán v roce 2020 částku v rozsahu zhruba 7 % HDP. Bylo oznámeno přes 120 různých opatření. Vedle financování infrastrukturních projektů jsou tyto zdroje zejména zacíleny na podporu poskytování nízkoúročených půjček pro podnikatele, ovšem realizace tohoto opatření zatím nedosáhla předpokládaných rozměrů. Byla zavedena řada daňových úlev, a to jak přechodných (včetně dočasného snížení DPH na potraviny, odložení splatnosti daní atd.), tak trvalých, které jsou většinou zacílené na nejvíce postižené sektory. Z hlediska příjmové strany státního rozpočtu byl avizován přechod na progresivní daňovou sazbu u daně z příjmů.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Energetický průmysl

Kazachstán v roce 2021 přistoupil k úpravám právního rámce pro energetiku, které otevírají příležitosti pro české firmy. Jedná se zejména o nový Ekologický kodex, který zavádí limity pro emise vznikající mj. v tepelných elektrárnách. To zvyšuje tlak na instalaci filtračních technologií na komíny jak uhelných elektráren a tepláren, tak u průmyslových provozů, jelikož dosud byla filtrace instalována pouze v několika případech, a navíc se často jedná o technologie z dob SSSR. Podstatným krokem k umožnění realizace tohoto kroku je plánované zvýšení tarifů pro výkupní ceny elektřiny v průměru o navržených 25 %, což by po mnoha letech umožnilo tepelným elektrárnám návrat do zisku.

Z těchto zdrojů bude možné financovat nejen snížení emisí, ale i další projekty modernizace zastaralých elektráren – v případě zlepšení finančních výsledků provozovatelů elektráren vznikne konečně možnost úvěrového financování ze strany mezinárodních finančních institucí. S ohledem na současnou neexistenci české společnosti, která by mohla integrovat celkové dodávky modernizace (ve skutečnosti výstavby nových bloků), vznikají příležitosti pro česká řešení u dílčích modernizací a v podobě subdodavatelů. Součástí opatření KZ strany je také přechod několika bloků, zejména v Nur-Sultanu a Almaty, na zemní plyn.

Ze zvýšených tarifů se také budou financovat nákupy elektřiny z OZE (v KZ systému proplácejí OZE nakoupenou elektřinu tzv. vyrovnávací centra, do kterých přispívají zejména tepelné elektrárny). Výše popsaný vývoj by měl vytvořit nutný ekonomický základ pro další rozvoj OZE. Z hlediska příležitostí pro české společnosti existuje prostor pro participaci na výstavbě solárních elektráren zejména během přípravné fáze a tím navázání na dosavadní úspěchy (projekt největší solární elektrárny v zemi byl připraven česko-slovenským konsorciem, samotná výstavba pak realizována německými subjekty). Dále trvají příležitosti pro modernizace vodních elektráren v podobě dodávek technologií (turbíny atd.)

Obranný průmysl

Na rozdíl od výkyvů u spotřeby domácností, výdaje KZ státu na obranu pokračují v růstu. Na rok 2021 došlo ve státním rozpočtu k navýšení výdajů na nákupy pro armádu a pohraniční službu o cca 170 mil. USD na zhruba 1,5 mld. USD. Příležitosti existují zejména u cvičných letounů, dronů, dodávek ozbrojených vozidel, zbraní, vybavení vojenských nemocnic atd.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Covid-19 zasáhl Kazachstán a jeho systém zdravotnictví v nepřipraveném stavu, což se naplno projevilo během tzv. druhé vlny epidemie v létě 2020. Krize prokázala, že stávající výrobní a importní kapacity Kazachstánu v takto vyhrocené situaci nebyly dostatečné. To se týkalo především základního zdravotnického materiálu, léků a pokročilých lékařských technologií. Standardní kazachstánský způsob řešení krizových situací seshora zahrnoval odvolání činovníků, usvědčení z korupce, pokyn k urychlenému zajištění/nákupu léků a medicínských technologií, stavbu modulových nemocnic a jejich vybavení, urychlené nastartování/posílení domácí produkce nezbytných pomůcek (masky, dezinfekce) a technologií (ventilátory apod.).

Oficiální statistiky MZd KZ uvádějí, že za dobu pandemie bylo postaveno/rekonstruováno 19 zdravotnických objektů, zakoupeno 44 druhů léků proti covidu-19, dodáno 3 264 zařízení umělé ventilace plic (z nich 1500 domácí produkce), zařízeno přes 41 tis. lůžek vybavených přísunem kyslíku, dodáno 53 rentgenů do krajských nemocnic, ­většina z nich domácí výroby. Od prosince 2020 byla zahájena příprava Kazachstánu na očkování, které bylo oficiálně spuštěno 1. 2. 2021. Vakcíny jsou zajištěny nákupem z Ruska (Sputnik V), dále byla spuštěna licenční výroba této vakcíny v Karagandy a finišují klinické testy domácí vakcíny QazCovid-in.

Zrychlená modernizace a dovybavení zdravotnického sektoru v Kazachstánu může v současnosti pro české firmy představovat zajímavou příležitost. České léky mohou nabídnout dobrou kvalitu za nižší cenu, avšak problémem může být certifikace a, zcela nezanedbatelně, politický nátlak. Že mají české firmy na místním trhu vybudované dobré výchozí pozice, dokazuje fakt, že v roce 2019 dosáhl vývoz léčiv z ČR do Kazachstánu hodnoty přes 10 mil. USD, v minulém roce však pouze polovinu.

Sektor lékařských technologií a medicínského zařízení, vč. spe­cializovaných, stále není v Kazachstánu výrazně vyvinut a skýtá tak možnosti pro export českých firem. Z hlediska státní podpory je možné očekávat prioritu u projektů na vývoj a výrobu kvalitních zdravotnických materiálů, pečlivější výběr farmaceutických importérů či zvýšený import a následný tlak na společnou výrobu zdravotnických technologií. Perspektivu představují i digitální řešení v oblasti zdravotnictví.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Kazachstán je země se značným potenciálem svého zemědělství. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo činí v oblasti zemědělství 18,1 %, přesto je však u řady potravin závislý na dovozech. V současnosti zesilují snahy o zvýšení soběstačnosti. S ohledem na významnou roli státu v místní ekonomice závisí exportní perspektivy do značné míry na výsledné podobě státní politiky podpory, která bude přijata během následujících 2 let.

Aktuální program rozvoje masného skotu a oborový program mléčného skotu do roku 2027 vytváří stálou poptávku po dovozu plemenného skotu masného, mléčného a maso-mléčného využití v celkovém počtu jednoho milionu kusů. Odstraněním zákazu dovozu skotu z ČR v prosinci 2020 vzniká příležitost pro vývoz českého plemenného skotu. K vyřešení problémů plemenné transformace skotu budou vyžadovány pokročilé zkušenosti s umělým oplodněním. Nízká úroveň kvality chovné drůbeže v zemi vytváří poptávku po dovozu inkubačních vajec brojlerů. Rozvoj zahradnictví v Kazachstánu v principu závisí na importu kvalitního sadebního materiálu (sazenice), přičemž podíl dovozu některých plodů ovocných a ořechových kultur dosahuje 90 %.

Zvýšení stavu skotu a drůbeže bude potřebovat rozšíření existujících a výstavbu nových farem. Nové prostory budou vyžadovat nové vybavení a zařízení pro ustájení, napájení a krmení, dojírny atd. Zvýší se potřeba veterinárních léčiv a vakcín, které se dovážejí ve značných objemech, mimo jiné také z ČR. Dalším efektem bude nárůst potřeby krmiva, jak vyráběného na místě, tak i dováženého zejména ve formě premixů a přísad. Zvýšení krmné základny bude přímo záviset na použitých technologiích pro pěstování krmných plodin, množství použitých hnojiv a zemědělské technice.

Současný stav zemědělského zařízení v zemi, nedostatek vlastního strojírenství a tlak státu k nárůstu obdělávané půdy v nadcházejících letech bude nutně vyžadovat značné změny ve strojovém parku, určeném ke zpracování půdy, a také traktorů. V tomto případě je nutné vzít v úvahu specifické předpoklady pro lokalizaci výroby podobného zařízení v Kazachstánu. Vládou plánovaná produkce konečných rostlinných a živočišných produktů pro vývozní účely předpokládá zvýšení kapacit, což bude vyžadovat efektivní zařízení pro průmyslové zpracování potravin, včetně linek pro stáčení a balení.

Sortiment potravinářských výrobků, dosud vyvážených z ČR do Kazachstánu, se krystalizoval v důsledku specifik a omezení kazašského zemědělství, ať již jde o geografická (pivo, minerální voda), půdně-klimatická (slad, chmel, mák) nebo technologická specifika (škroby, potravinářské příchutě). Perspektivní je vývoz dětské výživy (náhrada mléka, přikrmování, dietní a léčebná výživa), protože ta se v zemi v balené formě nevyrábí, a tudíž postrádá dlouhodobou trvanlivost.

Stejně tak existuje potřeba v krmivech pro domácí zvířata, zejména kočky a psy, kde závislost na dovozu dosahuje 99 %. U supermarketů, specializujících se na dovážené výrobky, je možné očekávat zájem na zachování rozmanitého sortimentu s limity danými cenovým srovnáním. Jedná se například o pivo, mléčné a masné výrobky, polotovary, konzervy, cukrářské výrobky. Zde však bude hodně záležet na vývoji kurzu kazašské měny Tenge vůči Kč. Export českých vín, zejména růžových a bílých, jakož i ovocných destilátů, má stále nerealizovaný potenciál.

Velvyslanectví ČR v Nur-Sultanu
e-mail: commerce_nur-sultan@mzv.cz
www.mzv.cz/nur-sultan