První měsíce provozu EET přinesly pokuty za devět milionů

15. 8. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Po prvních obavách se stále více množí případy porušování pravidel elektronické evidence tržeb. Velká část restaurací a obchodů nevydává zákazníkům účtenky. Na rozdíl od některých zemí totiž jejich převzetí není povinné.

Zatímco v restauracích a hotelech funguje elektronická evidence tržeb od prosince loňského roku, pro obchody a velkoobchody platí od letošního března. Finanční správa od té doby do poloviny července udělila 919 pokut v hodnotě 7 milionů 237 korun.

Dalších 3126 porušení povinností řešily finanční úřady ve správním řízení, z nich již ve 114 případech rozhodly o pokutách v celkové výši 1 milion a 769 tisíc korun. V Praze již Finační správa kvůli EET uzavřela jednu provozovnu.

Nákupů bez účtenky přibývá

Jenže podle samotných obchodníků, kteří se snaží podnikat poctivě, v poslední době začíná masivně přibývat případů, kdy prodejci nebo restauratéři účtenky zákazníkům nevydávají. EET, podobně jako řada předchozích opatření proti daňovým únikům, tak stále více dopadá jen na seriózní podnikatele, těm nepoctivým se daří evidenci vyhýbat.

„Dnes a denně se přesvědčujeme, že ti podnikatelé, u nichž v minulosti nebylo běžné účtenky vydávat, tržby neevidují a je naprosto běžný dotaz, jestli účtenku s EET chcete, nebo ne,“ upozorňuje Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).

Na rozdíl od některých zemí totiž zákazníci v Česku nemají povinnost převzít účtenku. Bez této povinnosti se pak v obchodech a restauračních zařízeních dostávají do obtížné pozice a v případě, kdy účtenku nedostanou automaticky, si o ní většinou neřeknou.

„Pokud jde o povinnost převzít účtenku, trvali jsme na tom už od začátku a rovněž jsme to podávali jako návrh i v rámci oficiálního připomínkového řízení. Bohužel, návrh na povinnost převzít účtenku, jak je tomu v Itálii nebo na Tchaj-wanu, byl ze zákona vypuštěn a místo toho byla vymyšlena poněkud neefektivní účtenková loterie,“ dodává Zdeněk Juračka.

Proti loterii má určité výhrady i Hospodářská komora. „Účtenkovou loterii, která se stane součástí elektronické evidence tržeb, považujeme za kontroverzní. V určité míře totiž bude stát nepochybně konkurovat soukromé nabídce ze strany loterního průmyslu,“ říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

„Navrhovali jsme, že daleko logičtějším pojetím by byla konstrukce loterie adresovaná prodejcům zboží nebo služeb, kteří přijímají platby v hotovosti. Dávalo by smysl jako pozitivní stimulaci k dobrovolnému plnění evidenčních a vůbec daňových povinností – stranou ponechme diskuzi o jejich obsahu i rozsahu – losovat mezi zaevidovanými tržbami ty, které by přinesly vítězným podnikatelům prémii v podobě slevy na dani z příjmů. Tuto slevu by si podnikatel mohl uplatnit při jakékoliv budoucí úhradě daně,“ dodává Miroslav Diro.

Přesné dopady EET zatím nejsou známy

Finanční správa si fungování EET pochvaluje, jeho dopady však zatím přesně zmapované nemá. „Vyšší nárůst inkasa DPH je bezesporu způsoben vlivem zavedených opatření, z nichž nejvýznamnější jsou kontrolní hlášení a nově také EET. Finanční správa samozřejmě pracuje na průběžném vyhodnocování, avšak v tuto chvíli není odhad vlivu EET k dispozici,“ říká mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.

Omezení nekalé konkurence si pochvaluje i Hospodářská komora. „Z hlediska nastavení férovějšího podnikatelského prostředí je jisté, že EET eliminovala přinejmenším část konkurenčních výhod, kterým se těšila nekalá konkurence těch podnikatelů, kteří si řádně plní odvodové povinnosti vůči státu,“ říká Miroslav Diro. S tím souhlasí i ekonomové. „Zavedení EET proběhlo poměrně hladce, nevyskytly se žádné výraznější technické problémy. Lze říci, že EET plní svou funkci podle očekávání," říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

„Nová opatření na zamezení daňových úniků pomohla ke zvýšení daňových příjmů. Inkaso DPH roste rychleji, než by odpovídalo vývoji ekonomiky. Těžko se však odlišuje přínos kontrolního hlášení a EET," dodává David Marek.

„Podstatné ovšem je, že se dosavadní vlny týkají oblastí, kde je relativně snadno organizovatelná kontrola ze strany státních orgánů, zda dotčení podnikatelé evidenční povinnosti skutečně plní,“ dodává Miroslav Diro.

Podle AČTO se nenaplnily černé scénáře, že kvůli zavedení EET budou hromadně krachovat menší provozovny. „Od našich obchodníků víme, že od spuštění EET v maloobchodě došlo k minimálnímu úbytku prodejen. Prodejny, které skončily v důsledku EET evidujeme v řádu nižších desítek, přičemž mnoho prodejen pouze změnilo IČO,“ podotýká Zdeněk Juračka.

Přesto celková situace v oboru není podle něj příznivá. „Několik set prodejen s potravinami, zejména těch nejmenších, končí z důvodů mnohem závažnějších, jako je například ekonomická neudržitelnost v malých obcích, což přímo souvisí s nekalými obchodními praktikami konkurence, včetně používání podnákupních a podnákladových cen. To je věc, na kterou by se mělo ministerstvo financí nyní zaměřit,“ zdůrazňuje Zdeněk Juračka.

První velký dodavatel pokladen skončil

V polovině července se na chodu EET podepsal také pád jednoho z dodavatelů pokladních systémů. Firma E.E.T. One je v insolvenci a své zákazníky informovala, že musí přejít ke konkurenci. „Tento případ navíc nemusí být jediný - necelý rok od startu EET mají někteří hráči stále více pokladen naskladněných než prodaných,“ upozorňuje šéf společnosti Storyous Igor Třeslín.

„Vyplňuje se přesně to, před čím Storyous varoval - dodavatelé systémů, kteří svůj produkt vyvinuli jen kvůli EET, nepřežijí. A stejně tak se do problémů dostanou ti, kteří přecenili své síly při ‚EET smršti‘. Dolů je stáhnou náklady za obří marketingové kampaně i klientský servis,“ dodává Igor Třeslín.

E.E.T. One navíc po několika dnech od insolvence přestala poskytovat zákazníkům připojení do systému evidence tržeb. Podnikatelé využívající jejích služeb se tak ocitli mimo zákon. Finanční správa řeší situaci jako poruchu pokladního zařízení, tyto poplatníky za porušení evidenční povinnosti proto nepokutuje a dala jim čtrnáct dní na přechod k jinému systému.

Třetí fáze EET je naplánována na 1. březen 2018. Týkat se bude stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích nebo služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se do systému zapojí také vybraní řemeslníci či další služby.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek