Nové exekuce: Požehnání pro dlužníky, postrach pro firmy

10. 11. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Návrh Senátu na zavedení takzvané místní příslušnosti exekutorů se nelíbí podnikům. Bojí se, že se budou hůře dostávat ke svým pohledávkám. Jejich obavy potvrzuje analýza ministerstva spravedlnosti i zkušenosti ze zahraničí, kde tento model některé země opouštějí.

Chystané změny v exekucích, které v současnosti projednávají čeští zákonodárci, dělají vrásky podnikatelům. Obávají se, že chystané zmírnění dopadů exekucí na dlužníky ztíží firmám cesty, jak se v budoucnu dostat ke svým pohledávkám.

Podnikům se nelíbí například projednávaný návrh na zavedení principu teritoriality, který na návrh senátorů schválila vláda. Pokud by platil, nemohli by pohledávky vymáhat exekutoři z jiných regionů. To by oslabilo pozici nejsilnějších exekučních kanceláří, které mají v současnosti celostátní působnost.

Hlavním argumentem pro zavedení principu teritoriality je posílení nezávislosti soudního exekutora a snížení nákladů exekuce pro dlužníka. „Je ovšem třeba otevřeně přiznat, že místní příslušnost je také zároveň snahou o řešení nezaplacených nákladů exekuce. Nové exekuce jsou v naprosté většině uvalovány stále na ty samé dlužníky, což drasticky snižuje možnost dlužnou částku vymoci,“ upozorňuje mluvčí Exekutorské komory David Sahula.

Soudní exekutor je odměňován jen z vymožené částky a náklady na bezvýslednou exekuci nese ze svého. Navíc nemůže exekuční případ odmítnout, i když dopředu ví, že jeho práce bude marná.

V zahraničí teritorialitu opouštějí

Firmy se proto bojí, že v takovém nekonkurenčním prostředí nebudou mít exekutoři motivaci k tomu, aby věřitele přesvědčili o kvalitách svých úřadů a účinně vymáhali pohledávky. Z podobných důvodů státy jako Francie, Německo nebo Portugalsko od principu teritoriality exekutorů upouštějí.

„Také by mohly vzniknout kraje, v nichž bude vymáhání pohledávek na dobré úrovni, zatímco v jiných budou pohledávky téměř nevymahatelné. Dlužníci by se mohli účelově přemisťovat do kraje s nejnižším procentem vymožených pohledávek a věřitelé by tak nemohli vymoct svá práva,“ upozorňuje viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

K odstranění konkurence v této oblasti se negativně staví i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Podle podnikatelů také hrozí, že pokud bude mít dlužník majetek v jiném kraji, než ve kterém bydlí, náklady na vymáhání pohledávky porostou kvůli cestovním výlohám exekutora.

V současnosti soudní exekutor nezahajuje exekuci na základě vlastní vůle, ale jedná na základě exekučního titulu, který nejčastěji vydává soud, ale může se jednat například i o města a obce. Věřitel si pak může vybrat k vymáhání své pohledávky jakéhokoliv exekutora. V současné době může exekutor působit na celém území ČR - tedy provádět exekuci u dlužníků bez ohledu na jejich místo pobytu. 

Hospodářská komora připomíná, že po zavedení konkurenčního prostředí mezi exekutory stoupl v tuzemsku počet úspěšných exekucí o 37 procent a v současné době se věřitelům vrátí průměrně 40 procent pohledávek oproti předchozím 3 procentům před zhruba 15 lety.

Novela by podle podnikatelů také zvýšila administrativní nároky na soudy. Především proto, že nově by případy exekutorům přidělovaly soudy podle přesně daných pravidel místo toho, aby si svého exekutora mohli svobodně vybrat věřitelé, jak je tomu doposud.

Soudy by tak musely vést číselné pořadí exekutorů a pravděpodobně také vydávat o jedno rozhodnutí více než v současnosti. Nefungující vymáhání pohledávek by pak firmám zdražilo bankovní úvěry, protože čím je nižší vymahatelnost pohledávek, tím je nižší návratnost investic, respektive půjček.

Exekutoři: Zachovejme možnost výběru pro firmy

Návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů, který během prázdnin schválila vláda, se nelíbí ani exekutorům. Ti předkládají alternativní řešení problému.

„Exekutorská komora ČR ideu místní příslušnosti podporuje. Nicméně dospěla k názoru, že rizika vyplývající ze současného nerovnoměrného rozložení počtu zahájených exekucí a velké různorodosti mezi exekutorskými úřady by bylo možné eliminovat zavedením takzvané nepravé místní příslušnosti,“ vyjádřila se prezidentka EK ČR Pavla Fučíková.

V tomto modelu by soudní exekutoři vymáhali pohledávky státu a veřejnoprávních subjektů podle zásad teritoriality, včetně zajištění proporcionálního počtu zahájených exekucí. A při vymáhání pohledávek vzniklých v komerčním prostředí by byl princip soutěže zachován.

Tento model se podobá například fungování notářů. Notářům, coby soudním komisařům v dědickém řízení, jsou případy přidělovány podle pevně daného územního principu, zatímco při vyhotovování listin je účastníkům úkonů ponechána svoboda výběru osoby notáře, který na jejich žádost listinu sepíše.

Nejednalo by se tedy hned o skokové řešení, které by mohlo ohrozit stabilitu dosavadního systému, ale o pozvolné zavedení nového principu. Domníváme se, že na místo legislativní revoluce je lepší postupná evoluce,“ upřesňuje Pavla Fučíková.

Negativních důsledků spojených se zavedením plné teritoriality, navrhované v senátní novele, se obává také Ministerstvo spravedlnosti. To zadalo odborníkům z Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) zpracování analýzy dopadů takzvané teritoriality exekutorů zejména na vymahatelnost pohledávek a na délku vymáhání.

„Analýza bohužel potvrdila naše obavy, že jednoduché zavedení principu teritoriality by fakticky snížilo vymahatelnost práva. Z materiálu totiž vyplývá, že by vymahatelnost pohledávek mohla po takto razantním systémovém zásahu poklesnout v řádech desítek procent,“ komentuje výstupy z analýzy ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Ministerstvu nyní nezbývá, než se obracet na poslance a řesvědčit je, aby senátní návrh nepodpořili.

Model nepravé teritoriality, který navrhuje Exekutorská komora, by mohl tato rizika minimalizovat. Na tomto modelu by bylo totiž nejprve možné si ověřit, který systém funguje lépe, přináší lepší výsledky a za jakých nákladů. Tedy zda je vyhovující současný systém celostátní působnosti soudních exekutorů nebo navrhovaný systém místní příslušnosti, kdy každý soudní exekutor může působit vždy jen v určité vymezené oblasti.

Nepřehledné exekuční právo

Teritorialita nebo celostátní působnost ale není podle exekutorů hlavním problémem exekučního práva. Tím je fakt, že se exekuční právo po množství novel stalo nepřehledným.

Neustálé změny zákona značně komplikují činnost soudních exekutorů. Ti musí prakticky denně řešit problémy spojené s výkladem těchto novel a použití přechodných ustanovení. Tento stav vnáší nejistotu nejen do exekučního řízení, ale i do celé ekonomiky, protože si věřitelé nemohou být jisti, za jakých podmínek budou vymáhat své pohledávky,“ vysvětluje prezidentka EK ČR. Komora proto prosazuje novou a hlavně celkovou úpravu exekuční legislativy, která by tuto oblast zpřehlednila.

Exekutoři rovněž navrhují, aby stát provedl analýzu zadluženosti obyvatel. Jen za poslední dva roky má více než 300 000 obyvatel České republiky za sebou více než 3 exekuce a téměř 100 000 obyvatel více než 10 exekucí. Hlubší odborná diskuze na toto téma však podle komory chybí.

Novela zlepšila postavení manželů

O tom, že se legislativa v oblasti exekucí mění v tuzemsku často, svědčí i změna zavedená od letošního 1. července. Ta posiluje ochranu práv manžela dlužníka ve dvou směrech.

Přelomovou novinkou je zejména povinnost soudu a soudního exekutora přihlédnout již při nařizování výkonu rozhodnutí, respektive při vydávání exekučního příkazu ke smlouvám a rozhodnutím zapsaným na Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

Přestože tedy měli manželé smluvně upraveno, že určitá část majetku je výlučným vlastnictvím jednoho z nich, soudy a exekutoři neměli povinnost do těchto listin nahlížet a zabavili i majetek, který nebyl ve společném vlastnictví manželů.

Dochází tak k výraznému usnadnění postavení manžela, jemuž podle dřívější úpravy nezbývalo, než se svých práv k majetku, který důsledkem úpravy režimu společného jmění tvořil jehovýlučné jmění, domoci vylučovací žalobou.

Druhou změnou je, že novelizované znění dotčených předpisů nadále nepřipouští provádění srážek ze mzdy manžela dlužníka. Jedinou možností, jak se mohou věřitelé hojit na manželovi dlužníka, zůstává postižení jeho účtu u peněžního ústavu. „Tento účet je však nově možné postihnout jen do výše poloviny zůstatku ke dni doručení rozhodnutí, kterým se účet postihuje, příslušnému peněžnímu ústavu,“ vysvětluje Martin Kofroň z poradenské společnosti KPMG.


Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek