Malawi: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

14. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Lusace (Zambie)

Malawi je suchozemským státem bez přímého přístupu k moři. Rozloha je celkem 118 484 km2, z toho 94 080 km2 vlastní území a 24 404 km2 jezer. Nejdelší hranici má Malawi se svým východním sousedem Mosambikem (1569 km), dále sousedí se Zambií (837 km) a Tanzánií (475 km).

Státní zřízení:

Malawi je unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran. Prezident je hlavou státu a zároveň předsedá vládě, kterou jmenuje. Zákonodárnou moc má jednokomorové Národní shromáždění (National Assembly), které má celkem 193 poslanců.

Členství v regionálních a mezinárodních uskupeních:

ACP, AfDB, AU, COMESA, FAO, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICCt, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC (NGOs), MIGA, MINURSO, MONUSCO, NAM, OPCW, SADC, UN, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UNISFA, UNOCI, UNWTO, UPU, WCO, WFTU (NGOs), WHO, WIPO, WMO, WTO (Světová obchodní organizace).

Malawi je členem OSN, Africké unie (AU), Hnutí nezúčastněných, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Africké rozvojové banky, Jihoafrického rozvojového společenství (Southern Africa Development Community, SADC), Společného trhu pro východní a jižní Afriku (Common Market for Eastern and Southern Africa, COMESA), ACP.

Malawi patří ke státům s nejhustějším osídlením na km2. Patří do skupiny nejméně rozvinutých a nejchudších zemí světa. Ekonomika země je malá a závisí z podstatné části na zemědělství a mezinárodní pomoci. Potýká s mnoha problémy – vysokou závislostí na klimatických podmínkách, složitou dopravou zboží, zanedbanou infrastrukturou (zejména elektřina a voda), nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, velmi rychlým růstem počtu obyvatel a s tím spojeným odlesňováním, korupcí a nevýkonnou státní správou. Vládě se však podařilo v minulých dvou letech prosadit několik důležitých reformních kroků a zákonů, které zlepšily podnikatelské klima v zemi (zjednodušené stavební řízení, přístup k bankovním půjčkám, řešení platební neschopnosti, zjednodušené celní řízení), přijato bylo 10 zákonů týkajících se vlastnictví půdy a zákon o finančních zločinech. Díky tomu bylo Malawi v roce 2017 hodnoceno jako nejvíce se reformující země subsaharské Afriky (a celosvětově se umístilo na 3. místě). Silně vylepšilo svoji pozici v hodnocení Doing Business Světové banky – ze 141. místa se posunulo na 110. místo. Dle posledního hodnocení ekonomické svobody provedeného organizací „Heritage Foundation“ patří do skupiny „mostly unfree“ zemí - ze 180 hodnocených zemí se umístilo na 148 místě.

Průmysl:

Na tvorbě HDP se podílí necelými 15%. Průmysl je orientován zejména na zpracování zemědělských plodin, nosnými obory jsou: zpracování tabáku, zpracování čaje, zpracování gumy, výroba cukru, výroba řeziva, výroba cementu, výroba základního spotřebního zboží, léčiv, potravin a nápojů.

Vzhledem k existenci doposud málo využívaných zásob některých nerostných surovin (uhlí, uran, bauxit, zlato, platina) není možné do budoucna vyloučit postupný nárůst významu důlního průmyslu. Těžba uranové rudy na jediném těženém ložisku Kayelekera byla v roce 2015 pozastavena z důvodu nízkých cen na světových trzích, těžba uhlí (zásoby na severu země se odhadují na 235 mil. tun, těžba v roce 2016 dosahovala cca 2500 tun měsíčně) je ruinována levnějšími dovozy z Mozambiku. Velmi kontroverzní reakce vzbudilo rozhodnutí vlády umožnit průzkum ložisek uhlovodíků v jezeře Malawi britské firmě Surestream Petroleum.

Stavebnictví:

Podíl stavebního průmyslu na tvorbě HDP se pohybuje kolem 3 %. Sektor trpí nedostatkem financí (jak státních, tak soukromých), větší infrastrukturní projekty jsou často realizovány pomocí mezinárodních donorů. Vláda hledá investory (PPP partnerství) několika infrastrukturních projektů (říční přístavy, letiště, výstavba energetických zdrojů).

Zemědělství:

Zemědělství je i nadále nosným sektorem ekonomiky. Malawi je vysoce závislé na sezónních srážkách, v případě sucha a neúrody klesá celkový výkon ekonomiky. Zemědělství vytváří cca 30% HDP, zaměstnává 80 % populace a tvoří 90 % exportních příjmů. 80% produkce pochází z malých farem obdělávaných tradičním způsobem, cca 20% produkce pochází z komerčních farem.

Základní pěstovanou plodinou je kukuřice, dále se pěstuje tabák, cukrová třtina, bavlna, čaj, brambory, kasava (maniok), čirok, luštěniny, podzemnice olejná, makadamové ořechy. Živočišná výroba je zaměřena na chov drůbeže, skotu a koz.

Malawi patří k největším světovým vývozcům tabáku (v roce 2016 vyvezlo tabák za 233 mil. USD). Tabák tvoří cca 55 % exportních příjmů země, Malawi je tak silně závislé na ceně tabáku na světových trzích. Rychle roste produkce čaje, Malawi se stalo jeho významným vývozcem. Vyváží se také káva, cukr, rýže, sušená zelenina, ořechy a burské oříšky.

Služby:

Služby se jako celek v r. 2017 podílely na tvorbě HDP 55%. Největší podíl mají velko a maloobchodní služby, doprava, rychle rostoucí telekomunikace a finanční služby. Poměrně rozvinutý je turistický sektor. V Malawi se nachází celá řada velmi atraktivních lokalit (jezero Malawi, náhorní plošina kolem města Zomba, okolí hory Mulanje u hranic s Mosambikem). V maloobchodě působí domácí i zahraniční obchodní řetězce, které jsou zásobovány zpravidla dovozem z JAR.

Infrastruktura, energetika, telekomunikace:

Malawi je vnitrozemská země, která je závislá na letecké, železniční a silniční dopravě. Malawi disponuje 797 km železnic, které zemi spojují se Zambií a Mosambikem. Malawiské železnice byly privatizovány v roce 1999 společností Central East African Railway Company Ltd. (konsorcium mosambické železniční společnosti SDCN/CFM a americké Rail Development Corporation). Osobní doprava funguje jen v jižní části země, prioritou zatím zůstává doprava nákladní, a to mezi dvěma ústředními městy (Lilongwe – Blantyre) a mosambickým přístavem Nacala.

Hlavní silniční tahy byly rekonstruovány a jsou (prozatím) v dobrém stavu. V Malawi je cca 15500 km komunikací, z toho téměř polovinu tvoří silnice s asfaltovým povrchem. Lokální význam má lodní doprava na jezeře Malawi s přístavy Chipoka, Monkey Bay, Nkhata Bay, Nkhotakota, Chilumba.

Malawi má 32 letišť, z toho 7 s pevnou dráhou. Pravidelné spojení se zahraničím mají mezinárodní letiště v Lilongwe a Blantyre. Přímé spojení do Evropy neexistuje, cestovat lze přes některé z afrických letišť (Johannesburg, Addis Ababu, Nairobi). Domácí letecký přepravce Malawian Airlines létá mezi Lilongwe a Blantyre a několika sousedními zeměmi Tanzánie, Zambie, Zimbabwe, Mosambik.

Hlavním telekomunikačním operátorem zůstává státem vlastněná společnost Malawi Telecommunications Limited (MTL). Síť pevných linek využívá zhruba 11000 účastníků (t.j. méně než 1/100 obyv.). Naopak rychle roste počet mobilních telefonů, kterých je kolem 7 milionů (40% obyv.). V Malawi působí prozatím 2 provozovatelé sítě mobilních telefonů (Airtel Malawi a Telekom Networks Malawi (TNM). Internet užívá cca 2 mil. obyv.

Energetika je nejslabším článkem ekonomiky, 95% energetických zdrojů domácností představuje dřevo a dřevné uhlí. Stupeň elektrifikace je 9%, ve městech má přístup k elektřině zhruba 32% obyvatel, na venkově má elektřinu pouze 4% obyvatel. Všechny malawiské elektrárny provozuje a distribuci elektrické energie zajišťuje státní podnik Electricity Supply Corporation of Malawi (ESCOM). 93% elektřiny pochází z vodních elektráren Nkula, Tedzani, Kapichira a Wovwe (většina z nich je na řece Shire), výroba elektřiny je vysoce závislá na sezónních srážkách. Instalovaná kapacita je pouze 353MW (nejméně v regionu), Malawi potřebuje mnohonásobně více. Výpadky proudu jsou velmi časté a těžce postihují ostatní odvětví průmyslu, provozy musejí využívat generátory. Budoucnost má výstavba solárních, malých vodních, větrných atd. elektráren a zapojení off-grid, ve stadiu předběžných plánů je i výstavba uhelných elektráren (vláda sonduje půjčku u čínské Eximbank na výstavbu uhelné elektrárny o kapacitě 300 MW na jihu země).

Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc:

Malawi je vysoce závislé na finanční pomoci ze zahraničí, až 40% státního rozpočtu pocházelo ze zahraničí. V důsledku skandálu "Cashgate" (rozsáhlé rozkrádání státních financí) v roce 2013 a dalších korupčních skandálů zastavili mezinárodní donoři přímou finanční podporu rozpočtu. Ta byla částečně obnovena v roce 2017, většina donorů ale stále realizuje svoji pomoc ve formě konkrétních projektů.  Podle údajů OECD dosáhla zahraniční pomoc Malawi v roce 2016 výše 1,24 mld. USD.

Klíčovými donory jsou USA, Světová banka, Velká Británie, Global Fund, EU, Norsko, Německo a Japonsko. Malawi je rovněž příjemcem humanitární (zejména potravinové) pomoci, humanitární pomoc v katastrofálním roce 2016 (v důsledku sucha postihla zemi neúroda, prezident byl nucen vyhlásit stav nouze) dosáhla výše 174 mil. USD. Malawi neposkytuje rozvojovou pomoc dalším zemím.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Malawiská republika (Republic of Malawi)

Složení vlády: (od 24. 10. 2017)

  1. Prezident a ministr obrany: Prof. Arthur Peter Mutharika
  2. Viceprezident a ministr pro řešení následků přírodních katastrof: Dr. Saulos Klaus Chilima
  3. Ministr financí, ekonomického plánování a rozvoje: Goodall Gondwe
  4. Ministr práce, mládeže, sportu a rozvoje pracovních sil: Francis Lazlo Kasaila
  5. Ministr pro informace a komunikační technologie: Nicholas Dausi
  6. Ministr pro gendrovou politiku, mládež, postižené a sociální záležitosti: Dr. Jean Kalilani
  7. Ministr pro místní správu a rozvoj venkova: Kondwani Nankhumwa
  8. Ministr zemědělství, zavlažování a vodních zdrojů: Joseph Mwanamvekha
  9. Ministr pro záležitosti katastru, výstavbu bytů a rozvoj sídlišť: Anna Kachikho
  10. Ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce: Emmanuel Fabiano
  11. Ministr průmyslu, obchodu a turistiky: Henry Mussa
  12. Ministr přírodních zdrojů, energetiky a hornictví: Aggrey Masi
  13. Ministr spravedlnosti a ústavních záležitostí: Samuel Batsun Tembenu
  14. Ministr školství, vědy a technologií: Bright Msaka
  15. Ministr vnitra a bezpečnosti: Cecilia Chazama
  16. Ministr zdravotnictví a populačního růstu: Atupele Muluzi
  17. Ministr dopravy a veřejných prací: Jappie Chancy Mhango
  18. Ministr pro občanskou výchovu, kulturu a rozvoj komunit: Grace Obama Chiumia
  19. Náměstek ministra pro gendrovou politiku, mládež, postižené a sociální záležitosti: Clement Mukumbwa

Náměstek ministra obrany: Everton Chimulirenji

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 19,2 mil. obyvatel (2017)
  • Hustota obyvatel na 1 km2: 204,2
  • Průměrný roční přírůstek obyv: 3,31% (2017), velmi rychlý populační růst je jedním z největších problémů Malawi

Demografické složení (odhad 2017):

  • 0 - 14 let: 46,73%
  • 15 - 54 let: 47,96%
  • 55 let a výše: 5,7%

Národnostní složení:

Malawi je multietnický stát, obyvatelstvo je tvořeno většinou bantuskými etnickými skupinami, kterým dominuje Chewa (35,1%). Dále jsou zastoupeny skupiny Lomwe (18,9 %), Yao (13,1%, podél jihovýchodní hranice s Mosambikem), Tumbuka (9,4 %, převážně na severu), dále Nyanja, Sena, Tonga, Ngonde a Ngoni. Obyvatelstvo evropského a asijského původu tvoří méně než 1 %.

Používané jazyky:

Angličtina (oficiální), Chichewa (nejrozšířenější místní jazyk), Chinyanja, Chiyao, Chitumbuka, Chilomwe, Chinkhonde, Chingoni, Chisena, Chitonga, Chinyakyusa, Chilambya

Náboženské složení:

  • křesťané (většinou protestanti, dále katolící a příslušníci afrických křesťanských náboženství) 82%
  • muslimové 13%
  • ostatní 3%
  • místní náboženství 2%

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Rok

2013

2014

2015

2016

2017*

HDP na obyvatele (v USD)

320,9

343,3

352,1

292,4

325,4

HDP (v tis. USD) nominální

5519

6048

6373

5410

6248

Růst HDP (%)

reálný

5,2

5,7

2,8

2,5

4,4

Roční míra inflace (v %)

20,0

24,1

24,9

20,0

12,2

Nezaměstnanost (%)

N/A

N/A

7

6,4

6,8

Počet obyvatel

(mil)

17,2

17,6

18,1

18,5

19,2

Zdroj: EIU, * odhad

Rok 2017 byl po (makro)ekonomické stránce díky vydatným dešťům a částečné obnově rozpočtové podpory ze strany mezinárodních donorů výrazně lepší než roky 2015 a 2016. Ceny potravin se díky dobré úrodě stabilizovaly (prezident Mutharika díky tomu mohl v říjnu 2017 zrušit zákaz vývozu kukuřice). Inflace klesla z 24,6% v roce 2016 na 8,2% - centrální banka mohla snížit úrokovou míru až na 16%. Podařilo se zvýšit dynamiku růstu HDP, který dosáhl 4,4%. Kurz malawiské kwacha vůči USD se stabilizoval a osciluje kolem hodnoty 732 MKW/USD. Přísnější fiskální opatření vlády (omezení výdajů státu, přísnější kontrolní mechanismy) a zlepšený výběr daní (o 17%!) přinesly ovoce -  deficit státního rozpočtu v roce 2017 se snížil na 240 mil. USD (4,1% HDP).

Malawi se nemůže na rozdíl od sousedních zemí opřít o vývoz nerostných surovin, obyvatelstvo drží v pasti chudoby kritická závislost klíčových sektorů místního hospodářství (zemědělství, energetika) na dešťových srážkách a vývozu několika málo zemědělských plodin (resp. jejich cenách na zahraničních trzích). Rok 2018 však bude patřit  díky dostatku srážek a obnově rozpočtové podpory ze strany mezinárodních donorů k ekonomicky zdařilejším. IMF předpovídá růst HDP ve výši 4,1%. Inflace (zejména díky stabilizovaným cenám potravin) by se měla udržet v rozmezí 8 – 12%, velmi rychlé oslabování místní měny z minulých let se zmírní, kurz kwacha se udrží kolem hodnoty 750 – 800 MKW/USD.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Fiskálním rokem není rok kalendářní, ale období od 1. července běžného roku do 30. června roku následujícího.

Fiskální rok

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17*

2017/18*

Příjmy (% HDP)

22,8

21,4

22,5

23,1

23,3

Výdaje (% HDP)

28,9

27,9

28,6

28,7

26,8

Saldo (% HDP)

- 6,1

- 6,5

- 6,1

- 5,6

- 3,4

Zdroj: OECD, * odhad

Přísnější fiskální opatření vlády, zejména omezení výdajů státu a  přísnější kontrolní mechanismy,  zpřísněné pokuty za daňové prohřešky a zlepšený výběr daní (o 17%!) přinesly ovoce -  deficit státního rozpočtu se na konci roku 2017 snížil na 4,1% HDP a má dále klesat. Příjmovou stránku posílí v roce 2018 postupná obnova rozpočtové podpory ze strany donorů, vláda rovněž počítá se zavedením dalších opatření, které by měly zlepšit fiskální disciplínu a příjmovou stránku rozpočtu (např. vyšší daně pro vysoko příjmovou skupinu obyvatel). Další potřebné kroky na výdajové stránce, jako je omezení subvencí, snížení počtu státních zaměstnanců, omezení jejich výhod atd. lze očekávat až po volbách v roce 2019.

Přijatý rozpočet na rok 2017/18 počítá s příjmy ve výši 1108 mld. MKW (1,5 mld. USD), výdaji 1300 mld. MKW (1,74 mld. USD). 946 mld MKW (1,3 mld. USD) jsou mandatorní výdaje státu (platy státních zaměstnanců, splátky dluhu, státní subvence), 348 mld MWK (497 mil. USD) jsou kapitálové výdaje. Největší výdaje státu budou směřovat do sektoru školství (235 mld MWK) a zemědělství (192 mld. MWK) na zabezpečení potravinové bezpečnosti. Na třetím místě pak zůstává tradičně sektor zdravotnictví.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Fiskální rok

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17*

2017/18*

 

Bilance běžného účtu

(mil. USD)

- 1236,0

- 1129,0

-710,0

-1007,0

 

-977,0

(15,6% HDP)

Bilance kapitálového účtu (mil. USD)

 

261,2

 

312,0

 

484,9

 

310,9

 

308,7

Bilance finančního účtu (mil. MWK)

 

491,2

 

339,0

 

129,8

 

314,2

 

328,0

Devizové rezervy

(mil. USD)

 

436,0

 

625,0

 

702,0

 

645,0

 

589,0

Zahraniční zadlužení

mil USD)

 

1560

 

1658

 

1765

 

1963

 

2098

Veřejný dluh (% HDP)

43,2

39,5

40,4

55,9

54,2

Zdroj: EIU, IMF, *odhad

V roce 2000 bylo Malawi zahrnuto do iniciativy Světové banky vůči nejzadluženějším zemím světa (Heavily Indepted Poor Countries – HIPC) a v roce 2006 již bylo odepsáno 90 % dluhu vůči IMF a WB, následovaly další odpisy ze strany Pařížského klubu a bilaterálních věřitelů. Vnější dluh se tak propadl z 3,2 mld. USD na 870 mil. USD. Již v roce 2009 ovšem opět přesáhl hranici 1 mld. USD a v současnosti (2018) se pohybuje nad úrovní 2 mld. USD. Rapidně narostl i veřejný dluh Malawi (29,7 % HDP v roce 2010 vs. 55,9 % HDP v roce 2017). Malawi stále zůstává vysoce zadluženou zemí a splátky dluhů státní rozpočet vysoce zatěžují.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Malawiský bankovní systém je relativně malý, rychle se ale rozvíjí. Komerční banky poskytují všechny běžné služby (akreditivy, krátkodobé půjčky, finanční transfery, vedení osobních i korporátních účtů, spoření a výměnu peněz, kreditní a platební karty, internet banking atd.). Úvěry jsou poskytovány na vysoký úrok (až 27% u krátkodobých půjček). Užívání kreditních karet je omezené při platbách v supermarketech, hotelech pouze ve velkých městech. V domácím platebním styku se užívá malawiská kwacha (k 13. 2. 2018 je kurz 735 MKW/1 USD), nejpoužívanější měnou v zahraničním platebním styku je USD.

Funkci bankovního dohledu a řízení monetární politiky má centrální banka – Reserve Bank of Malawi (https://www.rbm.mw/), která má pobočky v Lilongwe a Blantyre. Ta v současnosti udržuje základní úrokovou míru na 16%.

V Malawi je v současnosti zaregistrováno následujících 12 komerčních bank:

Dalšími bankovními  domy jsou: First Merchand Bank, IndeBank, Malawi Savings Bank, Opportunity International Bank Malawi, New Finance Bank Malawi, Ecobank, FDH Bank a CDH Investment Bank.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Fiskální rok začíná 1.7. a končí 30.6. Rezidentem (daňovým tuzemcem) se stává fyzická či právnická osoba, která má v Malawi pobyt delší než 183 dní nebo která má povolení k pobytu (ať už za účelem obchodním nebo zaměstnání).

Malawiský daňový systém tvoří následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění zaměstnanců:

1) Daň z příjmu fyzických osob (rezidentů) je progresivní podle měsíčního příjmu v Malawi:

Příjem z obchodní činnosti:

  • 0 - 30000 MWK: 0%
  • 30000 - 35000 MWK: 15%
  • nad 35000 MKW: 30%

Příjem ze zaměstnání:

  • 0 - 30000 MWK: 0%
  • 30000 - 35000 MWK: 15%
  • 35000 – 3000000 MKW: 30%
  • vyšší: 35%

 Nerezidentní osoby platí paušální 15% daň z jakéhokoliv příjmu.

 2) Daně z příjmu právnických osob (PO):

Zdaňují se příjmy společnosti vytvořené v Malawi.

Běžná sazba v Malawi registrovaných PO činí 30 %, důlní společnosti mají zvýšenou daň na 40%. Společnosti se sídlem mimo Malawi (pobočky) odvádějí 35% daň. Společnosti, které působí v prioritních sektorech (zpracování zemědělských surovin a výroba elektřiny) neplatí podnikovou daň až po dobu 10 let, následně platí sníženou daň ve výši 15% (nerezidentní firmy 20%).

3) Daň z přidané hodnoty (VAT):

Základní sazba DPH je 16,5 %. Nulové DPH mají učebnice a školní potřeby, hnojiva, vozidla určená k přepravě nákladu a sůl. Výjimka platí rovněž pro strojní zařízení pro výrobu a finanční služby.

4) Sociální odvody: zaměstnavatel odvádí 10% platu zaměstnance do sociálního pojištění, zaměstnanec přispívá ze svého 5%. V Malawi neexistuje povinné zdravotní pojištění.

5) Další daně:

  • Daň z obratu: platí malé společnosti s ročním obratem 2 – 6 mil. MKW platí 2 %
  • Daň z dividend činí 10 %
  • Daň z úroku a royalties 20%
  • Daň z nájmu: 15%
  • Daň ze služeb: 20%

 6) Daňové úlevy:

Malawi (až na prioritní sektory) neposkytuje investorům daňové prázdniny, daňový zákon ale umožňuje snížení daňového základu ve formě zrychlených odpisů nemovitostí i strojního zařízení. Zdaňovací základ ze zisku z vývozu netradičních výrobků (vše mimo těžených surovin, čaje, kávy, cukru a tabáku) se snižuje o 25%, podobně je možné snížit cenu dopravy těchto výrobků.

Bližší informace jsou k dispozici na stánkách Malawi Revenue Authority: www.mra.mw, http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/malawi/paying-taxes/; http://taxsummaries.pwc.com/ID/Malawi-Overview

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: