Nepál: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

18. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Česky:            Federativní demokratická republika Nepál (Nepál)

Anglicky:         Federal Democratic Republic of Nepal (Nepal)

Nepálsky:        Sanghiya Loktantrik Ganatantra Nepal

Seznam členů vlády

Dne 19. 11. 2013 se konaly poslední parlamentní volby. Hlavním úkolem nově zvoleného legislativního shromáždění bylo schválení nové federativní ústavy Nepálu, která vstoupila v platnost 20. září 2015. Dne 12. října 2015 byl novým premiérem Nepálu jmenován Khadga Prasad Sharma Oli (Communist Party of Nepal – Unified Marxist - Leninist).

Dne 29. října 2015 byl v historii jako první žena zvolena prezidentkou Nepálu Bidhya Devi Bhandari.

 Jméno

Agenda

Premiér

Mr. K.P. Sharma Oli

Předseda vlády

Vicerepremiér

Mr. Bijaya Kumra Gachhedar

Infrastruktura a doprava

Mr. Kamal Thapa

Federální záležitosti, zahraničí a místní rozvoj

Mr. Bhim Bahadur Rawal

Obrana

Mr. Chandra Prakash Mainali

Ženy, děti a sociální záležitosti

Mr. Chitra Bahadur K.C.

Odbory a zmírnění chudoby

Mr. Top Bahadur Rayamajhi

Energetika

Ministři

Mr. Bishnu Prasad Paudel

Finance

Mr. Prem Bahadur Singh

Vodní zdroje a sanitace

Mr. Deepak Bohara

Práce a zaměstnanost a obchod

Mr. Agni Prasad Sapkota

Lesnictví a ochrana půdy

Ms. Girirajmani Pokharel

Vzdělání

Mr. Shakti Bahadur Basnet

Vnitro

Mr. Eak Nath Dhakal

Mírový proces a rekonstrukce

Mr. Shatya Narayan Mandal

Mládež a sport

Mr. Agni Prasad Kharel

Práco, spravedlost a parlamentní záležitosti

Mr. Som Prasad Pandey

Průmysl

Mr. Haribol Prasad Gajurel

Zemědělský rozvoj

Mr. Ram Kumar Subba

Pozemková reforma a management

Mr. Ram Janam Chaudhari

Zdravotnictví

Mr. Sherdan Rai

Informatika a komunikace

Mr. Shanta Manavi

Živočišná výroba

Ms. Rekha Sharma

Všeobecná správa

Mr. Ganesh Man Pun

Zásobování

Mr. Aananda Prasad Pokheral

Kultura, turistika, civilní letectví

Mr. Umesh Kumar Yadav

Zavlažování

Mr. Bishwendra Paswan

Populace a životní prostředí

Mr. Shivalal Thapa

Věda a technologie

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 29 384 297 (odhad 2017)

Odhadovaný roční přírůstek: 1,16 % (odhad 2017)

 

Věková struktura:

-       0-14 let: 30,2 % (muži 4 610 861 /ženy 4 264 580)

-       15-24 let: 21,73  % (muži 3 220 431 /ženy 3 164 292)

-       25-54 let: 36,58  % (muži 4 847 472 /ženy 5 900 442)

-       55-64 let: 6,32 % (muži 897 999 /ženy 959 405)

-       65 let a výše: 5,17 % (muži 753 771 /ženy 765 089) (odhad r. 2017)

 

Nepálská populace sestává z více než 60 různých etnik a kastovních skupin, jež lze rozdělit na obyvatele tibetsko-nepálského původu (mongoloidní skupina) a obyvatele indicko-nepálského původu (potomci indoárijských přistěhovalců). Etnické skupiny: Chhettri 16,6 %, Brahman-Hill 12,2 %, Magar 7,1 %, Tharu 6,6 %, Tamang 5,8 %, Newar 5 %, Kami 4,8 %, Muslim 4,4 %, Yadav 4 %, Rai 2,3 %, Gurung 2 %, Damai/Dholii 1,8 %, Thakuri 1,6 %, Limbu 1,5 %, Sarki 1,4 %, Teli 1,4 %, Chamar/Harijan/Ram 1,3 %, Koiri/Kushwaha 1,2 %, jiné 19 %.

 

Hlavní náboženství: hinduismus 81,3 %, buddhismus 9 %, islám 4,4 %, křesťané tvoří 1,4 % aj. (údaje z r .2011). Některé kmeny se hlásí k  místním sektám tibetského buddhismu - lámaismu a jiné stále zachovávají původní kmenové kulty. Kirátský šamanismus vyznává cca 3,1 % obyv.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2013

2014

2015

2016

2017

HDP (mld. USD)

63,44

6,8

70,08

71,52

78,55

Meziroční růst HDP (v %)

3,5

5,5

3,4

0,6

7,5

HDP na obyvatele (v USD)

692

710

751

753

824

Míra inflace (%)

10,2

9,0

7,2

9,9

4,5

Míra nezaměstnanosti (%)

4,5

4,6 

3,7

2,7

3,3

 

Nepál zůstává nadále chudou zemí patřící mezi státy LDCs (Least Developed Countries). V důsledku vleklé politické krize posledních let, blokády nepálsko-indické hranice přetrvávající do začátku roku 2016 a přetrvávajícím dopadům ničivého zemětřesení z roku 2015 byla domácí ekonomika vystavena značné zátěži. Na konci roku 2017 se však v zemi uskutečnily volby od lokální úrovně, přes provinční volby až po parlamentní volby. Z  voleb  vyšla vítězně Komunistická strana Nepálu – sjednocení marxisté (CPN-UML), která spolu  s Komunistickou stranou Nepálu – maoistické centrum zformovala vládu mající většinu v obou komorách parlamentu. Politická situace se tedy po dlouhé době stabilizovala, a vláda by tak měla dostat časový prostor pro uskutečnění ekonomických reforem a vizí. Stabilizovaná politická situace je také základním předpokladem pro navýšení potřebných zahraničních investic v zemi.

 

Před vládou v tomto směru stojí nemalé výzvy včetně postupu z ranku nejméně rozvinutých zemí do roku 2022 či postupu do středně příjmových zemí do roku 2030. Slabými stránkami ekonomiky je nedostatečná infrastruktura, úzká škála exportních produktů pohybujících se navíc v dolním konci hodnotového řetězce, přílišná závislost na indickém exportu (60 % celkového vývozu) a importu. Téměř třetina HDP pochází z remitencí od pracovníků v zahraničí.  Nepál také dosahuje nízké míry podnikání. Vláda bude mít t plné ruce práce, aby zvýšila zaměstnanost prostřednictvím cestovního ruchu, průmyslu, lesnictví a zemědělství, aby zajistil energetickou soběstačnost prostřednictvím hydroenergetických projektů a aby ukončila obnovu země po zemětřesení z roku 2015.  Měla by se zaměřit na průmysl s vysokou přidanou hodnotou, jakým je ICT, a také na průmyslová odvětví napojená na indickou a čínskou výrobní síť. Kapitálové výdaje vlády by měly podporovat soukromé investice, především v zemědělství a turistice. Vláda zároveň musí vytvořit takové podnikatelské prostředí, aby přilákala zahraniční investory, bez nichž se hospodářství bude pohybovat kupředu jen velmi obtížně. Investice jdou zároveň ruku v ruce s vytvářením pracovních míst, zvýšením produkce a snížením závislost na dovozu.

 

Podle ekonomů a zástupců soukromého sektoru by vláda měla rovněž účinně pracovat na efektivnějším poskytování veřejných služeb, zejména jejich usnadněním na nižších administrativních úrovních. Zlepšení veřejné správy považují za jeden z klíčových faktorů v rozvoji ekonomiky.  Dalším důležitým bodem je potřeba urychlení realizace projektů zaměřených na bezpečnou distribuci pitné vody v městských oblastech, na zavlažovací a hydroenergetické projekty, modernizaci vnitrostátních dálnic či ropovodů. Prioritu by měly mít projekty, které budou zahájeny v rámci americké vládní Millennium Challenge Corporation a iniciativy One Belt One Road (OBOR).   

 

Světová banka odhaduje růst HDP v tomto fiskálním roce na 4,6 %, v dalších letech pak na 4,5 % a na 4,2 %.  Projekce Světové banky pro tento rok jsou výrazně nižší než vládní revidovaný růstový cíl o 6 %. Asijská rozvojová banka (ADB) revidovala svou růstovou prognózu na 4,9 % v porovnání se svou počáteční projekcí 4,7 %. Mezinárodní měnový fond předpovídá, že ekonomický růst země bude v v tomto fiskálním roce činit 5 %.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet v mld. USD

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

Celkové příjmy

3,500

4,834

4,257

4,848

5,954

Výdaje

4,700

5,200

4,203

5,452

5,974

Deficit

-1,2

-0,366

0,54

-0,604

-0,020

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013

2014

2015

2016

2017

Bilance běžného účtu (mil. USD

648

921

1192

1 339

88

Kapitálový účet (mil. USD)

164,7

138,8

140,2        

145,6

164,6

Finanční účet (mil. USD)

1 390

798

2 551   

541

541,5

Devizové rezervy (včetně zlata, mil. USD)

4 108

6 216

 

7 374

8 010

8 668

 

 

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Veřejný dluh (% HDP)

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

31,9

28,3

25,0

27,27

26,8

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor v Nepálu stále podléhá přísné státní kontrole, byť jeho deregulace formálně proběhla už v 90. letech 20.st.  Centrální bankou je Nepal Rastra Bank (NRB). V Nepálu působí celkem 28 komerčních bank spolu se 40 rozvojovými bankami a 32 finančními společnostmi zaměřených na mikrofinance.  Největší podíl na finančním sektoru mají komerční banky, dále Nepálská národní banka NRB, za kterou se řadí rozvojové banky a finanční organizace.  Celkový základní kapitál komerčních bank činil 288 miliard rupií (cca 2,828 mld. USD). Nepálská centrální banka snižuje počet bank a finančních institucí (BFI) a trvá na tom, aby se BFI slučovaly. Malé rozvojové banky a finanční instituce tak směřují buď ke sloučení, nebo jsou převzaty komerčními bankami. Zákon o bankách a finančních institucích (BAFIA) číslo 2074 (2017) umožňuje zakládání infrastrukturních bank (IDB), ačkoli se zdráhá vydávat nové licence komerčním bankám a jiným finančním institucím.

 

Podmínkou poskytování dalších půjček Nepálu je provedení reforem v bankovním sektoru. Především se budou týkat centrální banky NRB, ve které již došlo k restrukturalizaci, a byla plně definována její odpovědnosti. V dalších dvou bankách s vysokým podílem státu probíhá restrukturalizace za pomoci zahraničních bank.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nepálský daňový systém v podstatě odpovídá britskému modelu s malými změnami. V zemi se vybírá spotřební daň, DPH (13 %), daň z příjmu (10-15 %), korporátní daň (daň ze zisku firmy, 5 %), mzdová daň (obdoba daně z příjmu, kterou platí zaměstnavatel za své zaměstnance, platí se z ní zdravotní a sociální pojištění), daň z motorových vozidel a další specifické daně.

Více informací naleznete na stránkách Nepálského daňového a finančního úřadu:     www.ird.gov.np/www.ird.gov.np/

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: