První český friťák i motúčko. Isolit-Bravo stále přichází s inovacemi

7. 11. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Po domácích elektrospotřebičích začala společnost z Jablonného nad Orlicí v polovině devadesátých let dodávat také díly pro automobilový průmysl. V současnosti vytváří třetí výrobní program postavený na malých zemědělských strojích poháněných akumulovanou elektřinou.

Majitel společnosti Isolit-Bravo Kvido Štěpánek ve své firmě. Foto: Isolit-BravoTéměř stoleté kořeny má společnost Isolit-Bravo z Jablonného nad Orlicí. Závod Isolit byl založen 11. září 1921 jako lisovna bakelitu pro firmu Telegrafia, vyrábějící telefonní přístroje. V roce 1923 byl pak Isolit přemístěn do prostor dnešního závodu. Kolem roku 1930 pracovalo v továrně 70 pracovníků a vyrábělo zde stavební kování, telefonní kryty, galanterii, termoláhve a další výrobky z bakelitu.

Po roce 1945 byl závod začleněn do firmy Kablo Bratislava, v roce 1950 byl přičleněn ke koncernovému podniku MEZ Postřelmov, od roku 1952 pak pod OEZ Letohrad. K dalším reorganizacím pak docházelo i v následujících desetiletích. Důležitá pro rozvoj podniku byla výstavba nové lisovny plastů v letech 1968 až 1970 o ploše 1100 metrů čtverečních.

Poté, co skončila éra socialistického hospodářství, se závod v roce 1991 oddělil od státního podniku OEZ Letohrad a vznikla samostatná firma Isolit. V tomto roce byl vyroben i první fritovací hrnec a založena divize kuchyňských přístrojů. V roce 1993 byla firma privatizována formou veřejné soutěže a založena dnešní Isolit-Bravo.

Privatizace ve druhém kole

Firmu tehdy koupil současný majitel Kvido Štěpánek se dvěma společníky, Pavlem Prokopcem a Zdeňkem Najmanem. Jejich zájem vyvolalo i to, že se do veřejné soutěže o podnik nikdo nehlásil. Půjčili si z banky 24 milionů, do zástavy dali své rodinné domy a přihlásili se do privatizačního procesu. V prvním kole částka na získání podniku nestačila, účetní hodnota závodu byla 36 milionů. Do druhého kola se nikdo nepřihlásil a tak privatizační nabídka Kvido Štěpánka a jeho společníků zvítězila.

Kvido Štěpánek: Foto: Isolit-BravoVzít si obří úvěr v nejistých dobách přitom pro současného majitele nepředstavovalo lehké rozhodnutí. „Opakovat bych to nechtěl. Půjčka byla dlouhodobá a během toho se mohlo stát cokoli. Indikátorem strachu bylo i to, že nikdo jiný z pracujících se do party nepřihlásil a někteří přímo oslovení odřekli,“ vzpomíná Kvido Štěpánek.

Při řízení zprivatizované firmy mohl těžit ze svých předchozích zkušeností. Pracoval jako konstruktér v OEZ Letohrad, po roce 1990 se na výzvu Občanského fóra stal ředitelem v Isolitu. Přesto řídit a vlastnit firmu v přelomové době nebylo jednoduché. Co bylo tehdy nejtěžší? „Změnit myšlení lidí. To se ostatně do dneška podařilo stejně jenom trochu,“ porovnává Kvido Štěpánek.

Navíc pro firmu zaměřenou také na domácí spotřebiče nebylo snadné konkurovat řadě globálních značek, které po roce 1990 vtrhly na český trh s po desítky let budovaným marketingem a profesionálními reklamními kampaněmi. „Určitě to není jednoduché. I v této oblasti jsme museli spoléhat, že ač je slon obrovský, přesto dokáží vedle něho přežít i myši. Dinosauři pro svoji velikost dokonce i vyhynuli,“ podotýká Kvido Štěpánek.

Nosným programem jsou díly pro automobilový průmysl

Klíčové pro budoucnost firmy se ukázalo zaměření na díly pro automobilový průmysl, neboli automotive. „Pro automotive jsme začali pracovat v polovině devadesátých let a nyní tito zákazníci tvoří tři čtvrtiny obratu naší firmy,“ zmiňuje Kvido Štěpánek. Firma tak zachytila trend, kdy se po privatizaci nejen rozvíjela tradiční automobilka Škoda Mladá Boleslav, ale později přišly do Česka ještě další dvě, TPCA do Kolína a Hyundai do Nošovic u Ostravy. Navíc v Česku zakotvily i desítky výrobců autodílů pro značky vyráběné v zemích západní Evropy.

K další výrazné změně došlo ve firmě v roce 2008. Tehdy byli dva společníci po patnácti letech působení ve společnosti již unaveni, a tak prodali svoje podíly a od té doby je Kvido Štěpánek stoprocentním vlastníkem firmy.

Motúčko prorazilo do světa

Motúčko v akci. Foto: Isolit-BravoKromě domácích spotřebičů a dílů pro automobilky se Isolit-Bravo zaměřuje ještě na třetí oblast. „Tu naši vizi nazýváme Battery Garden a je to využití akumulované elektřiny v malých zemědělských strojích,“ popisuje Kvido Štěpánek. Tuto výrobní řadu reprezentuje především Motúčko, tedy motorové kolečko, které může nést i různé nástavby uzpůsobené pro práci v lese, na zahradě, odklízení sněhu nebo komunální služby.

Firma s ním prorazila i do světa. V současnosti ho vyváží do zhruba dvaceti zemí. V zahraničí končí i významná část ostatní produkce z Isolit-Bravo. „Celkové procento je těžké určit. Neboť mnohdy dodáváme české společnosti, automotive hantýrkou se jí říká Tier One, která je multinárodní a naše podsestavy zabuduje do svých výrobků, které potom vyváží do celého světa,“ podotýká Kvido Štěpánek. Firma v současnosti zaměstnává v průměru 630 pracovníků, její obrat dosahuje 1,2 miliardy korun.

Firma roste i díky neustálým inovacím. V minulých dvou letech investovala do rozvoje 240 milionů korun – a vše bez dotací. „Bez inovace není přežití. Inovujeme procesy, inovujeme výrobky, inovujeme stroje a zařízení i způsob řízení a dokonce i mezilidské vztahy. A ty zejména maximální otevřeností a upřímností. Proto nikoli zaměstnanec, ale spolupracovník je pro nás to pravé. Jsme firmou, která má duši!“ uzavírá Kvido Štěpánek. Díky svým inovacím se firma prosadila mezi finalisty v letošním prvním ročníku soutěže Ocenění českých lídrů.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek