Nebojte se inovovat. S financemi pomůže první osa OPPIK

24. 3. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Nebojte se inovovat. S financemi pomůže první osa OPPIK Dobrá zpráva pro společnosti zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi, stejně tak i pro výzkumné organizace. Programy podpory vycházející z první prioritní osy Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) mají pro zájemce o dotace přichystáno téměř 34 mld. korun.

Peníze podpoří širokou škálu projektů - od budování výzkumných center přes samotný výzkum a spolupráci podniků s veřejným sektorem až po uplatnění inovovaných výrobků ve výrobě a na trhu. Navíc bude možné financovat jak mzdy odborníků, tak investice do majetku.

V tomto článku se detailněji podíváme na pět programů první osy s nejvyšší alokací, kromě toho také více rozebereme celkovou architekturu OPPIK a pokusíme se objasnit některé z nejdůležitějších pojmů.

Operační program, prioritní osa, specifický cíl a program podpory – kvarteto termínů, o nichž čteme snad v každém článku o evropských dotacích. Co však znamenají, jaká je jejich role a který z nich je pro žadatele o dotaci nejdůležitější?

Začněme hravě, zmíněnou čtveřici pojmů je totiž možné přirovnat k jakési dotační matrjošce. Operační program by byl v takovém případě tou největší panenkou, obsáhlým mechanismem, který definuje základní pravidla čerpání dotací. Vnitřně je rozdělen na prioritní osy, jež stanovují hlavní oblasti podporované Bruselem. Ty se dále dělí na specifické cíle, od nichž je už jenom kousek k panence nejmenší, k programům podpory.

Všechny úrovně jsou na sebe navázány a úprava jedné drobnosti může způsobit změny na druhé straně systému. Povědomí o všech vrstvách problematiky samozřejmě není na škodu, pro zájemce o dotaci je ovšem bezpochyby nejzajímavější úrovní program podpory. Podle jeho pravidel se totiž řídí výzvy k podávání žádosti o dotaci a právě jeho ovládnutí je pro úspěšný dotační projekt zásadní. Celkově Ministerstvo průmyslu a obchodu a agentura CzechInvest definovaly devět programů podpory vyplývajících z první prioritní osy OPPIK, přesuňme se nyní rovnou k pěti nejzajímavějším.

1. Inovace (10,8 mld. korun)

Program Inovace rozdělí do roku 2020 téměř 11 mld. korun mezi podnikatele zavádějící do výroby a na trh nově vyvinuté či inovované produkty, procesy a služby. Peníze tedy podpoří jak produktovou, tak procesní inovaci realizovanou podniky, zejména ze zpracovatelského průmyslu.

Podpořeny však budou i inovace marketingové a organizační či projekty na zajištění ochrany duševního vlastnictví. Projekt musí splnit důležitou podmínku: v okamžiku podání žádosti o dotaci musí být výzkum či vývoj již dokončeny, a to ideálně v podobě funkčního prototypu nebo vzorku.

Brusel podpoří jednotlivé projekty částkou v rozmezí od 1 do 200 mil. korun, za finanční prostředky bude možné pořídit zejména nové výrobní stroje, ale také hardware a software, licence a patenty. Uznatelnými náklady však budou i pořízení či zhodnocení nemovitostí a částečně i provozní náklady podniků jako externí poradenství, tvorba webových stránek, mzdy a pojistné.

Dotace se vypočítá jako podíl z celkových způsobilých výdajů projektu. Intenzita podpory je v programu Inovace standardní – malý podnik může získat až 45 procent způsobilých nákladů, střední podnik 35 procent a velký podnik 25 procent.

2. Potenciál (5,4 mld. korun)

Zpracovatelské podniky zvažující dlouhodobou a systematickou výzkumnou činnost se mohou ucházet o dotaci z programu Potenciál. Přibližně 5,4 mld. korun zde čeká na podporu investic do kvalitního zázemí a vybavení firem potřebného pro vlastní průmyslový výzkum. Aby měla žádost o dotaci šanci na úspěch, musí se jednat o projekty, které mají zřetelný potenciál dostat se z laboratoří a zkušeben až do výroby.

Podniky všech velikostí mohou získat peníze na stavbu laboratoří, prototypových dílen, výzkumných center, konstrukčních oddělení, středisek pro přípravu a zkoušení prototypů. Dotace pokryje potřebné strojní a technologické vybavení, malé a střední firmy mohou navíc požádat i o podporu provozních nákladů (zejména mzdy absolventů na VaV pozicích).

Ať už velký nebo malý podnik, výše dotace dosáhne v programu Potenciál 50 procent způsobilých výdajů. Její rozmezí je stanoveno na 3 až 200 mil. korun.

3. Aplikace (8,5 mld. korun)

Firmy zabývající se průmyslovým výzkumem nebo experimentálním vývojem bude jistě zajímat program Aplikace. Na podporu konkrétních VaV projektů, jejichž výstupem bude funkční prototyp, ověřená technologie, software, průmyslový vzor či poloprovoz, je totiž vyčleněno 8,5 mld. korun.

Podpora pokryje odpisy pořízených nástrojů a vybavení, především pak osobní náklady na výzkumníky, techniky a další personál, náklady na smluvní výzkum a patenty, hradit ale bude možné i faktury za poradenství a režijní náklady.

Dotace se bude pohybovat od 1 do 100 mil. korun na projekt a její výše bude záviset také na velikosti příjemce, jeho roli v projektu a typu činnosti. Bude-li se jednat o průmyslový výzkum zahrnující tzv. účinnou spolupráci, mohou malé podniky získat dotaci až na 80 procent způsobilých výdajů, střední podniky na 75 procent a velké podniky na 65 procent. U experimentálního vývoje je strop o něco nižší – 60, 50, respektive 40 procent.

4. Spolupráce (1,9 mld. korun)

Není nikterak překvapivé, že cílem programu Spolupráce je propojit inovativní podniky mezi sebou a také s výzkumnou sférou. K podpoře vytváření klastrů, technologických platforem a kooperačních inovačních sítí jsou vyčleněny necelé 2 mld. korun. Zastavme se nejprve u zmíněných pojmů.

Tím prvním se rozumí seskupení firem, výzkumných organizací a dalších institucí, které sdílí informace a kapacity spojené s VaV. Technologická platforma pak do značné míry zahrnuje aktivity klastrů, funguje však na mnohem širší bázi, zahrnuje i orgány státní správy a zájmové svazy a zabývá se i středně a dlouhodobými strategiemi rozvoje hospodářství. Kooperační inovační sítě jsou tvořeny malými a středními podniky, které koordinují své aktivity v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Nemají však samostatnou právní subjektivitu.

Jak podniky, tak výzkumné organizace mohou získat dotaci na výzkumné a vývojové projekty. Týká se to například založení a vybavení klastru, jeho internacionalizace, podpory koordinační činnosti platformy v oblasti průmyslu, propojování českých platforem s těmi evropskými, případně zapojování tuzemských podniků do mezinárodních programů typu Horizont 2020.

Peníze pomohou s investicemi do hmotného i nehmotného majetku, uhradí i provozní náklady jako mzdy a s jejich pomocí bude taktéž možné organizovat semináře či konference. Uchazeči mohou počítat s příspěvkem od 500 tis. do 80 mil. korun, maximálně dotace pokryje 75 procent způsobilých výdajů projektu.

5. Služby infrastruktury (5,7 mld. korun)

Ani rozvoj vědecko-technických parků, inovačních center a podnikatelských inkubátorů nezůstane opomenut. Program Služby infrastruktury vyčlenil pro firmy, podnikatelská sdružení, územní samosprávné celky, výzkumné organizace a vysoké školy 5,7 mld. korun.

Peníze mohou být využity na pořízení pozemků, budov či strojů, poslouží i na zakoupení SW, licencí a know-how. Z dotace bude možné hradit také provozní náklady projektů.

Veřejná podpora se bude pohybovat v širokém rozmezí od 1 do 300 mil. korun, důležité bude, jestli projekt bude zahrnovat i stavební práce. Výše dotace také závisí na velikosti žadatele a podporovaných aktivitách – bude se pohybovat od 25 do 100 procent. Ve výzvách bude myšleno spíše na rozvoj stávající infrastruktury, než na budování nové.

Systém dává smysl, teď už jen začít rozdělovat peníze

Dotace na výzkum, vývoj a inovace patří k těm složitějším. Sami jste se mohli přesvědčit, že ani při úsilí o co nejjednodušší představení jednotlivých programů podpory jsme nemohli zcela vynechat některé odborné výrazy, jejichž definice by samotná vydala na vícestránkové pojednání.

Vnitřní logika programů první prioritní osy OPPIK je velmi dobře vystavěná. Evropské peníze pomohou s ledasčím, zvýší jak inovační výkonnost podniků, tak intenzitu spolupráce soukromé sféry s veřejnými institucemi. Bude možné postavit laboratoř, nakoupit stroje, začít s vývojem i najít způsob, jak s výrobky prorazit na trhu.

Stejně tak je pro firmy příjemné velmi široké vymezení způsobilých nákladů. Co tedy dál? Článek jsme uvedli dobrou zprávou. Aby se z ní stala zpráva výborná, chybí snad jen rozhodnutí začít evropské peníze konečně rozdělovat mezi nedočkavé uchazeče. Výzvy by měly být vyhlášeny již v dubnu.

Přpraveno ve spolupráci se společností eNovation
Autor: Jiří Kvíz, odborník na dotace pro zpracovatelský průmysl, výzkum, vývoj a inovace. Do roku 2010 působil v agentuře CzechInvest, v současnosti vede ve společnosti eNovation tým expertů na financování projektů z veřejných národních zdrojů či ze zdrojů EU. Je předsedou Výboru pro strukturální fondy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek