Kazachstán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

9. 5. 2016

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Republika Kazachstán (KZ). Ústava KZ připouští též Kazachstán.
  • Kazakstan Republikasy - kazašský název
  • Republic of Kazakhstan - anglický název
  • Rozloha Kazachstánu - 2 724 900 km2
  • Celková délka obvodu hranic činí 12 187 km. Délka hranic s Ruskem - 6 467 km, Uzbekistánem - 2 300 km, ČLR  1 460 km, Kyrgyzstánem - 980 km, Turkmenistánem - 380 km.  

Republika Kazachstán je nezávislá republika, parlamentní demokracie se silným postavením presidenta. Kazachstánská vláda je ve všech svých činnostech plně zodpovědna prezidentovi.

V dubnu 2014 se předsedou vlády se stal Karim Massimov, který byl předsedou vlády rovněž v letech 2007 – 2012.  Na rozšířeném zasedání vlády KZ dne 6. srpna 2014 došlo k následující reorganizaci vlády: Vzniklo Ministerstvo národní ekonomiky (sjednocuje funkce Ministerstva ekonomiky a rozpočtového plánování a Ministerstva pro regionální rozvoj a dále funkce Agentury pro statistiku, ochranu soutěže a regulování přirozených monopolů), Ministerstvo investic a rozvoje (pokrývá funkce Ministerstva průmyslu a nových technologií, Ministerstva dopravy a komunikací, Národní kosmické agentury a Agentury pro telekomunikace a informace), Ministerstvo energetiky (funkce Ministerstva ropy a plynu, Ministerstva průmyslu a nových technologií, Ministerstva životního prostředí a vodních zdrojů a agenda "zelené ekonomiky"), Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje (agenda Ministerstva práce a sociální podpory obyvatel a Ministerstva zdravotnictví), Ministerstvo kultury a sportu (funkce Ministerstva kultury, část funkcí Agentury pro telekomunikace a informace a agentury pro tělovýchovu a sport), Agentura k otázkám státní služby a pro boj proti korupci (agenda Agentury k otázkám státní služby a Agentury pro boj s ekonomickou a korupční kriminalitou), Ministerstvo vnitra (funkce Ministerstva vnitra a zaniklého Ministerstva pro mimořádné události). Na mimořádném zasedání vlády dne 6. května 2016 bylo přijato rozhodnutí o zřízení Ministerstva pro informace a komunikaci.

Vláda KZ má následující složení:

  • Karim K. Masimov -  předseda vlády 
  • Bakytzhan Sagintaev  - první místopředseda vlády
  • Dariga Nazarbayeva - místopředsedkyně vlády
  • Gulnara H. Abdykalikova – místopředsedkyně vlády 
  • Erlan A. Idrissov – ministr zahraničních věcí
  • Imangali Tasmagambetov – ministr obrany
  • Kalmuchanbet N. Kassymov – ministr vnitra
  • Berik Imashev - ministr spravedlnosti
  • Askar I. Myrzachmetov – ministr zemědělství
  • Aslan Sarynžipov – ministr školství a vědy
  • Bachyt T. Sultanov  – ministr financí
  • Aset O. Isekešev – ministr investic a rozvoje
  • Tamara B. Dujsenova  - ministryně zdravotnictví a sociálního rozvoje
  • Arystanbek Makhamediuly  – ministr kultury a sportu
  • Kanat Bozumbaev - ministr energetiky
  • Kuandyk V. Bišimbajev – ministr národní ekonomiky  
  • Žanar S. Ajtžanova – ministryně pro ekonomickou integraci
  • Dauren A. Abajev - ministr pro informace a komunikaci

Dne 26. dubna 2015 se v Kazachstánu uskutečnily mimořádné prezidentské volby s tím, že KZ presidentem byl zvolen N. Nazarbayev.  Následně president N. Nazarbayev jmenoval předsedou vlády K. Masimova.

Parlament je nejvyšším orgánem Kazachstánu, který plní zákonodárné funkce. Sestává se ze dvou komor - Senátu a Mažilisu. Poslanci Senátu - 47 senátorů (osm jmenuje přímo prezident) - jsou voleni na šest let, Mažilisu - 107 poslanců - na 5 let. Parlament na základě návrhů prezidenta schvaluje změny v Ústavě, schvaluje státní rozpočet, dává souhlas na obsazení pozic předsedy vlády, předsedy Národní banky, rozhoduje o otázkách války a míru. Parlament má dále pravomoc iniciativy na vyhlášení referenda, může vyjádřit nedůvěru vládě. Dne 20. 3. 2016 proběhly mimořádné volby do dolní komory, ve kterých zvítězila prezidentská strana Nur Otan, která získala 82,15 % hlasů.

 

 

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

V Kazachstánu je  17 858  tis. obyvatel (duben 2016), dle www.stat.gov.kz. Hustota obyvatelstva je 6 obyv./km2.

V 90. letech v Kazachstánu klesal přirozený roční přírůstek obyvatel. Významnou skutečnost v celkovém poklesu počtu obyvatel KZ představovalo zejména v devadesátých letech minulého století kromě uvedených faktorů i vystěhovalectví. Šlo zejména o vystěhovalectví nekazašského etnika (Rusů, Ukrajinců, Němců) do zemí bývalého SSSR a Německa, kdy počet vystěhovaného obyvatelstva výrazně převyšoval imigraci. Trvale nejvyšší počet vystěhování je registrován do Ruské federace, největší počet přistěhování je z Uzbekistánu. Tento proces podle Statistické agentury KZ se zastavil a v současné době se do Kazachstánu stěhuje více lidí než zemi opouští.

Od devadesátých let docházelo k přesídlování krajanů z Kazachstánu rovněž do České republiky. Na základě usnesení Vlády ČR ze dne 1. listopadu 2006, č. 1248, bylo rozhodnuto o „Postupu při dokončování přesídlení osob s prokázaným českým původem (krajanů) z Kazachstánu". Celkem bylo v této etapě přesídleno 157 krajanů. Prvních 57 bylo přepraveno koncem července 2007, další letadlo přistálo s krajany z Kazachstánu začátkem září a poslední let se uskutečnil koncem října 2007.

Na městské obyvatelstvo připadá cca 54,0 %  s tím, že pokračuje dlouhodobý trend přesunu obyvatel z venkova do měst.

V Kazachstánu žije 147 národností a etnických skupin a etnické složení obyvatel je následující:

  • Kazaši - 11 580 tis. (65,2 %)
  • Rusové - 3 698 tis. (21,8 %)
  • Ukrajinci - 306 tis. (1,8 %)
  • Uzbeci - 511 tis. (3 %)
  • Němci - 182 tis.
  • Tataři - 203 tis.
  • Ujguři - 243 tis.
  • zbytek - ostatní

Ve stalinském období došlo k násilnému přesídlení příslušníků mnoha národností do Kazachstánu, jako např. Němců, Poláků, Ujgurů, Kurdů atd.

Kromě etnické strukturalizace společnosti hraje stejně důležitou úlohu i strukturalizace klanová a dělení na kmenové svazy, tzv. Starší, Střední a Mladší žuzy. Ty představují specifické formy sociálně-politické organizace kazašského národa.  Postupně vznikly tři klanová společenství - Uly žuz (Starší, nebo Největší), který se identifikuje s jižním Kazachstánem, Orta žuz (Střední) se identifikuje se středním a východním Kazachstánem a Kiši žuz (Mladší nebo Malý) se identifikuje se západní a severní částí Kazachstánu. Každý žuz se skládá s několika rodů a plemen. Rodově nejpočetnější je Orta žuz, skládající se z 12 rodů a plemen. Cháni, kteří stáli v čele společenství, měli různou autoritu a moc nad územím, které spravovali. Nejvíce autoritativní ze žuzů se jeví Uly - Starší-Největší, jehož příslušníci se cítí být nejbližšími potomky Džingischána.

Náboženské složení:

  • Kazaši - islám sunitské odnože
  • obyvatelé evropského původu - křesťanství různých směrů - zejména pravoslavní
  • katolíci
  • protestanti
  • židé

President KZ N. Nazarbajev a KZ vláda prosazují politiku náboženské snášenlivosti. S tímto cílem zve president N. Nazarbayev do Astany každé tři roky lídry všech světových i tradicionalistických náboženství. Mezireligiozní dialog rozebírá roli a odpovědnost náboženských lídrů v uspořádání světa, založeného na toleranci, vzájemné úctě a spolupráci.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

Základní makroekonomické ukazatele

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016 (předpoklad)

HDP

7,5 %

5,0 %

6,0 %

4,6 %

1,5 %

+0,5 až -1,6 %

míra inflace

8,3 %

5,1 %

5,8 %

6,9 %

6,5 %

13,6 %

míra nezaměstnanosti

5,4 %

5,3 %

5,2 %

5,2 %

5,0 %

5,9 %

HDP na obyvatele dle PPP (Purchasing Power Parity) dosáhlo v Kazachstánu v roce 2015 úrovně 24 317 USD.

Průměrná měsíční mzda dosáhla k prosinci 2015 úrovně 154 500 tenge. Průměrná mzda kolísá podle jednotlivých oblastí Kazachstánu a též podle zaměstnaneckých odvětví. Např. v červnu 2014 dosahovala průměrná mzda v Astaně úrovně 182 tisíc tenge, v Almaty 158 tisíc tenge, v  Mangystauské oblasti  222 tisíc tenge, v Atyrauské oblasti 221 tisíc tenge.  Nejnižší průměrné mzdy jsou  v Severo - kazachstánské oblasti, tj. 85 tisíc tenge, v Kostanajské oblasti 92 tisíc tenge. Nejvyšší jsou mzdy ve finančním sektoru, v důlním sektoru, v obchodu s nemovitostmi, v dopravě a spojích a ve stavebnictví, nejnižní mzda je v zemědělství.

Trendy ve světové ekonomice a vývoj v rámci Celní unie (zejména oslabený rubl) vedly KZ v srpnu 2015 ke zrušení omezení rozpětí pohybu měny. V důsledku došlo k oslabení kuzru ze 197 Tenge za USD na současných cca 340 Tenge za USD. Vedlleším výsledkem bylo srovnání hodnot kurzu vůči rublu, což zkorigovalo předchozí zlevnění výrobků na ruském trhu pro Kazachstánce a rozsáhlé nákupy KZ občanů spotřebního zboží z Ruska zejména v pohraničních oblastech.

Dalším nástrojem pro boj s nepříznivou ekonomickou situací je nová hospodářská politika země, přijatá v únoru 2015.  Nová politika „Nurly žol“ je zaměřena na vytváření efektivní dopravně - logistické infrastruktury v jednotlivých směrech od hlavního města Astany, dále na energetické projekty, výstavbu bytového fondu apod. V rámci programu „Nurly žol“ se budou realizovat další doplňující opatření včetně podpory domácího strojírenství a exportujících společností, rozvoje infrastruktury pro SMEs, opatření k ochraně vnitřního trhu apod.

Od 1. ledna 2015 byla vytvořena Euroasijská hospodářská unie (EEU) s tím, že bude pokračovat trend integrace ekonomik jednotlivých zemí EEU. Počátkem května 2015 byly podepsány dokumenty o vstupu Kyrgyzstánu do EEU. Rozšíření EEU povede k dalšímu růstu konkurence na trhu EEU a vstup Kyrgyzstánu do EEU mj. ovlivní situaci na KZ trhu potravin a zemědělského zboží.

V prosinci 2015 se KZ stal členem WTO. Tento krok mimo jiné znamenal snížení celních sazeb u některých položek, na což Kazachstánu poskytla EEU výjimku. Zboží dovezené do KZ za snížených celních sazeb nelze ovšem rexportovat do dalších států EEU.

V roce 2015 se ekonomický růst snížil na 1,5% s tím, že vývoj v roce 2016 bude záležet na ceně ropy a vývoji okolních ekonomik (zejména ruské). Kazachstánské vládní insituce počítají při ceně ropy 30-35 USD za barel s růstem 0,5%, mezinárodní insituce jsou více pesimistické a převažuje odhad poklesu HDP. Pokles ukursu tenge na hodnoty kolem 340 Tenge za USD posiluje inflační tlaky.

Dne 21. 12. 2015 byla v Astaně podepsána nová Dohoda EU – Kazachstán k partnerství a spolupráci (nová PCA), která by měla vytvořit kvalitnější rámec pro rozvoj politických a ekonomických vztahů mezi KZ a EU a pro růst úrovně obchodu a investic. V současnosti probíhá ratifikace členských států EU (ze strany České republiky již dokončena).

Očekávaný vývoj 

V letošním roce se očekává v lepším případě stagnace ekonomiky. Odhady za první čtvrletí signalizují pokles HDP do půl %, což je způsobeno zejména poklesem v sektorech obchodu a stagnace v sektoru těžby nerostných surovin (zde se již projevuje devalvace Tenge, která do jisté míry kompenzuje nízké ceny surovin na světových trzích). Devalvace místní měny se projevuje na rostoucí inflaci, která má podle odhadů místních ekonomů dosáhnout 13,6 %, ECSAP OSN předpokládá 14,7 %.

V průběhu roku 2016 bude pokračovat intenzivní příprava Kazachstánu na organizaci EXPO 2017 v Astaně. Ke konci dubna 2016 o účast na EXPO 2017 projevilo zájem 81 účastníků, z toho 40 již podepsalo příslušné dohody. Účast na EXPO 2017 vytvoří celou řadu příležitostí pro podnikatelskou sféru a příprava areálu EXPO znamená již nyní vítaný impuls pro KZ stavební sektor.

V průběhu roku 2016 budou v Kazachstánu pokračovat velké infrastrukturní projekty, zejména kazachstánská část mezinárodního dopravního koridoru Západní Evropa – Západní Čína a další dopravní infrastrukturní stavby.

Velký akcent klade KZ vláda na zahraniční investice. K investičním podmínkám více v kapitole 2.6. Příliv zahraničních investic nicméně v posledních letech oslaboval a zatím nic nenasvědčuje změně tohoto trendu.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet 2011–2015 (mld. tenge)

 

2011

2012

2013

2014

2015

příjmy

5 370,8

5 813,0

6 382,4

7 321,2

 7 635,1

příjmy % HDP

19,7

19,3

18,1

18,5

18,8 

výdaje

5 432,2

6 269,0

6 852,7

7 791,9

 8 227,0

výdaje % k HDP

19,9

20,9

19,4

19,7

20,3 

saldo

-61,4

-456,0

-470,3

-470,7

-591,9 

Vzhledem k nepříznivé situaci se ve státním rozpočtu na rok 2016 očekává zvýšení vládních výdajů meziročně o 22 %, ovšem s ohledem na snížený kurz Tenge vůči USD se očekává také zvýšení příjmů (z prodeje ropy ale také zvýšení převodů z národního fondu rozvoje). Očekáváným saldem je pak deficit ve výši 2 % HDP.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Platební bilance (v % k HDP)

 

2011

2012

2013

2014

2015

obchodní bilance

24,9

21,3

18,8

15,7

6,9

běžný účet

6,5

3,0

3,1

1,9

-2,9

vnější dluh

66,7

67,4

64,8

72,4

72,4 *

vnější dluh bez mezi-firemních úvěrů

33,4

34,1

32,8

35,9

34,4*

mezinárodní rezervy (v mld. USD)

28,7

27,7

24,1

28,2

41,0

vládní dluh v % k HDP

10,4

12,4

13,4

13,8

16,2

Platební bilance - finanční účet (bez rezervních assets) – v mil. USD

 

9 měsíců 2011

9 měsíců 2012

9 měsíců 2013

2014

2015

platební bilance – finanční účet

3 946,9

500,2

-2 225,5

-6 797

-11 142

Zahraniční zadluženost, dluhová služba (v mil. USD)

 

Vládní dluhy a vládou garantované závazky

Nevládní dluhy (vč. firemních)

Celkem

2011

62 744

65 576

125 320

2012

69 310

67 608

136 918

2013

75 853

74 179

150 032

2014

78 036

 80 557

157 422

2015*

73 957

81 619 

155 576

* Poznámka: údaje za první tři čtvrtletí 2015

Zdroj: Národní banka Kazachstánu

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V roce 2012 bylo v Kazachstánu celkem 38 bank a 14 organizací s licencí na provádění některých forem bankovních operací včetně 4 společností zabývajících se hypotékami.  K největším bankám v Kazachstánu patří Kazkommertzbank, National Bank of Kazakhstan, BTABank, BankCenterCredit, ATF Bank, SberBank, TsesnaBank apod. V Kazachstánu též působí pobočky několika velkých zahraničních bank včetně The Royal Bank of Scotland Group, Citibank a HSBC. V Kazachstánu je též 34 pojišťovacích společností.

Kazachstánská komerční banka „Mezinárodní banka Alma – Ata“  (MBA) změnila název na „Home Credit Bank“. Nový název banky souvisí se změnou akcionáře banky, kdy nový akcionář Home Credit Group je členem skupiny společností PPF.  

V Kazachstánu již poskytuje finanční služby člen Home Credit Group, a to AO Home Credit Kazachstán. Za necelých deset let působení se více než 900 000 Kazachstánců stalo jeho klienty a patří mu první místo v poskytování spotřebních úvěrů fyzickým osobám na kazachstánském finančním trhu. V současné době nabízí cca 30 programů spotřebního i peněžního úvěrování.

V posledních dvou letech KZ ekonomiku ovlivňují některé negativní trendy na mezinárodním trhu (snížení poptávky na ropu a na kovy) a dále výrazné snížení hodnoty rublu a dalších měn v regionu. Na tuto situaci reagovala Národní banka Kazachstánu v létě 2015 přechodem na plovoucí kurz Tenge.  V průběhu roku 2015 a počátku roku 2016 devalvovalo tenge o cca 50% s tím, že v dubnu 2016 byl směnný kurz 330 tenge za 1 USD a 375 tenge za 1 euro.  

 

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Kazachstánský daňový zákon se jmenuje: Закон Республики Казахстан от 10.12.2008 № 99-IV - Налоговый Кодекс РК 2009 года - Кодекс Республики Казахстан "О налогах и других обязательных платежах в бюджет" (viz. např. http://ru.wikisource.org).

Podle tohoto zákona, v platnosti od 1. 1. 2009, jsou:

  • daň z příjmu právnických osob (daně z příjmů) u nesurovinového sektoru se sazbou 20 %;
  • daň z příjmu fyzických osob se sazbou 10 %;
  • sociální pojištění se sazbou 11 % (ve výjimečných případech 4,5 %);
  • daň z přidané hodnoty (DPH) se sazbou 12%.

Kazachstán má s řadou zemí (s 36-ti), včetně ČR, uzavřenou Smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku. Taková Smlouva má vyšší právní sílu, než ustanovení zákona, a její aplikace je včleněna do procedur popsaných v Části 2., Oddíl VII., Hlava 26., § 206 – § 220 zákona.

Nerezident, právnická osoba, podnikající v KZ prostřednictvím trvalého zastoupení (filiálka, spol. podnik apod.) platí kromě daně z příjmů 20% ještě daň z čistého přijmu 15%.

Nerezident, právnická osoba, mající příjem ze zdrojů v KZ a nepodnikající prostřednictvím trvalého zastoupení, platí kromě daně z příjmu 17,5% ještě:

  • daň z dividendového příjmu 15 %;
  • pojištění podnikatelských rizik 10 %;
  • připojštění 5 %;
  • daň z příjmu z mezinárodních transitů 5 %.

Postup uplatnění Smlouvy o zamezení dvojího zdanění při plném nebo částečném osvobození od placení těchto daní právnických či fyzických osob - nerezidentů je popsán v § 212 – § 216, postup při vracení přeplatků daní, včetně potřebných dokladů, jsou popsány v § 217 - § 220.

DPH 12 % je uplatňována na prodej zboží a služeb, je-li místem odbytu KZ, a na zdaňované dovozy. Bez DPH je vývoz, prodej drahých kovů mezi rezidenty, příjmy z mezinárodních transitů, prodej zboží ve zvláštních zónách a některé další zvláštní případy. Firmy, i zahraniční, s obratem do 255 000 dolarů ročně, DPH neplatí.

DPH se nerezidentům - právnickým či fyzickým osobám vrací. Vracení DPH je v zákoně popsáno v Části 2., Oddíl VIII., Hlava 37., § 272 - § 276 (jejich znění je velmi podobné znění § 80 - § 87 zákona č. 235/2004 Sb.). Opět ale platí, že procedura vrácení je zdlouhavá.

Podle ustanovení zákona je schéma vracení daně z přidané hodnoty následující:

  • prokázání nároku na vrácení DPH;
  • podání žádosti na daňový úřad s doklady o zaplacení daně;
  • kontrola nároku na vrácení DPH daňovým úřadem;
  • vrácení daně.

V případě řešení konkrétní situace v daňové oblasti se doporučuje kontaktovat místní právnické firmy, ev.  i některé větší mezinárodní auditorské firmy, které zde mají zastoupení.

K investičním podmínkám více v kapitole 2.6.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: