Malta: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

5. 6. 2017

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Maltská republik
  • Republic of MaltA
  • Republika Ta`Malta

 

Prezidentka (zvolena v 2014): Marie-Louise Coleiro Preca

 

Složení vlády:

  • Joseph Muscat: předseda vlády
  • Louis Grech: mpř. vlády a ministr pro záležitosti EU
  • George Vella: ministr zahraničních věcí
  • Evarist Bartolo: ministr pro vzdělávání a zaměstnanost
  • Leo Brincat: ministr životního prostředí
  • Joe Mizzi: ministr dopravy a infrastruktury
  • Anton Refalo: ministr pro ostrov Gozo
  • Helena Dalli: ministryně sociálních věcí
  • Christian Cardona: ministr hospodářství a investic
  • Manuel Mallia: ministr vnitra
  • Edward Scicluna: ministr financí
  • Konrad Mizzi: ministr energetiky
  • Michael Farrugia: ministr pro rodinu a sociální solidaritu
  • Owen Bonnici: ministr spravedlnosti a kultury
  • Edward Zammit Lewis: ministr cestovního ruchu
  • Carmelo Abela: ministr pro vnitřní záležitosti a národní bezpečnost
  • Chris Fearne – ministr zdravotnictví

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 420 382 obyvatel (k 20.11. 2016)

Průměrný roční přírůstek: 0,32% (+1 338 obyvatel)

Věková struktura (k 1.1.2017)

  • 65 let a více: 15,8%
  • 15-64 let: 68,5%
  • 0-14 let: 15,7%

Struktura obyvatelstva podle pohlaví:

  • 49,8 % (208 169) (mužů
  • 50,2% (211 362) žen

Národnostní složení:

  • 1 % Libyjci
  • 99 % Malťané

Náboženské skupiny:

  • převažuje křesťanství římskokatolické vyznání (98%)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

(v %)

 

2013

 

2014

 

2015

 

2016

 

Vývoj růstu HDP

 

2,7

 

3,5

 

3,6

 

4,3

 

Míra inflace

 

1,0

 

0,8

 

1,2

 

0,9

 

Míra nezaměstnanosti

 

6,4

 

5,9

 

5,8

 

5,2

 

Výše deficitu veřejných financí vůči HDP

 

-2,6

 

-2,1

 

-1,8

 

-1,5

 

Výše dluhu vůči HDP

 

69,2

 

68,0

 

67,2

 

66,0

 

Zdroj: EK/DG ECFIN 

               

Na počátku r. 2017 zveřejnila Centrální banka Malty svůj pravidelný update zachycující hospodářský vývoj posledních měsíců, který tu kombinujeme s údaji EIU a Eurostatu. Ve třetím čtvrtletí 2016 rostl HDP meziročně o 3% (šlo o nižší hodnotu oproti 3,4% z období duben až červen) a o 1,3% oproti druhému čtvrtletí. Za růstem ekonomové vidí především soukromou spotřebu a vývozy. V posledních měsících roku 2016 zaznamenávala větší aktivitu též turistika, nicméně během měsíce listopadu došlo k poklesu průmyslové výroby. Index průmyslové výroby se v daném měsíci meziročně snížil o 0,6%, na bázi tříměsíčních ukazatelů došlo v listopadu u průmyslové výroby k poklesu o 2,8%. Pokles byl zaznamenán především u farmaceutického a oděvního průmyslu, dále u výroby potravin a nápojů a reprografických materiálů. Naopak vzrostla výroba výpočetní techniky, elektroniky a optiky, dále u plastů a pryže, stejně jako výroba energií.

Co se týče pozitivního vývoje turistiky, během listopadu došlo k meziročnímu nárůstu příjezdu turistů o 24,2% (počet přenocování vzrostlo meziročně o 14.2% a výdaje o 12.9%).

Příznivá zůstává situace na maltském trhu práce, na konci roku opět nepatrně poklesla nezaměstnanost. V listopadu bylo registrováno 3021 nezaměstnaných oproti 4760 z roku 2015 a 3166 z předchozího měsíce (dle statistik Eurostatu tak došlo v listopadu k poklesu nezaměstnanosti na 4,8% z úrovně 5,0% v předchozím měsíci a 5,3% ve stejném měsíci předchozího roku). Nezaměstnanost si tak i v delším časovém měřítku zachovává dlouhodobě rekordně nízkou úroveň.

Inflace dosahovala v listopadu 2016 výše 0,9%.

 

Rovněž v prvních měsících roku 2017 pokračuje příznivý vývoj maltského hospodářství. Malta tak navazuje na dynamický růst své ekonomiky v r. 2016, kdy HDP vzrostl o 5% a Malta se tak zařadila mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky EU. Začátkem roku zaznamenal růst průmysl a turistika, zvýšil se obrat maloobchodu, který je krátkodobým indikátorem domácí poptávky.

Maloobchod rostl v lednu meziročně o 1,1%. Průmyslová výroba zaznamenala​ v lednu růst o 4,8% v meziročním srovnání. Výkon vzrostl především ve výrobě elektroniky, výpočetní techniky a výrobků optického průmyslu, potravin a nápojů a dále plastů. Produkce rostla v energetickém sektoru. Určitý pokles zaznamenal naopak farmaceutický průmysl.

Během ledna zaznamenal výrazný růst turistický sektor, když meziroční nárůst přijíždějících turistů činil 22,7%. Došlo k nárůstu individuálně poskytovaného privátního ubytování na úkor méně rostoucího ubytování v hotelech.

V lednu došlo též k poklesu nezaměstnanosti. Podle údajů Eurostatu poklesla úroveň nezaměstnanosti v lednu na 4,4%, z 4,5% předchozího měsíce a z úrovně 5,1% v předchozím roce. Roční růst inflace činil v lednu 1,4%.

 

Makroekonomický výhled

Dle předpokladů Centrální banky Malty bude i v příštích letech hospodářství Malty zažívat poměrně robustní dynamiku, podporováno jak na straně rostoucí poptávky po zboží a službách, tak na straně nabídky. Předpokládá se, že reálný růst HDP dosáhl v roce 2016 výše 4,3%. V příštích letech má být o něco nižší, přesto však nadále mnohem vyšší než činí průměr Eurozóny. V roce 2017 se růst HDP předpokládá ve výši 4,1%, v příštím roce o 3,7% a v roce 2019 o 3,3%. Za ekonomickou expanzí stojí především reformy z posledních let v oblasti rozvoje a liberalizace energetiky, nové investiční projekty, dále zvýšení podílu maltského pracovního trhu na generování HDP a robustní nárůst vývozu služeb. V roce 2015 se zařadila maltská ekonomika mezi nejrychleji rostoucími ekonomikami eurozóny na celkem 3. místo za Irskem a před ČR.

Výsledky dobré kondice nejmenší ekonomiky eurozóny se pozitivně odrážejí na vývoji místního pracovního trhu. Nezaměstnanost v roce 2016 klesla dle předpokladů na 4,9%, v příštích letech se očekává její jen velmi mírný růst. Předpoklad pro rok 2019 je ve výši 5,3%. Malta tak nadále zůstává ekonomikou s jednou z nejnižších úrovní nezaměstnanosti mezi zeměmi Eurozóny. V uplynulých letech dosahovala nezaměstnanost maximální úrovně mezi lety 2003 a 2006, od té doby se postupně snižovala až do r. 2016, kdy poprvé prolomila hranici 5%.

Pro příští období je očekáván mírný růst inflace. Poté, co roční inflace poklesla v roce 2016 na 0,9% (oproti hodnotě 1,2% v roce 2015), je nyní očekáván její mírný nárůst. V roce 2019 by se měla pohybovat ve výši 1,9%.

V návaznosti na pozitivní vývoj maltské ekonomiky odhaduje Centrální banka rovněž příznivý vývoj veřejných financí, především očekává postupný pokles schodu státního rozpočtu s cílem dosáhnout vyrovnaného rozpočtu v roce 2019.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Vládní plán fiskální konsolidace usiluje o další omezení vládních výdajů a o zavedení strukturálních opaření, která by měla vést k dalším úsporám. Očekávaná expanze vládních investic by měla být částečně financována z prostředků EU. Rychlejší růst příjmů, především nepřímých výdajů podle očekávání přispěje ke snížení fiskálního deficitu v daném časovém horizontu.

 

 

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

2016

Q1-Q3

Celkové příjmy

 

2,803,0

 

3,007,0

 

3,329,9

 

3,694,5

2,691,7

Celkové výdaje

 

3,064,4

 

3,206,1

 

3,495,9

 

3,814,7

2,733,1

Schodek veřejných rozpočtů

 

-261,5

 

-199,1

 

-165,9

 

-120,3

-41,4

Zdroj: Národní statistický úřad Malty, údaje v mil. EUR

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Maltská ekonomika byla dosud dlouhodobě zatížena vnitřní i vnější nerovnováhou. Běžný účet platební bilance vykazoval od poloviny 90. let (s výjimkou roku 2002) do roku 2011 záporné saldo, což bývá vysvětlováno jako  známka dlouhodobého snížení schopnosti maltských firem vyvážet na zahraniční trhy.

Od roku 2012 však Malta již dosahovala na běžném účtu platební bilance kladného salda -- viz tabulka.

 

2013

2014

2015

2015

Q1-Q3

2016

Q1-Q3

Běžný účet

238,0

804,7

484,9

366,3

501,4

  • zboží

-1 104,7

-1 117,3

-1 853,6

-1 455,4

-1 470,6

  • služby

1 645,7

2 183,2

2 584,3

2 013,0

2 274,5

  • prvotní důchody

-388,5

-411,4

-488,8

-371,7

-482,5

  • druhotné důchody

85,5

150,2

243,0

180,4

180,0

Kapitálový účet

133,3

140,7

166,5

158,3

35,1

Finanční účet

-67,3

199,1

-657,1

-612,3

611,2

Chyby a opomenutí

-438,6

-746,3

-1,308,5

-1,136,8

74,7

 Zdroj: Národní statistický úřad Malty, údaje v mil. EUR

 

 

Zahraniční zadlužení, veřejný dluh vůči HDP, dluhová služba (v tis. EUR)

 

 

2012

 

2013

 

2014

2015

2016

Zahraniční půjčky

 

62,0

 

62,0

 

40,4

29,8

19,4

Celkový veřejný dluh

 

4 872,5

 

5 245,2

 

5 129,6

5 334,7

5 479,9

HDP

 

6,272,701

6,705,877

7,398,078

8,156,161

8,692,952

Veřejný dluh vůči HDP (%)

 

68,0

68,7

 

64,3

 

60,8

59,6

 

Zdroj: Národní statistický úřad Malty

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Domácí bankovní sektor zůstává spolehlivým pilířem maltské ekonomiky, v rámci níž významnou část HDP generují kromě obchodu právě finanční služby. Finanční sektor vytváří kolem 8,5% HDP a podílí se významně i na zaměstnanosti ostrovní ekonomiky. Směřuje do něj objemově kolem 90% FDI a v uplynulých letech zaznamenával setrvalý robustní meziroční růst. Regulátor finančního trhu (MFSA) registroval v r. 2015 na Maltě celkem 149 investičních společností, 58 pojišťovacích společností a 28 bank.

Bankovní sektor je silný a těší se dobré kondici. Indikátory stability MT bankovního sektoru ukazují, že kapitálová přiměřenost se udržuje bezpečně nad požadovanými minimy (přestože oproti r. 2014 klesla, činila v r. 2015 stále 21,2%). Toto platí jak pro celkový poměr kapitálové přiměřenosti, tak pro kapitálový poměr Tier 1, který s úrovní 18,7% výrazně převyšuje požadovanou osmiprocentní hranici. Rovněž ukazatele likvidity jsou v průměru výrazně vyšší, než dosahuje průměr EU. V rámci World Economic Forum Competitiveness Report pro léta 2015 – 2016 se Malta co do kondice bankovního sektoru umístila na 15. místě mezi 148 zeměmi (dále na 20. místě v dodržování auditorských standardů a na 25. místě v regulaci burzy cenných papírů).

Regulátor dělí banky do tří kategorií na ty, které mají klíčové propojení s ekonomikou MT, banky, které mají tuto vazbu jen částečně a poskytují místním obyvatelům omezené množství bankovních operací. Třetí kategorií jsou banky (celkem 16) prakticky bez vazby na místní ekonomiku. Nutno podtrhnout, že jak v případě kapitálové přiměřenosti, tak ukazatele Tier 1, vykazují nejvyšší poměr kapitálu právě banky z posledně jmenované kategorie bank.

V roce 1994 maltská vláda schválila sérii zákonů s cílem vytvořit z Malty offshore centrum finančních služeb. Na Maltě je podle odhadů zaregistrováno přes 2500 offshore společností, které rozvíjely svou činnost na základě příznivé daňové politiky. Zlom v rozvoji finančního sektoru představoval vstup Malty do EU.

Níže uvádíme přehled některých bankovních domů, které působí na Maltě a zároveň jsou přítomné nebo známé v ČR:

  • HSBC Bank Malta plc
  • Fortis Bank Malta Ltd
  • Deutsche Bank (Malta) Limited
  • BAWAG Malta Bank Ltd

Úplný a aktuální přehled bank a pojišťoven, které obdržely licenci od Maltského úřadu pro finanční služby lze nalézt na webu www.mfsa.com.mt.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Přímé daně

Typologie příjmů, které jsou zdaněny:

  • Kapitálové příjmy
  • Příjmy zaměstnanců
  • Příjmy samostatně výdělečných osob
  • Příjmy firem

Zdanění příjmů právnických osob

  • Daňové úlevy jsou poskytovány například v souvislosti s dohodami o zamezení dvojího zdanění (pozn.: ČR má s Maltou podepsanou tuto dohodu). 
  • Daň je uvalena na příjmy firem. Neaplikuje se daň z majetku ani na municipální daně. Zdanitelným příjmem jsou zisky rezidentních subjektů, jakož i zisky nerezidentních firem z podnikání na Maltě. Příjmy firem jsou zdaněny ve výši 35%.

Zdanění příjmů fyzických osob

  • Zdanění je progresivní a příjmy fyzických osob podléhají dani v maximální výši 35%. Jednotlivé stupně progresivního zdanění se mohou rok od roku měnit. Manželé mohou požádat o společné zdanění příjmů.

Nepřímé daně

DPH

V minulosti byla sazba zvýšena z 15% na 18%, avšak existují stále výjimky. U potravin a léků platila nulová sazba a Malta si vyjednala před vstupem do EU přechodné období. Dále se uplatňují výjimky na vnitřní a mezinárodní dopravu, dodávky a opravu letadel, exporty, poskytování služeb pasažérům lodí, pronajímání apartmánů turistům, hotelové služby, dodávky elektřiny, tiskový materiál, lékařské vybavení, sportovní, kulturní a náboženské aktivity, reklamu v masmédiích, dodávky vody.

Aktuální a podrobné informace o DPH lze nalézt na stránkách Maltského úřadu pro DPH (VAT Department): www.vat.gov.mt

Od určité výše platí povinnost registrace plátců daně.

Kolkovné

  • Ve výši 5% je zdaněn převod nemovitostí a práv k nemovitostem.

Ekologická daň

  • Uvaluje se na některé elektrospotřebiče, baterie, pneumatiky atd. V závislosti na míře škod, které jejich používáním vzniknou na životním prostředí, se stanoví konkrétní výše daně.

Spotřební daň

  • Cigarety, alkohol a ropné výrobky.

Silniční daň

  • Motorová vozidla jsou při registraci zatížena daní, která se pohybuje od 50,5 do 75% dovozní hodnoty,  v závislosti na síle motoru a stáří vozidla.

Daňová přirážka

  • Uvaluje se od roku 2005 na reálnou spotřebu elektřiny, na metry krychlové spotřebované vody a na letenky. Její výše se mění každé dva měsíce v závislosti na ceně dovážené nafty.

 

Maltská legislativa je publikována na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti a vnitra Malty. Konkrétní daňové zákony lze vyhledat pomocí následujícího odkazu: www2.justice.gov.mt.

Podrobné informace o daních lze obdržet na stránkách Maltského finančního úřadu (Inland Revenue Department): www.ird.gov.mt.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: