Kongo (Brazzaville): Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)

Konžská republika je státem střední Afriky. Leží u pobřeží Atlantického oceánu a prochází jím rovník. Sousedí s Angolou, Kamerunem, Středoafrickou republikou, Konžskou demokratickou republikou a Gabonem. Podnebí je tropické a vlhké, dešťové období je od poloviny září do poloviny prosince a od poloviny ledna do poloviny června; období sucha od poloviny prosince do poloviny ledna a od poloviny června do poloviny září. Území celé republiky tvoří převážně tropické pralesy (2/3 rozlohy země. Obdělávaná půda tvoří pouze 4 % rozlohy Konga. Pouze vnitrozemí země je kopcovitější, nejvyšší horou je Mont Beroungou (903 m).

Konžská republika, do té doby francouzská kolonie, získala samostatnost v roce1960. Od roku 1969 až do roku 1990 zde vládl marxistický režim. Až počátkem 90. let byl zaveden systém více politických stran a tehdy nová ústava (přijata 1992) umožnila více transparentní volební procedury a reformy vládních institucí. Nepočetná populace, obrovské přírodní zdroje a značná podpora ze zahraničí pomohly vytvořit z Konga relativně prosperující zemi subsaharské Afriky.

Kongo je v současné době unitární republikou, praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran, vytvořený na základě ústavy, přijaté v roce 1992 (doplněné v roce 2002). Politickou a výkonnou moc drží pevně v rukách prezident republiky, který je volen na sedmileté funkční období všelidovým přímým hlasováním. Prezident jmenuje členy vlády. Zákonodárnou moc představuje dvoukomorový parlament, tvořený Senátem (72 členů volených nepřímým hlasováním na 5 let) a Národním shromážděním (137 členů volených všeobecným hlasováním na 5 let). Opoziční strany byly legalizovány teprve v roce 1990. Registrováno je již celkem 100 politických stran, vládnoucí je Konžská strana práce (Parti congolais du travail); za opravdovou opozici lze považovat pouze dvě strany (Union panafricaine pour la démocratie sociale a Union pour la démocratie et la République-Mwinda). Většina ostatních prezidenta podporuje nebo s jeho stranou přímo kolaboruje.

Kongo se na regionálníúrovni orientuje na země CEMAC, z nich zejména na Rovníkovou Guineu a Gabon. Rodiny gabonského prezidenta a konžského prezidenta jsou příbuzensky propojeny. Intenzivní jsou rovněž styky s Angolou. Vztahy s hlavním sousedem KDR jsou napjaté, Konžská republika však silně závisí na KDR v dodávkách elektřiny. Francie má v zemi tradičně silné postavení, v poslední době jí ale konkuruje Čína. K dalším významným partnerům patří USA, Jižní Korea, Malajsie, Rusko, Itálie, Španělsko a Německo.

Kongo je členem OSN, Africké unie, Frankofonie, ACP, Africké rozvojové banky (BAD). Z dalších mezinárodních organizací je členem ACCT, AU, BDEAC, FAO, FZ, G-77, IBRD, ICAC, ICCt, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ITSO, ITU, ITUC, MIGA, NAM, OIF, OPCW, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UNWTO, UPU, WCL, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO a WTO.

Je rovněž členskou zemí Hospodářské a měnové unie zemí střední Afriky (CEMAC – Union économique et monetaire de l´Afrique centrale). Dohoda o vytvoření této unie byla podepsána v Brazzaville v roce 1964 (původně jako společenství UDEAC) a jejími členy jsou vedle Konga ještě Čad, Gabon, Kamerun, Středoafrická republika a od roku 1985 také Rovníková Guinea. Hlavním cílem CEMAC je vytvoření jednotného trhu s volným pohybem zboží, osob, kapitálu (www.cemac.int).  Unie je však funkční jen velmi omezeně. Existuje totiž nerovnováha mezi pozicemi bohatších a chudších členských států, pohyb zboží a osob je v řadě zemí (Rovníková Guinea, Gabon) silně kontrolován a omezován.  CEMAC je součástí širšího celku – „Hospodářského společenství středoafrických států“ (ECCAS; navíc sem patří Burundi, Rwanda, Angola, KDR a Demokratická republika Svatého Tomáše a Princova ostrova).

Díky těžbě ropy patří Konžská republika do skupiny zemí s nižším středním příjmem, přesto žije velká část populace v chudobě - v celosvětovém žebříčku hodnocení rozvoje dle UNDP je Kongo až na 140. místě ze 187 zemí. Počet obyvatel, žijících pod hranicí chudoby (příjem 1,4,- USD/den) činí cca 50 %, vládě se nedaří chudobu snižovat. Ekonomika země je velmi málo diverzifikovaná, na ropném průmyslu a službách pro toto odvětví je v současnosti zcela závislá. Kongo ve střednědobém horizontu zůstane vývozcem komodit (zejména ropy a dřeva), jeho ekonomika bude proto konjunkturálně kolísat v závislosti na kolísání cen na světových trzích.  Země se navíc potýká s mnoha vážnými problémy - zanedbanou infrastrukturou, velmi nepříznivým investičním a podnikatelským klimatem (policejní kontroly v soukromých firmách, vydírání, úplatky, výhružky), obrovskou korupcí (podle mezinárodních statistik patří k zemím s nejvyšší korupcí na světě), špatným řízením podniků a nevýkonnou státní správou, které její ekonomický rozvoj brzdí.

Obchodní klima země je považováno za jedno z nejhorších na světě; Konžská republika je klasifikována z tohoto hlediska na 178. místě z celkového počtu 189 hodnocených zemí (viz „Doing business 2015“). Dle posledního hodnocení ekonomické svobody provedeného organizací „Heritage Foundation“ je Kongo řazeno do skupiny „repressed“ zemí, ze 179 hodnocených zemí se umístilo na 170. místě. Standard and Poor’s udržela hodnocení Konga na B se stabilním výhledem, rovněž Fitch udržela hodnocení na B+ se stabilním výhledem. Předmětem kritiky jsou i netransparentní vztahy s některými asijskými zeměmi, hlavně Čínou, Koreou a Malajsií v oblasti udělování licencí v ropném, těžebním a lesním sektoru. IMF rovněž kritizuje „zahraniční pomoc a investice“ ČLR v zemi (velmi často jde o neprůhledné půjčky). Země, která byla v roce 2011 oddlužena, se tak podle IMF znovu zadlužuje a to za zcela neprůhledných podmínek.

Vláda si uvědomuje nezdravou závislost ekonomiky na těžbě ropy. Realizuje národní rozvojový plán 2012 – 2016 zaměřený na obnovu a diverzifikaci hospodářství (Le chemin d´avenir) a začala připravovat plán Congo vision 2025, který si klade za cíl dostat zemi do kategorie „nových“ ekonomik a zmírnit jednostrannou závislost země na těžbě ropy a dřeva. Značné finanční prostředky investuje do obnovy infrastruktury (letiště, silnice) i výstavby nových energetických zdrojů, domů a bytů. V souladu s plánem se vláda snaží přilákat do země zahraniční investory, rozvíjí zvláštní ekonomické zóny. Prudce se rozvíjí telekomunikace i bankovní sektor.

Průmysl se podílí 73 % na tvorbě HDP, průmyslový a zpracovatelský sektor v Kongu zůstává i nadále slabý. Nejdůležitějšími odvětvími (mimo ropu) jsou těžba a zpracování dřeva, výroba cementu, zpracování palmového oleje a potravinářství. Lokálně a v malých provozovnách jsou vyráběny cukr, mouka, cigarety, nealkoholické nápoje, pivo.

Páteří průmyslu je těžba ropy, která je hlavním zdrojem zahraničních deviz a příjmů státního rozpočtu - tvoří cca 60% HDP a 90% hodnoty vývozu. Největším dovozcem konžské ropy je ČLR (53%), dále USA (11%), Austrálie a Francie. V roce 2014 dosáhla denní těžba ropy 271 000 barelů, spotřeba je 13 000 barelů denně. Z dlouhodobější perspektivy těžba ropy v Konžské republice klesá, v roce 2015 by ale měly začít produkci dvě hlubokomořská ložiska (Moho sever, Lianzi), těžba v roce 2017 by měla dosáhnout 320 000 barelů/den. Prokázané zásoby ropy činí 1,6 miliard barelů. Zásoby zemního plynu se odhadují na 100miliard kubických metrů, roční těžba činí 1,1 mld. kubických metrů; veškerá produkce se spotřebovávámístně (většina se zatláčí zpátky do vrtů, část se spotřebuje v plynových elektrárnách na výrobu elektřiny). V Kongu je jedna rafinérie, která zpracovává cca 13 800 barelů/den. Převážná část získaných ropných produktů se spotřebuje v zemi. Italská ENI zkoumala možnost těžby ropných písků – prokázané zásoby na její licenci dosahují 2,5 mld barelů. Extrahovaná těžká ropa by se v místě upravovala – potřebnou energii by dodávala plynová elektrárna, rovněž postavená ENI. Produkce by měla dosáhnout 80 000 barelů denně. Osud tohoto projektu je ale při dnešních nízkých cenách ropy nejistý.

Vedle uhlovodíků má Kongo značné zásoby dalších nerostů, které jsou těženy pouze v omezené míře (zejména železná ruda, uran, zlato, diamanty, potaš). Kongo má vysoké zásoby železné rudy (nalezeno bylo osm velkých ložisek s celkovými zásobami 10 mld tun), může se v budoucnu stát jedním z nejvýznamnějších producentů železné rudy na světě. Těžba na prvním ložisku (Avima) by měla být zahájena již v roce 2015. O práva na těžbu se uchází australské, švýcarské, britské, ruské, kanadské i čínské firmy. V Kongu se těží cca 56 000 karátů diamantů ročně, zejména v severní části země. V Kongu existují dvě cementárny, obě byly postaveny čínskými investory (Forspac, Sonocc) . V současnosti je vyrobeno cca 250 000 tun cementu ročně, spotřeba dosahuje 2 mil. tun. Do roku 2016 by měly být postaveny další tři cementárny (pomocí marockých, indických a nigerijských investorů), výroba cementu by měla dosáhnout 2,25 mil. tun ročně.

Stavebnictví: Vláda připravila plán obnovy a diverzifikace hospodářství (Le chemin d´avenir) a začala pracovat na plánu Congo vision 2025. Značné finanční prostředky jsou investovány do obnovy a výstavby infrastruktury (letiště, pozemní komunikace) i výstavby nových energetických zdrojů, domů a bytů. Díky poklesu ceny ropy na světových trzích musely být v roce 2014 kapitálové výdaje omezovány - velké infrastrukturní projekty jsou proto v současnosti z velké části financovány pomocí zahraničních půjček (ČLR) a realizují je za neprůhledných podmínek čínské firmy. Rozpočet na rok 2015 předpokládá výdaje ve výši 3,14 mld. Euro do výstavby a rekonstrukce infrastruktury. Značná část těchto finančních prostředků bude pohlcena na výstavbu infrastruktury pro Africké hry, které v roce 2015 Brazzaville hostí.

Zemědělství: V Kongu můžeme pozorovat vysokou míru urbanizace – v Brazzaville a Pointe Noire žije kolem 60% obyvatel. Společně s rybolovem je zemědělství málo rozvinutým a dlouhodobě zanedbaným sektorem hospodářství. Důvodem je pravděpodobně velmi nízká hustota osídlení země, vysoké produkční náklady a nedostatečná síť pozemních komunikací na venkově. Využívaná zemědělská půda zaujímá méně než 3 % rozlohy státu. Podíl zemědělství na HDP je dlouhodobě nízký, vytváří pouze 5 % HDP (2015). Většina produkce je pro osobní spotřebu. Kongo není ve výrobě potravin (rostlinného ani živočišného původu) soběstačné – téměř 70% potravin se dováží. Reforma zemědělství je proto jedním z pilířů plánu prezidenta na obnovu a diverzifikaci hospodářství. Pěstuje se maniok, plantainy, rýže, kukuřice, cukrová třtina, káva, arašídy a zelenina. Zahraniční investice směřují do plantáží palmy olejné a gumovníku. Chová se hovězí dobytek, ovce, vepři a drůbež. Rybolov je provozován jak v řekách ve vnitrozemí tak v pobřežním pásmu Guinejského zálivu a nepokryje ani domácí spotřebu. Vláda podpořila program pěstování sladkovodních ryb.

Těžba dřeva: je druhým nejvýznamnějším devizovým zdrojem Konga. Pralesy pokrývají 60% plochy země, 2 mil ha je těžitelných. Sektor (zejména udělování těžebních licencí a daňových úlev) je ale poznamenán neprůhledností a velkou korupcí. Těží se a do zahraničí vyváží zhruba 1,7 mil m3 ročně (přesná data o množství vytěženého a vyvezeného dřeva jsou ale nedostupná). Zákon o lesích z roku 2005 předpokládá, že 85% dřeva bude částečně zpracováváno v Kongu. Vláda se alespoň verbálně snaží často nezákonné drancování tropických pralesů omezit. V roce 2010 podepsala s EU dohodu o označování a sledování vyváženého dřeva.

Služby: Sektor obchodu a služeb se rychle rozvíjí a dnes již vytváří cca 22 % HDP. Největší částí odvětví služeb (vedle služeb pro ropný sektor) zůstávají dopravní služby a logistika pro regionální obchod. Velkou reformu prodělal bankovní sektor a telekomunikace, které se rychle rozvíjí. Turistika je zatím díky nedostatečným ubytovacím kapacitám, špatné infrastruktuře a vysokým cenám letenek velmi málo rozvinutá, nicméně skýtá do budoucna velký potenciál. Orientuje se zejména na národní parky a rezervace, z nichž nejznámější jsou rezervace Conkouati a Národní park Odzala a Noubaké-Ndoki v oblasti deštného pralesa, kde se vyskytují nížinné gorily a pralesní sloni. Turistický ruch se rovněž rozvíjí v Pointe-Noire, kde jsou k dispozici slušné hotely a pláže.

Infrastruktura: Dopravní síť je stále ve špatném stavu. Z cca 17 000 km silnic a cest je pouhých 1000 km asfaltovaných. Oprava klíčové silnice RN1, která spojuje Brazzaville s hlavním přístavem země Pointe-Noire (cca 500 km) nebyla dosud dokončena. Podstatně v lepším stavu je silnice RN2 směrem na sever do oblasti odkud pochází prezident Sassou Nguesso. Sever (na hranicích se Středoafrickou republikou a Kamerunem) je téměř bez pozemních komunikací a doprava je zajišťována loděmi a letadly. V Kongu je 886 km železničních tratí, které provozuje společnost Chemin de Fer Congo-Océan. Hlavní trať mezi Brazzaville a Pointe Noire, na jejíž rekonstrukci vláda vyčlenila 118 mil Euro, byla sice opravena, provoz je ale přerušovaný a nespolehlivý. Dopravci někdy volí kombinovanou pozemní/vodní cestu přes Kinshasu nebo leteckou přepravu z Matadi (KDR). Splavných je cca 1120 km vodních cest. Komerční plavba po řece Kongo z Brazzaville/Kinshasy a po řece Ubangui do Středoafrické republiky již byla obnovena. Přístav Pointe-Noire, přes který proudí 90% zboží směřujícího do Konga je jediný hlubokomořský přístav v regionu, jeho roční kapacita dosahuje 5-6 mil. tun zboží. Kontejnerový terminál provozuje francouzská firma Bolloré. V Kongu je 8 letišť se zpevněnou přistávací dráhou a 19 polních letišť. Dvě letiště mají statut mezinárodního (Brazzaville a Pointe-Noire). Domácí dopravu obstarávají dvě společnosti (ECAIR a Trans Air Congo). Z Evropy do Konga létá společnost Air France, dále Air Maroc, South African Airlines a Ethiopian Airlines. Telekomunikační služby prodělávají bouřlivý rozvoj. Pevných linek je asi 15000 a stěží stačí pokrýt potřeby státních orgánů. V Kongu ale působí čtyři mobilní operátoři MTN, Airtel, Bintel a Warid – počet mobilních telefonů dosahuje 4,2 mil (90%!!). V Kongu je 45 poskytovatelů internetového připojení, internet užívá cca 500 000 lidí.

Výroba elektrické energie: Přístup k elektřině má pouze cca 45% obyvatel ve městech, míra elektrifikace na venkově je velmi nízká (5%). Elektrifikace je proto jedním z pilířů rozvojových plánů vlády, potenciál je obrovský (jen z vodních zdrojů se odhaduje na 14000 MW). Elektrickou energii získává Kongo ze tří vodních a jedné tepelné (plynové) elektrárny, instalovaná kapacita je cca 560 MW. Využíván je ale pouze zlomek instalované kapacity. Kongo spotřebuje asi 588 mil kWh, vyrábí 559 mil. kWh (odhad CIA 2012), a zbytek dováží ze sousední KDR. Problematická je distribuce – většina vedení byla poškozena během občanské války a dosud se opravuje. Výpadky proudu jsou proto velmi časté a velmi omezují rychlejší rozvoj hospodářství. Výroba pomocí generátorů pak zdražuje veškeré podnikání v zemi.

Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc: Dle údajů OECD přijalo Kongo v roce 2013 pomoc ve výši 150,4 mil. USD. Hlavním donorem byla Francie (52,8 mil. USD, zaměřuje se především na životní prostředí, vzdělání a infrastrukturu), dále pak Světová banka (26 mil. USD), Německo (20 mil. USD), USA (11 mil. USD). Japonsko se angažuje v oblasti vzdělávání a zdravotnictví. Výše čínské pomoci není známa (odhaduje se na 300 mil. USD/rok), spolupráce s ČLR (ale i ostatními asijskými státy) je podle vyjádření MMF značně netransparentní. Čína poskytuje výhodné dlouhodobé půjčky na výstavbu infrastruktury (čínskými firmami). Evropská unie poskytla v rámci 10. EDF (2008 – 2013) pomoc ve výši 85 mil Euro (obálka A) a dalších 3,2 mil Euro (obálka B), zaměřuje se zejména na infrastrukturní projekty, dobrou správu věcí veřejných (včetně ekonomiky), management lesního hospodářství a zdravotnictví. V rámci 11. EDF bude poskytnuta pomoc ve výši 103 mil. Euro na zlepšení podnikatelského a obchodního prostředí (včetně usnadnění celních procedur) a podporu místní samosprávy.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Konžská republika
  • francouzsky: République du Congo
  • zkrácené názvy: Kongo, Kongo-Brazzaville

Hlava státu: Prezidentem je generál Denis Sassou Nguesso, který vedle funkce hlavy státu zastává i funkci předsedy vlády a vrchního velitele ozbrojených sil. Narodil se v roce 1943, prezidentem byl poprvé v letech 1979-1992 a poté znovu v letech 1997-2003 (znovuzvolený 2003). Svůj post obhájil i v prezidentských volbách konaných 12. července 2009. Je volen na 7 let. Prezident stojí v čele vlády, kterou jmenuje.

Složení vlády (od roku 2012):

  • Doprava, civilní letectví a loďstvo: Rodolphe Adada
  • Ekonomika, finance, plánování: Gilbert Ondongo
  • Průmyslový rozvoj a soukromý sektor: Isidore Mvouba
  • Práce, sociální zabezpečení: Florent Tsiba
  • Vrchní státní zástupce, spravedlnost, lidská práva: Aimé Emmanuel Yoka
  • Zemědělství: Rigobert Maboundou
  • Státní služba a reforma: Guy Brice Parfait Kolélas
  • Stavebnictví, rozvoj měst, výstavba bytů: Caude Alphonse Nsilou
  • Energetika a vodní hospodářství: Henri Ossebi
  • Rybný průmysl: Bernard Tchibambelela
  • Zahraniční věci a spolupráce: Basile Ikouébé
  • Lesní hospodářství a udržitelný rozvoj: Henri Djombo
  • Zdravotnictví a populace:François Ibovi
  • Infrastruktura a veřejné práce: Emile Ouosso
  • Vnitro a decentralizace: Raymond Zéphirin Mboulou
  • Hornictví a geologie: Pierre Oba
  • Ropný průmysl : André Raphaël Loemba
  • Vztahy s prezidentem (obrana): Charles Richard Mondjo
  • Územní správa a plánování: Jean Jacques Bouya
  • Malé a střední podnikání: Adélaïde Mougany
  • Technické vzdělávání, zaměstnanost: Serge Blaise Zoniaba
  • Obchod a zásobování: Claudine Mounari
  • Speciální ekonomické zóny: Alain Akouala Antipault
  • Základní a střední školství: Hellot Matson Mampouya
  • Vědecký výzkum: Bruno Jean Richard Itoua
  • Pošty, telekomunikace: Thierry Moungalla
  • Kultura, umění: Jean Claude Gakosso
  • Sociální záležitosti, humanitární pomoc: Emilienne Raoul
  • Vysoké školství:Georges Moyen
  • Turistika: Josué Rodrigue Ngounimba
  • Pozemky a státní půda: Pierre Mabiala
  • Styk s parlamentem, mluvčí vlády: Bienvenu Okiemy
  • Sport a mládež: Léon Alfred Opimbat
  • Záležitosti žen: Catherine Embonza Lipiti
  • Mládež, občanská výchova: Anatole Collinet Makosso
  • guvernér centrální banky (Banques des Etats de l'Afrique centrale): Lucas Abaga Nchama

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • Počet obyvatel: 4,7 mil.
  • Hustota obyvatel: 13,8 obyvatel/km2
  • Podíl městského obyvatelstva: 65 % (z nichž většina ve dvou městech: v Brazzaville - cca 1,6 mil. obyvatel a Pointe-Noire - cca 850 000 obyvatel).
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 1,5 mil. (36%)
  • Roční přírůstek obyvatelstva: 1,94 %

Věková struktura:

  • 0-14 let 41 %
  • 15-64 56 %
  • 65 let a více 3 %

V zemi žije přibližně 61 etnik. Nejvýznamnějším etnikem jsou Kongové, kteří žijí na západě země mezi Brazzaville a Pointe-Noire. Dalšími významnými etniky jsou Sangha, Teke východně a Mboši. Z cizinců jsou nejvíce zastoupeni Francouzi, Řekové, Italové, Portugalci, Číňané, Libanonci a západoafričané (souhrnné označení pro obchodníky původem z frankofonních států západní Afriky).

30 % obyvatel se hlásí k římsko-katolickému vyznání, 20 % obyvatel se hlásí k různým protestantským církvím. 48 % obyvatel jsou animisté nebo praktikují některé z afro-křesťanských náboženství, 2% obyvatel jsou muslimové.

Úředním jazykem je francouzština. Hlavními místními jazyky jsou monokutuba (kreolština založená na jazyce kikongo), kterou ovládá cca 60 % obyvatelstva a lingala (cca 20 %). Přibližně 97 % obyvatelstva hovoří bantuskými jazyky kikongo, lingala, teke a mboši.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2010

2011

2012

2013

2014*

nominál HDP (mld. USD)

12,0

14,4

13,7

14,1

17,1

růst reál HDP (%)

8,8

3,4

3,8

3,4

4,8

poč. obyvatel (mil.)

4,1

4,2

4,3

4,5

4,7

CFAfr : USD

495,28

471,87

510,53

494,04

493,64

Inflace (%)

5,0

1,3

3,9

6,0

0,9

Devizové rezervy (mil. USD)

4 447

5 641

5 550

5 774

5 457

zdroj: EIU, * odhad

Přestože neropný sektor prodělává rychlý růst, Kongo stále ještě zůstává vývozcem komodit. Je čtvrtým největším producentem ropy v Africe - ropný průmysl tvoří cca 60% HDP, ropa tvoří 90% exportu. Konžská republika těžila v roce 2014 cca 271 000 b/den, koncem roku 2014 byla dána do těžby nová ložiska a v následujících létech se těžba zvýší. V roce 2014 došlo díky poklesu cen ropy na světových trzích ke zpomalení růstu HDP na 4,8%, inflace dosáhla 0,9%%. Rozpočet pro rok 2014 předpokládal příjmy ve výši 6,33 mld. Euro, výdaje státního rozpočtu měly činit 5,56 mld. Euro, předpokládal se fiskální přebytek ve výši 10% HDP (!). Ministerstvo financí nicméně v červenci předložilo revidovaný rozpočet, který počítal s příjmy ve výši 6 mld. Euro a výdaji 5,56 mld Euro. Omezeny musely být zejména kapitálové výdaje - velké infrastrukturní projekty jsou proto v současnosti z velké části financovány pomocí zahraničních půjček (ČLR).

Díky vyšší těžbě a rychlému rozvoji zemědělství a služeb jsou vyhlídky pro rok 2015 a následujících několik let relativně dobré. HDP by měl růst až 7% tempem, inflace by se měla pohybovat v rozmezí 1,4 – 1,6%. Rozpočet na rok 2015 počítá s příjmy i výdaji ve výši 4,58 mld Euro, poprvé za poslední dekádu není státní rozpočet přebytkový. Vláda bude muset i nadále omezovat kapitálové investice, výstavba infrastrukturních projektů bude ve zvýšené míře financována pomocí zahraničních půjček. Kongo se tak po oddlužení v roce 2011 znovu zadlužuje.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2010

2011

2012

2013

2014*

rozp. příjmy (% HDP)

36,6

40,9

41,8

48,4

45,3

rozp. výdaje

20,1

24,7

35,9

40,5

42,3

bilance rozpočtu

16,5

16,2

5,9

7,9

3,0

zdroj WB, * odhad

Rozpočet pro rok 2014 předpokládal příjmy ve výši 6,33 mld. Euro, výdaje státního rozpočtu měly činit 5,56 mld. Euro, předpokládal se fiskální přebytek ve výši 10% HDP (!). Ministerstvo financí nicméně v červenci muselo díky poklesu cen ropy předložit revidovaný rozpočet, který počítal s příjmy ve výši 6 mld. Euro a výdaji 5,56 mld Euro.

Rozpočet na rok 2015 počítá s příjmy i výdaji ve výši 4,58 mld Euro, poprvé za poslední dekádu není státní rozpočet přebytkový.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2010

2011

2012

2013

2014

bilance běžného účtu

-202

845

-170

-662

-1403

kapitálový účet

n/a

74

19,6

52,6

77

finanční účet

n/a

1673,7

1749,3

1064,7

934

údaje v mil. USD 
zdroj: EIU, * odhad

Devizové rezervy (v mil. USD)

 

2010

2011

2012

2013

2014

celk.zahranič. rezervy

4 447

5 641

5 550

5 774

5 457

Zahraniční zadluženost, dluhová služba: Během občanské války (skončila roku 1999) byla ekonomika vážně poškozena a výrazně vzrostlo zadlužení země - zahraniční zadlužení v roce 2006 dosáhlo 7 mld. USD. Kongu byl Světovou bankou a MMF (IDA) přiznán statut tzv. Vysoce zadlužené chudé země (HIPC - Highly Indebted Poor Country) a v roce 2011 byl zemi odpuštěn dluh ve výši 5 mld. USD. Program restrukturalizace a odpouštění částí dluhu významně snížil závazky Konga vůči zahraničním věřitelům a umožnil uvolnit finanční prostředky na rekonstrukci infrastruktury, zdravotní péči, základní vzdělání, prevenci AIDS a další kritické sociální služby. Podmínky odpuštění části dluhu zahrnují rovněž realizaci programů zaměřených na diverzifikaci hospodářství, privatizaci a posilování ekonomiky země a snižování chudoby (vláda realizuje Plan de développement national (PND, 2012-2016). V posledních letech je vláda nucena omezovat kapitálové investice, výstavba infrastrukturních projektů je ve zvýšené míře financována pomocí čínských půjček. Kongo se tak po oddlužení v roce 2011 znovu relativně rychle zadlužuje a v roce 2014 dosahoval zahraniční dluh výše 4,86 mld. USD (38% HDP), zahraniční zadlužení země je i přesto hodnoceno jako nízké.

 

2010

2011

2012

2013

2014*

vnější zadlužení (v mil. USD)

3 780

2 100

2 999

3 274

4 860

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustava Konžské republiky je kontrolována společnou Centrální bankou středoafrických zemí - BEAC se sídlem v kamerunském Yaoundé. Ta dozírá na činnost bank i v ostatních členských zemích středoafrického integračního seskupení UDEAC (měnové zóny CEMAC). CFA-frank může mezi šesti členskými zeměmi CEMAC volně cirkulovat a lze jej směnit na jiné světové měny přes bankovní systém na základě obchodních dokumentů. Centrální banka BEAC emituje oběživo a dozírá na likviditu uvnitř středoafrické měnové zóny přes rediskontní sazby a kontrolu členských peněžních trhů. Bankovní sektor prošel od roku 2000 zásadní rekonstrukcí, která spočívala v privatizaci převážné většiny komerčních bank.

Hlavní komerční banky:

  • Afriland Firts Bank
  • Credit du Congo (Maroko)
  • BGFI Bank Congo
  • Banque Commerciale Internationale
  • Ecobank Congo
  • UBA Bank
  • La Congolaise de Banque
  • Mutuelles Congolaises d´epargne et de credit
  • Banque congolaise de l´habitat (BCH)
  • Société Générale
  • Banque Postale du Congo (BPC)

Banky postupně rozšiřují paletu bankovních produktů (akreditivy, komerční úvěry) a přijímají více a více pobídek pro poskytování úvěrů pro střednědobé investice soukromých subjektů. Moderní bankovní produkty (elektronický banking) však nejsou zatím příliš rozšířeny.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Konžský daňový systém se zvolna přizpůsobuje jednotnému systému v rámci zemí CEMAC, je však stále velmi komplikovaný a díky vysoké korupci jsou velmi časté daňové úniky. Dochází ke dvěma extrémům, buď podnik díky úplatkům neplatí žádné daně nebo platí přehnaně vysoké daně. Hlavním zdrojem daňových příjmů jsou ropné společnosti a speditéři. Většina obyvatelstva vzhledem k velkému rozsahu neformálního sektoru neplatí žádné daně. Konžský daňový systém tvoří následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění zaměstnanců:

  1. Daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax) – je progresivní podle příjmu v pásmu 10 – 50%,
  2. Daň podniková – 38% ze zisku, speciální daňový režim mají investoři první tři roky podnikání (viz níže)
  3. Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax - VAT) – 18,0 %, 10% VAT platí pro balenou vodu, cement, cukr a kuřata původem v Konžské republice, 0% VAT platí pro mléko, obilniny, ovoce a zeleninu, léky a hnojiva konžského původu.
  4. Spotřební daň ve výši 25% na luxusní zboží, 20% na pivo
  5. Sociální pojištění (Social Security Fund) – 22,3 % ze mzdy (+další 4% odvádí z platu zaměstnanec), zahrnuje úrazové pojištění ve výši 2-4 %

Podnikání je zatíženo řadou dalších plateb a odvodů (daň z nemovitosti 15%, daň za obchodní licenci, srážková daň, daň z převodu 1%, stavební daň, daň z pronájmů, daň environmentální, daň z vozidla, platí se i různé registrační poplatky  atd.)

Daňové výhody jsou přiznávány pouze společnostem, nikoliv soukromým osobám. Noví investoři mají obvykle 3leté daňové prázdniny (mohou si ale vyjednat v závislosti na výši investice daňové a celní prázdniny až na 10 let a další výjimky). Pokud během tří let realizují novou investici ve výši nejméně jedné třetiny již investovaných peněz, získají v následujícím období 50% daňové úlevy. Další úlevy mohou získat investoři kteří část zisku investují do sociálních služeb nebo v oblastech, které jsou považovány za zaostalé. Daňové úlevy mohou získat společnosti vlastněné alespoň z 25% místním subjektem.

Podrobné informace viz: Doing Business - daně, investice v DR Kongu, www.izf.net, www.droit-afrique.com, www.mefb-cg.org.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: