English version
Do firem přichází nový trend. Po volné pracovní době, kdy zaměstnanci nemají pevně předepsaný začátek a konec práce, se v podnicích začíná hlásit o slovo volná dovolená. Zatím především v zahraničí, ale jako ostatní trendy se v budoucnu pravděpodobně prosadí i v českých firmách.
Novinku si zatím užívají především pracovníci technologických firem. Například v americké internetové televizi Netflix si mohou zaměstnanci vzít tolik volna, kolik chtějí. Měří se jim pouze výsledky, ne čas strávený v práci.
Takovou volností pro zaměstnance se inspiroval britský miliardář a vlastník Virgin Group Richard Branson, který vyzval 170 zaměstnanců pracujících v jeho hlavní kanceláři, aby si vzali volno, kdykoli to uznají za vhodné. Má ale jednu podmínku: jejich absence nesmí poškodit podnikání. „Flexibilní pracovní doba změnila to, jak, kde a kdy pracujeme,“ uvádí Branson na svém webu a dodává: „Když už tedy neplatí, že pracujeme od devíti do pěti hodin, tak proč bychom se měli držet tradiční dovolené?“
Čeští zaměstnavatelé jsou pružní
České firmy již o tomto trendu vědí. „Fenomén takzvané volné dovolené znám, ale v naší společnosti, kdy se jedná o průmyslovou výrobu, se nedá dost dobře uplatnit. Uvědomujeme si ale důležitost vyvážení pracovního a soukromého života zaměstnanců a v tomto směru jim vycházíme vstříc. Nejčastěji v situacích, které jsou náročné na skloubení práce a neočekávaných situací v rodině. Flexibilita pracovní doby je pro nás totiž nejsilnější nástroj v rámci work-life balance benefitů. Pomáháme také ženám, které se vrací po mateřské, či zaměstnancům po dlouhodobé nemoci,“ říká Michal Tobrman, vedoucí komunikace společnosti Škoda Transportation.
Podle odborníků je přitom volná dovolená v českých podmínkách zatím nerealizovatelná. „Je to velmi pěkný systém založený na důvěře a individuální zodpovědnosti zaměstnance. To ale nestačí. K tomu je třeba přidat ještě úplně jiný systém hodnocení pracovního výkonu, tedy hodnocení založené na výkonu a nikoli na odpracovaných hodinách, a změna organizace práce,“ vysvětluje Jiří Halbrštát, manažer marketingu a náboru ManpowerGroup.
To podle něj klade mnohem větší nároky především na management na všech úrovních. „A to je první a největší překážka, která tento přístup okamžitě pohřbí. Je snadné si představit tento liberální systém u obchodních pozic, kde největší část odměny tvoří provize. Potom možná v technologických firmách, kde jsou lidé zvyklí na vysokou míru volnosti. Rozhodně to ale není aplikovatelné plošně,“ dodává Jiří Halbrštát.
Americké společnosti, které tento systém zavedly, argumentují tím, že ušetří kapacity v HR oddělení na počítání vyčerpaných dnů volna a úspory na neproplácení nevyčerpaných dovolených u odcházejících zaměstnanců. „Česká legislativa ale stanovuje minimální délku dovolené ročně. Navíc se dá u české mentality očekávat tendence ke zneužívání této výhody a nadměrné čerpání dovolených,“ dodává Jiří Halbrštát.
Za adekvátní náhradu volné dovolené v českém prostředí považuje běžné možnosti nadstandardního čerpání volna, ať už je to dovolená navíc, možnost čerpat další volno v případě nemoci, nutnosti řešit osobní záležitosti a podobně. „Zaměstnavatelé také bývají svolní s umožňováním čerpat neplacené volno, pokud si zaměstnanec potřebuje udělat delší několikaměsíční volno,“ upozorňuje Jiří Halbrštát.
V Česku čerpají zaměstnanci nejméně 20 dní dovolené. Další dny získávají formou benefitů, týdny volna navíc mají například učitelé. „Zaměstnavatelé v Česku dávají nejčastěji pět dní navíc a stále častěji i tři tak zvané sick days,“ říká Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McRoy Czech.
Bez povinné dovolené
Jak je to v zahraničí? Například v Polsku souvisí délka dovolené s počtem odpracovaných let, také na Slovensku se dovolená prodlužuje ze čtyř na pět týdnů u těch, kteří mají odpracováno více než patnáct let. „V Evropské unii zaměstnavatelé často nabízejí dovolenou i nad rámec zákona, ve Skandinávii mívají běžně lidé šest týdnů placeného volna,“ vypočítává Tomáš Surka.
V Asii bývá dovolená velice krátká. Například Japonsko zavedlo zhruba čtyřtýdenní zákonnou dovolenou až po četných sebevraždách kvůli přepracování. „Mnozí obyvatelé asijských zemí však dovolenou nechtějí čerpat, i když na ni mají nárok, protože je v nich hluboce zakořeněná odpovědnost vůči celku. To často vede k nemocem z přepracování,“ říká Tomáš Surka.
Spojené státy patří k zemím s nejmenší regulací trhu práce a povinná dovolená v této zemi neexistuje. Záleží výhradně na domluvě zaměstnance a zaměstnavatele. Obyvatelé USA navíc mají podstatně menší podíl placených svátků. „Asi každý čtvrtý zaměstnanec v USA nemá nárok na placenou dovolenou, často ho získá až po odpracování nějaké doby u konkrétního zaměstnavatele. Asi 40 procent obyvatel má méně než 11 dní dovolené za rok. Pouze něco málo přes 10 procent obyvatel si užívá 25 dnů dovolené,“ uzavírá Tomáš Surka.
Dalibor Dostál
