Nechceme platit německé mzdy, stěžují si čeští dopravci

18. 8. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Nechceme platit německé mzdy, stěžují si čeští dopravci Každý řidič, který přejede hranice našeho západního souseda, by měl letos nově začít automaticky dostávat nejméně 8,5 eura na hodinu. To však majitelé českých přepravních firem považují za porušení práva Evropské unie, Brusel jim dává za pravdu.

Přestože minimální mzda není v zemích Evropské unie žádnou výjimkou, kromě skandinávských zemí, Itálie, Rakouska a Kypru je zavedena všude, její podoba zavedená letos v Německu vyvolává bouřlivé reakce.

Žádná jiná země nepožaduje její aplikaci na tranzitní či jiné přepravy, takže dopravcům nečiní žádné překážky. Podle nařízení zavedeného letos v Německu by měl například český řidič vezoucí zboží z Prahy přes Německo do Francie od překročení česko-německé hranice dostávat za průjezd Německem minimální mzdu, která je pro letošní rok stanovena na 8,5 eura za hodinu,“ upozorňuje Jan Polter, obchodní a marketingový ředitel a prokurista Dachser Czech Republic.

Zákon považuje za nesprávný a protievropský. „ Je to velmi absurdní, že by řidiči měli za každou zemi, kterou projíždějí, dostávat jinou mzdu, a to za pořád stejný výkon,“ konstatuje Jan Polter. České dopravní firmy by tak podle něj byly znevýhodněné.

„Náklady na samotnou přepravu zahrnující pohonné hmoty jsou totiž v Německu i v České republice přibližně stejné, ale české firmy kromě minimální německé mzdy nastavené na německou životní úroveň musejí svým řidičům platit i takzvané diety, tedy náhradu za stravné při služební cestě do zahraniční,“ doplňuje Jan Polter.

Porušení pravidel EU

Proti aplikování německé minimální mzdy pro české dopravce protestovala i Hospodářská komora České republiky. „Podle našeho názoru se jedná jednoznačně o postup proti základním principům EU o volném trhu, volné soutěži a volném pohybu osob a služeb. Při přistoupení ‚nových‘ zemí do EU byla rozdílná mzdová úroveň pokládána za přirozený stav snižující náklady nových zemí, a tudíž za jeden z důležitých prvků hospodářské konvergence v rámci EU,“ upozorňuje právní expert Petr Valenta z Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.

Německé opatření podle něj zapadá do současné tendence k rostoucímu protekcionismu a úpadku soudržnosti v rámci EU. K protestu české komory se již připojilo dalších čtrnáct hospodářských komor z členských zemí Evropské unie.

„Patnáct evropských hospodářských komor, které se zapojily do boje proti aplikaci minimální mzdy v Německu, jasně potvrzuje nesmyslnost tohoto diskriminačního opatření,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Pro tranzitní dopravu dočasné moratorium

Na základě zahájení řízení o konformitě práva ze strany Evropské unie a po intervenci řady členských států včetně České republiky se však Německo rozhodlo dočasně pozastavit vymáhání minimální mzdy pro případy čistého tranzitu přes Německo. „Protestují samozřejmě ty země, ve kterých je průměrná mzda nižší než nová německá minimální mzda a kde jsou cestovní náhrady-diety brány jako další část příjmu řidičů,“ konstatuje Jan Polter.

V současné době na základě tohoto dočasného moratoria tedy platí pro české firmy nutnost aplikovat německou minimální mzdu v případě, že jsou naráz splněny tyto podmínky:

a) musí se jednat o službu,
b) musí existovat smlouva mezi poskytovatelem služby usazeným na území jednoho členského státu a příjemcem služby činným na území SRN,
c) předmětem takové smlouvy musí být předmětná služba.

Dočasně tedy opatření neplatí pouze pro čistý tranzit. „Pro nás to tedy prozatím znamená, že v našich tranzitních přepravách nemusíme téma německé minimální mzdy řešit. Nicméně to jen menší část problému, neboť největší zbožová výměna je právě s Německem, kde je minimální mzda kontrolována německými úřady,“ konstatuje Jan Polter.

Jinými slov u zboží, které se přepravuje přes Německo do dalších zemí, firma tento problém řešit nemusí. U zboží, které míří na německý trh, podléhají přepravci kontrolám místních orgánů.

Tuzemské firmy si proto přejí co nejrychlejší vyřešení komplikované situace. „Německo porušuje uplatněním zákona o minimální mzdě na dopravní firmy pravidla Evropské unie, a tak samozřejmě celou kauzu bedlivě sledujeme a podporujeme kroky Evropské komise. Nepřejeme si totiž, aby změna dopadla na naše smluvní partnery,“ říká Alexandr Michaljanič, jednatel společnosti Smartex.

Ta nemusela dopady německého zákona promítnout do svých cen. „Jako spediční firma zabývající se expresní přepravou zásilek do zemí celého světa, včetně Německé republiky, totiž využíváme smluvní dopravce s fixními cenami, a tak cena pro naše zákazníky zůstala nezměněna,“ dodává Alexandr Michaljanič.

Čeští dopravci vidí v souvislosti se zavedením minimální mzdy v Německu dva problémy. „Za prvé odtržení zákona od podnikatelského prostředí, protože ukládá určitou nákladovou povinnost pouze poskytovateli přepravní služby,“ říká Hana Hlavová, referent marketingu a obchodu přepravní společnosti Šmídl.

Firmy kritizují nejednoznačný výklad

Druhý problém podle ní představuje nejednoznačnost výkladu. „Což výrazně deformuje konkurenční prostředí. Každá dopravní společnost k aplikaci této legislativy může přistoupit jinak. Respektive promítnout ji do své komerční nabídky značně různorodým způsobem. V konečném důsledku se tak vytrácí prostor pro odpovídající srovnaní nabídky přepravních služeb,“ dodává Hana Hlavová.

Pokud by minimální německá mzda zůstala v nezměněné podobě i přes protesty ze strany Evropské unie, které jsou momentálně v řešení, a dočasné moratorium přestalo platit, musely by na to české firmy zareagovat.

„Mohlo by to podle mého názoru v dlouhodobém horizontu vést k tomu, že si čeští dopravci v Německu založí firmy, aby mohli znovu dosahovat v náročném evropském prostředí konkurenceschopných cen za přepravy,“ uzavírá Jan Polter.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek