Maledivy: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Česky: Maledivská republika

Anglicky: Republic of Maldives

Dvivéhí: Dhivehi Raajjeyge Jumhooriyyaa

President: Abdulla Yameen Abdul Gayoom, zvolen 17.11.2013

Kabinetní ministři:

  • Umar Naseer – ministr vnitra
  • Dunya Maumoon – ministryně zahraničí
  • Abdulla Jihad – ministr financí
  • Aishath Shiham – ministr školství
  • Irthisham Adam – ministr zdravotnictví
  • Thoriq Ibrahim – ministr životního prostředí a energetiky
  • Adam Shareef – ministr obrany a pro národní bezpečnost
  • Mohamed Shainee – ministr rybolovu a zemědělství
  • Moosa Zameer – ministr pro turistiku
  • Mohammed Saeed – ministr pro ekonomický rozvoj
  • Mohamed Muizzu – ministr infrastruktury a bydlení
  • Ahmed Zuhoor – ministr mládeže a tělovýchovy
  • Ahmed Ziyad – ministr pro islámské záležitosti
  • Uz Mohammed Anil – nejvyšší státní zástupce

Více informací o vládě MV: http://www.presidencymaldives.gov.mv/Index.aspx?lid=4.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 393,253 (odhad červenec 2015)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: - 0.08 % (odhad červenec 2015)

Míra porodnosti: 15,75 porodů na 1000 obyvatel/rok (odhad 2015)

Úmrtnost: 3,89 úmrtí na 1000 obyvatel/rok (odhad 2015)

věková skupina

počet obyv. (muži)

počet obyv. (ženy)

souhrnně % z celku

0-14

42 230

40 555

21.05 %

15-24

51 141

36 970

22.41 %

25-54

107 436

77 713

47.08 %

 (zdroj CIA World Factbook, odhad 2015)

Národnostní složení: Maledivci (Dhivehis) – 98 %, Sinhálci – 1 %, Arabové

Náboženské složení: Sunitský islám – 99 %

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  

2011

2012

2013

2014

2015

Růst HDP (%)

8.7

2.5

4.7

6.5

1.9

HDP (mld EUR)

1.7

2.0

2.1

2.3

         2.8

HDP na obyvatele (EUR)

5,124.0

5,921.7

6,242.0

6,733.0

      8,111.7

Míra inflace (průměrně v%)

12.8

10.9

4

2.5

1.4

Míra nezaměstnanosti (%)

14.5

11,5

12

11,6

-

Zdroj: http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5476.htm, CIA World Factbook, http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_115814.pdf

Maledivám se v průběhu posledních deseti let podařilo dosáhnout statutu středně příjmové země, jejíž ekonomika je poháněná příjmy z turistického průmyslu. V roce 2015 se růst maledivského hospodářství silně zpomalil zejména kvůli nízkému růstu v sektoru turismu, neboť došlo ke snížení přílivů turistů z Číny. Maledivské hospodářství naopak v roce 2015 zaznamenalo nárůst investic do veřejného sektoru, které poháněly dvojnásobný růst stavebního sektoru o více než 40%.

Růst příjezdů turistů snížil na 2,5 % z 7% v roce 2014 i přes jinak pozitivní nárůst cestovního ruchu v celosvětovém měřítku a rovněž v Asii. Příjezdy z Číny, které představují 29,1 % z celkového objemu, klesly po 6 letech rychlého růstu o celé 1%. Příjezdy z Evropy, které tvoří 44%, se zvedly jen mírně. Celková obsazenost klesla o 4.3% zejména díky zkracování doby pobytu na ostrovech. Předpověď Asijské rozvojové banky (ADB) však počítá s obratem tohoto negativního trendu během roku 2016.

Turismus, stavební průmysl, doprava a komunikační sektor v uplynulém roce tvořili 50 % výstupů maledivské ekonomiky. Daňové příjmy v oblasti cestovního ruchu se v roce 2015 zvýšily o 13% v důsledku vyšších daňových sazeb. Toto zvýšení daňových příjmů v dolarech přímo vedlo k vyšším využitelným zásobám zahraniční měny v roce 2015. Prohlubující se fiskální schodek zůstává přetrvávajícím problémem.

V roce 2016 by měla celková výše dluhu MV dosáhnout 36.3 mld MVR (2.4 mld USD), což představuje více než 75 % HDP. Tento údaj zahrnuje 23.1 mld MVR (1.5 mld USD) domácího dluhu a 13.1 mld MVR (845 mil USD) zahraničního dluhu. Před tímto trendem varují jak Světová banka, tak ADB s tím, že hlavní příčinu definují v rapidně narůstajících výdajích na veřejné infrastrukturní projekty v posledních 3 letech, které jsou z více než 30 % financovány formou půjček.

Nový dodatek k ústavě zavádí možnost vlastnění půdy pro zahraniční subjekty. Zatímco dříve bylo možné půdu na MV pouze pronajmout na maximálně 99 let, nyní je při investici přesahující 1 mld. USD možnost, aby cizí subjekt půdu od státu odkoupil s tím, že se musí jednat o pozemky, které jsou z minimálně 70% tzv. rekultivovaná, nově získaná půda (nové pozemky získané po např. odvodnění atd.).

V krátkodobém horizontu jsou hlavními ekonomickými výzvami pro maledivskou vládu diverzifikace hospodářství mimo cestovní ruch a rybolov, reforma veřejných financí, navýšení počtu pracovních příležitostí a boj proti korupci, klientelismu a rostoucímu užívání drog. V dlouhodobějším horizontu jsou hrozbou pro Maledivy maledivské environmentální dopady jako vliv eroze půdy, globálního oteplování a zvyšování hladiny oceánu; 80% plochy souše Malediv je 1 metr nebo méně nad hladinou moře. Před Maledivami stojí zásadní výzvy související s uplatňováním demokracie, řádnou správou, respektováním práv, nezávislostí soudního systému a nebezpečím radikalismu a terorismu.

Maledivský parlament projednává zákon o zřízení nových ekonomických zón, jejichž cílem by měla být diverzifikace ekonomiky a snížení závislosti Malediv na cestovním ruchu. Pro investory jsou momentálně otevřené investiční příležitosti např. vybudování ekonomické zóny v Ihavandhippolhu, mezinárodního letiště, transferové zóny v obchodního přístavu Thilafushi nebo průzkum nalezišť ropy a zemního plynu na Maledivách.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy (v % z HDP, vyjma dotací)

30.4 %

36.2 %

28.1 %

31.7%

35%

Výdaje (celkové v mld. MVR)

12,2

14,6

12,2

-

15.8

Deficit v % HDP

 11.3 %

 13,5 %

 7.8 %

12.5%

8.4

Zdroj: http://knoema.com/atlas/Maldives/GDP-growth; http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5476.htm, CIA World Factbook

MV vláda schválila 12.11.2015 rozpočet pro rok 2016 ve výši 27.5 mld MVR (1.7 mld USD), který obsahuje rekordní rozpočtový schodek 3.4 mld MVR (220 mil USD), ve srovnání s rokem 2015, kdy byla celková výše rozpočtu 24.3 mld MVR (1.6 mld USD).

Podle údajů ADB dosaženo pouze 1.5% růstu HDP a předpoklad ADB pro rok 2016 je růst 3.5% (tyto odhady se shodují s predikcí IMF). Inflace se v roce 2015 držela kolem 1%, pro rok 2016 ADB predikuje nárůst až na 1.2%

Jednou z příčin je minimální nárůst v sektoru turismu, který v roce 2015 zaznamenal růst o  2,5 % ve srovnání s 7% v roce 2014. Pro zemi, kde příjmy z turismu tvoří 30% HDP a 60% příjmů zahraniční měny, jakýkoliv výpadek tohoto sektoru znamená zásadní ekonomické ohrožení, což se projevilo v listopadu 2015 při nečekaném vyhlášení výjimečného stavu, kdy byly masově rušeny zájezdy na MV.

Návrh rozpočtu kritizovala opoziční MDP především kvůli nerealistickému očekávání vlády získat až 21.5 mld MVR (1.4 mld USD) na daních a naopak předpovídá konečnou výši schodku až 7 mld MVR (454 mil USD). Vláda plánuje v roce 2016 získat dalších 4 mld MVR na nově zavedených daních a poplatcích, které se budou týkat především Speciálních ekonomických zón, pronájmu dalších 10 ostrovů pro stavbu turistických resortů nebo zvýšení daní z pronájmu nemovitostí aj. Kritizováno bylo zejména nové zavedení 3% daně z remitencí pro zahraniční pracovníky.

Při sestavování státního rozpočtu na rok 2016 počítala MV vláda s jednou třetinou výdajů (9 mld MVR) na infrastrukturní projekty, z čehož by 1 mld MVR měla být rezervována na přestavbu maledivských letišť v Malé a Hulhmalé. Značný výdaj 70.5 mil MVR (4.6 mil USD) je rezervován na rekonstrukci věznic a stavbu nových detenčních zařízení.

Vláda naopak počítá se zmražením platů ve veřejném sektoru, nezvyšováním počtů státních zaměstnanců a zbylé zhruba dvě třetiny státního rozpočtu by měly jít na opakující se mandatorní výdaje.

Výhled ekonomického růstu Malediv spočívá do značné míry na vývoji situace v turistickém průmyslu a na objemu investic do veřejného sektoru. V roce 2016 lze podle ADB očekávat mírný nárůst přijíždějících turistů na Maledivy až na 5%, což koresponduje s celkovým výhledem vývoje turistického ruchu v Asii. Ve složení turistů budou i nadále převládat přijíždějící z Číny, není však pravděpodobné, že by se v dohledné době podařilo zvrátit trend zkracování pobytu. V případě turistů přijíždějících z Evropy lze s oživením evropských ekonomik předpokládat i jejich obnovený zájem o exotické dovolené na Maledivách. Maledivy se také snaží oživit turistický průmysl otevřením 10 nových resortů během roku 2016, podporou přímých letů a zesíleným marketingem. Otevření sítě hotelů, které by odpovídaly středně příjmové klientele je nicméně plánováno až na rok 2017.

V průběhu roku 2016 lze očekávat další růst v oblasti veřejných investic, zejména ve stavebním sektoru a developerském průmyslu. Vládní plány pro investice do veřejného sektoru k růstu počítají až se zvýšením až na 140% (9,1 mld MVR) v roce 2016. Většina investic má být financován prostřednictvím externích půjček.

Růst průmyslového sektoru tažený stavebním průmyslem by měl podle projekcí v roce 2016 dosáhnout alespoň 20%, s obdobným vývojem se počítá i pro rok 2017. Za této situace a s očekávaným postupným oživením v oblasti cestovního ruchu, by HDP mělo růst na 3,5% v roce 2016 a dále na 3,9% v roce 2017. Růst by mohl být výraznější, pokud cestovní ruch nebo zahraniční investice porostou rychleji, než se očekávalo, nebo pokud ceny ropy a tedy i dotací na pohonné hmoty a elektřinu poklesnou více, než se předpokládalo.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V mil. USD

 

2011

2012

      2013

     2014

       2015

Bilance běžného účtu (% HDP)

-16.9

-7.4

      -4.3

     -4.1

    -8.8

 

Bilance kapitálového účtu

0,2

9,1

-           

  -

 -

Bilance finančního účtu (USD)

   28 457 782

   17 390 259

 9 755 542

  -

 -

Shodek účtu v % HDP

       -16.9

        -7.4

   -4.3

    -4.1

   -8.0

Devizové rezervy

334,9

297,5

   368

    605.0

  564.1

Zdroj: CIA World Factbook,  http://www.tradingeconomics.com/maldives/indicators, http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_115814.pdf

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

V mil. USD

2011

2012

2013

 2014

 2015

973.84

844.78

821.06

1. 025 mld

  -

Po dvou letech přechodného snížení zahraničního dluhu Malediv (2012 a 2013) se v roce 2014 dluh opět dramaticky zvýšil na více než 1 mld USD a to zejména díky excesívním zahraničním půjčkám od Číny, Saúdské Arábie a dalších partnerů.

Vývoj dluhové služby v letech 2011 – 2015 (v % z HDP)

2011

2012

    2013

  2014

  2015

-56,84

-58,9

   -66,7

  -72.8

  -

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní i nebankovní instituce operují pod dohledem Národní banky Malediv (MMA, http://www.mma.gov.mv/). Bankovní systém Malediv se skládá z jedné místní komerční banky The Bank of Maldives a z 5 poboček komerčních bank se zahraničními majiteli.

Nebankovní finanční instituce v zemi jsou zastoupeny především pojišťovnami, společnostmi poskytujícími úvěry, stavebními spořitelnami, finančními poradci a zprostředkovateli obchodu s cennými papíry. The Bank of Maldives, jež byla založena roku 1982 a je částečně vlastněna státem.

Ostatní banky v zemi jsou pobočkami zahraničních bankovních institutů. Jedná se o:

  • State Bank of India (1974)
  • Habib Bank Limited (1976)
  • Bank of Ceylon (1981)
  • Hong Kong Shanghai Corporation (HSBC 2002)
  • Mauritius Commercial Bank Ltd (2008)

Jedinou místní pojišťovnou v zemi, rovněž s podílem státu, je The Allied Insurance Company of Maldives, jež byla založena roku 1984. Tato společnost je rovněž jedinou kompozitní pojišťovnou v zemi. Ostatní subjekty na pojišťovacím trhu jsou zejména ze Srí Lanky The Sri Lanka Insurance Corporation Ltd. (1976), Ceylinco Insurance Company Ltd., HMS Private Ltd. ETA.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Malediv je velmi jednoduchý a přehledný. Země nemá daň z příjmu soukromých ani právnických osob, žádnou daň z obratu, z přidané hodnoty ani z nemovitostí. Hlavními příjmy státu jsou tak nepřímé daně.

V r. 2011 bylo zavedeno několik nových daní, které mají zvýšit příjmy z daní do státního rozpočtu. Daň ze zboží a služeb (GST) je aplikována ve výši 6 %, do které byla zahrnuta i do té doby samostatná turistická daň ze zboží a služeb (T-GST), která má výši 8 %. Registrace daňového poplatníka je povinná u všech dovozců zboží a poskytovatelů zboží a služeb pro cestovní ruch, u ostatních dodavatelů pouze pokud hodnota zdaňované dodávky přesáhne1 mil. MVR/rok. Daň T-GST přinesla v r. 2012 ze všech daní nejvíce peněz do státního rozpočtu,

Další novou daní je daň z podnikatelského zisku (BPT), která zdaňuje firmy a fyzické osoby ve výši 15 % a zisk ze zdrojů mimo Maledivy ve výši 5 %, platí se dvakrát ročně. 

Nepřímé daně se podílejí 70 % na celkových příjmech země. Peníze do státní pokladny plynou zejména z cestovního ruchu a z dovozu zboží, turismus se podílí téměř 75 % na příjmech země.

Druhým největším přispěvatelem do státního rozpočtu je dovoz zboží, který činí čtvrtinu celkových příjmů Malediv. Výše daní z dovozu se odvíjí od druhu dováženého zboží, jejich pojištění ceny dopravy atd. V poslední době vláda diskutuje o možnosti zavedení daně z příjmu, což je hlavně důsledek relativně rostoucí životní úrovně obyvatel Malediv a nárůstu HDP. Daňový systém Malediv je přívětivý pro zahraniční investory, viz kapitola 9.1.

Více informací lze nalézt na https://www.mira.gov.mv.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: