Hospodářský profil spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko

13. 8. 2014 | Zdroj: Generální konzulát České republiky

Kapitoly článku

Dokument obsahuje základní informace (geografické, administrativní členění) o spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, vývoj hospodářství země a jednotlivých hospodářských odvětví a hlavní makroekonomické ukazatele. Dokument informuje také o hospodářských vztazích mezi touto spolkovou zemí a Českou republikou. Nejdůležitější ukazatele jsou uvedeny v tabulkách a grafech.

1. Základní informace

1.1. Základní historické a geograficko-demografické údaje

Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko (NRW), ležící v severozápadní části SRN, vznikla v roce 1946 na území britské vojenské zóny, a to spojením bývalých správních celků Rheinland a Westfalen. Definitivní tvar získalo její území až v roce 1947, kdy se k ní připojila země Lippe (Land Lippe). V tomto roce byl zvolen rovněž první parlament. Dva roky nato (1949) se stala jednou ze zakládajících spolkových zemí SRN. Oficiální název zní Bundesland Nordrhein-Westfalen, jako zkratka se používá NRW. Její území tvoří státní hranici SRN s Nizozemskem a Belgií, uvnitř Německa sousedí se spolkovými zeměmi Dolní Sasko, Hesensko a Porýní Falc. Jde o ekonomicky nejsilnější spolkovou zemi, která stála u kolébky poválečného německého hospodářského zázraku.

V rámci SRN má NRW nejvíce obyvatel a je současně – s výhradou městských zemí Berlína, Brém a Hamburku – nejhustěji osídlenou spolkovou zemí. Na ploše 34 098 km2, které představují 9,5 % území SRN, žije 17,6 mil. obyvatel, tj. kolem 22 % SRN. Téměř tolik, jako v americkém státě New York nebo v Austrálii či na Tchaj-wanu a více než například v Nizozemsku, Belgii, České republice, Maďarsku či Švédsku. Hustota osídlení je značná, činí 515 obyv./km2 (v SRN: 226 obyv./km2). Téměř 2 miliony obyvatel jsou neněmeckého původu. Jejich podíl představuje 9,3 %.

48,8 % území země je využíváno k zemědělským účelům, 25,7 % pokrývají lesy. Dvě třetiny (oblast Niederrhein a Westfälische Bucht) tvoří nížiny, třetina rozlohy má hornatý charakter (vrchoviny Eifel, Hohes Venn, Sauerland, Bergisches Land, Siegerland, Siebengebirge, Teutoburger Wald, Egge, Weserbergland).

1.2. Administrativní členění, města a obce 

NRW se od roku 1976 člení na 5 vládních okresů (Münster, Detmold, Arnsberg, Köln, Düsseldorf), jenž se dále dělí na 31 krajů (Kreise). V zemi dále existuje 22 měst (tzv. Kreisfreie Städte), jenž jsou samosprávnými okrsky bez dalšího okolního území. Je zde 374 samostatných obcí. Celkem 28 měst má více než 100 000 obyvatel.

Hlavním městem země  je Düsseldorf (586 tis. obyvatel). Z hlediska obyvatelstva je největším městem Kolín nad Rýnem, v němž žije přes 1 mil. lidí. Dalších 14 měst má více než 200 tis. obyvatel. Následuje druhá patnáctka s populací mezi 100–200 tisíci. Hustota obyvatelstva v těchto městských aglomeracích je značná, v některých případech převyšuje 4x až 5x průměr celé země.

Město Počet obyv. Hustota/km2
Köln 1 027 679 2 536,5
Düsseldorf 597 102 2 738,7
Dortmund 572 572 2 039,7
Essen 566 744 2 694,9
Duisburg 486 076 2 088,0
Bochum 361 011 2 478,4
Wuppertal 342 657 2 034,9
Bielefeld 328 284 1 268,4
Bonn 310 088 2 197,9
Münster 296 807 979,7
Gelsenkirchen 257 567 2 454,3
Mönchengladbach 254 895 1 495,5
Aachen 239 074 1 486,3
Krefeld 222 034 1 611,9
Oberhausen 209 465 2 717,0

Na území NRW leží rovněž bývalé hlavní město SRN Bonn, které je dodnes sídlem řady ústředních orgánů SRN. V kontextu německého sjednocení bylo rozhodnuto v roce 1991 o přesunutí hlavního města do Berlína (viz Zákon o implementaci rozhodnutí Spolkového sněmu z 20. 6. 1991 k dokončení německého sjednocení – tzv. Zákon Berlin/Bonn) při současném zachování Bonnu jako důležitého sídla některých federálních úřadů. Bonn tak oficiálně nese přízvisko spolkové město, přičemž 6 spolkových ministerstev má ze zákona zde tzv. primární sídlo (Spolkové ministerstvo obrany, Spolkové ministerstvo životního prostředí, Spolkové ministerstvo pro rozvojovou pomoc, Spolkové ministerstvo pro výživu a zemědělství, Spolkové ministerstvo zdravotnictví, Spolkové ministerstvo pro vzdělání a výzkum) a převažující část úředníků těchto 6 ministerstev působí právě v tomto městě. Vedle těchto ministerstev je pak Bonn sídlem více než desítky dalších spolkových institucí a agentur jako např. Spolkového účetního dvora (Bundesrechnungshof), Spolkového úřad na ochranu hospodářské soutěže (Bundeskartellamt), Spolkové agentury sítí (Bundesnetzagentur), Spolkového statistického úřadu a řady dalších.

Postupně také nabývá opět na mezinárodní prestiži, zejména díky usídlování některých mezinárodních organizací a agencií OSN s dominantním zaměřením na ochranu životního prostředí. Nejznámější z nich je sekretariát Rámcové konvence pro klimatické změny (UNFCCC).

V NRW je též dislokováno cca 10 000 britských vojáků, kteří působí na pěti základnách: Bielefeld, Herford, Gütersloh, Paderborn a Elmpt. Dle plánu Velké Británie by se tyto posádky, které jsou poslední připomínkou bývalé britské okupační správy v Německu po druhé světové válce, resp. britského angažmá v době studené války na evropském kontinentu, měly postupně do roku 2020 uzavírat.

Zároveň se na území NRW nachází též letecká základna NATO v Geilenkirchenu, která slouží jako letiště pro letouny AWACS a na které mj. působí i čeští vojáci.

1.3. Základní infrastruktura

NRW disponuje 6 letišti – 2 mezinárodní letiště (Düsseldorf, souměstí Köln-Bonn) a dalšími letišti: Dortmund, souměstí Münster-Osnabrück, souměstí Paderborn-Lippstadt a souměstí Weeze-Niederrhein. Mezinárodní letiště Düsseldorf je třetím největším německým letištěm z hlediska přepravených osob (20,83 mil. cestujících a 102 000 t nákladu) a letiště Köln/Bonn je sedmým největším letištěm z hlediska přepravených osob (9,30 mil. cestujících) a druhým největším letištěm z hlediska přepravovaného carga (750 000 t nákladu). Přímé letecké spojení mezi Prahou a letištěm Köln zajišťuje Germanwings (až 2 linky denně) a mezi Prahou a Düsseldorf Germanwings (3 linky denně) a ČSA (2 linky denně).

Dále NRW disponuje velmi hustou silniční sítí v délce 20 000 km, z čehož 2 126 km představují dálnice s napojením na hlavní evropské tahy.

Stejně tak disponuje i výkonnou železniční sítí s denní přepravní kapacitou 280 000 osob. Zajímavostí v oblasti nákladní dopravy je vlakové spojení „Yuxinou“ zřízené v roce 2011. Třikrát do týdne jezdí z čínského Chongqingu do Duisburg vlaková souprava obsahující až 50 kontejnerů.

Významnou dopravní cestu představuje říční síť a kanálová soustava s délkou splavnosti 720 km. Vnitrostátní přístav Duisburg na řece Rýn patří mezi největší svého druhu na světě, jeho roční kapacita činí 123 mil. tun zboží. Přes 80 % říční dopravy v Německu probíhá na Rýnu a přilehlých kanálech (Dortmund-Ems-Kanal, Mittellandkanal). Na dolním toku Rýna se přepraví ročně 150 mil. t nákladu. Po Mittellandkanal spojující Porúří s přístavem v Hamburgu se přepraví okolo 20 mil. t nákladu ročně.

1.4. Politická situace, správa země

Zákonodárným sborem je parlament (Landtag). Volební období je pětileté, ve stávající 16. volební periodě v něm zasedá celkem 181 poslanců. Volby proběhly dne 13. května 2012. Rozdělení křesel je následující:

  • frakce SPD: 99 poslanců
  • frakce CDU: 67 poslanců
  • frakce Bündnis 90/Grünen: 29 poslanců
  • frakce FDP: 22 poslanců
  • frakce Die Piraten: 19 poslanců

Úřadující předsedkyní parlamentu je Carina Gödecke (SPD). Kabinet sestává z 11 ministrů, předsedou vlády je Hannelore Kraft (SPD). Vládne koalice SPD – Bündnis 90/Grünen.

Složení exekutivy

  • Ministerská předsedkyně (Ministerpräsidenin des Landes Nordrhein-Westfalen): Hannelore Kraft (SPD)
  • Ministryně pro školu a další vzdělávání, místopředsedkyně vlády (Ministerin  für Schule und Weiterbildung, Stvt.Ministerpräsidentin): Sylvia Lőrmann (Bündnis 90/Grünen)
  • Ministr financí (Finanzminister): Dr. Norbert Walter-Borjans (SPD)
  • Ministr pro hospodářství, energetiku, stavebnictví, bydlení a dopravu (Minister für Wirtschaft, Energie, Bauen, Wohnen und Verkehr): Garrelt Duin (SPD)
  • Ministr vnitra a komunálních věcí (Minister für Inneres und Kommunales): Ralf Jäger (SPD)
  • Ministr práce, integrace a sociálních věcí (Minister für Arbeit, Integration und Soziales): Guntram Schneider (SPD)
  • Ministr spravedlnosti (Justizminister): Thomas Kutschaty (SPD)
  • Ministr pro ochranu klimatu, životní prostředí, zemědělství a na ochranu přírody a spotřebitele (Minister für Klimaschutz, Umwelt, Landwirtschaft Natur- und Verbraucherschutz): Johanes Remmel (Bündnis 90/Grünen)
  • Ministryně pro inovace, vědu a výzkum (Ministerin für Innovation, Wissenschaft und Forschung): Svenja Schulze (SPD)
  • Ministr stavebnictví, bydlení, rozvoje měst a dopravy (Minister für Bauen, Wohnen, Stadtentwicklung und Verkehr): Michael Grochek (SPD)
  • Ministryně pro rodinu, děti, mladou generaci, kulturu a sport (Ministerin für Familie, Kinder, Jugend, Kultur und Sport): Ute Schäfer (SPD)
  • Ministryně zdravotnictví, emancipace a péče o staré (Ministerin für Gesundheit, Emantipation, Pflege und Alter): Barbara Steffens (Bündnis 90/Grünen)
  • Ministryně pro spolkové záležitosti, Evropu a média (Ministerin fürBundesangelegenheiten, Europa und Medien ): Dr. Angelica Schwall-Düren

1.5. Zahraniční vztahy země, fondy EU

NRW má stejně jako ostatní spolkové země vlastní zastoupení při EU v Bruselu (vedoucím zastoupení je Rainer Steffens) a zastoupení při Spolku v Berlíně (vedoucím zastoupení je Volker Meier). Činnost obou institucí, jakož i další zahraniční agenda včetně problematiky fondů EU, spadají do kompetence Ministerstva pro spolkové záležitosti, Evropu a média (Ministerium für Bundesangelegenheiten, Europa und Medien), v jehož čele stojí ministryně Dr. Angelica Schwall-Düren. Prostřednictvím státních styčných kanceláří, respektive přes zemí vlastněné společnosti a instituce, je NRW zastoupeno oficiálními reprezentacemi v řadě hlavních měst, jakož i ve významných evropských a světových regionálních centrech (např. prostřednictvím zahraničních kanceláří NRW.Invest zhruba v desítce zemí světa). Vedle evropských a zejména sousedských vztahů hraje pro NRW důležitou roli aktivní partnerská kooperace s řadou států. Patří mezi ně především USA, Japonsko, Francie, Nizozemsko, Belgie Polsko, Čína a Turecko.

12 členských zemí EU je v NRW zastoupeno prostřednictvím Generálních konzulátů, celkem se pak v NRW nachází 22 generálních konzulátů různých zemí (resp. 25, jelikož TR má v NRW celkem 4 GK vzhledem ke své početné menšině). Čína oznámila na konci března 2014 svůj záměr otevřít GK v Düsseldorfu v nejbližších měsících.

2. Hospodářství země 

2.1. Ekonomická situace země

NRW má mezi spolkovými zeměmi nejsilnější ekonomiku s vysokým exportním potenciálem a rozvinutou vědecko-výzkumnou základnou. Nejúspěšnější je jak v celkovém objemu dosahovaného HDP, tak zaujímá první místo mezi spolkovými zeměmi v exportu, jakož i první příčku v objemu přílivu zahraničních investic do SRN. Současně je jedním z největších německých investorů v zahraničí. 17 z 50 největších německých podniků sídlí v NRW (např.: Bayer, Bertelsmann, Deutsche Post DHL, Deutsche Telekom, E.ON, Metro, RWE, Rewe a ThyssenKrupp).

Hospodářství prošlo v posledních třech desetiletích razantními strukturálními změnami. Z bývalého centra německého těžkého průmyslu, který stál u zrodu hospodářských poválečných úspěchů SRN, se ekonomika postupně přeměnila v dnešní vyvážený mix průmyslové produkce a služeb. Účelně profituje ze své výhodné evropské geografická pozice, z existence kvalitní infrastruktury a vysoké kvalifikace obyvatel.

Tradičně nejsilnějšími průmyslovými obory jsou strojírenství, chemie, elektrotechnika, zpracování kovů, energetika a automobilový průmysl. V minulých letech se přidala další nová a perspektivní odvětví, zejména biotechnologie, mikro- a nanotechnologie, logistika, ekologické technologie, letecká a kosmická technika, informační a komunikační technologie, média a zdravotnická technika.

Obrat klíčových průmyslových odvětví v roce 2013 (v mld. EUR)

Graf: Klíčová průmyslová odvětví v Německu

Strukturální změny hospodářství dále pokračují, rozhodující roli hraje čím dál tím více terciální sektor. V roce 2013 je podíl služeb na celkovém výkonu ekonomiky 70,8 %, sektor průmyslu zhruba 28,7 % a zemědělství má zanedbatelný vliv 0,5 %. Služby jsou současně nejdůležitějším zaměstnavatelem země, v současné době v nich pracuje kolem 6,6 mil. lidí, tj. rovněž téměř 70 % všech zaměstnaných. Nejdůležitější roli přitom hrají služby podnikům – poradenství, technický servis a logistika.

Značný přínos k ekonomickému boomu této branže lze připsat čtyřem mezinárodním veletržním městům, které se nacházejí v první desítce německých veletržních center – Düsseldorfu, Kolínu, Essenu a Dortmundu. Kolín a Düsseldorf jsou co do velikosti výstavní plochy třetím a čtvrtým největším veletržním centrem v SRN (po Hannoveru a Frankfurtu). Veletržní průmysl je významným ekonomickým odvětvím, ročně se v NRW koná kolem 60 významných mezinárodních veletrhů, které navštíví zhruba 6 milionů návštěvníků.

Výhodné rámcové podmínky a vysoký odbytový potenciál vedly k tomu, že se v zemi etabloval rovněž výkonný finanční sektor. NRW je sídlem přibližně 350 velkých bank a spořitelen. Nadto odsud operuje dalších 140 finančních institucí a 180 pojišťoven.

Podíl sektorů NRW na tvorbě HDP v roce 2013 – 538 mld. EUR

Graf: Podíl sektorů na tvorbě HDP

2.2. Trh práce a nezaměstnanost

Nezaměstnanost se v NRW v posledních letech pohybovala lehce nad celoněmeckým průměrem. V roce 2008 činila průměrná míra nezaměstnanosti 8,5% , v roce 2009 dosáhla 8,9 % a na konci roku 2010 s příchodem oživení ekonomiky poklesla na 8,7 %. Vývoj trhu práce v roce 2011 zůstal pozitivní a míra nezaměstnanosti poklesla na 8,1 %.

Nezaměstnanost (v %)
  2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
SRN 9,8 10,5 10,5 11,7 10,8 9,0 7,8 8,1 7,7 7,1
NRW 9,3 10,0 10,2 12,0 11,4 9,5 8,5 8,9 8,7 8,1

3. Zahraniční obchod

3.1. Struktura exportu a importu

Z hlediska vývozu je NRW dlouhodobě německým exportním velmistrem. Celkovými objemy exportu (více než 176 mld. EUR v roce 2011) se dlouhodobě podílí zhruba 16 % až 18 % na celoněmeckých vývozech.

Nejdůležitějšími exportními komoditami jsou stroje a strojní součástky, chemické výrobky, kovové a ocelové výrobky, automobily a návěsy a elektrická zařízení. Stále větší uplatnění na zahraničních trzích získávají obory jako je mediální a internetový průmysl, sektor Life Science a dále mikro- a nanotechnologie.

Největším exportním partnerem za rok 2011 je Nizozemí, se kterým se realizovalo kolem 10,5 % celkového exportu z NRW. Následuje Francie (kolem 9,4 % exportu), Belgie (6,0 %), Velká Británie (5,8 %), Čína (5,7 %) a Itálie (5,6 %). Celkem 42,7 % hodnoty exportu NRW směřovalo do eurozóny, 63,3 % hodnoty exportu směřovalo do zemí EU a 74,2 % celkového exportu směřovalo do Evropy. Podíl ČR na cexportu NRW činí 5 %. Na celkových dovozech SRN se NRW v roce 2011 podílelo 22,5 % a je tak spolkovou zemí s největším importem. Objem importu v roce 2011 tvořil 203 mld. EUR.

Nejdůležitějšími importními komoditami jsou počítače, elektrická zařízení a optické produkty, dále motorová vozidla a návěsy, kovové výrobky, ropa a zemní plyn, chemikálie a chemické produkty a stroje a strojní zařízení. Téměř třetinou se na hodnotě importu podílejí suroviny a polotovary. V roce 2011 bylo realizováno 43,0 % celkových importů do NRW ze zemí Evropské měnové unie, 61,4 % importů pocházelo ze zemí EU a Evropa se jako celek podílela 71,4 % na celkových importech do NRW. Největší dovozci:

  • Nizozemí (16,4 %)
  • Čína (9,2 %)
  • Francie (6,8 %)
  • Belgie (6,7 %)
  • Velká Británie (5,8 %)
  • Itálie (5,0 %)

Podíl ČR na celkovém dovozu do NRW za rok 2011 činil 2,33 %.

Saldo zahraničního obchodu NRW za rok 2011 činilo -27,8 mld. EUR, za rok 2010 -16,1 mld. EUR a za rok 2009 -8,3 mld. EUR.

Vývoj zahraničního obchodu NRW
  Vývoz Dovoz
  mil. EUR Podíl na exportu SRN v % Změna oproti předchozímu roku v % mil. EUR Podíl na importu SRN v % Změna oproti předchozímu roku v %
2009 137 277,10 17,1 -19,9 145 555,00 21,8 -21,9
2010 162 096,90 16,9 18,1 178 224,80 22,0 22,4
2011 176 170,20 16,6 8,7 203 997,80 22,5 14,5
Hlavní podíl na vývozu NRW
  2011 2010 2009
  mil. EUR Podíl (%) mil. EUR Podíl (%) mil. EUR Podíl (%)
Stroje 29 486,90 16,7 25 461,90 15,7 24 054,60 17,5
Chemické produkty 29 255,20 16,6 26 471,60 16,3 21 210,20 15,5
Kovy 20 798,40 11,8 18 680,30 11,5 14 922,00 10,9
Automobily a automobilové díly 17 224,80 9,8 15 717,00 9,7 12 206,90 8,9
Elektrotechnické produkty 10 234,60 5,8 9 501,60 5,9 8 360,50 6,1
Kovové produkty 10 076,60 5,7 8 949,20 5,5 8 324,10 6,1
Potraviny a krmiva 8 506,60 4,8 7 690,90 4,7 7 397,50 5,4
Zařízení na zpracování dat, elektro-optické produkty 6 813,40 3,9 6 395,20 3,9 5 858,40 4,3
Gumárenské a plastové produkty 6 797,30 3,9 5 987,70 3,7 5 254,20 3,8
Farmaceutické produkty 4 643,80 2,6 3 841,20 2,4 3 386,90 2,5
Hlavní podíl na dovozu NRW
  2011 2010 2009
  mil. EUR Podíl (%) mil. EUR Podíl (%) mil. EUR Podíl (%)
Kovy 23 520,70 11,5 19 228,70 10,8 12 906,10 8,9
Ropa a zemní plyn 19 036,20 9,3 14 335,00 8,0 11 744,60 8,1
Zařízení na zpracování dat, elektro-optické produkty 18 002,10 8,8 17 866,70 10,0 14 884,10 10,2
Chemické produkty 17 100,80 8,4 15 340,10 8,6 12 066,20 8,3
Automobily a automobilové díly 14 832,30 7,3 13 260,20 7,4 13 417,00 9,2
Stroje 11 877,00 5,8 9 842,00 5,5 9 183,40 6,3
Koksárenské produkty a minerální oleje 11 397,00 5,6 8 346,80 4,7 5 581,30 3,8
Potraviny a krmiva 9 796,00 4,8 8 685,80 4,9 8 824,70 6,1
Elektrotechnické produkty 7 931,40 3,9 7 238,60 4,1 6 195,70 4,3
Oblečení 7 336,30 3,6 6 600,20 3,7 6 154,10 4,2

3.2. Zahraniční investice NRW: příliv, odliv

NRW je díky výhodné geografické poloze, kvalitní infrastruktuře, disponibilní a kvalifikované pracovní síle cílovou destinací zahraničních investorů. Na konci roku 2009 byl evidován přítok celkem 184,6 mld. EUR, tj. 28,4 % všech realizovaných investic v SRN. Se značným odstupem následují ostatní spolkové země (Hesensko – 106,9 mld. EUR, Bavorsko – 102,6 mld. EUR, Bádensko-Virtembersko – 80,9 mld. EUR, Hamburk – 78,8 mld. EUR, Dolní Sasko – 24,5 mld. EUR a Berlín – 23,0 mld. EUR).

V NRW sídlí přes 11 700 firem v majoritním či výlučném zahraničním vlastnictví, přičemž velká část z nich právě z NRW řídí své operace, a to nejen na německém, ale i celoevropském trhu. Jedná se například o koncerny Shell, Ford, Ericsson, Bonduelle, Fujifilm, BP, LG Electronics, Toyota, Vodafone, Sanyo, QVC, 3M, Dyson aj. Zaměstnávají kolem 535 tis. lidí, tj. vytvořily přes 6 % stávajících pracovních míst.

Z hlediska teritoriální struktury jsou nejdůležitějšími investory firmy ze zemí EU (80 % všech investic), na prvním místě s Lucemburskem (56,5 mld. EUR), následuje Nizozemí (39,2 mld. EUR), Francie (18 mld. USD), dále firmy z USA (13,9 mld. EUR) a Velké Británie (9,2 mld. EUR).

Přímé investice mezi NRW a ČR v letech 2000 až 2009 (v mil. EUR)

Přímé investice mezi NRW a ČR

Zdroj: Deutsche Bundesbank 5/2011

4. Hospodářské vztahy Česká republika – Severní Porýní-Vestfálsko

Od vstupu ČR do EU se obchodní výměna mezi ČR a NRW zintenzívnila. Česká republika také patří k novým zemím, na než se zemská agentura na podporu investic NRW.INVEST výrazněji zaměřuje při svých akvizičních aktivitách pro Severní Porýní-Vestfálsko. ČR je vedle Polska nejvýznamnějším hospodářským partnerem této spolkové země ve střední Evropě. Z pohledu České republiky je Severní Porýní-Vestfálsko na 2. až 3. místě mezi spolkovými zeměmi z hlediska objemu obchodní výměny (po Bavorsku a na stejné pozici s Bádenskem-Virtemberskem). Saldo vzájemného obchodu mezi NRW a ČR skončilo z pohledu ČR v roce 2011 přebytkem 77 mil. EUR.

  Vývoz NRW do ČR Dovoz NRW z ČR
  Pořadí významnosti exportu mil. EUR Podíl NRW na celkovém exportu SRN do ČR v % Změna oproti předchozímu roku v % Pořadí významnosti importu mil. EUR Podíl NRW na celkovém importu SRN z ČR v % Změna oproti předchozímu roku v %
2006 14 3 599,00 16,0 13,3 14 3 752,60 17,2 26,1
2007 13 4 271,80 16,4 18,7 13 4 598,40 17,8 22,5
2008 13 4 536,80 16,4 6,2 13 4 536,20 16,5 -1,4
2009 13 3 566,80 16,2 -21,4 12 3 667,60 15,3 -19,1
2010 13 4 297,50 15,9 20,5 13 4 210,30 14,2 14,8
2011 13 4 673,30 15,3 8,7 13 4 750,30 14,4 12,8
Hlavní podíl na vývozu NRW do ČR 2011   2010   2009
  mil. EUR Podíl (%) mil. EUR Podíl (%) mil. EUR Podíl (%)
Kovy 714,0 15,3 606,5 14,1 463,0 13,0
Stroje 611,4 13,1 465,7 10,8 526,2 14,8
Chemické produkty 576,0 12,3 538,9 12,5 437,0 12,3
Automobily a automobilové díly 535,8 11,5 466,8 10,9 446,3 12,5
Kovové produkty 480,9 10,3 408,0 9,5 344,0 9,6
Elektrotechnické produkty 404,5 8,7 390,3 9,1 301,4 8,4
Gumárenské a plastové produkty 229,8 4,9 212,7 4,9 203,8 5,7
Zařízení na zpracování dat, elektro-optické produkty 195,6 4,2 183,4 4,3 140,6 3,9
Potraviny a krmiva 184,2 3,9 210,9 4,9 179,6 5,0
Farmaceutické produkty 70,0 1,5 55,6 1,3 51,3 1,4
Hlavní podíl na dovozu NRW z ČR 2011   2010   2009  
  mil. EUR Podíl (%) mil. EUR Podíl (%) mil. EUR Podíl
Automobily a automobilové díly 864,9 18,2 770,0 18,3 918,2 25,0
Kovy 607,1 12,8 493,7 11,7 305,0 8,3
Elektrotechnické produkty 567,9 12,0 530,6 12,6 483,8 13,2
Stroje 557,2 11,7 462,3 11,0 456,6 12,4
Kovové produkty 454,1 9,6 356,3 8,5 319,5 8,7
Chemické produkty 204,1 4,3 248,3 5,9 208,2 5,7
Zařízení na zpracování dat, elektro-optické produkty 173,3 3,6 154,8 3,7 194,0 5,3
Gumárenské a plastové produkty 153,9 3,2 124,3 3,0 118,4 3,2
Nábytek 137,6 2,9 107,9 2,3 91,6 2,5
Koksárenské produkty a minerální oleje 125,0 2,6 120,2 2,9 26,3 0,7

Na vývozu ČR do SRN se NRW podílelo v roce 2011 14,4 % (v roce 2010 to bylo 14,2 %) a na dovozu ze SRN do ČR se NRW podílelo v roce 2011 15,3 % (v roce 2010 to bylo 15,9 %).

V roce 2011 se ČR objemem vzájemného obchodu dostala na 13. místo největších obchodních partnerů NRW. Obrat vzájemného obchodu dosáhl v roce 2011 9,4 mld. EUR (export z ČR do NRW činil 4,75 mld. EUR a import z NRW do ČR dosáhl 4,67 mld. EUR). Oproti předchozímu roku se jedná o nárůst obratu o 916 mil. EUR. Komoditní složení vzájemného obchodu je následující – na vývozu z ČR do NRW se automobily a automobilové díly podílejí 18,2 %, kovy 12,8 %, elektrotechnické produkty 12,0 % a stroje 11,7 %. Na dovozu z NRW se kovy podílejí 15,3 %, stroje 13,1 %, chemické produkty 12,3 %, automobily a automobilové díly 11,5 %.

Z přibližně 400 dceřiných společností a poboček českých podniků působících v Německu jich téměř 15 % sídlí v Severním Porýní-Vestfálsku. Jedná se o přibližně 45 podniků s českou kapitálovou účastí. V NRW působí nebo mají své zastoupení české firmy jako např. SILON s.r.o., největší výrobce polyesterových vláken ve střední Evropě, Moravia Steel a.s., jenž se zabývá výrobou a zpracováním surového železa, výrobou oceli, a produktů z kovu. Dále pak společnost LDM s.r.o. jenž se zabývá výrobou průmyslových armatur, včetně produktů pro jadernou energetiku. A v neposlední řadě také Vítkovice a.s., jeden z nejvýznamnějších českých strojírenských holdingů.

Většina ze silných německých firem a společností,  sídlících v NRW, zahájila svou investiční a obchodní expanzi na českém trhu již na začátku 90. let minulého století. Další se postupně přidávaly. Škála investičního angažmá v ČR kopíruje prakticky strukturu nejúspěšnějších hospodářských oborů země: od strojírenství a stavebnictví přes chemii a farmacii až po služby a obchod včetně polygrafie a mediálního průmyslu.

Nejvýrazněji – i z hlediska finančních objemů, zasáhly firmy NRW do sektoru české energetiky (RWE a E.ON). Vůbec největší individuální investicí v rámci všech německých PZI se v roce 2002 stal nákup státních podílů v českém plynárenství firmou RWE. Výše transakce dosáhla 4,1 mld. EUR, což je téměř třetina kumulovaných investic SRN v ČR.

V oblasti maloobchodu a velkoobchodu skupina Tengelmann provozuje v ČR maloobchodní diskontní řetězce PLUS a OBI. Jeden z největších obchodních koncernů SRN Rewe Group vlastní obchodní sítě Penny Market a supermarkety Billa. Nejsilnější německý velkoobchodní řetězec METRO Cash & Carry funguje na českém trhu pod názvem MAKRO. Zastoupen je rovněž zásilkový obchod QUELLE Essen.

V sektoru strojírenství v ČR operuje samostatnými dceřinými firmami několik divizí firmy ThyssenKrupp (např. stavební systémy, ThyssenKrupp Ferrosta – odbyt ocelových trubek, hliníkových plechů aj.). Produkce hliníkových profilů spadá rovněž do výrobní náplně českého závodu Hydro Aluminium Deutschland z Bonnu. Bochumská firma GEA investovala zejména v Liberci do výroby klimatizace a vzduchotechniky, společnost Benteler (Paderborn u Dortmundu) vyrábí v ČR autodíly, především podvozky.

V oblasti produkce a obchodu s humánními, jakož i veterinárními léčivy, působí od roku 1993 v ČR firma Bayer. Ve výrobě farmaceutik se angažovala i finanční skupina Franz Haniel z Duisburgu. Od roku 1991 operuje v České republice prostřednictvím vlastní dceřiné firmy producent pracích prášků a čisticích prostředků, koncern HENKEL z Düsseldorfu.

Nejznámějším porúrským investorem v českém sektoru stavebnictví je Hochtief  AG,  Essen, který funguje v ČR již přes 10 let. Výrobou stavebních hmot a speciálních chemikálií se zabývá na českém trhu společnost Degussa –Evonik z Essenu.

Mediální, reklamní a vydavatelský průmysl NRW má v České republice mimořádně silné zastoupení. Do vydavatelské skupiny Rheinisch – Bergische Verlagsgesellschaft GmbH Düsseldorf, patří dva z pěti nejprodávanějších českých deníků – Mladá fronta Dnes (včetně vydavatelství MaFra,a.s.) a Lidové noviny. Euromedia Group, k.s., dceřiná společnost mediálního giganta Bertelsmann AG, Gütersloh, patří dnes mezi nejsilnější a největší firmy podnikající v rámci českého knižního trhu. Vlastní mj. nakladatelské značky Knižní klub (od r. 1992), Odeon (od r. 1999), Ikar, (od r. 2000) a Universum (od r. 2000).

Nejvýraznější investicí v sektoru telekomunikací a IT je angažmá Deutsche Telekom se sídlem v Bonnu (T-Mobile).

Investice z NRW přišla do ČR i v oblasti veletržního průmyslu. Majoritním vlastníkem největší české společnosti BVV – Veletrhy Brno, a.s., včetně mezinárodního brněnského výstaviště, se stala v roce 1998 veletržní společnost Messe Düsseldorf AG. Hodnota investice představovala kolem 80 mil. USD.

Investiční a obchodní expanze firem z NRW se nevyhnula ani sektoru cestovního ruchu: Deutsche Lufthansa provozuje vedle zastoupení letecké společnosti v ČR i vlastní cestovní kancelář Travel Plus Lufthansa City Center, jejíž specialitou jsou cestovní ceniny. Na trhu české outgoingové turistiky úspěšně konkuruje obchodní koncern REWE z Kolína nad Rýnem a jeho sekce REWE Touristik. V ČR nabízí přímo či prostřednictvím dalších provizních prodejců především zahraniční zájezdy a další služby svých vlastních touroperátorů, zejména společností Dertour, Jahn Reisen,  Meier´s Weltreisen a ADAC Reisen.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Berlíně (Německo).

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek