Firmy by se měly co nejdříve začít řídit novým zákonem

16. 1. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Firmy by se měly co nejdříve začít řídit novým zákonem Akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným mají dva roky na to, aby upravily svoje základní dokumenty a přizpůsobily chod novému zákonu. Některá ustanovení jsou však pro firmy povinná hned. Pokud se jim nepřizpůsobí do konce letošního června, hrozí společnostem zrušení. Jednatelé firem, které včas nepřizpůsobí ustanovení o výkonu funkcí, budou od července pracovat zdarma.

Zákon o obchodních korporacích (ZOK) platí stejně jako nový občanský zákoník od 1. ledna 2014. Firmy mají ještě dva roky na to, aby se novému zákonu přizpůsobily. Do té doby budou podléhat dvěma zákonům, zrušenému obchodnímu zákoníku (OZ) i novému zákonu o obchodních korporacích.

Přímý dopad na život korporace tedy budou mít po 1. lednu především donucující ustanovení zákona. To znamená ty části nové úpravy, od kterých se nelze smluvně odchýlit, což se týká například pravidel o koncernech.

Pokud bude vnitřní dokumentace korporace, například stanovy, v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona o obchodních korporacích, je korporace povinna přizpůsobit jejich znění nové právní úpravě do 6 měsíců od účinnosti zákona, tedy do 1. července 2014. Pokud tak firma neučiní, může jí v konečném důsledku hrozit až soudní zrušení.

Dva roky na změnu

Ostatní části vnitřních ustanovení, která nebude v rozporu s donucujícími ustanoveními nové legislativy, zůstanou nadále v platnosti. Jejich součástí přitom budou i ta pravidla, která pro korporace dosud vyplývala přímo z obchodního zákoníku. Aby nedocházelo ke konfliktům staré a nové právní úpravy, dává zákon o korporacích firmám možnost, aby do dvou let od nabytí účinnosti rozhodly, že se plně podřizují nové právní úpravě (tzv. opt-in). V takovém případě již ustanovení dosavadního obchodního zákoníku na korporace bezprostředně dopadat nebudou.

Jak bude přechod ze staré na novou vypadat v praxi? „Společnost prohlásí, že se podřizuje zákonu o obchodních korporacích jako celku. Tato věta bude obsahem stanov u akciové společnosti nebo společenské smlouvy u společnosti s ručením omezeným a dále bude tato skutečnost zapsána do obchodního rejstříku. Spolu s tím je nutno provést revizi stanov či společenské smlouvy tak, aby jejich články neodporovaly novým ustanovením zákona o obchodních korporacích,“ popisuje průběh změny Jana Skálová, partner poradenské společnosti TPA Horwath Tax.

„Dále se do stanov či společenské smlouvy mohou doplnit určitá ustanovení, která vlastníci chtějí, a neodporují zákonu. Jde například o pravidla pro určité situace, které zákon o obchodních korporacích upravuje jako dispozitivní a je možno se od jeho znění odchýlit a upravit si situaci dle přání vlastníků, například možnost tvořit rezervní fond, sociální fond, rozdělovat zisk i jiným osobám než jsou společníci, pravidlo, že o zálohách na podíly na zisku rozhoduje valná hromada a nikoliv statutární orgán, a tak dále,“ pokračuje Jana Skálová. Tuto změnu mohou firmy udělat kdykoliv během dvouletého přechodného období.  

Sluha dvou pánů

Podle odborníků by se přitom firmy měly snažit, aby přechodné období netrvalo příliš dlouho. „Je vhodné toto období zkrátit, protože od 1. ledna.2014 přestala platit ta ustanovení společenských smluv či stanov společností, které odporují zákonu o obchodních korporacích. Neudělá-li společnost opt-in co nejrychleji, pak podléhá souběžně dvěma právním normám - v některých ustanoveních starému obchodnímu zákoníku, například pokud jde o povinnost tvořit zákonných rezervní fond přídělem z disponibilního zisku, a v některých jiných novému zákonu o obchodních korporacích,“ vysvětluje Jana Skálová.  

Mezi výhody opt-inu podle ní patří u společnosti s ručením omezeným a akciových společností zejména možnost vyplácet zálohy na podíly na zisku na základě mezitímní účetní závěrky a zrušení povinnosti tvořit zákonný rezervní fond. „Pokud akciová společnost či společnost s ručením omezeným  má z minulých let vytvořen rezervní fond, který dosahuje u akciových společností 20 procent a u s.r.o. 10 procent k základnímu kapitálu, pak po realizaci opt-inu může společnost na valné hromadě, která bude schvalovat účetní závěrku a rozdělovat podíly na zisku, rozhodnout i o zrušení rezervního fondu a o převodu jeho hodnoty do nerozděleného zisku minulých let či o jeho rozdělení mezi společníky. To platí za předpokladu, že společnost nevykazuje neuhrazenou ztrátu z minulých let a splní další podmínku zákona o obchodních korporacích, tedy že výplata nezpůsobí úpadek společnosti,“ zmiňuje Jana Skálová.

Nevýhody opt-inu musí podle ní každá společnost analyzovat samostatně, protože některé nové postupy mohou či nemusí vyhovovat. Jedná se například o pravidla pro výplatu vypořádacího podílu ze společnosti s ručením omezeným, která jsou odlišená od toho, jak se postupovalo  do konce roku 2013. 

Firmy by také měly věnovat zvláštní pozornost změně legislativy v případě managementu společností. Zákon o obchodních korporacích totiž zavádí zvláštní přechodné ustanovení pro smlouvy o výkonu funkce. Tyto smlouvy, například smlouva o výkonu funkce jednatele, je nutné uzpůsobit nové úpravě do šesti měsíců od nabytí účinnosti nové legislativy. V opačném případě platí, že je výkon funkce bezplatný.

Ručí jen korunou

Nový zákon o obchodních korporacích přináší pro firmy řadu změn nebo zásadně mění význam dosavadních úprav. Týká se to například ručení za závazky u společností s ručením omezeným. Tam sice společníci stejně jako doposud ručí společně do výše své nesplacené vkladové povinnosti, nicméně vzhledem k tomu, že základní kapitál může být nově určen v libovolné výši a minimální je jen 1 koruna, ztrácí tato forma ručení na významu. Koncept ochrany věřitelů je nově stavěn především na odpovědnosti členů orgánů společnosti za řádný výkon jejich funkce a propojení s insolvenčním právem.

Změna se dotýká i orgánů akciové společnosti. Ty mohou mít nově dualistickou či monistickou strukturu. V prvním případě se vedle valné hromady zřizuje představenstvo a dozorčí rada, zatímco v rámci druhé úpravy se vedle valné hromady zřizuje pouze takzvaná správní rada doplněná o statutárního ředitele.

Legislativa upravuje nově i takzvanou péči řádného hospodáře. Podle nového občanského zákoníku spočívá péče řádného hospodáře ve výkonu funkce s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Za porušení této péče se výslovně považuje i situace, kdy určitá osoba přijme funkci, byť si musela být vědoma, že na ni znalostmi nebo z jiných důvodů nestačí. Nově je zásada péče řádného hospodáře u obchodních korporací modifikována takzvaným pravidlem podnikatelského úsudku, které umožňuje při posuzování „řádnosti“ rozhodování členů orgánů obchodní korporace zohlednit faktor hospodářského rizika.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek