Niger: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)

Niger patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí, je Sahelskou zemí bez přístupu k moři, ¾ území pokrývá poušť. 85 % obyvatelstva žije v pásu 150 km širokém podél jižní hranice. Sousedí s Alžírskem, Lybií, Čadem, Nigérií, Beninem, Burkinou Faso a Mali. Nejasné vytýčení mezinárodních hranic vedlo v minulosti ke vzniku pohraničních incidentů v blízkosti jezera Čad na západě země (společné hranice mezi Kamerunem, Čadem, Nigerem a Nigérií).

Niger je unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran. Prezident je volen v přímých volbách na pět let (maximálně na dvě volební období). V čele vlády stojí prezident, který sdílí některé výkonné pravomoci s ministerským předsedou jím jmenovaným. Vláda je rovněž jmenována prezidentem. Zákonodárná moc je ústavou svěřena jednokomorovému Národnímu shromáždění, kde zasedá 113 poslanců. Na dodržování ústavnosti dohlíží Ústavní soud (7 soudců jmenovaných prezidentem na dobu 6 let). Nová ústava byla přijata v referendu dne 31. 10. 2010.

Niger je členskou zemí Hospodářského společenství zemí západní Afriky ECOWAS/CEDEAO. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) bylo vytvořeno v roce 1975 a má v současné době 15 členských zemí - Benin, Burkina Faso, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Kapverdy, Niger, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Senegal, Sierra Leone a Togo. Sídlem Komise organizace je Abuja. Hlavním cílem ECOWAS je vytvoření celní, ekonomické a monetární unie, přičemž konečným cílem je pak vytvoření funkční ekonomické a měnové unie, sblížení makroekonomické politiky členských zemí a vzájemná harmonizace odvětvové hospodářské politiky, jednotné vnější tarify a odstranění existujících vnitřních obchodních bariér. ECOWAS také zřizuje soudní dvůr, kam se subjekty i občané budou moci obracet s případy souvisejícími s agendami ECOWAS. Země ECOWAS se na konci roku 2000 dohodly na ustavení společné centrální banky a zavedení společné měny od roku 2003, k tomuto však doposud nedošlo (a v dohledné době ani nedojde).

Podobně jako většina frankofonních zemí (s výjimkou Guineje) je Niger rovněž členskou zemí Ekonomické a měnové unie WAEMU/UEMOA a používá jednotnou měnu – západoafrický frank vázaný pevně na Euro (www.uemoa.int).

Dlouhodobě patří mezi nejchudší a nejméně rozvinuté země světa. Na seznamu rozvoje společnosti UNDP figuruje Niger v roce 2014 na posledním místě ze 186 hodnocených zemí.  Většina obyvatel je ohrožována cyklickými suchy ničícími úrodu a hladomorem. Sucha, odlesňování, velmi rychlý růst počtu obyvatelstva a v současné době i bezpečnostní situace na jihu země znamenají trvalou hrozbu rozvoji země. Ekonomika je orientovaná na komodity bez vyšší přidané hodnoty a je tak velmi zranitelná a závislá na vnějších vlivech. Hospodářství rovněž trpí značnou odlehlostí od ostatního světa a nerozvinutou infrastrukturou.

Ekonomika Nigeru je malá a velmi málo diverzifikovaná. Niger má velké zásoby nerostných surovin (uran, ropa, uhlí, zlato...), přesto se jedná o jednu z nejchudších zemí, jejíž hospodářství do velké míry závisí na zemědělství a pastevectví (poskytují obživu 90 % obyvatelstva), těžbě uranu, v poslední době i ropy a na zahraniční pomoci. Přes pozitivní ekonomický růst se podmínky života zlepšují jen pomalu díky obrovské porodnosti. Počet obyvatel se za posledních 15 let zvýšil dvakrát na současných cca 20 miliónů. Vzhledem k rychle rostoucímu počtu obyvatel, klimatickým podmínkám země a nedostatku jiných přírodních zdrojů představuje zajištění obživy resp. potravin klíčový problém země.

Průmysl se na tvorbě HDP podílí 18,6 %. Průmyslová výroba zaměřena na zpracování zemědělských surovin, výrobu mýdla, potravin a nápojů, textil a cement.

Těžební průmysl

Uran

V Nigeru je v současnosti šest oblastí, kde se uran těží, provádí otvírka nebo kde probíhá geologický průzkum. Ložiska Arlit, Akouta/Akola a Imouraren jsou těžena nebo osvojována společnostmi, které kapitálově ovládá francouzská Areva. Ložiska Abokorum a Azelik zkoumá (v případě ložiska Azelik již i těží) koncorcium ovládané čínskými firmami. Průzkum na ložisku Madaouela pak provádí koncorcium kanadských, britských a japonských firem. V roce 2013 se vytěžilo 4528 tun uranu, Niger je na čtvrtém místě na světě. Po zahájení těžby v Imourarenu a uvedení ložiska Azelik do plné těžby v roce 2015 (mělo by se tam těžit 2500 tun) se ale stane druhým největším světovým producentem uranu. Koncentrát je dopravován po silnici do přístavu v Beninu a dopravován ke konečnému zpracování do Francie. V květnu 2014 byla dokončena dva roky trvající jednání mezi vládou a francouzskou firmou Areva o podmínkách těžby uranu. Areva souhlasila s většími odvody do státního rozpočtu (podle nigerského horního zákona z r. 2006 budou odvody státu zvýšeny z 5,5 na 12 %) a bude zrušena výjimka Arevy na platbu DPH. Naopak bude z ekonomických důvodů znovu odloženo otevření dolu Immouraen, který má být jedním z největších uranových dolů na světě.

Ropa

Niger se v roce 2011 stal producentem a vývozcem ropy a ropných produktů – těžba byla zahájena na ložisku Agadem čínskou firmou China National Petroleum Corporation. V současné době se těží cca 20000 barelů/den, v budoucnosti by měla dosáhnout objemu 80 000 barelů/den. Prokázané zásoby ropy na bloku Agadem dosahují 483 mil. barelů ropy, zásoby zemního plynu 10 mld m3. Většina ropy je zpracovávána v nové rafinerii v Zinderu (rovněž postavené CNPC) jejíž kapacita je cca 20000 barelů/den (1/2 produktů se vyváží). Plánuje se výstavba ropovodu do Čadu a dále do Kamerunského přístavu Kribi (Niger a Čad v roce 2012 podepsaly MoU o výstavbě tohoto ropovodu, financovat, stavět ho s nejvyšší pravděpodobností budou čínské firmy). Na dalších dvou blocích na východu země Ténere/Bilma (operuje CNPC) ani severovýchodním bloku Kafra (operuje Sonatrach) nebyly dosud komerční zásoby uhlovodíků nalezeny. V novém kole biddingu v červnu – srpnu 2012 uspěly tři nigerijské společnosti Labana Petrol bude provádět průzkum na blocích Dibella 1 a Dallol, Sirius Energy (blok Grein) a Advantica (blok Mandaram 2). Australská International Petroleum Ltd získala práva průzkumu na 4 licencích Manga 1, Manga 2, Aborak a Ténéré l'Ouest. Další licence získaly čínská Shenshui oil and Gas a britská Savannah Petroleum.

Další nerostné suroviny

Société Nigerienne de Charbon d’Anour-Araren (SONICHAR) těží uhlí na ložisku Anour Araren na západním okraji pohoří Air. Uhlí je spalováno v tepelné elektrárně, která zásobuje elektřinou město Arlit a uranové doly v jeho okolí. V roce 2006 objevila čínská expedice ložisko uhlí (30 mil. tun) v okolí Tahoua. V zemi se dále těží v menší míře zlato.

Stavebnictví

Podílí se cca 2,6 % na tvorbě HDP. Řada infrastrukturních projektů je financována velkými zahraničními těžebními společnostmi, další jsou realizovány z peněz mezinárodních donorů nebo pomocí nízko úročených čínských půjček. Tento sektor by se měl v budoucnosti rychleji rozvíjet v souvislosti s realizací programů obnovy a výstavby silniční sítě (mimo jiné by měly být po silnici dostupné všechny sousedící státy) a zavlažovacích systémů. Výstavba přehrady v Kandadji se neustále opožďuje a bude dokončena nejdříve v roce 2017.  Francouzská firma Bolloré by měla realizovat dostavbu železnice z Cotonou do Niamey.

Zemědělství

Zemědělství zůstává páteří nigerské ekonomiky. Vzhledem k rychle rostoucímu počtu obyvatel, klimatickým podmínkám země a nedostatku jiných přírodních zdrojů představuje zajištění obživy resp. potravin klíčový problém země. Na celkové tvorbě HDP se sektor zemědělství v roce 2014 podílel 37,7%, zaměstnává však až 90 % obyvatel. Přestože se neustále rozšiřuje uměle zavlažovaná plocha, je stále ještě silně závislé na monzunových deštích. Opakovaná sucha a nálety kobylek často ničí podstatnou část úrody a přináší hladomor. Země stále nedosáhla potravinové soběstačnosti a je závislá na pomoci mezinárodního společenství. Situaci může zlepšit pouze další výstavba zavlažovacích systémů. Dezertifikace je stále větším problémem – pouze 11,8 % půdy je vhodné pro zemědělskou výrobu (v roce 1960, kdy měl Niger pouze ¼ současného počtu obyvatel, to bylo 25 %). Nejdůležitějším odvětvím je živočišná výroba – vývoz jatečních zvířat je druhým největším zdrojem příjmů státního rozpočtu. Chovají se velbloudi, koně, hovězí dobytek, kozy, ovce a drůbež. Ve větší míře se pěstuje cibule, proso, rýže, vigna, podzemnice olejná a bavlna.

Vyřešit základní problémy s výživou obyvatelstva a zabránit opakujícím se hladomorům má plán nazvaný „Tři N“ – Les Nigériens Nourissent les Nigériens (Nigeřané živí Nigeřany) zaměřený na zvýšení zemědělské produkce, boj s desertifikací a půdní erozí a zpracování potravin.

Služby

Na tvorbě HDP se podílí již 43,7 %. Největší částí tohoto odvětví zůstávají nadále dopravní služby (většina zboží se do země dováží z přístavu v Cotonou, méně z Lomé, Temy, Takoradi; nově i Abijanu nebo Dakaru) a logistika pro regionální obchod (prosté velkoobchodní a maloobchodní služby). Bankovní služby se podílí na tvorbě HDP cca 3 % a zůstávají daleko za standardem ECOWASu. Podobně jako v ostatních afrických zemích se i v Nigeru rozvíjí telekomunikace – operují zde 4 poskytovatelé mobilních sítí (Orange, MOOV, Celtel a Sahelcom), počet mobilních telefonů se odhaduje na 7 mil. Země má nevyužívaný turistický potenciál.

Infrastruktura

Trvale zůstává jedním z nejslabších článků místní ekonomiky, vláda plánuje investovat zisky z prodeje ropy a uranu do výstavby infrastruktury (zejména pozemních komunikací a zavlažovacích systémů). Páteř dopravní sítě tvoří silnice – Niger má kolem 18 949 km cest a silnic, z toho je pouze 3 912 km asfaltovaných. 90 % osob a zboží se přepravuje po zemi. V dubnu 2014 byly zahájeny práce na prvním úseku železnice, která má spojit Cotonou a Niamey, a to z Niamey do Dosso. Stavbu realizuje francouzská firma Bolloré, náklady se odhadují na 1,6 mld. USD. Plánovaný termín dokončení (rok 2015) je ale příliš optimistický, dohoda o financování nebyla dosud podepsána. K lokální říční dopravě je částečně užíváno pouze 300 km řeky Niger. V zemi je 10 letišť se zpevněnou plochou a 20 polních letišť. Mezinárodní letiště v Niamey má s Evropou spojení linkou Air France. Dále sem létají Turkish Airlines a Ethiopian Airlines. Letecká společnost ASKY zabezpečuje spojení mezi hlavními městy západoafrických a středoafrických států. Síť pevných linek je řídká – má zhruba 100 000 účastníků. Naopak rychle roste počet mobilních telefonů, kterých je kolem 7 milionů. V zemi jsou čtyři operátoři mobilních sítí. Internet užívá asi 250 000 obyvatel. Pouze 6,6 % obyvatel žijících ve větších městech nebo těžebních oblastech má elektřinu – většina lidí je závislá na tradičních zdrojích (dřevo, dřevné uhlí). I tam, kde je elektřina dostupná, dochází velmi často k výpadkům proudu. V tepelných elektrárnách (uhlí) se vyrobí 300 mil. kWh elektrické energie, z velké části je ovšem spotřebována společnostmi těžícími uran. Niger není ve výrobě elektřiny soběstačný, z Nigérie se dováží cca 600 mil kWh. Aby vylepšila energetickou bilanci země, vláda zahájila v roce 2008 stavbu přehrady a vodní elektrárny v Kandadji (kapacita 130 MW) ­– ta se ale neustále opožďuje a bude dokončena nejdříve v roce 2017. Rovněž plánuje stavbu druhé tepelné elektrárny na uhlí (200 MW) a tepelné elektrárny (diesel, 100 MW). Velký potenciál má solární energetika. Na východě země byla objevena ložiska zemního plynu. V roce 2006 nigerská vláda rozhodla o účasti v projektu transsaharského plynovodu z Nigérie do Alžírska, tento projekt ale zůstává ve stadiu studie proveditelnosti.

Přijímaná rozvojová pomoc

Niger, který patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí s nízkým příjmem, zůstává závislý na zahraniční rozvojové pomoci. OECD uvádí, že poskytovaná pomoc dosáhla v roce 2013 výše 773,1 mil USD. Klíčovými donory jsou EU, WB a IMF, Francie, USA, Německo, Japonsko, Švýcarsko, Kanada, dále pak Africká rozvojová banka, agentury OSN. Pomoc je poskytována na jednotlivé sektoriální politiky nebo přímo do státního rozpočtu. ČLR poskytuje nízko úročené půjčky na výstavbu infrastruktury (realizují ji ovšem výhradně čínské firmy). Světová banka podporuje v rámci Poverty Reduction Strategy Paper (Programme de développement économique et social 2012–2015) v Nigeru řadu projektů zaměřených na makroekonomickou stabilitu, správu veřejných financí, zlepšení infrastruktury, zdravotnictví, vzdělání a rozvoj venkova.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • République du Niger
  • Nigerská republika

Současným prezidentem Nigerské republiky je Mahamadou Issoufou. Prezident jmenuje předsedu vlády, se kterým sdílí část pravomocí. Prezident stojí v čele vlády, kterou jmenuje a která je zodpovědná pouze jemu.

Složení vlády (k 15. 4. 2015): 

  • Předseda vlády: Brigi Rafini
  • Ministr zemědělství: Maidagi Allambeye
  • Ministr živočišné výroby: Mahamane Elhadj Ousmane
  • Ministryně školství, alfabetizace a podpory lokálních jazyků: Ali Mariama Elhadj Ibrahim
  • Ministr pro státní správu a administrativní reformu: Laouali Chaibou
  • Ministr mládeže a sportu: Abdoulkarim Dan Mallam
  • Ministr národní obrany: Karidjo Mahamadou
  • Ministr financí: Jules Baillet
  • Ministryně zahr. věcí, spolupráce, africké integrace a diaspory: Kané Aichatou Boulama
  • Ministr vnitra, bezpečnosti,  decentralizace a náboženství: Massoudou Hassoumi
  • Ministr spravedlnosti, nejvyšší státní zástupce, mluvčí vlády: Marou Amadou
  • Ministr hornictví a rozvoje průmyslu: Omar Hamidou Tchiana
  • Ministryně plánování porodnosti, záležitosti žen a ochrany dětí: Maikibi Kadidiatou Dandobi
  • Ministr obchodu a podpory soukromého sektoru: Alma Oumaru
  • Ministr zdravotnictví: Mano Aghali
  • Ministr energetiky a těžby uhlovodíků: Foumakoye Gabo
  • Ministr územního plánování a rozvoje sídlišť: Amadou Boubacar Cisse
  • Ministr pro nákup materiálu: Ibrahim Nomao
  • Ministr urbanistiky, výstavby bytů: Habi Mahamadou Salissou
  • Ministr pošt, telekomunikací a numerické ekonomiky: Abdou Mani
  • Ministr pro styk s institucemi: Yahouza Sadissou
  • Ministr odborného školství: Chaibou Dan Inna
  • Ministr vysokého školství a vědeckého výzkumu: Asmane Abdou
  • Ministr vodních zdrojů: Wassalke Boukhari
  • Ministr dopravy: Saley Saidou
  • Ministryně turistiky a rozvoje řemesel: Yahaya Baare Haoua Abdou
  • Ministr pro záležitosti prezidenta: Abouba Albade
  • Ministr, šéf kabinetu prezidenta: Saidou Sidibé
  • Ministryně středního školství: Bety Aichatou Habibou Oumani
  • Ministr životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje: Ada Chaifou
  • Ministr zaměstnanosti, práce a sociálních věcí: Salissou Ada
  • Ministr kultury, umění a volného času: Ousmane Abdou
  • Ministr u kanceláře prezidenta: Bazoum Mohammed
  • Guvernér centrální banky BCEAO: Tiémoko Meyliet KONE

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 17,5-18 mil. (odhad 2014)
  • Hustota osídlení:  13,8 obyvatel/km2
  • Ekonomicky činné obyvatelstvo: 4,7 mil.
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení v roce 2014: 3,28 % (7. místo na světě).

Věkové složení:

  • 0–14 let: 49,8 %
  • 15–64 let: 46,9 %
  • nad 65 let: 3,3 %

Niger je multietnickým státem (cca 60 etnik).

Etnické skupiny:

  • Hausa
  • Djerma (Sonrai)
  • Peul
  • Fulani
  • Tuaregové
  • Kanouri
  • Dále v Nigeru žijí Libanonci, Nigerijci, Francouzi.

Hlavním náboženstvím v Nigeru je islám (vyznává ho asi 80 % populace). Zbytek tvoří křesťané a animisté .

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP

 

2010

2011

2012

2013

2014*

HDP trž. ceny (mld FCFA)

2,832

3,026

3,458

3,663

3,870

HDP (mld USD)

5,7

6,4

6,8

7,4

7,9

Růst reál. HDP (%)

8,0

2,3

10,8

3,9

5,6

Infl. spotř. cen prům. (%)

0,8

3,0

0,4

2,3

0,1

Populace (mil.)

15,9

16,5

17,2

17,8

18,5

Bilance běž účtu (mil. USD)

-1,136

-1,430

-983

-1,174

-1,372

Zahr. rezervy vyjma zlata (miliony USD)

760

673

1,015

1,167

1,272

CFAfr (USD), průměr

495,3

471,9

510,5

494,0

492,6

Zdroj: EIU, * odhad

Niger dlouhodobě zůstává jednou z nejchudších na světě, nemá přístup k moři, ekonomika je malá a velmi málo diverzifikovaná. Závisí z podstatné části na zemědělství, těžbě uranu, v poslední době i ropy a na zahraniční pomoci. Vzhledem k rychle rostoucímu počtu obyvatel, klimatickým podmínkám země a nedostatku jiných přírodních zdrojů představuje zajištění obživy resp. potravin klíčový problém země.

Rok 2014 byl nicméně pro ekonomiku Nigeru dobrý. Pokles cen ropy na světových trzích byl vyvážen růstem ceny uranu, který tvoří 44 % devizových příjmů. Dostatek dešťových srážek a dobrá úroda umožnily urychlit růst HDP na 5,6 %, inflace (v minulých letech tažená zejména růstem ceny potravin) oscilovala mezi 0 –1 %.  Nedostatek potravin se projevil pouze v nejvýchodnější části země díky přílivu uprchlíků z Nigérie. Státní rozpočet je dlouhodobě deficitní a závislý na pomoci mezinárodních donorů. Zákon o rozpočtu pro rok 2014 předpokládal příjmy i výdaje státního rozpočtu ve výši 2,85 mld. Euro. Deficit ale dosáhl 13,1 % HDP, zejména díky nerozpočtované vysoké státní půjčce rafinerii v Zinderu (finanční prostředky na tuto půjčku poskytla čínská Exim Bank).

Za předpokladu příznivého bezpečnostně/politického vývoje a dobré úrody je makroekonomický výhled na následující období pozitivní. Vláda očekává vyšší příjmy z těžby uranu, do těžby byla dána nová ložiska ropy. Vláda slíbila utužit fiskální disciplínu, je připravena snížit dotace na pohonné hmoty, zavést nové metody výběru daní a cel, podporovat příliv zahraničních investic. Zákon o rozpočtu pro rok 2015 předpokládá příjmy i výdaje ve výši 2,6 mld. Euro. Díky zvýšeným výdajům na obranu, ambiciózním výdajům na budování infrastruktury (zejména zavlažování) a rovněž tlaku na růst platů v předvolebním roce se očekává deficit státního rozpočtu ve výši 2,5 %. Domácí a zahraniční investice, rostoucí export ropy, který vyváží nižší cenu na světových trzích a vyšší těžba a cena uranu povedou v letech 2015–2016 k růstu HDP ve výši 6–6,5 %. Inflace by neměla přesáhnout 1,5 %.

Niger však i nadále zůstane jednou z nejohroženějších zemí, jeho hospodářství může být negativně ovlivněno jak vnitropolitickými krizemi (rozpad vládní koalice) nebo vnějšími šoky (zhoršená bezpečnostní situace odrazující investory, sucho, neúroda, přerušení těžby, pokles ceny ropy a uranu…). Přes pozitivní ekonomický růst se podmínky života budou vzhledem k obrovské porodnosti zlepšovat jen pomalu.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (v mld. FCFA)

 

2011

2012

2013*

2014*

2015*

příjmy

428,8

543,0

623,8

731,0

823,7

výdaje

632,5

799,2

1052,6

1502,3

1134,0

deficit

-203,7

-256,2

-428,8

-771,3

-310,3

Zdroj: IMF, * odhad

Státní rozpočet (formálně díky darům a půjčkám mezinárodních donorů vyrovnaný) je ve skutečnosti dlouhodobě deficitní a závislý na zahraniční pomoci. Plánovaná výše příjmů (ale i výdajů) státního rozpočtu není obvykle dodržována, v průběhu roku dochází k několika revizím rozpočtu. Zákon o rozpočtu pro rok 2014 předpokládal příjmy i výdaje státního rozpočtu ve výši 2,85 mld. Euro. Deficit ale nakonec dosáhl 13,1 % HDP, zejména díky nerozpočtované vysoké státní půjčce rafinerii v Zinderu.

Zákon o rozpočtu pro rok 2015 předpokládá příjmy (včetně půjček a darů) i výdaje ve výši 2,6 mld. Euro. Díky zvýšeným výdajům na obranu, ambiciózním výdajům na budování infrastruktury (zejména zavlažování) a rovněž tlaku na růst platů v předvolebním roce se očekává deficit státního rozpočtu ve výši 2,5 %.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mld. FCFA)

 

2011

2012

2013*

2014*

2015*

Běžný účet

-675,2

-525,4

-685,5

-872,2

-770,2

Kapitálový účet

68,6

139,3

232,9

169,7

189,1

Finanční účet

583,8

553,9

476,0

738,6

615,6

Zdroj: IMF, * odhad

Zahraniční zadluženost, dluhová služba (v mil. USD)

 

2010

2011

2012

2013

2014

Devizové rezervy

760

673

1,015

1,167

1,272

Zahr. dluh

1300

1300

1400

2300

2850

Zdroj: EIU

V roce 2000 byl Světovou bankou a MMF přiznán Nigeru statut tzv. Vysoce zadlužené chudé země (HIPC – Highly Indebted Poor Country). Na základě tohoto statutu byla země v roce 2005 z velké části oddlužena (dluhy ve výši 1,18 mld. USD odpustila WB, IMF, ADB i Pařížský klub).Program restrukturalizace a odpouštění větší částí dluhu snížil závazky Nigeru vůči zahraničním věřitelům a umožnil uvolnit finanční prostředky na rekonstrukci infrastruktury, zdravotní péči, základní vzdělání a další kritické sociální služby. Měl rovněž přímý vliv na státní rozpočet, snížila se dluhová služba. Podmínky odpuštění části dluhu zahrnují realizaci programů zaměřených na diverzifikaci hospodářství, privatizaci a posilování ekonomiky země a snižování chudoby(Poverty Reduction Strategy Paper), přijat v roce 2012). Zahraniční dluh země však začíná díky půjčkám (zejména čínským) na výstavbu infrastruktury opět narůstat, poměr dluhu k HDP činí už téměř 70 %. WB hodnotí riziko předlužení země jako střední.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou odpovědnou za monetární politiku je Západoafrická centrální banka (Banque Centrale des États de l'Afrique de l'Ouest – BCEAO), jejíž ústředí sídlí v senegalském Dakaru a poskytuje služby všem sedmi členům sdružení UEMOA (Union Monétaire Ouest Africaine). Ta dozírá na činnost komerčních bank v zemích společenství a emituje oběživo. Ve své monetární politice v zásadě kopíruje rozhodnutí Evropské centrální banky. CFA frank je pevně vázán na Euro, směnný kurs je 655,96 FCFA/1Euro.

Bankovní sektor sice prodělává rozvoj je ve srovnání s některými sousedními zeměmi stále ještě málo rozvinutý.

V zemi působí 11 komerčních bank a 1 finanční společnost:

  • Bank of Africa – Niger
  • Banque agricole du Niger
  • Banque Atlantique – Niger
  • Banque Commerciale du Niger (libyjský kapitál)
  • Banque internationale pour l'Afrique au Niger (BIA)
  • Banque Islamique du Niger
  • Banque sahélo-saharienne pour l'investissement et le commerce (BSIC)
  • CBAO Groupe Attijawafa bank (Niger)
  • Orabank Cote d'Ivoire (Niger)
  • Ecobank Niger
  • Société nigérienne de banque (SONIBANK)
  • Société Sahélienne de Financement (SAHFI)

Banky nabízejí běžnou paletu bankovních produktů jak pro soukromé osoby tak i podniky (vedení účtů, akreditivy, komerční úvěry, různé směnky apod.). Úvěry pro středně a dlouhodobé investice soukromých subjektů jsou ale velmi těžce dostupné. Většina výše uvedených bank rovněž vydává mezinárodní platební karty, jejich používání je omezené i v hlavním městě. Finanční operace mimo zónu UEMOA v devizách mohou být provedeny na základě doložení kompletní dokumentace a podléhají kontrole ministerstva financí.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňové povinnosti podléhají společnosti v Nigeru registrované i pobočky nerezidentních společností. Daň ze zisku společnosti se platí ze zisku vytvořeném v Nigeru. Fyzické osoby (tuzemci i cizinci rezidenti) by měli v Nigeru platit daň na základě celosvětového příjmu. Ostatní platí daň pouze z příjmu v Nigeru. Za rezidenta se považuje cizinec, jehož hlavní bydliště nebo ekonomické aktivity jsou v Nigeru.

Nigerský daňový systém tvoří následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění zaměstnanců (zdroj: Deloitte):

  • Daň z příjmu fyzických osob (nekomerční příjmy, zaměstnanecké příjmy): progresivní v rozmezí 1 % (roční příjem 0-25000 FCFA) – 35 % (nad 1 mil FCFA),
  • Daň ze zisku společnosti: 35 % (Deloitte uvádí 30 %), případně 2 % z ročního obratu
  • Daň z přidané hodnoty: 19 %, tato daň se nevztahuje na zboží určené na vývoz, některé dovážené zboží (např. farmaceutické výrobky, knihy a vzdělávací materiál, základní potraviny), dále na lékařské, bankovní služby a kulturní představení
  • Sociální pojištění (Social Insurance): 15,9 % ze mzdy odvádí podnik, 5,25 % zaměstnanec

Podniky a fyzické osoby jsou povinny odvádět další platby a daně  jako např.daň ze mzdy (payroll tax – 2 % tuzemci, 4 % cizinci),daň z nemovitosti (1 % právnické osoby, 5–10 % fyzické osoby),srážkovou daň (witholding tax: 10% dividendy a licenční poplatky, 16 % služby, 20 %  úroky) atd. Kapitálové zisky jsou zahrnovány do zisku společnosti.

Rozsáhlé daňové výhody mohou získat následující podnikatelské subjekty:

Zákon o investicích rozlišuje režim A (promoční), B (zvýhodněný), C (speciální)v závislosti na výši investic a počtu nově vytvořených míst. Noví investoři nebo firmy zavádějící nové aktivity mohou v závislosti na zařazení do privilegovaného režimu získat různé daňové výhody, mohou bezcelně dovážet po určitou dobu zařízení; pokud investují více než 2 mld FCFA nebo vytvoří více než 400 místě (režim C) je jim přiznán speciální daňový a celní režim a další úlevy. Společnosti investující do oblastí Agadez, Zinder, Diffa a Tahoua nebo investující do prioritních sektorů (energetika, těžba surovin, zemědělství, výroba potravin.) získají výše uvedené výhody na 3 roky. Podmínkou získání výhod je rovněž školení zaměstnanců, užívání nigerských materiálů a surovin ve výrobě a dodržování zákonů.

Podrobné informace viz: IZF.net, deloitte.com, droit-afrique.com, ccaian.org.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: