MZV: Souhrnná teritoriální informace

Lichtenštejnské knížectví (Fürstentum Liechtenstein) zkráceně Lichtenštejnsko (Liechtenstein) leží v srdci evropských Alp.  S rozlohou 160 km² a počtem obyvatel 41 237 (k 31. 12. 2025 – předběžný údaj) je čtvrtou nejmenší zemí Evropy a šestou nejmenší zemí světa. Leží na řece Rýn a rozprostírá se na svazích alpského pohoří Rätikon mezi švýcarským kantonem St. Gallen a rakouskou spolkovou zemí Vorarlberg. Přestože je Lichtenštejnsko šestou nejmenší zemí světa, překvapuje bohatstvím kulturních, krajinných a historických pokladů; nabízí i podnikatelské příležitosti. Více než třísetletá historie země (vznikla 23. ledna 1719) ukazuje, jak se Lichtenštejnsko vyvinulo v moderní obchodní centrum s vysokou kvalitou života.

Lichtenštejnské knížectví je konstituční dědičnou monarchií založenou na demokratických a parlamentních principech, tvořenou 11 obcemi. V jeho čele stojí kníže, knížecí rod tak hraje významnou politickou roli v pověsti a rozvoji země ve prospěch jejích obyvatel. Nejen on, ale i parlament a další vládní instituce sídlí v hlavním městě Vaduzu. Největším městem co do počtu obyvatel je Schaan. 

Úředním jazykem je němčina, v hovorovém jazyce používají Lichtenštejnci dva alemanské dialekty podobné švýcarské němčině a dialektu Vorarlbergu. 

Lichtenštejnské knížectví je atraktivní obchodní lokalitou s dobře rozvinutou infrastrukturou. Za posledních 60 let se vyvinulo z jednoduché rolnické země v zemi inovativní.
Od r. 1924 funguje nejen měnová, ale i celní unie se Švýcarskem; od 26. května 1924 je v Lichtenštejnsku zákonným platidlem švýcarský frank, akceptováno je i euro. Lichtenštejnsko je od roku 1995 členem Evropského hospodářského prostoru, Knížectví je rovněž členem ESVO.

Země je vysoce inovativní, má pružný regulační systém a nadprůměrné výdaje na výzkum a vývoj. Ekonomika se dlouhodobě opírá o přeshraniční pracovníky (zejména ze Švýcarska, Rakouska a Německa), kteří tvoří více než polovinu pracovní síly; nedostatek pracovníků zůstává jednou z hlavních výzev. Lichtenštejnsko má nadále rating „AAA“ díky fiskální stabilitě, absenci veřejného dluhu a diverzifikované ekonomické struktuře.

Země dlouhodobě hospodaří s přebytkem (např. v r. 2024 činil přebytek 219,1 mil. CHF, tj. 2,8 % HDP – nejaktuálnější údaj).

Lichtenštejnsko má široce diverzifikovanou ekonomiku s řadou malých a středních podniků. Silný průmyslový sektor a poskytovatelé finančních služeb významně přispívají k vysoké přidané hodnotě. Podíl země na celkové přidané hodnotě je však poměrně malý.

Podle předběžných údajů lichtenštejnského statistického úřadu z března 2026 byl HDP Lichtenštejnska v běžných cenách v r. 2024 o 5,9 % vyšší než v r. 2023, což znamenalo druhý rok růstu v řadě. V roce 2025 činila průměrná roční míra inflace + 0,2 %, ve stejném roce dosáhla průměrná míra nezaměstnanosti 1,9 %.

Lichtenštejnsko je velmi zajímavou destinací pro ambiciózní FinTech projekty. Stalo se první zemí světa, která začala oficiálně využívat kryptoměny (od ledna 2020). Oblast blockchainu a kryptoměn má velký potenciál mj. pro spolupráci s českými subjekty.

Pro obchodování s partnerem z Lichtenštejnska je třeba se připravit na věcné až odměřené jednání, v krajním případě se lichtenštejnský partner nebojí jít i do konfliktu. Proto se doporučuje být na taková jednání dobře připraven, a to např. i schopností improvizace a kreativity.

Tato souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytována ve zkráceném rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Lichtenštejnsko (327.2 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:

• Lichtenštejnské knížectví, zkráceně Lichtenštejnsko – německy: Fürstentum Liechtenstein

Systém vládnutí: Lichtenštejnsko /LI/ je dle ústavy konstituční dědičnou monarchií – po mužské linii – postavené na demokratických a parlamentních základech. Ústava z r. 1921 je založena na konsensu mezi knížetem a obyvatelstvem, jde o tzv. duální systém, v němž se panovník dělí o státní moc s lidem. Vládnoucím LI knížetem je Hans Adam II. Kníže potvrzuje parlamentem schválené zákony, rozhoduje o zásadních otázkách zahraniční politiky a zastupuje stát navenek. Jeho právem je také jmenování předsedy vlády a ministrů. Obyvatelé nicméně mají možnost přímo ovlivňovat zákonodárství hlasováním v referendech.

LI parlament, neboli zemský sněm, sídlí v hlavním městě Vaduzu a skládá se z 25 poslanců, z nichž 15 je z tzv. Horní země (Oberland) a 10 z tzv. Dolní země (Unterland). Volební období parlamentu je 4leté. Vláda má 5 členů: předsedu, jeho zástupce a 3 ministry. Správa země přísluší vládě, která je odpovědná parlamentu a knížeti.


Složení vlády od 10. 4. 2025:

• Brigitte Haas (VU) – předsedkyně vlády a současně řídí resort financí
• Sabine Monauni (FBP) – místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničních věcí, životního prostředí a kultury
• Daniel Oehry (FBP) – ministr pro infrastrukturu a školství
• Hubert Büchel (VU) – ministr vnitra, hospodářství a sportu
• Dr. Emanuel Schädler (VU) – ministr spravedlnosti

Politická atmosféra v zemi:
LI si dlouhodobě udržuje pověst politicky stabilní a sociálně soudržné země. Volby do Zemského sněmu (únor 2025) vyhrála konzervativní strana Vaterländische Union (VU), se ziskem 38,3 % hlasů. 27,5 % hlasů získala taktéž konzervativní strana Fortschrittliche Bürgerpartei (FBP), významný nárůst hlasů (23,3 %) zaznamenala pravicová strana Demokraten für Liechtenstein (DpL), levicová strana Freie Liste (FL) získala 10,9 % hlasů. Volební účast činila 76,3 %, což je o 1,7 % méně než v r. 2021. Vládu bude sestavovat strana VU v čele s premiérkou Haas/ovou. VU získala 10 mandátů, 6 zástupců bylo zvoleno v okrese Oberland, 4 v okrese Unterland. Obdržela stejný počet mandátů jako v minulém volebním období (2021). Strana FBP zaznamenala propad; celkem získala 7 mandátů (4 v okrese Oberland, 3 v okrese Unterland), což je o 3 méně oproti r. 2021. Naopak významný nárůst vykázala pravicová strana DpL, oproti 2 mandátům z r. 2021 nyní získala mandátů 6 (4 v okrese Oberland, 2 v okrese Unterland). Levicová strana FL dosáhla 2 mandátů (po jednom v obou okresech), celkově tedy o 1 méně než v r. 2021. Celkem 8 míst v 25členném parlamentu obsadily ženy, což je o 1 mandát více než v minulém volebním období.
Mezi priority vlády premiérky Haas/ové patří udržení mezinárodně propojeného a spolehlivého finančního centra, posílení vnitřní soudržnosti a bezpečnosti (včetně digitální oblasti) a posílení ekonomické suverenity. Členství v EHP je obyvatelstvem vnímáno velmi pozitivně. Průzkum z 2. pololetí roku 2025 ukázal, že přes 80 % respondentů považuje Dohodu o EHP za důležitou a přínosnou, přičemž tato volba má silnou podporu i v parlamentu a ve vládě.

Programové prohlášení vlády na léta 2021–2025 se soustředí zejména na udržitelnost: sociální, ekonomickou, finanční a environmentální. Velkým tématem je reforma zdravotního a důchodového systému. LI populace stárne a současné financování důchodů není do budoucna udržitelné. Nutná je rovněž reforma vzdělávacího systému, aby si země v nadcházejících letech udržela vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.

1.2. Zahraniční politika země

Důležitým prvkem lichtenštejnské /LI/ zahraniční politiky je dle vlády flexibilita. Na jejím přímém utváření a naplňování se podle ústavy podílí vláda i vládnoucí kníže, který má v zahraničně-politických otázkách ve vztahu k vládě právo veta. Nadále se soustředí na evropskou integraci, a dobré vztahy se Švýcarskem. Její přístup v oblasti právního státu, lidských práv a mezinárodní trestní spravedlnosti (včetně podpory Mezinárodního trestního soudu) je v souladu s EU. LI v průběhu r. 2025 zvýšilo prostř. národní jednotky kybernetické bezpečnosti a aktualizované strategie úsilí v boji proti kybernetickým hrozbám. Spolu s aktivitami proti zahraniční manipulaci a vměšování (FIMI) to odráží rostoucí důraz na bezpečnost a vnímání společných evropských hrozeb.
Jako člen EHP se systematicky připojuje k sankcím EU, včetně těch zavedených v reakci na ruskou agresi. Mezinárodní spolupráce zůstává důležitou součástí národního rámce proti praní peněz a financování terorismu (AML/CTF). V r. 2025 uplynulo 35 let od vstupu LI do OSN. LI zdůrazňuje obranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech a dodržování mezinárodního a humanitárního práva. Aktivně se podílí na snahách zlepšit fungování systému OSN, mj. prostřednictvím skupiny ACT. Mezi nejvýraznější iniciativy patří tzv. „Veto Initiative“, která stanoví automatické svolání VS OSN do 10 dnů, pokud je v Radě bezpečnosti použito veto některým ze stálých členů.

Vztahy Lichtenštejnska s EU

LI využívá výhod jednotného evropského trhu, spolupracuje s evropskými partnery na mezinárodních fórech a podporuje a implementuje sankce EU v případě porušování mezinárodního práva. Od r. 2011 je členem Schengenu, mj. se plně účastní i dublinského systému určování kompetence při udělování žádostí o azyl. 

Díky Dohodě o EHP (platné od roku 1995) a přidruženému členství v systému Schengen/Dublin patří LI mezi ty nečlenské státy, které jsou nejtěsněji napojené na EU. Domácí debaty o budoucnosti evropské integrace LI budou záviset na širším geopolitickém a geoekonomickém vývoji, zejména na integrační politice Islandu a Norska a na vývoji ve Švýcarsku jako nejbližším partnerovi. Zapojeni zůstávají i významní aktéři včetně regenta (dědičného knížete Aloise) a dalších institucí. Navzdory členství v EHP si země zachovala velmi úzké vztahy se Švýcarskem. 

Prostřednictvím finančních mechanismů EHP poskytuje LI spolu s Norskem a Islandem finanční příspěvek určený „novým“ členským zemím EU. V letech 2014–2021 se jednalo o sumu 2,8 mld. eur, přičemž příspěvek Lichtenštejnska z toho tvořil 16,5 mil. eur. Od počátku ruské agrese vůči Ukrajině v r. 2022 podporuje LI Ukrajinu jak politicky, tak finančně a přejímá též sankční režimy EU vůči Rusku.
Od poloviny listopadu 2023 do poloviny května 2024 předsedalo LI Výboru ministrů Rady Evropy pod mottem „Společné hodnoty, společná budoucnost“.

Vztahy Lichtenštejnska s ČR

LI a ČR, knížecí rod Lichtenštejnů a české země, jsou úzce historicky propojeny již téměř 800 let. Tyto úzké vztahy mezi LI a Československem byly náhle přerušeny během pohnutých událostí 20. století. Nevyřešené otázky z tohoto období se dodnes nepodařilo politicky vyřešit. Téměř 8letá historie vzájemných vztahů byla po 2. světové válce zatížena majetkovými spory. Diplomatické styky byly po téměř 70 letech přerušení, v září 2009 znovu navázány. ČR a LI se dnes v bilaterálních vztazích soustředí na rozvoj kultury, vzdělávání, spolupráci v ekonomické oblasti a v zahraniční politice: v evropských sdruženích a na multilaterálních fórech. Pravidelně se konají konzultace zástupců obou ministerstev zahraničí (poslední v únoru 2023) a rovněž běží řada společných projektů, např. Česko-Lichtenštejnská komise historiků. Obě země mají diplomatické zastoupení na nejvyšší úrovni: ZÚ Lichtenštejnska pro ČR sídlí ve Vídni, ZÚ ČR pro LI v Bernu (v LI nepůsobí žádná ambasáda cizí země a většina velvyslanců je přiakreditována z Bernu). Česko-lichtenštejnské vztahy jsou nadále komplikovány majetkovými spory knížecí rodiny, které se řeší u českých soudů a které zatím nebyly uzavřeny. V této souvislosti LI podalo v srpnu 2020 i stížnost na ČR u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). ESLP se ohledně dalšího postupu zatím nevyjádřil.

1.3. Obyvatelstvo

Se 41 237 obyvateli a 160 km² patří Lichtenštejnsko k nejmenším státům v Evropě, ale i na světě. Země je rozdělena na 11 okrsků/obcí. Nejlidnatějším lichtenštejnským městem je město Schaan se 6 297 obyvateli (v r. 2025), ležící severně od hlavního města Vaduz. V r. 2025 žilo v hlavním městě Vaduzu 6 109 obyvatel. Více než třetinu, tj. 34,3 %, celkové populace tvoří cizinci, především Švýcaři, Rakušané, Němci, Portugalci a Italové. Čeští občané tvojí jen velmi malou skupinu cizinců žijících v Lichtenštejnsku.

Demografické složení (k 31. 12. 2025) Podle předběžných výsledků se počet stálých obyvatel Lichtenštejnska v roce 2025 zvýšil o 0,9 %. oproti r. 2024.

• Počet obyvatel: 41 237
• z toho cizinci: 14 561 (35,3 %)
• Hustota obyvatelstva: cca 249 osob na km²

Náboženské složení (k 31. 12. 2025) Lichtenštejnsko je katolická země, s malou, ale rostoucí muslimskou komunitou a mírným podílem osob bez náboženské příslušnosti.

• křesťané – 89,5 %
• islám – 5,5 %
• jiná náboženství a bez vyznání – 5 %

Úřední jazyk

• němčina

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Lichtenštejnsko je zemí s nejvyšším HDP na jednoho obyvatele na světě, od r. 1950 nepřetržitě hospodaří s přebytkovým státním rozpočtem, s jedinou výjimkou v krizovém r. 2008. 

Průmysl a odvětví výroby zboží se v r. 2025 podílel 40-45 % na tvorbě HDP země, finanční služby a bankovní sektor 24-25 %, ostatní služby (obchod, IT, poradenství, veřejný sektor, vzdělávání, zdravotnictví) cca 25-30 % a zemědělství 0,7 %.

Nejvýznamnějšími odvětvími lichtenštejnského průmyslu silně orientovaného na vývoz jsou výroba strojů a zařízení, výroba přesných měřicích přístrojů a nástrojů, chemický a farmaceutický, jakož i dentální, textilní a potravinářský průmysl. Ve všech těchto oblastech je Lichtenštejnsko synonymem výroby špičkových technologických produktů nejvyšší kvality.
Knížectví je rovněž vyspělým a inovativním finančním centrem; finanční služby vytvářejí asi 1/4 roční přidané hodnoty země. Banky, pojišťovny, správci majetku, fondy, stejně jako FinTech a blockchainové společnosti oceňují lokační výhody Lichtenštejnska a jsou pod dohledem mezinárodně uznávaného úřadu pro finanční trh (FMA).
Inovace, digitalizace a oblast high-tech je vládní prioritou zejména v oblasti rozvoje národního hospodářství, ale i v zájmu zajištění bezpečnosti a stability digitální infrastruktury v zemi a její ochrany před kybernetickými útoky všeho druhu.
Nemalý význam pro Lichtenštejnsko má i odvětví cestovního ruchu. Dříve se cestovní ruch zaměřoval spíše na turistiku a zimní sporty jen v alpské oblasti (Malbun a Steg), dnes je celé Lichtenštejnsko se svojí širokou nabídkou sportů, aktivit a čilým kulturním životem považováno za malý turistický klenot po celý rok. 

V porovnání s r. 2023 se k 31. prosinci 2024 počet společností v Lichtenštejnsku zvýšil o 1,3 % na 5 582 (údaj ze září 2025). Z nich drtivá většina (86,8 %) působila v sektoru služeb. Dalších 11,5 % v sektoru průmysl, a 1,7 % v sektoru zemědělství. Páteř lichtenštejnské ekonomiky tvoří vedle značného počtu velkých společností především celá řada malých a středních podniků, z nichž většina zaměstnává pouze do 10 osob.

Podle předběžných údajů lichtenštejnského statistického úřadu z března 2026 byl HDP Lichtenštejnska v běžných cenách v r. 2024 o 5,9 % vyšší než v r. 2023, což znamenalo druhý rok růstu v řadě.

V r. 2025 činila průměrná roční míra inflace + 0,2 %. Toto zvýšení je způsobeno především vyššími cenami nájemného, ​​čokolády a pokrmů v restauracích a kavárnách. Naproti tomu ceny elektřiny, benzinu, ojetých automobilů a léčiv klesly. Průměrná roční cena domácích produktů vzrostla o 0,7 %, zatímco cena dováženého zboží klesla o 1,6 %.

V r. 2025 dosáhla průměrná míra nezaměstnanosti 2,0 %, což je více než v r. 2024, kdy činila 1,6 %. V porovnání s r. 2024 tak vzrostla střední míra nezaměstnanosti o 0,4 procentního bodu.

V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), se Lichtenštejnsko nevyskytuje a dle OECD není exportně rizikovou zemí.

Zdroj: IMF, Lichtenštejnský statistický úřad

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance Lichtenštejnska jsou stabilní, silně přebytkové, založené především na příjmech z daní (92 %), zejména firemních, s výdaji soustředěnými na sociální systém a zdravotnictví. 

K dispozici jsou nejaktuálnější údaje lichtenštejnského statistického úřadu z května 2026.

V r. 2024 činil přebytek veřejných financí (kladné rozpočtové saldo) 2,8 % HDP, tj. 219,1 milionu CHF, což již 11. rok v řadě představuje pozitivní výsledky. 

Konsolidované státní výdaje se v r. 2024 v porovnání s r. 2023 zvýšily o 6,0 %, tj. o 95,6 mil. CHF. Konsolidované státní příjmy po třech po sobě jdoucích letech růstu mírně klesly, a to o 0,6 %, tj. o 10,7 mil. CHF. Poměr státních výdajů zůstal v r. 2024 nezměněn (21,6 %).

Nekonsolidované státní výdaje se ve vykazovaném roce (2024) zvýšily oproti r. 2023 o 130,5 mil. CHF, tj. o 7,3 %. Celkový nárůst nekonsolidovaných příjmů činil 24,3 mil. CHF, tj. o 1,2 % více.  Rozdíl mezi změnou konsolidovaných a nekonsolidovaných výdajů představuje nárůst konsolidovaných výdajů o 35 mil. CHF.

Konsolidované příjmy i výdaje veřejného sektoru se za období let 2020 až 2024 pohybovaly nad pětiletým průměrem, zatímco přebytek byl mírně pod ním.

Údaje o běžném účtu nejsou k dispozici.

Navzdory četným výzvám z posledních let je lichtenštejnský státní rozpočet velmi dobře nastaven a vybaven do budoucna. Veřejný dluh je prakticky nulový, země dlouhodobě hospodaří s výraznými přebytky. Důvodem nulového zadlužení je především úspěšné hospodářství, jakož i vědomé a disciplinované zacházení s dostupnými zdroji, výkonný finanční sektor, vysoké daňové příjmy, nízká populace a tudíž malé náklady na veřejné služby.  

Zdroj: Lichtenštejnský statistický úřad

2.3. Bankovní systém

Lichtenštejnsko (LI) disponuje stabilním a světu otevřeným bankovnictvím. Bankovní sektor je jedním z nejdůležitějších odvětví země a předním zaměstnavatelem. LI banky patří mezi nejlépe kapitálově vybavené instituce na světě a zaměřují se na privátní bankovnictví a správu majetku. Díky členství LI v EHP mohou jeho banky plně využívat výhod volného pohybu služeb v rámci jednotného evropského vnitřního trhu. V posledních letech probíhá modernizace bankovní legislativy a posun směrem k digitálním a udržitelným financím. Některé banky jsou prostřednictvím dceřiných společností, poboček nebo zastoupení aktivní i mimo Evropu. 

V r. 2024 zaznamenalo 10 bankovních institucí v LI celkový čistý příliv nových peněz ve výši 3,7 mld. CHF, přičemž k 31. 12. 2024 spravovaly klientská aktiva ve výši 217,3 mld. CHF. Počet zaměstnanců v LI se ke konci r. 2024 zvýšil o 116 na 2 985 na plný a částečný úvazek. Celková bilanční suma bankovních institucí působících v LI dosáhla k 31. 12. 2024 výše 84,8 mld. CHF. Po poklesu v r. 2023 se v r. 2024 zvýšila o 3,2 mld. CHF, tj. o 4,0 %. Zisk z běžné obchodní činnosti se v porovnání s r. 2023 snížil o 133,0 mil. CHF na 440,5 mil. CHF, ale stále zůstává nad průměrem posledních pěti let (2019–2023: 346,9 mil. CHF).

Tři instituce které společně dominují lichtenštejnskému bankovnímu sektoru a tvoří jeho jádro jsou:
LGT Bank – největší lichtenštejnská banka s tržním podílem přes 60 % a aktivy cca 56,4 mld. CHF. Je ve vlastnictví knížecí rodiny a specializuje se na privátní bankovnictví a správu majetku.
Liechtensteinische Landesbank AG (LLB) – druhá největší a nejstarší lichtenštejnská banka s aktivy cca. 18,7 mld. CHF a tržním podílem téměř 20 %. Svým klientům nabízí služby správy majetku, správy aktiv a služby z oblasti fondů.
Třetí největší bankou v zemi je VP Bank AG s aktivy cca. 10,7 mld. CHF a tržním podílem přes 11 %. Zaměřuje se na mezinárodní privátní bankovnictví a investiční služby.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Lichtenštejnska je efektivní, transparentní a ve srovnání s jinými evropskými zeměmi má poměrně nízkou úroveň zatížení. Jeho hlavní prvky lze rozdělit do tří oblastí: daně z příjmu fyzických osob, daně z příjmu právnických osob a nepřímé daně.

FO – Fyzické osoby rezidentní v Lichtenštejnsku podléhají dani z majetku a dani z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti nebo ze zaměstnání. Vybírá se zemská daň a obecní daň. Sazba zemské daně je progresivní (osmistupňový systém, přičemž nejvyšší úroveň sazby činí 8 %, kdy zdanitelný příjem přesahuje 211 400 CHF ročně). Nejnižší sazba činí 1 % při zdanitelném příjmu od 15 856 – 21 140 CHF ročně. Obecní daň se vybírá jako přirážka k zemské dani (mezi 150 % a 250 %). U nerezidentů se zdaňují lichtenštejnské příjmy ze zaměstnání, zisky z podnikání a zisky připadající na nemovitý majetek, který se nachází v Lichtenštejnsku.

PO – Právnické osoby podléhají dani z příjmu, která činí 12,5 % s minimální daní z příjmu 1 800 CHF ročně. Tuzemské právnické osoby, trusty a společníci nadnárodních korporátních skupin nebo velkých tuzemských koncernů podléhají od r. 2024 také minimálnímu zdanění podle vzorových pravidel GloBE (Global Anti‑Base Erosion Rules), pokud jejich největší mateřská společnost dosáhla v konsolidovaných účetních závěrkách (včetně předpokládané konsolidace) nejméně ve dvou ze čtyř předchozích účetních let konsolidovaných ročních příjmů ve výši alespoň 750 milionů EUR.

DPH – Na základě Dohody o celní unii z 29. března 1923 je Lichtenštejnsko pro účely DPH považováno za součást Švýcarska a přebírá tak švýcarský systém MWST. Stejně jako ve Švýcarsku, tak i v Lichtenštejnsku existují tři daňové sazby, u kterých došlo k 1.1.2024 ke změnám jejich výše: běžná sazba činí 8,1 %, na určité druhy zboží (potraviny, knihy, časopisy nebo léky) a služby se vztahuje redukovaná sazba ve výši 2,6 %, v hotelnictví a za ubytovací služby se platí speciální sazba daně ve výši 3,8 %. 

Pro rok 2026 se v daňovém systému Lichtenštejnska žádné podstatné změny neočekávají, resp. se netýkají běžných daní pro fyzické či právnické osoby. 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Shrnutí

Obchodní bilance Lichtenštejnska vykázala v r. 2024 přebytek ve výši 1 485 mil. CHF, což oproti r. 2023 představuje pokles o 16 mil. CHF, resp. (- 1,1 %), ale o 71 mil. CHF více, než činí průměr z let 2014–2023 (1 414 milionů CHF). Kladná obchodní bilance je způsobena především přebytky v obchodních vztazích s USA (+ 408 mil. CHF), Německem (+ 372 mil. CHF) a Francií (+ 176 mil. CHF). Největší obchodní deficity však zaznamenal obchod s Chorvatskem (- 46 mil. CHF), Nizozemskem (-17 mil. CHF) a Čínou (-9 mil. CHF).

Obchodní vztahy s EU

Lichtenštejnsko je převážně exportní zemí. Sice není členem Evropské unie, ale má s jejími členskými zeměmi velmi úzké obchodní vazby. Pomocí různých dohod vytvořilo Lichtenštejnsko optimální podmínky pro své exportně orientované hospodářství. Země je od roku 1995 členem Evropského hospodářského prostoru (EHP), a je tedy součástí jednotného evropského trhu, což mu zajišťuje přístup ke čtyřem základním svobodám (volný pohyb zboží, volný pohyb osob, volný pohyb služeb, volný pohyb kapitálu a plateb). 

Většina lichtenštejnského vývozu směřuje do zemí EU (65,4 % v r. 2024). Hlavními destinacemi lichtenštejnského zboží v Evropě bylo v r. 2024 Německo (33,5 %), Rakousko (11,3 %) a Francie (6,2 %).
Vývoz se v r. 2024 vyvíjel odlišně v závislosti na obchodním partnerovi. Jedná-li se o jednotlivé kontinenty, vývoz do Evropy zaznamenal ve srovnání s r. 2023 největší pokles. Celkově vývoz do evropských zemí klesl o 244 mil. CHF (-10,4 %). Tento klesající trend je patrný zejména u vývozu do zemí s největším počtem obchodních partnerů v Evropě. Konkrétně měl významný dopad pokles vývozu do Rakouska (- 139 mil. CHF, tj. -27,7 %), Německa (- 60 mil. CHF, tj. – 5,3 %) a Francie (- 21 mil. CHF, tj. – 9,5 %).
Podle dlouhodobých statistik EU mezi hlavní exportní položky Lichtenštejnska do EU patří stroje a mechanická zařízení, přístroje a měřicí technika, chemické výrobky, kovové výrobky a nástroje. I většina lichtenštejnského dovozu pochází z Evropy (80,3 % v r. 2024). Nejdůležitějšími obchodními partnery Lichtenštejnska z hlediska dovozu v Evropě byly v r. 2024 Německo (40,7 %) a Rakousko (16,9 %).
Dovoz z Itálie, Německa a Rakouska v r. 2024 prudce poklesl. Zatímco dovoz z Itálie se snížil o 33 mil. CHF (- 38,9 %), dovoz z Německa klesl o 9 mil. CHF (- 1,3 %) a z Rakouska o 4 mil. CHF (- 1,4 %). Celkově se dovoz ze zemí EU snížil o 91 mil. CHF (- 6,2 %).
Lichtenštejnsko tradičně dováží z EU stroje a zařízení, osobní automobily, chemikálie a léčiva, spotřební zboží. 

(Pozn.: Údaje viz výše – jedná se o nejaktuálnější údaje Lichtenštejnského statistického úřadu z června 2025). 

Zdroj: Lichtenštejnský statistický úřad

Obchodní vztahy s ČR

Lichtenštejnsko nepatří mezi významné obchodní partnery Česka. V r. 2025 zaujímalo 96. pozici mezi obchodními partnery ČR s podílem zhruba 0,01 % na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR. V témže roce dovezlo Lichtenštejnsko z ČR zboží v hodnotě 562 524 tis. CZK a vyvezlo zboží v hodnotě 662 118 tis. CZK. Lichtenštejnsko tak i v r. 2025 vykázalo s ČR kladnou obchodní bilanci (99 594 tis. CZK). Největší podíl dovozu tvořilo průmyslové spotřební zboží, automobilové díly, největší podíl vývozu tvořily dopravní prostředky, zdravotnické výrobky a elektrická zařízení.

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejvýznamnějšími obchodními partnery Lichtenštejnska mimo země EU byly v r. 2024 USA a Čína. 

Vývoz zboží z Lichtenštejnska do zemí Asie v r. 2024 klesl o 14 mil. CHF (- 2,7 %), což bylo způsobeno především prudkým poklesem vývozu zboží do Číny (- 37 mil. CHF, tj. – 16,7 %). Naopak vývoz do Ameriky se zvýšil o 51 mil. CHF, tj.  + 9,7 %. K tomuto nárůstu došlo především vyšším vývozem zboží do USA (+ 60 mil. CHF, tj. + 15,5 %).

V r. 2024 bylo z Ameriky dovezeno 2,8 % lichtenštejnského zboží, 16,5 % zboží pocházelo z Asie. Nejvíce se v r. 2024 na lichtenštejnském dovozu podílely Čína (11,1 %) a USA (2,2). Celkově dovoz z Ameriky klesl o 14 mil. CHF (- 23,0 %). Zatímco se dovoz zboží ze zemí Asie celkově snížil o 7 mil. CHF, tj. – 2,3 %, dovoz z Číny se zvýšil o 48 mil. CHF (+ 33,7 %).

(Pozn. 1: Jedná se o nejaktuálnější údaje Lichtenštejnského statistického úřadu z 12. 6. 2024).

(Pozn. 2: Dostupná data neuvádějí hodnoty dovozu a vývozu Lichtenštejnska do zemí mimo EU samostatně. Ve veřejných zdrojích se tato statistika buď vůbec neuvádí, nebo je slučována jinak – např. bez rozlišení obchodních partnerů, nebo bez zahrnutí obchodu se Švýcarskem).

Zdroj: Lichtenštejnský statistický úřad

3.2. Přímé zahraniční investice

Lichtenštejnsko /LI/ investovalo více kapitálu v zahraničí, než zahraničí v LI, a to hlavně díky desetiletí trvajícímu přebytku obchodní bilance země. Přesné údaje nejsou k dispozici, protože LI nevede samostatnou platební bilanci a Švýcarská národní banka údaje o LI samostatně nevykazuje. Některé zahraniční centrální banky ale data o ekonomické výměně s LI zveřejňují. Lze tak např. získat některá klíčová čísla o zahraničních aktivech, zejména pak o PZI pro Rakousko, Německo, Spojené království a USA. PZI LI v Německu tak v r. 2023 činily 3,0 mld. CHF, v r. 2024 v Rakousku 4,6 mld. CHF a v USA dosáhly v r. 2023 výše 1,2 mld. CHF. Naproti tomu PZI těchto zemí v LI jsou výrazně nižší.
Např. Bank of England poskytuje údaje o celkových zahraničních aktivech (přímé investice, portfoliové investice a další aktiva): V r. 2023 vlastnili občané LI a lichtenštejnské společnosti ve Spojeném království zahraniční aktiva v hodnotě 5,2 mld. CHF, zatímco Spojené království mělo v LI aktiva ve výši 0,5 mld. CHF. U ostatních zemí LI pravděpodobně vykazuje podobné vzorce jako u těchto čtyř modelových zemí.

Podle statistických údajů ČNB činily k 31.12.2024 (nejaktuálnější údaj ČNB) přímé investice ČR v LI 4 117,1 mil. EUR. Z toho plyne, že obchodní vztahy mezi Českem a LI nejsou významné a přímé investice mezi těmito zeměmi nejsou široce reportovány. LI je známé především svým finančním sektorem. Je tudíž pravděpodobné, že díky mnohem otevřenějšímu a přívětivějšímu prostředí v oblasti blockchainových technologií a kryptoměn budou moci v LI operovat české firmy právě z tohoto sektoru.

V r. 2025, ani v současnosti, jsme nezaznamenaly žádné významné investice Česka v LI.

Zdroj: Lichtenštejnský institut z pověření vlády Lichtenštejnského knížectví, Česká národní banka 

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

EU a Lichtenštejnsko /LI/ jsou od r. 1995 blízkými hospodářskými a politickými partnery v EHP. Většina aspektů vzájemných vztahů se řídí právě dohodou o EHP, a to:

• účast na vnitřním trhu EU,
• účast v agenturách EU a programech EU,
• finanční příspěvek Li na hospodářskou a sociální soudržnost v EU a EHP.

1. 5. 2020 uplynulo 25 let od vstupu LI do EHP. Podle vládní zprávy je členství v EHP důležitým faktorem hospodářského úspěchu Knížectví. Podle průzkumu se dohoda těší široké podpoře obyvatelstva.

LI je od prosince 2011 také přidruženým členem schengenského prostoru a plně se účastní dublinského systému pro určování příslušnosti k žádostem o azyl.
V r. 2015 podepsaly EU a LI dohodu o automatické výměně informací v daňových záležitostech, což usnadňuje boj proti daňovým únikům. Tato dohoda platí od r. 2017. ČR participuje na sjednávání Dohody mezi EU a LI o boji proti podvodům a jiným protiprávním činnostem. ČR od počátku projednávání textu zastávala stanovisko, že by státy, jež mají zájem o úzkou spolupráci s EU a jejími členskými zeměmi, měly přijmout obdobné podmínky, jaké se uplatňují v EU.

Smlouvy s ČR

Smluvní vztahy ČR s LI se odvíjejí od mezinárodních bilaterálních i multilaterálních smluvních dokumentů, jimiž jsou obě země vázány. Jsou pro ně relevantní i ty části acquis EU, které se na základě smluvních vztahů EU a CH promítají i do bilaterálních vztahů jednotlivých členských států s CH a LI. Některé mezinárodní smlouvy uzavřené CH se totiž vztahují i na LI, např. Obchodní smlouva mezi Československou republikou a Švýcarskou konfederací nebo Dohoda mezi vládou ČR a Švýcarskou spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti. K nejdůležitějším dvoustranným dokumentům patří Memorandum o budoucí spolupráci u příležitosti navázání diplomatických styků mezi ČR a LI ze září 2009 a Smlouva mezi ČR a LI o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku ze září 2014, která zamezuje tomu, aby byl příjem a majetek zdaňován v obou státech.

3.4. Rozvojová spolupráce

Mezinárodní humanitární spolupráce a rozvoj (Die Internationale Humanitäre Zusammenarbeit und Entwicklung IHZE) je koordinována Ministerstvem zahraničních věcí Lichtenštejnska a je realizována ve spolupráci s Lichtenštejnskou rozvojovou službou. Zahrnuje čtyři kategorie pomoci:
– pomoc při mimořádných událostech
– pomoc při živelních pohromách a obnově,
– mezinárodní pomoc uprchlíkům a náklady na péči o žadatele o azyl v zemi,
– dvoustrannou a mnohostrannou rozvojovou spolupráci.

IHZE zahrnuje všechny formy humanitární a rozvojové angažovanosti státu Lichtenštejnsko, včetně Lichtenštejnské rozvojové služby (LED). Základem lichtenštejnského nasazení v této oblasti je zákon o mezinárodní humanitární spolupráci a rozvoji (IHZEG) z roku 2007.

IHZE je hlavním nástrojem Lichtenštejnska pro poskytování „oficiální rozvojové spolupráce“ státu v souladu s kritérii OECD (oficiální rozvojová pomoc, ODA). V r. 2022 vynaložilo Lichtenštejnsko na ODA 25,6 mil. CHF, které byly použity na projekty v oblasti pomoci při mimořádných událostech a obnovu, v oblasti pomoci uprchlíkům a migraci a na dvoustrannou a mnohostrannou rozvojovou spolupráci, přičemž celkové výdaje na ODA v r. 2022 činily 31,5 mil. CHF. Více informací zde.

Zdroj: Landesverwaltung Fürstentum Liechtenstein – (poslední aktualizace k 24. 4. 2024)

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost:

Na rozvoj ICT sektoru klade Lichtenštejnsko velký důraz. S pandemickou krizí se dostal do popředí význam digitalizace. V oblasti ICT jsou poptávány software, antiviry, inteligentní aplikace a další, např. cloudové služby, e-commerce, webdesign, e-learning, e-games, apod.
České firmy mají silné know‑how v kyberbezpečnosti a fintechu.

▶ Finančnictví:

Finanční sektor tvoří cca 25 % HDP a potřebuje špičkovou ochranu dat. Perspektivní jsou rovněž zejména služby ve finančním sektoru. Lichtenštejnsko je velmi zajímavou destinací pro ambiciózní FinTech projekty. Stalo se první zemí světa, která začala oficiálně využívat kryptoměny (od ledna 2020). Oblast blockchainu a kryptoměn má velký potenciál mj. pro spolupráci s českými subjekty.

▶ Průmyslové technologie, průmysl 4.0:

Tradiční a zároveň perspektivní obor – dynamický lichtenštejnský průmysl potřebuje přesné obráběcí stroje, poptává komponenty, nástroje, spolehlivé dodavatele. České firmy disponují konkurenčními cenami a kvalitním know-how

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Vynikající rámcové podmínky a atraktivní perspektivy růstu činí z Lichtenštejnska špičkovou obchodní lokalitu. Není náhodou, že zde působí více než 5 500 společností, včetně takových, které úspěšně konkurují na světovém trhu jako globální specializovaní hráči. Obzvlášť významná je centrální poloha země s přímým přístupem na trh do všech zemí EU a EHP, jakož i do hospodářské oblasti Švýcarska. Stabilita a spolehlivost Lichtenštejnska jakožto státu Triple-A také přispívá k tomu, že se knížectví stává ziskovým místem pro současné podnikání.

4.2. Oslovení

Zejména v koronavirové době se stalo takřka pravidlem oslovovat obchodní partnery online komunikačními kanály, jejichž prostřednictvím může český exportér prezentovat svou firmu, produkt či službu. Tato forma komunikace se bude jistě využívat i nadále. Osobní kontakt je však v mnoha ohledech nenahraditelný, a proto vždy doporučujeme najmout místního obchodního zástupce, či PR agenturu znalou místního trhu a prostředí.

Další možností, jak oslovit obchodní partnery, je účast na oborově zaměřeném veletrhu v Lichtenštejnsku či Švýcarsku. Lichtenštejnsko je velmi malá země, kde se, jak se říká, všichni navzájem znají. První kontakt (a dojem) tak může být pro úspěch záměru rozhodující.

Pro radu se lze obrátit na Honorární generální konzulát ČR ve Vaduzu či na Velvyslanectví ČR v Bernu, které pomocí nástrojů ekonomické diplomacie pomáhá českým firmám na lichtenštejnský a švýcarský trh.

4.3. Obchodní schůzka

Po úspěšném oslovení lichtenštejnského obchodního partnera přichází na řadu sjednání první obchodní schůzky. Možnost videohovoru existuje, nicméně v tomto případě jsou výhody a důležitost osobního setkání nesporné. Lichtenštejnci plánují hodně dopředu, a proto je důležité sjednat schůzku s patřičným předstihem. Většinou jsou to velice bohatí lidé, pro které platí příslovečné rčení, že čas jsou peníze. Proto doporučujeme poskytnout předem maximum informací, aby dotyčný věděl, co za svůj investovaný čas může získat. Jinak schůzku odmítne, nebo pošle zástupce. Místo setkání je třeba zvolit dle potřeby a zaměření obchodního jednání. Ideální jednací tým se v Lichtenštejnsku v ničem nevymyká středoevropským standardům. Je třeba dát pozor a klást důraz na genderové vyvážení jednacího týmu.

4.4. Komunikace

Úředním jazykem Lichtenštejnska je němčina. Lichtenštejnci bývají dobře jazykově vybaveni, a proto většinou nemusí být problém vést jednání v anglickém jazyce. Nemusí to však platit vždy. Znalost němčiny je bezesporu výhodou. Úřední jazyk je také nutný v případě obchodních materiálů. Vždy však záleží na domluvě mezi oběma stranami.

Velmi nedoporučujeme vést s lichtenštejnskými obchodními partnery hovor na téma majetkoprávních sporů Lichtenštejnského knížectví s ČR ani jiné politické debaty. Lichtenštejnci jsou na své knížectví hrdí, stejně jako na krásnou přírodu a životní úroveň.

4.5. Doporučení

Jedenáctero pro obchodování s Lichtenštejnskem (LI):

• Komunikujte systémově a na jednání se přichystejte. Připravte se na věcného a přímého až odměřeného partnera. Lichtenštejnci se nebojí jít do konfliktu, proto je vhodné se na jednání dobře připravit a být věcný.
• Uplatněte schopnost improvizovat. Kromě přizpůsobení se LI organizovanosti je současně výhodou se nevzdávat české schopnosti improvizace a uplatnit kreativitu.
• Prezentujte se sebevědomě. Kvalitně a moderně zpracovaný web a propagační materiály hrají důležitou roli při prezentaci firmy. Pro stabilní pozici na trhu je klíčová průběžná a velmi aktivní profesionální marketingová propagace. Nechte se inspirovat LI a CH konkurencí.
• Nebojte se telefonovat. Vzhledem k formálnímu a často odměřenému způsobu komunikace zjistíte z telefonického rozhovoru mnohem více než při pouhé komunikaci prostř. e-mailu.
• Nesázejte vždy na to, že se domluvíte anglicky. Znalost němčiny je vždy výhodou, zvyšuje „komfort“ komunikace při delší spolupráci i důvěryhodnost před LI partnerem.
• Dodržujte termíny a buďte spolehliví. Pro dlouhodobé rozvíjení obchodních vztahů s LI partnery je nutná spolehlivost, pragmatičnost i dochvilnost.
• Nepodceňujte LI partnera a jeho znalosti. Ceny zbytečně nenadsazujte. LI firmy mají díky své pozici perfektní informace téměř z celého světa.
• Jen dobrá cena a kvalita na náročném koncentrovaném trhu nestačí. Design a inovace jsou nyní prodejním argumentem a konkurenční výhodou. Nezapomínejte na certifikace a reference. LI je trh malý a náročný.
• S obchodním partnerem, kterého opravdu dobře neznáte a s nímž se skutečně nepřátelíte, nezavádějte řeč na CZ–LI majetkové spory. LI mají své knížectví a panovnickou rodinu rádi.
• Lichtenštejnci jsou výborní obchodníci. Hledejte obchodní zástupce s již vybudovanými distribučními kanály. Je to finančně i časově výhodná cesta na LI trh.
• Poznejte nejen své zákazníky, ale i konkurenci – jezděte na veletrhy. Ne nutně jen do LI, ale i do CH, DE, atd.

4.6. Státní svátky

V Lichtenštejnsku se člení svátky na celostátní, kantonální a církevní.

Přehled svátku:

• 1. ledna Nový rok
• 6. ledna Tři králové
• Velikonoční pondělí (v r. 2026 připadlo na 6. 4.)
• 1. května Svátek práce
• Nanebevstoupení Páně – ve čtvrtek 40 dní po Velikonocích (v r. 2026 připadlo na 14. 5.)
• Svatodušní pondělí – 10 dní po svátku Nanebevstoupení Páně (v r. 2026 připadlo na 25. 5.)
• Slavnost Těla a Krve Páně – 60 dní po Velikonocích (v r. 2026 připadlo na 4. 6.)
• 15. srpna Státní svátek Lichtenštejnska
• 8. září Narození Panny Marie
• 1. listopadu Svátek všech svatých
• 8. prosince Početí Panny Marie
• 25. prosince 1. svátek vánoční
• 26. prosince 2. svátek vánoční

Přehled všech svátků lze získat na webové stránce Feiertage LIechtenstein 2026.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Lichtenštejnský trh je malý, stabilní a bohatý, s mnoha specifiky a překážkami, ale i výhodami. Vstup na tento trh je náročný a je potřeba jej dopředu dobře zvážit. Úspěch v Lichtenštejnsku se zpravidla stává dobrou referencí pro vstup do Švýcarska a na další, daleko větší světové trhy. Neúspěch v Lichtenštejnsku však stojí daleko více prostředků než v okolních zemích. Firemní náklady jsou zde velmi vysoké a zejména služby a pracovní síla patří k těm nejdražším na světě.

Lichtenštejnskému partnerovi je potřeba vysvětlit, proč má obchodovat právě s Vámi. Pro něj je mnohem jednodušší a přirozenější obchodovat s firmami ze sousedních států. Měl by tak dopředu jasně vědět, proč se mu vyplatí obchodovat s firmou z Česka. Nejlepší je proto nabízet produkt, který domácí a sousední firmy nemají, nebo poskytovat lepší služby. Lichtenštejnci jsou zvyklí platit za kvalitu, to ale rozhodně neznamená, že se nebudou snažit tlačit cenu dolů.

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Lichtenštejnské knížectví je od r. 1923, na základě celní úmluvy se Švýcarskem, součástí švýcarského celního prostoru. V letech 1991–1995 došlo k úpravě dohody a Lichtenštejnsko od té doby může – vždy na základě zvláštního ujednání se Švýcarskem – přistupovat jako samostatná smluvní strana k mezinárodním dohodám a jako samostatný členský stát k mezinárodním organizacím v oblasti působnosti celní dohody (např. přistoupení k EHP v r. 1995). 

Celní dohoda se Švýcarskem byla impulzem pro dalekosáhlou harmonizaci hospodářského práva a práva sociálního zabezpečení. Na švýcarsko-lichtenštejnských hranicích nejsou prováděny žádné celní kontroly a na lichtenštejnsko-rakouských hranicích jsou kontroly prováděny švýcarskými celními úředníky. Švýcarské celní předpisy platí i pro Lichtenštejnské knížectví.

Více údajů ohledně dovozu, vývozu a tranzitu zboží do, z a přes Lichtenštejnsko lze získat na webových stránkách Spolkového (švýcarského) úřadu pro clo a bezpečnost hranic BAZG. 

Další užitečné informace k tématu získáte zde. 

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Lichtenštejnsko je velmi rozvinutá země s jednou z nejsilnějších ekonomik světa. Zajímavé je, že ve srovnání s Německem či Švýcarskem má vysoký podíl výroby.

V zemi je registrováno více firem, než kolik zde žije obyvatel. Pravidla pro založení a provozování lichtenštejnské akciové společnosti (Aktiengesellschaft – AG) a nadace se příliš neodlišují od jiných německy mluvících zemí, jako jsou Německo a Rakousko. Nespornou výhodou jsou ale velice přijatelné daňové podmínky pro cizí investory (holdingové společnosti), kteří nevykonávají výdělečnou činnost na území Lichtenštejnska / Švýcarska.

Obecně platí, že dosažený zisk anebo nárůst majetku holdingových společností nepodléhá ani dani ze zisku, ani živnostenské dani. Nutné je také zdůraznit, že sídlo a bankovní účet v Lichtenštejnsku neznamenají provozování výdělečné činnosti v tomto státě. Akciová společnost, lichtenštejnská instituce nebo snad evropská společnost? V Lichtenštejnsku existuje celá řada právních forem. Nejběžnějším typem společnosti v Lichtenštejnsku je společnost typu akciová společnost AG. Pro založení AG je třeba jednoho podílníka a jednoho ředitele, který musí být rezidentem. Pro registraci je třeba základní kapitál 50 000 CHF. Více informací lze dohledat na oficiálních webových stránkách Wirtschaftsstandort Liechtenstein a Landesverwaltung Fürstentum Liechtenstein. 

5.3. Marketing a komunikace

Lichtenštejnsko je bohaté a náročné teritorium, čemuž by měla odpovídat i prezentace firmy, nabízeného produktu či služby. Kromě standardních marketingových postupů je velmi důležité věnovat péči jazykové úrovni – materiály/komunikace se doporučují v německém jazyce.

Tradiční marketingové nástroje jako letáky, billboardy, tištěná reklama či reklama v médiích vyjdou velmi draho a je třeba předem zvážit jejich efektivitu a dosah pro prezentovaný produkt či službu. Levnější a v mnoha případech efektivnější může být využití sociálních sítí, webových stránek, influencerů, ambasadorů a dalších možností internetové propagace. K tomu lze využít místní PR agentury, které mohou propagaci cílit dle svých zkušeností s místním prostředím. Kontakty na agentury, či informace o propagačních akcích a veletrzích poskytne na vyžádání Velvyslanectví ČR v Bernu, nebo Honorární generální konzulát ČR ve Vaduzu.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana práv týkajících se duševního vlastnictví je v Lichtenštejnsku na vysoké úrovni. Země je od roku 1972 členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).

Velvyslanectví ČR v Bernu nejsou známy případy porušení práv v oblasti duševního vlastnictví v Lichtenštejnsku, které by se dotýkaly českého držitele práv. Patenty ve vztahu k Lichtenštejnsku ověřuje, uděluje a spravuje švýcarský Spolkový úřad pro duševní vlastnictví (Eidgenössisches Institut für Geistiges Eigentum) se sídlem v Bernu.

Chráněné vzory, značky a design v Lichtenštejnsku ověřuje, uděluje a spravuje knížecí Úřad pro národní hospodářství (Amt für Volkswirtschaft) se sídlem ve Vaduzu.

5.5. Trh veřejných zakázek

Informace o veřejných zakázkách v Lichtenštejnsku jsou k dispozici na stránkách lichtenštejnského úřadu pro veřejné zakázky Fachstelle Öffentliches Auftragswessen (FAW)

Kontaktní osoby:
Wendelin Lampert
Abteilungsleitung
E-mail: wendelin.lampert@regierung.li
Tel.: +423 236 6270

Dr. Andrea Quaderer
E-mail: andrea.quaderer@regierung.li
Tel.: +423 236 6278

Informace o evropských veřejných zakázkách jsou k dispozici na Portál SIMAP/TED.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Lichtenštejnsko patří k finančně nejméně rizikovým zemím světa. Platební podmínky se nijak zvlášť nevymykají evropským zvykům. U menších a nepravidelných transakcí, nebo u prvních dodávek zboží či služeb bývá vyžadována platba předem. U větších mezinárodních transakcí se často využívají dokumentární formy placení při dodání zboží. Dokumenty se předávají většinou prostřednictvím bank, stejně tak i platba (dokumentární inkaso). Mezi dlouhodobými obchodními partnery, kteří si již navzájem důvěřují, je možno domluvit platbu fakturou s dohodnutou dobou splatnosti, nebo dokonce komisní prodej.

Pro řešení obchodních sporů s lichtenštejnským partnerem lze nejprve využít úřadu pro vymáhání dluhů. Více informací naleznete na webových stránkách Betreibungsschalter-plus.ch.

Obecně lze konstatovat, že spory mohou být řešeny smírčím řízením nebo u soudu. Výrazně levnější je najít řešení smírčím řízením u rozhodčího soudu. V případě soudního projednávání není možné se obejít bez právní pomoci specializovaných kanceláří. Ty jsou sdruženy v advokátní komoře, která zastřešuje všechny advokátní a právnické kanceláře působící v Lichtenštejnsku. Se zástupci některých těchto právnických kanceláří lze komunikovat i v českém jazyce.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování těchto podmínek je příslušný ZÚ dané země; v případě Lichtenštejnska jeho velvyslanectví a stálé zastoupení ve Vídni, které je akreditované i pro ČR. Následující informace jsou určeny tedy jen k základní orientaci.

Ačkoli Lichtenštejnsko (LI) není členskou zemí EU, je součástí schengenského prostoru. Plný volný pohyb se vztahuje i na občany ČR. K cestě do LI stačí platný cestovní pas ČR nebo platný občanský průkaz ČR. Platnost cestovních dokladů musí trvat po dobu pobytu cestovatele v LI, resp. do okamžiku vycestování. Čeští občané nemají v LI vízovou povinnost. Při turistických pobytech do 90 dnů v rámci 180 kalendářních dnů není třeba zvláštní povolení. Totéž platí pro léčebné či lázeňské pobyty. Pokud však má český občan v úmyslu pobývat v zemi déle než 90 dnů v rámci 180 kalendářních dnů, nebo tam vykonávat výdělečnou činnost, je povinen požádat u příslušného místního úřadu o povolení k pobytu (podrobněji v podkapitole 5.8).

LI je jednou z nejvyspělejších, nejbohatších a nejbezpečnějších zemí světa, čemuž odpovídají i podmínky pro cestování. Veřejná doprava je rychlá, bezpečná a propojená se Švýcarskem. LI nemá mezinárodní letiště. Nejbližší letiště je v St. Gallen/u, avšak jeho spojení se světem není úplně spolehlivé. Nejpraktičtější tak je přiletět do Curychu a do LI poté cestovat asi 1,5 hodiny železniční nebo autobusovou dopravou, případně si vypůjčit automobil. Služby taxi a půjčoven automobilů jsou na švýcarských letištích samozřejmostí, ceny jsou vysoké, podmínky pro pronájem vozidla a sjednání pojištění jsou standardní jako v jiných vyspělých evropských zemích. Na kratší vzdálenosti je lepší a rychlejší se pohybovat pěšky, příp. za použití MHD. Dostupnost i kvalita pitné vody je bezproblémová, kriminalita velmi nízká.

Vzhledem k cenám zdravotních služeb a léků se velmi doporučuje uzavřít před cestou do Lichtenštejnska dobré cestovní pojištění.

Lichtenštejnské hotelnictví je vyhlášené, volba ubytování je tak jen otázkou preferencí a finančních možností cestovatele. Platit lze hotově nebo platební kartou.

Užitečné webové stránky:

• Lichtenštejnské informační stránky
• Lichtenštejnská státní správa

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Ve vztahu k Lichtenštejnsku platí dohoda o volném pohybu osob, kterou uzavřelo Švýcarsko v r. 1999 s EU a která se vztahuje i na občany ČR. K pracovnímu pobytu v Lichtenštejnsku potřebují čeští občané povolení, která vydává místně příslušný cizinecký a pasový úřad. Informace a kontakty jsou uvedeny pod odkazem Ausländer- und Passamt (APA).

Velmi časté jsou situace, kdy má český občan – pendler povolení pracovat v Lichtenštejnsku, avšak nemá zde povolení k pobytu, a bydlí tak buď ve švýcarském, nebo v rakouském příhraničí. Klíčem k udělení pracovního povolení je získání pracovního místa, resp. nalezení zaměstnavatele ochotného českého zájemce zaměstnat.

Velvyslanectví ČR v Bernu nabídky na lichtenštejnském pracovním trhu nesleduje a práci v Lichtenštejnsku nezprostředkovává.

Prospěšné informace lze získat i na portálu sítě Evropské služby zaměstnanosti (EURES), jejíž součástí je i Úřad práce České republiky a na webových stránkách Veřejné služby zaměstnanosti Arbeitsmarkt Service Liechtenstein AMS. Základním posláním předmětné služby je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Služby EURES se prostřednictvím bilaterálních smluv vztahují také na Lichtenštejnsko.

Zákonná minimální mzda v Lichtenštejnsku stanovena není. Za férovou minimální mzdu se obecně považují cca 4 000 CHF hrubého měsíčně jako v sousedním Švýcarsku. Užitečné informace o kolektivních smlouvách a výši platů v různých ekonomických odvětvích lze nalézt např. pod odkazy: GAV in Liechtenstein, Liechtensteinisches Landesgesetzblatt.

Sociální a zdravotní péče je pro ty, kdo v Lichtenštejnsku pracují legálně a řádně platí veškeré předepsané odvody, na vysoké úrovni. Osoby podléhající povinnému pojištění mají možnost volného výběru zdravotních pojišťoven oprávněných poskytovat zdravotní pojištění v Lichtenštejnsku.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnějším veletrhem v Lichtenštejnsku je průmyslová, obchodní a řemeslná výstava LIHGA, jejíž 25. ročník se koná ve dnech 11. – 13. září a 16. – 21. září 2026 v prostorách veletržního areálu v Schaan/u.

Kalendář akcí v Lichtenštejnsku lze najít na stránkách Veranstaltungskalender Liechtenstein.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR ve Švýcarské konfederaci a v Lichtenštejnském knížectví
Botschaft der Tschechischen Republik in der Schweiz und im Fürstentum Liechtenstein

• Muristrasse 53, P. O. Box 1304, 3000 Bern 16, Švýcarsko
• Telefon: +41-31-3504070
• Fax: +41-31-3504098
• E-mail velvyslanectví: bern@mzv.gov.cz
• E-mail konzulárního oddělení: bern.consulate@mzv.gov.cz
• E-mail obchodně ekonomického úseku: bern.commerce@mzv.gov.cz
• Web
• Diplomatická a konzulární služba: 0041-79-641 33 00 – (pouze nouzové případy v mimopracovní době)
• Pracovní doba: pondělí–pátek: 7:45–16:15
• Úřední hodiny KO pro veřejnost: pondělí-pátek: 10.00-12.00

Vchod na velvyslanectví i na konzulární oddělení je z ulice Burgernzielweg. K úřadu jezdí tramvaj č. 7 směr Ostring, zastávka Burgernziel.

Honorární generální konzulát České republiky ve Vaduzu
Honorargeneralkonsulat der Tschechischen Republik in Vaduz

• Wuhrstrasse 6, P. O. Box 86, 9490 Vaduz, Lichtenštejnské knížectví
• Telefon: +423-23 63 600
• Fax: +423-23 63 601
• E-mail: vaduz.honorary@mzv.gov.cz
• Konzulární působnost: Lichtenštejnské knížectví
• Úřední hodiny: čtvrtek 9:00–12:00

Zahraniční kancelář CzechInvest Düsseldorf (Německo)

• místně příslušná i pro Lichtenštejnsko
• E-mail: germany@czechinvest.org
• Web

Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism (Rakousko)

• místně příslušná i pro Lichtenštejnsko
• E-mail: wien@czechtourism.com
• Web

České centrum Vídeň

• místně příslušné i pro Lichtenštejnsko
• E-mail: ccwien@czech.cz
• Web

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Diplomatickou působnost pro ČR má

Velvyslanectví Lichtenštejnska ve Vídni

• Botschaft und Ständige Vertretung Liechtensteins
• Löwelstrasse 8/7, A-1010 Wien, Rakousko
• Velvyslanec a vedoucí úřadu: Simon Biedermann (od 1. 9. 2025)
• Telefon: +43 1 535 92 11
• Fax: +43 1 535 92 114
• E-mail: vienna@llv.li
• Web

Delegation der EU für die Schweiz und das Fürstentum Liechtenstein

• Christoffelgasse 6, CH-3011 Bern, Švýcarsko
• Velvyslanec a vedoucí delegace: Andreas Künne (od září 2025)
• Telefon: +41 31 310 15 30
• E-mail: delegation-bern@eeas.europa.eu
• Web

Praktická telefonní čísla:

• 112 Mezinárodní číslo tísňového volání
• 117 Policie
• 118 Požárníci
• 144 Záchranná služba, ambulance
• 1414 Záchranná letecká služba – helikoptéra společnosti REGA
• Ztráta nebo krádež mobilního telefonu: +423 237 74 00

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Liechtensteinische Landesverwaltung Základní informační internetová stránka lichtenštejnské administrativy. Prostřednictvím této stránky se dostanete na stránky všech ministerstev, jejich jednotlivých odborů, ředitelství a souvisejících agentur a institucí, jakož i na lichtenštejnský statistický úřad.
• Regierung des Fürstentums Liechtenstein Informace o členech lichtenštejnské vlády, odkazy na jednotlivá ministerstva v Lichtenštejnském knížectví
• Wirtschaftsstandort Liechtenstein Informace o ekonomice, službách pro podnikatele, životě a práci v Lichtenštejnsku.
• Finanzplatz Liechtenstein – Liechtenstein Finance Informace o bankách, právních a daňových předpisech.
• Liechtenstein Center Oficiální turistický web Lichtenštejnska.
• Česko-lichtenštejnská společnost Společnost, která se stará o přítomnost i budoucnost přátelských vztahů mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím.
• Liechtenstein Marketing Webové stránky lichtenštejnského marketingu, informace o Lichtenštejnském knížectví.