Kolik je v České republice živnostníků? Údaje se liší o milion

15. 3. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Zatímco Česká správa sociálního zabezpečení registruje necelý milion osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), analytické firmy pracují s údajem více než dvakrát vyšším. 

Jsou to údaje z jedné země a ze stejného roku, přesto se liší více než dvojnásobně. Řeč je o počtu tuzemských živnostníků. Všimne si toho každý, kdo dlouhodobě sleduje zprávy o tom, jak se v České republice mění počty osob samostatně výdělečně činných.

Zatímco část analýz pracuje s údaji, podle nichž počet živnostníků nedosahuje jednoho milionu, další zdroje uvádějí více než dva miliony podnikajících. Kde je problém?

Ekonomové a analytici totiž pracují s různými zdroji dat. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) uvádí k poslednímu dni roku 2015 v České republice 975 952 živnostníků, kteří vykonávali svoji podnikatelskou činnost.

„Česká správa sociálního zabezpečení vede svou evidenci OSVČ pro potřeby provádění zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dále organizaci a provádění sociálního zabezpečení, důchodového pojištění a nemocenského pojištění,“ vysvětluje Jana Buraňová, vedoucí oddělení komunikace ČSSZ.

Analytická společnost Bisnode naproti tomu uvádí, že za první pololetí roku 2015 působilo v Česku 2 miliony 049 981 živnostníků. Tedy více než dvojnásobek.

„Tento rozdíl je způsoben odlišnou metodikou. Bisnode čerpá data o živnostnících ze Živnostenského rejstříku a Českého statistického úřadu. Sem se bohužel nedostávají podrobnosti o přerušení živnostenské činnosti,“ vysvětluje Milan Petrák, datový specialista Bisnode. 

„Náš údaj je výrazně vyšší než počet podle ČSSZ, protože v seznamu ČSSZ nejsou živnostníci, kteří činnost přerušili či nejsou z jiného důvodu aktivní, a neplatí tedy za sebe pojištění, aniž by živnost zcela ukončili,“ dodává Milan Petrák.

Proč analytici pracují s odlišnými údaji? „Bohužel data ČSSZ nejsou veřejně přístupná, Bisnode z nich tedy nemůže vycházet a není jiný klíč, jak data o fakticky neaktivních živnostnících získat. Obě metodiky jsou správné, i když velký rozdíl v jejich výsledcích nás samotné netěší. Jejich relevantnost pak závisí na dalším použití dat,“ doplňuje Milan Petrák.

V podnikání vede Praha

Další statistiky přitom uvádějí opět odlišné počty. Například Český statistický úřad zveřejnil 11. prosince loňského roku, že živnostníků je v České republice 1 798 199, a údaje se vztahovaly ke konci roku 2014.  Společnost CRIF – Czech Credit Bureau zase uváděla ke konci listopadu roku 2015 celkem 893 672 ekonomicky aktivních fyzických osob podnikatelů.

Podle ČSSZ je nejvíce živnostníků v Praze, kde jich podniká 167 484. Následuje Středočeský (132 525) a Jihomoravský (108 049) kraj. Naopak nejméně podnikatelů je v Karlovarském (23 814) a Libereckém (39 549) kraji.

Zájem o živnostenské podnikání přitom v poslední době klesá. V roce 2014 bylo zaregistrováno přes 62 000 nových podnikatelů. „To je o deset procent méně než v roce 2013 a nejméně od roku 2005. Počet nově registrovaných živnostníků poklesl, na druhou stranu loni vzniklo nejvíce nových firem za posledních sedm let. Zdá se, že Češi podnikají raději prostřednictvím společností s ručením omezeným. To podporuje i fakt, že k založení firmy potřebují jen minimální základní kapitál,“ komentuje statistiky analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Nejvíce nových živnostníků bylo zaregistrováno v Praze (16,9 %), Středočeském (11,6 %), Jihomoravském (10,4 %) a Moravskoslezském (9,2 %) kraji.

Živnostníci patří v České republice také k významným zaměstnavatelům. Ke konci listopadu roku 2015 dohromady zaměstnávali 264 305 zaměstnanců. Jde o 5,2 % ze všech zaměstnaných osob v České republice.

„Spolu se svými zaměstnanci také tvoří téměř 22 % všech ekonomicky aktivních obyvatel České republiky. Zajímavé je, že nejde pouze o drobné podnikatele. Najdeme mezi nimi totiž také živnostníky, kteří zaměstnávají i stovky zaměstnanců anebo vykazují roční tržby přesahující miliardu korun,“ dodává k tomu Jan Cikler, datový analytik portálu www.informaceofirmach.cz. Odhad ročního obratu všech ekonomicky aktivních živnostníků potom přesahuje 835 miliard korun.

Minimálně jednoho zaměstnance má celkem 95 434 fyzických osob podnikatelů, což je desetina (10,68 %) z celkového počtu aktivních živnostníků. Téměř 85 tisíc živnostníků (88,9 %) přitom zaměstnává do 5 osob. Dalších 6 tisíc živnostníků (6,35 %) zaměstnává 6 až 9 lidí a 3300 fyzických osob podnikatelů (3,48 %) zaměstnává mezi 10 a 19 lidmi.

V hlavním městě zaujímají fyzické osoby podnikatelé a jejich zaměstnanci nejvyšší podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Každý čtvrtý ekonomicky aktivní člověk (25,4 %) je v Praze buď živnostník, nebo je u živnostníka zaměstnán.

Počet krachů se zvýšil

Živnostníci však často doplácejí na stav podnikatelského prostředí v zemi. Od listopadu roku 2014 do října 2015 jich zbankrotovalo 8186. Což je o 1020 víc než v předchozím období. Meziročně se tak počet bankrotů drobných podnikatelů zvýšil o 14 procent. Důvodem krachu většiny živnostníků je posílení pozic velkých řetězců a nesplacené faktury.

Problémy mají zejména živnostníci zabývající se prodejem potravin. V České republice existovalo ke konci září tohoto roku 3763 malých a středních firem zaměřujících se na prodej potravin. Za posledních osm let se jejich počet snížil o více než pětinu.

„Na podnikání drobných živnostníků má vliv neustálé posilování pozic velkých řetězců na českém trhu, které drobné podnikatele prakticky vytlačují. Ty se objevují v podstatě ve všech sférách podnikání, jedná se především o nábytkářské, oděvní a potravinářské řetězce. Živnostníci jim totiž nejsou schopni konkurovat cenou ani množstvím nabízeného zboží,“ popsal Jan Malý, ohlášený společník firmy VPI CZ, která se zabývá insolvencemi.

„O posilování pozic velkých řetězců v potravinářské sféře svědčí i to, že počet velkých společností působících v tomto odvětví za osm let vzrostl o 165 firem,“ doplňuje Jan Malý.

Vedle nárůstu počtu velkých řetězů se živnostníci potýkají i se špatnou platební morálkou svých zákazníků. Ta se v Česku řadí k nejhorším v Evropě. Průměrně platí tuzemští podnikatelé své závazky do 45 dnů. „Právě špatná platební morálka větších firem se dlouhodobě podílí na úpadku drobných podnikatelů. Až třetina z nich platí faktury po splatnosti. Sejde-li se takových nezaplacených faktur větší množství, může to být pro živnostníka likvidační,“ uzavírá Jan Malý.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek