Minimální mzda naroste nejvíc v historii. Ohrožuje firmy?

13. 12. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Po loňské valorizaci o 1100 korun zvedá vláda minimální mzdu pro příští rok dokonce o 1200 korun, což je největší skok v historii. Od 1. ledna 2018 bude nejnižší možná měsíční výplata v ČR 12 200 Kč. Výrazné navýšení se nelíbí zaměstnavatelům.

„Pracovat se musí vyplatit,“ komentoval rozhodnutí kabinetu odcházející premiér Bohuslav Sobotka. Během funkčního období jeho vlády se minimální mzda zvyšovala každoročně, celkově narostla od roku 2013 už o více než čtyři tisíce korun.

Nejnižší možná výplata bude v roce 2018 činit v ČR asi 40 procent mzdy průměrné. U hodinové mzdy se zvýší spodní hranice z 66 na 73 korun.

Vládní návrh je kompromisem mezi přáním odborů, které požadovaly navýšení na 12 500 korun a zaměstnavatelů, pro které bylo naopak přijatelným minimem 11 800 korun za měsíc práce.

Přehled změn pro podnikatele od roku 2018 na BusinessInfo.cz

Podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí vyjde české firmy a podnikatele zvýšení minima na 3,1 miliardy. Státní pokladnu to bude v roce 2018 stát o 671 milionů korun více než v roce předchozím.

Kdo pocítí zvýšení minimální mzdy?

  • Rodiče dětí – na jednu stranu se o 1200 korun ročně zvýší takzvané školkovné, na druhou stranu se od ledna 2018 zvedne hranice pro uplatnění daňového bonusu. Ten mohou využít jen ti, kteří si za rok vydělají šestinásobek měsíční minimální mzdy. Daňový bonus dostává poplatník od státu v případě, že je jeho daň po započtení všech slev a zvýhodnění záporná (tedy v mínusu). V roce 2017 byla zmíněná hranice ročního výdělku 66 000 Kč, od ledna 2018 jde o částku 73 200 Kč.
  • Bohatí důchodci - příjem ve formě důchodu je od daně osvobozen, pouze pokud nepřekročí šestatřicetinásobek minimální mzdy. Pro rok 2017 to bylo 33 000 korun měsíčně. Pro rok 2018 se částka zvyšuje na 36 600 korun za měsíc.  
  • Někteří klienti zdravotních pojišťoven - a to především osoby bez zdanitelných příjmů, které odvádějí minimální pojistné. V roce 2017 šlo o 13,5 % z 11 000 (1 485 Kč), pro rok 2018 se tato částka zvyšuje na 1 647 korun. Posun se týká i těch, kteří pracují na částečné úvazky a vydělají si méně než 12 200 korun za měsíc. Ti budou muset platit stejné zálohy, jako kdyby pobírali minimální mzdu, tedy opět více než v roce 2017.

 

Ještě předloni navýšila vláda minimální mzdu pro zdravotně postižené – tedy pro lidi s omezenou možností pracovního uplatnění. Ta se postupně dostala až na hranici 9300 korun. Tento limit ale ministři pro rok 2017 zrušili, a pro handicapované už rok platí stejné sazby jako pro běžné zaměstnance.

Nezaměstnaný v evidenci Úřadu práce (ÚP ČR) si může za kalendářní měsíc vydělat maximálně polovinu minimální mzdy. Od roku 2018 to bude 6 100 korun. Pokud si ovšem člověk registrovaný na ÚP ČR přivydělává, ztrácí nárok na jakoukoli podporu v nezaměstnanosti. 

Přání některých ekonomů a zástupců zaměstnavatele, aby o valorizaci nerozhodovala vláda, ale aby nejnižší mzda rostla podle vývoje ekonomiky, kabinet nevyslyšel ani loni ani letos. Důvod je podle ministrů jednoznačný: Za vyspělou Evropou v příjmech stále pokulháváme. V Evropě mají aktuálně nižší minimum pouze v Litvě, Maďarsku, Bulharsku a  Rumunsku.

 

Vývoj minimální mzdy v ČR

Rok

Minimální mzda

Nárůst v Kč

2003

6 200 Kč

2004

6 700 Kč

500 Kč

2005

7 185 Kč

485 Kč

2006

7 570 Kč

385 Kč

2007

8 000 Kč

430 Kč

2008 – 2013

8 000 Kč

2014

8 500 Kč

500 Kč

2015

9 200 Kč

700 Kč

2016

9 900 Kč

700 Kč

2017

11 000 Kč

1100 Kč

2018

12 200 Kč

1200 Kč

Obavy firem: Bude se propouštět?

Firmy se stejně jako při předchozích úpravách bojí toho, že budou muset - i přes extrémně nízkou nezaměstnanost - propouštět zaměstnance, řada z nich dokonce vyjádřila obavy z existenčních potíží.

Podle Hospodářské komory ohrožuje tak vysoké tempo zvyšování platového minima tuzemské hospodářství a konkurenceschopnost podniků.

„Skokové zvyšování minimální mzdy zaměstnavatelům škodí hned několikrát. Jednak jim znemožňuje přípravu podnikatelských plánů, ale také samozřejmě zdražuje cenu práce, která podléhá jedné z nejvyšších odvodových zátěží v zemích OECD,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý

Zvyšování minimální mzdy zajistí přibližování českých výdělků k příjmům v západních zemích jen částečně. „Cestou ke zvýšení mezd je vyšší produktivita práce a související orientace na výrobky s vyšší přidanou hodnotou,“ podotkl Dlouhý.

Česko má navíc podle mezinárodních srovnání kvůli vysokým odvodům na sociální a zdravotní pojištění jedno z nejvyšších zdanění práce na světě. Se svým 43procentním zdaněním ČR překonává i severské země jako Švédsko, Dánsko nebo Norsko.

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek