Kazachstán

Rozcestník informací o Kazachstánu:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Koronavirová pandemie zasáhla Kazachstán až v polovině března 2020. Předchozí solidní růst ekonomiky vystřídá pokles, ovšem nejsilnějším dopadem je prudké zvýšení deficitu státního rozpočtu, kde se letos odhaduje schodek ve výši 3,5 % HDP. Bez započtení převodů z Národního fondu, kde se koncentrují příjmy z těžby ropy, dosáhne schodek 10,8 % HDP. Současně dochází k prudkému snížení příjmů z těžby ropy, což vyústí k razantnímu zmenšení finančních rezerv státu. Devalvace místní měny přispívá k inflačním tlakům, které vedou ke zrychlení inflace, odhaduje se, že ta se přiblíží k 10 %.

Na podporu ekonomiky vyčlenil Kazachstán částku v rozsahu zhruba 7,7 % HDP. Bylo oznámeno přes 120 různých opatření. Vedle financování infrastrukturních projektů budou tyto zdroje zejména zacíleny na podporu poskytování nízkoúročených půjček pro podnikatele. Byla zavedena řada daňových úlev, a to jak přechodných (včetně dočasného snížení DPH na potraviny, doložení splatnosti daní atd.), tak trvalých, které jsou většinou zacílené na nejvíce postižené sektory. Z hlediska příjmové strany státního rozpočtu byl avizován přechod na progresivní daňovou sazbu u daně z příjmů. MF Kazachstánu avizovalo zahraniční půjčku v rozsahu 2 % HDP.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

ICT

V lednu 2020 začala realizace projektu Smart Bridge, která má vytvořit integrovanou platformu pro informační systémy státního i soukromého sektoru. Dosud bylo autorizováno 175 právnických osob, z toho 35 úřadů, 12 komerčních bank, 15 státních podniků a 113 soukromých společností. Nyní dochází k rozšíření tohoto projektu, předseda KZ vlády vydal pokyn k přechodu na on-line formát všech státních služeb obyvatelstvu a podnikatelům do konce roku 2020 a následně efektivně integrovat činnost na ústřední a místní úrovni.

Na místní úrovni se mají využívat centrální elektronické platformy, jako je dokument o zdravotním stavu obyvatele, burza práce, úhrady veřejné dopravy, to vše s využitím standardů zavedených v hlavním městě. Proběhne přeformátování e-governmentu a státního programu „Digitální Kazachstán“, integrace 166 informačních systémů státních orgánů a do konce roku 2020 zvýšení podílu automatizace státních služeb z 80 na 90 %. Plánuje se vytvoření jednotného státního katastru nemovitostí a přechod na elektronický formát u evidence a regulace práv nakládání s pozemky.

Současná krize prokázala také nedostatečnou kapacitu přenosu dat, což zdržovalo on-line výuku KZ žáků a vedlo k řadě výpadků. Převedení části KZ státní správy na home office během výjimečného stavu a následných plošných karanténních opatření vyjevilo urgentní potřebu zvýšení kybernetické bezpečnosti.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Krize prokázala, že stávající výrobní a importní kapacity Kazachstánu v takto vyhrocené situaci nejsou dostatečné. To se týká především základního zdravotnického materiálu, léků a pokročilých lékařských technologií.

Kazašští farmaceutičtí výrobci v současné době produkují až 800 druhů léčiv v hodnotě cca 101,6 mil. USD. Zbytek představuje import ze zahraničí. Za první tři čtvrtletí roku 2019 Kazachstán importoval 19,5 tisíce tun medikamentů v hodnotě 637,3 mil. USD. Dvě třetiny hodnotového objemu léčiv se importují z Evropy (především Německa, Francie a Itálie), kdežto dle fyzických objemů je každý třetí lék dovezen z Ruska. Celkem největší importéři léčiv do Kazachstánu – Německo, Rusko, Indie a Francie – představují 44 % veškerého dovozu.

Ze statistických dat plyne, že import kvalitních evropských léčiv je v Kazachstánu populární. České léky též mohou nabídnout dobrou kvalitu za nižší cenu, avšak problémem může být certifikace a, zcela nezanedbatelně, politický nátlak. Že mají české firmy na místním trhu vybudované dobré výchozí pozice dokazuje fakt, že vloni dosáhl vývoz léčiv z ČR do Kazachstánu hodnoty téměř 10 mil. USD.

Sektor lékařských technologií je zřejmě nejhůře zastoupený sektor v kazašské výrobě, který skýtá nejvíce možností pro export českých firem. Příkladem je existence jediného výrobce plicních ventilátorů, který se navíc zaměřuje především na produkci výrobků pro letecký průmysl a vojenské výstroje, doplňkově též vyrábí cca 20 ks přístrojů UPV měsíčně. Nyní na pokyn vedení země zvyšuje výrobu na 50 ks měsíčně a plánuje jít až na 500 ks měsíčně. Z hlediska státní podpory je možné očekávat prioritu u projektů na vývoj a výrobu kvalitních zdravotnických materiálů, pečlivější výběr farmaceutických importérů či zvýšený import a následný tlak na společnou výrobu zdravotnických technologií.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Kazachstán je země se značným potenciálem svého zemědělství. Přesto je však u řady potravin závislý na dovozech. V současnosti zesilují snahy o zvýšení soběstačnosti. S ohledem na významnou roli státu v místní ekonomice závisí exportní perspektivy do značné míry na výsledné podobě státní politiky podpory, která bude přijata během následujících 2 let.

Aktuální program rozvoje masného skotu a oborový program mléčného skotu do roku 2027 vytvářejí stálou poptávku po dovozu plemenného skotu masného, mléčného a maso-mléčného vy­uži­tí v celkovém počtu jednoho milionu kusů. To vytváří významnou poptávku po českém plemenném skotu, jejíž využití je podmíněno odstraněním současného de facto zákazu dovozu skotu z ČR.

K vyřešení problémů plemenné transformace skotu budou vyžadovány pokročilé zkušenosti s umělým oplodněním. Nízká úroveň kvality chovné drůbeže v zemi vytváří poptávku po dovozu inkubačních vajec brojlerů. Rozvoj zahradnictví v Kazachstánu v principu závisí na importu kvalitního sadebního materiálu (sazenice), přičemž podíl dovozu některých plodů ovocných a ořechových kultur dosahuje 90 %.

Zvýšení stavu skotu a drůbeže bude potřebovat rozšíření existujících a výstavbu nových farem. Nové prostory budou vyžadovat nové vybavení a zařízení pro ustájení, napájení a krmení, dojírny atd. Zvýší se potřeba veterinárních léčiv a vakcín, které se dovážejí ve značných objemech, mimo jiné také z ČR. Dalším efektem bude nárůst potřeby krmiva, jak vyráběného na místě, tak i dováženého nosně ve formě premixů a přísad. Zvýšení krmné základny bude přímo záviset na použitých technologiích pro pěstování krmných plodin, množství použitých hnojiv a zemědělské technice.

Současný stav zemědělského zařízení v zemi, nedostatek vlastního strojírenství a tlak státu k nárůstu obdělávané půdy v nadcházejících letech bude nutně vyžadovat značné změny ve strojovém parku určeném ke zpracování půdy a traktorů. V tomto případě je nutné vzít v úvahu specifické předpoklady pro lokalizaci výroby podobného zařízení v Kazachstánu. Vládou plánovaná produkce konečných rostlinných a živočišných produktů pro vývozní účely předpokládá zvýšení kapacit, což bude vyžadovat efektivní zařízení pro průmyslové zpracování potravin, včetně linek pro stáčení a balení.

Sortiment potravinářských výrobků dosud vyvážených z ČR do Kazachstánu se krystalizoval v důsledku specifik a omezení kazašského zemědělství, ať již jde o geografická (pivo, minerální voda), půdně-klimatická (slad, chmel, mák) nebo technologická specifika (škroby, potravinářské příchutě). Perspektivním je vývoz dětské výživy (náhrada mléka, přikrmování, dietní a léčebná výživa), protože ta se v zemi v balené formě nevyrábí, a tudíž postrádá dlouhodobou trvanlivost. Stejně tak existuje potřeba v krmivech pro domácí zvířata, zejména kočky a psy, kde závislost na dovozu dosahuje 99 %.

U supermarketů, specializujících se na dovážené výrobky, je možné očekávat zájem na zachování rozmanitého sortimentu s limity danými cenovým srovnáním. Jedná se například o mléčné a masné výrobky, polotovary, konzervy, cukrářské výrobky. Zde však bude nosně záležet na vývoji kurzu kazašské měny Tenge vůči Kč. Export českých vín, zejména růžových a bílých, jakož i ovocných destilátů, má stále nerea­lizovaný potenciál.

Velvyslanectví ČR v Nur-Sultanu
e-mail: commerce_nur-sultan@mzv.cz
www.mzv.cz/nur-sultan

Pravidelné novinky e-mailem