Kyrgyzstán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

3. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Astaně (Kazachstán)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Kyrgyzská republika, Ústava připouští též - Kyrgyzstán
  • Kyrgyzstan Respublikasy, mezinárodní označení KG
  • The Republic of Kyrgyzstan

Dne 13.4. 2016 se stal Sooronbay Jeenbekov předsedou vlády Kyrgyzstánu. Též dne 13.4. 2016 podepsal prezident A. Atambajev jmenovací dekrety nového předsedy vlády a všech členů vlády. Nově je ve vládě 1. místopředseda vlády a ministr dopravy. Nová vláda KG má následující složení:

  • Muhammetkalyi Abulgaziev – první místopředseda vlády
  • Oleg Pankratov – místopředseda vlády pro ekonomiku a investice
  • Gulmira Kudaiberdieva – místopředsedkyně vlády pro sociální otázky
  • Altynbek Maksutov – ministr kultury, cestovního ruchu a informací
  • Erlan Abdyldayev – ministr zahraničních věcí
  • Arzybek Kozhoshev – ministr pro ekonomiku
  • Melis Turganbaev – ministr vnitra
  • Talanbek Batyralijev – ministr  zdravotnictví
  • Elvira Sarieva – ministryně  školství a vědy
  • Zamirbek Aidarov – ministr dopravy a komunikací
  • Žyldyz Mambetalieva  – ministryně  spravedlnosti
  • Kudaibergen Bazarbayev – ministr pro sociální rozvoj
  • Adylbek Kasymaliev – ministr financí
  • Turdunazir Bekboev – ministr zemědělství a meliorací
  • Kubatbek Boronov – ministr pro mimořádné situace
  • Abdil Segizbaev – předseda státního Výboru národní  bezpečnosti
  • Marat Kenzhisariev - předseda státního Výboru pro obranu

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Ke konci roku 2015 dosáhl počet obyvatel Kyrgyzstánu 5,9 mil. obyvatel, hustota obyvatel je 27,4 obyvatel na km. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 60 %, dětí 33% a ve věku nad 65 let je 7 % obyvatel. Cca 35% obyvatelstva žije ve městech, 65 % na venkově. V hlavním městě Biškeku žije cca 930 tisíc obyvatel.

Národnostní složení obyvatel v Kyrgyzstánu:

  • 72 % Kyrgyzové
  • 14,4 % Uzbeci
  • 6,6 % Rusové
  • 1,1 % Dungani
  • 0,9 % Ujgurci
  • 0,9 % Tadžici
  • 0,6 % Kazaši
  • 0,5 % Tataři
  • 0,3 % Ukrajinci
  • 0,7 % Turci
  • 0,3 % Korejci
  • 0,2 % Němci
  • 0,3 % Azerbajdžánci
  • ostatní 0,7%

Oficiální zdroje uvádějí, že v Kyrgyzstánu žije více než 80 etnických skupin.

Náboženství:

  • islám 80 %,
  • pravoslavní 17 %,
  • ostatní 3 %

Státním jazykem je jazyk kyrgyzský, oficiálním jazyk ruský. Jazyky jsou uváděny jako rovnoprávné. Z dalších nejčastěji používaných jazyků lze uvést uzbecký jazyk a na jihu farsí.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (reálny růst v %)

6,0

-0,9

10,5

3,6

3,5

inflace (v%)

16,6

2,8

6,6

7,5

6,4

nezaměstnanost (v %)

7,9

7,7

7,6

7,9

N.A.

Zdroj:  Národní banka Kyrgyzstánu, MMF

Kyrgyzská republika je z hlediska celkové výše HDP nejmenší ekonomikou mezi státy SNS a po Tádžikistánu vykazuje nejmenší HDP na obyvatele.

V roce 2015 dosáhl reálný růst HDP 3,5 %, významnou částí vládních příjmů byly příjmy z těžby zlata na dole Kumtor. Tento v podstatě velice pozitivní výsledek je dán zejména růstem ekonomiky mimo těžbu zlata (bez zlata by HDP rostl o 4,5 %).  HDP na obyvatele dosahuje podle vývoje směnných kurzů úrovně kolem 1 300 USD a HDP na obyvatele a v PPP zhruba 3 600 USD na obyvatele.

Ekonomika Kyrgyzstánu je nadále závislá na technické a rozvojové pomoci od širokého spektra donorů jako je OSN, EU, OSCE, UNDP, USAID, MMF, Světová banka, bilaterálně především Čína, potenciálně též Turecko. Podpora EU Kyrgyzstánu se mj. uskutečňuje prostřednictvím mechanizmu akčních plánů, které se zaměřují na boj s chudobou, podporu malého podnikání apod.

Očekávaný vývoj

Počátkem května 2015 na zasedání hlav států Eurasijské ekonomické unie (EEU) podepsala kyrgyzská strana dokumenty o vstupu Kyrgyzstánu do EEU. KG Parlament ratifikoval přistoupení Kyrgyzstánu k EEU dne 20. 5. 2015. KG strana si mj. vyjednala zachování preferenčních tarifů na dodávky čínských zařízení na několik rozpracovaných infrastrukturních projektů. Vstup Kyrgyzstánu do EEU se mj. projeví v lepším přístupu vybraného zemědělského zboží z KG na trh Celní unie.

Z dalších významných faktorů lze uvést negativní tlaky na KG stranu vyvolané současným vývojem ekonomiky Ruska, tj. dochází k výraznému poklesu převodů finančních prostředků od KG pracovníků v Rusku (v roce 2015 převody klesly o 27 % v porovnání s rokem 2014). Tento vývoj by měl přetrvávat i v roce 2016.

Očekává se, že HDP Kyrgyzstánu poroste v roce 2016 o 3,7 % (poslední odhady ESCAP OSN předpokládají růst o 2,5 %) a inflace se udrží na loňských úrovních, případně dosáhne 8% výše. 

Z hlediska přístupu kyrgyzských businesů na mezinárodní trh je možné uvést budování dálnice v Kazachstánu od západní hranice Číny na západní hranici KZ v délce 2700 km. Dálnice bude pokračovat dále do St. Petesburgu a v opačném směru do čínských mořských přístavů.  Biškek je vzdálen cca 100 km od dálnice procházející pod Almatou, tj. kyrgyzské firmy by se po této cestě mohly levněji dostávat se svým zbožím na vzdálenější trhy.

Mezi perspektivní sektory kyrgyzské ekonomiky lze zařadit zemědělství, energetika (země má značný energetický potenciál mj. v oblasti vodní energie), těžební průmysl (celá řada projektů je atraktivní pro investory), turistika (v Kyrgyzstánu je celá řada lokalik vhodných k rozvoji turistického průmyslu).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance  (v % k HDP)

 

2011

2012

2013

2014

2015 (leden - červen)

příjmy

32,8

34,9

34,4

36,0

34,7

z toho příjmy z daní

18,5

20,6

20,5

20,8

-

výdaje

32,0

33,0

31,1

30,3

32,0

bilance

0,8

1,9

3,3

5,7

2,7

zdroj: Národní banka Kyrgyzstánu, MMF

Dle údajů Ministerstva financí KG státní rozpočet v první polovině roku 2015 skončil s proficitem 4,7 mld. som, tj. 2,7 % HDP. Za celý rok 2015 však státní rozpočet KG skončil s deficitem 1,5 % HDP. Deficit státního rozpočtu KG dosahoval v období 2000 - 2015 v průměru 1,52 % HDP.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2011

2012

2013

2014

2015

běžný účet (mil. USD)

-593,0

-1675,1

-1807,0

-1860,3

-814,9

kapitálový účet (mil. USD)

64,1

166,1

280,3

65,8

96,8

export (mil. USD)

2267,0

1954,4

2058,2

1896,5

1669,4

import (mil. USD)

3935,9

5165,1

5613,6

5290,2

3723,5

mezinárodní rezervy (v mil. USD

1 831

2 061

2 226

1 856

1 698

vnější veřejný dluh (mil. USD)

5366,6

5916,0

6687,6

7296,7

7112,0

 Zdroj: Národní banka Kyrgyzstánu

V období prosinec 2014 - prosinec 2015 kyrgyzský som devalvoval o 22 % s tím, že základním důvodem bylo výrazné znehodnocení rublu na konci roku 2014.

Kyrgyzstán získává půjčky jak od mezinárodních organizací, tak od jednotlivých států. Jedná se zejména o  MMF, EBRD, Asijskou rozvojovou banku, ESCAP, U.S. TDA (U.S. Trade and Development Program), dále o  Japonsko, Švýcarsko, Turecko apod. Zahraniční zadlužení v roce 2015 dosahovalo 7 112 mil. USD. Polovinu zahraničního dluhu KG tvoří úvěry v oblasti dopravy a energetiky. K největším věřitelům patří Čína, The Asian Development Bank a IMF.

Cca 700 tisíc kyrgyzských občanů pracuje v zahraničí s tím, že převody finančních prostředků KG občanů ze zahraničí (remittance) dosahují cca 30 - 40 % HDP. V roce 2015 se snížily převody finančních prostředků ze zahraničí o 27 % ve srovnání s rokem 2014.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V bankovním sektoru v Kyrgyzstánu působí 4 velké banky, které zaujímají více jak 80 % trhu. V roce 2015 v Kyrgyzstánu působilo 24 komerčních bank, ze kterých v 10 převládal zahraniční kapitál a v dalších 4 bankách byl minoritní podíl vlastněný zahraničním kapitálem. Na bankovním trhu Kyrgyzstánu však dominují státní banky. Mezi hlavní banky na bankovním trhu Kyrgyzstánu patří Optima Bank, Demir Kyrgyz International Bank a Kyrgyz Investment and Credit Bank. K prosinci 2015 celková aktiva bankovního systému v Kyrgyzstánu dosáhla 178 mld. som, tj. zvýšila se meziročně o 29,4 %. Podíl zahraničního kapitálu v bankovním systému Kyrgyzstánu dosahoval 46,7 % v roce 2015. Úroveň dolarizace bankovních vkladů fyzických a právnických osob v Kyrgyzstánu činila 69,1 % na konci roku 2015  (tj. během roku se zvýšila o 10,5 %).

Dle hodnocení Světové banky je bankovní sektor v Kyrgyzstánu po finanční krizi roku 2010 stabilizovaný.

Národní banka Kyrgyzstánu uděluje licence a vykonává bankovní dozor s tím, že uplatňuje v zásadě stejné požadavky vůči domácím a zahraničním bankám.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Kyrgyzstánu zahrnuje několik druhů daní - DPH, daň z přijmu, daň ze zisku, akviziční daň, daň za využívání přírodního bohatství, daň z prodeje, daň z půdy a daň z majetku. DPH je na úrovni 12 %, daň z příjmu činí 10 %, daň ze zisku je na úrovni 10 %. 

Kyrgyzstán má uzavřené dohody k zamezení dvojího zdanění s 25 zeměmi, které zahrnují Rusko, Kazachstán, Bělorusko, Uzbekistán, Ukrajina, Indie, Turecko, Kanada, Malajsie, Švýcarsko, Rakousko, Finsko, Polsko, Německo, Pákistán apod.

 

 

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: