Maledivy: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

18. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Česky: Maledivská republika

Anglicky: Republic of Maldives

Dvivéhí: Dhivehi Raajjeyge Jumhooriyyaa

Prezident: Abdulla Yameen Abdul Gayoom, zvolen 17.11.2013

 

Kabinetní ministři:

  • Abdulla Jihad - viceprezident
  • Azleen Ahmed – ministr vnitra
  • Mohamed Asim – ministr zahraničí
  • Ahmed Munawar – ministr financí
  • Aishath Shiham – ministryně školství
  • Iruthisham Adam – ministryně mládeže a sportu
  • Abdulla Nazim Ibrahim – ministr zdravotnictví
  • Aminath Zenysha Shaheed Zaki – ministryně pro rodiny a genderové záležitosti
  • Thoriq Ibrahim – ministr životního prostředí a energetiky
  • Adam Shareef – ministr obrany a národní bezpečnosti
  • Mohamed Shainee – ministr rybolovu a zemědělství
  • Moosa Zameer – ministr pro turistiku
  • Mohammed Saeed – ministr pro ekonomický rozvoj
  • Mohamed Muizzu – ministr infrastruktury a bydlení
  • Ahmed Ziyad – ministr pro islámské záležitosti

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 392 709 (odhad červenec 2017)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: - 0.06 % (odhad červenec 2017)

Míra porodnosti: 16,1 porodů na 1000 obyvatel/rok (odhad 2017)

Úmrtnost: 4 úmrtí na 1000 obyvatel/rok (odhad 2017)

 

věková skupina

počet obyv. (muži)

počet obyv. (ženy)

souhrnně % z celku

0-14

42 871

41 162

21,4 %

15-24

45 547

33 804

20,2 %

25-54

106 701

82 197

48,1 %

55-64

11 312

11 667

5,85 %

Nad 65

8 042

9 416

4,45 %

 

Národnostní složení: Maledivci (Dhivehis) – 98 %, Sinhálci – 1 %, Arabové

Náboženské složení: Sunnitský islám – 99 %

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  

2013

2014

2015

2016

2017

Růst HDP (%)

3,3

3,7

4,0

4,2

4,5

HDP (mld. USD)

3,3

3,7

4,0

4,3

4,9

HDP na obyvatele (USD)

8 880

9 460

9 660

10 380

10 890

Míra inflace (průměrně v%)

4

2,5

1,4

0,8

2,5

Míra nezaměstnanosti (%)

12

11,6

3,9

3,2

11,6

 

Maledivy se nacházejí v seznamu středně příjmových zemí. Jejich ekonomika byla i v roce 2017 poháněna příjmy z turistického průmyslu. Ten hodlají dále posílit, když plánují ztrojnásobit hotelové a rekreační kapacity ze stávajícího počtu 116 na více než 300 resortů. HDP vzrostl na 4,5 %. Míra inflace se dlouhodobě pohybuje na nízké úrovni. Zadluženost činí  72,3 % HDP.  Maledivy zaregistrovaly zahraniční investice ve výši cca 600 mil. USD, většinu z nich v oblasti turistiky. Cílem Malediv je násobně zvýšit počet turistů, jichž do Malediv v loňském roce přicestovalo rekordních 1,3 mil.  Problémem byl zhoršující se fiskální a vnější sektor Malediv a nedostatečné devizové rezervy.

 

Ratingová agentura Fitch Ratings udělila Maledivám rating „B+“. Agentura konstatovala, že na Maledivách probíhá rychlý ekonomický rozvoj, roste HDP a příjmy z turistického průmyslu. Země realizuje řadu významných rozvojových projektů, HDP vzrostl na 4,5 %.Také zadluženost v poměru k HDP se lehce snížila na  72,3 % a předpokládá se další snižování až na 70 % v roce 2020.

Parlament schválil rekordní rozpočet ve výši 27,9 miliardy MVR (1,8 miliardy USD) pro rok 2018. Cílem je „rozvoj lidských zdrojů pro budování národa spolu s výdaji na rozvoj infrastruktury bez zastavení dokončení mnoha probíhajících projektů".

 

Mezinárodní ekonomické a finanční instituce vidí jako hlavní rizika vývoje zhoršení fiskálního a externího sektoru, snižující se národní rezervy a enormní dluh v důsledku zvyšujících se zahraničních půjček na probíhající rozvojové projekty, snížení hospodářského růstu rozvinutých zemí, což by mohlo omezit cestovní ruch, a také negativní dopady klimatických změn. Vláda by měla odpovídajícím způsobem formovat svoji politiku s cílem minimalizovat zadluženost, zvýšit devizové rezervy, rozvinout finanční sektor a zvýšit dlouhodobou produktivitu. Pozdvihnout ekonomiku by měly investice především do oblasti zdravotnictví, bydlení, rozvoje letišť a dalších průmyslových odvětví.

 

Země prožívá hlubokou politickou krizi, existuje ostrý boj mezi vládou a opozicí. S ohledem na  na současný vnitropolitický vývoj v zemi, autoritářské vládnutí prezidenta Yameena a likvidaci jeho politických soupeřů má země velmi napjaté vztahy jak se sousední Indií, tak s EU.  Nestabilní politická atmosféra v zemi před nadcházejícími prezidentskými volbami odrazuje s výjimkou Číny zahraniční investory a uvnitř EU se dokonce rozvířila  diskuse o možném použití cílených sankcí vůči režimu a jeho představitelům.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2013

2014

2015

2016(mld. USD)

2017(mld. USD)

Příjmy (v % z HDP)

28.1 %

31.7%

35%

1,16

1,48

Výdaje (celkové v mld. MVR)

12,2

-

15.8

1,44

1,70

Deficit v % HDP

7.8 %

12.5%

8.4

-0,28

-0,22

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V mil. USD

 

      2013

     2014

       2015

2016 (mil. USD)

2017 (mil. USD)

Bilance běžného účtu (% HDP)

      -4.3

     -3,2

    -7,3

 

-19,6

-17,2

Bilance kapitálového účtu

7,86

 6,61

9,51

-

 -

Bilance finančního účtu

0,28

-290,46

-538,71

-607,53

 -

Devizové rezervy

368

 605,0

564,1

516,8

501,2

Zahraniční zadluženost

821,06

1, 025 mld.

1,492 mld.

2,363 mld.

2,299 mld.

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní i nebankovní instituce operují pod dohledem Národní banky Malediv (MMA, http://www.mma.gov.mv/). Bankovní systém Malediv se skládá z jedné místní komerční banky The Bank of Maldives a z 5 poboček komerčních bank se zahraničními majiteli.

 

Nebankovní finanční instituce v zemi jsou zastoupeny především pojišťovnami, společnostmi poskytujícími úvěry, stavebními spořitelnami, finančními poradci a zprostředkovateli obchodu s cennými papíry. The Bank of Maldives, jež byla založena roku 1982, je částečně vlastněna státem.

 

Ostatní banky v zemi jsou pobočkami zahraničních bankovních institutů. Jedná se o:

  • State Bank of India (1974)
  • Habib Bank Limited (1976)
  • Bank of Ceylon (1981)
  • Hong Kong Shanghai Corporation (HSBC 2002)
  • Mauritius Commercial Bank Ltd (2008)

Jedinou místní pojišťovnou v zemi, rovněž s podílem státu, je The Allied Insurance Company of Maldives, jež byla založena roku 1984. Tato společnost je rovněž jedinou kompozitní pojišťovnou v zemi. Ostatní subjekty na pojišťovacím trhu jsou zejména ze Srí Lanky - The Sri Lanka Insurance Corporation Ltd. (1976), Ceylinco Insurance Company Ltd., HMS Private Ltd. ETA.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Malediv je velmi jednoduchý a přehledný. Země nemá daň z příjmu soukromých ani právnických osob, žádnou daň z obratu, z přidané hodnoty ani z nemovitostí. Hlavními příjmy státu jsou tak nepřímé daně.

 

V r. 2011 bylo zavedeno několik nových daní, které mají zvýšit příjmy z daní do státního rozpočtu. Daň ze zboží a služeb (GST) je aplikována ve výši 6 % a byla do ní zahrnuta i do té doby samostatná turistická daň ze zboží a služeb (T-GST), která má výši 8 %. Registrace daňového poplatníka je povinná u všech dovozců zboží a poskytovatelů zboží a služeb pro cestovní ruch, u ostatních dodavatelů pouze pokud hodnota zdaňované dodávky přesáhne 1 mil. MVR/rok.

 

Další novou daní je daň z podnikatelského zisku (BPT), která zdaňuje firmy a fyzické osoby ve výši 15 % a zisk ze zdrojů mimo Maledivy ve výši 5 %, platí se dvakrát ročně. 

 

Nepřímé daně se podílejí 70 % na celkových příjmech země. Peníze do státní pokladny plynou zejména z cestovního ruchu a z dovozu zboží, turismus se podílí téměř 75 % na příjmech země.

 

Druhým největším přispěvatelem do státního rozpočtu je dovoz zboží, který činí čtvrtinu celkových příjmů Malediv. Výše daní z dovozu se odvíjí od druhu dováženého zboží, jeho pojištění ceny dopravy atd. V poslední době vláda diskutuje o možnosti zavedení daně z příjmu, což je hlavně důsledek relativně rostoucí životní úrovně obyvatel Malediv a nárůstu HDP. Daňový systém Malediv je přívětivý pro zahraniční investory, viz kapitola 9.1.

 

V únoru 2017 přijal parlament dodatek k zákonu o exportu a importu, který zvyšuje dovozní clo na cigarety a energetické nápoje. Zvýšení je vyšší, než se počítalo ve státním rozpočtu. Schválená sazba je 4,60 MVR z nealkoholických a energetických nápojů a 1,25 až 2 MVR na cigarety.

 

Více informací lze nalézt na https://www.mira.gov.mv

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: