První tři dny nemocenské by měly platit firmy. Podnikatelé jsou proti

21. 5. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - První tři dny nemocenské by měly platit firmy. Podnikatelé jsou proti Počet krátkodobých pracovních neschopností se snížil na polovinu, obhajuje Hospodářská komora současnou úpravu, podle níž zaměstnanci nemají první tři dny nemocenské proplacené. Kritici tohoto opatření však namítají, že lidé častěji nemoci přecházejí a ohrožují zdraví svoje i svých spolupracovníků.

S obnovením náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci počítá koaliční smlouva současné vlády ČSSD, ANO  a KDU-ČSL. Podmínkou je podle kabinetu shoda v tripartitě. Názory jednotlivých aktérů se však rozcházejí. Zatímco odbory jsou pro, zaměstnavatelé proti.

V současnosti firmy a živnostníci vyplácejí náhradu mzdy od 4. do 14. dne nemoci a úvahu o proplácení prvních tří dnů nemocenské odmítají. „Pokud vláda přijde s návrhem, že nemocenskou za první tři dny má znovu hradit zaměstnavatel, budeme jako aktivní reprezentanti zájmů 14 tisíc živnostníků, malých, středních a velkých firem rozhodně proti,“ konstatuje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

„Nemůžeme souhlasit s návratem k systému, který by znamenal okamžité a jistě nemalé zvýšení nákladů zaměstnavatelů, jakkoliv se hovoří o tom, že by úhrady byly ve srovnání s minulostí nižší,“ dodává Vladimír Dlouhý.

Oživování ekonomiky je podle něj zatím poměrně křehké a podnikatelské sféře proto neprospívá jakékoliv zvýšení nákladů. To je důvod, proč Hospodářská komora odmítá také úvahy o vyšších odvodech na nemocenské pojištění, které je rovněž ve hře.  

 Nemocnost se snížila, ubylo ale nemocí?

Podnikatelé argumentují především statistikami. Podle nich došlo po zavedení takzvané karenční lhůty, kdy se nemoc neproplácí, k poklesu počtu dočasných pracovních neschopností. Zatímco v roce 2007 jich bylo 2,86 milionu, o pět let později už to byla méně než polovina.

O necelou polovinu klesl i počet dnů na nemocenské. „Návrat k proplácení prvních třech dní nemoci by nejenom přispíval k vyšší nemocnosti a tím k horšímu využívání pracovní doby, ale také by vedl k podceňování zdravotní prevence na straně zaměstnanců,“ dodal Vladimír Dlouhý.

Odboráři však namítají, že pokles nemocnosti byl často jen fiktivní. Kvůli neproplácení prvních tří dnů totiž lidé častěji svoje choroby přecházeli a nakazili tak zbytečně řadu svých kolegů na pracovišti.

„Běžně se stávalo, že řada zaměstnanců, zejména ze sociálních důvodů, při vědomí toho, že neobdrží v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ani část své minimální mzdy a že budou muset vynaložit regulační poplatky za ošetření, riskovala a svoje onemocnění přecházela jen proto, aby nevystavila rodinu a děti hmotné nouzi,“ cituje mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová z prohlášení, které odboráři vydali.

Podle odborů tato situace vede na pracovištích až k ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nemocní zaměstnanci nejen že nakazí v práci další zaměstnance přenosnými nemocemi, ale jsou vystaveni i zvýšenému riziku pracovního úrazu. Týkalo se to především sociálně slabých zaměstnanců, jako jsou matky-samoživitelky a invalidé.

Téměř tři čtvrtiny zaměstnanců přiznávají, že do práce chodí i během nemoci. Hlavním důvodem je obava ze ztráty výdělku. Přecházení nemoci v prvním stadiu prodlužuje dobu léčby a vzhledem ke snížené schopnosti pracovat v době onemocnění klesá na delší dobu efektivita naší práce a z dlouhodobého hlediska i kvalita našeho zdraví,“ říká senátor Zdeněk Škromach (ČSSD), autor návrhu na zrušení karenční doby.  

Podnikatelé naopak připomínají, že Ústavní soud již v roce 2012 potvrdil, že není v rozporu s ústavností, aby náhrady v prvních třech dnech pracovní neschopnosti byly omezeny. Upozorňují také, že karenční lhůta je zavedena v některých členských zemích EU, například v Polsku či Maďarsku.

Naopak ve vyspělých zemích, jako je Německo, Dánsko nebo Lucembursko, mají pacienti v prvních týdnech nemoci nárok na nemocenskou ve výši 100 procent předchozího platu, v prvních dnech nemoci přitom není nemocenská žádným způsobem omezena.

Podnikatelé zároveň tvrdí, že v České republice je již nyní výrazně vyšší nemocnost, než je průměr Evropské unie.

Nemoc se neproplácí již od Rakouska-Uherska

Karenční lhůta v systému nemocenského pojištění není v českých zemích novinkou, zavedena byla už zákonem číslo 33/1888, říšského zákona, dne 1. 8. 1889 a v různých obměnách u nás existovala v celé historii.

Už za první republiky původně platilo (přijetí zákona číslo 221/1924 Sb.), že nemocenská se poskytuje pojištěnci od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. Až v éře „socialismu“ byla karenční doba nahrazena poskytováním nemocenského v nižší procentní sazbě za prvé tři dny.

O nesouhlasu podnikatelů se zrušením karenční doby svědčí i průzkum Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Podle něho souhlasí se zrušením tohoto opatření jen 18,09 procenta firem, proti je naopak 57,24 procenta podniků.

Firmy odhadují, že zrušení karenční doby povede ke zvýšení krátkodobé nemocnosti o 2 až 3 procenta, ze současných 4,5 procenta na 7 procent.

Odhadovaná celková finanční zátěž by byla u firem o velikosti od 100 do 250 zaměstnanců zhruba 200 tisíc za rok, u firem od 250 do 500 zaměstnanců zhruba 400 tisíc korun za rok a u firem od 500 do 1000 zaměstnanců asi 650 tisíc korun za rok. 

Podniky s 1000 až 1500 zaměstnanci by musely počítat s výdaji 800 tisíc korun za rok, podniky s 1500 až 2500 zaměstnanci zhruba s milionem ročně a podniky se 4000 zaměstnanci přibližně s dvěma miliony korun ročně.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek