MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kazachstán je největší zemí Střední Asie a devátou největší zemí světě podle rozlohy. Je hospodářsky i sociálně nejvyspělejší zemí  v regionu. Kazachstán je prezidentskou republikou, v jejímž čele od roku 2022 stojí prezident Kasym-Žomart Tokajev. Zákonodárnou moc má parlament, avšak množství pravomocí je soustředěných do rukou prezidenta. Země prošla v posledních letech významnými reformami, které měly posílit demokratické instituce a omezit vliv oligarchických struktur, jež dominovaly v éře bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Hrubý domácí produkt (HDP) Kazachstánu v roce 2024 činil přibližně 260 miliard USD, přičemž ekonomika země je silně závislá na vývozu surovin, zejména ropy, zemního plynu, uranu a kovů. Energetický sektor představuje více než 60 % exportních příjmů a hraje klíčovou roli ve financování státního rozpočtu. Válka na Ukrajině ovlivnila kazachstánskou ekonomiku nepřímo, ale výrazně. Ačkoliv Kazachstán udržuje formální spojenectví s Ruskem prostřednictvím Eurasijské hospodářské unie a Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), vláda se snaží držet neutrální postoj a nenapomáhat obcházení sankcí vůči Rusku. Naopak, Kazachstán začal posilovat obchodní a politické vztahy se Západem a Čínou, čímž se snaží diverzifikovat svou závislost na ruské ekonomice. Západní sankce uvalené na Rusko přinesly Kazachstánu jak rizika, tak příležitosti. Na jedné straně došlo k narušení obchodních tras a poklesu transakcí v ruském rublu. Na straně druhé Kazachstán zaznamenal příliv zahraničních firem, které přesouvají aktivity z Ruska. Kazachstán čelí mezinárodnímu tlaku, aby nepomáhal Rusku sankce obcházet, přičemž vláda v Astaně opakovaně prohlašuje, že dodržuje sankční režimy a nezavádí paralelní exporty vojensky využitelného zboží. Česko-kazachstánské bilaterální vztahy jsou dlouhodobě rozvinuté a aktivní. Pokračuje zájem české podnikatelské sféry o Kazachstán, který se mj. projevuje v rostoucím exportu z ČR do Kazachstánu, v účasti českých firem na podnikatelských misích do Kazachstánu, na incomingových misích do ČR a na významných veletrzích a výstavách. Kazachstán pokračuje v programech industrializace země, což generuje poptávku po moderním zařízení a technologiích v celé řadě sektorů. Možnosti pro české výrobce existují v sektorech energetiky, dopravy, strojírenství, zemědělství, zdravotnictví, v obranně-bezpečnostní, u spotřebního zboží  i v dalších sektorech. Kazachstánský trh má velký potenciál, je však nutné počítat s tím, že vstup na něj je komplikovaný. Pro prosazení nabízeného zboží v Kazachstánu jsou zejména důležité osobní kontakty, výhodou je znalost ruštiny.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kazachstán (386.44 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Republika Kazachstán (KZ). 

• Ústava KZ připouští též název Kazachstán. 
• Kazakstan Republikasy – kazašský název  
• Republic of Kazakhstan – anglický název   

Rozloha Kazachstánu 2 724 902 km2.

Celková délka obvodu hranic činí 13 349,9 km. Délka hranic s Ruskem 7 548,1 km, Uzbekistánem  2 351,4 km, ČLR  1 782,8 km, Kyrgyzstánem 1 241,6 km a s Turkmenistánem 426 km. 

Dne 19. září 2022 byl hlavnímu městu navrácen předchozí název Astana. Území státu je rozděleno do 17 oblastí a 3 samosprávných měst (další město – Bajkonur – má zvláštní postavení vzhledem k tamnímu kosmodromu). V čele oblasti stojí hejtman, zvaný akim. Orgány samosprávy se nazývají maslicháty. Země je republikou s prezidentským vládním systémem. Zásadní exekutivní pravomoci jsou soustředěny do rukou prezidenta. Zákonodárnou moc má parlament, který se dělí na dvě komory – dolní, zvanou Mažilis, a Senát. Země zaznamenala po získání  nezávislosti v roce 1991 výrazný ekonomický růst, který byl zároveň provázen koncentrací moci v rukou bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva a na něj navázaných osob a ekonomických skupin. Od roku 2019 docházel k postupnému předávání moci novému prezidentovi Kassymu-Žomartu Tokajevovi. V lednu 2022 proběhly v zemi rozsáhlé násilné nepokoje, jež si vyžádaly ztráty více než 200 lidských životů. V současné době je vnitropolitická situace stabilizovaná, probíhají postupné reformy ústavního a politického systému. Realizované vnitřní reformy Kazachstánu vycházejí z ústavních změn, vedoucích k větší demokratizaci vnitřní politiky státu a k všeobecnému oživení občanské společnosti. Změny ústavy v tomto duchu, zejm. úprava volebního mechanismu a rozvoj parlamentního stranického systému, byly odsouhlaseny všeobecným referendem z 5. června 2022. Na tomto základě pak proběhly jednak předčasné prezidentské volby dne 20. listopadu 2022, v nichž zvítězil dosavadní president K. Tokajev, volby do části Senátu v lednu r. 2023, a nakonec, dne 19. března 2023, předčasné volby do dolní komory Parlamentu a místních maslichátů.

Aktuální složení vlády je následující:

• Olžas Bektenov – předseda vlády
• Roman Skljar – 1. místopředseda vlády
• Kanat Bozumbajev – místopředseda vlády (regionální politika, bydlení a komunální služby, krizové situace, vodní zdroje)
• Galumžan Kojšybajev – místopředseda vlády – vedoucí Úřadu vlády
• Jermek Košerbajev – místopředseda vlády
• Murat Nurtleu – místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí
• Serik Žumangarin – místopředseda vlády a ministr národního hospodářství 
• Ruslan Žaksylykov – ministr obrany
• Jeržan Sadenov – ministr vnitra
• Aida Balajevová – ministryně kultury a informací 
• Jerlan Sarsembajev – ministr spravedlnosti
• Akmaral Alnazarova – ministryně zdravotnictví
• Jerbol Myrzabosynov – ministr cestovního ruchu a sportu
• Dauren Kossanov – ministr digitálního rozvoje, inovací a leteckého průmyslu
• Jerlan Akkenženov – ministr energetiky
• Světlana Žakupovová –ministryně práce a sociální ochrany obyvatelstva
• Ajdarbek Saparov – ministr zemědělství
• Gani Bejsenbajev – ministr školství a osvěty
• Nurlan Sauranbajev – ministr dopravy
• Jersaijn Nagaspajev – ministr průmyslu a výstavby
• Jerlan Nysanbajev – ministr ekologie a přírodních zdrojů
• Nuržan Nuržigitov – ministr vodních zdrojů a zavlažování
• Madi Takijev – ministr financí
• Arman Šakkalijev – ministr obchodu a integrace
• Čingiz Arimov – ministr pro mimořádné události
• Sajasat Nurbek – ministr vědy a vysokého školství

1.2. Zahraniční politika země

V zahraniční politice zastává Kazachstán tzv. multivektorový kurz, směřující k udržování politických a ekonomických kontaktů se všemi relevantními mezinárodněpolitickými subjekty – jednotlivými státy i jejich uskupeními. Je členem Společenství nezávislých států, Šanghajské organizace pro spolupráci, Euroasijské ekonomické unie, Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a Organizace turkických států. Klíčovým partnerem nadále zůstává Rusko, jehož politický a vojenský vliv je vyvažován rostoucí ekonomickou přítomností Číny. Ve věci ruské agrese vůči Ukrajině oficiálně Kazachstán zaujímá neutrální postoj s důrazem na dodržování Charty OSN, odmítl uznat proruské separatistické útvary na východní Ukrajině. Usiluje o mírové řešení konfliktu, a to výhradně diplomatickou cestou. Vzhledem k závislosti kazachstánského ropovodu vedoucího územím Ruska a k celkovému ztížení transportu přes ruské území vyvíjí země zahraniční aktivitu směrem k nalezení alternativních trajektorií přepravy. Snaží se zde napojit na aktivity EU namířené na posílení konektivity obou geopolitických regionů, tj. EU a Střední Asie, přes Kaspické moře. Kazachstán též participuje na rozvoji dopravních cest Číny, zahrnutých pod obecný koncept Pás a stezka; Čína zde rovněž využívá svého vlivu v Šanghajské organizaci pro spolupráci, jíž dominuje. V regionu Střední Asie se, s oslabením Ruska agresí vůči Ukrajině, začalo dále etablovat i Turecko, vyzdvihující téma turkické sounáležitosti. Svůj vliv si pochopitelně udržuje i Rusko. Ve Střední Asii udržuje Kazachstán se všemi sousedy stabilní, bezproblémové vztahy a usiluje o užší politickou a ekonomickou integraci regionu. Obecně je v aktuálním politicko-strategickém a zahraničněekonomickém směřování Kazachstánu patrná snaha o co nejširší diverzifikaci. Kazachstán spolupracuje s EU na dodržování sankčního režimu vůči Rusku. 

1.3. Obyvatelstvo

V roce 2024 se Kazachstán umístil na 65. místě v celosvětovém žebříčku zemí podle počtu obyvatel. Jeho populace dosáhla přibližně 20,3 mil. lidí, což představuje přibližně 0,25% celosvětové populace. Navzdory své rozlehlosti má Kazachstán relativně nízkou hustotu zalidnění, přibližně 8 obyvatel na km²m. Nejvyšší hustota obyvatelstva je v Kazachstánu zaznamenána  v hlavních městských oblastech.  Z administrativně-teritoriálních jednotek je nejvyšší hustota v Almaty – 3145 lidí / km², v Astaně 1682 lidí / km²  nejnižší – v regionu Ulytau – 1,17 lidí / km².  Tyto vysoké hodnoty jsou způsobeny koncentrací obyvatelstva v urbanizovaných oblastech s rozvinutou infrastrukturou a ekonomickými možnostmi. Nejvyšší přírůstek obyvatel,2,93 %, je v hlavním městě Astaně.   V Kazachstánu v současné době žije více než 100 národností a etnických skupin a etnické složení obyvatel je následující (údaje k 1.12. 2024): Kazaši 71,3 %, Rusové 14,6 %, Uzbeci 3,3%. Zbytek tvoří Ukrajinci, Ujguři 1,5 %, Tataři 1,1%, Němci 1,1% a ostatní 5,3%. Kromě etnické strukturalizace společnosti hraje stejně důležitou úlohu i strukturalizace klanová a dělení na kmenové svazy, tzv. Starší, Střední a Mladší žuzy. Ty představují specifické formy sociálně-politické organizace kazašského národa. Kazachstán prosazuje politiku náboženské, etnické a národnostní snášenlivosti. V hlavním městě Astaně se každé tři roky scházejí lídři všech světových i tradicionalistických náboženství. Každoročně se v hlavním městě koná také sjezd Shromáždění národů Kazachstánu.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Kazachstán je nejsilnější ekonomikou střední Asie založenou na těžbě a exportu nerostných surovin, zejména ropy a plynu. Za svoji prioritu pokládá diverzifikaci ekonomiky a rozvoj netěžebních sektorů, lákání zahraničních investic, podporu lokalizace výroby se zaměřením na export místních výrobků. Perspektivními sektory jsou zejména zemědělství, které má v Kazachstánu dobré podmínky pro rozvoj, energetika, strojírenství atd. I v roce 2024 vykazovala kazachstánská ekonomika odolnost a růst, k čemuž přispěly různé faktory včetně bohatých přírodních zdrojů, strategické zeměpisné polohy a probíhajících hospodářských reforem.  Podpora podnikání v obecné rovině je pro Kazachstán prioritou. HDP země vzrostlo téměř o 5 %. Tento růst byl způsoben vysokými cenami energií, zvýšeným vývozem a silnou investiční aktivitou státu. Kazachstán nadále upřednostňoval rozvoj infrastruktury jako katalyzátor hospodářského pokroku. I přes stagnaci příjmů a přísnou měnovou politiku zůstala důvěra spotřebitelů vysoká, což lze vidět na růstu maloobchodu o 7 %, prodeji automobilů o 8 % a počtu nově registrovaných podniků o 10 %. Kapitálové investice také vzrostly, zejména v nesurovinových odvětvích. Nezaměstnanost mírně klesla na 4,7 % a díky zvýšení minimální mzdy se snížila chudoba na 8,8 %. Inflace se proti roku 2023 snížila na hodnotu 8,68%, i v dalších letech se předpokládá sestupný trend.  Běžný účet bilance platebního styku přešel z přebytku na deficit kvůli poklesu vývozu a nárůstu dovozu, ale tento deficit byl financován přímými zahraničními investicemi. Byly realizovány významné projekty na modernizaci dopravních sítí, energetické infrastruktury a městských zařízení. Tyto investice nejen zlepšily domácí propojení, ale také zvýšily atraktivitu země pro zahraniční investory a usnadnily větší regionální integraci. Obrat zahraničního obchodu dosáhl 139 miliard USD.  Vláda pokračuje ve strukturálních reformách zaměřených na diverzifikaci ekonomiky a zlepšení investičního prostředí. Růst kazašského hospodářství se očekává i v roce 2025, i když mírně zpomalí. Změny v kazašské ekonomice  odrážejí soustředěnou snahu přizpůsobit se vyvíjejícím globálním trendům, podpořit udržitelný rozvoj a diverzifikovat tradiční odvětví. Přijetím inovací, podporou regionální spolupráce a prosazováním ekologického programu si Kazachstán kladl za cíl zajistit si v nadcházejících letech trvalý hospodářský růst a prosperitu. Rozpočtový deficit vzrostl na 1,6 % HDP kvůli vyšším sociálním výdajům a sníženým daňovým příjmům z ropy. Na konci roku 2024 se Kazachstán umístil na třetím místě mezi zeměmi Euroasijské hospodářské unie (EAEU) z hlediska růstu hrubého domácího produktu (HDP), který se zvýšil o 4,8 %. Navzdory silnému růstu HDP měl Kazachstán jednu z nejnižších měr investic do fixního kapitálu. 

Zdroj: EIU, OECD, IMD, stat.kz

5/7

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Rok 2024 byl pro Kazachstán obdobím fiskálních výzev, charakterizovaným nižšími příjmy a rostoucími výdaji, zejména v sociální oblasti. Zvýšené čerpání prostředků z Národního fondu pomohlo pokrýt rozpočtový deficit, avšak  upozornilo na potřebu strukturálních reforem a zlepšení daňové správy pro zajištění dlouhodobé fiskální politiky. Původně plánované příjmy státního rozpočtu ve výši 22,2 mld. tenge (přibližně 43,7 mld. USD) byly revidovány na 20,2 mld. tenge (38,7 mld. USD) kvůli nižším daňovým výnosům. Daňové příjmy klesly o 3,1 mld. tenge (5,9 mld. USD) oproti plánu, zejména kvůli nižším výnosům z daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob. Rozpočtový deficit je odhadován na 2,9% HDP, přičemž bez započtení příjmů z ropy by činil 8,4% HDP. Celkové výdaje dosáhly 24 mld. tenge (54 mld. USD) což představuje nárůst o 1,3 mld. tenge oproti původnímu plánu. Přibližně 40% výdajů bylo určeno na sociální oblast, včetně 5,4 mld. tenge na důchody a sociální dávky. Převody z Národního fondu původně plánované ve výši 3,6 mld. tenge byly navýšeny na 5,3 mld. tenge (10,1 mld. USD) kvůli poklesu daňových příjmů.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Kazachstánu je dvoustupňový a stabilní, s důrazem na inovace, transparentnost a odolnost vůči vnějším šokům. První úroveň tvoří Národní banka Kazachstánu (NBK), která funguje jako centrální banka a je odpovědná za měnovou politiku, stabilitu cen, regulaci finančního sektoru a dohled nad platebními systémy. NBK je nezávislá instituce, která se zodpovídá prezidentovi republiky. Druhou úroveň tvoří komerční banky. K lednu 2024 jich bylo aktivních 22. Mezi největší patří Halyk Bank, Kaspi Bank a Bank CenterCredit. Přibližně 10 bank má zahraniční kapitál. Bankovní sektor zůstává ziskový díky vysokým úrokovým sazbám a silnému růstu retailového úvěrování. Čisté úrokové marže dosáhly v roce 2024 průměru 6,4%. Podíl nesplácených úvěrů zůstává nízký, kolem 3,2 %. Banky mají dostatečnou likviditu a silné kapitálové pozice, což jim umožňuje odolávat vnějším šokům, včetně dopadů geopolitických události. I v roce 2024 si Kazachstán udržel stabilní mezinárodní úvěrové hodnocení od tří hlavních ratingových agentur, což odráží jeho relativně silnou fiskální pozici a odolnost vůči vnějším šokům. 

2.4. Daňový systém

Daňový systém je nepřehledný a neurčitý. Je založen na kombinaci přímých a nepřímých daní, s cílem podpořit hospodářský růst, diverzifikaci ekonomiky a spravedlivé rozdělení daňového zatížení. Standardní sazba pro právnické osoby registrované v Kazachstánu a pro pobočky zahraničních společností působících prostřednictvím stálé provozovny činí 20%. Existuje však celá řada snížených sazeb, např.  6% pro kvalifikované příjmy z prvovýroby zemědělských produktů. Naopak existuje i celá řada zvýšených sazeb, např. pro daň z nadměrného zisku. Standardní sazba daně z příjmu fyzických osob činí 10 % pro daňové rezidenty, nicméně i zde existuje řada výjimek. Od roku 2024 byla zavedena progresivní sazba ve výši 15 % pro roční příjmy přesahující 8 500násobek měsíčního výpočtového indexu (přibližně 33,4 mil. tenge). Sazby pro nerezidenty se pohybují v rozmezí od 10 % do 20 % v závislosti na druhu příjmu a uplatnění mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Standardní výše DPH činí 12 %. Platí pro většinu zboží a služeb, včetně dovozu. Snížená sazba 0 % se uplatňuje  např. na export zboží mimo země EAEU, mezinárodní dopravní služby či prodej ropy a maziv mezinárodním leteckým dopravcům. 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2024 zaznamenaly obchodní vztahy mezi Kazachstánem a Českou republikou významný rozvoj, charakterizovaný rostoucím objemem vzájemného obchodu, posílením investiční spolupráce a rozšířením sektorového partnerství.  V roce 2024 dosáhl obchodní obrat přibližně 1,7 mld. USD, což představuje výrazný nárůst oproti předchozímu roku. Přibližně 75%  dovozu do ČR připadá na ropu a plyn, mezi další položky patří železné a neželezné kovy, chemické výrobky a zemědělské produkty. Český export mnohem diverzifikovanější s výraznou převahou strojírenských a chemických výrobků. Cca 40% celkového vývozu tvoří stroje a zařízení, dále se jedná o vozidla a jejich díly a o léčiva. Faktory podporující rozvoj obchodu jsou následující: posilování politických a hospodářských vazeb mezi oběma zeměmi, příznivé investiční prostředí v Kazachstánu, snaha Kazachstánu diverzifikovat své hospodářství a snížit závislost na vývozu surovin, výhodná geografická poloha České republiky ve středu Evropy a vysoká kvalita českého zboží a služeb. Obchod mezi Kazachstánem a Českou republikou má velký potenciál pro další rozvoj. 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obchodní vztahy mezi Kazachstánem a Evropskou unií (EU) v roce 2024 zaznamenaly významný růst a prohloubení spolupráce v klíčových oblastech, jako jsou energetika, suroviny a investice. V roce 2024 dosáhl objem obchodní výměny mezi Kazachstánem a EU přibližně 45 miliard EUR, což představuje nárůst o 6,1 % oproti roku 2023. EU vyvezla do Kazachstánu zboží v hodnotě 11,5 miliardy EUR (nárůst o 4,9 %), zatímco dovoz z Kazachstánu činil 33,5 miliardy EUR (nárůst o 10,6 %). Tím vznikl obchodní deficit EU ve výši 22 miliard EUR, který je způsoben především dovozem paliv a nerostných surovin z Kazachstánu. Země vyváží do EU převážně paliva a těžební produkty, které tvoří 95 % jeho exportu do EU (31,8 miliardy EUR). Naopak EU exportuje do Kazachstánu různorodé zboží, včetně strojů a dopravních zařízení (49,3 %), chemických produktů (18,9 %), potravin a surovin (6,7 %) a textilu (2,7 %) . EU je největším zahraničním investorem v Kazachstánu. Od roku 2005 do října 2024 činil celkový příliv přímých zahraničních investic z EU 200,7 miliardy USD, což představuje 47,8 % z celkových přímých zahraničních investic v zemi . V listopadu 2022 podepsali představitelé EU a Kazachstánu Memorandum o porozumění o strategickém partnerství v oblasti udržitelných surovin, baterií a obnovitelného vodíku. Tato dohoda je součástí snahy EU zajistit si bezpečný a udržitelný přístup ke kritickým surovinám potřebným pro zelenou transformaci.  Celkově lze říci, že rok 2024 byl pro obchodní vztahy mezi Kazachstánem a EU obdobím růstu a prohlubování spolupráce, zejména v oblasti energetiky, surovin a investic.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

V roce 2024 Kazachstán aktivně  rozvíjel obchodní vztahy se zeměmi mimo EU, přičemž klíčovými partnery byly Čína, Rusko, Jižní Korea, Vietnam, Irán, a Singapur. Tato spolupráce zahrnovala nejen výměnu surovin, ale také investice do infrastruktury, energetiky, nových technologií technologickou spolupráci a energetickou bezpečnost. Tato strategie mu umožnila posílit svou pozici jako klíčového hráče v eurasijském obchodním prostoru a snížit závislost na tradičních partnerech.  Struktura vývozu Kazachstánu zůstává diverzifikovaná, převažují produkty těžby, včetně ropy, zemního plynu a kovů. Zároveň došlo k nárůstu vývozu zpracovatelského průmyslu, což odráží snahu země zvýšit podíl high-tech a  zboží s přidanou hodnotou ve vývozním koši. Dovoz do Kazachstánu tradičně zahrnuje stroje a zařízení, vozidla, chemické výrobky a spotřební zboží. Vláda přijímá opatření ke stimulaci domácí výroby a snížení závislosti na dovozu, mimo jiné prostřednictvím rozvoje průmyslových zón a technoparků.  V roce  2024 dosáhl obchodní obrat mezi Kazachstánem a Čínou historického maxima 43,8 mld. USD, což představuje nárůst o 9% oproti předchozímu roku. 

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2024 zaznamenal Kazachstán stabilní příliv přímých zahraničních investic, což potvrzuje jeho pozici jako hlavního investičního cíle ve Střední Asii. Za období leden až říjen 2024 dosáhl hrubý příliv přímých zahraničních investic 16,3 mld. USD. Bylo zahájeno 49 nových investičních projektů v celkové hodnotě 15,7 mld. USD, což představuje nárůst o 88 % oproti předchozímu roku Mezi hlavní investiční sektory patří energetika (včetně obnovitelných zdrojů), doprava a logistika, metalurgie, potravinářský průmysl a VaV.  Největším zahraničním investorem s nárůstem investic o více než 30% oproti roku 2023 s celkovými investicemi ve výši 4,05 mld. USD se stalo Rusko. Tato částka představuje 23,6% z celkového objemu přímých zahraničních investic. Tradičním lídrem v investicích do Kazachstánu je Nizozemsko, které v roce 2024 investovalo 3,8 mld. USD  především do energetiky a chemického průmyslu. S investicemi ve výši 1,22 mld. USD se Jižní Korea zařadila mezi přední investory, zaměřující se na automobilový průmysl, elektroniku a energetiku. Belgické investice dosáhly 1,2 mld. USD, s rostoucím zájmem o projekty v oblasti infrastruktury a logistiky. Čínské investice činily 1,19 mld. USD, zaměření je na průmyslové parky, obnovitelné zdroje energie a zpracování zemědělských produktů. Katar investoval přibližně 11 mld. USD do projektů v oblasti energetiky, včetně výstavby plynových elektráren a hydroelektráren. Australské investice ve výši 325 mil. USD byly zaměřeny na těžbu vzácných kovů a geologický průzkum. Německo investovalo 291 mil. USD, s důrazem na obnovitelné zdroje energie, výrobu zeleného vodíku a lokalizaci výroby zařízení pro ropný a plynárenský průmysl. 

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Od 1.března 2020 je platná nová Dohoda EU – Kazachstán o partnerství a spolupráci (rozšířená EPCA), která vytváří kvalitnější rámec pro rozvoj politických a ekonomických vztahů mezi KZ a EU a pro růst úrovně obchodu a investic.   Dne 8. listopadu 2022 uzavřel Kazachstán s Evropskou unií memorandum o porozumění o strategickém partnerství v oblasti udržitelných surovin, baterií a hodnotových řetězců zeleného vodíku. 

Členství v jiných obchodních společenstvích

Kazachstán je členem Celní unie Rusko – Kazachstán – Bělorusko a též Eurasijské ekonomické unie (EaEU). Kazachstán se stal zakládajícím členem společně s RF a Běloruskem. V roce 2015 do EaEU vstoupila Arménie a Kyrgyzstán. Od ledna 2010 je v platnosti Jednotný celní tarif Celní unie (Common Customs Tariff of the Customs Union) pro import zboží do zemí Celní unie. V prosinci 2015 se KZ stal členem WTO. Tento krok mimo jiné znamenal snížení celních sazeb u některých položek, na což Kazachstánu poskytla EaEU výjimku. Zboží dovezené do KZ za snížených celních sazeb nelze ovšem reexportovat do dalších států EaEU.

Smlouvy s ČR Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o podpoře a vzájemné ochraně investic (1996); Smlouva mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (1998); Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o spolupráci v mezinárodní silniční dopravě (2003); Dohoda v oblasti cestovního ruchu mezi ČR a Kazachstánem (2011); Dne 8. září 2004 v průběhu oficiální návštěvy prezidenta V. Klause v Kazachstánu byla podepsána Dohoda mezi vládou ČR a vládou Kazachstánu o ekonomické, průmyslové a vědecko-technické spolupráci. Na základě výše uvedené Dohody byla v roce 2005 ustavena Česko-kazachstánská Mezivládní komise, a to jako pracovní orgán pro řešení aktuálních obchodně-ekonomických otázek vzájemné spolupráce. Poslední 11. zasedání Komise se uskutečnilo v listopadu 2021.

3.4. Rozvojová spolupráce

EU poskytuje zemím Střední Asie rozvojovou pomoc. Od roku 2014 přestal být Kazachstán přímým příjemcem bilaterální rozvojové pomoci EU, nicméně celá řada projektů stále probíhá. Rozvojové projekty v oblasti infrastruktury, zdravotnictví či dopravy též financují mezinárodní finanční organizace, např. EBRD (PPP projekty), do kterých se mohou zapojit i české firmy. Z pohledu české zahraniční rozvojové spolupráce Kazachstán nepatří mezi prioritní teritoria. Nicméně částečná rozvojová pomoc je možná díky projektům B2B České rozvojové agentury s účastí českých firem. Cílem Programu B2B je podpora soukromého sektoru v rozvojových zemích a zároveň plnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Projekty musí demonstrovat rozvojový dopad pro daný region nebo cílovou skupinu. Vzhledem k řadě komparativních výhod českých realizátorů lze navíc předpokládat, že ČR bude v Kazachstánu navazovat na úspěšné aktivity z minulých let, zejména v sektorech životního prostředí, dopravy a zemědělství. Více podrobností o zapojení se do programu B2B ZDE.  V roce 2024 byl završen dlouhodobý trojstranný projekt CZ ekologické organizace ARNIKA „Účast občanské společnosti na zmírňování změny klimatu v Karagandské oblasti“. Projekt byl z větší části financován z fondů EU v rámci tematického programu „Organizace občanské společnosti a místní orgány“, kofinancován je však i z prostředků MZV ČR. Doba trvání projektu byla stanovena na l. 2022 – 2024. Celkový rozpočet činil 288 324,- EUR, z toho příspěvek EU 250 000,- EUR. Stranami projektu byly, vedle organizace ARNIKA, Oblastní ekologické muzeum v Karagandě (nezávislá občanská instituce) a vedení Karagandské oblasti (v rámci strategie oblasti zaměřené na boj proti změnám klimatu).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Kazachstán pokračuje v programech industrializace země, což generuje poptávku po moderním zařízení a technologiích v celé řadě sektorů. Možnosti pro české výrobce existují v sektorech zemědělství, energetiky, dopravy, těžebním průmyslu, strojírenství, zdravotnictví, ve vojenské oblasti, u spotřebního zboží a v dalších sektorech. Zájem českých společností o KZ trh je reflektován v účasti českých společností na různých akcích organizovaných ZÚ Astana, CzechTrade či na významných veletrzích v Kazachstánu jako je zemědělský veletrh AgriTek v Astaně (březen), zdravotnický veletrh KIHE v Almaty (květen), veletrh obranného průmyslu KADEX (květen, 1x 2 roky), veletrh dobývací techniky Mining Week v Karagandě (červen), veletrh Kazbuild v Almaty (září), zemědělská výstava KazAgroExpo v Astaně (říjen), elektroenergetický veletrh Power Kazakhstan v Almaty (říjen), potravinářský veletrh WorldFood v Almaty (listopad) apod. Více v Mapě oborových příležitostí.

▶ Energetika

 Energetický sektor je jednou z prioritních oblastí vlády Kazachstánu, potenciál růstu je značný. Stávající zařízení je zastaralé, modernizace je prioritou státu. S ohledem na vysoký růst populace (do roku 2050 je předpoklad, že dosáhne mezi 23,5 – 27,7 mil. obyvatel) bude třeba výrazně rozšířit energetické kapacity země, do roku 2035 by se mělo jednat o hodnotu 17,5 GW. Nově je kladen důraz i na rozvoj bezpečných a ekologicky šetrných energií.

▶ Dopravní Infrastruktura

 Díky své zeměpisné poloze má Kazachstán potenciál být hlavním a logistickým centrem ve Střední Asii. V roce 2024 prezident Republiky Kazachstán poznamenal, že rozvoj infrastruktury je jednou z nejdůležitějších priorit státní politiky. Za klíčové úkoly označil zlepšení logistických a dopravních komunikací, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a vytvoření komfortních životních podmínek pro občany v odlehlých a venkovských oblastech. Do roku 2030 bude v Kazachstánu realizován rozsáhlý projekt na zlepšení dopravní infrastruktury. Celková délka nových dálnic bude činit 4,7 tisíce kilometrů, z toho 3,7 tisíce kilometrů budou tvořit silnice I. kategorie. Celková výše investic na realizaci těchto projektů činí více než 9 bilionů tenge a aktivně se pracuje na přilákání investorů.

▶Cestovní ruch, lázeňství, volný čas

Cestovní ruch v Kazachstánu se zaměřuje především na výjezdovou turistiku. 69% Kazachů preferuje dovolenou v zahraničí. Největší zájem je o návštěvu památek, přímořská letoviska, ale i o léčebnou turistiku. Při výběru destinací se Kazašští turisté zaměřují na kvalitu nabízených služeb, vstřícnost personálu, chutné jídlo a nabídku aktivit. Zajímavý potenciál je i v oblasti incomingu.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Potenciál pro inovace v Kazachstánu zůstává z velké části nevyužit. Výdaje na vědu v Kazachstánu činily v roce 2024 pouze 0,16 % HDP (v roce 2023 to bylo ještě méně – 0,14 %). To je katastrofálně málo ve srovnání s vyspělými zeměmi, jako je Japonsko (3,4 %), Izrael (6 %) a Nizozemsko (2,3 %). Dle globálního inovačního indexu získal Kazachstán 25,7 bodu a umístil se na 78. místě ze 133 zemí (v roce 2023 na 83. místě). Nicméně i v tomto odvětví se pro české podnikatele otevírá řada možnosti.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Rozvoj obranného sektoru je jednou z priorit kazašské státní politiky. Přijatá Strategie rozvoje ozbrojených sil do roku 2027 předpokládá rozsáhlou modernizaci armády, diverzifikaci nákupu nových zbraní a vybavení, zavádění inovativních technologií a vybudování vlastního silného obranného průmyslu. Státní programy jako Digitální Kazachstán a Průmysl 4.0 stimulují rozvoj obranného průmyslu a činí jej atraktivním pro investice. Rozvoj kybernetické bezpečnosti, bezpilotních technologií, inovativních komunikací a umělé inteligence vytvoří udržitelný základ pro národní bezpečnost a zároveň zajistí dlouhodobou návratnost pro investory. I přes různá omezení se pro české exportéry jedná o perspektivní oblast vývozu zboží i služeb.

▶ Zemědělství a potravinářství

Oblast zemědělství a potravinářství je klasickou oblastí zájmu českého exportu s velkým potenciálem. V roce 2024 činil podíl zemědělské produkce necelých 4,6 % z celkové produkce Kazachstánu. Během pandemie COVID se dostala do popředí zájmu otázka potravinové bezpečnosti země, akcent je kladen na soběstačnost. Z tohoto důvodu byly zavedeny různé vládní programy, které podněcují zájem o danou oblast. Tato okolnost vytváří pro české firmy široké možnosti pro uplatnění svých výrobků i služeb v dané zemi.

▶Voda a ŽP

Problematika hospodaření s vodou a zajištění kvalitní pitné vody se pro Kazachstán stává prioritní oblastí. V porovnání se sousedními ,zeměmi jsou vodní zdroje velmi omezené. Do popředí se aktuálně dostává i problematika zpracování odpadní vody. Pro období 2023-2028 se plánuje výstavba nebo rekonstrukce zařízení na čištění odpadních vod v 68 městech Kazachstánu. Příležitosti pro soukromé společnosti jsou v oblastech vývoje technologií pro úpravu a čištění vody, výstavba a renovace vodních staveb, poradenství v oblasti udržitelného hospodaření s vodou a odpadními vodami a inovativní řešení pro zemědělské zavlažování. Poptávka je i po zhotovení kanalizace, odvodňovacích systémech nebo systémech využívání dešťové vody. Do popředí se dostávají ekologická řešení. Velký potenciál je i v oblasti zpracování odpadů.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Národní prioritou státní politiky země do roku 2025 je poskytování dostupného a efektivního systému zdravotní péče, který přispěje ke zlepšení, udržení a obnově zdraví lidí, jakož i blahobytu současných i budoucích generací. Tomu odpovídá i částka výdajů určených pro jeho dosažení. Zatímco v roce 2017 dosáhly výdaje jen 2,45 mld. USD, pro období 2023-2025 je plánováno z rozpočtu vydat na zdravotnictví částku znatelně vyšší, více než 14,6 mld. USD.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kultura podnikání v Kazachstánu v sobě spojuje tradici, sovětské dědictví a mezinárodní postupy. Důležité jsou osobní vazby, důvěra a dobrá pověst. Obchodní etiketa naznačuje uctivou komunikaci, upřednostňování osobních setkání a hierarchii v rozhodování. Významnou roli hraje pohostinnost a neformální vztahy. Kazachstán usiluje o mezinárodní standardy, ale národní a místní vlivy jsou stále  zřejmé. 

4.2. Oslovení

V Kazachstánu je při komunikaci s obchodními partnery důležité chovat se uctivě, zdvořile a brát ohled na hierarchii. Klíčovou roli hrají osobní známosti, proto není neobvyklé věnovat čas neformální komunikaci před obchodním jednáním. Oslovení je obvykle formální: jménem a otčestvem, zejména při prvním setkání. Při navazování důvěry je možný neformálnější styl komunikace. Jednání mohou být zdlouhavá, protože kazašští obchodníci si cení vyvážených rozhodnutí. Důležitá je pohostinnost – obchodní jednání se často konají u čaje nebo večeře. Dárky jsou přijatelné, ale neměly by být příliš drahé, aby nebyly vnímány jako úplatek.

4.3. Obchodní schůzka

Kazaši  jsou v převážné většině muslimové sunnitského vyznání. Význam víry zesiluje a vytlačuje dřívější relaxovaný post-sovětský přístup k omezením, daným islámem. Nedoporučujeme plánovat jednání s KZ partnery v době Ramadánu, který dodržuje stále více Kazachů. Rovněž se nedoporučuje plánovat obchodní aktivity během svátků, především v termínu připadajícím na svátek Nauryz. Stejně tak není vhodné směřovat jednání na páteční poledne/brzké odpoledne. Pracovní doba začíná cca od půl desáté, polední pauza trvá přes hodinu, ale na druhé straně se často pracuje až do pozdních večerních hodin. Směrem k jihu země se mění přístup k obchodování a nabírá výrazně sofistikovanějších forem, které často vycházejí z perských vlivů. U národnostních menšin Kazachstánu se způsob vedení jednání může značně odlišovat, což je na severu země citelně u ruské menšiny. Specifickou kategorií je hlavní město Astana, které je v podstatě nově vybudovaným administrativním centrem země, které slouží jako hlavní místo k distribuci financí získaných z těžby ropy a nerostných surovin. Jsou v něm koncentrována vedení polostátních firem, které se vyznačují direktivním přístupem k rozhodování. V jižní části země, včetně největšího města Kazachstánu Almaty, je daleko citelnější přítomnost soukromého sektoru a existence tradice obchodování a služeb. Obchodní schůzky v Kazachstánu se obvykle domlouvají předem, nejlépe několik dní nebo dokonce týdnů. Dochvilnost se cení, ale drobná zpoždění (do 10-15 minut) lze akceptovat s pochopením, zejména u starších účastníků. Je důležité potvrdit schůzku den předem. Při setkání je zvykem podat si ruku a muži by měli počkat, až se iniciativy ujmou ženy. Oslovování křestním jménem a otčestvem prokazuje úctu, zejména v oficiálních kruzích. Kazašská kultura respektuje senioritu, takže jako první se zdraví osoba starší věkem nebo postavením. Obchodní jednání často začínají neformálním rozhovorem na neutrální témata (počasí, rodina, sport, kultura), který pomáhá navázat důvěru. Kazašští podnikatelé se raději vyhýbají unáhleným rozhodnutím, takže proces jednání může trvat delší dobu. Je důležité být trpělivý a respektovat proces rozhodování. V kazašském podnikatelském prostředí převládá vertikální struktura řízení. Konečné slovo má manažer nebo majitel podniku, i když diskusi vede někdo jiný. Je třeba brát v úvahu postavení partnera jednání a nesnažit se při vyjednávání přímo obcházet výše postavené osoby. Pohostinnost je důležitou součástí kazašské kultury, což se projevuje i v obchodním prostředí. Během jednání Vám pravděpodobně nabídnou čaj nebo kávu, což je považováno za projev úcty. Důležité dohody a jednání se často odehrávají u oběda nebo večeře, kde se cení neuspěchaná konverzace a zájem o kulturu a tradice vašeho partnera. Ve velkých městech, na úřadech a v mezinárodních společnostech se dodržuje klasický obchodní dress code. Muži nosí obleky v tmavých nebo neutrálních barvách, ženy elegantní kostýmy nebo šaty. V méně formálním prostředí je možný volnější styl, ale úhlednost a upravený vzhled zůstávají povinné. Hlavními jazyky obchodní komunikace jsou kazaština a ruština. V mezinárodních společnostech a při spolupráci se zahraničními partnery se může používat angličtina, ale znalost alespoň několika frází v kazaštině nebo ruštině pomůže udělat dobrý dojem.

4.4. Komunikace

Komunikačním jazykem je ruština, angličtina výrazně méně. Vítaná, zvláště na jihu země,  je znalost základních frází kazašského jazyka. Pokud nevládnete plynně ruštinou, je přítomnost tlumočníka nutná. Při komunikaci se státní správou je někdy potřeba vypracování dokumentů v kazaštině. Při dlouhodobé přítomnosti je lepší, pokud komunikaci s koncovými zákazníky zajišťuje místní zástupce. V komunikaci s Kazachstánci doporučujeme dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. E-mailové komunikaci je přikládán menší význam. Veškerá elektronická či písemná komunikace by měla mít za cíl dosáhnout osobní schůzky. První jednání většinou proběhne v Kazachstánu, následně je vhodné pozvat partnery do ČR. Co se týče komunikačních tabu, jednoznačně není vhodné se kriticky vyjadřovat ke státnímu zřízení v Kazachstánu a zejména k osobě prvního prezidenta země Nursultana Nazarbaeva. Dále doporučujeme vyhnout se  otevírání politických otázek, jako např. vztahů mezi NATO a Ruskem, se kterým KZ sdílí značnou část své historie a např. vítězství ve 2. světové válce je jedním ze zdrojů národní hrdosti. Citlivá jsou také témata islámského extremismu a filmů Borat. Mezi vhodná témata patří přírodní bohatství Kazachstánu, historie, zde je třeba si uvědomit, že se Kazachstán nacházel na Hedvábné stezce, tabu nejsou ani témata vztahující se k rodině. 

4.5. Doporučení

Pokud se chystáte, zejména poprvé, do Kazachstánu za účelem obchodu, je potřebné zjistit maximum informací o místních partnerech, zejména o jejich vztazích k vládní administrativě. Pro jednání s konečnými zákazníky je téměř nezbytné mít místního zástupce/partnera. Připravit se na to, že období od prvních kontaktů do podpisu kontraktu bude nejčastěji trvat dva roky. Zvýšenou pozornost věnovat platebním podmínkám, v případě akceptace zádržného (uhrazení nejčastěji posledních 10 % částky po splnění stanovených podmínek- uplynutí času atd.) poukazují zkušenosti českých firem, bohužel, na časté neuhrazení dané částky. I po uzavření kontraktu není do okamžiku uhrazení první platby nic jisté. Spolupráce bude vyžadovat průběžný kontakt a kontrolu.  Kazachstánská obchodní kultura kombinuje formální styl podnikání s důležitostí osobních vztahů a důvěry. Úspěšná interakce s partnery vyžaduje pochopení místních tradic, respektování hierarchie a ohleduplnost v komunikaci. V obchodním prostředí se cení zdvořilost a úcta, zejména vůči starším věkem nebo postavením. Je zvykem oslovovat lidi křestním jménem a otčestvem.  Oficiální obchodní komunikace probíhá v kazaštině nebo ruštině, v mezinárodních společnostech se používá také angličtina. Je důležité vzít v úvahu, že kazaština je ve státních strukturách upřednostňována. Formální dress code je relevantní zejména pro jednání ve státních institucích a velkých společnostech, zatímco v méně formálním prostředí je povolen obchodní styl s neformálními prvky. Pro úspěšné podnikání v Kazachstánu je důležité nejen dodržovat formální pravidla, ale také dbát na osobní vztahy, důvěru a respektování kulturních tradic

4.6. Státní svátky

Níže je seznam kazašských svátků: 1.-2. ledna – Nový rok,  8. března – Mezinárodní den žen,   21.-23. března – Nauryz mejramy (Svátek jara/nového roku), 1. května – Svátek jednoty lidu Kazachstánu,   7. května – Den obránců vlasti,   9. května – Den vítězství,   6. července – Den hlavního města Astany,  30. srpna – Den Ústavy KZ, 25. října – Den Republiky,  16. prosincе – Den nezávislosti. Rozhodnutím Parlamentu RK byl jako svátek vyhlášen též začátek muslimského svátku „Kurbanajt“. Vzhledem k tomu, že se jedná o svátek, jehož datum určuje lunární kalendář, je tento svátek pohyblivý. Pravoslavné Vánoce se slaví 7. ledna, jedná se rovněž o nepracovní den. Často jsou k některým významným svátkům, rozhodnutím prezidenta nebo vlády, přidávány další volné dny, případně jsou prováděny různé přesuny. Je vhodné se včas informovat, jak přesně budou dny pracovního volna konkrétně pro daný rok určeny. Rovněž je třeba brát v potaz, v jakém termínu se slaví muslimský svátek ramadán. 

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Pro prosazení nabízeného zboží v Kazachstánu jsou důležité pevné osobní kontakty, periodicky upevňované projevy pozornosti. Tyto kontakty musí mít velmi široké zázemí, neboť klíčové osoby mění významná místa, ale kontakty zůstávají. Nelze stavět své obchodní aktivity pouze na zasílání e-mailů a odkazech na internetové stránky. Pokud kazachstánský obchodník o nabídku či kontakt nemá zájem, nereaguje. Obdobně se chová, jestli jazykově zaslané nabídce nerozumí. Pro komunikaci s partnerem je nutná dobrá znalost ruštiny i kazaštiny, používání jiných jazyků, jak v písemném, tak ústním projevu zcela určitě vyvolává problémy. Požadovaná stanoviska, či odpovědi je nutno často taktně urgovat. Další důležitou skutečností je, že v Kazachstánu je pouze několik velkoobchodních a maloobchodních řetězců. Hlavním důvodem je populačně geografický faktor, tj. velká rozloha země při relativně nevelkém počtu obyvatel a s tím i související dopravní náklady. Významným faktorem také je, že pro většinu obyvatel je nákup základních potravin i zboží denní spotřeby v supermarketech považován za luxus, neboť mnoho věcí je možné na lokálních trzích pořídit za nižší ceny. Při zásobování malých obchodů i velkých tržnic významná role patří tureckým obchodníkům (blízkost teritoriální i jazyková). Dalším faktorem je levné čínské zboží (zejména na trzích). Dne 1. 7. 2010 začala naplno fungovat Celní unie Rusko – Bělorusko – Kazachstán, která zjednodušila vzájemné obchodování (vzniklý jednotný celní prostor pro podnikatele znamená, že se jejich zboží po území států CU pohybuje bez celní deklarace a odbavení), zavedla jednotný celní sazebník a zjednodušila pohyb cizího zboží uvnitř jednotného celního prostoru. Od 1. července 2011 byly v rámci budování mechanismu Celní unie odstraněny celní kontroly na hranicích mezi Kazachstánem a Ruskem. Od ledna 2015 funguje Eurasijská ekonomická unie mezi státy Celní unie, Arménií a Kyrgyzstánem. Teprve v průběhu roku 2019 v důsledku postupného snižování cel po vstupu do WTO klesly na hodnotu opět kolem 7 %. Výrobky dovezené do KZ za těchto podmínek však nesmějí být reexportovány do dalších zemí Eurasijské hospodářské unie. Pro prokázání shody se užívají unijní osvědčení/certifikáty a prohlášení o shodě. Je-li dovozce ze země, se kterou je platná „Dohoda o zamezení dvojího zdanění“ (s ČR podepsána v dubnu 1998) a má-li k dispozici dokument o tom, že již DPH zaplatil v zemi původu, pak se od něj nevyžaduje platba DPH, resp. vyžaduje se jen ta část DPH, o kterou je kazachstánské DPH (12 %) vyšší než DPH v zemi, ze které je zboží dováženo. V Kazachstánu jsou zavedeny poměrně standardní podmínky kontroly vývozu, založené na vydávání vývozních licencí na kontrolované položky. Jedná se zejména o některé suroviny, potraviny, léky, líh a samozřejmě zbraně, vojenský materiál a zboží dvojího užití.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

České společnosti mohou na kazašský trh vstoupit v různých formách v závislosti na svých cílech, objemu investic a úrovni místní přítomnosti. Nejvhodnější variantou pro otestování trhu je vývoz prostřednictvím distributorů.. Otevření zastoupení  je vhodné pro společnosti, které plánují dlouhodobou přítomnost.. Česká společnost může otevřít společnost s ručením omezeným nebo společný podnik s místními partnery. To umožňuje plný přístup na trh, ale vyžaduje dodržování místní legislativy a daňových povinností. Efektivní způsob expanze v oblasti obchodu a služeb představuje franšízing. Umožňuje působit prostřednictvím místních podnikatelů při zachování kontroly nad značkou. Výroba a lokalizace – pro české exportéry je možné organizovat výrobu nebo montáž v Kazachstánu, což poskytuje výhodu ve výběrových řízeních a snižuje celní náklady. Volba optimální formy závisí na specifikách podnikání, dostupných zdrojích a strategii vstupu na trh.

Registrace právnických osob a subjektů malého podnikání se uskutečňuje plně elektroniky prostřednictvím portálu egov.kz. V Kazachstánu existuje mnoho zákonných norem a předpisů upravujících otázky založení pobočky firmy v místě. Při zřizování kanceláře či reprezentace je zapotřebí mít k dispozici ověřený výpis z obchodního rejstříku, nutný je soudně ověřený překlad statutu. Totéž se týká i zřizování společného podniku. V současnosti postačuje ověřený překlad těchto dokumentů do jazyka ruského, do budoucna je však třeba počítat s tím, že bude nutný i překlad do kazaštiny. Pro zřízení kanceláře, reprezentace či společného podniku se doporučuje využít některé ze specializovaných konzultantských společností.

Podle informací českých obchodních zástupců nelze jednoznačně uvést, zda pro firmy je účelnější zaměstnávat jako zástupce českého či místního občana. Nevýhodou místních sil často bývá nedostatek loajality vůči zastupované firmě a neustálé hledání jiné, cizí firmy, která by nabídla vyšší plat. Naopak, výhodou je, že výše mzdy je nižší než u vyslaného zástupce české firmy. Výhodou českého zástupce je sepětí s českou (vysílající) firmou a objektivnější hodnocení trhu. Ukazuje se, že nejlepší kombinací je situace, kdy vedoucí zastoupení je český občan a sekretářka nebo asistentka je místní síla. Tato kombinace má ještě další výhodu, neboť více a více se začíná na úřadech, ale i ve firmách prosazovat kazaština a tu by měla ovládat místní síla. Při realizaci dodávky technologických celků je nutno se připravit na to, že se složitě hledají kvalifikované pracovní síly.

5.3. Marketing a komunikace

Úspěšná propagace na kazašském trhu vyžaduje přizpůsobení marketingových strategií místním specifikům. Je důležité zohlednit jazykové a kulturní zvláštnosti, takže klíčovou roli hraje lokalizace reklamy a obsahu. Digitální kanály, jako jsou sociální sítě (Instagram, Telegram, TikTok) a reklama ve vyhledávání, jsou hlavními nástroji pro získávání zákazníků, zejména v sektoru B2C. Tradiční média, včetně televize, rádia a venkovní reklamy, jsou stále účinná, zejména pro oslovení širokého publika. Pro segment B2B hraje významnou roli účast na výstavách, obchodních fórech a oborových akcích, kde se navazují osobní kontakty. V Kazachstánu existují silné prvky „networkingu“ a osobní kontakty jsou často rozhodujícím faktorem při uzavírání obchodů. Důvěra je jedním z klíčových aspektů marketingové strategie, proto úspěšné společnosti aktivně pracují na reputaci značky pomocí doporučení, PR a partnerských programů.

Jednou z efektivních forem reklamy a propagace je účast českých firem na specializovaných mezinárodních výstavách i veletrzích, které dosahují v posledních letech poměrně vysoké úrovně a jsou vnímány jako důležitý indikátor zájmu o místní trh. Je však žádoucí akceptovat místní zvyklosti, čímž je míněna zejména komunikace s potenciálními místními zákazníky v ruském jazyce, katalogy a další propagační materiály doporučujeme připravit také v ruštině.  Dobrou příležitostí k propagaci českého zboží a služeb je účast firem na výstavách či veletrzích v rámci tzv. oficiální účasti ČR (akce pod záštitou MPO ČR a některých dalších ministerstev – MMR, MZe, kdy je zúčastněným firmám poskytován příspěvek na výstavní plochu atd.). Přehled těchto propagačních akcí na příslušný rok je publikován na internetových stránkách příslušných ministerstev. Také agentura CzechTrade realizuje společné účasti na výstavách se státní podporou na vybraných výstavách (veletrzích), nezařazených mezi oficiální účasti. V rámci své činnosti poskytuje i další v tomto směru zajímavé služby. Jako efektivní se jeví rovněž účast českých firem na misích, ať se jedná o podnikatelské mise do KZ, tak i incomingové mise do ČR. Náklady na reklamu v kazachstánských hromadných sdělovacích prostředcích jsou poměrně vysoké, proto tento způsob propagace české firmy příliš nevyužívají.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Přestože má Kazachstán na ochranu práv duševního vlastnictví poměrně kvalitní legislativu, vymahatelnost je nízká.  V oblasti ochrany průmyslových práv přímo na území Kazachstánu je situace lepší. V případě zaregistrování padělků zboží z ČR doporučujeme informovat velvyslanectví v Astaně či kancelář CzechTrade v Almaty.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou v Kazachstánu publikovány na webové stránce goszakup.gov.kz. Webová stránka veřejných zakázek zajišťuje registraci účastníků procesu veřejných zakázek, shromažďování informací o uskutečněných, realizaci, poskytování informací o plánovaných veřejných zakázkách, publikování statistických dat. Účastníci elektronických státních zakázek potřebují elektronické certifikáty a zaregistrovat se jako účastník webové stránky veřejných zakázek. S pomocí certifikátu může účastník vejít do systému a účastnit se elektronické aukce veřejné zakázky.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V roce 2019 byl Kazachstán přeřazen do kategorie 5 (ze 7) členění zemí podle rizikovosti podle konsensu OECD. V Kazachstánu k obvyklým platebním podmínkám patří 100 % platba předem, u dobrých, dlouhodobých a prověřeným obchodních partnerů se tato částka snižuje až na 50 %. Všeobecně lze uvést, že u obchodníků je platební morálka nižší, a to jak u fyzických, tak i právnických osob. Výjimku opět tvoří dobří obchodní partneři, kdy si každá strana uvědomuje nebezpečí poškození svých vztahů s partnerem. Avšak i v tomto případě kazachstánská strana považuje odklady některých plateb za zcela běžnou záležitost a je třeba jí vysvětlovat, že mezi solidními partnery se všechno platí včas. Běžným zvykem v zemi je, že již po vyčlenění sumy potřebné pro platbu je tato suma zaslána svému adresátovi až po mnoha urgencích, neboť odesílatel se s ní snaží, alespoň na krátkou dobu, podnikat v bankovní sféře. V případě účasti české bankovní sféry na financování některých projektů je žádoucí přesvědčit kazachstánskou stranu o prioritě těchto projektů tak, aby poskytla garanci akceptovatelnou pro EGAP. S ohledem na zlepšení finanční situace v Kazachstánu a na zvýšenou kvalitou bankovnictví jsou v ČR akceptovány i jiné platební nástroje (zejména akreditivy) největších kazachstánských bank. V Kazachstánu již existují kvalitní právní firmy, které mohou být nápomocny v obchodním sporu. To, že ve sporu právní zastoupení potřebujete, je dáno nižší úrovní vynutitelnosti práva. Vláda se snaží postupně investiční klima zlepšovat zejména pro větší zahraniční investory.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu. Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. V případě některých typů pobytů a víz – spojených např. se zaměstnáním a výdělečnou činností, je třeba získat vízum. O vízum je možné požádat na Velvyslanectví Republiky Kazachstán v Praze: Pod Hradbami 662/9, 160 00 Praha 6 tel.: 233 375642 (sekretariát velvyslance), 233 375 643 (konzulární oddělení), fax: 233 371019 e-mail: kzembas@gmail.com (velvyslanectví). S ohledem na možné změny a opatření ve světě doporučujeme sledovat stránky MZV ČR v sekci Rozcestník (Kazachstán). Držitelé cestovních pasů ČR mohou v Kazachstánu pobývat na základě bezvízového styku za účelem turistiky (nikoliv zaměstnání či jiné výdělečné činnosti) max. 30 dní. Držitelé služebních pasů ČR mohou v Kazachstánu pobývat na základě bezvízového styku za účelem turistiky (nikoliv zaměstnání či jiné výdělečné činnosti) max. 30 dní. Držitelé diplomatických pasů ČR mohou v Kazachstánu pobývat na základě bezvízového styku za účelem turistiky (nikoliv zaměstnání či jiné výdělečné činnosti) max. 90 dní. Občané Kazachstánu, kteří žádají o CZ vízum do 90 dnů pobytu, se musí registrovat na podání žádosti do Vízového centra VFS Global v Astaně nebo VFS Global v Almaty O žádosti rozhoduje Velvyslanectví ČR v Astaně. Občané Kazachstánu, kteří žádají o CZ vízum nad 90 dnů pobytu, se musí registrovat na podání žádosti na Velvyslanectví ČR v Astaně v souladu s pokyny na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Astaně. O žádosti rozhoduje Ministerstvo vnitra ČR.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pro zaměstnávaní cizinců uplatňuje Kazachstán režim, kdy vláda stanovuje roční kvóty pro zaměstnávání cizinců, které rozděluje na oblastní akimáty a hlavní město Astana a město Almaty. Vláda sleduje politiku udržení zaměstnanosti domácí pracovní síly a snižováním kvót pro cizince chce dosáhnout toho, aby byla uvolněná pracovní místa obsazována domácími zaměstnanci. Navíc se u nově vytvořených míst požaduje zajištění podílu zaměstnanců z KZ, který v některých případech dosahuje až 90 %. Kvóty jsou rozděleny mezi oblasti, města Astana a Almaty mj. s přihlédnutím k situaci na trhu práce. Obecně lze konstatovat, že získání pracovního povolení celkově není snadné. Jednodušší situace je u expertů, kteří přicházejí do Kazachstánu na realizaci investičního projektu (v rámci přímých zahraničních investic). Povolení k dočasnému pobytu, získání rodného čísla a dalších podkladů zajišťuje Středisko veřejných služeb. Podrobné informace ohledně zaměstnávání cizinců naleznete Электронное правительство Республики Казахстан | (egov.kz). Pro rok 2025 byla schválena minimální mzda ve výši cca 4 500,- Kč (cca 85 000 tenge). Co se týče zdravotní péče, pokud se jedná o akutní poskytnutí první pomoci, ta je poskytována zdarma. Platí se až následná péče. Ceny jsou vysoké, a to i vzhledem ke kvalitě poskytovaného ošetření. Vzhledem k výše uvedenému se doporučuje při cestě do Kazachstánu se pojistit. Vznikne-li skutečně kritická situace, je vhodné deklarovat, že máte zájem o poskytnutí placené zdravotní péče, lze tak dosáhnout podstatně vyššího standardu ošetření nebo hospitalizace. Je proto třeba mít u sebe dostatečnou peněžní hotovost, neboť tak lze eliminovat některé nepříjemné situace.

5.9. Veletrhy a akce

V Kazachstánu se každoročně pořádá několik významných oborových veletrhů a výstav, jako je zemědělský veletrh AgriTek v Astaně (březen), zdravotnický veletrh KIHE v Almaty (květen), veletrh dobývací techniky Mining Week v Karagandě (červen), veletrh Kazbuild v Almaty (září), elektroenergetický veletrh Powerexpo Kazakhstan v Almaty (říjen), potravinářský veletrh WorldFood v Almaty (listopad) apod. Kompletní přehled všech výstav a veletrhů pořádaných v Kazachstánu, vč. podrobných informací o termínu akce, o jejich věcném zaměření, podmínkách pořádání akce a kontaktech, lze najít na webových stránkách jednotlivých kazachstánských výstavních společností nebo organizátorů výstav:

• ITECA (Almaty, Astana, Atyrau), tel.: +7 727 258 34 34, fax: +7 727 2583444, e-mail: contact@iteca.kz, web: www.iteca.kz
• Atakent-Expo tel.: +7 727 2582535, 751357, 747926, fax: +7 727 2582959, e-mail: office@exhibitions.kz, web: atakentexpo.kz
• TNT Productions, Inc. tel.: +7 727 2501999, fax: +7 727 2505511, e-mail: kazakhstan@tntexpo.com, web: www.tntexpo.kz 
• CATEXPO, tel.: +7 7272 663680/81/82/83, fax: +7 727 2663684, e-mail: info@catexpo.kz, web: www.catexpo.kz
• KazExpoService, tel.: +7 727 2921966, 920840, fax: +7 727 2924838, e-mail: kazexposervice@inbox.ru, web: www.kps.kz

Bližší informace k účastem na výstavách a veletrzích v Kazachstánu (se státním příspěvkem) jsou zveřejňovány na www.businessinfo.cz, www.czechtrade.gov.cz a www.mpo.gov.cz. Velvyslanectví ČR v Astaně organizuje řadu různých aktivit, vedle podpory účasti na veletrzích se zabývá organizací fór, podnikatelských misí, také např. představováním konkrétních společností na jednáních v regionech země. Jeden z nejefektivnějších nástrojů je organizace incomingových misí KZ podnikatelů do ČR v rámci programu PROPED.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Kazachstánu (s akreditací pro Kyrgyzstán)
Kabanbay Batyr Avenue 15/1, Business Centre Q2, 010000 Astana, Republic of Kazakhstan
tel.: +7 7172 986828 (986537, 995101, 995061)
e-mail: Astana@.mzv.gov.cz
web: mzv.gov.cz/astana

Obchodně ekonomický úsek se nachází na velvyslanectví v Astana
tel.: +7 (7172) 986828 (24)
e-mail: commerce_astana@mzv.gov.cz

Kancelář Czechtrade Almaty
Ing. Martin Hlavnička, ředitel kanceláře
adresa: Dostyk 192, 050051 Almaty, Kazakhstan
tel.: +7 727 244 9303
e-mail: almaty@czechtrade.gov.cz

Honorární konzulát Almaty
tel.: +7 7272 911734
Honorární konzul: Uzakbaj Ruštěmovič Ajtžanov
e-mail: almaty@honorary.mzv.gov.cz

Delegace Evropské unie pro Kazachstán 
adresa: 62 Kosmonavtov street, Chubary District, Astana, 010000, Kazakhstan
tel.: +7(7171) 971 040
e-mail: delegation-kazakhstan@eeas.europa.eu
web: eeas.europa.eu/delegations/kazakhstan

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Předvolba do Kazachstánu je +7, následuje kód města a samotné číslo. V případě mobilního čísla je +7 (s pokracováním např. 777 7777777) v místě nahrazeno 8 (s pokracováním např. 777 7777777) 101 – hasičská služba 102 – policie 103 – rychlá lékařská pomoc 104 – havárie – plyn 112 – mimořádné události 118 – informace o telefonních číslech v Almaty (z některých uzlů nelze volat) 130 – nepřetržitá informační služba „ lékařská pomoc a léky“ v Almaty 188 – placená informační služba pro telefonní čísla 155 – z pevné linky v Almaty informace na letišti 8 (727) 2703333 z mobilního telefonu letištní informace v Almaty  8 (7172) 702999 z mobilního telefonu letištní informace v Astana 158 – taxi z pevné linky v Almaty

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Vláda Kazachstánu
• Oficiální stránky Prezidenta KZ
• Oficiální stránky předsedy vlády KZ
• Ministerstvo ekologie, geologie a přírodních zdrojů KZ
• Ministerstvo obchodu a integrace KZ
• Ministerstvo obrany KZ
• Ministerstvo energetiky KZ
• Ministerstvo ekologie, geologie a přírodních zdrojů KZ
• Ministerstvo digitalizace a aerokosmického průmyslu KZ
• Ministerstvo národního hospodářství KZ
• Ministerstvo turistiky, kultury a sportu KZ
• Ministerstvo financí KZ
• Ministerstvo průmyslu a stavebnictví KZ
• Ministerstvo práce a sociální ochrany obyvatelstva KZ
• Ministerstvo zdravotnictví KZ
• Ministerstvo vědy a školství KZ
• Ministerstvo spravedlnosti KZ
• Ministerstvo zemědělství KZ
• Ministerstvo informací a sociálního rozvoje KZ
• Ministerstvo vnitra KZ
• Ministerstvo zahraničních věcí KZ
• Oficiální stránka města Astany
• Oficiální stránka města Almaty
• Development Bank of Kazakhstan
• National Agency for Technological Development
• Investment Fund of Kazakhstan
• National Chamber of Entrepreneurs of Kazakhstan
• KAZAKHINVEST
• Public Services and Information online
• Astana International Finance Center (AIFC)