Koncepce podpory MSP 2014-2020

11. 1. 2013 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Vzhledem k významu, který sektor malého a středního podnikání již nyní má, a k jeho nezastupitelné úloze v rámci tržní ekonomiky, považuje vláda ČR za nezbytné, aby malí a střední podnikatelé měli pro svoji činnost vhodné prostředí, které jim umožňuje rozvinout jejich schopnost přispívat k ekonomickému růstu a zachování a posilování sociální soudržnosti. Tuto úlohu by malí a střední podnikatelé měli sehrávat v národní ekonomice, ale v rostoucí míře i v rámci evropské či světové ekonomiky.

Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014-2020

1. Preambule

Jednou z priorit vlády ČR je podpora konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů, kteří reprezentují více než 1 milion ekonomických subjektů v České republice, tj. 99,84 % všech podnikatelů. Současně zaměstnávají přes 1,8 mil. zaměstnanců, na vývozu se podílí cca 51 % a na dovozu cca 56 %. Malé a střední podniky hrají významnou roli pro rozvoj endogenního potenciálu jednotlivých krajů v České republice, protože jsou významně podnikatelsky i společensky spjaty s daným regionem a tvoří regionální podnikatelskou páteř.

Vzhledem k významu, který sektor malého a středního podnikání již nyní má, a k jeho nezastupitelné úloze v rámci tržní ekonomiky, považuje vláda ČR za nezbytné, aby malí a střední podnikatelé měli pro svoji činnost vhodné prostředí, které jim umožňuje rozvinout jejich schopnost přispívat k ekonomickému růstu a zachování a posilování sociální soudržnosti. Tuto úlohu by malí a střední podnikatelé měli sehrávat v národní ekonomice, ale v rostoucí míře i v rámci evropské či světové ekonomiky.

Pozitivní dopad z fungování sektoru malého a středního podnikání může být realizován pouze za podmínky, že si tento sektor zachová a dále zvýší svoji konkurenceschopnost, což je možné pouze, bude-li schopen ve zvýšené míře inovovat a snižovat náklady, a získávat tak konkurenční výhodu. Zásadní význam pro dosažení tohoto cíle bude mít zapojení té části sektoru malého a středního podnikání, která je schopna na tuto výzvu reagovat. Proto budou realizována různá opatření a do úvahy bude brána i velikost a doba či obor podnikání, aby tak byla zabezpečena co nejvyšší efektivnost veřejných výdajů. Současně je však i nadále potřebné podporovat vstup do podnikání a jeho rozvoj pro co nejširší spektrum podnikatelů.

Vláda ČR bude usilovat o to, aby podnikatelská aktivita nebyla nadbytečně omezována administrativními bariérami a neefektivností ve fungování státní správy. Zároveň bude i při relativně omezených možnostech i nadále vynakládat veřejné prostředky v souvislosti se zmírňováním dopadů vyplývajících z nižší ekonomické síly malých a středních podnikatelů a vyšší citlivosti na tržní výkyvy, aby tak zachovala a dále posílila jejich přínos pro fungování české ekonomiky. K realizaci koncepce budou využity prostředky ze strukturálních fondů, včetně revolvovaných, které bude i v dalším programovacím období možné používat na podporu rozvoje malého a středního podnikání. Doplňkově v rámci financování podpor pro malé a střední podnikatele bude využito i státního rozpočtu a podnikatelé budou rovněž motivování k využívání prostředků z unijních programů EU66.

2. Strategická vize

Malí a střední podnikatelé budou hrát i nadále v české ekonomice klíčovou roli především v oblasti růstu HDP, zaměstnanosti a zahraničního obchodu. Je nutné, aby konkurenceschopnost malých a středních podniků byla založena především na inovační konkurenční výhodě. Proto byla stanovena následující strategická vize koncepce:

„český podnikatel = nápady, sebevědomí, konkurenceschopnost a prosperita"

Strategická vize této Koncepce MSP 2014+ představuje českého malého a středního podnikatele jako ekonomický subjekt, který má svou konkurenceschopnost založenou na:

  • kvalitních a konkurenceschopných výrobcích a službách;
  • kontinuálním zvyšování inovační kapacity;
  • schopnosti produkovat nové nápady a větším uplatňování ochrany duševního vlastnictví;
  • schopnosti využívat znalostí a výsledků výzkumu vytvořených především v domácích výzkumných organizacích;
  • schopnosti reagovat pružně na požadavky zákazníků a promítat je do inovovaných produktů;
  • uplatnění dovedností vyplývající z efektivního využívání internetu a ICT;
  • kvalitativní i cenové výhodě;
  • schopnosti prosadit se na mezinárodním trhu a dále kvalitativně a kvantitativně expandovat;
  • účinné přeshraniční spolupráci.

3. Globální a hlavní cíle

Globálním cílem Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014-2020 je kontinuální posilování konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti malých a středních podnikatelů založené na kvalitním podnikatelském prostředí, na využití a rozvoji jejich inovačního potenciálu, znalostech a vzdělávání (upgrading malých a středních podniků k podnikání založenému na inovační konkurenční výhodě a posunu výše v hodnotových řetězcích), internacionalizaci vyplývající z vnitřního trhu EU a perspektivních trhů ve třetích zemích a celkovém snižování energetické náročnosti podnikání.

Hlavní cíle

  1. Posílení postavení malých a středních podnikatelů v české ekonomice a růst konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů v evropském a světovém kontextu.
  2. Rozvoj a zkvalitňování podnikatelského prostředí a zvyšování kvality poradenských služeb pro MSP, včetně zvýšení atraktivity technického a přírodovědného vzdělávání, posílení a rozvoje technické inteligence.
  3. Posílení inovační schopnosti a efektivního nakládání s duševním vlastnictvím malých a středních podnikatelů a rozvoj podnikatelské a inovační infrastruktury.
  4. Snižování energetické a materiálové náročnosti při podnikání malých a středních firem.

Indikátory zvolené jak pro hlavní cíle, tak i pro jednotlivé oblasti podpory (viz kapitola 10, Tabulka č. 17: Strategické priority a oblasti podpory Koncepce podpory MSP na období 2014-2020), představují především základní soustavu pro vyhodnocování splnění cílů a účinnosti jednotlivých opatření. V rámci operačního programu či národních programů bude tato soustava indikátorů dále upřesněna a rozšířena.

Indikátory hlavních cílů
Hlavní cíle Indikátor
Posílení postavení malých a středních podnikatelů v české ekonomice a růst konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů v evropském a světovém kontextu.
  • Podíl MSP na HDP
  • Postavení ČR v rámci konkurenceschopnosti podle Světového ekonomického fóra
  • Počet podpořených projektů MSP (počet podniků)
  • Přidaná hodnota (% přírůstek přidané hodnoty)
  • Počet exportních MSP
  • Podíl exportu MSP na celkovém exportu
  • Počet exportních MSP do zemí mimo EU
Rozvoj a zkvalitňování podnikatelského prostředí a zvyšování kvality poradenských služeb pro MSP, včetně zvýšení atraktivity technického a přírodovědného vzdělávání, posílení a rozvoje technické inteligence.
  • Počet podniků usazených ve VTP a inkubátorech
  • Počet podniků zainvestovaných rizikovým kapitálem
  • Počet podpořených projektů MSP (počet podniků)
  • Přidaná hodnota MSP (% přírůstek přidané hodnoty)
  • Počet studentů technických oborů - SŠ (zejména odborných učilišť), VŠ
  • Realizovaná spolupráce firem a SŠ či VŠ (počet SŠ, VŠ zapojených do spolupráce)
  • Počet dní a výše nákladů pro založení podnikání
Posílení inovační schopnosti a efektivního nakládání s duševním vlastnictvím malých a středních podnikatelů a rozvoj podnikatelské a inovační infrastruktury.
  • Počet udělených patentů, ochranných známek, zapsaných užitných a průmyslových vzorů
  • Komerční využití ochrany duševního vlastnictví (příjmy z licencí apod.)
  • Podíl podniků s inovačními aktivitami
  • Tržby u produktově inovujících podniků
  • Podíl výdajů podnikatelských subjektů na VaV na HDP
  • Počet podpořených projektů MSP
  • Přidaná hodnota (% přírůstek přidané hodnoty)
Snižování energetické a materiálové náročnosti při podnikání malých a středních firem.
  • Úspora energie (GJ)/rok
  • Instalovaný výkon (MW)
  • Vyrobená energie z obnovitelných zdrojů (MWh/rok)
  • Podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie
  • Počet podpořených projektů MSP

(Zdroj: MPO)

4. Strategické priority

V rámci Koncepce MSP 2014+ jsou vymezeny čtyři strategické priority - Kultivace podnikatelského prostředí, rozvoj poradenských služeb a vzdělávání pro podnikání, Rozvoj podnikání založeného na podpoře výzkumu, vývoj a inovací, včetně inovační a podnikatelské infrastruktury, Podpora internacionalizace MSP a Udržitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice. Opatření se pak zaměří především na podporu a rozšiřování inovačních kapacit a infrastruktury pro malé a střední podniky, zlepšení spolupráce mezi podnikateli a akademickou a výzkumnou sférou (spolu s rozvojem vzdělávání pro podnikání), větší zpřístupnění zahraničních trhů pro MSP, zlepšení kvality poskytovaných poradenských služeb pro podniky či zlepšení technických a netechnických kompetencí MSP samotných. Důležitým opatřením je i zvýšení energetické účinnosti a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Strategické priority byly naformulovány na základě strategických dokumentů EU a ČR, analýz a studií MPO a dalších resortů, konzultací se širokou odbornou veřejností a provedené analýzy názorů malých a středních podniků v ČR67, kterou zpracovala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Vláda ČR se chce zaměřit především na podporu schopnosti malých a středních podnikatelů vytvářet inovace, ať už v technické, či netechnické podobě. Inovace jsou v této Koncepci MSP 2014+ chápány jako68:

zavedení nového nebo podstatně zlepšeného produktu (výrobku nebo služby), nebo procesu, nové marketingové metody nebo nové organizační metody v podnikatelských praktikách, organizaci pracoviště nebo externích vztahů.

Faktor inovační schopnosti malých a středních podniků hraje důležitou roli také pro internacionalizaci, tzn. schopnost prosadit se na zahraničních trzích. Převážná část oborů a aktivit v České republice se nachází ve druhé fázi vývoje konkurenceschopnosti, tedy konkurenceschopnosti založené na efektivnosti (i když stále jsou i obory či firmy, kde převažující konkurenční výhodou je cena faktorů), proto chce vláda ČR podpořit prostřednictvím Koncepce MSP 2014+ zejména upgrading malých a středních podniků směrem k inovační konkurenční výhodě, tzn. posun MSP z druhé do třetí fáze z pohledu zdrojů konkurenceschopnosti (viz Obrázek č. 5).

4.1 Strategická priorita č. 1 – Kultivace podnikatelského prostředí, rozvoj poradenských služeb a vzdělávání pro podnikání

Zlepšování podnikatelského prostředí v ČR

Podnikatelské prostředí tvoří široká škála podmínek pro podnikání v oblasti legislativy, institucionální infrastruktury a fungování trhů a představuje tak jeden ze základních faktorů ekonomického rozvoje.

Kvalitní a podnikatelsky přívětivé prostředí je jednou z podmínek růstu konkurenceschopnosti podniků a současně tak i základním předpokladem růstu konkurenceschopnosti ekonomiky. Stabilní a kultivované podnikatelské prostředí přispívá také k tvorbě příznivých podmínek pro vytváření pracovních míst.

Podnikatelské prostředí je formováno celou řadou faktorů a pro jeho zkvalitňování je zásadní usnadňovat podnikání zejména malým a středním podnikům. V současné fázi přípravy Koncepce MSP 2014+ je ale obtížné specifikovat, co bude aktuální v kultivaci podnikatelského prostředí při vstupu do roku 2014 a dále. Podnikatelské prostředí ale stále musí být transparentní, stabilní a motivační a také musí mít co nejjednodušší pravidla, jen nezbytnou míru regulace a jednoduché administrování. Abychom k takovéto kvalitě podnikatelského prostředí směřovali, nelze slevit z úsilí, které bylo – spolu s vhodnou kombinací podpor podnikání – nastartováno již v roce 2008, a to projektem snižování administrativní zátěže podnikatelů (podrobněji v kapitole 3 Analýza podnikatelského prostředí ČR z pohledu hodnocení administrativní zátěže podnikatelů).

Přestože se kultivaci podnikatelského prostředí věnuje trvalá a vstřícná pozornost, nelze nemít na zřeteli dvě zásadní kritické a oprávněné připomínky k tomuto procesu, a sice:

  • že nová legislativa vytváří stále „další a další“ novou právní a i administrativní zátěž;
  • že nejsou využívány dostatečně řádně stávající mechanizmy legislativy a ostatních pravidel k nápravě současného stavu některých oblastí podnikání.

Proto bude třeba, aby byla maximální pozornost upřena také k těmto oblastem:

  • posuzování dopadu navrhované legislativní změny na MSP jako nedílné součásti legislativního procesu (RIA);
  • promítání požadavků legislativy EU do českého právního řádu „jen“ v nezbytném/potřebném rozsahu;
  • zveřejňování právních předpisů v dostatečném předstihu před jejich účinností;
  • dodržování režimu pro dovoz a vývoz zboží, celních, daňových, technických a zdravotních předpisů a důslednou činnost orgánů Celní správy;
  • stimulování podnikatelů a zaměstnanců ke zvyšování kvalifikace;
  • zabezpečení podpory technické normalizace, metrologie a zkušebnictví v souladu s potřebami trhu a společnosti s cílem zvýšení konkurenceschopnosti MSP, apod.

Pro kultivaci podnikatelského prostředí je také důležitá participace zástupců malých a středních podnikatelů v legislativním procesu na národní, ale i evropské úrovni. Účast komor, asociací MSP a svazů je nezbytná jak v počátcích návrhu, tak i při implementaci přijatých legislativních aktů.

V rámci této strategické priority budou mimo jiné podpořeny i projekty malých a středních podnikatelů orientované na kultivaci českého podnikatelského prostředí. V této souvislosti bude tedy podpora zaměřena na zavádění managementu kvality a pozornost se bude také soustředit na podporu dobrovolných přístupů a rozvoj společenské odpovědnosti podniků (koncept CSR) včetně podpory sociálního podnikání.

V současné době se řada malých a středních podniků, které vznikly převážně v 90. letech, začíná také potýkat mj. i s problémem předání firmy a jejího úspěšného pokračování po odchodu jejího majitele. Předání podniku, ať už další generaci, či někomu z firmy nebo zvenčí, je poměrně složitý proces a musí být proto plánováno dostatečně dopředu a velmi pečlivě. Majitelé často nemají znalosti ani zkušenosti na to, aby si poradili s právními, daňovými a administrativními náležitostmi, které jsou s tím spojeny. Mnohým z nich v předání brání i jistá psychologická bariéra. Pokud předání podniku proběhne mezi generacemi a podnik tak zůstane v rodině, je to asi nejjednodušší a pro majitele mnohdy nejpříjemnější řešení. Zvlášť pokud je nástupcem přímý potomek. Pohled na jeho schopnosti však musí být nezaujatý a také na to musí být potomek připravený, i tak to není jednorázový akt ve smyslu právním nebo ekonomickém, ale je to mnohem komplikovanější. Z tohoto důvodu bude za účelem zvýšení počtu úspěšných převodů podniků poskytována odborná příprava a podpora, včetně informačních kampaní zdůrazňujících nutnost včasné přípravy na převod podniku.

Z důvodu posílení konkurenceschopnosti a k naplnění opatření vyplývajících ze Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Strategická vize pro evropské normy – další pokroky v posílení a urychlení udržitelného růstu evropského hospodářství do roku 2020, je nezbytné podpořit usnadnění přístupu malých a středních podnikatelů k technickým normám, jejich míru informovanosti o možnostech přístupu k technickým normám a jejich zapojení do procesu tvorby technických norem na národní úrovni. Podpora je rovněž nutná k účasti národních organizací zastupujících malé a střední podniky a společenské subjekty včetně případné finanční podpory v evropském normalizačním systému. Naplnění těchto cílů je předpokládáno například ve formě tvorby tematických příruček, návodů, metodik nebo obdobných dokumentů, které pomáhají zapojení jednotlivých skupin do normalizační práce nebo usnadňují orientaci v systému českých technických norem (ČSN), resp. v systému požadavků stanovených právními předpisy.

S technickou normalizací úzce souvisí právní rámec volného trhu výrobků, kde by významnou roli mělo sehrát vzdělávání i poradenství v oblasti tzv. technické harmonizace, tj. vazby právních předpisů a technických norem, tedy oblast posuzování shody – certifikace a akreditace. Rámec technické harmonizace doplňuje i metrologie. Zde je možno využít jak přímé formy vzdělávání, tak i poradenství na informačních internetových portálech (MPO, ÚNMZ, HK apod.).

Efektivnější poradenské služby pro podnikatele

Pro malé a střední podniky je v současné době mimo jiné klíčové získávání informací např. o podporách či podnikatelské legislativě, a to především ve vztahu k zahraničí, ochraně duševního vlastnictví, ale také zlepšování netechnických kompetencí v oblasti strategického řízení a inovačního managementu. Proto budou informace poskytovány prostřednictvím k tomu vytvořených kanálů (např. BusinessInfo.cz) a podpora bude také zaměřena na zvyšování kvality poradenských služeb. Je nutné nabídnout malým a středním podnikatelům také nový typ poradenských služeb inovačního typu jako mentoring69, technologický scouting70, koučing71, market intelligence72 či technologický foresighting73, který jim pomůže lépe a efektivněji vytipovat oblasti, ve kterých mají potenciál a schopnosti dlouhodobě obstát v globální soutěži. Nové typy poradenských služeb jsou zároveň vhodné pro přípravu začínajících podniků na vstup rizikového kapitálu. Zejména v hospodářsky slabých regionech (jako např. v regionech vymezených pro roky 2010-2013 usnesením vlády ČR č. 141/2010 jako regiony se soustředěnou podporou státu) bude pokračovat podpora i základních poradenských služeb. V rámci poradenských služeb bude velký důraz kladen také na zvyšování finanční gramotnosti podnikatelů. Tyto znalosti jsou nezbytné z hlediska správného řízení ať už vlastních finančních prostředků podniku, tak i cizích zdrojů, a souvisí i s možností kapitálového vstupu do podniku.

Důležitou oblastí podpory je také podpora poradenských služeb pro rozvoj poskytování ochrany duševního vlastnictví, která má velký význam nejen pro postavení, ale i konkurenceschopnost podniků na trhu. Chráněné duševní vlastnictví usnadňuje volit obchodní strategii, získání nového kapitálu a investovat zpět do výzkumu, vývoje a inovací. V oblasti patentové ochrany a podpory transferu technologií je třeba zvýšit informovanost českých podnikatelů o možnostech ochrany práv duševního vlastnictví a o významu ochrany technických a kreativních řešení prostřednictvím patentů. Pomocí nástrojů finanční podpory pro registraci a udržování patentů je třeba usnadnit přístup k patentové ochraně, aby byly firmy a výzkumné organizace schopny v co největší míře využívat jak národní, tak zahraniční (či mezinárodní) systémy patentové ochrany a další ochrany duševního vlastnictví, a poskytnout dostatečnou podporu při využívání a komercializaci udělených patentů. Současně je důležité zaměřit se na zlepšení vymahatelnosti práv z duševního vlastnictví. Další významnou součástí rozvíjení trhu služeb týkajících se přístupu k patentovým informacím je také nabídka placených cílených rešerší pro MSP či výzkumníky zahajující podnikání, provádění a podpora průmyslově právního auditu, asistence a poradenství pro účinnou právní ochranu duševního vlastnictví a podpora při zavádění vynálezů, či poskytování licencí.

Pro rozvoj inovativních poradenských služeb bude využito podnikatelských a inovačních center, vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů, které nabízejí v současnosti spíše základní poradenské služby. V této souvislosti bude zavedena podpora na zkvalitnění a rozšíření poskytovaných poradenských služeb, např. ve formě podpory transferu zahraničních zkušeností již zavedených vědeckotechnických parků či podnikatelských inkubátorů.

Podpora bude také zacílena na rozvoj podnikavosti. Zde budou podporovány aktivity, jako je pořádání soutěží o nejlepší podnikatelský záměr či zakládání firem. V této souvislosti budou podporovány i specifické soutěže pro podporu žen podnikatelek jako např. podnikatelka roku apod. Dalším typem podporovaných projektů bude financování přípravy a realizace manažerských praxí studentů středních a vysokých škol.

Vzdělávání pro podnikání

Další důležitou oblastí, která bude podporována v této strategické prioritě, je rozvoj vzdělávání pro podnikání. V této souvislosti budou podpůrné nástroje zaměřeny především na rozvoj dalšího profesního vzdělávání zaměstnavatelů, tj. malých a středních podniků, a zaměstnanců formou prohloubení, rozšíření, zvýšení, obnovení či udržení kvalifikace a také na získání klíčových dovedností zvyšujících udržitelnost zaměstnání v rámci daného malého a středního podniku. V rámci vzdělávání budou také podnikatelé (zaměstnavatelé) motivováni k flexibilnějšímu zaměstnávání a odměňování. Dále se bude proškolování podnikatelů orientovat i na zvýšení jejich přehledu v nových specifických právních předpisech. Využívání těchto nástrojů je důležité zejména při poklesu výkonnosti ekonomiky. Podporovanou aktivitou bude rovněž tvorba podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance, příprava podnikových lektorů a podpora všech forem vzdělávání pro přípravu na konkrétní pracovní pozici.

V rámci podpory vzdělávání je také nezbytná podpora technických oborů, a to hned z několika důvodů. Nejvýznamnějším je nedostatek kvalifikovaných pracovníků a s tím související převis poptávky po pracovnících v technických oborech na trhu práce, což potvrdila také analýza potřeb zaměstnavatelů provedená v listopadu 2011 Hospodářskou komorou ČR. Podle této analýzy má 60 % firem problém sehnat potřebné pracovní síly a z tohoto počtu pak více než dvě třetiny uvedly, že obtížně shání zejména kvalifikované pracovníky v technických profesích. Dalším současným problémem je kompetence absolventů českých technických škol, která často neodpovídá očekáváním a potřebám zaměstnavatelů, a také atraktivita oborů mezi studenty. Rozdíl mezi kvalitou absolventů a požadavky zaměstnavatelů se prohlubuje z důvodu toho, že podniky požadují stále vyšší kvalitu znalostí a dovedností, v souvislosti s tím se tento rozdíl zvětšuje především v odvětvích, kde je technologický pokrok rychlý a školy tak nestačí přizpůsobovat studijní plány aktuálním potřebám a ani nedisponují dostatkem finančních prostředků. Důležité tedy je zaměřit se na podporu a propagaci řemeslných oborů na učňovských školách a technických oborů na středních a vysokých školách a motivovat žáky a studenty studovat tyto technické obory, současně také zkvalitňovat výuku technických oborů, včetně praxe, a zvyšovat kooperaci vzdělávacího systému s podniky.

Přístup MSP k financím

Vyhodnocení dotazníkového šetření, které probíhalo v souvislosti s přípravou Koncepce MSP 2014+, potvrdilo již známý fakt, a to problematický přístup malých a středních podnikatelů k finančním prostředkům. To se týká zejména drobných podnikatelů, kteří ve čtvrtině případů uvedli přístup k financím jako největší problém, se kterým se v současné době potýkají.

Stejný problém v podobě dostupnosti soukromých prostředků pro zakládání a rozvoj podniků se týká také inovačně zaměřených malých a středních podniků, a to především v raných fázích rozvoje (tzv. early stage – seed a start-up). Počet spin-off firem také zůstává nadále nízký, což pramení mj. z nedostatečné podpory tržních souvislostí při vzdělávání v technických oborech.

V tomto ohledu je vhodné zaměřit podporu inovativních MSP i na fázi před samotným založením firmy, tzv. pre-seed. Ve fázi pre-seed dochází k identifikaci potenciálu komercializace výsledků výzkumu a vývoje např. na univerzitě. Analýza VaV může označit některé projekty jako vhodné ke komercializaci v podobě založení nového podniku, tzv. spin-off.

Začínající inovační podniky obecně v Česku ke svému rozvoji a překlenutí počátečních obtíží podnikání potřebují mj. podnikatelské know-how, které typicky nositelé technických řešení nemají. To jim mohou poskytnout vhodně zacílené poradenské služby, které pomohou začínajícím podnikatelům sestavit kvalitní business plán a prostřednictvím kouče zajistí první kroky v jeho provádění.

Dalším navazujícím krokem v podpoře začínajících inovačních MSP je financování jejich rozvoje rizikovým kapitálem. Podniky tradičně prostředky na svůj rozvoj získávají především prostřednictvím bankovních úvěrů, na ty však začínající firmy většinou nedosáhnou. Navíc v ČR dosud nefunguje dostatečně rozsáhlá síť business angels a fondů rizikového kapitálu ochotných investovat do malých a vysoce rizikových projektů MSP v raných fázích rozvoje.

Kromě úvěrových a záručních nástrojů se proto v případě inovativních MSP jeví vhodné využít finanční nástroje zahrnující rizikový kapitál – seed a venture kapitálové fondy. Tento způsob financování je vhodný jak pro firmy usazené v podnikatelských inkubátorech a vědeckotechnických parcích (včetně spin-off), tak pro další typy MSP orientovaných na inovace. Pro období 2014-2020 již bude k dispozici zkušenost v podobě realizace pilotního seed fondu OPPI.

V budoucím programovacím období tedy bude kladen větší důraz na návratné finanční nástroje než doposud. Návratné nástroje typu úvěr, záruka či přímý kapitálový vstup (private equity) jsou zaměřeny na ekonomicky zdůvodnitelné projekty s reálnou schopností dosažení požadované návratnosti a jejich charakteristickým rysem je naplnění tří kladených požadavků: efektivnosti, účelnosti a udržitelnosti. Mezi jejich největší výhody patří revolvingový charakter fondů, mobilizace soukromých zdrojů, rychlé vyřizování žádosti a proplácení prostředků. Navíc je možné tyto nástroje kombinovat s financováním formou dotací. Právě díky vybudování zdravého a spolehlivého systému finančních návratných nástrojů vznikne možnost dlouhodobého „recyklování“ finančních zdrojů. V budoucím programovacím období poroste také důležitost podpory poskytované formou blendingu74, jehož výhodou je výrazný pákový efekt. V rámci strukturálních fondů však i nadále bude podpora poskytována ve většině případů formou dotací.

Další možnost podpory prostřednictvím finančních nástrojů po roce 2014 budou představovat unijní programy EU pro oblast VaVaI a podnikání (především COSME a Horizont 2020), programy mezinárodní spolupráce ve VaVaI, a zejména pro drobné podnikatele budou tuto možnost skýtat pravděpodobně také i národní programy. Ty jsou mimo jiné klíčové pro podporu oborů, které nemohou být podpořeny z operačních programů, a hlavně také pro podporu podnikatelů z regionů, které nebudou zahrnuty do podpory ze strukturálních fondů EU. Kromě finančních nástrojů by podpora měla směřovat i na sítě informující podnikatele o možnostech jejich účasti zejména v unijních programech EU, včetně pomoci s projektovou přípravou (jako jsou Enterprise Europe Network a Národní kontaktní místa) a i aktivním vyhledáváním takových příležitostí.

V této prioritě bude část podpory zaměřena i na začínající podnikatele. Zejména v hospodářsky slabých regionech (jako např. v regionech vymezených pro roky 2010-2013 usnesením vlády ČR č. 141/2010 jako regiony se soustředěnou podporou státu) je nutné podporovat právě tuto skupinu podnikatelů, která se může rekrutovat i z řad dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob ohrožených či postižených sociální exkluzí. Pro začínající podnikatele bude klíčová podpora prostřednictvím zvýhodněných úvěrů, záruk, kapitálových vstupů (venture kapitál) a také poradenství. V této souvislosti bude využito zkušeností z realizace programů s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a pilotního projektu Seed fond v rámci Operačního programu podnikání a inovace na období let 2007 až 2013. Tyto nástroje tak mohou napomoci k realizaci inovativních projektů v obtížné rané fázi podnikání. Cílem také bude povzbudit zájem obyvatel ČR o podnikání, a to nejlépe v high-tech oborech, což by významně přispělo i k celkovému zvýšení diverzifikace české ekonomiky.

Poslední podporovanou oblastí bude podpora malých a středních podnikatelů ve veřejných zakázkách v České republice, i v zahraničí. V této souvislosti jim bude poskytována záruka za návrh do veřejné zakázky, která je požadována při vyhlašování veřejné zakázky a je často limitujícím faktorem pro účast malých a středních podniků v těchto veřejných zakázkách. Poskytnutí záruky za návrh do veřejné zakázky umožní malým a středním podnikatelům účast ve veřejných zakázkách bez nutnosti vázat své finanční prostředky ke složení jistoty. Pro větší zpřístupnění veřejných zakázek malým a středním podnikatelům budou také podporována speciální školení, která zlepší orientaci podnikatelů v zákoně o veřejných zakázkách, zejména pak s ohledem na zadávací dokumentace a postupy ve výběru uchazečů, a také poskytování informací (BusinessInfo.cz).

Oblasti podpory:

  • Zlepšování podnikatelského prostředí;
  • Snižování administrativní zátěže;
  • Podpora zavádění managementu kvality;
  • Podpora zapojení malých a středních podnikatelů do oblasti technické normalizace;
  • Zvyšování kvality poradenských služeb a zvyšování informovanosti;
  • Inovativní poradenské služby pro podnikání založené na znalostech – mentoring, technologický scouting, koučing, market intelligence a technologický foresighting;
  • Rozvoj poradenských služeb na podporu ochrany a nakládání s duševním vlastnictvím;
  • Rozvoj poradenských služeb pro strategické řízení podniku a inovační management, včetně poradenství při ukončení podnikání a předávání firem;
  • Podpora podnikavosti (pořádání soutěží o nejlepší podnikatelský záměr či zakládání firem);
  • Rozvoj vzdělávání pro zkvalitnění netechnických kompetencí firem včetně rozvoje klíčových dovedností;
  • Podpora technického vzdělávání a speciálních školení;
  • Podpora infrastruktury pro firemní vzdělávání a školení, včetně rozvoje školicích středisek;
  • Podpora sociálního podnikání včetně CSR;
  • Podpora začínajících malých a středních podnikatelů pomocí finančních nástrojů;
  • Podpora školení pro větší zapojení MSP do veřejných zakázek;
  • Podpora MSP v rámci veřejných zakázek prostřednictvím záruk za návrh do veřejné zakázky.

4.2 Strategická priorita č. 2 – Rozvoj podnikání založeného na podpoře výzkumu, vývoje a inovací, včetně inovační a podnikatelské infrastruktury

Tato strategická priorita je orientována na podporu počáteční fáze podnikání inovativních malých a středních podniků a následný rozvoj jejich podnikání a zahrnuje rovněž podporu rozvoje podnikatelské a inovační infrastruktury s důrazem na podporu spolupráce firem a výzkumných organizací.

Hlavním cílem je podpora upgradingu malých a středních podniků k podnikání založenému na inovační konkurenční výhodě.

Výzkumné, vývojové a inovační aktivity MSP a spolupráce s výzkumnými organizacemi

Mezi hlavní výzvy v oblasti posílení konkurenceschopnosti patří zvýšení soukromých výdajů na výzkum, vývoj a inovace. Cílem je zvýšit angažovanost a motivaci malých a středních podniků financovat výzkum a vývoj, a to jak vlastní, tak i externí nakoupený od jiné soukromé společnosti či veřejné instituce. V rámci této priority budou podporovány především inovační aktivity a kooperační vazby v oborech s vysokou přidanou hodnotou, klíčových technologií a s růstovým potenciálem zaměřené na technické i netechnické inovace. Důraz bude kladen na podporu vlastních výzkumných a vývojových kapacit nejlépe s mezinárodním prvkem. Dále budou podporovány aktivity zaměřené na rozvoj digitální ekonomiky a center progresivních ICT služeb.

Prostřednictvím této priority dojde k přímé podpoře inovačních projektů malých a středních firem a klíčovým faktorem bude především přenesení výsledků výzkumu a vývoje, případně dalších nových znalostí do praxe. Výsledkem poskytnutých podpor bude zvýšení konkurenceschopnosti MSP, vznik nových pracovních příležitostí a pozitivní dopad na životní prostředí a společnost prostřednictvím inovací v oblasti používaných technologií. Absence moderních technologických zařízení je jedna z přetrvávajících bariér konkurenceschopnosti českých podnikatelů, nicméně samotná investice do těchto zařízení sama o sobě tuto konkurenceschopnost neposílí. Sofistikované investice musí být doplněny rozvojem vlastních znalostních a vývojových aktivit a rozvojem samotného výrobního produktu, tzn. ne pouze nákupem inovací. V rámci těchto aktivit se zejména bude posuzovat jaká je vazba nakupované technologie na strategické cíle firmy, jaká je vazba na rozvoj vlastních vývojových a inovačních aktivit a tvorbu vlastního unikátního know-how a také vazba na expanzi na nové trhy.

Ke zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů napomáhá i špičkový design. Proto bude součástí podporovaných činností i podpora při začleňování designu do podnikatelské strategie malých a středních podniků, pomoc při výběru vhodného designéra, vytvoření podmínek pro účinnou spolupráci designéra s podnikateli, částečná úhrada finančních nákladů na vytvoření autorského díla a propagace takto vzniklých nových produktů s kvalitním designem.

Tato priorita je dále také zaměřena na posílení konkurenceschopnosti MSP prostřednictvím podpory rozvoje progresivních ICT v podnicích. Sektor ICT se stává stále důležitější, stále zvyšuje svůj podíl na fungování podniků i na tvorbě HDP. Současně ICT podporují i inovační procesy v ostatních odvětvích.

V rámci podpory inovačního podnikání hraje velmi významnou roli navázání spolupráce malých a středních podniků s vysokými školami (zejména s technickými a přírodovědnými obory) a výzkumnými institucemi. Nástroje na podporu spolupráce by měly směřovat postupně od společných diplomantů a doktorandů až po profesorské židle, případně na další nástroje podporující horizontální mobilitu mezi výzkumnými organizacemi a podniky. Malé a střední podniky potřebují v rané etapě především snížit rizika a náklady při vyhledávání vhodných partnerů z vědecko-výzkumného sektoru, proto bude podporován transfer znalostí a technologií mezi výzkumnými organizacemi a podniky, např. prostřednictvím inovačních voucherů. Přínosem inovačních voucherů bude snížení nákladů malých a středních firem, zvýšení dostupnosti specializovaných měřících, testovacích a výzkumných služeb pro malé a střední podniky a také dojde k motivaci výzkumných organizací, aby aktivně vytvářely v rámci své organizační struktury vnitřní podmínky a přístupy, které budou malým a středním podnikatelům vyhovovat. Inovační vouchery pomohou odbourávat bariéry vzájemné nedůvěry firemního a akademického sektoru.

Další možnosti pro zintenzivnění spolupráce mezi malými a středními podnikateli a vysokými školami jsou tzv. profesorské židle. Tento nástroj je založen na principu sdíleného financování vícero malých a středních firem, které umožní do regionu přivést či následně udržet špičkové vědecké pracovníky, profesory, včetně zahraničních výzkumníků. Tento typ podpory výrazně přispěje k rozvoji spolupráce mezi akademickým a podnikovým sektorem a současně vytvoří podmínky pro větší přínos výzkumu pro danou regionální či místní ekonomiku.

Bude podporován transfer znalostí a zkušeností z univerzit a výzkumných center do malých a středních podniků. Zde bude využito znalostí z programovacího období 2007 až 2013, konkrétně z projektu s britskou University of Salford75. Podpora bude směřována především na zvýšení mobility akademických a výzkumných pracovníků, čímž dochází k intenzivnějšímu přenosu nekodifikovatelných znalostí.

Na kvalitu spolupráce mezi podnikateli a akademickou sférou, ale i mezi podnikateli navzájem, mají významný vliv i intermediální instituce typu komor, asociací, svazů či klastrů. Tyto instituce mohou napomoci při zprostředkování vzniku konkrétní zacílené spolupráce dosud neznajících se partnerů. Proto budou poskytovány koordinační a vyhledávací granty zacílené na tento intermediální sektor.

Inovační a podnikatelská infrastruktura

Podnikatelské aktivity ve výzkumu, vývoji a inovacích jsou ve většině případů spojeny s investicemi do technologického, ale i laboratorního vybavení. Malí a střední podnikatelé, kteří tyto aktivity v oblasti VaVaI realizují jen zřídka, mohou využít služeb výzkumných organizací, jako jsou vysoké školy či výzkumné ústavy, které disponují špičkovým vybavením a technologiemi. Při častějších výzkumných činnostech ovšem podnikatelé potřebují tato technologická a laboratorní zařízení nakoupit a přizpůsobit vlastním specifickým podmínkám. V takovémto případě se jedná o finančně velmi náročnou investici pro malé a střední podnikatele, a proto bude v rámci této strategické priority podporována.

V současném i předchozím programovacím období ČR investovala značné prostředky do rozvoje technické infrastruktury vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií. Na počátku období 2014+ tak bude prakticky ve všech krajích připravena technická infrastruktura pro fungování těchto podpůrných institucí. Je ale nezbytné se neomezit pouze na část fyzické výstavby, ale soustředit se na dlouhodobou péči o tyto nemovitosti a na rozvoj potřebné škály a zejména kvality poskytovaných služeb podporujících inovativní podnikání.

V rámci této priority budou podpořeny projekty, jejichž cílem bude rozvoj podnikatelské infrastruktury. V této souvislosti je nutné především zmínit rozvoj průmyslových zón a parků, regeneraci brownfieldů za účelem další podnikatelské činnosti či rozvoj především stávajících podnikatelských inkubátorů a inovačních center, které umožňují zejména malým a středním podnikatelům založit své podnikání a následně i jeho rozvoj. Začínajícím podnikatelům poskytují vhodné startovací podmínky pro fungování podniku a mimo podnikatelských prostor jim nabízejí také kancelářskou infrastrukturu, administrativní služby a odborné poradenství.

Budování podpůrné podnikatelské infrastruktury v regionech je dobrý předpoklad pro rozhodnutí podnikatelů či velkých nadnárodních firem přinést zamýšlenou investici právě do určitého regionu, a tím pak následně snížit nezaměstnanost v tomto regionu a také zvýšit jeho ekonomickou prosperitu.

Podpora inovací prostřednictvím poptávkových nástrojů

V návaznosti na zkušenosti z předešlého programovacího období a vyhodnocení současné situace bude podpořen rozvoj klastrových iniciativ jak z hlediska horizontální dimenze spolupráce (mezi MSP a institucemi podobného či doplňkového zaměření), tak i vertikální spolupráce (mezi firmami, jejichž produkty na sebe navazují v rámci hodnotového řetězce). Podpora se bude zaměřovat zejména na projekty kolektivního výzkumu odpovídající inovačním potřebám malých a středních podniků v dané technologické oblasti a projekty s potenciálem posunu odvětví na vyšší technologickou úroveň. Důležitou oblastí je také větší zapojení klastrů do evropského výzkumného prostoru a posílení jejich přeshraničních aktivit.

Mnoho příležitostí pro uplatnění inovací je v institucích veřejného sektoru, zejména v institucích, kde jsou nezbytné špičkové technologie (např. nemocnice, vojenské a bezpečnostní instituce apod.). Na tyto příležitosti je však třeba vhodně upozornit ve formě poptávky, aby na ně firmy, včetně malých a středních, mohly reagovat. Za tímto účelem vznikne v ČR nástroj, který tento problém bude řešit prostřednictvím kombinace koordinace poptávky veřejných institucí po inovativních řešeních a financování projektů firem v podobě veřejných soutěží na cílený VaV. Cílem této priority bude vytvoření nástroje obdobného britskému programu Small Business Research Initiative (SBRI)76 či jeho ekvivalentu z jiných zemí (např. Nizozemsko). Program vytvoří poptávku po inovativních produktech či technologiích prostřednictvím koordinace a selekce poptávky institucí veřejného sektoru, přičemž vývoj inovativního řešení konkrétního problému bude podpořen z veřejných zdrojů. Současně bude program motivovat firmy k hledání vhodných partnerů pro spolupráci, čímž se veřejné prostředky dostanou přes podpořené firmy do výzkumných organizací. V případě vývoje úspěšného řešení vzniknou nové obchodní příležitosti (nejen v rámci ČR) a zvýší se konkurenceschopnost firem. Vedle samotného vývoje nového řešení je významnou formou podpory zavedení anebo jeho prověření přímo ve veřejných institucích (nemocnice, školy, energetické, vodárenské, dopravní podniky atd.) či jimi zřizovaných firmách.

Oblasti podpory:

  • Podpora zavádění technických a netechnických inovací v podnicích a nových technologií;
  • Podpora zavádění nových produktů na bázi moderních technologií;
  • Podpora vlastních výzkumných a vývojových kapacit podniků, včetně podpory investic do technologického a laboratorního vybavení;
  • Podpora spolupráce MSP a výzkumných organizací (inovační vouchery, profesorské židle, podpora horizontální mobility), včetně možných změn v rámci legislativy;
  • Podpora rozvoje klastrů;
  • Podpora transferů znalostí a technologií, včetně rozvoje VTP, PI a CTT a jejich služeb;
  • Podpora komercionalizace výsledků VaV a užší propojení VaV výzkumných organizací s poptávkou MSP;
  • Podpora designu;
  • Rozvoj digitální ekonomiky – center progresivních ICT služeb;
  • Podpora rozvoje ICT v malých a středních podnicích;
  • Podpora vývoje nových řešení prostřednictvím veřejných zakázek;
  • Podpora podnikatelské a inovační infrastruktury;
  • Rozvoj průmyslových zón a parků a regenerace brownfieldů;
  • Podpora výstavby nájemních objektů;
  • Podpora rekonstrukce podnikatelských objektů (včetně profinancování projektové dokumentace);
  • Rozvoj strategických služeb a center sdílených služeb;
  • Podpora opravárenských center high-tech výrobků a technologií.

4.3 Strategická priorita č. 3 – Podpora internacionalizace MSP

Současná vlna globalizace se vyznačuje výrazným snižováním překážek obchodu a také dopravních, komunikačních a informační nákladů, a otevírá tak velké možnosti i za hranicemi Evropy. Pro mnohé malé a střední podniky však státní hranice stále představují významnou překážku pro rozšiřování podnikání a tyto podniky jsou stále značně nebo dokonce zcela závislé na svých domácích trzích. Znepokojivá je skutečnost, že velká část malých a středních podniků o internacionalizaci ani neuvažuje, přestože již dnes čelí na domácím trhu výrazné mezinárodní konkurenci. Aktivní internacionalizace navíc posiluje růst, zvyšuje konkurenceschopnost a podporuje dlouhodobou udržitelnost podniku. Zahájení mezinárodních aktivit je však pro většinu malých společností stále ještě velkým krokem. Tyto společnosti většinou nemají zdroje a kontakty, které by je upozornily na vhodné obchodní příležitosti, potenciální partnery a mezery na zahraničních trzích.

Mnoha malým a středním podnikatelům, kteří se nachází v nejranějších stadiích internacionalizace, chybí zdroje a odborné znalosti potřebné pro rozpoznání obchodních příležitostí v zahraničí, nalezení potencionálních obchodních partnerů či partnerů pro technologickou spolupráci, osvojení zahraničních obchodních praktik, efektivní ochranu duševního vlastnictví, zvládnutí vývozních postupů, dovozních předpisů, technických norem a výrobkových specializací, právních a správních předpisů, marketingových požadavků apod. Za účelem zvládnutí těchto překážek a usnadnění vstupu na zahraniční trhy bude malým a středním podnikům poskytována podpora v podobě specifického exportního vzdělávání a školení a dalších podpůrných služeb. Rozvoj specializovaných poradenských služeb pro malé a střední podnikatele zajistí co nejjednodušší přístup k informacím důležitým z hlediska exportu a přispěje ke kontinuálnímu snižování prvotních nákladů a rizik souvisejících se zahájením jejich mezinárodních aktivit. Dostupnost těchto klíčových informací má totiž i přímý vliv na kvalitu internacionalizační strategie podnikatelů.

Poradenské služby budou zacíleny na poskytování informací o zahraničních trzích, o uplatnění technologií na těchto trzích, o možnostech financování a pojištění exportu, o službách sítě pro podporu exportu a o Enterprise Europe Network (EEN). Dále se zaměří na pomoc s vyhledáváním obchodních partnerů a partnerů pro technologickou spolupráci, identifikaci a předvídání nových trendů a směrů vývoje a globální poptávky (foresight), individuální poradenství „na míru“ či vytváření sítí spolupráce v oblasti informačních služeb (viz strategická priorita č. 1).

Významným nástrojem pro zvýšení poptávky po českém exportu a usnadnění internacionalizace malých a středních podniků je podpora jejich účasti na specializovaných veletrzích a výstavách v zahraničí, incomingových misích, zahraničních obchodních misích za přítomnosti zástupců české politické reprezentace a jiných specializovaných networkingových aktivitách v zahraničí.

Současně budou moci české malé a střední podniky ucházející se o veřejné zakázky v zahraničí získat podporu ve formě záruky za návrh do veřejné zakázky. Neexistence tohoto opatření může totiž výrazně limitovat přístup českých malých a středních podniků k zahraničním tendrům.

Podpora zapojení českých malých a středních podniků do přeshraničních a mezinárodních klastrových iniciativ přispěje k jejich rozvoji na cílových trzích, nalezení strategických či obchodních partnerů a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. S těmito cíli souvisí také podpora účasti českých společností v mezinárodních projektech (např. projekty vnější pomoci EU, unijní programy EU pro podporu VaVaI a podnikání), podpora bilaterálních programů mezinárodní spolupráce firem či podpora jejich inkubace v zahraničí.

Pro povzbuzení pronikání malých a středních podnikatelů na trhy třetích zemí a rychle rostoucích ekonomik (high growth markets) je nezbytné, aby státní instituce (ČEB, EGAP), komerční banky a komerční pojišťovny (s případnou státní podporou) ve svém produktovém portfoliu nabídly takové exportní pojištění a financování, jež bude vyhovovat potřebám malých a středních firem.

V oblasti státem podporovaného financování a pojišťování vývozu je připraveno několik programů, které umožní malým a středním podnikům získat financování svých přímých vývozních aktivit nebo svých subdodávek v rámci financování střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů realizovaných významnými českými exportéry. Programy realizuje ČEB formou přímého financování nebo ve spolupráci s ČMZRB, EGAP a komerčními bankami. Do praxe jsou uváděny i nové distribuční kanály pro zajištění služeb pro malé a střední podniky (např. přes faktoringové společnosti).

Vstupem České republiky do Evropské unie se českým firmám otevřel trh se 450 mil. spotřebiteli. V současné době je v EU věnována zejména velká pozornost odbourávání bariér na vnitřním trhu EU, nicméně pro české podnikatele stále představuje státní hranice významnou překážku pro rozšíření podnikání a někteří z nich se spoléhají pouze na domácí poptávku.

Nicméně jak na domácím, tak i na unijním trhu se musí malí a střední podnikatelé vyrovnat s velmi ostrou konkurencí jak českých, tak i zahraničních podnikatelských subjektů. Evropa se navíc potýká s vleklou finanční a ekonomickou krizí, vysokým zadlužením a poklesem růstu a poptávky, které se přesouvají do zemí BRICS. Proto bude kladen velký důraz i na podporu aktivní internacionalizace a hledání nových exportních teritorií a příležitostí.

Oblasti podpory:

  • Vzdělávání a školení zaměřené na internacionalizaci;
  • Informační, zpravodajské a poradenské služby pro podporu internacionalizace MSP;
  • Podpora hledání obchodních partnerů a partnerů pro technologickou spolupráci;
  • Vytváření sítí spolupráce a inkubačních center v zahraničí;
  • Podpora účastí MSP na specializovaných veletrzích a výstavách;
  • Podpora MSP ve veřejných zakázkách v zahraničí
  • Bilaterální i multilaterální programy mezinárodní spolupráce, nadnárodní projekty evropských a mezinárodních organizací;
  • Financování a pojištění exportu.

4.4 Strategická priorita č. 4 – Udržitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice

Tato oblast se zaměří na podporu podnikatelských aktivit v oblasti úspor energie a také obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Cílem poskytování podpor je snížit energetickou náročnost na jednotku produkce při zachování dlouhodobé stability a dostupnosti energie pro podnikatelskou sféru. Právě snižování energetické náročnosti, zvyšování účinnosti přeměn a využití energie a také úspory energie jsou důležitým základem pro dlouhodobě udržitelné hospodaření s energií a zvyšování konkurenceschopnosti podnikání v důsledku snižování nákladů na jejich aktivity. Zvyšování efektivnosti využívání energie je nezbytné také v souvislosti s klesající dostupností vlastních disponibilních zdrojů a trvající průmyslovou orientací ČR.

Mezi další cíle této priority patří omezení závislosti české ekonomiky na dovozu energetických komodit, snížení spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů a podpora podnikatelů v oblasti využití obnovitelných zdrojů energie. Dále bude podporována také modernizace stávajících zařízení na výrobu energie vedoucí ke zvýšení jejich účinnosti, zavádění a modernizace systémů měření a regulace, modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla a využití ztrátové energie v průmyslových procesech.

Podpora v oblasti udržitelného hospodaření s energií se neomezí pouze na podporu efektivnějšího využívání zdrojů energie nákupem a zaváděním dostupných moderních technologií, ale bude se soustředit i na podporu zavádění inovací, a to ve hledání nových alternativních zdrojů a také v oblasti efektivnějšího využívání tradičních energetických zdrojů, které přináší jak významné úspory energie, tak i technologie šetrnější k životnímu prostředí. Důležité jsou také inovace v oblasti úspor spotřeby energie.

Dále bude také podporováno snižování energetické náročnosti budov, výstavba zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a rekonstrukce stávajících výrobních zařízení za účelem využití obnovitelných zdrojů energie. Podporovat se bude také zavádění technických normy ČSN EN ISO 50001 (01 1501) Systémy managementu hospodaření s energií – Požadavky s návodem k použití.

Oblasti podpory:

  • Modernizace stávajících zařízení na výrobu energie pro vlastní potřebu vedoucí ke zvýšení jejich účinnosti;
  • Zavádění a modernizace systémů měření a regulace;
  • Modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla;
  • Zlepšování tepelně technických vlastností budov, s výjimkou rodinných a bytových domů;
  • Využití odpadní energie v průmyslových procesech;
  • Zvyšování energetické účinnosti zaváděním kombinované výroby elektřiny a tepla;
  • Snižování energetické náročnosti/zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů.
  • Výstavba nových a rekonstrukce stávajících výrobních zařízení na výrobu a rozvod elektrické energie a tepla vyrobené s využitím obnovitelných a druhotných zdrojů energie.
  • Podpora vyššího využívání druhotných surovin.
Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek