Obchodní korporace – zrušení

1. 1. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Dokument seznamuje čtenáře s platnou právní úpravou týkající se zrušení obchodních společností a družstev (dle úpravy NOZ obojí již pouze „korporace“). Popsány jsou případy dobrovolného a nuceného rozhodnutí o ukončení činnosti obchodní korporace, případy zrušení obchodní korporace bez likvidace (v případě přeměn obchodních korporací) a zrušení obchodní korporace s likvidací. Vše se vztahuje na jednotlivé typy obchodních korporací: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a rovněž pro družstvo.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Podrobný obsah

Související zákony

Související právní průvodci

Zrušení obchodních korporací

Nejprve je třeba rozlišit dva základní pojmy – zrušení a zánik. Obchodní korporace zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku, každému takovému zániku ale předchází proces zrušení, skládající se z několika dílčích fází v závislosti na tom, zda se obchodní korporace zrušuje s likvidací, nebo bez likvidace. Pod pojmem zrušení obchodní korporace bez likvidace rozumíme její plynulý přechod na jejího právního nástupce, naproti tomu likvidací rozumíme takové aktivity obchodní korporace, které následují po rozhodnutí o ukončení její podnikatelské činnosti.

Obecné důvody pro rozhodnutí o zrušení obchodní korporace, ať už dobrovolné či nucené, jsou upraveny nově v § 171 – 173 NOZ a § 93 ZOK, přičemž zde uvádíme ty nejznámější:

Dobrovolné rozhodnutí o ukončení činnosti obchodní korporace

  • uplynutí doby, na kterou byla obchodní korporace založena,
  • dosažení účelu, pro který byla obchodní korporace založena,
  • rozhodnutí příslušného orgánu obchodní korporace o jejím zrušení,
  • rozhodnutí příslušného orgánu obchodní korporace o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení společnosti nebo její přeměně na jinou formu obchodní společnosti či družstva.

Příslušný orgán může své rozhodnutí o zrušení obchodní korporace zrušit do doby, než bylo započato rozdělování likvidačního zůstatku. V takovém případě je také potřeba sestavit mezitímní účetní závěrku- tím dojde k naplnění účelu likvidace dle § 170 NOZ.

Nucené rozhodnutí o ukončení činnosti obchodní korporace – rozhoduje soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, jestliže:

  • vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,
  • již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem (například veřejná vysoká škola),
  • nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se,
  • tak stanoví zákon.

Dále soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí likvidaci, jestliže:

  • pozbyla všechna podnikatelská oprávnění- to však neplatí, byla-li založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání,
  • není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel,
  • nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky,
  • provozuje činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou vykonávat jen fyzické osoby, bez pomoci těchto osob.

Soud může také obchodní korporaci prohlásit za neplatnou, a to i bez návrhu, jestliže:

  • chybí zakladatelské právní jednání,
  • zakladatelské právní jednání postrádá náležitost nezbytnou pro právní existenci obchodní korporace,
  • právní jednání zakladatelů odporuje zákazu založení právnické osoby, jejímž účelem je porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem (například podpora násilí, rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti atp.),
  • obchodní korporaci založilo méně osob, než je k tomu podle zákona třeba,
  • společenská smlouva nebyla pořízena v předepsané formě,
  • nebyla dodržena ustanovení o výši nejnižšího splacení základního kapitálu,
  • zjistí nezpůsobilost k právnímu jednáním všech zakládajících společníků.

Před rozhodnutím o prohlášení obchodní korporace za neplatnou stanoví soud lhůtu, ve které má obchodní korporace možnost zjednat nápravu, je-li to možné.

Všechna právní jednání, která obchodní korporace učinila do okamžiku zrušení, či prohlášení o neplatnosti, jsou platná. Ochrana třetích osob je tak zaručena.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Zrušení obchodní korporace bez likvidace

Ke zrušení obchodní korporace bez likvidace rozumíme především její plynulý přechod na právního nástupce – tak je tomu v případě přeměn právnických osob, tj. fúzí, rozdělením, změnou právní formy obchodní korporace a dále převodem jmění na společníka a přeshraničním přemístění sídla, včetně přeshraničních přeměn, a v dalších případech, kdy tak stanoví zákon, např. v rámci insolvenčního řízení.  

Problematika přeměn obchodních korporací je nově obecným způsobem upravena v ustanoveních §§ 174 – 184 NOZ. Problematika přeměn obchodních korporací je blíže upravena v zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“), který je tak právním předpisem speciálním a je předmětem samostatného článku Přeměny obchodních společností.

Při přeměně musí být stanoven tzv. rozhodný den, od něhož se jednání zanikající právnické osoby považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nástupnické osoby. Rozhodný den se stanoví tak, aby nepředcházel dni podání návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku o více než 12 měsíců. Účinnost přeměny obchodní korporace tak nastává až dnem zápisu do obchodního rejstříku.

Fúze (§ 178 NOZ, §§ 60 – 242 zákona o přeměnách)

Fúze se může uskutečnit sloučením nebo splynutím nejméně dvou zúčastněných právnických osob. Při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká; práva a povinnosti zanikajících osob přechází na jedinou ze zúčastněných osob jako na nástupnickou právnickou osobu. Při splynutí naopak zanikají všechny zúčastněné osoby a na jejich místě vzniká nová právnická osoba jako osoba nástupnická, na ni také přecházejí práva a povinnosti všech zanikajících osob. V některých případech se také vyžaduje souhlas k fúzi příslušného státního orgánu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – viz článek „Hospodářská soutěž“ – nebo ČNB).

Rozdělení (§ 179 NOZ, §§ 243 – 336l zákona o přeměnách)

Rozdělení obchodní korporace se může uskutečnit formou rozštěpení se vznikem nových společností, rozdělení sloučením, rozdělení odštěpením se vznikem nových společností, rozdělení odštěpením sloučením nebo kombinací více způsobů rozdělení.

Změna právní formy (§ 183 NOZ, §§ 360 – 384 zákona o přeměnách)

Při změně právní formy se neruší ani nezaniká obchodní korporace, jejíž právní forma se mění, pouze se mění právní poměry a právní postavení jejích členů. Změnu právní formy lze provést pouze stanoví-li tak zákon.

Převod jmění na společníka (§§ 337 – 359l zákona o přeměnách)

Převod jmění na společníka lze uskutečnit jen za podmínek stanovených u jednotlivých forem obchodních korporací, a to rozhodnutím společníků, příp. příslušného orgánu obchodní korporace, že jmění společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů převezme jeden přejímající společník. Zrušení družstva s převodem jmění na člena družstva se však zakazuje.

Přeshraniční přemístění sídla (§§ 384a – 384p zákona o přeměnách)

Přeshraniční přemístění sídla obchodní korporace může být realizováno dvěma způsoby. Jednak přemístěním zahraniční právnické osoby do České republiky a jednak přemístěním obchodní korporace, která sídlí na území České republiky a byla založena na základě českého právního řádu, do jiného členského státu EU, to vše při splnění stanovených zákonných podmínek.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Zrušení obchodní korporace s likvidací (§ 187 – 209 NOZ)

Jak již bylo řečeno výše, platí, že obchodní korporace se zrušují s likvidací, s existencí  určitých výjimek. Pokud by přesto nebylo jasné, zda je obchodní korporace rušena s likvidací, nebo bez likvidace, platí, že je rušena s likvidací. Dále obecně platí, že rozhodnutí o vstupu do likvidace lze vzít zpět do doby, než došlo k naplnění jejího účelu, kterým je vypořádat majetek zrušené obchodní korporace (dále jen „likvidační podstata“), vyrovnat dluhy vůči věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace. Jedná se tak o mimosoudní vypořádání majetkových poměrů zrušené obchodní korporace.

Postup

  1. Rozhodnutí o zrušení obchodní korporace
  2. Zahájení likvidace
  3. Zjištění, zda není obchodní korporace předlužená
  4. Vypořádání pohledávek a závazků obchodní korporace , zpeněžení majetku (nebyl-li tento bod součástí konkurzu)
  5. Ukončení likvidace
  6. Výmaz obchodní korporace z obchodního rejstříku – zápisem výmazu dochází k zániku obchodní korporace

Důsledky vstupu do likvidace

  • Obchodní korporace vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena nebo je prohlášena za neplatnou, přičemž její vstup do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace užívá obchodní korporace název s dovětkem „v likvidaci“.
  • Likvidátora – většinou fyzickou osobu – jmenuje statutární orgán obchodní korporace, není-li zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak. Není-li likvidátor jmenován bez zbytečného dokladu, jmenuje ho soud. Do té doby vykonávají jeho působnost všichni členové statutárního orgánu. Je-li k likvidaci povoláno několik likvidátorů, tvoří kolektivní orgán.
  • Likvidátorem může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu.
  • Zanikne-li funkce likvidátora ještě před zánikem obchodní korporace, povolá příslušný orgán obchodní korporace bez zbytečného odkladu nového likvidátora.
  • Je-li likvidátorem právnická osoba, je povinna určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem funkci likvidátora vykonávat.
  • Na likvidátora přechází okamžikem povolání působnost statutárního orgánu jednat jménem obchodní korporace.
  • Likvidátor jedná jménem obchodní korporace pouze ve smyslu úkonů, které směřují k likvidaci obchodní korporace: plní její závazky, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje ji před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků, vykonává její práva.
  • Nové smlouvy může likvidátor uzavírat pouze v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k zachování majetku obchodní korporace.
  • Jedná ve věci zápisu do obchodního rejstříku.
  • Jen soud může odvolat z funkce likvidátora, kterého do funkce jmenoval.
  • Odměnu likvidátora a způsob jeho výplaty určuje ten, kdo jej povolal.
  • Činnost likvidátora může sledovat jen účel, jaký odpovídá povaze a cílům likvidace.
  • Zjistí-li likvidátor v průběhu likvidace, že obchodní korporace je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, ledaže se jedná o případ uvedený v § 201 NOZ, který uvádí, že jedná-li se o případ podle § 173 odst. 2 NOZ („byl-li osvědčen úpadek právnické osoby, zrušuje se bez likvidace zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující; do likvidace však vstoupí, objeví-li se po skončení insolvenčního řízení nějaký majetek“) a likvidační podstata nepostačuje ke splnění všech dluhů, likvidátor z výtěžku uhradí v prvé skupině náklady likvidace, ve druhé skupině ze zůstatku uspokojí pohledávky zaměstnanců a poté uhradí ve třetí skupině pohledávky ostatních věřitelů; není-li možné plně vyrovnat pohledávky v téže skupině, uspokojí se poměrně.
  • Likvidátor oznámí vstup obchodní korporace do likvidace všem známým věřitelům (zejména věřitelům, jejichž pohledávky jsou vedeny v účetnictví podnikatele). Je povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit nejméně dvakrát za sebou s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem oznámení o vstupu obchodní korporace do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění.
  • Likvidátor sestaví ke dni vstupu obchodní korporace do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění obchodní korporace. Likvidátor dále vydá proti úhradě nákladů soupis jmění každému věřiteli, který o to požádá.
  • Po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení majetkového (tzv. likvidačního) zůstatku a předloží ji příslušnému orgánu ke schválení.
  • Při zrušení obchodní korporace má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku. Nestanoví-li společenská smlouva nebo dohoda společníků jinak, vyplácí se tento podíl v penězích (§37 ZOK).
  • Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost; nestačí-li likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů. Neměl-li žádný ze společníků vkladovou povinnost, rozdělí se likvidační zůstatek mezi společníky rovným dílem.
  • Společníci obchodní korporace ručí za její dluhy po jejím zániku do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž ručili za jejího trvání. Mezi sebou se společníci vyrovnají stejným způsobem jako při ručení za trvání obchodní korporace. Jestliže společníci za trvání obchodní korporace za její dluhy neručili, vypořádají se mezi sebou podle poměru svých podílů ke dni zániku obchodní korporace (§39 ZOK).
  • Věřitelům, kteří převezmou likvidační podstatu, náleží podíl určený poměrem jejich pohledávek. Ve zbytku pohledávky zanikají.
  • Odmítne-li některý z věřitelů účast na převzetí likvidační podstaty, považuje se jeho pohledávka za zaniklou - to však neplatí, pokud se následně zjistí dosud neznámý majetek právnické osoby.
  • Společníkům je jejich podíl na likvidačním zůstatku vyplácen teprve poté, co jsou uspokojeni všichni věřitelé, kteří včas přihlásili své pohledávky.
  • Jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty nebo oznámením o odmítnutí všech věřitelů převzít likvidační podstatu, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň jak bylo naloženo s likvidační postatou, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku. K témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku a připojí podpisový záznam.
  • Dokud nejsou uspokojena práva všech věřitelů, kteří své pohledávky přihlásili včas, nelze vyplácet podíl na likvidačním zůstatku ani ve formě zálohy, ani jej jinak použít.
  • Po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku a spolu s účetní závěrkou ji předloží nejvyššímu orgánu obchodní korporace.
  • Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli nebo jejím odmítnutím.
  • Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz obchodní korporace z obchodního rejstříku.
  • Zjistí-li se neznámý majetek obchodní korporace po jejím výmazu z obchodního rejstříku nebo objeví-li jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz obchodní korporace, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Od obnovení se na obchodní korporaci hledí, jako by nikdy nezanikla.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Zrušení veřejné obchodní společnosti

S likvidací (§ 113 – 115 ZOK)

Všechny případy zrušení v.o.s. vyplývají ze zvláštního postavení společníků osobních obchodních korporací, spočívajícího na osobní účasti v této obchodní korporaci. Pokud účast některého společníka v této obchodní korporaci zanikne (společník zemře), nebo pokud se některý ze společníků nemůže nadále podílet na činnosti nebo přestane být důvěryhodným, jeho osobní ručení ztratí smysl, porušuje podstatným způsobem společenskou smlouvu, je to důvod pro zánik veřejné obchodní společnosti.

V některých případech se mohou zbývající společníci změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá i nadále bez společníka, jehož se důvod zániku týká. Není-li tato dohoda o změně společenské smlouvy uzavřena do tří měsíců od zrušení veřejné obchodní společnosti, společnost vstoupí do likvidace.

Veřejná obchodní společnost se zrušuje:

  • a) výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, a to posledním dnem účetního období, ledaže společenská smlouva určí lhůtu jinou,
  • b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým zrušuje společnost,
  • c) smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu,
  • d) zánikem společníka právnické osoby, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce,
  • e) dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek některého ze společníků nebo zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku nebo zrušením konkursu proto, že je společníkův majetek zcela nepostačující,
  • f) dnem právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení některého ze společníků,
  • g) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, nabytí právní mocí rozhodnutí o tomto,
  • h) dnem, v němž žádný ze společníků nebude splňovat požadavky podle § 46 ZOK, který požadavky na výkon funkce člena orgánu obchodní korporace,
  • i) vyloučením společníka, který zvlášť závažným způsobem porušuje své povinnosti,
  • j) z jiných důvodů určených ve společenské smlouvě.

Při důvodech zrušení společnosti uvedených výše, s výjimkou důvodů uvedených v písmenech b) a h), se mohou ostatní společníci do okamžiku předložení konečné zprávy o průběhu likvidace likvidátorem změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá nadále i bez společníka, jehož se důvod zrušení týká. Tato dohoda společníků může být také předem obsažena ve společenské smlouvě.

Byla-li v. o. s. zrušena podle písmena h), mohou se společníci dohodnout na přistoupení společníka, který splňuje požadavky podle § 46 ZOK (požadavky na výkon funkce člena orgánu obchodní korporace), a na tom, že společnost dále trvá.

Účinností dohody uvedené výše se likvidace ukončuje.

Společníci mají právo na podíl na likvidačním zůstatku, který se rozdělí mezi společníky nejprve do výše hodnoty jejich splacených vkladů. Zbytek se pak rozdělí mezi společníky rovným dílem. Společenská smlouva může upravit toto rozdělování jinak.

Společník může navrhnout, aby soud v. o. s. zrušil, jsou-li pro to důležité důvody, zejména porušuje-li jiný společník zvlášť hrubým způsobem své povinnosti nebo není-li možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena.

Společnost se může u soudu domáhat vyloučení společníka, který porušuje závažným způsobem své povinnosti, ačkoliv byl k jejich plnění písemně vyzván a též upozorněn na možnost vyloučení. S podáním tohoto návrhu k soudu musí souhlasit společníci, kteří mají alespoň poloviční podíl ve společnosti; k hlasu vylučovaného společníka se nepřihlíží.

Bez likvidace

Uplatňují se zde obecné formy zrušení společnosti bez likvidace, o kterých hovoříme výše; právní úprava je obsažena v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev.

Fúze

Projekt fúze musí být schválen všemi společníky, a to ve formě notářského zápisu. Projekt fúze musí být spolu s účetními doklady doručen každému společníku nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má společník fúzi schválit. Návrh na zápis nástupnické obchodní korporace do obchodního rejstříku podepisují všichni budoucí společníci. Obchodní korporace, která způsobila, že nebyl včas podán návrh na zápis sloučení do obchodního rejstříku, odpovídá každé obchodní korporaci připravené tento návrh podat za škodu, která jí v důsledku odstoupení od smlouvy vznikla. Případná neplatnost smlouvy o fúzi musí být prohlášena soudem.

Převod jmění na jediného společníka

V případě, kdy ve v.o.s. zůstává pouze jediný společník, je možné, aby společník, který ve společnosti zůstal jako jediný, převzal celé obchodní jmění a tím ušetřil náklady spojené s likvidací obchodní korporace a mohl při tom zajistit pokračování v podnikatelské činnosti této obchodní korporace.

Rozdělení

Projekt přeměny (rozdělení) musí být schválen všemi společníky, musí mít formu notářského zápisu a musí obsahovat projev vůle zrušit v.o.s. bez likvidace. Rozdělením mohou vznikat jak v. o. s. tak k. s.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Zrušení komanditní společnosti

S likvidací (§ 127 ZOK)

U k. s. není komanditista oprávněn vystoupit ze společnosti, společnost se nezrušuje:

  • prohlášením konkursu na majetek komanditisty nebo zamítnutím návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku komanditisty anebo zrušením konkursu proto, že je komanditistův majetek zcela nepostačující,
  • schválením oddlužení komanditisty,
  • doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci, nebo není-li podíl komanditisty převoditelný, pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty, nebo právní moc exekučního příkazu k postižení podílu komanditisty po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní moc rozhodnutí o tomto návrhu, nebo
  • smrtí nebo zánikem komanditisty.

Nicméně výše uvedené důvody způsobují zánik účasti komanditisty ve společnosti.

Ke zrušení komanditní společnosti tak postačí, když požadavky dle § 46 ZOK, který vyjmenovává požadavky na výkon funkce člena orgánu obchodní korporace, nesplňuje žádný z komplementářů.

Při zrušení k. s. s likvidací mají společníci právo na podíl na likvidačním zůstatku, přičemž každý ze společníků má právo na vrácení částky ve výši splaceného vkladu. Pokud likvidační zůstatek nestačí k tomuto vrácení, mají přednostní právo na vrácení komanditisté. Zbytek likvidačního zůstatku, který zůstane po vrácení částky ve výši vkladů, se rozdělí mezi společníky podle stejných zásad jako zisk.

Bez likvidace

Uplatňují se zde obecné formy zrušení společnosti bez likvidace, o kterých hovoříme výše; právní úprava je obsažena v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev.

Fúze

Projekt přeměny (fúze) musí být schválen všemi společníky komanditní společnosti (tj. všemi komanditisty i všemi komplementáři), a to ve formě notářského zápisu.  Projekt přeměny musí obsahovat určení, kteří společníci zanikající obchodní korporace budou mít postavení komanditistů a kteří postavení komplementářů. U každého komanditisty musí být uvedena výše jeho vkladu v nástupnické obchodní korporaci. Každému společníkovi musí být nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má schválit fúzi, doručen projekt fúze a příslušné účetní závěrky.

S komanditní společností se může sloučit veřejná obchodní společnost nebo může komanditní společnost splynout s veřejnou obchodní společností do nástupnické komanditní společnosti tak, že se všichni společníci veřejné obchodní společnosti stanou komplementáři komanditní společnosti. Rovněž je možná fúze veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti do nástupnické veřejné obchodní společnosti tak, že se všichni společníci komanditní společnosti stanou neomezeně ručícími společníky.

Převod obchodního jmění na komplementáře

Zanikne-li v obchodní korporaci účast všech společníků s výjimkou jednoho komplementáře, může komplementář rozhodnout, že převezme bez likvidace společnosti její jmění. Rozhodnutí musí společník učinit do tří měsíců ode dne, kdy nastal důvod pro zrušení obchodní korporace- toto rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu. K návrhu na zápis převodu jmění do obchodního rejstříku se přikládají: stejnopis notářského zápisu, jehož přílohou je projekt převzetí jmění, souhlas příslušných státních orgánů (je-li vyžadován), konečná účetní závěrka zanikající obchodní korporace.

Rozdělení

Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev umožňuje, aby rozdělením komanditní společnosti vznikla veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. K rozdělení komanditní společnosti se vznikem nových právnických osob se vyžaduje projekt rozdělení schválený všemi společníky ve formě notářského zápisu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Zrušení společnosti s ručením omezeným

S likvidací (§ 241 – 242 ZOK)

Kromě z obecných důvodů uvedených výše v tomto článku se může společnost s ručením omezeným zrušit i z jiných důvodů uvedených ve společenské smlouvě. Připouští-li společenská smlouva, aby o zrušení společnosti s likvidací rozhodovala valná hromada, je k přijetí takového rozhodnutí nutný souhlas dvoutřetinové většiny.

Společníci se také mohou dohodnout, že společnost bude zrušena, a to dohodou ve formě notářského zápisu, který má povahu veřejné listiny. Společník se taktéž může domáhat zrušení společnosti u soudu z důvodů a za podmínek určených společenskou smlouvou. K řízení o tomto způsobu zrušení společnosti je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má společnost sídlo. Řízení lze zahájit pouze na návrh společníka, není-li třeba provádět dokazování, soud jednání nenařídí a rozhodne usnesením. Pro s. r. o. není narozdíl od v. o. s. zákonem stanovena možnost domáhat se u soudu zrušení společnosti, jestliže některý ze společníků podstatným způsobem poruší společenskou smlouvu, pokud je taková možnost stanovena ve společenské smlouvě.

Byly-li vyplaceny kmenové listy, vzniká právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku jejich vrácením společnosti na výzvu likvidátora. V případě, že společník kmenové listy na výzvu neodevzdá, uplatní likvidátor přiměřeně postup podle ustanovení §§152 – 154 ZOK, které nově povinnosti odevzdat kmenové listy upravují. Odevzdané listy poté likvidátor neprodleně zničí.

Při zrušení s. r. o. s likvidací má každý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku, který se určuje poměrem obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného.

Bez likvidace

Fúze

Projekt fúze s. r. o. musí obsahovat alespoň:

  • název, sídlo, identifikační číslo všech zúčastněných obchodní korporace,
  • určení, v jaké struktuře nástupnická obchodní společnost nebo družstvo přebírá složky vlastního a cizího kapitálu zanikající obchodní korporace, jež nejsou závazkem,
  • rozhodný den fúze,
  • práva, jež nástupnická obchodní korporace poskytne vlastníkům dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,
  • den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku společníkům společnosti s ručením omezeným z vyměněných podílů, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují,
  • všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných obchodních korporací poskytuje statutárnímu orgánu nebo členům dozorčí rady, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt fúze; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,
  • při fúzi sloučením změny společenské smlouvy nebo stanov nástupnické obchodní korporace; jestliže nejsou v projektu fúze sloučením žádné změny společenské smlouvy uvedeny, platí, že se společenská smlouva nástupnické obchodní korporace nemění,
  • při fúzi splynutím:
    • společenskou smlouvu nástupnické obchodní korporace,
    • projev vůle založit nástupnickou obchodní korporaci,
    • jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nástupnické obchodní korporace i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným, pokud se zřizuje.
  • výši vkladu a výši obchodního podílu každého společníka v zúčastněné obchodní korporace před zápisem fúze do obchodního rejstříku a v nástupnické obchodní korporaci po zápisu fúze do obchodního rejstříku, s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % výše nových vkladů do základního kapitálu nástupnické obchodní korporace,
  • výši případného doplatku společníkům zanikající obchodní korporace nebo zanikajících obchodních korporací, s pravidly pro jeho výplatu.

Projekt fúze přezkoumá na žádost společníka některé ze zúčastněných společností s ručením omezeným znalec pro fúzi jmenovaný soudem. Znalcem pro fúzi může být jmenována i osoba, která provádí ocenění obchodního jmění. Znalec pro fúzi zpracuje po přezkoumání smlouvy písemnou znaleckou zprávu. Tu předá znalec jednatelům, popřípadě též dozorčím radám zúčastněných společností s ručením omezeným a musí být k nahlédnutí účastníkům valné hromady, jež bude rozhodovat o fúzi.

Se společností s ručením omezeným může být sloučena nebo může splynout akciová společnost do nástupnické společnosti s ručením omezeným, jestliže budou akcionářům a.s. vyměněny akcie za obchodní podíly na nástupnické společnosti. Akcionáři, kteří s fúzí se s. r. o. nesouhlasili, mají právo na vypořádání v penězích.

Převod jmění na společníka

Zrušení společnosti s ručením omezeným s převodem jmění na společníka je možné pouze v případě, že obchodní podíl tohoto společníka představuje nejméně 90 %.

Rozdělení společnosti

Při rozdělení s. r. o je opět nezbytné vypracovat projekt rozdělení, který podléhá schválení alespoň tří čtvrtin hlasů společníků přítomných na valné hromadě.

Každý, jehož právní zájmy jsou rozdělením dotčeny, má právo požadovat od každé nástupnické obchodní korporace i zanikající obchodní korporace informace o tom, jaký majetek a jaké závazky přecházejí na jednotlivé nástupnické obchodní korporace. Pokud nebude informace poskytnuta, může se jí domáhat u soudu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Zrušení akciové společnosti

S likvidací (§ 549 – 551 ZOK)

O zrušení a.s. rozhoduje valná hromada usnesením – k jeho přijetí je nutný souhlas dvoutřetinové většiny a je třeba o něm pořídit notářský zápis. Akciová společnost se zrušuje dnem uvedeným v usnesení valné hromady nebo dnem, kdy valná hromada přijala toto usnesení.

Likvidátora jmenuje taktéž valná hromada bez zbytečného odkladu poté, co rozhodla o zrušení akciové společnosti, jinak tak učiní soud. Zákon neurčuje, že o jmenování likvidátora musí rozhodnout tatáž valná hromada, co rozhodla o zrušení akciové společnosti. V praxi to je však obvyklé, neboť valná hromada poté, co rozhodla o zrušení akciové společnosti s likvidací, musí bez zbytečného odkladu jmenovat likvidátora. Návrh na zápis likvidace do obchodního rejstříku nelze podat dříve, než je jmenován likvidátor.

Právo na podíl na likvidačním zůstatku je samostatně převoditelné ode dne, kdy akciová společnost vstoupila do likvidace, ledaže stanovy určí jinak.

V případě, že likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, dělí se na část připadající vlastníkům prioritních akcií a na část připadající vlastníkům ostatních akcií v rozsahu určeném stanovami; je-li více druhů akcií, jejichž zvýhodnění se vztahuje k likvidačnímu zůstatku, dělí se likvidační zůstatek i na část připadající vlastníkům těchto akcií.

Části likvidačního zůstatku se dělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií.

Právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká odevzdáním akcií společnosti na výzvu likvidátora.

Likvidátor veřejně vyzve akcionáře způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady aby vrátili akcie nebo zatímní listy v přiměřené lhůtě, kterou jim k tomu určí s upozorněním, že pokud tak neučiní, budou akcie prohlášeny za neplatné. Nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku má akcionář po vrácení listinných akcií společnosti likvidátorovi, který je zničí. V praxi může mít zničení akcií podobu protokolu o provedení likvidace akcií či čestného prohlášení likvidátora, z hlediska přesvědčivosti důkazu je praktické, když si likvidátor při provádění likvidace akcií pozve další osoby – svědky. V případě vydání zaknihovaných akcií vzniká oprávněné osobě právo na vyplacení likvidačního zůstatku ke dni zrušení akcií společnosti v evidenci zaknihovaných cenných papírů na základě příkazu likvidátora. 

Rejstříkový soud pak provede výmaz akciové společnosti z obchodního rejstříku jen pokud bude prokázáno, že byly všechny akcie společnosti zničeny, prohlášeny za neplatné nebo zrušeny.

K rozdělení likvidačního zůstatku mezi akcionáře může dojít až poté, co společnost uspokojila všechny své věřitele.

Bez likvidace

Má-li dojít ke zrušení obchodní korporace s právním nástupcem, musí být v obchodní korporaci především rozhodnuto, že se přistoupí k jeho přípravě. Přípravné kroky nutné k uskutečnění těchto změn jsou časově i finančně náročné. Nejdůležitějším podkladem pro definitivní rozhodnutí o přeměně obchodní korporace je její projekt. Prvním krokem při přípravě projektu je ocenění majetku a závazků obchodního jmění.

Fúze

Ke sloučení se vyžaduje schválení projektu fúze všemi zúčastněnými akciovými společnostmi. Ke schválení je třeba souhlasu akcionářů, kteří disponují třemi čtvrtinami hlasů z akcionářů přítomných na valné hromadě; zakladatelská smlouva může stanovit vyšší kvorum. V některých případech musí být návrh smlouvy taktéž schválen státním orgánem. Projekt vnitrostátní fúze musí obsahovat alespoň náležitosti uvedené v § 70 a 100 zákona o přeměnách.

Představenstvo každé ze zúčastněných akciových společností je povinno zpracovat podrobnou písemnou zprávu o fúzi, ve které zhodnotí především ekonomické a právní důsledky fúze a zprávu o přezkoumání fúze. Tyto zprávy se nemusejí zpracovávat, pokud s tímto dají svůj souhlas všichni akcionáři, nebo pokud se akciová společnost slučuje se svým jediným akcionářem.

Projekt fúze přezkoumává za každou zúčastněnou akciovou společnost nebo za všechny zúčastněné obchodní korporace znalec jmenovaný soudem. Znalec pro fúzi má právo vyžadovat všechny informace a písemnosti, jež jsou potřebné ke zpracování znalecké zprávy o fúzi.

Představenstvo každé ze zúčastněných akciových společností je povinno alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o sloučení, zpřístupnit v sídle společnosti projekt fúze, příslušné účetní závěrky a znaleckou zprávu o fúzi.

Převod jmění na akcionáře

Valná hromada může rozhodnout, že se akciová společnost zrušuje bez likvidace a že se jmění zaniklé akciové společnosti převede na jednoho akcionáře, který je vlastníkem akcií, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 90 % základního kapitálu. Ten je pak povinen poskytnout ostatním akcionářům přiměřené vypořádání v penězích. Rovněž v tomto případě je třeba vypracovat projekt převzetí.

Rozdělení

K rozdělení akciové společnosti se vyžaduje schválení projektu rozdělení valnou hromadou. Nástupnickou obchodní korporací mohou být pouze a. s. a s. r. o. V některých případech se vyžaduje souhlas státního orgánu podle zvláštního právního předpisu.

Představenstvo zanikající akciové společnosti musí zpracovat podrobnou písemnou zprávu o rozdělení.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Zrušení družstva

Družstvo, stejně jako obchodní společnost, zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

Tomu předchází jeho zrušení:

  • usnesením členské schůze,
  • rozhodnutím soudu,
  • uplynutím doby, na kterou bylo družstvo zřízeno,
  • dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno.

Bez likvidace

Členská schůze družstva může rozhodnout o sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva (dále jen „přeměně družstva“) formou usnesení, které musí obsahovat určení právního nástupce, a vymezení jmění, které na něj přechází.

Člen, který nesouhlasí s převodem svých členských práv a povinností na právního nástupce družstva, může z družstva vystoupit do 30 dnů ode dne, kdy členská schůze schválila přeměnu za podmínky, že se členské schůze nezúčastnil, nebo že nehlasoval pro přeměnu. Vypořádací podíl uhradí členovi, který z družstva vystoupil, právní nástupce družstva do jednoho měsíce ode dne, kdy na něj přešlo jmění družstva.

Členská schůze nemůže o rozdělení družstva rozhodovat zcela libovolně, například tak, že by svým rozhodnutím zasáhla do obsahu členského vztahu svých jednotlivých členů. Například když člen bytového družstva je uživatelem družstevního bytu a současně i uživatelem družstevní garáže, nelze provést rozdělení tak, že do jednoho družstva půjde člen s bytem, zatímco garáž připadne do jiného družstva.

S likvidací

V období mezi zrušením a jeho zánikem bez právního nástupce dochází k likvidaci družstva. Vstup družstva do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku a po celou dobu likvidace užívá družstvo své obchodní jméno s dovětkem „v likvidaci“.

Po dobu likvidace družstva orgány družstva nevykonávají své funkce s výjimkou členské schůze. Ta je také oprávněna likvidátora odvolat, jestliže svou funkci vykonává v rozporu se zákonem nebo se zájmy družstva.

Likvidátor je jmenován způsobem uvedeným ve stanovách družstva, jinak ho jmenuje členská schůze. Likvidátor vypořádá majetková práva a závazky družstva a vypracuje před rozdělením likvidačního zůstatku návrh na jeho rozdělení, který projednává členská schůze.

Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy způsobem určeným ve stanovách, vyplácí se splacená část členského vkladu. Zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi členy, jejichž členství v družstvu trvalo alespoň jeden rok.

Na konci likvidace členská schůze družstva schválí účetní závěrku, závěrečnou zprávu o průběhu likvidace a návrh na rozdělení likvidačního zůstatku.

Nucené rozhodnutí o zrušení družstva

Kromě výše uvedených obecných důvodů nuceného zrušení obchodní korporace může soud i bez návrhu nařídit likvidaci také v těchto případech:

  • sociální družstvo provozuje činnost, která je v rozporu s účelem tohoto typu družstva, tzn. soustavně nevyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudružnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využívání místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje,
  • sociální družstvo nakládá se ziskem v rozporu s §766 ZOK, který uvádí, že sociální družstvo může, připouštějí-li to stanovy, rozdělit nejvýše 33 % svého disponibilního zisku mezi své členy, avšak k tomuto rozdělení lze přistoupit až poté, co z této části sociální družstvo doplní rezervní fond a ostatní fondy tvořené ze zisku, byly-li zřízeny, anebo je-li nakládáno se ziskem v rozporu se stanovami,
  • sociální družstvo nevyvíjí obecně prospěšné činnosti pro znevýhodněné osoby pouze uspokojováním jejich bytových potřeb a tyto osoby jsou současně členy družstva, a to po dobu delší než 12 měsíců.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Závěrečná fáze: výmaz obchodní korporace zapsané v obchodním rejstříku

Na závěr uvádíme proces výmazu obchodní korporace zapsané v obchodním rejstříku jakožto závěrečnou fázi zániku. K zániku obchodní korporace dochází v důsledku nabytí právní moci rozhodnutí o výmazu.

  • a) Podmínky pro výmaz právnické osoby bez likvidace:
    • jmění zanikající obchodní korporace přechází na právního nástupce v důsledku přeměny,
    • návrh na výmaz podává zanikající právnická osoba- jejím jménem tak činí její statutární orgán (jeho zmocněnec),
    • podpis osoby podávající návrh musí být úředně ověřen.
  • b) Podmínky pro výmaz právnické osoby po likvidaci:
    • právnické osobě nezbyl žádný majetek,
    • návrh na výmaz podává zanikající právnická osoba- jejím jménem likvidátor,
    • jako doklady slouží listiny z průběhu likvidace, hlavně zpráva o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku, schválení dokladů předkládaných společníkům, zveřejněním vstupu společnosti do likvidace v obchodním věstníku,
    • podpis osoby podávající návrh musí být úředně ověřen.

Pro úplnost uvádíme, že právnická osoba, která nepodléhá zápisu do veřejného rejstříku, zaniká skončením likvidace.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek