O poloviční úvazky nemají české firmy zájem, Česko je daleko za evropskými státy

2. 6. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

V Nizozemí pracuje na částečný úvazek desetkrát více žen než v tuzemsku. Firmy požadují větší podporu ze strany státu, například formou daňových úlev. Malá ochota povolovat částečné úvazky je podle odborníků typická pro neschopné manažery.

Jen 5,8 procenta žen v Česku pracuje na částečný úvazek. Vyplývá to ze studie německého statistického úřadu. Země tak výrazně zaostává za vyspělými zeměmi. Průměr v Evropské unii je skoro 32 procent, v Nizozemsku pracuje na zkrácený úvazek dokonce přes 60 procent žen. Mužů, kteří mají flexibilní úvazek, je v Česku jen 1,3 procenta, v Evropské unii je to osm procent. Přitom Češi by zájem o poloviční úvazky měli.

Podle odborníků možnost práce na zkrácený úvazek pozitivně ovlivňuje celkovou míru zaměstnanosti a situaci na trhu práce. „V České republice bohužel není možnost práce na poloviční úvazek tak běžná jako v ostatních zemích. Například v Rakousku, Německu nebo ve Velké Británii až čtvrtina všech zaměstnanců pracuje na zkrácený úvazek. Na Slovensku funguje takzvané dělené pracovní místo. To umožňuje rozdělení práce mezi více zaměstnanců, což v Česku možné není,“ říká Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka společnosti AC Jobs.

Dělené místo přináší zastupitelnost

Dělené pracovní místo je navíc výhodné i pro firmy. „Zaměstnanci jsou vzájemně zastupitelní, sami si korigují pracovní dobu a její náplň podle svých potřeb a firma získá několik odborníků namísto jednoho. Navíc klesá riziko, že zkušení pracovníci odejdou předčasně do důchodu nebo se po mateřské dovolené nevrátí,“ dodává Olga Hyklová.

Částečné úvazky podle ní dobře fungují také ve Francii. „Nezaměstnaní Francouzi mohou přijmout práci na částečný úvazek, aniž by ztratili nárok na podporu v nezaměstnanosti, to v Česku také nejde. Přitom zájem Čechů o tento typ úvazku roste. Díky polovičním úvazkům totiž mohou snadněji najít uplatnění ženy vracející se z mateřské dovolené, senioři, studenti nebo čerství absolventi škol,“ popsala Olga Hyklová.

Nabídka pracovních pozic, které umožňují práci na poloviční úvazek, nedosahuje v Česku ani deseti procent. V průběhu několika let nabídka pozic na zkrácený úvazek dramaticky nestoupá, poptávka přitom ano.

„O práci na zkrácený úvazek mají zájem zejména ženy s malými dětmi. Česko se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách z pohledu délky mateřské dovolené. Doba čtyř let, po kterou ji lze čerpat, patří k nejdelším v Evropě. Dlouhá rodičovská dovolená přitom pozice žen na trhu práce znatelně oslabuje. Už po roce na rodičovské dovolené totiž velmi obtížně dohánějí rychlý vývoj. Studie Evropské komise uvádí, že negativní dopad rodičovství na zaměstnanost českých žen činí 25 procent. Míra zaměstnanosti žen s malými dětmi do šesti let nedosahuje v Česku ani 40 procent. V Evropské unii je průměr takřka 60 procent,“ uvádí Olga Hyklová.

Pohodlní manažeři chtějí zaměstnance ve firmě

To, že české firemní prostředí zaostává za státy západní Evropy, potvrzuje také Jiří Halbrštát, manažer náboru společnosti ManpowerGroup. „Není to jen otázka polovičních úvazků, ale obecně přístup k částečným úvazkům a flexibilním formám práce včetně homeoffice. Je to otázka kultury, nastavení firem a přemýšlení manažerů. Přístup českých manažerů je velmi konzervativní a drží se zažitých schémat, to znamená v kanceláři se sedí od tolika do tolika a individuální řešení pro lidi, kteří potřebují pracovat jiným způsobem, se mi nechce řešit,“ konstatuje Jiří Halbrštát.

Čeští manažeři si tak šetří práci na úkor zaměstnanců. „Ano, je to pracnější v organizaci práce. Nezorganizovaný manažer, který si každou chvíli vzpomene, že nějakou práci zapomněl zadat svému týmu, potřebuje, aby neustále kolem něj seděli podřízení v plném počtu připraveni zachraňovat šéfovy ‚deadliny‘. Rezervovaný přístup k homeoffice je také otázkou důvěry k podřízenému a hlavně schopností zadávat správně úkoly, termíny a cíle a zároveň je umět vyhodnocovat. Mnoho šéfů nesnese pocit, že nemá podřízeného na očích a neví, jestli skutečně pracuje,“ podotýká Jiří Halbrštát.

To, že firmy nejsou v této věci příliš ochotné naslouchat zaměstnancům, připouštějí i zástupci podnikatelů. „Částečně jsou důvodem zažité stereotypy a neochota zaměstnavatelů vymýšlet nová řešení, která naruší zaběhnuté firemní tradice.  Mezi hlavní obavy zaměstnavatelů při zavedení flexibilních forem práce patří snížení efektivity a produktivity práce, obtížná komunikace s pracovníky pracujícími z domova, zajištění bezpečnosti na pracovišti či kontroly odvedené práce. Zásadní je tedy v této oblasti především osvěta směrem k zaměstnavatelům – rodič, kterému je umožněno sladit práci a rodinu, je spokojený, tudíž motivovaný a pracuje efektivně,“ konstatuje tajemnice Sekce zaměstnanosti a práce Hospodářské komory ČR Markéta Schormová.

Výhody částečných úvazků však provázejí i nedostatky. „Pravdou však je, že v praxi jsou zkrácené úvazky zpravidla hůře placené, neboť pracovní doba bývá delší než sjednaná, avšak mzda odpovídá sjednané, nikoli odpracované době. Z tohoto důvodu zaměstnanci spíše oceňují jiné flexibilní formy práce než je částečný úvazek – typicky práce z domova, pružná pracovní doba,“ doplňuje Markéta Schormová.

Vstřícnosti firem pomůže růst ekonomiky

Odmítavý přístup k částečným úvazkům nebo práci z domova se velmi negativně odráží na místním trhu práce. V Česku se jen polovina z žen po mateřské dovolené vrací ke svému původnímu zaměstnavateli.

„Pro mne osobně bylo opravdu těžké rozhodovat se mezi slibně rozjetou kariérou a možností založit rodinu. Být rodičem je krásná věc, ale vracet se po třech letech do práce, když legislativa, aktuální trendy a především technologie se vyvíjejí velmi rychle, je jako začínat úplně od začátku. Proto jsem velmi vděčná, že mi firma, ve které jsem pracovala před nástupem na mateřskou, nabídla možnost pracovat už při rodičovské dovolené na zkrácený úvazek,“ popsala výhody polovičního úvazku Martina Látalová, obchodní ředitelka společnosti AC Jobs.

Podle svých slov neztratila důležitý kontakt s oborem. „Díky kratší pracovní době jsem skloubila práci s osobním životem, nejsem ve stresu ani pod tlakem, že jedno nebo druhé nestíhám či zanedbávám,“ doplnila Martina Látalová.

Změnit současnou situaci, kdy je částečných úvazků nedostatek, by mohl nynější růst ekonomiky. Díky němu se přístup podniků začne rychleji měnit. „Od loňského roku prudce stoupá nedostatek lidí s potřebným profilem na trhu práce. Firmy musí mnohem více hledat cesty, jak zapojit do práce rezervy, které na trhu práce stále jsou, jako například maminky na rodičovské dovolené nebo maminky s malými dětmi, lidi se zdravotním postižením, lidé v předdůchodovém věku a podobně. Tedy lidi, kteří potřebují individuální přístup nebo zkrácené úvazky, ale málokterá firma jim je nabízí,“ podotýká Jiří Halbrštát.

Po polovičních úvazcích přitom volají nejen matky s dětmi, pomoci k lepšímu uplatnění mohou i budoucím absolventům. „Většina českých vysokoškoláků pracuje už během studia. Pětina z nich ale chodí pouze na brigády, navíc mimo svůj obor. Přitom zaměstnání studenta na zkrácený úvazek může být výhodné i pro samotné firmy – proškolí a zaučí si budoucího zaměstnance, a nebudou tak v budoucnu muset hledat specialistu v daném oboru,“ vysvětluje Olga Hyklová.

Další skupinou, která by uvítala více pracovních pozic s možností zkráceného úvazku, jsou senioři. „Podle údajů České správy sociálního zabezpečení činil v loňském roce průměrný důchod 11 334 korun. Právě zkrácené úvazky pro mnoho důchodců představují možnost, jak si přivydělat k důchodu. Dnes v Česku pracuje kolem čtvrt milionu důchodců a vlivem demografického vývoje se budou počty pracujících důchodců dál zvyšovat,“ upozorňuje Olga Hyklová.

Zákoník práce přikazuje firmám vyhovět

Podle ministerstva práce a sociálních věcí jsou statistické rozdíly mezi Českem a průměrem EU z části jen formální. „Obecně si myslíme, že je to dáno i tím, že v České republice se menší rozsah práce řeší spíše dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, až do poloviny stanovené týdenní pracovní doby,“ říká mluvčí ministerstva Petr Sulek.

Na straně zákoníku práce ministerstvo nevidí žádné překážky, které by částečné úvazky omezovaly. „Zákoník práce žádné překážky neklade, naopak u zaměstnanců pečujících o malé děti dokonce stanoví povinnost zaměstnavatele takové žádosti zaměstnance vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody,“ dodává Petr Sulek.

Zaměstnavatelé by ovšem kromě větší osvěty mezi firmami přivítali také motivaci podniků k zaměstnávání rodičů formou částečného pracovního úvazku například slevou na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placených zaměstnavatelem nebo daňovými úlevami.

S tím souhlasí také experti. „Jedním z důvodů, proč firmy pracovní pozice s polovičním úvazkem nabízejí jen okrajově, je nízká podpora státu. U polovičního úvazku mohou firmy v České republice už od roku 2013 získat až 12 tisíc korun jako měsíční příspěvek na mzdu za jednoho pracovníka, což je ale v podstatě jediný benefit, který mohou získat,“ podotýká Olga Hyklová.

Novela posílí kratší úvazky

Takové úpravy však musí podle ministerstva práce a sociálních věcí posoudit spíše ministerstvo financí. „V rámci předkládané novelizace zákoníku práce se snažíme podporovat žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu a požadujeme nově po zaměstnavateli, aby písemně sdělil, jaké provozní důvody v tom brání. Dále předkládáme takovou úpravu dovolené, která neznevýhodňuje zaměstnance, kteří mají kratší pracovní úvazek,“ popisuje Petr Sulek, co by mělo napomoci většímu rozvoji částečných úvazků.

Kratší pracovní doba přitom podle odborníků přináší výhody nejen zaměstnancům, ale i firmám, které ji nabízejí. „Zkušenosti firem, které částečné úvazky nabízejí, ukazují, že jejich zavedení posiluje loajalitu zaměstnanců, zvyšuje jejich produktivitu a navíc pomáhá udržet kvalifikované pracovníky,“ uzavírá Olga Hyklová.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek