S Průmyslem 4.0 přijde skutečná éra robotů, s digitalizací nová bezpečnostní rizika

24. 6. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Nástup čtvrté průmyslové revoluce přinese zánik některých profesí, především těch manuálních. Na druhou stranu bude třeba zaměstnávat pracovníky na řešení ochrany složitých systémů před kyberútoky.

Průmysl 4.0, postavený na propojení prakticky všech výrobků prostřednictvím internetu a rozsáhlé robotizaci výroby, má podle svých iniciátorů vrátit Evropě technologický náskok před zbytkem světa. A tím také přivést zpět velkou část výroby, kterou kvůli levné pracovní síle evropské firmy přesunuly do levnějších zemí.

Předpoklady na tento optimistický vývoj však nesdílejí všichni odborníci. „Na návrat výroby do EU bych příliš nesázel. Například Čína bude brzy čelit nedostatku pracovních sil způsobené politikou jednoho dítěte. Výsledkem bude zvýšený tlak na zavedení principů takzvaného Průmyslu 4.0 dříve, než k tomu dojde na starém kontinentu, kde bude ještě dlouho zdržovat chybějící legislativa a zájmy jednotlivých členských zemí EU i silných podnikatelských subjektů,“ vysvětluje Jan Rollo, šéf společnosti Sysgo Group.

Trh podle něj ovlivňuje řada různých faktorů. „Nejdůležitější z nich je, podle mého názoru, roční hospodářský cyklus podtržený zákonným ustanovením o povinném záměru soustavného dosahování zisku. Pokud k tomu přičteme zvyšující se míru přerozdělování přes rozpočtovou sféru s celou řadou různých daňových, regulačních a ochranných položek a opatření, bude spíše motivace na odliv výroby,“ poukazuje Jan Rollo.

Tento proces se podle něj nebude týkat podniků ovládaných veřejnou sférou a nadnárodních podniků s “partnerskou” pozicí pro vyjednávání individuálních podmínek na daném trhu. „Podíl tržního hospodářství, jak jej známe ze starých učebnic, se v současné smíšené ekonomice postupně vytrácí a tomu bude odpovídat také skladba nově tvořených pracovních míst,“ upozorňuje Jan Rollo.

Nástup Průmyslu 4.0 tedy nemusí být provázen jedním ze svých hlavních pozitivních efektů, tedy vytvářením nových pracovních míst vyvolaným hromadným návratem výroby do zemí EU.  Naopak projeví se úbytek práce v některých oborech, kde se nejvíce prosadí automatizace a robotizace.

Práci robotů čeká zdanění

„Pro určité profese zcela jistě. Motivace společností na další automatizaci je zejména ekonomická, bude tedy realizována, ať se nám to líbí či nikoli. Dokonce si dovolím říci, že konkurenční výhoda zvýšení produktivity pomocí vyššího stupně automatizace je pro společnosti pouze dočasná. Pomůže jim překonat několik – ve světovém měřítku možná i několik desítek – let ročního hospodářského cyklu,“ předpokládá Jan Rollo.

Poté se však podle něj automatizace stane standardem. Počáteční výhoda, kterou v prvních letech budou využívat inovativní firmy, se postupně rozšíří na většinu podniků. Peníze, které státy ztratí nižším výběrem finančních prostředků ze zdanění práce, si vynahradí novými odvody z firem, ať už ve formě daní, příspěvků na sociální politiku či jiných poplatků.

Přitom éra nástupu robotů není tak vzdálená, jak by se na první pohled mohlo zdát. Takzvaně samoučící roboti, kteří mají schopnost díky umělé inteligenci postupně získávat lepší „pracovní návyky“ než jak byly na počátku naprogramováni, již nastupují.

„Již dnes nabízíme například multifunkční platformu Omnimove, která má díky schopnosti se učit trasy možnost částečné autonomie pohybu ve vyhrazeném prostoru. Roboty řady LBR iiwa je možno navádět rukou, takže robot se sám ‚naučí‘ trajektorii. V budoucnu budeme určitě i dále pracovat na skutečně autonomních a samoučících robotech,“ konstatuje Radek Velebil, obchodní ředitel společnosti KUKA Roboter CEE GmbH.

To, že by se zařízení pracující na vlastním sebezdokonalení mohla vymknout kontrole a došlo by ke  „vzpouře mozků“ nepovažuje za reálnou hrozbu. „Nemyslím si, že je něco podobného v dohledné budoucnosti možné,“ dodává Radek Velebil.

Některé profese zaniknou, jiné posílí

Stát přitom nevnímá možný úbytek pracovních sil způsobený rozsáhlou robotizací za výrazně rizikový prvek. „Dopady Průmyslu 4.0 na trh práce budou nejen velmi komplexní, ale také protichůdné. Čtvrtá průmyslová revoluce bezesporu nějaké profese utlumí, další zaniknou, jiné ale naopak vytvoří. Na významu nabyde oblast bezpečnosti – a nepůjde pouze o bezpečnost počítačovou. Velmi důležité bude dobré uspořádání kontroly bezpečnosti. Právě na ni se budou moci lidé kvalifikovat a hodně jich tam najde nové uplatnění,“ konstatuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

Zkoumání trendů způsobených kybernetizací a digitalizací společnosti se podle něj věnuje například studie zpracovaná oddělením strategie a trendů EU Úřadu vlády České republiky z prosince roku 2015 Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU (2 MB).

Právě bezpečnostní rizika způsobená napojením prakticky všech výrobků a procesů na internet představují podle expertů zatím velkou neznámou. Navíc při současném stavu legislativy, technologií a vlastnictví nelze následující vývoj přesně odhadnout.

„Oblast kybernetické bezpečnosti tím nabízí ohromný potenciál pro rozvoj. Ale i zde bude patrný tlak na zestátnění například infrastruktury i duševního vlastnictví nebo alespoň přenesení odpovědnosti na ‚důvěryhodné‘ subjekty. Jde o další trend potlačující tržní principy,“ upozorňuje Jan Rollo.

Jednu oblast kybernetických rizik představují poruchy složitých systémů. Ty mohou podle odborníků představovat spíše krátkodobý problém řešitelný posilováním systémů a jejich modernizací. Pro velké společnosti je problém řešitelný i vybudováním vlastní infrastruktury.

Druhé riziko představují kyberútoky. „Ty mohou samozřejmě směřovat na propojené systémy a lze to předpokládat. Ale i zde hraje hlavní úlohu motivace. Ta je důležitá stejně tak, jako náklady na takový útok. Vynaložené náklady na kybernetický útok musí být vyváženy odpovídajícím prospěchem. Většina současných kybernetických útoků je ekonomicky motivována,“ doplňuje Jan Rollo.

Rozhodování lidí nahradí data

Pro budoucnost podle něj bude nutné klasifikovat infrastrukturu z hlediska důležitosti, například s ohledem na národní bezpečnost, a provést vhodná opatření. Česká republika přitom není v postavení, kdy by mohla stavět na vlastních důvěryhodných řešeních. „Bude se tedy muset spolehnout na zahraniční partnery. Kybernetické ‚zbrojení‘ začalo před mnoha lety, ale velké ‚bitvy‘ nás teprve čekají,“ podotýká Jan Rollo.

Bezpečnostní i právní riziko představuje i další prvek Průmyslu 4.0. V rámci nárůstu postavení umělé inteligence a rozsáhlé automatizace a digitalizace se hovoří o takzvané svrchovanosti dat. To znamená například to, že o produkci určitého výrobku nebude rozhodovat šéf konkrétního podniku, ale interakce čidel, sledujících dostatek zboží na určitém místě, s technologiemi zajišťujícími produkci a transport daného výrobku.

Pokud budou rozhodovat data, těžko je, v případě nějaké události, poženeme k odpovědnosti. I malá, dále nepropojená, digitální továrna, již dnes využívá softwarové a hardwarové komponenty stovek, možná i tisíců dodavatelů, aniž by to bylo zjevné. Ke každému takovému produktu existují podmínky upravující jeho použití. Lze očekávat, že odpovědnost bude v rámci implementace přenášena pomocí obchodních podmínek stále blíže k uživateli,“ konstatuje Jan Rollo.

To již nyní znají uživatelé některých digitálních produktů, kteří, přestože za ně zaplatí, jsou v případě jejich poruchy nebo nefunkčnosti odkazováni na komunitní blogy a další otevřené zdroje. Výrobce, který dostal zaplaceno, se k řešení problému nezná. 

„Zřejmě největší míru odpovědnosti ponese subjekt provádějící zavedení a provoz takového systému. Bude tedy snaha, aby tyto subjekty nebyly spojovány s žádným velkým marketingovým jménem,“ uzavírá Jan Rollo. Přes všechny tyto skutečnosti podle něj nelze přenesením odpovědnosti vyloučit poškození obchodního jména výrobce. Důležitou úlohu proto bude tedy hrát důvěra a ochrana pomocí různých typů pojištění.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek