Malé firmy mohou konkurovat korporacím nabídkou benefitů pro zaměstnance

22. 10. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Malé firmy mohou konkurovat korporacím nabídkou benefitů pro zaměstnance Pracovníci v menších společnostech většinou nezískají tak vysoký plat, ale na pracovišti se lépe cítí díky lepším mezilidským vztahům a rychlejším rozhodovacím procesům. Nejžádanější benefity, jako práce z domova nebo pružná pracovní doba, podniky nic nestojí.

Rostoucí zaměstnanost se na tuzemském pracovním trhu začíná projevovat vyšším přetahováním firem o zaměstnance. Malé a střední podniky přitom v souboji s nadnárodními giganty často tahají za kratší konec provazu. Nejenže mnohdy nemohou nabídnout takové platové možnosti a kariérní růst jako velké firmy, ale zaostávají i v oblasti benefitů.

Podle odborníků však často neprávem, protože i malé a střední firmy mají svým zaměstnancům co nabídnout. Jen si to mnohdy neuvědomují a výhody, které mají, si neumějí definovat, a proto je ani nenabízejí.

Hlavním lákadlem velkých firem je nabízený vysoký plat. Ve velkých společnostech jsou totiž průměrně o třetinu vyšší mzdy, zejména na manažerských pozicích.

„Malé firmy těm velkým zpravidla neumějí konkurovat ani v oblasti benefitů. Velké firmy nabízejí výhody jako je dovolená navíc, penzijní příspěvky, vzdělávání nebo nadstandardní zdravotní péče, u malé společnosti s nimi lze počítat málokdy,“ potvrzuje Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka společnosti AC Jobs.

I když plat je z hlediska změny práce rozhodující pro 66 procent zaměstnanců, které přitáhnou spíše velké podniky, ani menší firmy nemusejí přijít zkrátka.

V malých firmách lidé, ve velkých zdroje

Pro čtyřicet procent Čechů jsou totiž důvodem změny zaměstnání vztahy na pracovišti. „Ve velké společnosti jsou lidé nazýváni lidské zdroje, a tak se s nimi také pracuje. Osobní vztahy jsou typické pro malé firmy, protože počet zaměstnanců tam umožňuje vzájemnou bezprostřední komunikaci,“ doplňuje Olga Hyklová. Také způsob řízení a procesy bývají podle ní v malých firmách často intuitivní.

„Velká společnost naopak vyžaduje dodržování přesně stanovených postupů a delegování úkolů. To může být problém například v případě, že manažer potřebuje nový notebook, předá požadavek asistentce, ta jej následně přepošle na centrálu firmy, kde se čeká na jeho schválení,“ poznamenává Olga Hyklová.

„Na nový notebook může manažer čekat i několik týdnů. Navíc nutná byrokracie celý proces výrazně zpomaluje, ztěžuje práci samotného manažera a výjimkou není ani to, že zvyšuje náklady,“ dodává.

Lidem, kteří zažili socialistickou ekonomiku, někdy procesy ve velkých firmách svojí neobratností a někdy i absurdními výsledky připomínají právě časy velkých státních molochů a plánovaného hospodářství.

Nejlepší pracovní výsledky vznikají v příjemné a přátelské atmosféře, kde nic není problém. Osobní pohoda každého zaměstnance se pozitivně projevuje na jeho výsledcích a výkonech. „Někteří zaměstnanci akceptují i nižší mzdu, když jim zaměstnavatel nabídne zajímavé firemní benefity. Pro menší firmy jsou firemní benefity šancí, jak zvýšit svoji atraktivitu pro zaměstnance oproti konkurenci,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Nejoblíbenějším firemním benefitem se proto stává pružná pracovní doba a možnost práce z domova. Podle statistik kariérního portálu Jobs.cz výrazně chybí asi pětině zaměstnanců a 15 procentům z nich by ji uvítalo více než případné zvýšení mzdy. Pro firmy jsou tyto benefity zdarma, a především kreativní zaměstnanci, kteří potřebují k práci svůj klid a pohodu, díky nim podávají výrazně lepší výkony.

Práce z domova je důležitější než plat

„Na svém oblíbeném křesle mají u počítače více nápadů než v práci. Navíc mohou pracovat večer nebo v noci dle libosti. Zaměstnanci pracující z domova mohou lépe sladit rodinný a profesní život, což má velmi dobrý vliv na jejich výsledky. Stačí pracovat dva dny v týdnu z domova a získaný klid se rychle odrazí na pracovní morálce,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

Lidé chtějí větší volnost v čase a místě výkonu práce. Právě tato svoboda je v současnosti jedním z nejatraktivnějších benefitů. Možnost alespoň občasné práce z domova nabízejí zaměstnavatelé u 7,7 procent nově obsazovaných míst. Vlastní organizaci pracovního času pak aktuálně umožňují u necelých 13 procent nových pozic,“ popisuje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik kariérního portálu Jobs.cz.

Malé firmy vyhovují rovněž polovině Čechů, kteří se nechtějí za prací stěhovat. „Ve velké mezinárodní firmě je téměř vždy kam růst. Navíc je v korporaci obvyklé mezinárodní a multikulturní prostředí. Vlastníci firmy, vedení, ale i samotní zaměstnanci velké společnosti jsou často ze zahraničí, porady jsou vedeny v angličtině, a lidé tak téměř denně procvičují komunikaci v cizím jazyce,“ popisuje Olga Hyklová světlou stránku nadnárodních korporací.

Ta má však obvykle i svůj nepopulární protějšek. „Zároveň je ale vysoká pravděpodobnost, že se bude muset zaměstnanec kvůli lepší pozici přestěhovat. Korporace mají kromě vyšších požadavků přesně stanovený proces kariérního růstu zaměstnanců. Malé firmy zase nabízejí větší seberealizaci a svobodu v rozhodování, navíc často odpadá zbytečná byrokracie a administrativa,“ doplňuje Olga Hyklová.

I benefity, které jsou finančního rázu, se nemusejí týkat jen růstu platů. „Když zaměstnavatel zvýší zaměstnanci s průměrným platem hrubou mzdu o 1000 Kč, vzrostou jeho mzdové náklady o 1340 Kč a zaměstnanec obdrží na účet cca 680 Kč. Jestliže zaměstnavatel přispěje zaměstnanci částkou ve výši 1000 Kč na některý z benefitů s výhodným daňovým režimem, náklady zaměstnavatele jsou 1000 Kč a užitek zaměstnance je rovněž 1000 Kč,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

Sem patří například stravenky, příspěvek na životní pojištění nebo příspěvek na penzijní připojištění. „Z ročního příspěvku zaměstnavatele na zaměstnancovo životní pojištění, penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření do částky 30 000 Kč neplatí žádné daně ani zaměstnanec ani zaměstnavatel,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Pro zaměstnance je tedy podle ní finančně výhodnější, když mu zaměstnavatel přispívá měsíčně 2500 Kč na některou z uvedených smluv, než aby mu o tuto částku zvýšil hrubou mzdu.

Dříve oblíbený benefit, týden práce navíc, se v posledních letech stává tak běžným, že již přestává být zaměstnanci vnímán jako něco mimořádného. „Více než dva týdny volna navíc by velmi rádo získalo 40 procent lidí. Třetina by to přitom ocenila více než zvýšení mzdy o 10 procent,“ doplňuje Tomáš Ervín Dombrovský.

Vzdělání se většina zaměstnanců nedočká

Další z benefitů, který už zájemci o práci vnímají spíše jako automatický, jsou stravenky. Změny, ke kterým u nich dochází, jsou spíše technologické.

„Budoucností stravenek je jednoznačně digitalizace. Papírové stravenky začínají nahrazovat předplacené karty, které umožňují snadnější placení a zaměstnavatelům zjednodušují s nimi spojenou agendu,“ popisuje vývoj v této oblasti Pavel Kusý, marketingový ředitel společnosti Edenred, provozovatele stravenkových karet Ticket Restaurant Card.

Žádaným, avšak pro řadu zaměstnanců stále nedosažitelným benefitem zůstává rozpočet pro osobní růst a další vzdělávání. „Podle našich statistik by se v rámci benefitů dále vzdělávalo a zdokonalovalo více než 17 procent zaměstnanců. Rozpočet na osobní růst ale zaměstnavatelé nabízejí pouze u zhruba 3 procent pozic,“ doplňuje další možnosti benefitů Tomáš Ervín Dombrovský.

Malé a střední firmy patří v České republice mezi klíčové zaměstnavatele. Letos by mohly vytvořit více než 157 tisíc nových míst. „Rozvoji malých a středních firem nahrává zejména jejich pružnost. Pokud se na inovaci domluví vedení, může se začít v podstatě okamžitě. Korporace je v tomto ohledu pomalá, každá změna musí projít složitým schvalovacím procesem, na aplikaci změn se dlouho čeká, některé se neuskuteční. To může být pro zaměstnance demotivující – stráví desítky hodin vymýšlením inovace, která se nikdy nepřevede do praxe,“ upozorňuje na další výhodu malých firem Olga Hyklová.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek