Kazachstán: Zahraniční obchod a investice

9. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Astaně (Kazachstán)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance Kazachstánu (v mil. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

export

85 193

86 931

85 595

79 060

45 725

import

40 349

48 785

50 803

43 429

30 186

saldo

44 844

38 145

34 792

35 631

15 539

V roce 2015 došlo k výraznému poklesu KZ vývozu z hlediska hodnoty. V objemovém vyjádření je pokles výrazně menší, jednalo se zejména o důsledky poklesu ceny ropy. Na straně dovozu se začala projevovat devalvace místní měny Tenge, která učinila řadu dovážených výrobků nekonkurenceschopnými.  

Kazachstán je členem Celní unie Rusko – Kazachstán – Bělorusko a též Eurasijské ekonomické unie. Od ledna 2010 je v platnosti  Jednotný celní tarif Celní unie  (Common Customs Tariff of the Customs Union) pro import zboží do zemí Celní unie. Členem celní unie je také Kyrgyzstán.

Celkově lze konstatovat, že celní politika je v Kazachstánu liberální, současná průměrná úroveň importních cel byla po přístupu k WTO snížena na 7,6 % (z dřívějších 10,6 %), ovšem u potravinářských a zemědělských produktů činí průměrných 10,2 %. V souladu s bilaterálními dohodami o volném obchodu (Free Trade Agreement) se zeměmi SNS je zboží z těchto zemí do Kazachstánu importováno bez celních poplatků. Dále se clo neuplatňuje u celé řady zboží z nejméně rozvinutých zemí, které využívají národní preferenční systém.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejvýznamnějším obchodním partnerem Kazachstánu v roce 2015 byla Evropská unie s 41,3 % podílem na zahraničním obchodu KZ (podíl na KZ dovozech činí 22,8 % a na vývozech 53,5 %).

Mezi evropskými zeměmi významný podíl dosahuje Itálie (14,3 %), dále Nizozemsko (7,0 %), Francie (4,4 %), Německo (3,1 %). Ze zemí mimo EU jsou nejvýznamnějšími obchodními partnery Kazachstánu zejména Rusko (19,2 %) a Čína (13,9 %), Turecko (2,7 %), Japonsko (1,9 %) a Korea (1,8 %).

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Největší váhu v KZ exportu mají zejména ropa a plyn, na které v roce 2015 připadalo 75,2 % z celkového exportu země. Mezi další položky exportu patří kovy a výrobky z nich (12,8 %) a chemické výrobky (5,9 %). Zbytek připadá zejména na na čerstvé ovoce, zpracované potraviny, kožené výrobky, výrobky ze dřeva, textil apod.

Kazachstán importuje zejména stroje a zařízení (50,1 %), chemické výrobky (16,3 %) a výrobky z kovů (13,5 %), zpracované potraviny (7,3 %), atd.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Kazachstánu je zakládání tzv. speciálních (svobobodných ekonomických zón) považováno za jeden z prvků rozvoje hospodářství. První zóna vznikla již v roce 1991 - Žajreb Atasujská v Žezkazganské oblasti (Morport Aktau) a v současné době v Kazachstánu existuje 9 ekonomických zón. Další ekonomické zóny jsou Alakulská a Žarkentská v Taldykorganské oblasti, Lisakovská v Kostanajské oblasti, Kyzyl-Ordinská, Atyrauská, Jižně-Kazachstánská, Karagandinská a Mangystauská.

Zónou volného obchodu je Atakent v Almaty a Astana na výstavbu hlavního města. Konkrétně v Astaně je záměr vybudovat svobodnou ekonomickou zónu k roku 2017 s cca 50 závody, které by zaměstnávaly cca 8000 pracovníků.

V lednu 2008 byla vyhlášena speciální ekonomická zóna "Burabaj" pro rozvoj Šučinsko-Borovské lázeňské oblasti. Cílem je vybudovat konkurenceschopnou turistickou infrastrukturu pro domácí i zahraniční turisty.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V období od 2005 - 2015 dosáhly přímé zahraniční investice v Kazachstánu úrovně 218,5 mld. USD (z toho 24 mld. USD v roce 2013, 23,9 mld. USD v roce 2014 a 11,0 mld. USD v prvních třech čtvrtletích 2015).  V roce 2013 byl se zahraničními investory zahájen národní plán spolupráce a začalo se v této oblasti systematicky pracovat též v regionech. KZ strana definovala 6 prioritních zemí, se kterými rozpracovává prioritní projekty s cílem získání velkých společností pro investování v Kazachstánu. Podíl přímých zahraničních investic dosáhl v roce 2014 v Kazachstánu 11 % HDP . Cca 80% všech přímých zahraničních investic směřovaných do střední Asie se nachází v Kazachstánu.

Nejvíce přímých zahraničních investic postupuje do Kazachstánu z Nizozemí (37 %), dále ze Spojených států (12 %), Francie (8 %), Velké Británie (8 %), Panenských ostrovů - Velká Británie (8 %), Číny (7 %), Švýcarska (7 %), Ruska (5 %), Itálie (4 %) a Kanady (4 %).

Nejvíce přímých zahraničních investic v období 2009 - 2012 směřovalo do finanční a pojišťovací sféry (38 %), těžby rud a metalurgického průmyslu (13,6 %), do velkoobchodu a maloobchodu, opravy vozidel (12,5 %), do zpracovatelského průmyslu (8,7 %), těžby ropy a plynu (6,4 %) a geologického průzkumu (4,5 %).

V Kazachstánu investují velké společnosti jako je Chevron, Siemens, Microsoft, General Electric, The Coca-Cola Company, Danone, Henkel apod.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Vláda Kazachstánu prosazuje dlouhodobě vstřícnou politiku vůči zahraničním investorům. V listopadu 2014 přijala KZ vláda „nový balík“ investičních pobídek pro zahraniční investory. V rámci investičních pobídek jsou pro zahraniční  investory k dispozici následující pobídky: osvobození od celních poplatků (pro import technologického zařízení a jeho částí na období 5 let,  pro import náhradních dílů pro technologické zařízení, suroviny a materiály na období 5 let v závislosti na rozměru investice), granty „in-kind“ (majetek, vlastněný Republikou Kazachstán, bude převeden do dočasného bezplatného užívání nebo bude poskytnuto právo na dočasné bezplatné užívání pozemků, a to s předpokladem následujícího převodu do vlastnictví nebo využití půdy; maximální rozměr grantu „in-kind“ nesmí převyšovat 30% investice).

Pro prioritní investiční projekty mohou být poskytnuty další následující pobídky: daňové pobídky (snížení daně z příjmu právnických osob až o 100 %, uplatnění 0 koeficientu u daně z půdy, výměr daně z majetku na úrovni 0 % ke zdaňovanému základu), investiční dotace (vrácení do 30 % skutečných nákladů na výstavbu a montážní práce a nákladů za zakoupené zařízení).

Investiční pobídky jsou určeny pro projekty v definovaných prioritních oblastech jako je chemický průmysl, metalurgie, výroba osobních vozidel, výroba nábytku, pozemní doprava, letecká doprava, komunikace, zdravotnické aktivity apod. 

Investiční preference se poskytují právním subjektům (legal entity) Kazachstánu. Investiční pobídky jsou poskytovány na základě investiční dohody uzavřené mezi  Investičním výborem (Investment Committee) Ministerstva investic a rozvoje KZ a právním subjektem implementujícím investiční projekt. Cílem „balíku pobídek“ je vytvořit příznivé investiční prostředí pro „novou vlnu“ investic do Kazachstánu.

Pro poskytování asistence zahraničním investorům existuje v Kazachstánu investiční agentura KAZNEXINVEST (e-mail: invest@kaznexinvest.kz) a Investor Service Center v rámci Ministerstva investic a rozvoje KZ. Informace pro investory jsou na internetové stránce www.invest.gov.kz.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: