Kyrgyzstán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

17. 5. 2018

Kyrgyzstán je vnitrozemský, hornatý stát, s nízkými příjmy (z hlediska HDP na obyvatele druhá nejchudší země ve střední Asii) a ekonomikou závislou na těžbě nerostů, zemědělství a remitencích od občanů pracujících v zahraničí (odpovídají více než čtvrtina HDP země). Bavlna, vlna a maso jsou hlavní zemědělské výrobky, přičemž pouze bavlna jde ve větším množství na export. Ostatní exportní produkce je zlato, uran, rtuť, zemní plyn.

Po získání nezávislosti v 90. letech Kyrgyzstán urychleně implementoval tržní reformy (zlepšení regulačního systému, zemská reforma), proto také se stal v roce 1998 první zemí ze skupiny SNS, která vstoupila do WTO.  Země se v posledních letech snaží přilákat zahraniční investice pro zlepšení infrastruktury země a rozšíření exportní základny, avšak přetrvávající obtížné investiční klima odrazuje potenciální investory. V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), se Kyrgyzstán umístil v roce 2017 na 102. pozici ze 137 srovnávaných ekonomik, avšak v žebříčku Ease of Doing Business je na 77. pozici. 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Kyrgyzská republika, Ústava připouští též - Kyrgyzstán
  • Kyrgyzstan Respublikasy, mezinárodní označení KG
  • The Republic of Kyrgyzstan

Ke Kyrgyzstánu dochází poměrně často ke změnám vlády a navíc ve velmi krátkém časovém období. Na druhou stranu jsou změny prováděny po interní dohodě mezi parlamentními stranami a prezidentem, takže  celá procedura  netrvá většinou déle než dva dny. Poslední změna vlády proběhla v dubnu 2018. Na mimořádném zasedání parlamentu KG dne 20.4.2018  byla vyslovena důvěra nové vládě  pod vedením Muchammedkalyje Dujšekejeviče ABYLGAZIJEVA, který nahradil dosavadního premiéra Sapara Isakova.  Nový vladní kabinet má stejný počet ministerstev. Obměněni byli všichni místopředsedové vlády. Svůj post udrželo sedm ministrů, včetně ministra zahraničních věcí. Prezident KG S. Jenbeekov ještě téhož dne večer jmenoval M.D. Abylgazijeva předsedou vlády KG.

Složení současné KG vlády:

  • Muhammetkalyi Abulgaziev – předseda vlády
  • Kubatbek Boronov – první místopředseda vlády
  • Ženiš Razakov – místopředseda vlády
  • Altynay Omurbekova – místopředsedkyně vlády
  • Zamirbek Askarov – místopředseda vlády
  • Murat Mukambetov – mistr a vedoucí Úřadu vlády
  • Oleg Pankratov – ministr ekonomiky
  • Sultanbek Žumagulov – ministr kultury, cestovního ruchu a informací
  • Erlan Abdyldayev – ministr zahraničních věcí
  • Kaškar Džunaliev – ministr vnitra
  • Kosmosbek Čolponbaev – ministr zdravotnictví
  • Gulmira Kudajberdieva – ministryně školství a vědy
  • Žamšitbek Kalilov – ministr dopravy a komunikací
  • Ainur Abduldaeva – ministr spravedlnosti
  • Taalajkul Isakunova – ministryně práce a sociálního rozvoje
  • Adylbek Kasymaliev – ministr financí
  • Nurbek Murašev – ministr zemědělství a meliorací
  • Nurbolot Mirzakhmetov – ministr pro mimořádné situace
  • Idris Kadyrkulov – předseda státního Výboru národní bezpečnosti
  • Erlis Terdikbaev - předseda státního Výboru pro obranu
  • Ulanbek Ryskulov – předseda státního Výboru pro průmysl, energetiku a suroviny
  • Bakyt Šaršembiev – předseda státního výboru informačních technologií a spojů

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Na začátku roku 2018 dosáhl počet obyvatel Kyrgyzstánu 6,2 mil. obyvatel, hustota obyvatel je 32 obyvatel na km2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 58,5 %, dětí 34 % a ve věku nad 65 let je 4,5 % obyvatel. Cca 33 % obyvatelstva žije ve městech, 67 % na venkově. V hlavním městě Biškeku žije cca 1 mil. obyvatel.

Národnostní složení obyvatel v Kyrgyzstánu:

  • 73,3 % Kyrgyzové
  • 14,7 % Uzbeci
  • 5,6 % Rusové
  • 1,1 % Dungani
  • 0,9 % Ujguři
  • 0,9 % Tádžici
  • 0,7 % Turci
  • 0,6 % Kazaši
  • 0,5 % Tataři
  • 0,4 % Ázerbájdžánci
  • 0,3 % Korejci
  • 0,2 % Ukrajinci
  • 0,1 % Němci
  • ostatní 0,7 %

Oficiální zdroje uvádějí, že v Kyrgyzstánu žije více než 80 etnických skupin.

Náboženství:

  • islám 80 %,
  • pravoslavní 17 %,
  • ostatní 3 %

Státním jazykem je jazyk kyrgyzský, oficiálním jazyk ruský. Jazyky jsou uváděny jako rovnoprávné. Z dalších nejčastěji používaných jazyků lze uvést uzbecký jazyk a na jihu farsí.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2013 2014 2015 2016 2017
Růst HDP v % 10,5 4 3,5 3,8 4,5
Inflace (v %) 4,0 10,5 3,4 0,5 3,7
Nezaměstnanost (v %) 8,3 8,0 7,3 7,2 7,0*

Zdroj: Národní statistický výbor Kyrgyzstánu, MMF
* údaje za leden-květen 2017

Kyrgyzská republika je z hlediska celkové výše HDP nejmenší ekonomikou mezi státy SNS a po Tádžikistánu vykazuje nejmenší HDP na obyvatele. V posledních letech HDP země každoročně stoupalo o 3-4 %. Dle předběžných statistik Národního výboru Kyrgyzstánu dosáhl roce 2017 reálný růst HDP 4,5 %, významnou částí vládních příjmů byly příjmy z těžby zlata na dole Kumtor. Tento v podstatě velice pozitivní výsledek je dán zejména růstem těžby zlata (okolo 1/3 průmyslové produkce a 40 % exportu). HDP na obyvatele dosahuje podle vývoje směnných kurzů úrovně kolem 1 200 USD a HDP na obyvatele v PPP zhruba 3 650 USD na obyvatele. Nezaměstnanost zůstává vysoká, okolo 7 %.

Ekonomika Kyrgyzstánu je nadále závislá na technické a rozvojové pomoci od širokého spektra donorů jako je OSN, EU, OSCE, UNDP, USAID, MMF, Světová banka, bilaterálně především Čína, potenciálně též Turecko. Podpora EU Kyrgyzstánu se mj. uskutečňuje prostřednictvím mechanizmu akčních plánů, které se zaměřují na boj s chudobou, podporu malého podnikání apod.

Počátkem května 2015 na zasedání hlav států Eurasijské ekonomické unie (EEU) podepsala kyrgyzská strana dokumenty o vstupu Kyrgyzstánu do EEU. KG Parlament ratifikoval přistoupení Kyrgyzstánu k EEU dne 20. 5. 2015. KG strana si mj. vyjednala zachování preferenčních tarifů na dodávky čínských zařízení na několik rozpracovaných infrastrukturních projektů. Vstup Kyrgyzstánu do EEU se mj. projevil v lepším přístupu vybraného zemědělského zboží z KG na trh Celní unie.

Z dalších významných faktorů vývoje ekonomiky posledních let lze uvést překonání negativních tlaků na KG stranu vyvolané vývojem ekonomiky Ruska v roce 2015, kdy došlo k výraznému poklesu převodů finančních prostředků od KG pracovníků v Rusku (jedná o velkou část příjmů HDP, v roce 2015 převody klesly o 27 % v porovnání s rokem 2014). Tento vývoj přetrvával i v roce 2016. Podle dostupných indicií se v roce 2017 tento pokles zastavil, zlepšení ekonomické situace Ruska, kde žije velká většina 1/6 emigrované kyrgyzské populace, simultánně zvýšila i remitence do kyrgyzské ekonomiky.

Z hlediska přístupu kyrgyzských businessů na mezinárodní trh je možné uvést budování dálnice v Kazachstánu od západní hranice Číny na západní hranici KZ v délce 2700 km. Dálnice bude pokračovat dále do St. Petesburgu a v opačném směru do čínských mořských přístavů. Biškek je vzdálen cca 100 km od dálnice procházející pod Almatou, tj. kyrgyzské firmy by se po této cestě mohly levněji dostávat se svým zbožím na vzdálenější trhy.

Mezi perspektivní sektory kyrgyzské ekonomiky lze zařadit zemědělství, energetika (země má značný energetický potenciál mj. v oblasti vodní energie), těžební průmysl (celá řada projektů je atraktivní pro investory), turistika (v Kyrgyzstánu je celá řada lokalit vhodných k rozvoji turistického průmyslu).

Očekávaný vývoj

Očekává se, že v roce 2018 HDP Kyrgyzstánu poroste o 4 % a inflace zůstane pod cílovou hranicí centrální banky 5-7 % (odhad EIU). Průmyslová produkce bude pokračovat v zotavování po letech krize, především díky těžbě zlata a textilní a zemědělské produkci. Přidá se k tomu stavebnictví a infrastrukturní projekty (např. stavba silnice Sever-Jih). Největší výzvou KG ekonomiky nadále zůstane zvýšení exportu a přilákání zahraničních investic pro zlepšení konkurenceschopnosti země.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

v % k HDP 2013 2014 2015 2016 2017
Veřejné příjmy 28,7 29,8 29,8 27,4 30,3
Z toho příjmy z daní 20,5 20,6 19,7 19,7 21,0
Veřejné výdaje 29,3 30,3 31,3 31,8 33,6
Bilance -0,66 -0,47 -1,43 -4,39 -3,34

Zdroj: Národní banka Kyrgyzstánu

Veřejné příjmy se za několik posledních let drží na úrovni okolo 30 %. Příjmy o něco více, proto již několik let přetrvává mírný deficit státního rozpočtu. Vývoj kyrgyzského rozpočtu v roce 2017 signalizuje pokles schodku k úrovni kolem 3,4 % HDP.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

v mil. USD 2013 2014 2015 2016 2017
Běžný účet -1016,1 -1269,4 -1058,6 -792,0 -232,1
Export 2883,2 2482,7 1619,0 1607,9 1840,4
Import 5613,6 5290,2 3859,8 3744,4 4187,3
Kapitálový účet 280,3 65,8 79,1 112,6 131,9
Finanční účet 732,7 552,0 725,7 604,5 22,9
Mezinárodní rezervy 2238,35 1957,56 1778,26 1969,13 2176,49
Vnější dluh 6832,6 7396,7 7702,3 7920,7 8067,0*

Zdroj: Národní banka Kyrgyzstánu
*údaje za leden-září 2017

V období prosinec 2014 - prosinec 2015 kyrgyzský som devalvoval o 22 % s tím, že základním důvodem bylo výrazné znehodnocení rublu na konci roku 2014. V roce 2016 došlo k posílení kurzu o 9 %. V roce 2017 fluktuoval okolo hranice 69 somů za USD. V roce 2017 tak došlo k růstu vývozu i dovozu, kterým napomohla právě stabilizace směnného kurzu Somu vůči USD.

Kyrgyzstán získává půjčky jak od mezinárodních organizací, tak od jednotlivých států. Jedná se zejména o MMF, EBRD, Asijskou rozvojovou banku, ESCAP, U.S. TDA (U.S. Trade and Development Program), dále o Japonsko, Švýcarsko, Turecko apod. Zahraniční zadlužení v roce 2017 dosáhlo 8 mld. USD. Polovinu zahraničního dluhu KG tvoří úvěry v oblasti dopravy a energetiky. Zahraniční dluh veřejného sektoru dosáhl 4,1 mld. USD. K největším věřitelům patří Čína, The Asian Development Bank a MMF. Rusko své dluhy postupně odepisuje (naposledy v první čtvrtině roku 2018, kdy odepsalo 240 mil. USD, čímž zmenšilo vnější vládní dluh na 53,6 % HDP).

Cca 700 tisíc kyrgyzských občanů pracuje v zahraničí s tím, že převody finančních prostředků KG občanů ze zahraničí (remitence) dosahují cca 30 - 40 % HDP. V roce 2015 se snížily převody finančních prostředků ze zahraničí o 27 % ve srovnání s rokem 2014.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V roce 2017 v Kyrgyzstánu působilo 25 komerčních bank (a 319 poboček komerčních bank), ze kterých v 14 převládal zahraniční kapitál. Mezi hlavní banky na bankovním trhu Kyrgyzstánu patří Finka Bank, Kyrgyz Investment and Credit Bank, Commercial Bank Kyrgyzstan, RSK Bank, Kompanion Bank. Za první polovinu roku 2017 dosáhla celková aktiva bankovního systému v Kyrgyzstánu 183,8 mld. Som, tj. zvýšila se meziročně o 5,2 %. Růst aktiv byl způsoben zejména zvýšením uvěrového portfolia o 12,7 %, a cenných papírů o 18,3 %.

Ve srovnání s první polovinou roku 2016 došlo ke zlepšení ukazatelů ziskovosti: ROA – 0,7 %, ROE 4,5 %, EAT – 633,1 mln. Som.  Celkem dochází ke zvýšení hlavních ukazatelů bankovního sektoru, které jsou: aktiva, úvěrové portfolio a zdroje. Růst finančních operací bank překonal tempo hospodářského růstu.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Kyrgyzstánu zahrnuje několik druhů daní - DPH, daň z přijmu, daň ze zisku, akviziční daň, daň za využívání přírodního bohatství, daň z prodeje, daň z půdy a daň z majetku. DPH je na úrovni 12 %, daň z příjmu činí 10 %.

Kyrgyzstán má uzavřené dohody k zamezení dvojího zdanění s 28 zeměmi, které zahrnují Rusko, Kazachstán, Bělorusko, Uzbekistán, Ukrajina, Indie, Turecko, Kanada, Malajsie, Švýcarsko, Rakousko, Finsko, Polsko, Německo, Pákistán apod. Česká republika ukončila jednání o dohodě v dubnu 2018 a očekává se, že dohoda bude podepsána ve stejném roce.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: