Mosambik: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

30. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Harare (Zimbabwe)

Charakteristika státu

Mosambická republika je přímořským státem jihovýchodní Afriky. Na západě sousedí se Zimbabwe (1402 km společných hranic) a Zambií (439 km), na severu s Malawi (1498 km společných hranic) a Tanzánií (840 km), na jihu s Jihoafrickou republikou (496 km) a Swazijskem (108 km společných hranic). Na východě je země omývána vodami Mosambického průlivu Indického oceánu, pobřeží má délku 2470 km. Nejvyšším bodem země je Monte Binga, dosahující výšky 2436 m.n.m. Podnebí je typicky tropické - horké a převážně vlhké, zejména v období dešťů (říjen až duben), kdy spadne v průměru až 1100 mm dešťových srážek. Ve vyšších polohách na západě země je chladněji, během období sucha (zimy) mohou teploty klesat až k 10°C.

Státní zřízení

Mosambik je v současné době unitární republikou, praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran. U moci je od získání nezávislosti v roce 1975 strana Frente de Liberatacao de Mosambique (FRELIMO). Prezident je volen v přímých volbách na pět let, nejvíce však na dvě volební období. Zákonodárnou moc má jednokomorové Národní shromáždění složené z 250 poslanců volených na pětileté funkční období. Příští prezidentské a parlamentní volby se budou konat v roce 2019. Na dodržování ústavnosti dohlíží Ústavní rada, která má 7 členů.

Členství v mezinárodních a regionálních uskupeních

Mosambik je členskou zemí jihoafrického integračního uskupení SADC (www.sadc.int). Dále je členskou zemí následujících úmluv a organizací: ACP, AfDB, AU, Commonwealth, CPLP, EITI, FAO, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICC (NGOs), ICRM, IDA, IDB, IFAD, IFC, IFRCS, IHO, ILO, IMF, IMO, IMSO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC (NGOs), MIGA, NAM, OIC, OIF, OPCW, SADC, UN, UNCTAD, UNESCO, UNHCR, UNIDO, Union Latina, UNISFA, UNWTO, UPU, WCO, WFTU (NGOs), WHO, WIPO, WMO a WTO.

Ekonomika

Humanitární krizi charakterizující Mosambik do devadesátých let vystřídala v posledních dvou deseitletích rychlá hospodářská konjuktura. Hospodářsky liberální kurz mosambické vlády spojený s podporou přílivu přímých zahraničních investic do těžby uhlí (Mosambik má po JAR druhé největší zásoby v Africe), zemního plynu, ale též do energetiky a zpracovatelského průmyslu vytvořil předpoklady pro to, aby se Mosambik v této dekádě zařadil mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa.

Přesto ale Mosambik stále patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí světa, kolem 50% obyvatel žije pod hranicí chudoby (méně než 1 USD/den). V hodnocení UNDP Human Development Index obsadil v roce 180. místo ze 188 hodnocených zemí. Ekonomika země závisí z velké části na zemědělství (zaměstnává 80% obyvatel) a zahraniční pomoci. Země je velmi bohatá na řadu minerálů (uhlí, hliník, železná ruda, zlato, titan, tantal a zejména zemní plyn), které jí dávají vysoký potenciál růstu. Mosambik se na druhé straně potýká s mnoha problémy – stále ještě špatnou infrastrukturou, nepříznivým investičním a podnikatelským klimatem, velkou korupcí, nevýkonnou státní správou a zhoršenou bezpečnostní situací, které, spolu s vysokou závislostí na cenách komodit na světových trzích, jeho ekonomický rozvoj brzdí. Dle posledního hodnocení provedeného organizací „Heritage Foundation“ patří Mosambik do skupiny „mostly unfree“ zemí, ze 178 hodnocených zemí se umístil na 139. místě. Obchodní klima země je považováno za obtížné – Mosambik je Světovou bankou klasifikován z tohoto hlediska na 133. místě z celkového počtu 189 hodnocených zemí. K přednostem mosambické ekonomiky naopak  patří: bohatý a stále ještě nevyužitý zemědělský potenciál, velmi bohaté zdroje nerostných surovin, energetické zdroje, výhodná zeměpisná poloha s dosud nevyužitým turistickým potenciálem. Přes všechny obtíže má proto Mosambik lepší předpoklady růstu než většina okolních zemí. Pokud se podaří uvést do těžby ložiska zemního plynu a uvést do provozu plánované zkapalňovacích stanice, Mosambik by se stane třetím nejvýznamnějším exportérem zemního plynu na světě.

Průmysl

Průmyslová výroba v roce 2015 vzrostla o 8,1%, na tvorbě HDP se podílí 22 %. Nejvýznamnějšími odvětvími jsou těžební průmysl, výroba hliníku a stavebních hmot (cementárny). Dalšími významnými odvětvími mosambického průmyslu jsou potravinářství, rozvíjí se též průmysl chemický (výroba hnojiv a barev), textilní a dřevozpracující.

V roce 2001 byla v Beloluane poblíž Maputa otevřena hliníkárna MOZAL. Tato jihoafrická investice je doposud největší zahraniční investicí v zemi.

Mosambik má velké zásoby mnoha druhů nerostných surovin, těží se uhlí, bauxit, zlato, titan, granit a mramor. Mosambik má druhé největší zásoby uhlí v Africe po JAR, které přitahují významné mezinárodních těžařské společnosti. Brazilská společnost Vale je v Mosambiku přítomna od roku 2004, těžební koncesi v Moatize rozvíjí od roku 2008. Uhlí exportuje od roku 2011. Jiné těžební společnosti (např. Rio Tinto) v Mosambiku neuspěly a s nemalou ztrátou prodaly svá aktiva. Z důvodů vysoké poptávky rychle roste i produkce stavebnin (zejména cementu), do výroby cementu v posledních letech investovaly jihoafrické, portugalské, čínské, turecké a rakouské firmy.

U pobřeží Mosambiku byla objevena rozsáhlá ložiska zemního plynu, prokázané zásoby činí 4,5 bil. m3. Do prospekce a postupného osvojování ložisek je zapojeno hned několik významných firem (italská ENI, jihoafrická petrochemická skupina Sasol a americké Anadarko Petroleum a ExxonMobil)). Do roku 2023 by mělo v Mosambiku vzniknout jedno z největších světových zařízení na zkapalňování zemního plynu a Mosambik by se měl stát třetím nejvýznamnějším producentem zemního plynu na světě.

Stavebnictví

Stavebnictví se na tvorbě HDP podílí cca 2,3 % a prodělává rychlý růst, který stimulovala potřeba rozsáhlé rekonstrukce země po občanské válce. Mosambická vláda i soukromí investoři po roce 2010 rovněž zvýšili své investice do rozvoje infrastruktury, která by umožnila lepší export těžených surovin (modernizace železniční a silniční sítě, rekonstrukce přístavů, budování plynovodů a zkapalňovacích terminálů).  

Intenzivní rekonstrukční práce a výstavba nových infrastrukturních kapacit i developerských aktivit (výstavba moderních kancelářských budov, sídlišť, kompletní rekonstrukce pobřeží) probíhají zejména v hlavním městě Maputo, rozvíjí se i další ekonomická střediska jako Beira a Tete.  

Značná část stavebních firem je v rukou zahraničních investorů, převážně z Jihoafrické republiky a z Portugalska. Rozšiřují se ale i aktivity čínských, tureckých, korejských a indických stavebních firem.

Zemědělství

V roce 2015 rostlo zemědělství díky dlouhotrvajícímu suchu na jihu země a naopak záplavám na severu pouze o 3,8%. Na tvorbě HDP se zemědělství podílí 28%, sektor zaměstnává 80% práceschopného obyvatelstva. Zemědělství má ale velký růstový potenciál, v současnosti je využíváno jen 14 % ze 36 mil. ha dostupné orné půdy. V cestě rychlejšímu růstu výkonnosti zemědělského sektoru stojí nerozvinutá dopravní infrastruktura země (nemalá část území je v době dešťů dopravně málo dostupná, zvláště pak úrodný sever), samozásobovací systém a omezený přístup malorolníků ke kapitálu zpomalující proces mechanizace a nárůstu přidané hodnoty v tomto sektoru. Záporný vliv je možno dále spatřovat i v tom, že veškerá půda je stále v majetku státu, který na její užívání uděluje koncese s platností 50 let. Tuto možnost nicméně využívá rostoucí počet komerčních zemědělců původem ze Zimbabwe či Jihoafrické republiky i větších společností s kapitálovým zázemím mimo Afriku.

Hlavními pěstovanými plodinami jsou bavlna, oříšky kešu, cukrová třtina, maniok, kukuřice, čaj, tabák, kokosové ořechy, sisal, tropické ovoce, brambory a slunečnice. Roste živočišná produkce (hlavně hovězí maso, drůbež). Hlavními exportními plodinami jsou oříšky kešu (jejich prodej tvoří cca 3 % exportu země), tabák a bavlna (kolem 7 %). Nemalý je i význam rybářství, hlavním exportním artiklem jsou krevety. 50% plochy Mosambiku pokrývají tropické lesy. Dřevo je osmým nejdůležitějším vývozním artiklem, 90% vytěženého dřeva se vyváží do ČLR.

Služby

Obchod a služby společně se na tvorbě HDP podílejí 50 % a jako všude v Africe patří tento sektor k nejdynamičtěji rostoucím sektorům ekonomiky (v roce 2015 rostly o 6,6%). Nejvýznamnější částí zůstávají dopravní služby a logistika pro regionální obchod, velkoobchodní a maloobchodní služby, rychle se rozvíjí finanční služby a telekomunikace.

Bankovní sektor byl z velké části privatizován - 95 % aktiv v tomto sektoru je v současnosti v rukou zahraničních investorů. Bankovní sektor se též vyznačuje vysokou koncentrací - tři největší banky disponují cca 85 % bankovních aktiv v zemi. Dochází k rychlému rozšiřování sítě poboček finančních ústavů i mimo největší města a k nárůstu počtu bezhotovostních plateb. Počet transakcí za použí kreditních karet vzrostl mezi roky 2014 a 2015 o 15 %. Obdobně dynamický je rozvoj pojišťovacího sektoru, za nímž rovněž stojí příliv zahraničních investic (např. vstup jihoafrické firmy Sanlam do místního významného hráče na poli životního pojištění Nico Vida).

Pokračuje i vysoká dynamika růstu sektoru telekomunikací. Díky přílivu pracovních sil z Evropy se rozšiřuje též nabídka odborných technických a konzultantských služeb pro důlní průmysl.

Turisticky atraktivní pobřeží Indického oceánu přitahuje investice do rozvoje hotelů. Přesto nová turistická letoviska ve střední části pobřeží (Villanculos, Bazaruto) a na severu země (Ilha de Moçambique, Pemba) doposud nejsou turisticky zcela využita. Ve vnitrozemí je turisticky atraktivní chráněné území podél hranic s JAR a Zimbabwe (v roce 2002 byl otevřen „Přeshraniční národní park“ zahrnující, kromě mosambického území, ještě národní park Gonarezhou v Zimbabwe a Krugerův národní park v JAR). Politická nestabilita a zhoršená bezpečnostní situace v turisticky atraktivních oblastech středního a severního Mosambiku však způsobuje snížení výkonnosti tohoto segmentu v minulých dvou letech.

Infrastruktura

V minulosti Mosambik značně profitoval ze své geografické polohy a role brány na sousední vnitrozemské trhy Zambie, Zimbabwe a Malawi. Dopravní infrastruktura, zejména železnice, však značně utrpěla v průběhu dlouholeté občanské války.

Výroba elektrické energie

Úhrnný instalovaný výkon mosambických elektráren v současnosti dosahuje přibližně 2,3 GW. Zásadní měrou se na tom podílí čtvrtá největší vodní elektrárna v subsaharské Africe - Cahora Bassa na řece Zambezi. Tři čtvrtiny produkce této vodní elektrárny je vyváženo do Jihoafrické republiky, méně do Zimbabwe. Vedle této elektrárny byly postaveny ještě další čtyři menší vodní elektrárny (Mavuzi, Chicamba, Corumana, Pequeňos Libombos) a tři malé plynové elektrárny (Aggreco). 90% elektřiny je pochází z vodních zdrojů. 

Pouze 15 % mosambických domácností má přístup k elektřině, přičemž mezi jednotlivými regiony existují propastné rozdíly. Zatímco v provincii Maputo (nezahrnující samotné hlavní město) dosahuje míra elektrifikace 31 %, v severní provincii Cabo Delgado je to pouze 2,8 %.

Momentální prioritou mosambické vlády zůstává rozšiřování produkční základny, daří se přitom zvyšovat výkon v průměru o 14 % za rok. Kromě finančně náročných plánů na vznik druhé soustavy turbín na přehradě Cahora Bassa a na výstavbu další hydroelektrárny na Zambezi - Mpanda Nkua - jsou v současnosti realizovány investice do tři dalších středně velkých hydroenergetických projektů. Vláda při tom spoléhá především na zahraniční investory. Podle CPI v roce 2014 mosambický sektor energetiky přilákal investice o objemu 3,2 mld USD, tedy 45,6 % celkových přímých zahraničních investic v předminulém roce. V různé fázi příprav jsou i rozsáhlé investiční projekty v oblasti uhelných a plynových elektráren.

Zásadní slabinou mosambického energetického sektoru je však nerozvinutá přenosová soustava. Produkce vodní elektrárny Cahora Bassa již nyní zcela saturuje přenosovou kapacitu vedení vysokého napětí (533 kV) Cahora Bassa – Johannesburg. Zahájena proto byla výstavba tzv. Severojižní páteře za 2 mld. USD, která má propojit jižní Mosambik (oblast hlavního města) s novými energetickými zdroji v provinciích Inhambane (projekt plynové elektrárny) a Tete (Cahora Bassa a projekty tepelných elektráren). Severojižní páteř bude sestávat z několika paralelních vedení, které umožní odbyt zdrojům o úhrnném výkonu téměř 4 GW. Příslib financování uskutečnily podle mosambických zdrojů Světová banka, EIB, AfDB a několik zahraničních vládních i privátních partnerů.

Telekomunikace

Sektor telekomunikací prošel liberalizací již v 90. letech. Nástup mobilních technologií v konkurenčním prostředí (tři operátoři: Vodafone, mCel a Movitel) přinesl rychlý růst tohoto odvětví. Počet pevných linek byl v Mosambiku vždy velmi nízký cca 19000 připojení, t.j. méně než 1 % populace), díky mobilním technologiím má však přístup k telekomunikačním službám již 75 % populace. Reforma zákona o telekomunikacích z roku 2013 dále posiluje konkurenční prostředí v tomto segmentu, jehož největší momentální výzvou je rozšíření dostupnosti internetového připojení (t.č. dostupné jen 1,4 mil. obyvatel, t.j. 5,5% populace). 

Dopravní síť

Páteř beninské dopravní sítě tvoří silnice: evropskému standardu zatím odpovídá pouze dálniční propojení Maputa s jihoafrickým Johannesburgem. Díky rozsáhlým investicím se ovšem postupně zlepšuje i stav dalších hlavních tahů (Maputo – Beira, Beira – Tete). Rekonstrován byl silniční úsek mezi Nampulou, přístavem Nacala a severomosambickým městem Pemba. Venkovské silnice jsou sjízdné většinou jen terénními vozidly. Celková délka silnic je 30400 km, z toho jen 6300 km se zpevněným povrchem.

Většina mosambických tratí má rozchod 1,067 m a jejich délka je 4787 km. Železnice však netvoří souvislou síť. Železnicí je spojeno hlavní město Maputo s Johannesburgem (JAR) a Swazijskem (jižní koridor), dále přístav Beira s Harare (Zimbabwe) (střední koridor) a přístav Nacala s Blantyre a Lilongwe (Malawi) (severní koridor). Z drtivé většiny je železnice užívána pro nákladní dopravu, osobní doprava je ale možná ve všech třech koridorech.

V zemi jsou tři velké námořní přístavy. Přístavem v Maputu prochází cca 14 mil. tun ročně (zejména uhlí a železná ruda). Přístav má dva nezávislé terminály (jeden pro hromadný náklad, druhý pro kontejnerovou přepravu) slouží jako dopravní uzel nejen pro hlavní město Maputo a jihomosambické province, ale je rovněž významnou součástí regionální logistické soustavy obsluhující trhy východní části JAR, Svazijska, Zimbabwe a Botswany. Díky finančním injekcím zahraničních investorů se postupně rozšiřují i přístavy v Beiře a Nacale. V roce 2012 byl v přístavu Beira zprovozněn nový terminál pro překládku uhlí s roční kapacitou 6 mil. tun a plánováno je ještě výraznějšího rozšíření přístavu, kterým by v budoucnu mělo procházet až 20 mil. tun uhlí ročně. Zcela nový přístav by měl vyrůst ve městě Nacala, a to na základě financování z čínských zdrojů. Další růst poptávky po námořní dopravě může být vyvolán rozsáhlými objevy zásob zemního plynu.

Mosambická státní letecká společnost Linhas Aéreas de Moçambique (LAM) provozuje lety do okolních zemí i v rámci Mosambiku. Mezinárodní letiště se nacházejí v hlavním městě Maputu a ve městech Beira, Tete a Nampula, letišť se zpevněnou dráhou je 21, z toho však s délkou dráhy nad 2438 m jen čtyři.

Přijímaná rozvojová pomoc

Mosambik, který patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí, zůstává příjemcem zahraniční rozvojové pomoci, která v roce 2014 dosáhla 2,75 mld. USD (více než 40% státního rozpočtu). Klíčovými donory jsou USA, UK, EU, Africká rozvojová banka, agentury OSN, WB, IMF, Švédsko, Německo, Kanada, Dánsko, a Japonsko.

EU je jedním z největších donorů ZRP. 11. EDF (2014 - 2020) alokuje pro Mosambik částku 734 mil. Euro. Zaměřuje se na programy podpory dobré správy věcí veřejných a podpory zemědělství a venkova.

V dubnu 2016 vypukl skandál utajenýchkomerčních půjček, který velkou měrou otřásl důvěrou mezinárodních donorů. IMF pozastavil převody půjčkek , Světová banka zastavila přímou rozpočtovou podporu Mosambiku. Stejný krok učinila Velká Británie, USA a EU. Spolupráce bude pokračovat podporou konkrétních programů.

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Mosambická republika
  • República de Moçambique

Složení vlády:

  • Vláda jmenovaná 17. 1. 2015:

Premiér: Carlos Agostinho do Rosário

Rezort

Ministr/ministryně

hospodářství a finance

Adriano Afonso Maleiane

zahraniční věci a spolupráce

Oldemiro Júlio Balói

vnitro

Jaime Basílio Monteiro

obrana

Atanásio Salvador Ntumuke

zemědělství a potravinová bezpečnost

José Condugua Pacheco

státní správy a veřejné služby

Carmelita Rita Namashalua

práce, zaměstnanost a sociální zabezpečení

Vitória Dias Diogo

moře, vnitrozemské toky a rybolov

Agostinho Salvador Mondlane

přírodní zdroje a energetika

Pedro Conceiçao Couto

spravedlnost a ústavní a náboženské záležitosti

Isac Chande

zdravotnictví

Nazira Karimo Vali Abdula

mládež a sport

Alberto Hawa Januário Nkutumula 

gender, děti a sociální péče

Cidália Chaúque Oliveira

školství a rozvoj lidských zdrojů

Luís António Ferrao

průmysl a obchod

Ernesto Max Elias Tonela

doprava a komunikace

Carlos Alberto Fortes Mesquita

půda, životní prostředí a rozvoj venkova

Celso Ismael Correia

kultura a turismus

Silva Armando Dunduro

záležitosti válečných veteránů

Eusébio Lambo Gondiwa

věda, technologie a vyšší a odborné školství

Jorge Penicela Nhambiu

veřejné práce, bydlení a lidské zdroje

Carlos Bonete Martinho

vedoucí Kanceláře prezidenta

Adelaide Anchia Amurane

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 25,3 mil. (odhad 2015), některé prameny uvádí, že počet obyv. dosahuje 28 mil.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,45 % (odhad 2015)

Věková struktura:

  • 0-14 let: 45,13%
  • 15-24 let: 21,43%
  • 25-54 let: 27,09%
  • 55-64 let: 3,44%
  • 65 let a výše: 2,91%

Mosambické obyvatelstvo je tvořeno z 99,66 % původními etnickými skupinami. Na severu žije etnikum Makua (asi 4 mil.), v údolí Zambezi žijí Senové a Šonové a v jižním Mosambiku převládají Šangánové (Tsongové). Vedle těchto hlavních skupin žije v zemi několik menších etnik.

V zemi též žije několik desítek tisíc osob evropského původu (0,06 % populace), evropsko-afrických míšenců (0,2 %) a obyvatel asijského původu, zejména Indů (0,08 %). Počet obyvatel evropského původu dramaticky klesl v 70. letech 20. stol. v souvislosti s osvobozeneckou a následnou občanskou válkou, díky ekonomickému rozkvětu země po roce 2000 však začal opět růst. V průběhu ekonomické krize v Evropě v Mosambiku strmě narostl počet portugalských a jiných evropských státních příslušníků ucházejících se o odborně zaměřené pracovní pozice.

Podle posledního sčítání lidu v roce 2007 se 56 % populace hlásí ke křesťanství (z toho 28 % katolíků), 18 % je muslimů, 6,7 % se hlásí k tradičním náboženstvím a 18,7 % se nehlásí k žádnému náboženství.

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

2011

2012

2013

2014

2015*

HDP/obyv (nominální, USD)

524

595

603

629

528

růst HDP (%)

7,1

7,2

7,1

7,2

6,1

celkový objem HDP (nominální, mld. USD)

13,1

15,3

16,0

17,1

14,8

celkový objem HDP (nominální, mld. MT)

381,7  433,1  482,2  535,5  593,4 

inflace

5,4

2,7

3,0

1,1

3,3

MT/USD (roční průměr)

27,3

29,8

30,1

33,6

45,9

* odhad EIU

Nezaměstnanost podle metodiky ILO: 8,3 %. Jiné odhady ale hovoří o cca 25 %.

Kdysi občanskou válkou zmítaný Mosambik v poslední dekádě zaznamenal rychlý hospodářský růst. Mosambik je významným producentem uhlí, značná očekávání jsou spojována s rozsáhlými zásobami zemního plynu, který by měl být od roku 2023 vyvážen na světové trhy, tj. po zprovoznění jednoho z největších světových zařízení na zkapalňování zemního plynu. Roční růst mosambického reálného HDP se od roku 2004 pohybuje mezi 6 a 9 %, země se pravidelně umísťuje mezi nejvýznamnějšími příjemci FDI (v poměru k HDP).

Mosambik se v roce 2015 potýkal s vážnými hospodářskými problémy, zejména díky poklesu cen uhlí a hliníku (hlavní vývozní komodity Mosambiku) na světových trzích. Zemědělství bylo navíc postiženo katastrofálními záplavami. Kurz meticalu vůči USD klesl o 22%, zdražilo se veškeré dovážené zboží, zvýšil se deficit obchodní bilance. Centrální banka se snažila intervencemi pádu meticalu zamezit, to vedlo vyčerpání zahraničních rezerv na 2 mld. USD (2,5 měsíční import). Centrální banka musela zvýšit úrokovou sazbu na 8,25%, rovněž zavedla restrikce na vývoz zahraniční měny. Fiskální deficit rychle rostl, vláda byla nucena omezit kapitálové výdaje o 10%. Zahraniční dluh Mosambiku vzrostl od ledna 2015 o 0,5 mld. USD na 8,5 mld. USD.

Přes všechny obtíže se ale s ekonomickou krizí Mosambik, díky silnější výrobní a energetické základně, vyrovnává lépe než okolní země. Podařilo se udržet inflaci ve výši 3,3%, růst HDP sice zpomalil a nedosáhl plánovaných 7,5%, 6,1% je ale stále velmi dobrý výsledek. Vláda oznámila plány na realizaci několika významných infrastrukturních projektů (plynovod sever – jih, plynovod Mosambik – JAR), nejdůležitějším projektem je ale výstavba dvou zkapalňovacích stanic plynu (Anadarko, ENI, investice ve výši 100 mld. USD), které by z Mosambiku učinily třetího nejvýznamnějšího exportéra zemního plynu na světě. Realizace projektů se ale bude odvíjet od ceny plynu na světových trzích.

Ekonomický výhled:

I v roce 2016 se bude Mosambik potýkat s nízkými cenami hliníku a uhlí, metical bude vůči USD dále klesat (i když pomaleji než v roce 2015), inflace vzroste na 5,5%. Makroekonomický výhled zůstává nicméně pozitivní. Vláda očekává v roce 2016 růst HDP ve výši 7% (realističtější odhady předpokládají růst HDP ve výši 6,4%). Podmínkou pro zachování dynamického hospodářského rozvoje je však politická a bezpečnostní stabilita, kterou v letech 2015 výrazně podkopaly aktivity RENAMO, někdejší bojující strany občanské války. Vojenskými střety mezi paramilitárními oddíly RENAMO a vládními jednotkami byly postiženy některé středo a severomosambické provincie, narušena byla rovněž doprava na hlavní dopravní tepně EN1 v oblasti provincie Sofala.

V dubnu 2016 vypukla aféra utajených půjček, které si bez vědomí mezinárodních donorů (ale i mosambického parlamentu) vzala předchozí vláda prezidenta Guebuzzy (jde o půjčky ve výši cca 2,2 mld. USD). Skandál otřásl důvěrou mezinárodních donorů a finančních institucí, většina z nich přerušila rozpočtovou podporu mosambické vládě. Významné ratingové agentury srazily úvěrové hodnocení země, např. Moody's z B3 až do spekulativního velmi rizikového pásma Caa1. Skandál může zásadním způsobem snížit ochotu finančních institucí a investorů financovat velké projekty, na jejichž realizaci by měla v budoucnu stát mosambická ekonomika a rozvoj. Ohroženy by tak byly např. i plány na výstavbu zkapalňovacích jednotek. Obnovení důvěry tedy zůstane v blízké budoucnosti politicko - ekonomickou prioritou mosambické vlády.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

 

2011

2012

2013

2014

2015*

rozpočtové příjmy (% HDP)

27,3

26,9

31,4

31,6

29,5

rozpočtové výdaje

32,4

30,8

34,2

42,5

35,6

bilance rozpočtu

-4,9

-3,1

-2,8

-10,9

-6,1

Zdroj: EIU, * odhad

Vláda se snaží o provádění poměrně konzervativní fiskální a monetární politiky. Státní rozpočet je však dlouhodobě deficitní, deficit byl až dosud financován mezinárodními donory.

Státní rozpočet na rok 2016 počítá s výdaji ve výši 246,1 mld. MT = 4,8 mld. USD (8,7%  nárůst v místní měně). Kapitálové výdaje ve výši 84 mld. MT mají zůstat zhruba na úrovni roku 2015, mandatorní výdaje (162,1 mld. MT) mají ve srovnání s rokem 2015 klesnout o 5,1 %. Příjmy státního rozpočtu by měly dosáhnout 197,8 mld MT, 87% hodlá vláda získat lepším výběrem daní. Deficit státního rozpočtu má dosáhnout 48,3 mld. MT (7,1% HDP). 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

(mil. USD)

2011

2012

2013

2014

2015*

Bilance běžného účtu

-3329

-6790

-6254

-5797

-4796

Bilance kapitálového účtu

N/A

490

423

372

424

Bilance finančního účtu

N/A

-6644

-6202

-5279

-3350

Devizové rezervy

2594

2962

3352

3220

2582

Zahraniční dluh

4093

4878

7010

7793

8058

Zdroj: IMF, * předpoklad

Mosambik byl po roce 2000 zařazen mezi země, jimž byla v rámci iniciativy HIPC odpuštěna převážná část veřejného dluhu. Ten se tak do značné míry stabilizoval, v posledních letech ale opět rychle roste. Veřejný dluh představoval v roce 2015 55,7% HDP a podle předpokladů se do roku 2017 dostane k hranici 67,3 % HDP.

Pohled na zahraniční zadlužení země zcela změnila aféra utajených půjček, které si bez vědomí mezinárodních donorů i mosambické veřejnosti vzala předchozí vláda prezidenta Guebuzzy (jde o půjčky ve výši cca 2,2 mld. USD). Tyto půjčky (jejich celková hodnota dosahuje 2,2 mld. USD) podstatně zvyšují státní dluh Mosambiku, ten nyní dosahuje 9,74 mld. USD, t.j. 77% HDP). Země se znovu ocitá v nebezpečném pásmu předlužení. 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor byl v průběhu 90. letech privatizován, značnou roli zde sehrál zahraniční, hlavně portugalský kapitál. 

Funkci bankovního dohledu a řízení monetární politiky má centrální banka – Banco de Moçambique http://www.bancomoc.mz/. Její hlavní současnou snahou je omezit inflační tlaky vyvolané rychlým růstem investic do těžebního sektoru, pádem cen vyvážených surovin na světových trzích a vysokým obchodním deficitem. Centrální banka tak v posledních dvou letech zvyšuje základní úrokové míry (momentálně 12,75 %) i výši povinných minimálních rezerv (10,5% v meticalech, 15% v USD).

V Mosambiku působí 18 komerčních bank. Bankovní systém se rychle rozvíjí. Komerční banky poskytují všechny běžné služby (akreditivy, krátkodobé půjčky, finanční transfery, spoření a výměnu peněz, internetové bankovnictví, kreditní a platební karty atd.). Průměrný úrok komerčních bank je 14,8%. Užívání kreditních karet je omezené při platbách v supermarketech, hotelech, velkých restauracích atd. a to pouze ve velkých městech. V domácím platebním styku se užívá mosambický metical (k 20. 5. 2016 je kurz 56,6 MT/1 USD), nejpoužívanější měnou v zahraničním platebním styku je USD a EUR. 

Hlavní banky:

  • Banco Internacional de Moçambique, SA. (Millennium International Bank) Av. 25 de Setembro, no 1800 - Cidade de Maputo www.millenniumbim.co.mz
  • Barclays Bank Moçambique, SA.Av. 25 de Setembro,  no 1184 - Cidade de Maputo, www.barclays.co.mz
  • Banco Nacional de Investimento, SA.Av. Samora Machel, no 323, 3o andar - Maputo, www.bni.co.mz
  • Banco Comercial e de Investimentos, SA.Prédio John Orr´s, Av. 25 de Setembro, no 1465 - Cidade de Maputo, www.bci.co.mz
  • Moza Banco, SA.Av. Nkwame Nkrumah, no 97 - Cidade de Maputo, www.mozabanco.co.mz
  • The Mauritius Commercial Bank Moçambique, SA.Av. Friedrich Engels, no 400 - Cidade de Maputo, www.mcbmozambique.com
  • Standard Bank, SA.Praça 25 de Junho, no 1 - Cidade de Maputo, www.standardbank.co.mz
  • FNB Moçambique, SA.Av. 25 de Setembro no 420, 1o Andar, Sala 8 - Cidade de Maputo, www.fnb.co.mz
  • Capital Bank Mozambique, SA, www.icbank-mz.com
  • African Banking Corporation (Moçambique), SA.BancABC, Av. Julius Nyerere, no 999 - Cidade de Maputo
  • Banco Oportunidade de Moçambique, SA.Av. 24 de Julho, no 4136 - Cidade de Maputo, www.bancabc.co.mz
  • Banco Terra, SA., Av. Samora Machel, no 47 - Cidade de Maputo, www.bancoterra.co.mz
  • Socremo Banco de Microfinanças, SA.Av. 24 de Julho, no 426, www.socremo.com
  • Banco Mais, SARL.Rua de Bagamoio, no 333, 2o andar Cidade de Maputo
  • United Bank for Africa SA.Edifício INSS , Pr. 16 de Julho, no 312 - Cidade de Maputo
  • Banco Único, SA.Av. Julius Nyerere, no 590 - Maputo
  • Ecobank Mocambique, S.A., www.bancoprocredit.co.mz

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Mosambik je rozdělen do 28 daňových obvodů, v každém z nich sídlí daňový úřad (Repartiçao de Finanças). V platnosti jsou následující druhy daní:

Přímé daně:

Daň ze zisku:

  • průmyslová příspěvková daň  (Contribuiçao Industrial)
  • daň z příjmu (Imposto sobre os Rendimentos de Trabalho)
  • dodatková daň (Imposto Complementar)

Ostatní přímé daně:

  • daň na národní rekonstrukci (Imposto de Reconstruçao Nacional)
  • daň z převodu majetku (Imposto sobre a Transmissao de Imóveis)
  • daň z nemovitostí (Contribuiçao Predial)
  • darovací a dědická daň (2 - 10%)

Nepřímé daně:

  • daň z přidané hodnoty (IVA, 17%)
  • daň z obratu (Imposto de Circulaçao)
  • spotřební daň (vztahuje se na cukr, ošacení 30% a zboží považované luxusní - alkoholické nápoje 40%, tabák 75%)
  • turistická daň (Imposto de Turismo)
  • daň ze služeb, kolky (Imposto de Selo e Emolumentos)

Sazba daně ze zisku firem je v současné době 32 %. V zemědělství je však aplikována preferenční sazba 10 %. Těžební firmy platí 1,5 - 8% daň z hodnoty vytěženého nerostu (v závislosti na druhu těženého nerostu), plus daň ze zisku. Těžba ropy je zdaňována 10%, těžba plynu 6% hodnoty vytěžené suroviny (plus daň ze zisku). Platí se též daň z dividend ve výši 20 % (10 % u společností kotovaných na burze v Maputu), stejná daň se platí z honorářů, licenčních poplatků atd.  Firma odvádí 4% sociální pojištění zaměstnanců. Daň z nemovitosti je 0,4 - 0,7% hodnoty nemovitosti.

Progresivní zdanění příjmů fyzických osob je odstupňováno od 0 do 32 % podle výše ročního příjmu (32% pro příjem vyšší než 4900 USD/měsíc).

Výše DPH je 17 %, osvobozeny jsou bankovní, vzdělávací, zdravotnické a sociální služby, služby spojené s vrtným průzkumem, výstavbou infrastruktury a vývozem zboží.

Firmy registrované ve „Zvláštní ekonomické zóně“ (prozatím reálně existuje jen jediná, jedná se o část provincie Tete a Zambezia) mají daňové prázdniny po dobu 5 let, dalších pět let platí pouze poloviční podnikovou daň, další roky 25%. Firmy působící ve „Volné průmyslové zóně“ (Maputo, Beira) jsou osvobozeny od placení daně ze zisku po dobu 10 let, následujících 5 let platí 50% daň, poté 25%. Pro investory v prioritních odvětvích jako je budování základní infrastruktury, zemědělství, těžební a ropný průmyslu, turistika a služby existuje řada dalších pobídek ať už ve formě zvýhodněných odpisů, odpuštění dovozních cel nebo VAT atd... Výše úlev záleží na místě investice, její velikosti a počtu místních zaměstnanců.

Podrobné informace viz: http://taxsummaries.pwc.com/uk/taxsummaries/wwts.nsf/ID/Mozambique-Overview, https://www.kpmg.com/Africa/en/KPMG-in-Africa/Documents/2014%20Fiscal%20Guides/Fiscal%20Guide%20Mozambique.pdf, http://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/global/Documents/Tax/dttl-tax-mozambiquehighlights-2015.pdf,

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: