MZV: Souhrnná teritoriální informace
Růst HDP ve Rwandě zůstává velmi dynamický i v roce 2025. Ekonomika v roce 2025 vzrostla přibližně o 9,4 %, což řadí Rwandu mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky subsaharské Afriky.
Rwanda je dlouhodobě považována za jednu z nejperspektivnějších afrických ekonomik. Přestože zůstává rozvojovou zemí, nabízí velmi příznivé podnikatelské prostředí, které je výsledkem kontinuálních reforem zaměřených na podporu soukromého sektoru, digitalizaci státní správy a zjednodušení regulatorního rámce.
Země je členem Východoafrického společenství (EAC) i Africké kontinentální zóny volného obchodu (AfCFTA), což podporuje její integraci do regionálního obchodu a vytváří nové exportní příležitosti. AfCFTA představuje významný nástroj pro diverzifikaci exportu a posílení ekonomického růstu. Rwanda se zároveň aktivně zapojuje do mezinárodních aktivit, včetně mírových misí OSN.
Strategickou prioritou je industrializace a přechod k produkci s vyšší přidanou hodnotou, zejména v zemědělství a zpracovatelském průmyslu. Rwanda usiluje o posun od exportu primárních komodit ke zpracování a vývozu finálních výrobků. Vedle samotných produktů je proto výrazná poptávka po přenosu technologií, know-how a inovativních řešení. Významnými sektory jsou také ICT, finanční služby, logistika a letectví, kde se Rwanda snaží profilovat jako regionální hub.
Rwanda je zároveň často vnímána jako vhodné prostředí pro pilotní testování inovativních řešení v africkém kontextu díky své relativně malé velikosti, efektivní státní správě a stabilnímu regulatornímu prostředí.
Vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Rwandou jsou dlouhodobě velmi dobré, a to jak v politické, tak obchodní rovině. Český export do Rwandy zůstává stabilní a vykazuje pozitivní obchodní bilanci. V posledních letech dosahuje hodnot okolo 3 mil. USD ročně, přičemž hlavními exportními položkami jsou stroje a zařízení, zdravotnická technika, keramické výrobky a technologie pro zemědělství.
Dobré jméno České republiky, zejména v oblasti průmyslových a technologických řešení, představuje významnou výhodu pro další rozvoj obchodní spolupráce.
| Základní údaje | |
| Hlavní město | Kigali |
| Počet obyvatel | 14,5 milionů |
| Jazyk | angličtina, kinyarwandština, francouzština, swahilština |
| Náboženství | křesťanství 85 %, islám 5 % |
| Státní zřízení | parlamentní demokracie |
| Hlava státu | Paul Kagame |
| Hlava vlády | Dr. Justin Nsengiyumva |
| Název měny | rwandský frank |
| Cestování | |
| Časový posun | +0h CET (letní čas), +1h CET (zimní čas) |
| Kontakty ZÚ | |
| Velvyslanec | Nicol Adamcová |
| Ekonomický úsek | David Řehulka |
| Konzulární úsek | Štěpán Konopásek |
| CzechTrade | Ne |
| Czechinvest | Ne |
| Ekonomika | 2025 |
| Nominální HDP (mld. USD) | 16,04 |
| Hospodářský růst (%) | 7,1 |
| Inflace (%) | 5,91 |
| Nezaměstnanost (%) | N/A |
Souhrnná teritoriální informace (STI) Rwanda (280.51 KB)
1. Základní informace o teritoriu
Podkapitoly:
1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi
Rwandská republika je unitární stát, správní členění zahrnuje 4 provincie (a hlavní město Kigali), nižšími správními jednotkami jsou okresy (celkem 30). Podle ústavy z roku 2003 byl prezident, který je zároveň hlavou státu, přímo zvolen na sedmileté funkční období, které lze jednou obnovit. V roce 2015 byla přijata ústavní reforma, která umožnila prezidentu P. Kagame/mu v roce 2017 kandidovat na třetí po sobě jdoucí sedmileté funkční období; změna ústavy byla schválena v referendu. Prezident Kagame zvítězil v prezidentských volbách v r. 2017 se ziskem 98,79 % hlasů. Ústavní reforma z r. 2023 sjednotila termín všech typů voleb vč. úpravy délky prezidentského mandátu ze 7letého na 5leté období. Všeobecné volby do poslanecké sněmovny a prezidentského úřadu se uskutečnily dne 15. července 2024 a byl znovuzvolen současný prezident Paula Kagame, který tak vykonává již 4. po sobě jdoucí prezidentský mandát.
Rwanda má od r. 2003 dvoukomorový parlament. Poslanecká sněmovna (Chamber of Deputies) se skládá z 80 poslanců. Z nich je 53 voleno v přímých všeobecných tajných volbách systémem poměrného zastoupení, tj. z kandidátních listin navržených politickými stranami, případně se může jednat o nezávislé kandidáty; 24 poslankyň je voleno zvláštními volebními výbory podle správního členění země; 2 poslanci jsou voleni Národní radou mládeže (National Youth Council) a 1 poslanec je volen Národní radou zdravotně postižených (National Council of Persons with Disabilities). Funkční období Poslanecké sněmovny je pětileté.
Senát se skládá z 26 senátorů. Z nich je 12 senátorů voleno zvláštními volebními výbory podle správního členění země; 8 senátorů je jmenováno prezidentem republiky tak, aby bylo zajištěno zastoupení historicky marginalizovaných skupin obyvatelstva; 4 senátoři jsou jmenováni Národním fórem politických organizací (National Forum of Political Organizations); 1 senátor je volen učiteli a výzkumnými pracovníky veřejných vysokých škol a vysokoškolských institucí; a konečně 1 senátor je volen učiteli a výzkumnými pracovníky soukromých univerzit a vysokých škol. Funkční období Senátu bylo od r. 2019 zkráceno z 8 na 5 let.
Výkonnou moc tvoří prezident republiky spolu s předsedou vlády a ministry. Rwanda používá poloprezidentský systém, předsedu vlády a ministry jmenuje prezident. Prezident má široké pravomoci, které zahrnují kromě běžného politického rozhodování i schvalování prezidentských dekretů, sjednávání a ratifikaci mezinárodních smluv, velení ozbrojeným silám a vyhlašování války nebo krizového stavu. Politický systém je formálně založený na pluralitní demokracii. Opoziční strany jsou povoleny, dlouhodobě je však dominantní politickou stranou Rwandská vlastenecká fronta (Rwanda Patriotic Front, RPF), kterou vede prezident Paul Kagame, druhým nejsilnějším uskupením je Sociálně demokratická strana. Od července 2025 je předsedou vlády ekonom Justin Nsengiyumva.
1.2. Zahraniční politika země
Hlavním tématem rwandské zahraniční politiky je dlouhodobě zajištění vlastní bezpečnosti a bezpečnosti regionu, v posledních letech pak v rostoucí míře regionální a celoafrická ekonomická a bezpečnostní spolupráce. Rwanda, jakožto malý vnitrozemský stát, je životně závislá na svých sousedech. Hlavní obchodní trasy k Indickému oceánu vedou buď přes Tanzanii nebo přes Ugandu do Keni. Kromě Tanzanie hrají u vztahů se všemi sousedy negativní vliv dozvuky etnického konfliktu v roce 1994 – v těchto zemích působí politická i vojenská uskupení, která se ani po mnoha letech nesmířila s porážkou a snaží se rwandské vládě alespoň maximálně ztížit život, když už jsou jejich šance na prosazení změny režimu mizivé.
Vztahy s Ugandou jsou v posledních letech poznamenány vážnou krizí, kterou se i přes mezinárodní mediaci zatím nepodařilo urovnat. Oba státy se stále vzájemně obviňují z nepřátelských akcí a špionáže, Rwanda poukazuje na údajnou podporu ugandské vlády disidentským uskupením, která mají za cíl svrhnout Kagameho režim, a nezákonné zadržování rwandských občanů; Kampala pro změnu viní Kigali z infiltrace svých bezpečnostních složek. Vztahy s Konžskou demokratickou republikou jsou momentálně negativně poznamenány eskalací ozbrojeného konfliktu ve východní části KDR. Vztahy s Burundi se nijak zásadně nezlepšily ani od nástupu prezidenta E. Ndayishimye/ho. Obě země se nadále vzájemně obviňují z podpory ozbrojených opozičních skupin na území souseda a oba prezidenti si na dálku vyměňují podmínky pro případné usmíření. Tanzanie je jedinou sousední zemí, se kterou Rwanda nemá politické nebo bezpečnostní problémy. Spolupráce se soustřeďuje především do ekonomické a obchodní oblasti. Dovoz zboží do Rwandy je z 80 % realizován přes přístav Dar es Salaam. Po vypuknutí krize mezi Rwandou a Ugandou se Rwanda začala více zajímat o možnost přesměrování většiny obchodu přes Tanzanii a zejména o projekt železnice se standardním rozchodem z přístavu Dar es Salaam až ke břehům Viktoriina jezera s prodloužením do Kigali a případně i dál do KDR.
Ze světových velmocí jsou pro Rwandu nepochybně nejdůležitější USA, které podporují prezidenta Kagameho od jeho politických začátků a po nástupu RPF k moci byly jedním z hlavních sponzorů obrozeného státu, nicméně v souvislosti s konfliktem ve východní oblasti Konga USA uvalily sankce na čelní představitele rwandských ozbrojených sil. I vůči Číně se Kagame snaží zachovat pragmatickou linii a nesklouznout k přílišné závislosti nebo naopak plošnému odmítání všeho čínského. Vztahy s Francií byly na dlouhou dobu poznamenány událostmi v roce 1994. Výraznějšího zlepšení se dočkaly až po nástupu prezidenta E. Macrona. Mezi hlavní multilaterální priority Rwandy patří spolupráce v rámci Africké unie a Východoafrického společenství. Rwanda je jedním z největších proponentů dohody o Africké kontinentální zóně volného obchodu (AfCFTA), která oficiálně vstoupila v platnost k 1. lednu 2021.
1.3. Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 14,5 milionů
Hustota na km2: 571 obyv.
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 87 %
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,63 %
Demografické složení: 48 % muži 52 % ženy
Národnostní složení Hutu 84 % Tutsi 15 % Twa 1 %
Náboženské složení 49,5 % katolíci 39,4 protestanti 5% muslimové
2. Ekonomika
Podkapitoly:
2.1. Základní údaje
Rwanda patří dlouhodobě mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v subsaharské Africe. V roce 2025 dosáhl růst HDP přibližně 7,1 % což potvrzuje její silnou ekonomickou dynamiku a odolnost vůči vnějším šokům. Zemědělství a sektor služeb zůstávají hlavními pilíři růstu, přičemž význam služeb dlouhodobě roste a tvoří dominantní část ekonomiky, zatímco podíl průmyslu a výroby se postupně zvyšuje mimo jiné díky pokračující podpoře výrobního sektoru v rámci iniciativy „Made in Rwanda“.
Podpůrné programy mezinárodních finančních institucí nadále hrají významnou roli. Přestože klasický program MMF skončil, spolupráce pokračuje prostřednictvím nástroje Policy Coordination Instrument (PCI), který podporuje makroekonomickou stabilitu a strukturální reformy. Rwanda nadále využívá také finanční nástroje, jako jsou Resilience and Sustainability Facility (RSF) a Standby Credit Facility (SCF), zaměřené zejména na posilování ekonomické odolnosti vůči klimatickým změnám a externím šokům.
Dopady klimatických změn a mimořádných událostí představují pro rwandskou ekonomiku významnou zátěž a dlouhodobě generují ztráty v řádu stovek milionů USD ročně. Vláda proto usiluje o systematické posilování odolnosti ekonomiky, včetně investic do infrastruktury, zemědělství a krizového řízení, s cílem zvýšit celkovou odolnost země do roku 2030.
Stavebnictví zůstává významným faktorem hospodářského růstu i v roce 2025. Klíčovými projekty jsou pokračující výstavba mezinárodního letiště Bugesera, rozvoj energetické infrastruktury zaměřený na zajištění dostupnosti elektřiny pro domácnosti a modernizace dopravní sítě. Tento sektor je zároveň jedním z hlavních tahounů průmyslového růstu v zemi.
Navzdory pokroku v zemědělství zůstává Rwanda nadále závislá na dovozech potravin a pohonných hmot, což představuje strukturální slabinu její ekonomiky. Na druhé straně země pokračuje v rozšiřování kapacit pro zpracování nerostných surovin, přičemž sektor těžby (zejména kasiterit, koltan a wolfram) patří mezi důležité exportní zdroje.
Cestovní ruch nadále patří mezi klíčová exportní odvětví. Vedle tradiční „safari“ turistiky zaměřené na přírodní atraktivity roste význam tzv. MICE turistiky (konference, výstavy a business eventy), která posiluje pozici Rwandy jako regionálního centra pro mezinárodní setkávání a obchodní aktivity.
| Ukazatel | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 |
| Růst HDP (%) | 8,56 | 7,22 | 7,1 | 7,2 | 7,4 |
| HDP/obyv. (USD/PPP) | 3512,07 | 3934,57 | 4239,94 | 4575,48 | 4916,61 |
| Inflace (%) | 19,79 | 1,77 | 5,91 | 5,8 | 5,4 |
| Nezaměstnanost (%) | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
| Export zboží (mld. USD) | 1,67 | 2,31 | 1,57 | 1,5 | 1,52 |
| Import zboží (mld. USD) | 6,11 | 6,35 | 5,51 | 5,47 | 5,61 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -2,37 | -2,34 | -2,45 | -2,7 | -2,79 |
| Průmyslová produkce (% změna) | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
| Populace (mil.) | 13,95 | 14,26 | 14,57 | 14,89 | 15,21 |
| Konkurenceschopnost | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
| Exportní riziko OECD | N/A | 6 | 6 | 6 | N/A |
Zdroj: EIU, OECD, IMD
2.2. Veřejné finance a státní rozpočet
Přestože podpůrný program MMF pro Rwandu po své čtvrté revizi skončil již na konci roku 2024, spolupráce s MMF pokračuje prostřednictvím mechanismu Policy Coordination Instrument (PCI), který nadále podporuje makroekonomickou stabilitu a strukturální reformy v zemi. Rwanda zároveň nadále využívá finanční nástroje, jako jsou Resilience and Sustainability Facility (RSF) a Standby Credit Facility (SCF), které jí pomáhají čelit dopadům klimatických změn a překlenovat krátkodobé vnější nerovnováhy.
Fiskální stabilita a dlouhodobá udržitelnost veřejných financí zůstávají hlavními prioritami vlády. Vývoj v této oblasti je však postupný, mimo jiné vzhledem k vysokým investičním výdajům do infrastruktury a pokračující závislosti na externím financování.
Silný hospodářský růst je i v roce 2025 tažen především rozvojem sektoru služeb, který dominuje ekonomice, a dále růstem průmyslu a veřejných investic do infrastruktury, zejména v oblasti dopravy, energetiky a stavebnictví.
Mezi hlavní rizika dalšího rozvoje rwandské ekonomiky patří především dopady klimatických změn a zranitelnost vůči externím šokům. Negativním faktorem zůstává také napětí v regionu, zejména ve vztazích se sousední Demokratickou republikou Kongo, které může ovlivňovat obchod a investiční prostředí.
Po výrazných výkyvech v předchozích letech došlo ke stabilizaci inflace. V roce 2025 se inflace pohybuje na relativně nízkých úrovních díky stabilizaci cen potravin a zlepšené zemědělské produkci, i když ceny pohonných hmot a dopravy zůstávají relativně vysoké. Tento vývoj přispívá k celkové makroekonomické stabilitě a zlepšení kupní síly obyvatelstva.
| Veřejné finance | 2025 |
| Saldo státního rozpočtu (% HDP) | -4,78 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 74,45 |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | -2,15 |
| Daně | 2026 |
| PO | N/A |
| FO | N/A |
| DPH | N/A |
2.3. Bankovní systém
Finanční sektor Rwandy je relativně rozvinutý a dále se modernizuje. Tvoří jej přibližně 16 komerčních bank doplněných institucemi mikrofinancování, venkovskými spořitelnami a úvěrovými družstvy. Většina komerčních bank se zaměřuje především na klienty ze střední a vyšší příjmové skupiny.
Všechny bankovní instituce podléhají dohledu Národní banky Rwandy (BNR) a disponují licencí k přijímání vkladů. Přístup k finančním službám se postupně zlepšuje, nicméně rozdíl mezi dostupností úspor a úvěrů zůstává výrazný – počet vkladových účtů několikanásobně převyšuje počet dlužníků a bankovní úvěry využívá pouze menší část populace.
Bankovní služby jsou stále koncentrovány především v hlavním městě Kigali a jeho okolí, zatímco venkovské oblasti zůstávají hůře pokryté. V těchto regionech částečně suplují roli bank mikrofinanční instituce a mobilní finanční služby, které se rychle rozvíjejí.
Vstup na trh vyžaduje licenci od BNR, předložení životaschopného obchodního modelu a splnění minimálních kapitálových požadavků kolem 8 milionů USD.
Mezi největší banky patří Bank of Kigali, Banque Populaire du Rwanda (BPR) a I&M Bank. Na trhu působí také regionální a mezinárodní banky jako Ecobank, Equity Bank, KCB, NCBA, Access Bank či Bank of Africa. Významnou roli hraje i Development Bank of Rwanda zaměřená na financování rozvojových projektů.
Rating finančního sektoru je úzce spojen se suverénním hodnocením Rwandy na úrovni přibližně B+, což odráží stabilní, avšak stále rozvíjející se ekonomiku. Celkově sektor vykazuje pokrok, zejména v digitalizaci, ale zůstává limitován nízkou úvěrovou dostupností a regionální nerovnoměrností.
2.4. Daňový systém
Rwanda získává většinu svých daňových příjmů z daní z příjmu a z daně z přidané hodnoty. Výběr daní však není schopen pokrýt fiskální výdaje a rwandský veřejný rozpočet je závislý z 20 % na zahraniční rozvojové spolupráci.
Daň z příjmu fyzických osob, rezidentů, 10 – 30 %
Daň z příjmu právnických osob – 30 % (očekává se schválení nového zákona, který by měl daň snížit na 28 %)
Daňové zatížení investic je silně zredukováno tzv. preferencial rates. Neziskové organizace mají 0% zdanění, obchodní společnosti registrované v Rwandě mohou mít sníženu sazbu od 3 do 15 % a získat „daňové prázdniny až na 7 let.
Další daně jsou:
- Daň z přidané hodnoty – 18 %
1. Zdanitelná plnění – DPH je účtována při dodání zboží a poskytování služeb.
2. Sazby – Standardní sazba DPH je 1 8%, s nižším či nulovým zdaněním v určitých případech zboží.
3. Registrace – Registrační práh pro účely DPH je ročního obratu vyšší než 20 milionů RWF, nebo 5 milionů RWF v předchozím čtvrtletí. Dobrovolná registrace je možná u daňových poplatníků s obratem pod prahovou hodnotou. Vrácení DPH – Vrácení DPH na vstupu lze uplatnit pouze v měsíci, kdy byla faktura vystavena nikoli v jiném období.
- Import duty – 0 – 25 %
- Quality inspection fee – 0,2 %
- African Union Levy – 0,2 %
- Industrial Development Levy – 1,5 %
- Excise duty
3. Obchod a investice
Podkapitoly:
- 3.1 Obchodní vztahy
- 3.2 Přímé zahraniční investice
- 3.3 FTA a smlouvy
- 3.4 Rozvojová spolupráce
- 3.5 Perspektivní obory (MOP)
3.1. Obchodní vztahy
Obchodní vztahy s ČR
Rwanda a ČR mají od roku 2024 mezi sebou platnou Dohodu o zamezení dvojího zdanění. Hlavní položkou českého vývozu do Rwandy jsou stroje a dopravní prostředky, tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, průmyslové a spotřební zboží, chemikálie a příbuzné výrobky, suroviny nepoživatelné s výjimkou paliv.
| 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | |
| Import z ČR (mld. CZK) | 0,16 | 0,14 | 0,08 | 0,07 | 0,14 |
| Export do ČR (mld. CZK) | 0,03 | 0,02 | 0,02 | 0,02 | 0,11 |
| Saldo s ČR (mld. CZK) | 0,13 | 0,12 | 0,06 | 0,05 | 0,04 |
Zdroj: ČSÚ
TOP 5 položek importu z ČR
| SITC 3 | Název zboží | Hodnota (mil. CZK) | Podíl z celku (%) |
| 891 | Zbraně a munice | 93 | 65,5 % |
| 696 | Výrobky nožířské | 14 | 9,9 % |
| 764 | Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu | 10 | 7,0 % |
| 752 | Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní | 6 | 4,2 % |
| 785 | Motocykly (i mopedy), kola jízdní, vozíky invalidní | 5 | 3,5 % |
Zdroj: ČSÚ
TOP 5 položek exportu do ČR
| SITC 3 | Název zboží | Hodnota (mil. CZK) | Podíl z celku (%) |
| 842 | Oděvy a prádlo dámské, dívčí (ne pletené, háčkované) | 79 | 74,5 % |
| 714 | Stroje, motory neelektrické (ne turbíny, motory píst.) | 17 | 16,0 % |
| 841 | Oděvy a prádlo pánské, chlapecké (ne pletené, háčk.) | 5 | 4,7 % |
| 057 | Ovoce a ořechy (ne olejnaté) čerstvé, sušené | 2 | 1,9 % |
| 667 | Perly, drahokamy, polodrahokamy surové, opracované | 1 | 0,9 % |
Zdroj: ČSÚ
Obchodní vztahy s EU
Po podpisu dohody o hospodářském partnerství (EPA) mezi Keňou a Evropskou unií v roce 2023 projevila Rwanda zájem o uzavření obdobné dohody s EU. Tento zájem přetrvává i v roce 2025, nicméně Evropská unie nadále preferuje uzavření dohody s celým regionálním blokem Východoafrického společenství (EAC) místo bilaterálních ujednání. EU poskytuje Rwandě preferenční přístup na trh. Objem obchodu s EU postupně narůstá, hlavním vývozním artiklem je vysoce kvalitní káva a čaj.
V důsledku rozdílných postojů jednotlivých členských států EAC a složité koordinace regionální obchodní politiky proto jednání nepostupují výrazným tempem. Rwanda se sice profiluje jako otevřená a proexportně orientovaná ekonomika, avšak další vývoj dohody zůstává podmíněn dosažením širší regionální shody v rámci EAC.
| 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | |
| Import z EU (mil. EUR) | 361,1 | 293,6 | 311,3 | 307 | 291,5 |
| Export do EU (mil. EUR) | 69,5 | 98,1 | 88,4 | 139,7 | 118,9 |
| Saldo s EU (mil. EUR) | -291,6 | -195,5 | -222,9 | -167,2 | -172,6 |
Zdroj: Evropská komise
Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU
Regionální obchod v rámci Východoafrického společenství (EAC) i nadále naráží na spory mezi členskými státy. Rwanda například vyváží mléčné výrobky do Tanzanie, která však přes nedostatečnou domácí produkci uplatňuje ochranná opatření včetně cel a necelních bariér. Podobné napětí existuje i mezi Keňou a Ugandou. Tyto konflikty ukazují, že větší ekonomiky regionu (Keňa, Tanzanie) často chrání své trhy na úkor menších partnerů, což omezuje reálné fungování jednotného trhu EAC.
Rwanda proto aktivně rozvíjí obchodní vztahy i mimo region a EU. Mezi hlavní partnery patří zejména Spojené arabské emiráty, Demokratická republika Kongo, Čína a USA. Význam roste i u regionálních trhů v rámci AfCFTA, které mají potenciál zvýšit export a diverzifikovat obchodní strukturu. Země se zaměřuje především na vývoz nerostných surovin, zemědělských produktů a postupně i služeb (např. ICT a turismus), což posiluje její ekonomickou integraci do globálního trhu.
| 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | |
| Import ze zemí mimo EU (mil. USD) | 3769,53 | 5300,55 | N/A | N/A | N/A |
| Export do zemí mimo EU (mil. USD) | 1605,51 | 2116,37 | N/A | N/A | N/A |
| Saldo se zeměmi mimo EU (mil. USD) | -2164,02 | -3184,18 | N/A | N/A | N/A |
Zdroj: EIU, Eurostat
3.2. Přímé zahraniční investice
Přímé zahraniční investice (FDI) do Rwandy vykazují v posledních letech dynamický růst a zůstávají důležitým pilířem ekonomického rozvoje země. Po výrazném nárůstu v roce 2024 pokračoval příliv investic i v roce 2025, podpořen zejména stabilním podnikatelským prostředím, reformami zaměřenými na podporu investorů a aktivní politikou vlády.
Mezi hlavní cílové sektory FDI patří finanční služby, kde probíhá konsolidace bankovního trhu prostřednictvím akvizic místních institucí zahraničními investory, dále průmysl, infrastruktura, energetika a zpracovatelský sektor. Vedle finančního sektoru hraje významnou roli také těžební průmysl a zemědělsko-zpracovatelský sektor.
Mezi klíčové investiční partnery Rwandy patří zejména Spojené arabské emiráty, Čína, Indie a regionální hráči z východní Afriky. Tyto země se podílejí především na infrastrukturních projektech, těžbě nerostných surovin a rozvoji výrobních kapacit.
Rozvoj přímých zahraničních investic je úzce spojen s vládní strategií industrializace, zejména prostřednictvím programu „Manufacture and Build to Recover Programme (MBRP)“, který podporuje domácí výrobu, zvyšování přidané hodnoty a tvorbu pracovních míst. Tento program zůstává jedním z hlavních nástrojů hospodářské transformace země.
Celkově lze konstatovat, že Rwanda si udržuje atraktivitu pro zahraniční investory díky stabilnímu politickému prostředí, reformní orientaci a důrazu na strategické sektory, přestože tempo růstu FDI může být ovlivňováno regionálními a globálními ekonomickými faktory.
3.3. FTA a smlouvy
Smlouvy s EU
Jednání o Dohodě o hospodářském partnerství (EPA) mezi Evropskou unií a Východoafrickým společenstvím (EAC: Burundi, Keňa, Rwanda, Tanzanie a Uganda) byla formálně ukončena již v roce 2014, avšak dohoda nebyla dosud implementována na úrovni celého regionu.
Po podpisu bilaterální dohody EPA mezi Keňou a EU v roce 2023 projevila Rwanda zájem o uzavření obdobné dohody. Tento zájem přetrvává i v roce 2025, nicméně Evropská unie nadále preferuje sjednání dohody s celým blokem EAC namísto bilaterálních smluv.
Rozdílné postoje členských států EAC a přetrvávající regionální obchodní spory však nadále brzdí další pokrok. V důsledku toho zůstává implementace EPA na regionální úrovni omezená a další vývoj je podmíněn dosažením širší shody mezi členskými státy.
Smlouvy s ČR
ČR a Rwanda mají mezi sebou uzavřenu platnou Dohodu o zamezení dvojího zdanění. V platnosti jsou také Dohoda o vědeckotechnické spolupráci (Kigali, 29. 11. 1972) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Rwandské republiky o obranné spolupráci (Kigali 4.8.2014).
3.4. Rozvojová spolupráce
Česká republika poskytuje příležitostně financování v rámci programu malých lokálních projektů. Malé lokální projekty (dále jen „MLP“) jsou nástrojem dvoustranné rozvojové spolupráce ČR v gesci MZV ČR. Cílem MLP je podpořit rozvojové aktivity menšího rozsahu lokálních subjektů daných zemí. Aktivitami menšího rozsahu se rozumí např. dodávky vybavení či materiálu nebo technologie (i českého původu), školení, podpora rozvojových aktivit místních institucí a organizací, spoluúčast na dílčí části většího, např. mezinárodního projektu. MLP jsou prováděny místními realizátory přímo v rozvojové zemi Námět na projekt zahraniční rozvojové spolupráce musí být vypracován do aktuální verze identifikačního formuláře, který žadatelé obdrží po kontaktování příslušného Velvyslanectví ČR. Řádně vyplněný formulář je nutné návazně expedovat zpět na velvyslanectví. Všechny náměty jsou posuzovány ve spolupráci s MZV ČR.
Více informací o možnostech zapojení do malých lokálních projektů lze získat na : www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustranna_zrs_cr/sektory_projekty/male_lokalni_projekty/
3.5. Perspektivní obory (MOP)
▶ Zdravotnictví a farmacie
Zdravotnictví patří dlouhodobě mezi hlavní priority rwandské vlády a tvoří jeden z pilířů její rozvojové strategie. Rwanda patří v rámci subsaharské Afriky mezi nejúspěšnější země v budování funkčního a dostupného zdravotního systému. Podíl veřejných výdajů na zdravotnictví se pohybuje kolem 15 %, což odpovídá mezinárodním závazkům a signalizuje silnou prioritizaci sektoru ze strany státu. Vláda má zájem o vzdělávání doktorů a zdravotnického personálu v Rwandě českými odborníky (capacity building) či předání know-how v biomedicínském inženýrství.
▶ Zemědělství a potravinářství
Zemědělství zůstává jedním z klíčových sektorů rwandské ekonomiky, ačkoliv jeho relativní význam postupně klesá v důsledku strukturální transformace ekonomiky. Sektor se podílí přibližně 20–27 % na tvorbě HDP a zaměstnává přibližně 40–45 % pracovní síly, především ve venkovských oblastech. Zároveň představuje významný zdroj exportních příjmů, přičemž klíčovými exportními komoditami jsou káva, čaj a rostoucí segment hortikulturní produkce. Tyto produkty tvoří významnou část devizových příjmů země.
▶ Obranný a bezpečnostní sektor
Rwanda patří mezi významné aktéry bezpečnostní politiky ve východní Africe a disponuje profesionálními a dobře organizovanými ozbrojenými silami. Ty jsou sice relativně omezené co do velikosti i technického vybavení, nicméně vynikají vysokou disciplínou, výcvikem a schopností rychlého nasazení.
▶ Těžební a ropné technologie
Těžební sektor Rwandy patří mezi klíčové zdroje exportních příjmů a země je významným regionálním producentem kritických minerálů, zejména tantalu, cínu a wolframu. Vláda se zaměřuje na modernizaci těžby, formalizaci sektoru a zvyšování podílu zpracování surovin přímo v zemi. Rwanda zároveň posiluje svou roli v globálních dodavatelských řetězcích strategických surovin, mimo jiné ve vztahu k EU. Pro zahraniční firmy se otevírají příležitosti zejména v oblasti moderních těžebních technologií, zpracování nerostů a environmentálních řešení.
▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost
Rwanda se dlouhodobě profiluje jako technologické a inovační centrum regionu východní Afriky. Přestože jde o relativně malý trh, vláda cíleně podporuje vznik prostředí vhodného pro testování inovativních řešení, díky čemuž je země často vnímána jako „sandbox“ pro technologické projekty s potenciálem následné expanze na větší africké trhy. Příkladem je mimo jiné využití bezpilotních prostředků pro logistiku zdravotnického materiálu (společnost Zipline).
▶ Dopravní infrastruktura
Rwanda masivně investuje do rozvoje dopravní infrastruktury s cílem posílit svou roli regionálního logistického a dopravního uzlu. Klíčovým projektem je výstavba nového mezinárodního letiště v Bugeseře, které má zásadně zvýšit kapacitu letecké dopravy. Paralelně probíhá modernizace silniční sítě a rozvoj projektů smart urban mobility v Kigali, včetně elektrifikace veřejné dopravy a inteligentních dopravních systémů. Pro zahraniční firmy se otevírají příležitosti zejména v oblasti infrastruktury, dopravních technologií a udržitelných řešení.
4. Kultura obchodního jednání
Podkapitoly:
4.1. Úvod
Rwanda je velmi „hierarchická“. Důležité je začít jednání s co nejvyšším managementem, jakmile bude mít střední management instrukce, jednání budou produktivnější. Většina obchodních partnerů se přizpůsobuje západnímu stylu.
4.2. Oslovení
Jak oslovit obchodní partnery?
Při obchodních jednáních je dávána přednost neformálnímu přístupu. Výjimkou jsou státní instituce, kde je nutno dávat dostatečně
najevo s kým a na jaké úrovni je jednáno. Ojediněle se může stát, že je jednáno s lidmi, kteří očekávají titulování. Jde o absolventy
evropských, ale i amerických technických univerzit, kteří si v rozporu s anglickými zvyklostmi na vizitkách uvádějí titul „Eng.“. V
těchto případech se doporučuje při oslovování tento titul používat. V případě, že partnerem je např. poslanec, předchází jménu titul
„Honourable“. Je třeba si rovněž uvědomit, zda je Váš produkt či služba uplatnitelná na rwandském trhu. Trh je zde z 90 % čistě
proimportní a většina věcí se dováží ze zahraničí. Je důležité mít na paměti, že trh je velmi citlivý na cenu. Hodně zboží se dováží z
Číny. Konkurovat těmto výrobcům cenou není přirozeně možné. Ani bohatší střední třída neupřednostňuje bohužel kvalitu před
cenou. Situaci ještě komplikuje zahraniční rozvojová spolupráce, v rámci které se zboží dodává formou darů. Před oslovením
partnerů je proto vhodné se obrátit na ZÚ a ověřit perspektivu zboží na trhu. Je totiž možné, že začnete obchodní jednání, jejichž
cílem na straně rwandského partnera bude jen udělat si výlet do Evropy.
4.3. Obchodní schůzka
Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)?
Na jednání s rwandskými partnery je nutno se připravit stejně svědomitě a přistupovat k nim stejně jako k jednání s partnery v západní Evropě. Prezentace proto musí být jasná, srozumitelná a přesvědčivá. Rwanďané neradi čtou mezi řádky, proto je třeba hovořit konkrétně a přímo k věci. Je rovně ž potřeba si být vědom toho, že to, „dohodnuté“ ustanovení je ze strany rwandských partnerů vnímáno jako „předběžné dohodnutí“. Na druhou stranu od evropských partnerů je očekáváno přesné plnění ujednání. Tato „asymetrie“ do velké míry znesnadňuje realizaci kontraktů ve Rwandě. Rovně ž vnímání času ve Rwandě je značně originální. Zejména jednání na úřadech a ministerstvech se odehrávají chaoticky a není tak možné plánovat časový harmonogram. V případě služební cesty je nutné počítat s dostatečnou časovou rezervou, obrnit se trpělivostí a být flexibilní. Používání vizitek je běžné, Rwanďané používají rádi kvalitní papír i velice barevný tisk. Evropan nesmí být zaskočen tím, že emailová adresa třeba i náměstka ministra je na serveru Yahoo nebo Googlu. Je to dáno nespolehlivostí IT sítě státní správy, ale i soukromých firem. Rwanďané mají velmi rádi ceremonie a obřadnosti, na oficiálních jednáních je rwandská strana zastoupena početným sborem. Dárek je velice vhodný a může napomoci lepší komunikaci. Jednání (minimálně ta úvodní) jsou vedena v kancelářských prostorech.
Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?
Nepodléhejte prvním dojmům, zejména ne těm založeným na zažitých klišé a mediálních obrazech „chudé Afriky“. Jedním z charakteristických prvků subsaharské oblasti je značná propast mezi společenskými vrstvami. Řada Rwanďanů, kteří zastávají vyšší posty ve státní správě či ve vedení soukromých subjektů, pochází ze společensky úspěšně etablovaných, často vlivných a finančně dobře zajištěných rodin. Proto bývají absolventy či mají akademické tituly z jedné či více prestižních světových univerzit. Afričané si obecně cení dosažení vysokého společenského statusu, což ti úspěšn í často demonstrují nápadným důrazem na okázalost a materiální sebeprezentaci. Je dobré partnera oslovovat titulem např. pane doktore, pane řediteli. Jací jsou Rwanďané obchodníci? Rwandští partneři bývají obvykle na jednání připraveni, především mají dobrou znalost o cenách konkurence. Představu o českých výrobcích však příliš jasnou nemají. Proto je žádoucí vyzdvihnout kvalitu vlastního zboží a od samého počátku eliminovat jakékoliv srovnávání s čínským ekvivalentem poukázáním na skutečnost, že čínské zboží se nedá v žádných parametrech s evropským zbožím srovnávat. Rwanďané dobře vědí, že Čína do Afriky vyváží zboží podřadné kvality a proto není od věci na tuto skutečnost poukázat. Při vzájemných rozhovorech je třeba být vnímavý, otevřený, být připraven na neobvyklá řešení, nepovyšovat se ani neponižovat, pružně držet svůj standard.
Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?
Při jednání se Rwanďany neexistují zásadní kulturní odlišnosti od evropských zvyklostí. Ženy jsou respektovány jako obchodní partneři, je zde řada ministryň a podnikatelek. Na druhé straně se velmi dbá na ceremonie. V afrických partnerech je hluboce zakořeněna úcta ke stáří a cit k hierarchii. Proto může být dobré, aby byl součástí obchodní delegace i služebně starší kolega. Jak nakládají rwandští obchodníci s časem v rámci obchodního jednání? Na schůzku je třeba dorazit přesně, ale nečekat automaticky totéž od africké strany. Je nutno být flexibilní, počítat s případnými prostoji a zdrženími při plánování. V případě zdržení protistrany je nejlépe věc přejít a soustředit se na obsah jednání. V Africe panuje konsensuální způsob vyjednávání. To znamená, že protistrany mluví a mluví, až se vzájemně domluví či umluví. Proto je třeba mít v záloze časový prostor na více schůzek. Rwandský partner má obecně na vše dostatek času, od evropských partnerů je však vyžadována okamžitá reakce na všechny požadavky. I zde platí zvláštní „asymetrie“ vztahů.
Jak se obléci na pracovní jednání?
Důležitý je první dojem a zevnější úprava. Zámožní Rwanďané chodí velmi dobře upraveni, pro ně je vnější zjev vizitkou a podle toho
budou posuzovat i vás. Zde platí, že šaty dělají člověka. Na obchodní schůzku se oblečte formálně, nejlépe oblek (vzhledem ke klimatu
nemusí být nezbytně tmavý), kravata je nutná pouze při jednáních na vyšší úrovni v rámci státní správy. Bylo by škoda zanechat
špatný dojem i přes třeba výbornou obchodní nabídku. Oblečení a vizáž určitě nepodceňovat.
4.4. Komunikace
Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?
Schopnost dohovořit se anglicky je výborná (angličtina je jedním z oficiálních jazyků). Je však potřeba si zvyknout na místní dialekt.
Jak je to s jazykovou vybaveností?
Střední třída ovládá angličtinu nebo francouzštinu.
Existují nějaká komunikační tabu?
Zachování tváře je pro Rwanďany nesmírně důležité. Při jednáních je proto potřeba dávat pozor, aby se rwandský protějšek nedostal do trapné situace a dbát na určitou taktnost, citlivost a zdrženlivost. Obecně platí, že je vhodné se vyhnout etnickým a národnostním tématům.
Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?
Určitě osobní jednání. Obchod se zde neuzavírá po emailu či telefonu, pokud se partneři dlouhodobě neznají. Je nutné nejdříve vybudovat osobní důvěru. Na druhou stranu běžně se komunikuje přes WhatsApp i s vysoce postavenými úředníky či managery.
4.5. Doporučení
Co byste doporučili podnikatelům, kteří se do Rwandy chystají?
Základní zásady při jednání s rwandskými partnery, jejichž respektování napomůže prosazení obchodního záměru:
– Kontaktovat ZÚ Nairobi, které vám může poskytnout aktuální informace, poradit s obchodním případem, ověřit reálnost obchodní nabídky, poskytnout asistenci
– Navázat s partnerem osobní vztah (zjistit jeho záliby, pozvat jej do ČR, zde se mu řádně věnovat). Je ovšem potřeba zvážit, zda existuje na straně partnera skutečný zájem. Není neobvyklé, že spíše než o obchod má „potencionální partner“ zájem o návštěvu Evropy. Na druhou stranu věrohodného partnera návštěva ČR přesvědčí o vyspělosti ČR a tedy i výrobků z ČR pocházejících.
– Vždy se usmívat, být zdvořilí a příjemní.
– Nestěžovat si kvůli maličkostem.
– Kritiku udělat nepřímo a vyhnout se konfrontaci.
– Nedávat najevo rozčílení – hrozí ztráta respektu partnera.
– Nesnažit se očividně o získání výhody před partnerem – je třeba být kooperativní a spolupracovat. Jedna vyhraná bitva může někdy prohrát válku.
– Nespěchat. Pozvolné jednání od obecných věcí ke konkrétním pomůže partnerovi lépe se vyznat v návrzích. Jednání však nesmí být ani rozvláčná a musí mít předem stanovený cíl.
– Počítat s průtahy – zakalkulovat je do programu i do ceny.
– Dobře připravit projekt a být v argumentaci konkrétní.
– Vždy počítat s tím, že bude vyžadována sleva. S tím je nutno počítat v prvotním návrhu ceny. Sleva však nemůže být přemrštěná. Cenový faktor je na místním trhu rozhodující a je často fatální pro dodavatele kvalitního (a tedy dražšího) zboží.
4.6. Státní svátky
1. leden New Year’s Day 1. únor National Heroes Day 4. dubna Genocide against the Tutsi Memorial Day 1. květen Labour Day 15. srpna Assumption Day 25. prosinec Christmas Day 26. prosinec Boxing Day Pohyblivé svátky: Good Friday , Easter Monday , Umuganura Day Eid al-Fitr (konec ramadanu), Eid al-Adha
5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
Podkapitoly:
- 5.1 Vstup na trh
- 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
- 5.3 Marketing a komunikace
- 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 5.5 Trh veřejných zakázek
- 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
- 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
- 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
- 5.9 Veletrhy a akce
5.1. Vstup na trh
Rwanda je členem Východoafrického společenství (EAC) a Společného trhu pro východní a jižní Afriku (COMESA). V rámci těchto integračních uskupení postupně přizpůsobila své právní předpisy tak, aby umožňovaly volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a částečně i pracovní síly.
Za standardizaci a kontrolu kvality odpovídá Rwanda Standards Board (RSB), přičemž většina národních norem byla harmonizována s regionálními standardy EAC a COMESA. Přesto zůstává systém certifikace a kontroly roztříštěný a regulatorní rámec, zejména v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření, vykazuje slabší úroveň rozvinutosti.
Specifikem rwandského trhu je důraz na ochranu životního prostředí – země například dlouhodobě zakazuje dovoz plastových tašek. To může představovat překážku pro zahraniční exportéry, zejména v oblasti balení, kde je nutné získat zvláštní povolení od příslušných úřadů.
Rwanda neuplatňuje devizové kontroly a její měna je relativně volně směnitelná, což usnadňuje přeshraniční obchod a investice. Každá společnost musí mít v zemi registrované sídlo a podléhá registraci u Rwanda Development Board (RDB), přičemž proces založení firmy je velmi rychlý a může být dokončen v řádu jednoho dne.
Společnost je považována za rezidenta, pokud je založena podle rwandského práva nebo má v zemi místo efektivního řízení. Transakce mezi spřízněnými osobami musí odpovídat principu tržního odstupu.
Cizinci mohou nabývat půdu pouze ve formě dlouhodobého pronájmu (leasehold) až na 99 let s možností prodloužení, zatímco plné vlastnictví (freehold) je vyhrazeno pro občany Rwandy a společnosti s většinovou rwandskou účastí.
5.2. Formy a podmínky působení na trhu
Dokumentem, který řeší podmínky působení zahraničních subjektů na trhu, je Zákon o podpoře investic (Rwanda Investment Promotion Act) z r. 1998. Podle tohoto zákona mohou ve Rwandě podnikat nebo investovat následující fyzické a právnické osoby:
· soukromé osoby, které nejsou rwandskými občany nebo občany členské země Společného trhu Comesa
· společnosti, registrované podle práva v jiných zemích než ve Rwandě, nebo v zemi Comesa
· společnosti registrované ve Rwandě podle místního práva, v nichž více než 50 % podílu mají v rukou osoby, které nejsou občany Rwandy nebo země Comesa
· sdružení, v němž kontrolní balík akcií drží v rukou osoba, která není občanem Rwandy nebo země Comesa
V případě zájmu české fyzické nebo právnické osoby o zřízení kanceláře, reprezentace nebo společného podniku ve Rwandě lze doporučit obrátit se na státní agenturu, Rwanda Development Board , která je schopna sdělit aktuální podmínky pro realizaci investičního záměru. RDB provozuje jednotné kontaktní místo pro investory. Investoři mohou požádat o založení společnosti a získají zde daňové identifikační číslo („DIČ“).
Typy entit, které jsou dostupné pro zahraniční investice:
· akciová společnost
· společnost s ručením omezeným
· registrovaná pobočka zahraniční společnosti
Investoři nemusí registrovat své investice u RDB (Rwanda Development Board) a získat osvědčení o registraci investice, ale registrace je zapotřebí, aby bylo možné využívat prioritních pobídek
Pobídky zahrnují:
· snížené sazby daně z příjmu právnických osob platné po dobu pěti let
· osvobození od daně dostupné pro mezinárodní společnost, která má její ústředí nebo regionální kancelář ve Rwandě;
· sedmileté daňové prázdniny a snížená sazba daně z příjmu právnických osob na 15 %, které jsou k dispozici registrovaným investorům v prioritních sektorech;
· pětileté daňové prázdniny dostupné institucím mikrofinancování
· osvobození od daně pro registrovaného investora investujícího do produktů používané v zónách zpracování vývozu (EPZ).
5.3. Marketing a komunikace
Požadavky na marketing jsou zpravidla domlouvány s příslušným místním zástupcem, který často žádá finanční podporu pro zavedení určitého výrobku na trh. Aspekt propagace jako takový, stejně jako jeho forma, která se neodlišuje od formy běžné ve vyspělých státech, jsou ze strany českých exportérů často podceňovány. Propagaci na místě nelze provádět bez anglických prospektů a technických popisů. U spotřebního zboží, ale i u některého zařízení je obvyklá propagace v médiích, zejména v tisku. Z oblasti digitální propagace je vhodné mít svou FB stránku. Řada rwandských firem využívá ke své propagaci výhradně FB a ani nemá vlastní webové stránky.
5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Rwanda je stejně jako celá řada rozvojových zemí aktivním členek WTO. Ochrana duševního vlastnictví je i tak však na legislativní úrovni minimální, ještě horší je její praktické uplatňování. Ohroženi jsou především dodavatelé anglosaského show-businessu, hrozbu ale limituje velmi omezená koupěschopnost obyvatelstva, pro které jsou už i čisté nosiče dat a přehrávací zařízení nedostupné. Další skupinou, ve které by se mohly omezeně objevit i české firmy, jsou výrobci softwaru. Kopírování se týká ovšem hlavně spotřebního a zábavného softwaru. Krádeže technologických softwarových aplikací jako i obcházení patentových práv, které by mohly české podniky ohrozit nejvíce, narážejí na nízkou technickou kulturu v zemi.
Následující mezinárodní dohody mají právní platnost: African Regional Intellectual Property Organization · Madrid Protocol · Paris Convention for the Protection of Industrial Property · Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights
5.5. Trh veřejných zakázek
Veřejné zakázky se zásadně zadávají formou tendrů. Jako první krok zejména v případě tendrů na stavební práce nebo konzultační činnosti bývá předkvalifikace a registrace zájemců, kteří, pokud jsou vyhodnoceni pro daný účel jako vhodní, jsou poté oslovováni již přímo formou zaslání tendrových podmínek. Tendry jsou zveřejňovány na webu https://www.mod.gov.rw/updates/tenders, www.tendersinfo.com/global-rwanda-tenders.php a v denním tisku. Ve Rwandě je korupce tvrdě stíhaná, proto procesy tendrů probíhají velmi transparentně.
V případě tendrů, které jsou financovány některými bankami nebo agenturami, kde ČR není členem (např. African Development Bank), je nutno, aby český dodavatel využil pro svou nabídku firmu sídlící v zemi, která je členskou zemí dané banky či agentury. Kontakt na Národní tendrový výbor Rwandy je následující: National Tender Board Avenue de la Paix B. P. 4276, Kigali Web: www.ntb.gov.rw
5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
Právní systém Rwandy je založen na francouzsko-belgickém občanském právu a zvykovém právu ovšem dochází k postupnému zavádění systému obecného práva (Anglo Saxon law). Současný rwandský právní systém je tak hybrid obsahující prvky občanského práva i práva obecného.
V případě sporu mezi zahraničním investorem a Rwandskou rozvojovou radou („RDB“) nebo vládou ve vztahu k registrovanému investoru je vynaloženo úsilí k urovnání sporu jednáním o smírném urovnání sporu.
Pokud spor není urovnán jednáním, může být předložen k arbitráži v v souladu s následujícími metodami, které mohou být vzájemně dohodnuty zúčastněnými stranami: · v rámci dvoustranné nebo mnohostranné dohody o ochraně investic, jejímiž stranami je vláda a země, jejichž investorem je státní příslušník nebo
· v souladu s jiným mezinárodním postupem pro řešení investičních sporů
· Spory mezi společnostmi mohou být řešeny smírnou cestou smír nebo mimosoudní smír (smír a arbitráž), buď ad hoc nebo institucionální arbitráží v Kigali. Mezinárodní rozhodčí centrum sloužící jako platforma pro rozhodčí řízení (v druhém případě)
· Rovněž je možné se odvolat na rozhodčí orgán se sídlem mimo Rwandu
Alternativně mohou být spory řešeny také prostřednictvím soudního systému (obchodní soud, obchodní vyšší soud, odvolací soud a nejvyšší soud). V případě nových obchodních kontaktů se používá neodvolatelný dokumentární akreditiv, otevřený u renomované banky. Při menších zakázkách u nových odběratelů není neobvyklý plat předem.
5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Požadavek pro vstup do země pro držitele všech druhů pasů ČR – platné vstupní nebo tranzitní vízum. Žádost o vízum se podávají:
1) prostřednictvím internetu z rwandského vládního portálu Irembo irembo.gov.rw/rolportal/en/web/dgie/newhome (volba “visa application”), případně https://irembo.gov.rw/user/citizen/service/dgie/request_a_visa
2) po příletu do Rwandy na letišti – viz oficiální informace rwandské vlády o vízových otázkách: https://www.migration.gov.rw/our-services/visa/
Případné dotazy k podávání žádostí o víza je možné adresovat e-mailem na Velvyslanectví Rwandy v Praze. Správní poplatek za podání žádosti o vízum pro jeden vstup k pobytu do 30 dní činí 50,- USD, víza pro několikanásobný vstup 70,- USD, víza za účelem účasti na konferenci 30,- USD.
Vízový poplatek nikdy nesmí překročit částku 50,- USD na vízum pro jeden vstup a 70,- USD za vízum pro několikanásobný vstup. Rwandský imigrační úřad si na zpracování elektronického víza vyhrazuje lhůtu 7 dní. Pro podání žádosti je třeba mít k dispozici cestovní pas, jehož platnost musí být aspoň o 6 měsíců delší než doba plánovaného pobytu ve Rwandě. V pasu je třeba mít aspoň jednu prázdnou stránku pro vstupní razítka. Všeobecně se doporučuje získat před cestou do Rwandy on-line vízum.
Doporučujeme ověřit si před cestou aktuální podmínky vstupu do země na rwandském velvyslanectví v Praze. Kontakt: Embassy of the Republic of Rwanda in Prague, Nad Šárkou 1512/63, 160 00 Praha 6, tel.: 226 218 019 E-mail: infoprague@minaffet.gov.rw S ohledem na časté dotazy veřejnosti zdůrazňujeme, že Velvyslanectví ČR v Nairobi se nijak neúčastní řízení o vydání rwandských víz. Případné dotazy doporučujeme adresovat výhradně rwandskému velvyslanectví v Praze.
Veškeré podrobné informace k podmínkám vstupu, specifikům, bezpečnostní situaci a doporučení turistům, jsou uvedeny na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR v rubrice „cestujeme“: https://mzv.gov.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/rwanda/cestovani/other.html
5.8. Zaměstnávání občanů z ČR
Jakýkoli podnik investující ve Rwandě alespoň 250 000 USD má automaticky právo jmenovat tři cizince do vedení společnosti.
Osoby žijící v zahraničí mohou ve Rwandě pracovat, pokud mají pracovní povolení vydané generálním ředitelstvím pro přistěhovalectví a emigraci. Pracovní povolení se obvykle udělují schváleným zahraničním podnikům působit ve Rwandě, pokud jde o klíčové osoby firmy. Nicméně jakýkoliv podnik může přijmout jakoukoliv kategorii zahraničních kvalifikovaných pracovních sil, pokud Rwanďané nejsou k dispozici. Podnik bude muset prokázat, že provedl test trhu práce a nedokázal získat na lokálním trhu kandidáty, kteří splňují nutné požadavky.
Cizinec, který má pracovní smlouvu na dobu delší než 90 dnů, musí požádat o pracovní povolení do 15 pracovních dnů ode dne vstup do Rwandy. Zahraničnímu zaměstnanci může být také povoleno měnit zaměstnavatele a obnovit své pracovní povolení písemnou informací zaslané generálnímu ředitelství pro přistěhovalectví a emigrace. Pokud jde o pracovní předpisy ve Rwandě, může být do Rwandy přidělen zahraniční zaměstnanec (secondment), protože pro takového zaměstnance není zákonný požadavek být zaměstnán místním subjektem ve Rwandě při poskytování služeb ve Rwandě.
Ve Rwandě však musí být s takovým zaměstnancem uzavřena pracovní smlouva, která se řídí rwandskými zákony. Zaměstnání místním subjektem je možné na základě pracovního povolení nebo povolení Q1. Jsou povoleny smlouvy na dobu určitou s uvedením pevného období zaměstnání, na jehož konci je smluvní vztah automaticky ukončen. Odměna za práci musí být vyplacena v místní měně (rwandský frank).
Cizinci pracující ve Rwandě by si měli před příjezdem do Rwandy zakoupit mezinárodní zdravotní pojištění. Dále se důrazně doporučuje, aby cizinci měli takové pojištění, které pokryje náklady na nouzovou evakuaci a přepravu v případě, že dojde k vážnému zranění.
5.9. Veletrhy a akce
Největší KONFERENCE se konají v novém Kigali Conference Centru – http://www.kcc.rw VELETRHY se konají v Kigali Conference and Exhibition Village (KCEV) https://rcb.rw/Kigali-Convention-and-Exhibition- Village.html
Africa CEO Forum
(květen 2026, Kigali Convention Centre)
– největší business setkání afrických CEO, investorů a vládních představitelů
UFI MEA Conference 2026
(duben 2026, Kigali)
– výstavní a eventový průmysl, networking B2B
IFTEX / AGRI & Food-related events (AGRF / Africa Food Systems Forum)
(2026, Kigali / region)
– zemědělství, potravinářství, export komodit
Water Africa & East Africa Building and Construction Expo
(září 2026, Kigali)
– infrastruktura, voda, stavebnictví
WHX / Africa Health Expo Kigali
(září 2026)
– zdravotnictví, zdravotnické technologie
Africa Technology / ICT & Innovation Events
(celoročně, Kigali Innovation City)
– ICT, fintech, startupy, digitalizace
Kigali International Trade Fair (multi-sector expo)
(2026, termín variabilní)
– všeobecná obchodní výstava, B2B
Mining & Infrastructure related events (ad hoc expos)
(2026, Kigali)
– těžba (koltan, wolfram), logistika, energetika
Kalendář akcí je možné nalézt https://rcb.rw/-2026-Events-.html (případně upravit rok konání v linku).
6. Kontakty
Podkapitoly:
- 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
- 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
- 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty
6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
Honorární konzulát České republiky / Honorary Consulate of the Czech Republic KN 33 Street, Building No. 13, Kiyovu P.O. Box 1856 Kigali Republic of Rwanda Telefon +250 788 302 727, +250 788 309 040 E-mail: kigali@honorary.mzv.cz, jeanmalic@yahoo.fr Vedoucí úřadu: Jean Malic KALIMA, honorární konzul
Působnost úřadu: celé území Rwandské republiky
Časový posun: 0 hod v době letního času, +1 hod v době zimního času
Provozní hodiny úřadu: pondělí až pátek 10.00 – 16:00 (kromě státních svátků ČR a Rwandy)
Nouzová telefonní linka Velvyslanectví ČR v Nairobi (telefonní číslo +420 222 420 222) funguje pouze mimo pracovní dobu velvyslanectví a je určena výhradně občanům ČR v nouzi či ohrožení života či zdraví.
Ideální spojení z mezinárodního letiště v Kigali na honorární konzulát je vozem taxislužby. Cestovní čas z letiště dosahuje dle hustoty provozu 30 minut až 1 hodina. Vzdálenost mezi mezinárodním letištěm a honorárním konzulátem, který se nachází v centru města je 12 km.
6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
1. Policie (Rwanda National Police Service)
Telefonní čísla pro veřejnost – pomoc v nouzi policie: 112 dopravní nehody: 113 dopravní policie: 118 nehody na jezerech a vodních tocích: 110 nouzové situace s účastí dětí (child help-line): 116
Oblastní policejní ředitelství: Kigali: +250 (0) 78 8311128 Gicumbi (Byumba) Brigade: +250 (0) 78 831 1144 Rusizi (Cyangugu) Brigade: +250 (0) 78 831 1136 Nyamagabe (Gikongoro) Brigade: +250 (0) 78 831 1131 Rubavu (Gisenyi) Brigade: +250 (0) 78 831 1149 Muhanga (Gitarama) Brigade: +250 (0) 78 831 1129 Huye (Butare) Brigade: +250 (0) 78 831 1127 Ngoma (Kibungo) Brigade: +250 (0) 78 831 1158 MVK Brigade: +250 (0) 78 831 1125 Musanze (Ruhengeri) Brigade: +250 (0) 78 831 1146 Kigali Brigade: +250 (0) 78 831 1128 Remera Brigade: +250 (0) 78 831 1121 Gikondo Brigade: +250 (0) 78 831 1140 Muhima Brigade +250 (0) 78 831 1122 Nyamirambo Brigade: +250 (0) 78 831 1123 Kicukiro Brigade: +250 (0) 78 831 1117
2. Hasiči (Fire Department) Nepřetržitou hasičskou službu zajišťuje Rwanda National Police, hlavní pohotovostní číslo: 112
Další pohotovostní čísla: +250 (0) 78 831 1120
3. Zdravotnická záchranná služba a lékařská pohotovost (Ambulance / Emergency Medical Services) Ambulance: 112
Samu Ambulance Services: 912 Kigali – nemocnice s nepřetržitou pohotovostní službou King Faisal Hospital tel: +250 (0) 252 588888, +250 (0) 252582421, +250 (0) 252585397, +250 (0) 252582469
6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty
Portál vlády Rwandské republiky – web: https://www.gov.rw/
přehled institucí výkonné, zákonodárné a soudní moci web: https://www.gov.rw/overview stránky úřadu vlády s přehledným seznamem všech ministerstev web: https://www.gov.rw/government/institutions/ministries
Úřad předsedy vlády – Office of the Prime Minister web: https://primature.gov.rw/ E-mail: info@primature.gov.rw V
láda Rwandské republiky má 19 ministerstev
1. Minister in The Office of The President web: https://www.paulkagame.com/ web: https://www.gov.rw/president E-mail: info@gov.rw Twitter: @PaulKagame
2. Ministry of Education web: www.mineduc.gov.rw E-mail: info@mineduc.gov.rw Twitter: @Rwanda_Edu
3. Ministry of Environment web: www.environment.gov.rw E-mail: info@environment.gov.rw
4. Ministry in Charge of Emergency Management web: www.minema.gov.rw E-mail: info@midmar.gov.rw
5. Ministry of Finance and Economic Planning web: www.minecofin.gov.rw E-mail: info@minecofin.gov.rw
6. Ministry of Foreign Affairs and International Cooperation web: www.minaffet.gov.rw E-mail: info@minaffet.gov.rw
7. Ministry of Gender and Family Promotion web: www.migeprof.gov.rw E-mail: info@migeprof.gov.rw
8. Ministry of Health web: www.moh.gov.rw E-mail: info@moh.gov.rw
9. Ministry of ICT and Innovation web: www.minict.gov.rw E-mail: info@minict.gov.rw
10. Ministry of Infrastructure web: www.mininfra.gov.rw E-mail: info@mininfra.gov.rw
11. Ministry of Justice web: www.minijust.gov.rw E-mail: info@minijust.gov.rw
12. Ministry of Local Government web: www.minaloc.gov.rw E-mail: info@minaloc.gov.rw
13. Ministry of Public Service and Labour web: www.mifotra.gov.rw E-mail: info@mifotra.gov.rw
14. Ministry of Sports web: www.minisports.gov.rw E-mail: info@minisports.gov.rw
15. Ministry of Trade and Industry web: www.minicom.gov.rw E-mail: info@minicom.gov.rw
16. Ministry of Youth and Culture web: www.myculture.gov.rw E-mail: info@myculture.gov.rw
17. Ministry of Agriculture and Animal Resources web: www.minagri.gov.rw E-mail: info@minagri.gov.rw
18. Ministry of Defence web: www.mod.gov.rw E-mail: info@mod.gov.rw
19. Minister in Charge of Cabinet Affairs web: www.primature.gov.rw E-mail: info@primature.gov.rw