Malta: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Římě (Itálie)

Název státu:

  • Maltská republika
  • Republic of Malta
  • Republika Ta`Malta

Prezidentka (zvolena v 2014):

  • Marie-Louise Coleiro Preca

Složení vlády:

  • Joseph Muscat: předseda vlády
  • Louis Grech: mpř. vlády a ministr pro záležitosti EU
  • George Vella: ministr zahraničních věcí
  • Evarist Bartolo: ministr pro vzdělávání a zaměstnanost
  • Leo Brincat: ministr životního prostředí
  • Joe Mizzi: ministr dopravy a infrastruktury
  • Anton Refalo: ministr pro ostrov Gozo
  • Helena Dalli: ministryně sociálních věcí
  • Christian Cardona: ministr hospodářství a investic
  • Manuel Mallia: ministr vnitra
  • Edward Scicluna: ministr financí
  • Konrad Mizzi: ministr energetiky
  • Michael Farrugia: ministr pro rodinu a sociální solidaritu
  • Owen Bonnici: ministr spravedlnosti a kultury
  • Edward Zammit Lewis: ministr cestovního ruchu
  • Carmelo Abela: ministr pro vnitřní záležitosti a národní bezpečnost
  • Chris Fearne – ministr zdravotnictví

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Obsah neuveden

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 419 531 obyvatel (k 1.1. 2016)

Průměrný roční přírůstek: 0,32% (+1 338 obyvatel)

Věková struktura (k 1.1.2016)

  • 0-14 let: 15,7%
  • 15-64 let: 68,5%
  • 65 let a více: 15,8%

Struktura obyvatelstva podle pohlaví:

  • 50,2% (211 362) žen
  • 49,8 % (208 169)  (mužů

Národnostní složení:

  • 99 % Malťané
  • 1 % Libyjci

Náboženské skupiny:

  • převažuje křesťanství římskokatolické vyznání (98%)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

(v %)

 

2013

 

2014

 

2015

 

2016

 

Vývoj růstu HDP

 

2,7

 

3,5

 

3,6

 

6,3

 

Míra inflace

 

1,0

 

0,8

 

1,3

 

1,9

 

Míra nezaměstnanosti

 

6,4

 

5,9

 

5,8

 

5,2

 

Výše deficitu veřejných financí   vůči HDP

 

-2,6

 

-2,1

 

-1,8

 

-1,5

 

Výše dluhu vůči HDP

 

69,2

 

68,0

 

67,2

 

66,0

 

Zdroj: EK/DG ECFIN 

                Maltská centrální banka publikovala na konci března 2016 svoji pravidelnou zprávu, analyzující ekonomický vývoj země ve 4. čtvrtletí roku 2015.  Zpráva potvrdila, že maltská ekonomika pokračovala v robustním růstu také ve zmíněném kvartálu a reálný HDP činil 5,7% (poté, co byl revidován růst maltské ekonomiky směrem nahoru také za předchozí 3. kvartál 2015 na celých 6,5 % HDP). Růst maltské ekonomiky za celý rok 2015 tak nakonec činil 6,3 % HDP (v roce 2014 pro srovnání rostl HDP o 3,3 %). Vedle Irska a ČR se tak Malta v roce 2015 stala jednou ze tří nejrychleji rostoucích ekonomik EU.

                Tahounem růstu byla ve 4. čtvrtletí 2015 domácí poptávka, která rostla meziročně o 4,3 % a přispěla k růstu HDP o 4 %. K celkovému růstu v posledním čtvrtletí přispěl též růst soukromé spotřeby o 4,9 % (o 5,2 % v meziročním srovnání) a dále investice, které v posledním čtvrtletí rostly o celých 21,4 %.

                V posledním čtvrtletí roku 2015 rostl export na meziroční bázi o 2,6 %, zatímco import o 1,4 %. Přesto záporná obchodní bilance měla v celoročním pohledu negativní dopad na hospodářský růst, neboť převládaly dovozy. I tak došlo během roku 2015 ke snížení salda zahraničního obchodu.

                Dostupné informace z prvního čtvrtletí roku 2016 naznačují pokračující růst turismu a naopak slabší výkon výroby. Index průmyslové výroby poklesl v lednu 2016 v meziročním srovnání dokonce o 8,1 %, poté, co v posledním měsíci roku 2015 rostl o 5,4 %. Přesto došlo v průměru za poslední měsíce ke zvýšení průmyslové výroby tažené především sektory plastů a gumy. V sektoru turistiky byla během ledna zaznamenána pozitivní čísla jak v nárůstu návštěv (o 14,2 % v meziročním srovnání), tak počtu přenocování i utracených částek těmito turisty (oproti lednu 2015 se zvýšila jejich výše o 7 %).

                Dynamický růst ekonomiky se projevoval příznivým vývojem na trhu práce. Zvyšovala se dále již tak poměrně vysoká zaměstnanost (v posledním čtvrtletí 2015 o 1,8 % na meziroční bázi) a nezaměstnanost se pohybovala ve 3. čtvrtletí 2015 na úrovni 5,2 % (z 5,8 % o rok dříve), na této úrovni se udržela i ve 4. čtvrtletí 2015. Dostupné informace potvrzují ještě mírné zlepšení těchto ukazatelů na začátku roku 2016, a to na 5,1 % (údaj Eurostatu).

                V oblasti veřejných financí poklesl vládní deficit vůči HDP během 3. čtvrtletí 2015 na 1,7 %, došlo tedy k mírnému zlepšení oproti 2,2 % z předchozího kvartálu. Během 3. čtvrtletí se rovněž snížil čtvrtletně vládní dluh vůči HDP a to z 67,2 % ve druhém na 66,0 % v 3. kvartálu. Vládě se tak i nadále dařilo plnit doporučení EK na snižování vládního deficitu a příznivějšího poměru vládního dluhu vůči HDP poté, co byla po dvouletém trvání v červnu 2015 ukončena procedura nadměrného schodku. Během 4. čtvrtletí 2015 se zvýšil přebytek na běžném účtu platební bilance o 205,9 mil. EUR, pokračoval tak trend z předchozích měsíců. V průběhu celého roku 2015 se přebytek na běžném účtu platební bilance o 591,9 mil. EUR na 866,6 mil. EUR.

                Harmonizovaný index spotřebitelských cen skončil v únoru 2016 na úrovni 1,0 % (povyrostl z 0,8 % oproti předchozímu měsíci) z důvodu rychlejšího růstu cen služeb, zpracovaných potravin i průmyslových výrobků.

                EK vydala na konci února v rámci evropského semestru Národní zprávu o maltské ekonomice. Pochválila v ní Maltu za pozitivní vývoj exportu, za relativně nízký veřejný dluh, za investice do vzdělávání a za snahu diverzifikovat energetické zdroje. Doporučila naopak zjednodušit přístup SME k alternativním zdrojům financování a odstraňovat strukturální překážky konkurenceschopnosti, mj. v oblasti infrastruktur a veřejné správy a soudnictví.

                Maltská vláda pokračovala v posilování vztahů s čínským kolosem Huawei a po memorandu o spolupráci z července 2015 a otevření lokální kanceláře Huawei s ním podepsala strategickou dohodu o zřízení inovačního centra Huawei na Maltě. Inovační centrum by mělo rozvíjet koncept Smart and Safe city – využití infomačních technologií v oblasti veřejné správy ve městech.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Vládní plán fiskální konsolidace usiluje o další omezení vládních výdajů a o zavedení strukturálních opaření, která by měla vést k dalším úsporám. Očekávaná expanze vládních investic by měla být částečně financována z prostředků EU. Rychlejší růst příjmů, především nepřímých výdajů podle očekávání přispěje ke snížení fiskálního deficitu v daném časovém horizontu.

 

 

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

Celkové příjmy

 

2 642,4

 

2 798,6

 

3 005,3

 

3 387,2

 

3 634,8

Celkové výdaje

 

2 820,2

 

3 062,3

 

3 199,7

 

3 523,5

 

3 870,6

Schodek veřejných rozpočtů

 

-177,8

 

-263,7

 

-194,4

 

-136,3

 

-235,8

Zdroj: Ministerstvo financí Malty

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Maltská ekonomika byla dosud dlouhodobě zatížena vnitřní i vnější nerovnováhou. Běžný účet platební bilance vykazoval od poloviny 90. let (s výjimkou roku 2002) do roku 2011 záporné saldo, což bývá vysvětlováno jako  známka dlouhodobého snížení schopnosti maltských firem vyvážet na zahraniční trhy. V roce 2012, 2013, 2014 a 2015 však Malta již dosahovala na běžném účtu platební bilance kladného salda -- viz tabulka. 

 

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet   - celkem

-226,0

212,243

236,458

274,7

866,6

Zboží -   aktiva

2 844,9

3 195,1

2 861,6

2 618,3

2 665,6

Zboží -   pasiva

4 052,7

4 303,5

3 952,3

3 736,3

4 150,2

Služby -   aktiva

8 083,9

8 587,7

8 748,4

9 211,5

9 609,5

Služby -   pasiva

6 704,8

7 122,7

7 230,8

7 458,2

7 517,3

Výnosy -   aktiva

9 955,8

10 006,4

9 970,8

10 017,1

9 746,8

Výnosy -   pasiva

10 378,6

10 362,8

10 308,9

10 573,7

9 712,2

Druhotné důchody -   aktiva

892,8

925,3

1 099,4

950,4

971,4

Druhotné důchody -   pasiva

867,4

819,4

940,8

754,5

746,9

Kapitálový účet -   aktiva

98,9

141,4

136,2

142,3

158,9

Kapitálový účet -   pasiva

2,8

6,8

6,7

2,3

2,3

Finanční účet

 

2011

2012

2013

2014

2015

Přímé   investice - aktiva

-10 306,7

-6 441,5

-6 746,8

-6 693,5

-6 411,0

Přímé   investice - pasiva

-76,2

995,2

-1 426,9

125,3

1 971,6

Portfoliové   investice - aktiva

11 750,1

8 921,5

8 234,0

12 915,1

3 630,1

Portfoliové   investice - pasiva

127,4

-396,5

-669,0

-87,2

-1 135,9

Finanční   deriváty - pasiva

246,7

491,2

171,1

883,3

817,5

Ostatní   investice - aktiva

3 264,5

476,9

-137,6

-1 746,3

-2 168,0

Ostatní   investice - pasiva

4 148,1

1 370,9

3 684,6

3 111,5

-7 587,7

Oficiální aktivní   rezervy

-52,9

121,4

-38,8

12,0

-73,4

Chyby a   opomenutí

-50,0

425,3

-762,7

39,7

-110,9

Celkem

-87,9

670,3

-382,4

454,3

912,1

Zdroj: Světová banka, údaje v USD

Zahraniční zadlužení, veřejný dluh vůči HDP, dluhová služba (v tis. EUR)

 

 

2011

 

2012

 

2013

 

2014

2015

Zahraniční půjčky

 

74,609

 

62,082

 

62,082

 

40,389

29,770

Celkový veřejný dluh

 

4 809,050

 

4 872,461

 

5 245,202

 

5 421,860

5 620,668

HDP

 

6 478,437

 

7 217,945

 

7 650,097

 

8 084,143

8 796,491

Veřejný dluh vůči HDP (%)

 

68,0

 

67,5

68,6

 

67,1

 

63,9

Zdroj: Národní statistický úřad Malty

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Z pravidelné výroční zprávy Centrální banky Malty vyplývá, že domácí bankovní sektor zůstává spolehlivým pilířem celkové odolnosti maltské ekonomiky vůči externím šokům a pomáhal jí řadit se k silnějšímu jádru Eurozóny. Finanční sektor Malty je relativně rozsáhlý, aniž by se Malta vystavovala přehnaným rizikům.

MFSA (Malta Financial Services Authority - regulátor finančního trhu včetně bank a investičních společností) v roce 2011 registroval cekem 3 619 licencí vydaných subjektům ve finančním sektoru. Na Maltě působí 22 bank, z nichž tři jsou v rukou maltských vlastníků a 19 je vlastněno zahraničními bankovními skupinami. Finanční sektor na Maltě funguje pod dohledem MFSA a Centrální banky Malty.

V roce 1994 maltská vláda schválila sérii zákonů s cílem vytvořit z Malty offshore centrum finančních služeb. Na Maltě je podle odhadů zaregistrováno přes 2500 offshore společností, které rozvíjely svou činnost na základě příznivé daňové politiky. Zlom v rozvoji finančního sektoru představoval vstup Malty do EU, kdy byly na ostrově registrovány 4 hedgeové fondy, dnes jich je přes 400.

Níže uvádíme přehled některých bankovních domů, které působí na Maltě a zároveň jsou přítomné nebo známé v ČR:

  • BAWAG Malta Bank Ltd
  • Deutsche Bank (Malta) Limited
  • Erste Bank (Malta) Limited
  • Fortis Bank Malta Ltd
  • HSBC Bank Malta plc
  • Raiffeisen Malta Bank plc
  • Volksbank Malta Limited

Úplný a aktuální přehled bank a pojišťoven, které obdržely licenci od Maltského úřadu pro finanční služby lze nalézt na webu www.mfsa.com.mt

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Přímé daně

Typologie příjmů, které jsou zdaněny:

  • Příjmy firem
  • Příjmy samostatně výdělečných osob
  • Příjmy zaměstnanců
  • Kapitálové příjmy

Zdanění příjmů právnických osob

  • Daň je uvalena na příjmy firem. Neaplikuje se daň z majetku ani na municipální daně. Zdanitelným příjmem jsou zisky rezidentních subjektů, jakož i zisky nerezidentních firem z podnikání na Maltě. Příjmy firem jsou zdaněny ve výši 35%.
  • Daňové úlevy jsou poskytovány například v souvislosti s dohodami o zamezení dvojího zdanění (pozn.: ČR má s Maltou podepsanou tuto dohodu). 

Zdanění příjmů fyzických osob

  • Zdanění je progresivní a příjmy fyzických osob podléhají dani v maximální výši 35%. Jednotlivé stupně progresivního zdanění se mohou rok od roku měnit. Manželé mohou požádat o společné zdanění příjmů.

Nepřímé daně

DPH

V minulosti byla sazba zvýšena z 15% na 18%, avšak existují stále výjimky. U potravin a léků platila nulová sazba a Malta si vyjednala před vstupem do EU přechodné období. Dále se uplatňují výjimky na vnitřní a mezinárodní dopravu, dodávky a opravu letadel, exporty, poskytování služeb pasažérům lodí, pronajímání apartmánů turistům, hotelové služby, dodávky elektřiny, tiskový materiál, lékařské vybavení, sportovní, kulturní a náboženské aktivity, reklamu v masmédiích, dodávky vody.

Aktuální a podrobné informace o DPH lze nalézt na stránkách Maltského úřadu pro DPH (VAT Department): www.vat.gov.mt

Od určité výše platí povinnost registrace plátců daně.

Kolkovné

  • Ve výši 5% je zdaněn převod nemovitostí a práv k nemovitostem.

Ekologická daň

  • Uvaluje se na některé elektrospotřebiče, baterie, pneumatiky atd. V závislosti na míře škod, které jejich používáním vzniknou na životním prostředí, se stanoví konkrétní výše daně.

Spotřební daň

  • Cigarety, alkohol a ropné výrobky.

Silniční daň

  • Motorová vozidla jsou při registraci zatížena daní, která se pohybuje od 50,5 do 75% dovozní hodnoty,  v závislosti na síle motoru a stáří vozidla.

Daňová přirážka

  • Uvaluje se od roku 2005 na reálnou spotřebu elektřiny, na metry krychlové spotřebované vody a na letenky. Její výše se mění každé dva měsíce v závislosti na ceně dovážené nafty.

Podrobné informace o daních lze obdržet na stránkách Maltského finančního úřadu (Inland Revenue Department): www.ird.gov.mt.

Maltská legislativa je publikována na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti a vnitra Malty. Konkrétní daňové zákony lze vyhledat pomocí následujícího odkazu: www2.justice.gov.mt.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: