Potřeba zabezpečení Kazachstánu energetickými zdroji se ukazuje jako extrémně důležitá, jedná se o prioritní oblast. Mezi priority rozvoje energetiky patří zajištění energetické bezpečnosti, dosažení uhlíkové neutrality a udržení ekonomické konkurenceschopnosti prostřednictvím modernizace a rozšiřování infrastruktury, zaváděním opatření v oblasti energetické účinnosti a stimulace investic do tohoto odvětví. Snahou Kazachstánu je stát se energetickým lídrem ve Střední Asii.

Energetická a tepelná infrastruktura vykazuje vysokou míru opotřebení. Podíl elektráren starších 30 let je 56 %, průměrné opotřebení energetických sítí je 74 %, tepelných sítí 54 % a vodárenské infrastruktury 43 %. Spolu se zvýšenou nehodovostí to vede ke značným energetickým ztrátám, ztráty v distribuci energie dosahují 14 %, v přepravě a distribuci tepla 14-42 %. Z tohoto důvodu přistoupil KZ v roce 2021 k úpravám právního rámce pro energetiku. V této souvislosti je třeba zmínit především ekologický kodex, který zavádí emisní limity. Díky zvýšeným výkupním cenám za elektřinu bude možné financovat nové zařízení a stávající zařízení modernizovat. Od roku 2025 začne v Kazachstánu fungovat digitální energetická platforma, která bude zajišťovat sběr a analýzu dat z energetických zařízení. To zlepší transparentnost a efektivitu řízení průmyslu. Regulační rámec pro implementaci digitalizace se vyvíjí a legislativní normy vstoupí v platnost 1. července 2025.

Zásadní význam v Kazachstánu mají tepelné elektrárny, které vyrábějí v současné době téměř 90 % elektrické energie. Stávající zdroje energie nejen že nedostačují stále většímu nárůstu poptávky po elektřině, ale z důvodu zastaralého zařízení v elektrárnách dochází k jejich nouzovým odstávkám.

Na jeho území se těží značné množství uhlí, ropy a zemního plynu. Objem těžby ropy činil v roce 2023 90,5 mil. tun. Kazachstán zaujímá druhé místo na světě v těžbě uranu a je jeho největším vývozcem. Je zde soustředěno na 50 uranových dolů a 15 % všech světových zásob uranu a od dubna 2025 dodává přírodní uran i do ČR.

Mezi hlavní zdroje energie patří uhlí  a plyn. Uhelný průmysl je jedním z nejdůležitějších surovinových odvětví Republiky Kazachstán. Zajišťuje výrobu cca 66,7 % elektřiny v Kazachstánu. 

V rámci realizace plánů na vytvoření výroby dostatečného množství energie a úkolu dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060 se 6. října 2024 konalo republikové referendum, ve kterém většina občanů podpořila myšlenku výstavby jaderné elektrárny. 

Součástí plánovaných reforem je rovněž výstavba nových zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie. Potenciál má rozvoj solární a větrné energie. 

Kazachstán je vnitrozemský stát, který si plně uvědomuje zajištění potřeby kvalitní vody. I z tohoto důvodu byl v roce 2021 schválen nový legislativní rámec pro oblast životního prostředí. Země se potýká s řadou problémů v oblasti vodního hospodářství, včetně nedostatku sladké vody a potřeby modernizace infrastruktury.

Problémy se zajištěním kvalitní pitné vody pro obyvatelstvo i problémy spojené s čištěním odpadních vod jsou v Kazachstánu stále aktuálnější. Dochází ke stále většímu znečišťování životního prostředí včetně vodních ploch. Hlavními problémy vodních zdrojů Kazachstánu zůstává jejich iracionální využívání a znečišťování, zastaralé technologie využívání vody a v neposlední řadě omezené a hrozící vyčerpání vodních zdrojů. Za účelem rozvoje vodního potenciálu a zdrojů země a modernizace systému řízení byl také vypracován návrh vodního zákona. 

V rámci Komplexního plánu rozvoje vodního hospodářství Republiky Kazachstán na období 2024-2028 se předpokládá výstavba 42 nových nádrží, rekonstrukce 37 vodních staveb a také výstavba a rekonstrukce přibližně 14 tisíc kilometrů zavlažovacích kanálů. V první etapě od roku 2025 se počítá s výstavbou a rekonstrukcí 11 projektů, modernizací 3452 km zavlažovacích kanálů na území 6 oblastí a výstavbou stavby pro zásobování města Astana.

Stále aktuálnější se stává otázka zařízení na čištění odpadních vod. Městské čistírny odpadních vod jsou ve většině sídel Kazachstánu v provozu již několik desítek let a většina z nich nutně potřebuje modernizaci nebo rekonstrukci. Proto byl vypracován plán na výstavbu nebo renovaci takových zařízení. 

Samostatnou kapitolou je ekologická likvidace odpadu včetně toxického. 

Aktuální je  i oblast využívání moderních technologií při zpracování odpadů. Jedná se například o výrobu bioplynu z odpadů organického původu.

Z pohledu českých exportérů je rovněž zajímavá možnost importu minerálních vod. 

V návaznosti na stávající vývoj v Kazachstánu a na Ukrajině uložil prezident vládě kompletně restartovat vojensko-průmyslový komplex Kazachstánu. Úkolem je posílení obranných schopností a zvýšení reakce na hrozby bezpečnostního charakteru. Výdaje kazachstánského státu mají stále vzrůstající charakter, např. v roce 2023 se jednalo o částku 2,1 mld. USD, v roce 2024 o 2,16 mld. USD. 

V současné době v Kazachstánu zemi existují více než dvě desítky podniků, které se zabývají výrobou zbraní a dalšího vojenského materiálu. Jejich hlavním odběratelem je stát. Není však ekonomicky proveditelné, aby svou výrobou pokrývaly celou potřebu Kazachstánu.

Proto i nadále bude Kazachstán poptávat vojenský materiál a další výrobky a služby s obranou související v zahraničí. S ohledem na skutečnost, že z důvodu tradiční orientace na Rusko, byla značná část vybavení nakupována v této zemi. Nicméně je nově zájmem Kazachstánu identické nebo obdobné výrobky poptávat v jiných destinacích, mezi něž patří i Česká republika. České výrobky zde mají výbornou pověst, řada podniků je v minulosti, nebo i aktuálně stále používá.

Pro české exportéry v dané oblasti existuje řada zajímavých příležitostí kam lze směřovat investice, a jejich potenciál z hlediska finanční návratnosti a strategického významu. Jedná se o oblast kybernetické bezpečnosti, bezpilotních systémů a letadel, infrastruktury pro ochranu před katastrofami a ochranu kritické infrastruktury. 

Podle hodnocení Světové banky se Kazachstán v roce 2024 umístil na 95. Místě ze 139. zemí co se indexu logistické výkonnosti týče. Jedná se o horší výsledek než v předchozích letech, v roce 2023 se umístil na 79. , v roce 2018 na 71. místě. Mezi největší problémy patří prodlevy při dodávkách zboží. 

Rychlý růst středoasijských ekonomik, zapojení Kazachstánu do mezinárodních integračních procesů a nárůst významu přepravních toků mezi Čínou a Evropou zvýšily v posledních letech význam této země. Hlavním záměrem je aktuálně vytvoření rychlé a spolehlivé alternativy k aktuálně používaným přepravním cestám přes Ruskou federaci. Díky rozvoji transkaspické mezinárodní dopravní cesty (TITR) dojde k dalšímu rozvoji přepravy nejen v Kazachstánu, ale celé Střední Asii. Největší podíl, 38 % a 28 %, představují potrubní a železniční přeprava. Aby mohl Kazachstán realizovat svůj logistický potenciál, musí překonat řadu významných překážek včetně přetížení a zhoršování stavu infrastruktury, deficitu dopravního parku, vysokého procenta státního vlastnictví a nízké provozní efektivity. Kazachstánská vláda si potřebu vývoje v této oblasti uvědomuje, za tímto účelem zavádí různé iniciativy na podporu této transformace.

V roce 2024 Kazachstán výrazně posílil svou námořní infrastrukturu. Byl také přijat komplexní plán rozvoje námořní infrastruktury na období 2024-2028. 

Zemědělství a potravinářství je jedním z nejsilnějších odvětví kazachstánské ekonomiky. Kazachstán má rozsáhlé zdroje zemědělské půdy, 80 % území je  využitelné pro účely zemědělské produkce. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že většina území Kazachstánu se nachází v zóně rizikového hospodaření, degradace a eroze půdy není ojedinělým jevem. Většinu, více jak 80% zemědělské půdy, zabírají pastviny, 12 % tvoří orná půda. Asi 38 % populace země žije na venkově, v oblasti zemědělství je zaměstnáno přibližně 18 % ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Pro zemědělství v Kazachstánu jsou charakteristické jak územní rozdíly, tak i regionální specifika, což je dáno přítomností rozmanitých půdních a klimatických podmínek. Jeho úroveň závisí na mnoha faktorech, na rozvoji infrastruktury, blízkosti zdrojů, stupni monopolizace apod. V této souvislosti je třeba zmínit, že metody a vybavení, které se zemědělství používají, jsou značně zastaralé. Navzdory stávající podpoře zemědělství nebyly dosud plně realizovány strukturální změny nutné ke zlepšení konkurenceschopnosti. Současná struktura podpory vykazuje nízkou efektivitu s velmi vysokou mírou korupčních rizik.

Zemědělství v Kazašské republice hraje i nadále důležitou roli v ekonomice země, zajišťuje potravinovou bezpečnost, přispívá k udržitelnému regionálnímu rozvoji a vytváří pracovní místa. Rozvoj venkovského hospodářství prošel strukturální krizí spojenou s transformací forem vlastnictví a převodem činností všech oblastí života na tržní principy. Podle Národního statistického úřadu se podíl zemědělství na HDP země od roku 2020 pohybuje v rozmezí 5,4-5,2 %, v roce 2024 v rozmezí 4,6 %. Pro téměř 1 milion lidí je zemědělství hlavním zaměstnáním Toto odvětví ekonomiky zároveň zůstává málo produktivní. Stát tento sektor proto aktivně podporuje poskytováním zvýhodněného financování, dotacemi a dalšími opatřeními vedoucími ke zlepšení konkurenceschopnosti zemědělsko-průmyslových výrobků na domácím i zahraničním trhu. Ministerstvo zemědělství proto realizuje řadu strategických opatření zaměřených na zvýšení efektivity zemědělského sektoru a zlepšení podmínek pro zemědělské podnikání. Na pokyn hlavy státu se od roku 2024 program zemědělských úvěrů vztahuje na více oblastí. Nyní bude kromě mléčných farem, zavlažování, skladování zeleniny a drůbežáren financováno dalších 8 oblastí, včetně chovu masa, skladování ovoce, průmyslových skleníků, podniků pro další zpracování zemědělských produktů a chovných reprodukčních zařízení v chovu drůbeže. 

Obecné informace

Celková zemědělská plocha Kazachstánu činí přibližně 217 milionů hektarů, z toho 35 milionů hektarů tvoří orná půda (10. místo na světě a 2. místo v rozloze orné půdy na obyvatele) a 13 milionů hektarů tvoří úhor. Vzhledem k nerovnoměrnému rozložení zemědělské půdy se zemědělství v jednotlivých regionech výrazně liší. Rostlinná výroba je soustředěna především na severu, východě a jihu země, zatímco ve středu je rozvinut extenzivní chov dobytka a na jihovýchodě smíšené zemědělství. Ačkoli je Kazachstán dobře vybaven půdními zdroji, není dobře vybaven vodou a patří k zemím s největším nedostatkem vody v Eurasii: pouze 2,8 % jeho území je pokryto vodou, zatímco dvě třetiny představují suché oblasti, kde je přístup k vodě velmi obtížný. Země se již začíná potýkat s nedostatkem vody a podle prognóz OSN by se do roku 2040 mohla potýkat s výrazným deficitem vody ve výši 50 % celkové potřeby. Srážky 250 mm ročně jsou na národní úrovni srovnatelné se zeměmi, které se živí pastevectvím nebo kde je zemědělství zcela závislé na zavlažování. Srážky navíc značně kolísají, což představuje obrovské riziko pro zemědělskou produkci založenou na závislosti na přírodních podmínkách.

Navzdory poměrně drsným klimatickým podmínkám zajišťuje rostlinná výroba hlavní podíl zemědělské produkce země. Z hlediska obilovin patří Kazachstán k předním světovým producentům a vývozcům pšenice. Nejrozšířenějším druhem je jarní pšenice, která se vyznačuje vysokou kvalitou a mlynářskými vlastnostmi. Dále je významná produkce a vývoz slunečnicových semen. Rovněž se zde pěstují řepka, kukuřice, pohanka, bavlna, cukrová řepa, len, brambory, rýže, ječmen, oves, zelenina a melouny. 

Příležitosti pro české exportéry

Přestože vysoká úroveň rozvoje zemědělství v České republice je pro většinu kazachstánských zemědělců stále málo známá, dochází každoročně ke kvalitativním i kvantitativním změnám v oblasti spolupráce jak v živočišné, tak i v rostlinné výrobě a souvisejících odvětvích. Kazachstánští dovozci mají zájem zejména o biologická aktiva (chovná hospodářská zvířata, osiva a sadbu, násadová vejce), zemědělské a potravinářské vybavení a technologie a potravinářské výrobky. Kazachstánští zemědělci se aktivně zajímají o zkušenosti s chovem a krmením hospodářských zvířat a drůbeže a o využití inovativních přístupů ve veterinární medicíně. S rostoucím počtem hospodářských zvířat a drůbeže roste i poptávka po výstavbě nových zařízení, jako jsou drůbežárny, dojírny a stáje. Zvyšuje se také poptávka po novém vybavení a zařízení pro ustájení, napájení, krmení atd. Mlékárenský průmysl hraje také důležitou roli při řešení potravinové soběstačnosti. V této souvislosti stojí za zmínku také potenciál dovozu veterinárních léčiv a vakcín, které se dovážejí ve významných objemech, a to i z České republiky. Pro české vývozce může být zajímavý i rozvoj zahradnictví v Kazachstánu a s tím související rostoucí poptávka po dovozu kvalitního sadebního materiálu (sazenic) a osiva, přičemž podíl dovozu některých sazenic ovoce a ořechů dosahuje až 90 %. 

Další perspektivní oblastí pro české vývozce je dovoz zemědělských strojů. Přijetím Státního programu rozvoje rybářství do roku 2030 se vytvářejí podmínky pro vývoz technologií pro chov ryb a dodávky specializovaných komponentů a montáží pro výstavbu akvakulturních zařízení. 

Lze konstatovat, že očekávaný růst produkce rostlinných a živočišných produktů povede k potřebě zvýšení výrobních kapacit v dalších oblastech, jako jsou průmyslové potravinářské závody, včetně plnicích a balicích linek, pekáren atd. Zájem je o moderní, ekologické a především efektivní technologické postupy. Perspektivní je vývoz dětské výživy (mléčné náhražky, výrobky pro krmení, dietní a léčebnou výživu), která se v zemi nevyrábí v balené formě, a nemá proto dlouhou trvanlivost. Vývoz českých vín, zejména růžových a bílých, a ovocných destilátů má stále nerealizovaný potenciál. 

Příležitosti jsou rovněž  v oblasti chovu hospodářských zvířat a zpracování živočišných produktů, veterinární medicíny, odrůdových zkoušek a šlechtění plodin. 

Rok 2024 byl pro cestovní ruch v Kazachstánu rekordní. V tomto roce se počet domácích turistů zvýšil o 562 tisíc a dosáhl 6 milionů osob. Příliv zahraničních návštěvníků činil 11,5 milionu osob, což je téměř dvojnásobek oproti stejnému období roku 2023. Cestovní ruch v Kazachstánu se zaměřuje především na výjezdovou turistiku. Důvodem jsou příznivější ceny, lepší nabídka služeb a i zajímavější klimatické podmínky.

Roste poptávka nejen po wellness, ale především po lázeňských pobytech. České lázeňství má v Kazachstánu dobrou pověst, řada Kazachů zná české lázně, především Karlovy Vary. Výhodou je rovněž možnost spojení léčebného pobytu s řadou dalších aktivit, např. návštěvou památek či nakupováním.

Incoming do Kazachstánu má dosud nenaplněný potenciál. Investice do cestovního ruchu nadále rychle rostou. Za prvních 10 měsíců roku 2024 se jejich objem zvýšil o 33,6 % a dosáhl celkové výše 668,1 miliardy tenge. V Kazachstánu se nachází celá řada ojedinělých přírodních památek. Pro české turisty by mohly být rovněž zajímavé památky spojené s Hedvábnou stezkou, které se nachází především na jihu země.

Mezi pět nejoblíbenějších destinací patří tato města: Almaty – město, které má takové přednosti jako lyžařská střediska, úžasnou přírodu, mírné klima a vřelou pohostinnost, je právem považováno za nejoblíbenější turistickou destinaci v Kazachstánu. Na druhém místě se nachází hlavní město Astana, která je nejen administrativním, ale i turistickým centrem země. Hlavní město stále přitahuje pozornost turistů svými architektonickými památkami, kulturními akcemi a dynamickým rozvojem. Na třetím místě můžeme řadit megapolis Šymkent, město proslulé svou pohostinností a památkami.

Kazachstán, středoasijská země s rostoucí ekonomikou a více než 20 miliony obyvatel, představuje slibné investiční příležitosti v oblasti zdravotnictví. Pro české firmy se v této oblasti nabízí řada uplatnění pro jejich výrobky a služby při dodávkách do modernizace stávajících a výstavby nových zdravotnických a výzkumných zařízení i do jejich vybavení lékařskými technologiemi a specializovaným zařízením. Další příležitosti jsou v oblasti školství zdravotnického personálu, výměně zkušeností na vědecké úrovni, transferu inovativních technologií nebo školení vědeckého personálu.

Vzhledem k tomu, že země pokračuje v rozvoji a modernizaci své zdravotnické infrastruktury, vyniká několik oblastí, do kterých lze potenciálně investovat. Jedná se o oblast rozvoje infrastruktury zdravotní péče, zdravotnického vybavení a technologie, farmaceutické výroby a oblast informačních technologií ve zdravotnictví (HealthTech). Zajímavou příležitostí je i zdravotnická turistika. 

Kazachstán aktivně rozvíjí sektor výzkumu a vývoje jako součást své strategie průmyslově-inovačního rozvoje. Zvláštní pozornost je věnována takovým odvětvím, jako jsou informační technologie, biotechnologie, obnovitelné zdroje energie a zemědělství. V první polovině roku 2024 byl přijat zákon „O vědeckotechnické politice“, jehož cílem je rozvoj vědecké sféry a realizace technologické politiky. Zákon má podpořit implementaci výsledků vědeckých úspěchů ke zvýšení konkurenceschopnosti země a také řešit strategické, odborné a společenské cíle vědecké činnosti. Zároveň byly v Kazachstánu provedeny změny v Koncepci rozvoje vysokého školství a vědy na období 2023-2029, které jsou zaměřeny na zvýšení kvality vysokoškolského vzdělávání a  vědeckého výzkumu.

Kazachstánská vláda si uvědomuje transformační sílu výzkumu a vývoje a aktivně podporuje toto odvětví prostřednictvím různých iniciativ. Speciální ekonomické zóny lákají výzkumné a vývojové společnosti na daňové a celní úlevy a podporují vytváření center pro inovace. Vládní granty a dotace navíc poskytují finanční podporu slibným projektům v prioritních oblastech, jako jsou informační technologie (IT), zelené technologie a medicína. Zřízení fondů rizikového kapitálu navíc přináší tolik potřebný kapitál do podniků s vysokým potenciálem v oblasti výzkumu a vývoje, což je posouvá směrem ke komercializaci.

Do budoucna nabízí několik oblastí obzvláště slibné vyhlídky jak pro investory, tak pro výzkumné pracovníky. Vzhledem k aspiracím Kazachstánu stát se regionálním centrem IT jsou investice do oblastí, jako je umělá inteligence, big data a kybernetická bezpečnost, obzvláště atraktivní. Mezi další oblasti můžeme řadit výzkum nových materiálů a technologií, digitalizace stavebnictví, digitální průmysl a inteligentní systémy.

Země se hlásí k „zelené“ budoucnosti. Proto má výzkum a vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie, řešení energetické účinnosti a čistých technologií značný potenciál. Vláda se navíc zaměřuje na rozvoj zdravotnictví, což otevírá prostor pro investice do výzkumu a vývoje v oblasti nových léčiv, zdravotnických přístrojů a nejmodernějších léčebných metod. Zajímavé příležitosti lze nalézt i v oblasti zemědělství.

V oblasti vědeckého výzkumu je kladen důraz na rozvoj aplikovaných projektů, které podporují inovační rozvoj ekonomiky a sociální sféry. Pokračuje aktivní spolupráce s předními mezinárodními vědeckými pracovišti a univerzitami, která usnadňuje výměnu znalostí a zkušeností v klíčových vědeckých a technologických oblastech. Kazachstán rovněž aktivně spolupracuje s Evropskou unií v oblasti vědeckého výzkumu, včetně programů Horizon Europe.