MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kazachstán je největší zemí Střední Asie a devátou největší zemí světě podle rozlohy. Je hospodářsky i sociálně nejvyspělejší zemí  v regionu. Kazachstán je prezidentskou republikou, v jejímž čele od roku 2019 stojí prezident Kasym-Žomart Tokajev. Zákonodárnou moc má parlament, avšak množství pravomocí je soustředěných do rukou prezidenta. Země prošla v posledních letech významnými reformami, které měly posílit demokratické instituce a omezit vliv oligarchických struktur, jež dominovaly v éře bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Hrubý domácí produkt (HDP) Kazachstánu v roce 2025 činil přibližně 283 miliard USD, přičemž ekonomika země je silně závislá na vývozu surovin, zejména ropy, zemního plynu, uranu a kovů. Energetický sektor představuje více než 60 % exportních příjmů a hraje klíčovou roli ve financování státního rozpočtu. Válka na Ukrajině ovlivnila kazachstánskou ekonomiku nepřímo, ale výrazně. Ačkoliv Kazachstán udržuje formální spojenectví s Ruskem prostřednictvím Eurasijské hospodářské unie a Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), vláda se snaží držet neutrální postoj a nenapomáhat obcházení sankcí vůči Rusku. Naopak, Kazachstán začal posilovat obchodní a politické vztahy se Západem a Čínou, čímž se snaží diverzifikovat svou závislost na ruské ekonomice. Západní sankce uvalené na Rusko přinesly Kazachstánu jak rizika, tak příležitosti. Na jedné straně došlo k narušení obchodních tras a poklesu transakcí v ruském rublu. Na straně druhé Kazachstán zaznamenal příliv zahraničních firem, které přesouvají aktivity z Ruska. Kazachstán čelí mezinárodnímu tlaku, aby nepomáhal Rusku sankce obcházet, přičemž vláda v Astaně opakovaně prohlašuje, že dodržuje sankční režimy a nezavádí paralelní exporty vojensky využitelného zboží. Česko-kazachstánské bilaterální vztahy jsou dlouhodobě rozvinuté a aktivní. Pokračuje zájem české podnikatelské sféry o Kazachstán, který se mj. projevuje v rostoucím exportu z ČR do Kazachstánu, v účasti českých firem na podnikatelských misích do Kazachstánu, na incomingových misích do ČR a na významných veletrzích a výstavách. Kazachstán pokračuje v programech industrializace země, což generuje poptávku po moderním zařízení a technologiích v celé řadě sektorů. Možnosti pro české výrobce existují v sektorech energetiky, dopravy, strojírenství, zemědělství, zdravotnictví, v obranně-bezpečnostní, u spotřebního zboží  i v dalších sektorech. Kazachstánský trh má velký potenciál, je však nutné počítat s tím, že vstup na něj je komplikovaný. Pro prosazení nabízeného zboží v Kazachstánu jsou zejména důležité osobní kontakty, výhodou je znalost ruštiny.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kazachstán (313.27 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název země je Republika Kazachstán. Území státu je rozděleno do 17 oblastí a 3 samosprávných měst (další město – Bajkonur – má zvláštní postavení vzhledem k tamnímu kosmodromu). V čele oblasti stojí hejtman, zvaný akim. Orgány samosprávy se nazývají maslicháty. Země je republikou s prezidentským vládním systémem. Zásadní exekutivní pravomoci jsou soustředěny do rukou prezidenta. Zákonodárnou moc má parlament, který se dělí na dvě komory – dolní, zvanou Mažilis, a Senát. Země zaznamenala po získání nezávislosti v roce 1991 výrazný ekonomický růst, který byl zároveň provázen koncentrací moci v rukou bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva a na něj navázaných osob a ekonomických skupin. Od roku 2019 docházelo k postupnému předávání moci nynějšímu prezidentovi Kassymu-Žomartu Tokajevovi. V lednu 2022 proběhly v zemi rozsáhlé násilné nepokoje, jež si vyžádaly ztráty více než 200 lidských životů. V současné době je vnitropolitická situace stabilizovaná, probíhají postupné reformy ústavního a politického systému, jež mají vést k všeobecné modernizaci státu a aktivizaci občanské společnosti. Změny ústavy v tomto duchu, zejm. úprava volebního mechanismu a rozvoj parlamentního stranického systému, byly odsouhlaseny všeobecným referendem z 5. června 2022. Na tomto základě pak proběhly jednak předčasné prezidentské volby dne 20. listopadu 2022, v nichž zvítězil dosavadní president K. Tokajev, volby do části Senátu v lednu r. 2023, a nakonec, dne 19. března 2023, předčasné volby do dolní komory Parlamentu a místních maslichátů.
Dne 1. července 2026 vstoupí v platnost nová ústava, jež byla schválena všeobecným referendem z 15. března 2026; na jejím základě dochází zejm. ke zrušení Senátu a ustavení jednokomorového parlamentu, jenž ponese název Kurultaj, a k vytvoření funkce viceprezidenta. Všeobecné volby do nového parlamentu dle nové ústavy mají proběhnout v srpnu 2026.

Aktuální složení vlády je následující:

• Olžas Bektenov – předseda vlády
• Roman Skljar – 1. místopředseda vlády
• Kanat Bozumbajev – místopředseda vlády (regionální politika, bydlení a komunální služby, krizové situace, vodní zdroje)
• Galumžan Kojšybajev – místopředseda vlády – vedoucí Úřadu vlády
• Jermek Košerbajev – místopředseda vlády
• Murat Nurtleu – místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí
• Serik Žumangarin – místopředseda vlády a ministr národního hospodářství 
• Ruslan Žaksylykov – ministr obrany
• Jeržan Sadenov – ministr vnitra
• Aida Balajevová – ministryně kultury a informací 
• Jerlan Sarsembajev – ministr spravedlnosti
• Akmaral Alnazarova – ministryně zdravotnictví
• Jerbol Myrzabosynov – ministr cestovního ruchu a sportu
• Dauren Kossanov – ministr digitálního rozvoje, inovací a leteckého průmyslu
• Jerlan Akkenženov – ministr energetiky
• Světlana Žakupovová –ministryně práce a sociální ochrany obyvatelstva
• Ajdarbek Saparov – ministr zemědělství
• Gani Bejsenbajev – ministr školství a osvěty
• Nurlan Sauranbajev – ministr dopravy
• Jersaijn Nagaspajev – ministr průmyslu a výstavby
• Jerlan Nysanbajev – ministr ekologie a přírodních zdrojů
• Nuržan Nuržigitov – ministr vodních zdrojů a zavlažování
• Madi Takijev – ministr financí
• Arman Šakkalijev – ministr obchodu a integrace
• Čingiz Arimov – ministr pro mimořádné události
• Sajasat Nurbek – ministr vědy a vysokého školství

1.2. Zahraniční politika země

V zahraniční politice zastává Kazachstán tzv. multivektorový kurz, směřující k udržování politických a ekonomických kontaktů se všemi relevantními mezinárodněpolitickými subjekty – jednotlivými státy i jejich uskupeními. Je členem Společenství nezávislých států (SNS), Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), Euroasijské ekonomické unie (EAEU), Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB/ODKB) a Organizace turkických států (OTS). Klíčovým partnerem nadále zůstává Rusko, jehož politický a vojenský vliv je vyvažován prudce rostoucí ekonomickou přítomností Číny. Kazachstán uzavřel v roce 2020 s EU dohodu EPCA (Enhanced Partnership and Cooperation Agreement), která umožní asistenci EU v nejrůznějších oblastech rozvoje ekonomiky a společnosti (obchod, ekologie, doprava, vzdělávání, lidská práva aj.).
Ve věci ruské agrese vůči Ukrajině Kazachstán zaujímá neutrální postoj s důrazem na dodržování Charty OSN; neuznává proruské separatistické útvary na východní Ukrajině. Prosazuje mírové řešení konfliktu, a to výhradně diplomatickou cestou.
Kazachstán rovněž dlouhodobě usiluje o vnitřní reformu OSN, a to zejm. Rady bezpečnosti, přičemž zdůrazňuje roli tzv. středních mocností, mezi něž řadí i sebe.
Vzhledem k celkovému ztížení transportu ropy přes ruské území v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu vyvíjí země intenzivní snahu směřující k nalezení alternativních trajektorií přepravy. Snaží se zde napojit na aktivity EU, vyvíjené v rámci konceptu Global Gateway a namířené na posílení co nejširší konektivity obou geopolitických regionů, tj. EU a Střední Asie. Kazachstán též participuje na rozvoji dopravních cest Číny, zahrnutých pod obecný koncept Pás a stezka.
V regionu Střední Asie se, v souvislosti s mezinárodněpolitickým oslabením Ruska, začalo výrazněji etablovat Turecko, vyzdvihující téma turkické sounáležitosti, a to mj. prostřednictvím OTS. Svůj vliv si nadále udržuje Rusko. Ve Střední Asii má Kazachstán se všemi sousedy stabilní, bezproblémové vztahy a usiluje o užší politickou a ekonomickou integraci regionu. Obecně je v aktuálním politicko-strategickém a zahraničněekonomickém směřování Kazachstánu patrná snaha o co nejširší diverzifikaci zejména ekonomických kontaktů. Kazachstán spolupracuje s EU na dodržování sankčního režimu vůči Rusku.

1.3. Obyvatelstvo

V roce 2025 se Kazachstán umístil na 64. místě v celosvětovém žebříčku zemí podle počtu obyvatel. Jeho populace dosáhla přibližně 20,8 mil. osob, což představuje přibližně 0,25 % celosvětové populace. Navzdory své rozlehlosti má Kazachstán relativně nízkou hustotu zalidnění, přibližně 8 obyvatel na km². Nejvyšší hustota obyvatelstva je v zaznamenána  v hlavních aglomeracích.  Z administrativně-teritoriálních jednotek je nejvyšší hustota v Almaty – 3131 os/ km² a v Astaně 1679 os. / km²; nejnižší  je pak  v regionu Ulytau – 1,25 os/ km².  Tyto vysoké hodnoty jsou způsobeny koncentrací obyvatelstva v urbanizovaných oblastech s rozvinutou infrastrukturou a ekonomickými možnostmi. Nejvyšší přírůstek obyvatel, 6 %, je v hlavním městě Astaně (2025).   V Kazachstánu v současné době žije více než 130 národností a etnických skupin a etnické složení obyvatel je následující (údaje k 1. 4. 2026): Kazaši 71,5 %, Rusové 14,4 %, Uzbeci 3,4 % a další. Kromě etnické strukturalizace společnosti hraje stejně důležitou úlohu i strukturalizace klanová a dělení na kmenové svazy, tzv. Starší, Střední a Mladší žuzy. Ty představují specifické formy sociálně-politické organizace kazašského národa. Kazachstán prosazuje politiku náboženské, etnické a národnostní snášenlivosti. V hlavním městě Astaně se každé tři roky scházejí lídři všech světových i tradicionalistických náboženství. Každoročně se v hlavním městě koná také sjezd Shromáždění národů Kazachstánu. 

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Kazachstán je nejsilnější ekonomikou střední Asie založenou na těžbě a exportu nerostných surovin, zejména ropy a plynu. Za svoji prioritu pokládá diverzifikaci ekonomiky a rozvoj netěžebních sektorů, lákání zahraničních investic, podporu lokalizace výroby se zaměřením na export místních výrobků. Perspektivními sektory jsou zejména zemědělství, které má v Kazachstánu dobré podmínky pro rozvoj, energetika, strojírenství atd. V roce 2025 vykazovala kazachstánská ekonomika odolnost a růst, k čemuž přispěly různé faktory včetně bohatých přírodních zdrojů, strategické zeměpisné polohy a probíhajících hospodářských reforem.  Podpora podnikání v obecné rovině je pro Kazachstán prioritou. HDP země vzrostlo o 6,5 %. Tento růst byl způsoben zejména silnými výsledky ve zpracovatelském průmyslu, dopravě, stavebnictví a maloobchodě.

 Hlavní příspěvek k hospodářskému růstu v zajistily průmysl, doprava, stavebnictví a obchod. Index průmyslové výroby za celý rok dosáhl 7,4 %. Zpracovatelský průmysl vykázal stabilní růst o 6,4 %. Tyto výsledky byly podpořeny zvýšením výroby potravinářských výrobků o 8,1 %, ropných rafinérských produktů o 5,9 %,
produktů chemického průmyslu o 9,8 %, hutních výrobků o 1,2 % a strojů a zařízení o 12,9 %.

Pozitivní dynamika byla zaznamenána také v obchodě; sektor vzrostl o 8,9 %. Hlavní podíl připadl na velkoobchod, jehož podíl přesáhl dvě třetiny celkového
objemu sektoru. Na růst velkoobchodu měly vliv zejména podniky prodávající obilí, semena a krmiva pro zvířata (2,6násobný nárůst), stroje a zařízení (+99,8 %),  farmaceutické výrobky (+44,1 %), automobily a lehká motorová vozidla (+33 %), mléčné výrobky, vejce, jedlé oleje a tuky (+25,8 %), cukr, čokoládu a cukrovinky
(+21,2 %) a široký sortiment spotřebního zboží (+12,5 %).  Výkonnost zemědělství, lesnictví a rybolovu dosáhla 5,9 %, což bylo podpořeno pozitivním vývojem v rostlinné výrobě (+7,8 %) a živočišné výrobě (+3,3 %). Růst v sektoru informačních a komunikačních technologií dosáhl 3,6 %. 

Celkově tempo hospodářského rozvoje odráží pokračující růst klíčových sektorů ekonomiky Kazachstánu.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, stat.kz

5/7

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Hospodářský růst Kazachstánu, posílení tenge a růst cen drahých kovů patřily mezi faktory, které přispěly k vyšším příjmům státního rozpočtu. Příjmy státního rozpočtu dosáhly 44,5 mld. USD při plánovaných 45,2 mld. USD, zatímco vlastní příjmy bez transferů činily 32,3 mld. USD.
K hlavním faktorům patřily:

• hospodářský růst ve výši 6,5 % v roce 2025;
• růst cen zlata, stříbra, hliníku, mědi a zinku v roce 2025, který vedl ke zvýšení příjmů z těžebního a zpracovatelského průmyslu přibližně o 16,9 mld. USD, tedy o 17 % ve srovnání s rokem 2024;
• posílení kurzu tenge o 11,1 % ve srovnání s rokem 2024;
• meziroční nárůst dovozu ze třetích zemí o 8,8 %, celkem o 3,6 mld. USD;
• zvýšení dovozu ze zemí EAEU v roce 2025 o 4,4 % oproti roku 2024, celkem o 882,4 mil. USD.

Kromě toho opatření v oblasti daňové a celní správy přinesla do konce roku 2025 dodatečné příjmy do rozpočtu ve výši více než 1,48 mld. USD. Již dříve Úřad pro národní statistiku informoval, že reálný růst HDP Kazachstánu v roce 2025 dosáhl meziročně 6,5 %. Podle produkční metody činil HDP 336,98 mil. USD.  Podle prvotních prognóz se očekává, že reálný růst HDP v roce 2026 dosáhne 5,4 %, přičemž roční růstu za tři roky bude 5,3 %. Nominální HDP by měl vzrůst ze 388,32 mld. USD v roce 2026 na 485,51 mld. USD v roce 2028. Ekonomický růst bude tažen především rozvojem reálné ekonomiky a sektoru služeb.  Ve zpracovatelském průmyslu Kazachstánu se očekává zrychlení tempa růstu z 6,2 % v roce 2026 na 6,6 % v roce 2028, a to zejména díky realizaci investičních projektů.  Celkově se očekává, že podíl vlastních příjmů státního rozpočtu vzroste z 63,7 % v roce 2025 na 83,5 % v roce 2028.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Kazachstánu je dvoustupňový a stabilní s důrazem na inovace, transparentnost, plnou digitalizaci služeb (včetně ostrého provozu digitálního tenge) a odolnost vůči vnějším šokům. První úroveň tvoří Národní banka Kazachstánu (NBK), která funguje jako centrální banka a je odpovědná za měnovou politiku, stabilitu cen, regulaci finančního sektoru a dohled nad platebními systémy. NBK je nezávislá instituce, která se zodpovídá prezidentovi republiky. Druhou úroveň tvoří komerční banky. K květnu 2026 je na trhu aktivních 21 komerčních bank. Mezi největší patří Halyk Bank, Kaspi Bank a Bank CenterCredit, přičemž Kaspi Bank upevnila svou roli dominatího technologického ekosystému. Přibližně 10 bank má zahraniční kapitál, přičemž se zvyšuje podíl kapitálu ze zemí Perského zálivu. Bankovní sektor zůstává ziskový díky vysokým úrokovým sazbám a silnému růstu retailového úvěrování. Čisté úrokové marže se v roce 2025 pohybovaly v průměru okolo 7 %. Podíl nesplácených úvěrů zůstává nízký, pohybuje se pod hranicí 3,5 %. Banky mají dostatečnou likviditu a silné kapitálové pozice, což potvrdily i poslední zátěžové testy (AQR) v roce 2025. Kazachstán si udržuje stabilní mezinárodní úvěrové hodnocení, přičemž agentura Fitch v roce 2025 potvrdila rating na úrovni BBB se stabilním výhledem, což odráží silnou fiskální pozici země a úspěšnou adaptaci na geopolitické změny v regionu.

2.4. Daňový systém

Daňový systém je nepřehledný a neurčitý. Je založen na kombinaci přímých a nepřímých daní, s cílem podpořit hospodářský růst, diverzifikaci ekonomiky a spravedlivé rozdělení daňového zatížení. Standardní sazba pro právnické osoby registrované v Kazachstánu a pro pobočky zahraničních společností působících prostřednictvím stálé provozovny činí 20 %. Existuje však celá řada snížených sazeb, např.  6 % pro kvalifikované příjmy z prvovýroby zemědělských produktů. Naopak existuje i celá řada zvýšených sazeb, např. pro daň z nadměrného zisku. Standardní sazba daně z příjmu fyzických osob činí 10 % pro daňové rezidenty, nicméně i zde existuje řada výjimek. Od roku 2024 byla zavedena progresivní sazba ve výši 15 % pro roční příjmy přesahující 8 500násobek měsíčního výpočtového indexu (přibližně 33,4 mil. tenge). Sazby pro nerezidenty se pohybují v rozmezí od 10 % do 20 % v závislosti na druhu příjmu a uplatnění mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Standardní výše DPH činí 16 %. Platí pro většinu zboží a služeb, včetně dovozu. Snížená sazba 0 % se uplatňuje  např. na export zboží mimo země EAEU, mezinárodní dopravní služby či prodej ropy a maziv mezinárodním leteckým dopravcům. 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní obrat mezi Kazachstánem a ČR podle výsledků roku 2025 dosáhl 40,79 mld. CZK. Od roku 2005 dosáhly české investice v Kazachstánu 431 mil. USD. Zajímavým faktem je, že více než třetina této částky byla investována během posledních tří let. V současnosti v zemi, dle informací kazachstánské vlády, působí 143 společností s českou účastí a díky společným projektům bylo vytvořeno 1 000 pracovních míst.
Ve struktuře kazachstánského exportu dominují ropné produkty, feroslitiny, kovy, chemická produkce a také velmi významné dodávky uranu, uhlovodíkových surovin a vybraných druhů průmyslového zboží. Česká republika naopak dodává do Kazachstánu výrobky s vysokou přidanou hodnotou – dopravní techniku, farmaceutické produkty, elektrotechnické výrobky a průmyslové zařízení.
Taková struktura vzájemného obchodu vytváří stabilní a vzájemně se doplňující model spolupráce a zároveň otevírá široké možnosti pro realizaci společných projektů v oblasti průmyslové, zemědělské a dopravně‑logistické kooperace.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obrat mezi Kazachstánem a Evropskou unií (EU) v roce 2025 dosáhl hodnoty přibližně 41,4 mld. EUR. Evropská unie je hlavním odběratelem kazachstánského zboží. Podle údajů Národního statistického úřadu za rok 2025 představoval podíl EU na exportu z Kazachstánu 44,8 %.
Země EU nakupují v Kazachstánu ropu a ropné produkty, neželezné kovy, pšenici, ryby a řadu dalších komodit. Kazachstán naopak dováží z EU elektroniku, techniku, kosmetiku, stavební materiály a další výrobky. Podíl EU na celkovém dovozu do Kazachstánu však činí pouze 15,9 %, což řadí Evropu na druhé místo po Asii (32 %). V roce 2025 dosáhl obchod mezi Kazachstánem a zeměmi EU hodnoty 41,4 mld. EUR, což je o 10,7 % méně než v roce 2024. Při pohledu na vývoj zahraničního obchodu Kazachstánu s EU v posledních několika letech lze zaznamenat stabilní růst od roku 2021. 

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

V roce 2025 Kazachstán aktivně rozvíjel obchodně‑ekonomické vztahy se zeměmi, které nejsou součástí Evropské unie. Klíčovými exportními partnery se staly Čína, Rusko, Turecko, Uzbekistán a Korejská republika. Toto spolupracující partnerství zahrnovalo nejen výměnu surovin, ale také investice do infrastruktury, energetiky, nových technologií, technologické spolupráce a zajištění energetické bezpečnosti. Tato strategie umožnila Kazachstánu posílit svou pozici významného hráče v euroasijském obchodním prostoru a snížit závislost na tradičních partnerech.  Struktura kazachstánského exportu zůstává diverzifikovaná, přičemž převládají produkty těžebního sektoru — ropa, zemní plyn a kovy. Současně byl zaznamenán růst vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu, což odráží snahu země zvýšit podíl vysoce technologických produktů a zboží s vyšší přidanou hodnotou v exportním portfoliu. Import do Kazachstánu tradičně zahrnuje stroje a zařízení, dopravní prostředky, chemické výrobky a spotřební zboží. Jedním z výrazných trendů roku 2025 se stal postupný obrat kazachstánských obchodních toků směrem k asijským trhům.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Podle výsledků z roku 2025 činil hrubý příliv přímých zahraničních ‎investic do Kazachstánu 20,5 mld. USD, což je o 14,5 % více než v roсе 2024 (17,9 mld. USD).‎ Investice do zpracovatelského průmyslu dosáhly 3,2 mld. USD, což představuje ‎nárůst o 23,5 % oproti loňskému roku (2,6 mld. USD).‎ Přitom investice do zpracovatelského sektoru poprvé od roku 2011 překonaly ‎investice do těžebního průmyslu, kde bylo za 9 měsíců by přilákán investiční ‎kapitál ve výši 2,6 mld. USD. Jedná se o důležitý ukazatel kvalitativní změny ‎struktury FDI ve prospěch zpracování a výroby.‎ Mezi země které investovali nejvíce za 9 měsíců roku 2025 patřily:‎  Nizozemsko, Čína, Ruská federace, Spojené arabské emiráty, Katar, Švýcarsko, ‎Korejská republika, Belgie, Francie a Německo.‎  Široké geografické zastoupení potvrzuje diverzifikaci zdrojů kapitálu a stabilní ‎zájem jak tradičních, tak i nových partnerů.‎
Zvláštní pozornost si zaslouží výrazný růst katarských investic. Pokud v roce ‎‎2023 činil objem přímých investic z Kataru přibližně 9 mil. USD, pak ke konci 9 ‎měsíců roku 2025 vzrostl na 1,2 mld. USD.‎
Čistý příliv přímých zahraničních investic za období leden–září 2025 činil 1,2 ‎mld. USD, což je 2,4krát více než ve stejném období loňského roku (498,4 mil. ‎USD).‎
Údaje z roku 2025 ukazují, že Kazachstán nejen zvyšuje objem FDI, ‎ale také upevňuje strukturální posun ve prospěch zpracovatelského průmyslu, ‎diverzifikované geografické struktury investorů a stabilnějšího čistého přílivu ‎kapitálu.‎

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Od 1.března 2020 je platná nová Dohoda EU – Kazachstán o partnerství a spolupráci (rozšířená EPCA), která vytváří kvalitnější rámec pro rozvoj politických a ekonomických vztahů mezi KZ a EU a pro růst úrovně obchodu a investic.   Dne 8. listopadu 2022 uzavřel Kazachstán s Evropskou unií memorandum o porozumění o strategickém partnerství v oblasti udržitelných surovin, baterií a hodnotových řetězců zeleného vodíku. 

Členství v jiných obchodních společenstvích

Kazachstán je členem Celní unie Rusko – Kazachstán – Bělorusko a též Eurasijské ekonomické unie (EaEU). Kazachstán byl jedním ze zakládajících členů společně s RF a Běloruskem. V roce 2015 do EaEU vstoupila Arménie a Kyrgyzstán. Od ledna 2010 je v platnosti Jednotný celní tarif Celní unie (Common Customs Tariff of the Customs Union) pro import zboží do zemí Celní unie. V prosinci 2015 se KZ stal členem WTO. Tento krok mimo jiné znamenal snížení celních sazeb u některých položek, na což Kazachstánu poskytla EaEU výjimku. Zboží dovezené do KZ za snížených celních sazeb nelze ovšem reexportovat do dalších států EaEU.

Smlouvy s ČR Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o podpoře a vzájemné ochraně investic (1996); Smlouva mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (1998); Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o spolupráci v mezinárodní silniční dopravě (2003); Dohoda v oblasti cestovního ruchu mezi ČR a Kazachstánem (2011); Dne 8. září 2004 v průběhu oficiální návštěvy prezidenta V. Klause v Kazachstánu byla podepsána Dohoda mezi vládou ČR a vládou Kazachstánu o ekonomické, průmyslové a vědecko-technické spolupráci. Na základě výše uvedené Dohody byla v roce 2005 ustavena Česko-kazachstánská Mezivládní komise, a to jako pracovní orgán pro řešení aktuálních obchodně-ekonomických otázek vzájemné spolupráce. Poslední 12. zasedání Komise se uskutečnilo v dubnu 2025.

3.4. Rozvojová spolupráce

EU poskytuje zemím Střední Asie rozvojovou pomoc. Od roku 2014 přestal být Kazachstán přímým příjemcem bilaterální rozvojové pomoci EU, nicméně celá řada projektů stále probíhá. Rozvojové projekty v oblasti infrastruktury, zdravotnictví či dopravy též financují mezinárodní finanční organizace, např. EBRD (PPP projekty), do kterých se mohou zapojit i české firmy. Z pohledu české zahraniční rozvojové spolupráce Kazachstán nepatří mezi prioritní teritoria. Nicméně částečná rozvojová pomoc je možná díky projektům B2B České rozvojové agentury s účastí českých firem. Cílem Programu B2B je podpora soukromého sektoru v rozvojových zemích a zároveň plnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Projekty musí demonstrovat rozvojový dopad pro daný region nebo cílovou skupinu. Vzhledem k řadě komparativních výhod českých realizátorů lze navíc předpokládat, že ČR bude v Kazachstánu navazovat na úspěšné aktivity z minulých let, zejména v sektorech životního prostředí, dopravy a zemědělství. Více podrobností o zapojení se do programu B2B ZDE.  V roce 2024 byl završen dlouhodobý trojstranný projekt CZ ekologické organizace ARNIKA „Účast občanské společnosti na zmírňování změny klimatu v Karagandské oblasti“. Projekt byl z větší části financován z fondů EU v rámci tematického programu „Organizace občanské společnosti a místní orgány“, kofinancován je však i z prostředků MZV ČR. Doba trvání projektu byla stanovena na l. 2022 – 2024. Celkový rozpočet činil 288 324,- EUR, z toho příspěvek EU 250 000,- EUR. Stranami projektu byly, vedle organizace ARNIKA, Oblastní ekologické muzeum v Karagandě (nezávislá občanská instituce) a vedení Karagandské oblasti (v rámci strategie oblasti zaměřené na boj proti změnám klimatu).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Kazachstán pokračuje v programech industrializace země, což generuje poptávku po moderním zařízení a technologiích v celé řadě sektorů. Možnosti pro české výrobce existují v sektorech zemědělství, energetiky, dopravy, těžebním průmyslu, strojírenství, zdravotnictví, ve vojenské oblasti, u spotřebního zboží a v dalších sektorech. Zájem českých společností o KZ trh je reflektován v účasti českých společností na různých akcích organizovaných ZÚ Astana, CzechTrade či na významných veletrzích v Kazachstánu jako je zemědělský veletrh AgriTek v Astaně (březen), zdravotnický veletrh KIHE v Almaty (květen), veletrh dobývací techniky Mining Week v Karagandě (červen), veletrh Kazbuild v Almaty (září), zemědělská výstava KazAgro v Astaně (říjen), potravinářský veletrh WorldFood v Almaty (listopad) apod. Více v Mapě oborových příležitostí.

▶ Energetika

Kazachstán patří mezi energeticky nejvýznamnější země Eurasie a jeho energetický mix je nadále založen především na fosilních palivech. Energetický sektor však prochází rozsáhlou modernizací, v jejímž rámci chce země během příštích pěti let uvést do provozu nejméně 14 GW nových výrobních kapacit. Vedle obnovy zastaralých elektráren a sítí se Kazachstán zaměřuje také na rozvoj obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky, což vytváří prostor pro investice i zahraniční technologické dodavatele.

▶ Dopravní Infrastruktura

Kazachstán pokračuje v realizaci rozsáhlých investic zaměřených na modernizaci a rozšiřování infrastruktury s cílem posílit své postavení jako strategického logistického uzlu mezi EU a Čínou. Rozvoj infrastruktury se přitom neomezuje pouze na novou výstavbu, ale zahrnuje také údržbu a modernizaci stávajících tras. Do roku 2030 plánuje země vybudovat nebo modernizovat 13 000 km silnic, včetně nových dálnic, a zároveň realizovat 9 500 km již dříve schválených projektů a 3 600 km oprav. Vláda na čtyři klíčové silniční projekty vyčlenila více než 4 mld. USD, což podtrhuje její ambici proměnit Kazachstán v hlavní dopravní a logistické centrum ve Střední Asii.

▶Těžební a ropné technologie

Těžební průmysl patří mezi pilíře kazašské ekonomiky. Kazachstán je největším producentem uranu na světě, podílí se na přibližně 39 % světové produkce a téměř polovině světového exportu přírodního uranu a zároveň se řadí mezi nejvýznamnější světové producenty a exportéry mnoha strategických nerostných surovin. Země disponuje rozsáhlými zásobami kritických nerostů a současně usiluje o modernizaci sektoru, rozvoj zpracovatelského průmyslu a přilákání zahraničních investic do těžebních technologií, infrastruktury a ekologických řešení.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Kazachstán řadí vzdělávání, digitalizaci a rozvoj inovačního ekosystému mezi klíčové pilíře své dlouhodobé modernizační strategie. V roce 2025 měly veřejné výdaje na vzdělávání přesáhnout 1,9 mld. USD, což odráží rostoucí důraz státu na modernizaci školství, rozvoj digitální infrastruktury a přípravu lidského kapitálu pro technologicky orientovanou ekonomiku. V roce 2026 navíc prezident Tokajev vyhlásil Rok digitalizace a umělé inteligence, čímž potvrdil ambici Kazachstánu stát se regionálním centrem technologií, výzkumu a inovací ve Střední Asii.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Rozvoj obranného sektoru zůstává i v roce 2026 prioritou kazachstánské státní politiky a opírá se o dlouhodobou modernizaci armády podle Koncepce výstavby a rozvoje ozbrojených sil do roku 2030. Na obranu je v roce 2026 vyčleněno přibližně 2,8 mld. USD, přičemž další rozvoj sektoru podporují i státní programy digitalizace a kybernetické bezpečnosti. Perspektivní příležitosti se otevírají zejména v oblasti kyberbezpečnosti, bezpilotních systémů, bezpečné komunikace a AI, zároveň však Kazachstán stále více trvá na lokalizaci výroby a transferu know-how.

▶ Zemědělství a potravinářství

Zemědělství hraje kriticky důležitou roli při zajišťování potravinové bezpečnosti Kazachstánu, jelikož je základem soběstačnosti země v oblasti potravin, hospodářského růstu a sociální stability. Podle údajů Národního statistického úřadu přispívá agrární odvětví přibližně 5 % k HDP země a více než 40 % území je využíváno jako zemědělská půda. Odvětví vykazuje aktivní rozvoj s cílem plně zajistit obyvatelstvo domácí produkcí (sociálně významné potraviny) do roku 2028. Současně je potravinářský průmysl Kazachstánu téměř zcela závislý na dovážených technologiích, zařízeních a specializovaných ingrediencích

▶Voda a životní prostředí

Kazachstán postupně zvyšuje investice do vodního hospodářství, komunální infrastruktury a ekologických řešení v reakci na nedostatek vody, potřebu modernizace čistíren odpadních vod a tlak na efektivnější nakládání s odpady. Klíčovým rámcem je Národní projekt modernizace energetického a komunálního sektoru 2025–2029, který počítá s investicemi ve výši 25,5 mld. USD a zahrnuje také modernizaci sítí a zařízení pro zásobování vodou a odvádění odpadních vod. Tento vývoj vytváří prostor pro nové technologie a zahraniční dodavatele v oblasti úpravy vody, čištění odpadních vod, recyklace, energetického využití odpadu a digitálního řízení komunálních systémů.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Národní prioritou státní politiky Kazachstánu zůstává v roce 2026 budování dostupného a efektivního systému zdravotní péče, což se odráží v rostoucích veřejných výdajích. Zatímco v roce 2017 činily přibližně 2,45 mld. USD, v období 2023–2025 přesáhly 14,6 mld. USD. Země v uplynulých letech pod vedením prezidenta Tokajeva pokračovala v modernizaci infrastruktury a digitalizaci zdravotnického systému, přičemž tyto trendy pokračují i nadále. Klíčovými oblastmi investic zůstávají farmaceutický průmysl, biotechnologie, zdravotnická technika a zlepšování dostupnosti péče ve venkovských regionech. Cílem je postupně zvýšit průměrnou délku života na 75 let a snížit úmrtnost prostřednictvím inovací a moderních technologií.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kultura podnikání v Kazachstánu v sobě spojuje tradici, sovětské dědictví a mezinárodní postupy. Důležité jsou osobní vazby, důvěra a dobrá pověst. Obchodní etiketa naznačuje uctivou komunikaci, upřednostňování osobních setkání a hierarchii v rozhodování. Významnou roli hraje pohostinnost a neformální vztahy. Kazachstán usiluje o mezinárodní standardy, ale národní a místní vlivy jsou stále zřejmé. 

4.2. Oslovení

V Kazachstánu je při komunikaci s obchodními partnery důležité chovat se uctivě, zdvořile a brát ohled na hierarchii. Klíčovou roli hrají osobní známosti, proto není neobvyklé věnovat čas neformální komunikaci před obchodním jednáním. Oslovení je obvykle formální: jménem a otčestvem, zejména při prvním setkání. Při navazování důvěry je možný neformálnější styl komunikace. Jednání mohou být zdlouhavá, protože kazašští obchodníci si cení vyvážených rozhodnutí. Důležitá je pohostinnost – obchodní jednání se často konají u čaje nebo večeře. Dárky jsou přijatelné, ale neměly by být příliš drahé, aby nebyly vnímány jako úplatek.

4.3. Obchodní schůzka

Kazaši  jsou v převážné většině muslimové sunnitského vyznání. Význam víry zesiluje a vytlačuje dřívější relaxovaný post-sovětský přístup k omezením, daným islámem. Nedoporučujeme plánovat jednání s KZ partnery v době Ramadánu, který dodržuje stále více Kazachů. Rovněž se nedoporučuje plánovat obchodní aktivity během svátků, především v termínu připadajícím na svátek Nauryz. Stejně tak není vhodné směřovat jednání na páteční poledne/brzké odpoledne. Pracovní doba začíná cca od půl desáté, polední pauza trvá přes hodinu, ale na druhé straně se často pracuje až do pozdních večerních hodin. Směrem k jihu země se mění přístup k obchodování a nabírá výrazně sofistikovanějších forem, které často vycházejí z perských vlivů. U národnostních menšin Kazachstánu se způsob vedení jednání může značně odlišovat, což je na severu země citelně u ruské menšiny. Specifickou kategorií je hlavní město Astana, které je v podstatě nově vybudovaným administrativním centrem země, které slouží jako hlavní místo k distribuci financí získaných z těžby ropy a nerostných surovin. Jsou v něm koncentrována vedení polostátních firem, které se vyznačují direktivním přístupem k rozhodování. V jižní části země, včetně největšího města Kazachstánu Almaty, je daleko citelnější přítomnost soukromého sektoru a existence tradice obchodování a služeb. Obchodní schůzky v Kazachstánu se obvykle domlouvají předem, nejlépe několik dní nebo dokonce týdnů. Dochvilnost se cení, ale drobná zpoždění (do 10-15 minut) lze akceptovat s pochopením, zejména u starších účastníků. Je důležité potvrdit schůzku den předem. Při setkání je zvykem podat si ruku a muži by měli počkat, až se iniciativy ujmou ženy. Oslovování křestním jménem a otčestvem prokazuje úctu, zejména v oficiálních kruzích. Kazašská kultura respektuje senioritu, takže jako první se zdraví osoba starší věkem nebo postavením. Obchodní jednání často začínají neformálním rozhovorem na neutrální témata (počasí, rodina, sport, kultura), který pomáhá navázat důvěru. Kazašští podnikatelé se raději vyhýbají unáhleným rozhodnutím, takže proces jednání může trvat delší dobu. Je důležité být trpělivý a respektovat proces rozhodování. V kazašském podnikatelském prostředí převládá vertikální struktura řízení. Konečné slovo má manažer nebo majitel podniku, i když diskusi vede někdo jiný. Je třeba brát v úvahu postavení partnera jednání a nesnažit se při vyjednávání přímo obcházet výše postavené osoby. Pohostinnost je důležitou součástí kazašské kultury, což se projevuje i v obchodním prostředí. Během jednání Vám pravděpodobně nabídnou čaj nebo kávu, což je považováno za projev úcty. Důležité dohody a jednání se často odehrávají u oběda nebo večeře, kde se cení neuspěchaná konverzace a zájem o kulturu a tradice vašeho partnera. Ve velkých městech, na úřadech a v mezinárodních společnostech se dodržuje klasický obchodní dress code. Muži nosí obleky v tmavých nebo neutrálních barvách, ženy elegantní kostýmy nebo šaty. V méně formálním prostředí je možný volnější styl, ale úhlednost a upravený vzhled zůstávají povinné. Hlavními jazyky obchodní komunikace jsou kazaština a ruština. V mezinárodních společnostech a při spolupráci se zahraničními partnery se může používat angličtina, ale znalost alespoň několika frází v kazaštině nebo ruštině pomůže udělat dobrý dojem.

4.4. Komunikace

Komunikačním jazykem je ruština, angličtina výrazně méně. Vítaná, zvláště na jihu země,  je znalost základních frází kazašského jazyka. Pokud nevládnete plynně ruštinou, je přítomnost tlumočníka nutná. Při komunikaci se státní správou je někdy potřeba vypracování dokumentů v kazaštině. Při dlouhodobé přítomnosti je lepší, pokud komunikaci s koncovými zákazníky zajišťuje místní zástupce. V komunikaci s Kazachstánci doporučujeme dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. E-mailové komunikaci je přikládán menší význam. Veškerá elektronická či písemná komunikace by měla mít za cíl dosáhnout osobní schůzky. První jednání většinou proběhne v Kazachstánu, následně je vhodné pozvat partnery do ČR. Co se týče komunikačních tabu, jednoznačně není vhodné se kriticky vyjadřovat ke státnímu zřízení v Kazachstánu a zejména k osobě prvního prezidenta země Nursultana Nazarbaeva. Dále doporučujeme vyhnout se  otevírání politických otázek, jako např. vztahů mezi NATO a Ruskem, se kterým KZ sdílí značnou část své historie a např. vítězství ve 2. světové válce je jedním ze zdrojů národní hrdosti. Citlivá jsou také témata islámského extremismu a filmů Borat. Mezi vhodná témata patří přírodní bohatství Kazachstánu, historie, zde je třeba si uvědomit, že se Kazachstán nacházel na Hedvábné stezce, tabu nejsou ani témata vztahující se k rodině. 

4.5. Doporučení

Pokud se chystáte, zejména poprvé, do Kazachstánu za účelem obchodu, je potřebné zjistit maximum informací o místních partnerech, zejména o jejich vztazích k vládní administrativě. Pro jednání s konečnými zákazníky je téměř nezbytné mít místního zástupce/partnera. Připravit se na to, že období od prvních kontaktů do podpisu kontraktu bude nejčastěji trvat dva roky. Zvýšenou pozornost věnovat platebním podmínkám, v případě akceptace zádržného (uhrazení nejčastěji posledních 10 % částky po splnění stanovených podmínek- uplynutí času atd.) poukazují zkušenosti českých firem, bohužel, na časté neuhrazení dané částky. I po uzavření kontraktu není do okamžiku uhrazení první platby nic jisté. Spolupráce bude vyžadovat průběžný kontakt a kontrolu.  Kazachstánská obchodní kultura kombinuje formální styl podnikání s důležitostí osobních vztahů a důvěry. Úspěšná interakce s partnery vyžaduje pochopení místních tradic, respektování hierarchie a ohleduplnost v komunikaci. V obchodním prostředí se cení zdvořilost a úcta, zejména vůči starším věkem nebo postavením. Je zvykem oslovovat lidi křestním jménem a otčestvem.  Oficiální obchodní komunikace probíhá v kazaštině nebo ruštině, v mezinárodních společnostech se používá také angličtina. Je důležité vzít v úvahu, že kazaština je ve státních strukturách upřednostňována. Formální dress code je relevantní zejména pro jednání ve státních institucích a velkých společnostech, zatímco v méně formálním prostředí je povolen obchodní styl s neformálními prvky. Pro úspěšné podnikání v Kazachstánu je důležité nejen dodržovat formální pravidla, ale také dbát na osobní vztahy, důvěru a respektování kulturních tradic

4.6. Státní svátky

Níže je seznam kazašských svátků: 1.-2. ledna – Nový rok,  8. března – Mezinárodní den žen, 15. března – Den Ústavy KZ  21.-23. března – Nauryz mejramy (Svátek jara/nového roku), 1. května – Svátek jednoty lidu Kazachstánu,   7. května – Den obránců vlasti,   9. května – Den vítězství,   6. července – Den hlavního města Astany, 25. října – Den Republiky,  16. prosincе – Den nezávislosti. Rozhodnutím Parlamentu RK byl jako svátek vyhlášen též začátek muslimského svátku „Kurbanajt“. Vzhledem k tomu, že se jedná o svátek, jehož datum určuje lunární kalendář, je tento svátek pohyblivý. Pravoslavné Vánoce se slaví 7. ledna, jedná se rovněž o nepracovní den. Často jsou k některým významným svátkům, rozhodnutím prezidenta nebo vlády, přidávány další volné dny, případně jsou prováděny různé přesuny. Je vhodné se včas informovat, jak přesně budou dny pracovního volna konkrétně pro daný rok určeny. Rovněž je třeba brát v potaz, v jakém termínu se slaví muslimský svátek ramadán. 

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Pro prosazení nabízeného zboží v Kazachstánu jsou důležité pevné osobní kontakty, periodicky upevňované projevy pozornosti. Tyto kontakty musí mít velmi široké zázemí, neboť klíčové osoby mění významná místa, ale kontakty zůstávají. Nelze stavět své obchodní aktivity pouze na zasílání e-mailů a odkazech na internetové stránky. Pokud kazachstánský obchodník o nabídku či kontakt nemá zájem, nereaguje. Obdobně se chová, jestli jazykově zaslané nabídce nerozumí. Pro komunikaci s partnerem je nutná dobrá znalost ruštiny i kazaštiny, používání jiných jazyků, jak v písemném, tak ústním projevu zcela určitě vyvolává problémy. Požadovaná stanoviska, či odpovědi je nutno často taktně urgovat. Další důležitou skutečností je, že v Kazachstánu je pouze několik velkoobchodních a maloobchodních řetězců. Hlavním důvodem je populačně geografický faktor, tj. velká rozloha země při relativně nevelkém počtu obyvatel a s tím i související dopravní náklady. Významným faktorem také je, že pro většinu obyvatel je nákup základních potravin i zboží denní spotřeby v supermarketech považován za luxus, neboť mnoho věcí je možné na lokálních trzích pořídit za nižší ceny. Při zásobování malých obchodů i velkých tržnic významná role patří tureckým obchodníkům (blízkost teritoriální i jazyková). Dalším faktorem je levné čínské zboží (zejména na trzích). Dne 1. 7. 2010 začala naplno fungovat Celní unie Rusko – Bělorusko – Kazachstán, která zjednodušila vzájemné obchodování (vzniklý jednotný celní prostor pro podnikatele znamená, že se jejich zboží po území států CU pohybuje bez celní deklarace a odbavení), zavedla jednotný celní sazebník a zjednodušila pohyb cizího zboží uvnitř jednotného celního prostoru. Od 1. července 2011 byly v rámci budování mechanismu Celní unie odstraněny celní kontroly na hranicích mezi Kazachstánem a Ruskem. Od ledna 2015 funguje Eurasijská ekonomická unie mezi státy Celní unie, Arménií a Kyrgyzstánem. Teprve v průběhu roku 2019 v důsledku postupného snižování cel po vstupu do WTO klesly na hodnotu opět kolem 7 %. Výrobky dovezené do KZ za těchto podmínek však nesmějí být reexportovány do dalších zemí Eurasijské hospodářské unie. Pro prokázání shody se užívají unijní osvědčení/certifikáty a prohlášení o shodě. Je-li dovozce ze země, se kterou je platná „Dohoda o zamezení dvojího zdanění“ (s ČR podepsána v dubnu 1998) a má-li k dispozici dokument o tom, že již DPH zaplatil v zemi původu, pak se od něj nevyžaduje platba DPH, resp. vyžaduje se jen ta část DPH, o kterou je kazachstánské DPH (12 %) vyšší než DPH v zemi, ze které je zboží dováženo. V Kazachstánu jsou zavedeny poměrně standardní podmínky kontroly vývozu, založené na vydávání vývozních licencí na kontrolované položky. Jedná se zejména o některé suroviny, potraviny, léky, líh a samozřejmě zbraně, vojenský materiál a zboží dvojího užití.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

České společnosti mohou na kazašský trh vstoupit v různých formách v závislosti na svých cílech, objemu investic a úrovni místní přítomnosti. Nejvhodnější variantou pro otestování trhu je vývoz prostřednictvím distributorů. Otevření zastoupení  je vhodné pro společnosti, které plánují dlouhodobou přítomnost. Česká společnost může otevřít společnost s ručením omezeným nebo společný podnik s místními partnery. To umožňuje plný přístup na trh, ale vyžaduje dodržování místní legislativy a daňových povinností. Efektivní způsob expanze v oblasti obchodu a služeb představuje franšízing. Umožňuje působit prostřednictvím místních podnikatelů při zachování kontroly nad značkou. Výroba a lokalizace – pro české exportéry je možné organizovat výrobu nebo montáž v Kazachstánu, což poskytuje výhodu ve výběrových řízeních a snižuje celní náklady. Volba optimální formy závisí na specifikách podnikání, dostupných zdrojích a strategii vstupu na trh.

Registrace právnických osob a subjektů malého podnikání se uskutečňuje plně elektroniky prostřednictvím portálu egov.kz. V Kazachstánu existuje mnoho zákonných norem a předpisů upravujících otázky založení pobočky firmy v místě. Při zřizování kanceláře či reprezentace je zapotřebí mít k dispozici ověřený výpis z obchodního rejstříku, nutný je soudně ověřený překlad statutu. Totéž se týká i zřizování společného podniku. V současnosti postačuje ověřený překlad těchto dokumentů do jazyka ruského, do budoucna je však třeba počítat s tím, že bude nutný i překlad do kazaštiny. Pro zřízení kanceláře, reprezentace či společného podniku se doporučuje využít některé ze specializovaných konzultantských společností.

Podle informací českých obchodních zástupců nelze jednoznačně uvést, zda pro firmy je účelnější zaměstnávat jako zástupce českého či místního občana. Nevýhodou místních sil často bývá nedostatek loajality vůči zastupované firmě a neustálé hledání jiné, cizí firmy, která by nabídla vyšší plat. Naopak, výhodou je, že výše mzdy je nižší než u vyslaného zástupce české firmy. Výhodou českého zástupce je sepětí s českou (vysílající) firmou a objektivnější hodnocení trhu. Ukazuje se, že nejlepší kombinací je situace, kdy vedoucí zastoupení je český občan a sekretářka nebo asistentka je místní síla. Tato kombinace má ještě další výhodu, neboť více a více se začíná na úřadech, ale i ve firmách prosazovat kazaština a tu by měla ovládat místní síla. Při realizaci dodávky technologických celků je nutno se připravit na to, že se složitě hledají kvalifikované pracovní síly.

5.3. Marketing a komunikace

Úspěšná propagace na kazašském trhu vyžaduje přizpůsobení marketingových strategií místním specifikům. Je důležité zohlednit jazykové a kulturní zvláštnosti, takže klíčovou roli hraje lokalizace reklamy a obsahu. Digitální kanály, jako jsou sociální sítě (Instagram, Telegram, TikTok) a reklama ve vyhledávání, jsou hlavními nástroji pro získávání zákazníků, zejména v sektoru B2C. Tradiční média, včetně televize, rádia a venkovní reklamy, jsou stále účinná, zejména pro oslovení širokého publika. Pro segment B2B hraje významnou roli účast na výstavách, obchodních fórech a oborových akcích, kde se navazují osobní kontakty. V Kazachstánu existují silné prvky „networkingu“ a osobní kontakty jsou často rozhodujícím faktorem při uzavírání obchodů. Důvěra je jedním z klíčových aspektů marketingové strategie, proto úspěšné společnosti aktivně pracují na reputaci značky pomocí doporučení, PR a partnerských programů.

Jednou z efektivních forem reklamy a propagace je účast českých firem na specializovaných mezinárodních výstavách i veletrzích, které dosahují v posledních letech poměrně vysoké úrovně a jsou vnímány jako důležitý indikátor zájmu o místní trh. Je však žádoucí akceptovat místní zvyklosti, čímž je míněna zejména komunikace s potenciálními místními zákazníky v ruském jazyce, katalogy a další propagační materiály doporučujeme připravit také v ruštině.  Dobrou příležitostí k propagaci českého zboží a služeb je účast firem na výstavách či veletrzích v rámci tzv. oficiální účasti ČR (akce pod záštitou MPO ČR a některých dalších ministerstev – MMR, MZe, kdy je zúčastněným firmám poskytován příspěvek na výstavní plochu atd.). Přehled těchto propagačních akcí na příslušný rok je publikován na internetových stránkách příslušných ministerstev. Také agentura CzechTrade realizuje společné účasti na výstavách se státní podporou na vybraných výstavách (veletrzích), nezařazených mezi oficiální účasti. V rámci své činnosti poskytuje i další v tomto směru zajímavé služby. Jako efektivní se jeví rovněž účast českých firem na misích, ať se jedná o podnikatelské mise do KZ, tak i incomingové mise do ČR. Náklady na reklamu v kazachstánských hromadných sdělovacích prostředcích jsou poměrně vysoké, proto tento způsob propagace české firmy příliš nevyužívají.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Přestože má Kazachstán na ochranu práv duševního vlastnictví poměrně kvalitní legislativu, vymahatelnost je nízká.  V oblasti ochrany průmyslových práv přímo na území Kazachstánu je situace lepší. V případě zaregistrování padělků zboží z ČR doporučujeme informovat velvyslanectví v Astaně či kancelář CzechTrade v Almaty.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou v Kazachstánu publikovány na webové stránce goszakup.gov.kz. Webová stránka veřejných zakázek zajišťuje registraci účastníků procesu veřejných zakázek, shromažďování informací o uskutečněných, realizaci, poskytování informací o plánovaných veřejných zakázkách, publikování statistických dat. Účastníci elektronických státních zakázek potřebují elektronické certifikáty a zaregistrovat se jako účastník webové stránky veřejných zakázek. S pomocí certifikátu může účastník vejít do systému a účastnit se elektronické aukce veřejné zakázky.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V roce 2019 byl Kazachstán přeřazen do kategorie 5 (ze 7) členění zemí podle rizikovosti podle konsensu OECD. V Kazachstánu k obvyklým platebním podmínkám patří 100 % platba předem, u dobrých, dlouhodobých a prověřeným obchodních partnerů se tato částka snižuje až na 50 %. Všeobecně lze uvést, že u obchodníků je platební morálka nižší, a to jak u fyzických, tak i právnických osob. Výjimku opět tvoří dobří obchodní partneři, kdy si každá strana uvědomuje nebezpečí poškození svých vztahů s partnerem. Avšak i v tomto případě kazachstánská strana považuje odklady některých plateb za zcela běžnou záležitost a je třeba jí vysvětlovat, že mezi solidními partnery se všechno platí včas. Běžným zvykem v zemi je, že již po vyčlenění sumy potřebné pro platbu je tato suma zaslána svému adresátovi až po mnoha urgencích, neboť odesílatel se s ní snaží, alespoň na krátkou dobu, podnikat v bankovní sféře. V případě účasti české bankovní sféry na financování některých projektů je žádoucí přesvědčit kazachstánskou stranu o prioritě těchto projektů tak, aby poskytla garanci akceptovatelnou pro EGAP. S ohledem na zlepšení finanční situace v Kazachstánu a na zvýšenou kvalitou bankovnictví jsou v ČR akceptovány i jiné platební nástroje (zejména akreditivy) největších kazachstánských bank. V Kazachstánu již existují kvalitní právní firmy, které mohou být nápomocny v obchodním sporu. To, že ve sporu právní zastoupení potřebujete, je dáno nižší úrovní vynutitelnosti práva. Vláda se snaží postupně investiční klima zlepšovat zejména pro větší zahraniční investory.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu. Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. V případě některých typů pobytů a víz – spojených např. se zaměstnáním a výdělečnou činností, je třeba získat vízum.

O vízum je možné požádat na Velvyslanectví Republiky Kazachstán v Praze: Pod Hradbami 662/9, 160 00 Praha 6 tel.: 233 375642 (sekretariát velvyslance), 233 375 643 (konzulární oddělení), fax: 233 371019 e-mail: kzembas@gmail.com (velvyslanectví). S ohledem na možné změny a opatření ve světě doporučujeme sledovat stránky MZV ČR v sekci Rozcestník (Kazachstán).

Držitelé cestovních pasů ČR mohou v Kazachstánu pobývat na základě bezvízového styku za účelem turistiky (nikoliv zaměstnání či jiné výdělečné činnosti) max. 30 dní. Držitelé služebních pasů ČR mohou v Kazachstánu pobývat na základě bezvízového styku za účelem turistiky (nikoliv zaměstnání či jiné výdělečné činnosti) max. 30 dní. Držitelé diplomatických pasů ČR mohou v Kazachstánu pobývat na základě bezvízového styku za účelem turistiky (nikoliv zaměstnání či jiné výdělečné činnosti) max. 90 dní.

Občané Kazachstánu, kteří žádají o CZ vízum do 90 dnů pobytu, se musí registrovat na podání žádosti do Vízového centra VFS Global v Astaně nebo VFS Global v Almaty O žádosti rozhoduje Velvyslanectví ČR v Astaně. Občané Kazachstánu, kteří žádají o CZ vízum nad 90 dnů pobytu, se musí registrovat na podání žádosti na Velvyslanectví ČR v Astaně v souladu s pokyny na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Astaně. O žádosti rozhoduje Ministerstvo vnitra ČR.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pro zaměstnávaní cizinců uplatňuje Kazachstán režim, kdy vláda stanovuje roční kvóty pro zaměstnávání cizinců, které rozděluje na oblastní akimáty a hlavní město Astana a město Almaty. Vláda sleduje politiku udržení zaměstnanosti domácí pracovní síly a snižováním kvót pro cizince chce dosáhnout toho, aby byla uvolněná pracovní místa obsazována domácími zaměstnanci. Navíc se u nově vytvořených míst požaduje zajištění podílu zaměstnanců z KZ, který v některých případech dosahuje až 90 %. Kvóty jsou rozděleny mezi oblasti, města Astana a Almaty mj. s přihlédnutím k situaci na trhu práce. Obecně lze konstatovat, že získání pracovního povolení celkově není snadné. Jednodušší situace je u expertů, kteří přicházejí do Kazachstánu na realizaci investičního projektu (v rámci přímých zahraničních investic). Povolení k dočasnému pobytu, získání rodného čísla a dalších podkladů zajišťuje Středisko veřejných služeb. Podrobné informace ohledně zaměstnávání cizinců naleznete Электронное правительство Республики Казахстан | (egov.kz). Pro rok 2026 byla schválena minimální mzda ve výši cca 3 800,- Kč (cca 85 000 tenge). Co se týče zdravotní péče, pokud se jedná o akutní poskytnutí první pomoci, ta je poskytována zdarma. Platí se až následná péče. Ceny jsou vysoké, a to i vzhledem ke kvalitě poskytovaného ošetření. Vzhledem k výše uvedenému se doporučuje při cestě do Kazachstánu se pojistit. Vznikne-li skutečně kritická situace, je vhodné deklarovat, že máte zájem o poskytnutí placené zdravotní péče, lze tak dosáhnout podstatně vyššího standardu ošetření nebo hospitalizace. Je proto třeba mít u sebe dostatečnou peněžní hotovost, neboť tak lze eliminovat některé nepříjemné situace.

5.9. Veletrhy a akce

V Kazachstánu se každoročně pořádá několik významných oborových veletrhů a výstav, jako je zemědělský veletrh AgriTek v Astaně (březen), zdravotnický veletrh KIHE v Almaty (květen), veletrh dobývací techniky Mining Week v Karagandě (červen), veletrh Kazbuild v Almaty (září), elektroenergetický veletrh Powerexpo Kazakhstan v Almaty (říjen), potravinářský veletrh WorldFood v Almaty (listopad) apod. Kompletní přehled všech výstav a veletrhů pořádaných v Kazachstánu, vč. podrobných informací o termínu akce, o jejich věcném zaměření, podmínkách pořádání akce a kontaktech, lze najít na webových stránkách jednotlivých kazachstánských výstavních společností nebo organizátorů výstav:

• ITECA (Almaty, Astana, Atyrau), tel.: +7 727 258 34 34, fax: +7 727 2583444, e-mail: contact@iteca.kz, web: www.iteca.kz
• Atakent-Expo tel.: +7 727 2582535, 751357, 747926, fax: +7 727 2582959, e-mail: office@exhibitions.kz, web: atakentexpo.kz
• TNT Productions, Inc. tel.: +7 727 2501999, fax: +7 727 2505511, e-mail: kazakhstan@tntexpo.com, web: www.tntexpo.kz 
• CATEXPO, tel.: +7 7272 663680/81/82/83, fax: +7 727 2663684, e-mail: info@catexpo.kz, web: www.catexpo.kz

Bližší informace k účastem na výstavách a veletrzích v Kazachstánu (se státním příspěvkem) jsou zveřejňovány na www.businessinfo.cz, www.czechtrade.cz a www.mpo.cz. Velvyslanectví ČR v Astaně organizuje řadu různých aktivit, vedle podpory účasti na veletrzích se zabývá organizací fór, podnikatelských misí, také např. představováním konkrétních společností na jednáních v regionech země. Jeden z nejefektivnějších nástrojů je organizace incomingových misí KZ podnikatelů do ČR v rámci programu PROPED.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Kazachstánu (s akreditací pro Kyrgyzstán)
Kabanbay Batyr Avenue 15/1, Business Centre Q2, 010000 Astana, Republic of Kazakhstan
tel.: +7 7172 986828 (986537, 995101, 995061)
e-mail: Astana@mzv.gov.cz
web: Embassy of the Czech Republic in Astana

Obchodně ekonomický úsek se nachází na velvyslanectví v Astana
tel.: +7 (7172) 986828 (24)
e-mail: commerce.astana@mzv.gov.cz

Kancelář Czechtrade Almaty
Ing. Martin Hlavnička, ředitel kanceláře
adresa: Dostyk 192, 050051 Almaty, Kazakhstan
tel.: +7 727 244 9303
e-mail: almaty@czechtrade.cz

Honorární konzulát Almaty
tel.: +7 7272 911734
Honorární konzul: Uzakbaj Ruštěmovič Ajtžanov
e-mail: almaty@honorary.mzv.cz

Delegace Evropské unie pro Kazachstán 
adresa: 62 Kosmonavtov street, Chubary District, Astana, 010000, Kazakhstan
tel.: +7(7171) 971 040
e-mail: delegation-kazakhstan@eeas.europa.eu
web: eeas.europa.eu/delegations/kazakhstan

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Předvolba do Kazachstánu je +7, následuje kód města a samotné číslo. V případě mobilního čísla je +7 (s pokracováním např. 777 7777777) v místě nahrazeno 8 (s pokracováním např. 777 7777777) .

• 101 – hasičská služba
• 102 – policie
• 103 – rychlá lékařská pomoc
• 104 – havárie – plyn
• 112 – mimořádné události
• 118 – informace o telefonních číslech v Almaty (z některých uzlů nelze volat) 130 – nepřetržitá informační služba „ lékařská pomoc a léky“ v Almaty
• 188 – placená informační služba pro telefonní čísla
• 155 – z pevné linky v Almaty informace na letišti
• 8 (727) 2703333 z mobilního telefonu letištní informace v Almaty 
• 8 (7172) 702999 z mobilního telefonu letištní informace v Astana
• 158 – taxi z pevné linky v Almaty

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Vláda Kazachstánu
• Oficiální stránky Prezidenta KZ
• Oficiální stránky předsedy vlády KZ
• Ministerstvo ekologie, geologie a přírodních zdrojů KZ
• Ministerstvo obchodu a integrace KZ
• Ministerstvo obrany KZ
• Ministerstvo energetiky KZ
• Ministerstvo ekologie, geologie a přírodních zdrojů KZ
• Ministerstvo digitalizace a aerokosmického průmyslu KZ
• Ministerstvo národního hospodářství KZ
• Ministerstvo turistiky, kultury a sportu KZ
• Ministerstvo financí KZ
• Ministerstvo průmyslu a stavebnictví KZ
• Ministerstvo práce a sociální ochrany obyvatelstva KZ
• Ministerstvo zdravotnictví KZ
• Ministerstvo vědy a školství KZ
• Ministerstvo spravedlnosti KZ
• Ministerstvo zemědělství KZ
• Ministerstvo informací a sociálního rozvoje KZ
• Ministerstvo vnitra KZ
• Ministerstvo zahraničních věcí KZ
• Oficiální stránka města Astany
• Oficiální stránka města Almaty
• Development Bank of Kazakhstan
• National Agency for Technological Development
• Investment Fund of Kazakhstan
• National Chamber of Entrepreneurs of Kazakhstan
• KAZAKHINVEST
• Public Services and Information online
• Astana International Finance Center (AIFC)