Kostarika: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bogotě (Kolumbie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Kostarická republika
  • República de Costa Rica

Složení vlády:

  • Prezident republiky: Luis Guillermo Solís Rivera   
  • Víceprezident: Helio Fallas Venegas
  • Víceprezidentka: Ana Helena Chacón Echeverría
  • Ministr zahraničních věcí: Manuel González Sanz
  • Ministryně spravedlnosti a míru: Cecilia Sánchez Romero
  • Ministr bezpečnosti: Luis Gustavo Mata Vega
  • Ministr financí: Helio Fallas Venegas
  • Ministr zemědělství: Ruiz Felipe Arauz Cavallini
  • Ministr hospodářství, průmyslu a obchodu: Welmer Ramos González
  • Ministr životního prostředí a energetiky: Edgar E. Gutiérrez Espeleta
  • Ministryně školství: Sonia Marta Mora Escalante  
  • Ministr zdravotnictví: Fernando Llorca Castro
  • Ministr práce a sociálních věcí: Carlos Alvarado Quesada
  • Ministryně kultury a mládeže: Sylvie Durán Salvatierra
  • Ministr pro bydlení a humanitární rozvoj: Rosendo Pujol Mesalles
  • Ministr vědy, technologie a telekomunikací: Marcelo Jenkins Coronas
  • Ministryně pro národní plánování: Olga Marta Sánchez Oviedo
  • Ministr zahraničního obchodu: Alexander Mora Delgado
  • Ministr veřejných prací a dopravy: Carlos Villalta Villegas

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

Počet obyvatel:          4,85 milionů (odhad http://country          meters.info/en/Costa_Rica )

Hustota zalidnění:    94,6 obyvatel na km2

Průměrný roční přírůstek:   1,12 %

Z hlediska demografického složení tvoří 50,8 % muži a 49,2 % ženy.

Národnostní a náboženské složení:

Největší skupinu obyvatelstva tvoří běloši (potomci Španělů, příp. dalších evropských imigrantů) 83,63 %, 6,72 % mestici, 2,42 % indiáni, 1,05 % černoši, 0,21 % Asiaté aj. Imigranti tvoří 9 % místní populace (není započítána poměrně vysoká pracovní imigrace Nikaragujců, která sezónně dosahuje 200–300 tisíc osob).

V zemi vyznává 62 % obyvatel náboženství římskokatolické, asi 21 % protestantské, dále je zastoupeno náboženství indiánských skupin obyvatel.

 

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Růst hrubého domácího produktu (HDP) Kostariky v roce 2015 dosáhl 3,7 %, což je o 0,7 procentního bodu více než v roce 2014. V hodnotovém vyjádření se HDP přiblížil hranici 38 mld. Euro. HDP na jednoho obyvatele se zvýšilo na 7.959 Euro.

Index spotřebitelských cen vykázal na konci prosince 2015 kumulovanou roční míru inflace na úrovni 0,7 %, což je historiky nejnižší ukazatel a hluboko pod cílovou metou 2 %.  Díky minimálnímu růstu cen centrální banka (BCCR) drží svoji základní úrokovou intervenční sazbu na 3 %.   

Míra nezaměstnanosti na konci roku 2015 činila 8,5 % obyvatel v aktivním věku, což je míra odpovídající vládním očekáváním.

Základní makroekonomické ukazatele Kostariky v posledních 5 letech
 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (mld. Euro)

29,6

35,2

37,1

37,3

37,7

HDP (růst v %)

4,5

5,2

1,8

3,0

3,7

HDP/ 1 obyv. (Euro)

6.034

6.454

7.345

7.668

7.959

Míra inflace (%)

5,8

4,7

4,6

3,7

0,7

Míra nezaměstnanosti (%)

7,3

7,7

7,6

8,5

8,5

Zdroj: BCCR

Ekonomické vyhlídky Kostariky jsou dobré, neboť má potřebnou politickou a ekonomickou stabilitu, těší se důvěře soukromých zahraničních investorů i mezinárodních finančních institucí. Zvyšuje se domácí spotřeba a roste důvěra spotřebitelů. Většina kostarických firem hodnotí ekonomickou budoucnost země optimisticky. Růst HDP v roce 2016 se očekává na úrovni 4 %.

Vláda uplatňuje pragmatismus v obchodních vztazích, spojený s liberalizací zahraničního obchodu a prohlubováním obchodních vztahů se všemi partnery bez ohledu na jejich politický charakter. Prioritou vlády v oblasti hospodářské politiky je zejména rozvoj průmyslu náročných technologií, investice do vzdělávání a infrastruktury, zvýšení konkurenceschopnosti, apod. Projevuje se trend otevírání se zahraničním firmám a privatizace (většinou zadlužených) státních podniků. Došlo k otevření sektoru telekomunikací a pojišťovacích služeb soukromým firmám. Nové zákony také umožňují soukromým společnostem exportovat do zahraničí jimi vyrobenou elektrickou energii, což bylo předtím výsadním právem státního podniku ICE.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V roce 2015 dosáhly příjmy státního rozpočtu 6,8 mld. USD a výdaje narostly na 8,1 mld. USD.

Ačkoli Kostarika dlouhodobě vykazuje deficitní státní rozpočet, v posledních  letech administrativa uplatňuje odpovědnou fiskální politiku s cílem postupně snižovat deficit státního rozpočtu. Za poslední 3 roky se jí podařilo redukovat fiskální deficit z 1,7 mld. USD na 1,3 mld. USD.

Vývoj rozpočtu, tj. jeho příjmové a výdajové části, za posledních 5 let byl následující:

 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy (mld. USD)

5,1

5,4

6,2

6,5

6,8

Výdaje (mld. USD)

6,9

7,2

7,9

8,0

8,1

Saldo státního rozpočtu (mld. USD)

-1,8

-2,8

-1,7

-1,5

-1,3

Zdroj: Ministerstvo financí Kostariky

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Pokud jde o devizové rezervy, kostarické vládě se daří postupně zvyšovat objem volně směnitelných měn v rámci rezervního systému. Za poslendích 5 let se zvýšily devizové rezervy z 4,6 mld. USD na 7,5 mld. USD.

Veřejný dluh Kostariky se postupně redukuje. Za posledních 5 let se vládě podařilo snížit jeho podíl na HDP z téměř 45 % na 36,1 %.

Zahraniční zadluženost se rovněž snižuje a v poslední době se pohybuje kolem 3-4 mld. USD. V roce 2014 dosáhla 3,5 mld. USD.

Na dluhovou službu země vynakládá podle Světové banky v průměru ročně 1,2 mld. USD. Poslední oficiální údaje jsou za rok 2011, kdy činily výdaje na obsluhu dluhu 1,6 mld. USD.

Platební bilance
 

2011

2012

2013

2014

2015

-bilance BÚ (mld. USD)

-0,5

-0,6

-0,8

-0,9

-1,0

-bilance BÚ (v % HDP)

5,0

4,8

5,3

4,9

4,7

Devizové rezervy, mld. USD

4,6

4,8

6,9

7,3

7,5

Veřejný dluh/HDP (%)

42,5

44,7

35,4

36,3

36,1

Zahraniční zadluženost (mld. USD)

8,9

4,1

2,8

3,4

3,5

Dluhová služba (v mld. USD)

1,2

1,6

n/a

n/a

n/a

Zdroj: Ministerstvo financí KR

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Kostarice existují 2 druhy bank - státní a privátní. Celý bankovní sektor sestává z 22 komerčních bank (z toho jsou 3 státní a 19 privátních),  1 hypotéční banka, 15 privátních finančních společností a penzijních fondů, 27 úvěrových firem a spořitelních družstev a centrální banky.

Z komerčních bank patří mezi největší Banco Nacional, Banco de Costa Rica a Banco Credito Agricola de Cartago. Z dalších velkých bank lze nazvat Banco de San Jose, Banca Promerica, Banco Improsa a Banco Cathay. Ze zahraničních bank mají největší podíl na domácím trhu HSBC a Citi. 

Roli centrální banky plní Banco Central de Costa Rica (www.bccr.fi.cr).

Regulátorem bankovního  finančního trhu v Kostarice je SUGEF (the General Supervisory Agency of  Finance).

Kostarickou národní měnou je "colon", jehož směnný kurz k USD činil 534 CRC/1 USD a k euru 575 CRC/ 1 Euro (prosinec 2015).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmu v Kostarice pro právnické osoby se aplikuje na celkový čistý příjem. Pokud je hrubý zisk do 43 253 000 CRC, jedná se o 10 %, pokud se zisk pohybuje do 87 004 000 CRC, aplikuje se sazba 20 %, pro vyšší zisky 30 %.

Pro fyzické osoby s příjmy do 685 000 CRC se daň neaplikuje. Pro ty, co vydělávají mezi 685 000 CRC a 1 028 000 CRC je daň z příjmu 10 %. Pokud je příjem vyšší, daňová sazba je 15 %.

Daň z přidané hodnoty je prozatím 13 %, ale vláda pracuje na reformě, která by tuto hodnotu zvýšila na 15 %. 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: