Kostarika: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 5. 2018

Podkapitoly:

 

  • Oficiální název státu, složení vlády

 

  • Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

 

  • Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

  • Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

  • Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

  • Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

 

  • Daňový systém

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

 

  • Kostarická republika

 

  • República de Costa Rica

 

Složení vlády:

Prezident: Carlos Alvarado

První viceprezidentka a ministryně  zahraničních věcí: Epsy Campbell/ová

Druhý viceprezident:Marvin Rodríguez Cordero

Ministr prezidentského úřadu (kancléř): Rodolfo Piza

Ministryně financí: María del Rocío Aguilar/ová

Ministryně hospodářství, průmyslu a obchodu: Victoria Eugenia Hernández/ová

Ministr veřejných prací a dopravy: Rodolfo Méndez Mata

Ministr zemědělství: Renato Alvarado

Ministr školství: Édgar Mora

Ministr pro vědu, technologie a telekomunikace: Luis Adrián Salazar

Ministr veřejné správy a bezpečnosti: Michael Mauricio Soto

Ministr životního prostředí: Carlos Manuel Ridríguez

Ministryně cestovního ruchu: María Amalia Revelo/vá

Ministryně pro otázky žen: Ana Patricia Mora/ová

Ministryně kultury a mládeže: Sylvie Durán/ová

Ministr komunikací: Juan Carlos Mendoza

Ministryně zahraničního obchodu: Dayalá Jiménez/ová

Ministr práce a sociálních věcí: Steven Núňez

Ministryně spravedlnosti: Marcia González/ová

Ministryně zdravotnictví: Guiselle Amador/ová

Ministryně bydlení: Irene María Campos/ová

Ministryně plánování a hospodářské politiky: María del Pilar Garrido/vá

Ministryně pro rozvoj lidských zdrojů: María Fullmen/ová

Ministr sportu: Hernán Quesada

Ministr pro koordinaci s privátním sektorem: André Garnier

Ministryně pro koordinaci ekonomického týmu vlády: Edna Camacho/vá

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

 

Počet obyvatel:           4,87 milionů (odhad červen 2016)

 

Průměrný roční přírůstek:       1,19 % (2016)

 

Z hlediska demografického složení tvoří 50,8 % muži a 49,2 % ženy.

 

Národnostní a náboženské složení:   

 

Největší skupinu obyvatelstva tvoří běloši (potomci Španělů, příp. dalších evropských imigrantů) 83,63 %, 6,72 % mestici, 2,42 % indiáni, 1,05 % černoši, 0,21 % Asiaté aj. Imigranti tvoří 9 % místní populace (není započítána poměrně vysoká pracovní imigrace Nikaragujců, která sezónně dosahuje 200–300 tisíc osob).

 

V zemi vyznává 76,3 % obyvatel náboženství římskokatolické, 13,7% evangelické, asi 2 % protestantské, dále je zastoupeno náboženství indiánských skupin obyvatel.

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Růst hrubého domácího produktu (HDP) Kostariky v roce 2017 dosáhl 3,9 %, což je sice o 0,8 procentního bodu méně než v roce 2016, avšak i se řadí v rámci Latinské Ameriky k nejrychleji rostoucím ekonomikám (od roku 2013 jde o nárůst HDP o 69,5 %) . V hodnotovém vyjádření HDP dosáhlo 53,4 mld. Euro. HDP na jednoho obyvatele se zvýšilo na 10 859 Euro. %). Na konci roku 2017 došlo k posílení hospodářského růstu zejména díky navýšením investic do zemědělského a zpracovatelského sektoru (kolem 4 %).

 

Rychlejšímu rozvoji ekonomiky brání nepříznivé vnější faktory (oslabení ekonomické konjunktury v rámci celé LA a rovněž na trzích hlavních obchodních partnerů v Asii, což se odrazilo na výrazném snížení exportu) a jednak domácím oslabením podnikatelské aktivity (uzavření výroby Intelu, problémy s výběrem daní a prohlubující se deficit veřejných financí).

 

 

Index spotřebitelských cen vykázal na konci prosince 2017 kumulovanou roční míru inflace na úrovni 2,6 % (nárůst oproti loňské hodnotě 1,0 %), přičemž cílem vlády je udržení inflace v rozmezí  2-4 %. Díky minimálnímu růstu cen centrální banka (BCCR) drží svoji základní úrokovou intervenční sazbu na 5 %.

 

Míra nezaměstnanosti na konci roku 2017 činila 9,3 % obyvatel v aktivním věku, což je míra odpovídající vládním očekáváním.

 

Základní makroekonomické ukazatele Kostariky v posledních 5 letech

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

 

 

 

 

 

 

HDP (mld. Euro)

37,1

37,3

50

51,9

53,4

 

 

 

 

 

 

HDP (růst v %)

1,8

3,0

3,7

4,7

3,9

 

 

 

 

 

 

HDP/ 1 obyv.

7.345

7.668

10.400

10.683

10 859

(Euro)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Míra inflace (%)

4,6

3,7

0,7

1,6

2,6

 

 

 

 

 

 

Míra

7,6

8,5

8,5

9,1

9,3

nezaměstnanosti

 

 

 

 

 

(%)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: BCCR

 

Ekonomické vyhlídky Kostariky jsou dobré, neboť má potřebnou politickou a ekonomickou stabilitu, těší se důvěře soukromých zahraničních investorů i mezinárodních finančních institucí. Zvyšuje se domácí spotřeba a roste důvěra spotřebitelů. Většina kostarických firem hodnotí ekonomickou budoucnost země optimisticky. Růst HDP v roce 2018 se očekává na úrovni 3,8 %.

 

Vláda uplatňuje pragmatismus v obchodních vztazích, spojený s liberalizací zahraničního obchodu a prohlubováním obchodních vztahů se všemi partnery bez ohledu na jejich politický charakter. Prioritou vlády v oblasti hospodářské politiky je zejména rozvoj průmyslu náročných technologií, investice

do vzdělávání a infrastruktury, zvýšení konkurenceschopnosti, apod. Projevuje se trend otevírání se zahraničním firmám a privatizace (většinou zadlužených) státních podniků. Došlo k otevření sektoru telekomunikací a pojišťovacích služeb soukromým firmám. Nové zákony také umožňují soukromým společnostem exportovat do zahraničí jimi vyrobenou elektrickou energii, což bylo předtím výsadním právem státního podniku ICE.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V roce 2017 dosáhly příjmy státního rozpočtu 8,3 mld. USD a výdaje narostly na 11,9 mld. USD.

 

Ačkoli Kostarika dlouhodobě vykazuje deficitní státní rozpočet, v posledních letech administrativa uplatňuje odpovědnou fiskální politiku s cílem postupně snižovat deficit státního rozpočtu. Za poslední 3 roky se jí podařilo redukovat fiskální deficit z 1,7 mld. USD na 1,3 mld. USD.

 

Vývoj rozpočtu, tj. jeho příjmové a výdajové části, za posledních 5 let byl následující:

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

 

 

 

 

 

 

Příjmy (mld.

6,2

6,5

6,8

8,1

8,3

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výdaje (mld.

7,9

8,0

8,1

11,3

 

USD)

 

 

 

 

11,9

 

 

 

 

 

 

Saldo státního

-1,7

-1,5

-1,3

- 1,4

 

rozpočtu (mld.

 

 

 

 

-1,6

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Ministerstvo financí Kostariky

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Pokud jde o devizové rezervy, kostarické vládě se daří postupně zvyšovat objem volně směnitelných měn v rámci rezervního systému. Za posledních 5 let se zvýšily devizové rezervy z 4,6 mld. USD na 7,5 mld. USD (prosinec 2017).

 

Co se týče veřejného dluhu Kostariky, za posledních 5 let se vládě podařilo snížit jeho podíl na HDP z 45 % na 36 %, avšak v předloňském roce vystoupal zpět na 45 % a roku 2017 dosáhl téměř 50 %.

 

Zahraniční zadluženost se snižuje a v poslední době se pohybuje kolem 3-4 mld. USD. V roce 2017 dosáhla 3,4 mld. USD.

 

Na dluhovou službu země vynakládá podle Světové banky v průměru ročně 1,2 mld. USD. Poslední oficiální údaje jsou za rok 2012, kdy činily výdaje na obsluhu dluhu 1,6 mld. USD.

 

Platební bilance

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

 

 

 

 

 

 

-bilance BÚ

-0,8

-0,9

-1,0

-1,0

- 1,2

(mld. USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-bilance BÚ (v

5,3

4,9

4,7

4,6

2,0

% HDP)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Devizové

6,9

7,3

7,5

7,5

7,5

rezervy, mld.

 

 

 

 

 

USD

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Veřejný dluh/

35,4

36,3

36,1

45

50

HDP (%)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zahraniční

2,8

3,4

3,5

3,4

3,4

zadluženost

 

 

 

 

 

(mld. USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dluhová služba

n/a

n/a

n/a

n/a

 n/a

(v mld. USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Ministerstvo financí KR

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Kostarice existují 2 druhy bank - státní a privátní. Celý bankovní sektor sestává z 22 komerčních bank (z toho jsou 3 státní a 19 privátních), 1 hypotéční banka, 15 privátních finančních společností a penzijních fondů, 27 úvěrových firem a spořitelních družstev a centrální banky.

 

Z komerčních bank patří mezi největší Banco Nacional, Banco de Costa Rica a Banco Credito Agricola de Cartago. Z dalších velkých bank lze nazvat Banco de San Jose, Banca Promerica, Banco Improsa a Banco Cathay. Ze zahraničních bank mají největší podíl na domácím trhu HSBC a Citi.

 

Roli centrální banky plní Banco Central de Costa Rica (www.bccr.fi.cr).

 

Regulátorem bankovního finančního trhu v Kostarice je SUGEF (the General Supervisory Agency of Finance).

 

Kostarickou národní měnou je "colon", jehož směnný kurz k USD činil 563 CRC/1 USD a k euru 663 CRC/ 1 Euro (květen 2018).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmu v Kostarice pro právnické osoby se aplikuje na celkový čistý příjem. Pokud je hrubý zisk do 43 253 000 CRC, jedná se o 10 %, pokud se zisk pohybuje do 87 004 000 CRC, aplikuje se sazba 20 %, pro vyšší zisky 30 %.

 

Pro fyzické osoby s příjmy do 685 000 CRC se daň neaplikuje. Pro ty, co vydělávají mezi 685 000 CRC a 1 028 000 CRC je daň z příjmu 10 %. Pokud je příjem vyšší, daňová sazba je 15 %.

 

Daň z přidané hodnoty je prozatím 13 %, ale vláda pracuje na reformě, která by tuto hodnotu zvýšila na 15 %.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: