Kyrgyzstán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

Kyrgyzstán je z hlediska HDP na obyvatele druhá nejchudší země ve střední Asii.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Kyrgyzská republika, Ústava připouští též - Kyrgyzstán
  • Kyrgyzstan Respublikasy, mezinárodní označení KG
  • The Republic of Kyrgyzstan

Složení KG vlády:

  • Sooronbaj Žeenbekov – předseda vlády
  • Muhammetkalyi Abulgaziev – první místopředseda vlády
  • Čolpol Sultanbeková – místopředsedkyně vlády
  • Oleg Pankratov – místopředseda vlády pro ekonomiku a investice
  • Ženiš Razakov –místopředseda vlády
  • Akylbek Osmonaliev – mistr a vedoucí Úřadu vlády
  • Turelbaj Kazakov – ministr kultury, cestovního ruchu a informací
  • Erlan Abdyldayev – ministr zahraničních věcí
  • Arzybek Kozhoshev – ministr hospodářství
  • Ulan Israilovv – ministr vnitra
  • Talanbek Batyralijev – ministr  zdravotnictví
  • Gulmira Kudajberdieva – ministryně  školství a vědy
  • Žamšitbek Kalilov – ministr dopravy a komunikací
  • Uran Achmetova  – ministr  spravedlnosti
  • Taalajkul Isakunova – ministryně práce a sociálního rozvoje
  • Adylbek Kasymaliev – ministr financí
  • Nurbek Murašev – ministr zemědělství a meliorací
  • Kubatbek Boronov – ministr pro mimořádné situace
  • Abdil Segizbaev – předseda státního Výboru národní  bezpečnosti
  • Mirbek Kasymkulov - předseda státního Výboru pro obranu
  • Dujšenbek Zilaliev – předseda státního Výboru pro průmysl, energetiku a suroviny
  • Bakyt Šaršembiev – předseda státního výboru informačních technologií a spojů

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Ke konci roku 2015 dosáhl počet obyvatel Kyrgyzstánu 5,9 mil. obyvatel, hustota obyvatel je 27,4 obyvatel na km. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 60 %, dětí 33% a ve věku nad 65 let je 7 % obyvatel. Cca 35% obyvatelstva žije ve městech, 65 % na venkově. V hlavním městě Biškeku žije cca 930 tisíc obyvatel.

Národnostní složení obyvatel v Kyrgyzstánu:

  • 72 % Kyrgyzové
  • 14,4 % Uzbeci
  • 6,6 % Rusové
  • 1,1 % Dungani
  • 0,9 % Ujguři
  • 0,9 % Tádžici
  • 0,6 % Kazaši
  • 0,5 % Tataři
  • 0,3 % Ukrajinci
  • 0,7 % Turci
  • 0,3 % Korejci
  • 0,2 % Němci
  • 0,3 % Ázerbájdžánci
  • ostatní 0,7%

Oficiální zdroje uvádějí, že v Kyrgyzstánu žije více než 80 etnických skupin.

 

Náboženství:

  • islám 80 %,
  • pravoslavní 17 %,
  • ostatní 3 %

Státním jazykem je jazyk kyrgyzský, oficiálním jazyk ruský. Jazyky jsou uváděny jako rovnoprávné. Z dalších nejčastěji používaných jazyků lze uvést uzbecký jazyk a na jihu farsí.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

HDP (reálny růst v %)

-0,9

10,5

3,6

3,5

3,8

inflace (v%)

2,8

6,6

7,5

6,4

0,4

nezaměstnanost (v %)

7,7

7,6

7,9

7,7

N.A.

Zdroj:  Národní banka Kyrgyzstánu, MMF

 

Kyrgyzská republika je z hlediska celkové výše HDP nejmenší ekonomikou mezi státy SNS a po Tádžikistánu vykazuje nejmenší HDP na obyvatele. V roce 2016 dosáhl reálný růst HDP 3,8 %, významnou částí vládních příjmů byly příjmy z těžby zlata na dole Kumtor. Tento v podstatě velice pozitivní výsledek je dán zejména růstem těžby zlata.  HDP na obyvatele dosahuje podle vývoje směnných kurzů úrovně kolem 1 300 USD a HDP na obyvatele a v PPP zhruba 3 600 USD na obyvatele. Ekonomika Kyrgyzstánu je nadále závislá na technické a rozvojové pomoci od širokého spektra donorů jako je OSN, EU, OSCE, UNDP, USAID, MMF, Světová banka, bilaterálně především Čína, potenciálně též Turecko. Podpora EU Kyrgyzstánu se mj. uskutečňuje prostřednictvím mechanizmu akčních plánů, které se zaměřují na boj s chudobou, podporu malého podnikání apod.

 

Očekávaný vývoj

Počátkem května 2015 na zasedání hlav států Eurasijské ekonomické unie (EEU) podepsala kyrgyzská strana dokumenty o vstupu Kyrgyzstánu do EEU. KG Parlament ratifikoval přistoupení Kyrgyzstánu k EEU dne 20. 5. 2015. KG strana si mj. vyjednala zachování preferenčních tarifů na dodávky čínských zařízení na několik rozpracovaných infrastrukturních projektů. Vstup Kyrgyzstánu do EEU se mj. projeví v lepším přístupu vybraného zemědělského zboží z KG na trh Celní unie.

 

Z dalších významných faktorů lze uvést překonání negativních tlaků na KG stranu vyvolané vývojem ekonomiky Ruska v roce 2015, kdy došlo k výraznému poklesu převodů finančních prostředků od KG pracovníků v Rusku (v roce 2015 převody klesly o 27 % v porovnání s rokem 2014). Podle dostupných indicií se v roce 2016 tento pokles zastavil. Tento vývoj by měl přetrvávat i v roce 2016. Očekává se, že HDP Kyrgyzstánu poroste v roce 2017 o 3,9 % (odhad EIU) a inflace se zvedne na cca 3 %. 

 

Z hlediska přístupu kyrgyzských businessů na mezinárodní trh je možné uvést budování dálnice v Kazachstánu od západní hranice Číny na západní hranici KZ v délce 2700 km. Dálnice bude pokračovat dále do St. Petesburgu a v opačném směru do čínských mořských přístavů.  Biškek je vzdálen cca 100 km od dálnice procházející pod Almatou, tj. kyrgyzské firmy by se po této cestě mohly levněji dostávat se svým zbožím na vzdálenější trhy.

 

Mezi perspektivní sektory kyrgyzské ekonomiky lze zařadit zemědělství, energetika (země má značný energetický potenciál mj. v oblasti vodní energie), těžební průmysl (celá řada projektů je atraktivní pro investory), turistika (v Kyrgyzstánu je celá řada lokalit vhodných k rozvoji turistického průmyslu).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Veřejné finance  (v % k HDP)

 

2011

2012

2013

2014

2015

příjmy

32,8

34,9

34,4

36,0

30,2

z toho příjmy z daní

18,5

20,6

20,5

20,8

-

výdaje

32,0

33,0

31,1

30,3

31,7

bilance

0,8

1,9

3,3

5,7

-1,5

zdroj: Národní banka Kyrgyzstánu, MMF

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

běžný účet (mil. USD)

-1675,1

-1807,0

-1860,3

-814,9

-843,0

kapitálový účet (mil. USD)

872,2

986,3

616,9

792,8

-678,1

jen ¾ roku 2016

export (mil. USD)

1954,4

2058,2

1896,5

1669,4

1424,4

import (mil. USD)

5165,1

5613,6

5290,2

3723,5

3671,4

mezinárodní rezervy (v mil. USD

2 061

2 226

1 856

1 698

1799

vnější dluh (mil. USD)

5916,0

6687,6

7296,7

7112,0

7294

 Zdroj: Národní banka Kyrgyzstánu

 

V období prosinec 2014 - prosinec 2015 kyrgyzský som devalvoval o 22 % s tím, že základním důvodem bylo výrazné znehodnocení rublu na konci roku 2014. V roce 2016 došlo k posílení kurzu o 9 %.

 

Kyrgyzstán získává půjčky jak od mezinárodních organizací, tak od jednotlivých států. Jedná se zejména o  MMF, EBRD, Asijskou rozvojovou banku, ESCAP, U.S. TDA (U.S. Trade and Development Program), dále o  Japonsko, Švýcarsko, Turecko apod. Zahraniční zadlužení v roce 2015 dosahovalo 7 112 mil. USD. Polovinu zahraničního dluhu KG tvoří úvěry v oblasti dopravy a energetiky. Zahraniční dluh veřejného sektoru dosáhl 4,1 mld USD. K největším věřitelům patří Čína, The Asian Development Bank a IMF. Rusko své dluhy postupně odepisuje.

 

Cca 700 tisíc kyrgyzských občanů pracuje v zahraničí s tím, že převody finančních prostředků KG občanů ze zahraničí (remittance) dosahují cca 30 - 40 % HDP. V roce 2015 se snížily převody finančních prostředků ze zahraničí o 27 % ve srovnání s rokem 2014.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V bankovním sektoru v Kyrgyzstánu působí 4 velké banky, které zaujímají více jak 80 % trhu. V roce 2015 v Kyrgyzstánu působilo 24 komerčních bank, ze kterých v 10 převládal zahraniční kapitál a v dalších 4 bankách byl minoritní podíl vlastněný zahraničním kapitálem. Na bankovním trhu Kyrgyzstánu však dominují státní banky. Mezi hlavní banky na bankovním trhu Kyrgyzstánu patří Optima Bank, Demir Kyrgyz International Bank a Kyrgyz Investment and Credit Bank. K prosinci 2015 celková aktiva bankovního systému v Kyrgyzstánu dosáhla 178 mld. som, tj. zvýšila se meziročně o 29,4 %. Podíl zahraničního kapitálu v bankovním systému Kyrgyzstánu dosahoval 46,7 % v roce 2015. Úroveň dolarizace bankovních vkladů fyzických a právnických osob v Kyrgyzstánu činila 69,1 % na konci roku 2015  (tj. během roku se zvýšila o 10,5 %).

 

Dle hodnocení Světové banky je bankovní sektor v Kyrgyzstánu po finanční krizi roku 2010 stabilizovaný.

 

Národní banka Kyrgyzstánu uděluje licence a vykonává bankovní dozor s tím, že uplatňuje v zásadě stejné požadavky vůči domácím a zahraničním bankám.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Kyrgyzstánu zahrnuje několik druhů daní - DPH, daň z přijmu, daň ze zisku, akviziční daň, daň za využívání přírodního bohatství, daň z prodeje, daň z půdy a daň z majetku. DPH je na úrovni 12 %, daň z příjmu činí 10 %, daň ze zisku je na úrovni 10 %. 

Kyrgyzstán má uzavřené dohody k zamezení dvojího zdanění s 25 zeměmi, které zahrnují Rusko, Kazachstán, Bělorusko, Uzbekistán, Ukrajina, Indie, Turecko, Kanada, Malajsie, Švýcarsko, Rakousko, Finsko, Polsko, Německo, Pákistán apod.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: