Kazachstán: Zahraniční obchod a investice

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Astaně (Kazachstán)

Kazachtán disponuje rozsáhlým nerostným bohatstvím, což se projevuje na straně jeho vývozu.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

  2013 2014 2015 2016 2017
export 85 595 79 060 45 725 36 775,6 48 342,1
import 50 803 43 429 30 186 25 174,8 29 304,7
saldo 34 792 35 631 15 539 11 608,8 19 037,4

Zdroj: Statistická agentura KZ

V roce 2017 došlo k překonání poklesu z předchozích let na straně vývozu i dovozu. Kazachstán je členem Celní unie Rusko – Kazachstán – Bělorusko a též Eurasijské ekonomické unie. Od ledna 2010 je v platnosti Jednotný celní tarif Celní unie (Common Customs Tariff of the Customs Union) pro import zboží do zemí Celní unie. Členem EAEU je také od srpna 2015 Kyrgyzstán.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejvýznamnějším obchodním partnerem Kazachstánu v roce 2017 byla Evropská unie s 38,7 % podílem na zahraničním obchodu KZ (podíl na KZ dovozech činí 19,6 % a na vývozech 50,2 %).

Mezi evropskými zeměmi významný podíl dosahuje Itálie (12,4 %), dále Nizozemsko (6,5 %), Francie (4,4 %), Německo (2,4 %). Ze zemí mimo EU jsou nejvýznamnějšími obchodními partnery Kazachstánu zejména Rusko (20,6 %) a Čína (13,5 %), Uzbekistán (2,6 %), Turecko (2,4 %), USA (2,1 %), Ukrajina (2,1 %).

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Největší váhu v KZ exportu mají suroviny (zejména ropa a plyn), na které v roce 2017 připadalo 68,6 % z celkového exportu země. Mezi další položky exportu patří kovy a výrobky z nich (18,1 %) a chemické výrobky (5,1 %).

Kazachstán importuje zejména stroje a zařízení (37,7 %), chemické výrobky (16,7 %) a výrobky z kovů (11,7 %), zpracované potraviny (11,7 %), atd.

 

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Kazachstánu je zakládání tzv. speciálních (svobobodných ekonomických zón) považováno za jeden z prvků rozvoje hospodářství. První zóna vznikla již v roce 1991 - Žajreb Atasujská v Žezkazganské oblasti (Morport Aktau) a v současné době v Kazachstánu existuje 9 ekonomických zón. Další ekonomické zóny jsou Alakulská a Žarkentská v Taldykorganské oblasti, Lisakovská v Kostanajské oblasti, Kyzyl-Ordinská, Atyrauská, Jižně-Kazachstánská, Karagandinská a Mangystauská.

Zónou volného obchodu je Atakent v Almaty a Astana na výstavbu hlavního města. Konkrétně v Astaně je záměr vybudovat svobodnou ekonomickou zónu s cca 50 závody, které by zaměstnávaly cca 8000 pracovníků.

V lednu 2008 byla vyhlášena speciální ekonomická zóna "Burabaj" pro rozvoj Šučinsko-Borovské lázeňské oblasti. Cílem je vybudovat konkurenceschopnou turistickou infrastrukturu pro domácí i zahraniční turisty.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

K 1. 1. 2018 činil stav PZI v Kazachstánu 147 064 mil. USD. KZ strana definovala 6 prioritních zemí, se kterými rozpracovává prioritní projekty s cílem získání velkých společností pro investování v Kazachstánu. Cca 80% všech přímých zahraničních investic směřovaných do střední Asie se nachází v Kazachstánu.

Nejvíce přímých zahraničních investic postupuje do Kazachstánu z Nizozemí (42,7 %), dále ze Spojených států (18,4 %), Číny (9,6 %), Francie (9 %) a Japonska  (4 %).

Nejvíce přímých zahraničních investic v Kazachstánu směřuje do těžby a ropy a plynu (68,2 %), dopravy (6,1 %), zpracovatelského průmyslu (4,7 %) a finančního a pojišťovacího sektoru (3 %).

V Kazachstánu investují velké společnosti jako je Chevron, Siemens, Microsoft, General Electric, The Coca-Cola Company, Danone, Henkel apod.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Vláda Kazachstánu prosazuje dlouhodobě vstřícnou politiku vůči zahraničním investorům. V listopadu 2014 přijala KZ vláda „nový balík“ investičních pobídek pro zahraniční investory. V rámci investičních pobídek jsou pro zahraniční investory k dispozici následující pobídky: osvobození od celních poplatků (pro import technologického zařízení a jeho částí na období 5 let, pro import náhradních dílů pro technologické zařízení, suroviny a materiály na období 5 let v závislosti na rozměru investice), granty „in-kind“ (majetek, vlastněný Republikou Kazachstán, bude převeden do dočasného bezplatného užívání nebo bude poskytnuto právo na dočasné bezplatné užívání pozemků, a to s předpokladem následujícího převodu do vlastnictví nebo využití půdy; maximální rozměr grantu „in-kind“ nesmí převyšovat 30% investice).

Pro prioritní investiční projekty mohou být poskytnuty další následující pobídky: daňové pobídky (snížení daně z příjmu právnických osob až o 100 %, uplatnění 0 koeficientu u daně z půdy, výměr daně z majetku na úrovni 0 % ke zdaňovanému základu), investiční dotace (vrácení do 30 % skutečných nákladů na výstavbu a montážní práce a nákladů za zakoupené zařízení).

Investiční pobídky jsou určeny pro projekty v definovaných prioritních oblastech jako je chemický průmysl, metalurgie, výroba osobních vozidel, výroba nábytku, pozemní doprava, letecká doprava, komunikace, zdravotnické aktivity apod.

Investiční preference se poskytují právním subjektům (legal entity) Kazachstánu. Investiční pobídky jsou poskytovány na základě investiční dohody uzavřené mezi Investičním výborem (Investment Committee) Ministerstva investic a rozvoje KZ a právním subjektem implementujícím investiční projekt.

Pro poskytování asistence zahraničním investorům existuje v Kazachstánu investiční agentura KAZAKH INVEST a Investor Service Center v rámci Ministerstva investic a rozvoje KZ. Informace pro investory jsou na internetové stránce www.invest.gov.kz.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: