Novela zákona kriminalizuje daňové poradenství, varuje prezident komory

Velké daňové podvody mají na svědomí organizované skupiny a mafie, říká prezident Komory daňových poradců České republiky Martin Tuček. Nejsou to tedy běžné firmy využívající služeb daňových poradců. Postih daňové optimalizace a její přípravy, který obsahuje chystaná novela trestního zákoníku, by proto podle něj ty nejtěžší případy nepostihl.



Desátého června jsme si připomněli Den daňové svobody. Jak je na tom Česko v oblasti daňové zátěže v porovnání s minulými lety, případně s dalšími vyspělými zeměmi?

Výpočet Liberálního institutu založený na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce jako všeobecně zažitý a je sympatický především tím, že nám dává naději, že bod zvratu přichází již v první polovině června. V metodice založené na výpočtu poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu je z hlediska data mnohem pesimističtější, neboť se výpočtem dne daňové svobody dostáváme k 27. červnu 2014. Budeme-li se držet dnešního Dne daňové svobody, můžeme říct, že od roku 2010 se postupně snižuje z 18. června až k dnešnímu 10. červnu 2014, což je jistě zajímavé. O den dříve byl den daňové svobody dle této metodiky pouze 9. června. 2012.

Odráží Den daňové svobody reálnou míru daňové zátěže v České republice?

Martin Tuček, KDPV tomto ohledu si myslím, že přesnější je spíše druhý termín, 27. června 2014. Nehledě na přesnou metodu výpočtu je den daňové svobody především každoročním relativně srozumitelným signálem a připomenutím pro nás obyvatele, že existuje systém přerozdělování a že správa věcí veřejných, správa měst a obcí, důchody našich seniorů a silnice, po kterých jezdíme, nejsou rozhodně zadarmo. Obvykle také zhodnotíme, zda se vláda o nás stará dobře a zda jsme to tak skutečně chtěli.
Obdobně Ilustrativní by mohl být také výpočet hodiny v rámci každého pracovního dne, kdy přestáváme produkovat pro stát a začínáme produkovat pro sebe. Obávám se však, že by to bylo příliš depresivní. Den daňové svobody nám přináší jednorázové zděšení, avšak z druhé strany vysílá na počátku léta pozitivní signál, že to máme za sebou a do konce roku si můžeme veškerý svůj produkt spotřebovat (což obvykle zvládneme již v průběhu léta, nejdéle do září).

Daňoví poradci jsou někdy vnímáni jako prostředníci k tomu, jak pokud možno neplatit daně. Jaký máte vztah k placení daní?

Daně asi nikdo neplatí rád, na druhé straně bez nich by bezpochyby stát jako takový nemohl fungovat. V této souvislosti bych však chtěl důrazně odmítnout tezi, že daňoví poradci jsou zde od toho, aby se neplatily daně. Jak jsem již uvedl, daně by se platit měly, ale pouze v té výši, o kterou si stát jednoznačně a nesporně řekne. Snaha platit daň v souladu s platnými právními předpisy v minimální výši není nic nelegálního či nezákonného, jak již také opakovaně konstatoval Nejvyšší správní soud a Ústavní soud ČR. Neboli jinak řečeno, co je císaře by mělo být císařovo, ale ten si o to musí říct jednoznačně a nesporně.

Chystaná novela trestního zákoníku chce ve svém důsledku plošně postihnout všechny ekonomické subjekty, byť jen za dotaz směřovaný na daňového poradce pro daňovou optimalizaci. Premiér Sobotka i ministr Chovanec neustále zmiňují, že trestná by měla být už jen příprava krácení daně. Jaký je k tomu postoj Komory daňových poradců?

Zaznamenáváme snahy vrátit do hry novelu § 240 trestního zákona a rozšířit jej o odst. 4 a 5, který by poskytl úřadům nástroj, jak trestně postihovat daňové subjekty již za přípravu krácení daně. Chtěli bychom však před plošným zavedením takového opatření důrazně varovat. Jako profesní organizace musíme upozornit, že plošné zavedení takového opatření by se mohlo dotknout řady daňových subjektů, pro něž původně toto opatření nebylo navrhováno.

Jak?

V praxi by mohlo docházet k řadě situací, které by mohly přímo či nepřímo poškodit podnikatelské prostředí. Kvůli komplikovanému výkladu daňových zákonů, ale i tohoto opatření, by se podnikatelé mohli bát konzultovat varianty optimalizace svého daňového základu s daňovým poradcem. V krajním případě by mohlo docházet ke zneužívání tohoto zákonného opatření konkurenčními subjekty, zejména prostřednictvím podávání účelových trestních oznámení, ale také by mohlo docházet ke zneužití samotnou daňovou správou. My jako komora vyzýváme, aby v takovém rozsahu o zavedení trestnosti přípravy trestního činu zkrácení daně vůbec nebylo uvažováno.

Jaký postup navrhujete?

Toto opatření je třeba zúžit, například tak, že se bude týkat pouze daňových subjektů v oblasti spotřební daně za přesně vymezených podmínek.

Které typy daňové optimalizace považujete za skutečně rizikové a které jsou naopak standardním způsobem snižování daní?

Pokud se podnikatel či občan snaží v rámci zákonných mantinelů platit co nejnižší daňovou povinnost, nejde o jednání nezákonné či zavrženíhodné. Jedná se o legální aktivitu, v rámci které jsou využívány veškeré zákonodárcem zamýšlené, a mnohdy i nezamýšlené cesty ke snížení daní. Mimo jiné právě v tom tkví smysl daňového poradenství, neboť naši členové, tedy daňoví poradci, jsou ze zákona povinni využít všechny zákonné prostředky a uplatňovat vše, co podle přesvědčení a pokynů klienta pokládají za prospěšné.
Oproti tomu je nutné postavit daňové podvody jako jednání protiprávní. V mnohých případech jde o úmyslný trestný čin, jehož cílem je oklamání státu ohledně výše daňové povinnosti. Takové nelegální jednání lze spáchat různými technikami, ať už se jedná o fiktivní odpočty DPH, pro tyto případy se někdy používá označení kolotočové podvody, nebo nadhodnocování výdajů či manipulaci s tržbami.

Dopouštějí se těchto podvodů běžné firmy?

V těchto případech u velkých podvodů většinou figurují sofistikované organizované skupiny, které se snaží nelegálně vylákat peníze ze státního rozpočtu. Předmětem těchto ataků jsou velmi často spotřební daně či DPH. Chtěl bych zdůraznit, že dle mého názoru nemají tyto daňové úniky většinou cokoliv společného s daněmi jako takovými, daňovým poradenstvím, „daňařinou“ jako řemeslem. Jde povětšinou o činnost organizovaného zločinu a mafií, které kromě toho, že vydělávají na drogách, prostitucích či podobných činnostech k tomu přibraly i činnost získání peněz vyplněním šeku za státem, rozumějme přiznání k DPH s nadměrným odpočtem. Myslím si, že v praxi se většinou tyto skutečnosti neodlišují a vše se slévá do jedné řeky. To však není správně.

Jakou roli hraje Komora daňových poradců při tvorbě nové daňové legislativy v ČR?

V současné době patří KDP ČR k nepovinným připomínkovým místům. Od samého počátku své existence se velmi aktivně zapojujeme do legislativního procesu nejen v oblasti daňové a účetní, ale také v dalších souvisejících oblastech. Je to např. oblast občanského a obchodního práva či oblast práv trestních v oblasti hospodářských trestných činů. Chtěl bych zdůraznit, že ctíme apolitičnost naší komory, a proto jsme se v minulosti nevyjadřovali a ani se nebudeme vyjadřovat k politickým parametrům daňových zákonů, jako je např. výše sazeb či výše paušálních výdajů. Naše připomínky jsou zaměřeny odborně, tj. především se snažíme, aby právní normy byly jednoznačné, srozumitelné, jednoduše aplikovatelné a neumožňovaly více výkladových variant.
Aby nedocházelo k nastražení „daňových pastí“, do nichž pak většinou padají poctiví daňoví poplatníci. Komora daňových poradců prosazuje již v rámci připomínkového řízení novel daňových zákonů především srozumitelnost a aplikovatelnost legislativy. Jsme schopni v mnoha případech identifikovat taková ustanovení, která povedou k enormní administrativní zátěži.

S jakými návrhy k novele zákona komora přišla?

V této souvislosti bych například uvedl připomínky, které komora uplatňovala již od ledna minulého roku k novelám daňových předpisů, jejichž cílem mělo být především přizpůsobení se nové úpravě soukromého práva účinné od 1. ledna 2014. Od počátku jsme např. upozorňovali na nevhodnost spojování těchto zásadních a systémových změn s dalšími oblastmi, jako je například implementace daně dědické a darovací pod daň z příjmů. Upozorňovali jsme, že tento přesun není dostatečně prodiskutován a promyšlen a přinese v praxi mnohé problémy. Na tyto skutečnosti jsme důrazně upozorňovali v průběhu celého legislativního procesu, nicméně bohužel nebyly tyto naše připomínky akceptovány.
Již dnes se ukazuje, že naše obavy byly oprávněné a tento přesun působí v praxi mnohé výkladové obtíže a vede k absurdním závěrům. Ke cti současného vedení Ministerstva financí ČR je nutné uvést, že si je tohoto problému vědomo a v rámci připravované novely se snaží některé z těchto palčivých otázek řešit.

Ne všichni chápou rozdíl mezi daňovým poradcem na straně jedné a účetním či auditorem na straně druhé. V čem je nejpodstatnější?  

Činnost daňového poradce, auditora a účetního vychází z rozdílných rolí těchto profesí, které se sice vzájemně doplňují, ale často se neprolínají tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát. Audit je jednoznačně službou ve veřejném zájmu a jeho výstupy formou auditorské zprávy směřují především vně samotných auditovaných společností. Jedná se spíše o ujištění navenek, například směrem k akcionářům nebo věřitelům. Daňový poradce funguje na principu daňového advokáta, tzn. že stojí na straně klienta a svým jednáním chrání jeho práva a oprávněné zájmy. Ze zákona vyplývá, že daňový poradce je povinen jednat čestně a svědomitě, důsledně využívat všechny zákonné prostředky a uplatňovat vše, co v rámci zákonů, podle svého přesvědčení a příkazu klienta, pokládá za prospěšné. Daňový poradce má proto mimo jiné rozsáhlou profesní mlčenlivost, což umožňuje založit vztah s klientem na vzájemné důvěře.
Díky tomu se mohou klienti svobodně a bez obav poradit o tom, jak v konkrétním případě postupovat. Kromě náročné profesní zkoušky, kterou musí daňový poradce absolvovat při vstupu do profese, je také například pojištěný na škodu, způsobenou v oblasti daňového poradenství. Tyto a další výhody jsou v oblasti pomoci klientům v daňové oblasti opravdu jedinečné a žádná jiná profese včetně účetního je nemůže nabídnout.

Proč?

Rolí účetních expertů je nastavit v podniku racionální a efektivní systém zpracování účetních informací a sestavit účetní závěrku. Obě profese se však částečně prolínají. Stejně jako daňoví poradci, kteří obvykle v širokém rozsahu rozumí účetnictví a čerpají z něho informace pro stanovení základu daně, musí mít účetní dobré znalosti daní, neboť kontinuálně plní daňové povinnosti účetní jednotky zejména v oblasti daně z přidané hodnoty.

• Témata: Daně a účetnictví
• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění | Služby

Doporučujeme