Saúdská Arábie: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

6. 11. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie)

V letech 2003 – 2008 se pohyboval meziroční růst HDP mezi 5,3 – 8,5 %. V následujícím roce se jednalo vlivem světové finanční krize o 1,8 %. V dalších letech se HDP vrátilo na předkrizové hodnoty. V současnosti růst ekonomiky zpomalil, v roce 2013 činil 2,7 %, v roce 2014 3,6 %, v roce 2015 však vlivem poklesu ceny ropy – hlavního saúdského vývozního artiklu - na světových trzích došlo k výraznějšímu zpomalení hospodářského růstu na pouhých 1,5 %. Oficiální odhady pro rok 2016 se pohybují na úrovni 2,2 %, nicméně nezávislé zdroje hodnotí tento odhad růstu jako přehnaný a v po prvním čtvrtletí r. 2016 korigují odhad růstu na pouhých 0,5 %. Míra inflace se v posledních letech pohybuje mezi 3 a 4 %. V roce 2013 dosáhla hodnoty 3,5 %, v letech 2014-2015 byla o něco nižší, počátkem roku 2016 se však vyhoupla opět na úroveň kolem 4,5 %, aby se závěru roku 2016 ustálila na průměru 3,5 %. Další vývoj inflace je nejasný, silně stoupají ceny nájmů a nemovitostí, zvyšují se poplatky (registrace, stavební povolení, municipální služby apod.), razantně byla zvýšena dovozní cla na většinu potravin (z 0-5 % na 20 %), vláda však uvažuje do budoucna i o zrušení některých dotací, a to na energie, vodu či paliva (u benzínu k částečnému zdražení došlo již v r. 2015, a to o celých 50 %, nicméně stále nedosahuje reálné tržní hodnoty), předpokládá se jednotné zavedení DPH v celém regionu GCC k 1.1.2018 (sazby 0 %, 5 %, 15 %). To vše ovlivní velmi pravděpodobně razantnější růst inflace. Podle posledních zveřejněných údajů v  r. 2016 se zaměstnanost pohybuje kolem 11-12 %, mezi ženami ovšem činí cca 64 % a tvoří svým podílem pouze 16,6 % zaměstnaných saúdských obyvatel. Dle odhadů v zemi žije asi 31 mil. obyvatel, z toho je podle posledních oficiálních údajů zhruba 40 % cizinců. HDP na obyvatele činí přibližně 20 605 USD. Běžný účet je v přebytku.

 

Neočekávaně nízké příjmy z ropy v letech 2015 a 2016, nedostatečně konzervativně nastavená kritéria pro tvorbu rozpočtu a velká rozpracovanost řady státem financovaných megaprojektů způsobila od druhé poloviny roku 2015 nedostatek prostředků na pokračování řady projektů. Některé z nich byly pozastaveny bez uvedení dalších termínů pokračování (např. výstavba sítě desítek univerzit a stovek středních škol, výstavba finančního centra v Rijádu, 4 tras rijádského metra apod.), u dalších se dodavatelé vč. řady významných zahraničních potýkají s výrazně zhoršenou platební morálkou saúdského státu a sekundárně pak i saúdských soukromých odběratelů. V souvislosti s těmito událostmi je třeba věnovat vysokou pozornost případným obchodním rizikům, zejména financování obchodních případů, resp. bezpečným platebním podmínkám a instrumentům vč. jejich zajištění a pojištění.

 

Bilaterální politická relace se v současné době potýká s narušenými obchodními vztahy se státními koncerny (Saudi Aramco, Saudi Electricity Company, Saudi Basic Industries-SABIC ad.) a jsou indikovány potíže již v první fázi registrace českých firem na vendor list, resp. s obnovením stávajících kontraktů.

 

Již více jak 25 let jedná Evropská unie se Saudskou Arábií (resp. GCC) o konkrétní obchodní dohodě, základní překážkou jsou státní subvence na saúdském vnitřním trhu. Exportní riziko podle OECD je 2/7. Pro zajímavost uvádíme rovněž hodnocení rizika podle Euler Hermes (DEU), které uvádí střednědobý rating rizik jako BB na stupnici A-D a krátkodobé riziko ratingového stupně 1 (nízké).

 

Je nutno v současné době upozornit na skutečnost, že v souvislosti s nízkou cenou ropy se prudce zhoršila platební morálka saúdských subjektů, a to jak státních, tak i privátních. V současnosti se běžně prodlužuje splatnost nad 180 dní. Řada velkých projektů byla zastavena, omezena či zpožděna. Investice v SAU z výše uvedených důvodů podléhají zvýšenému riziku, neboť nelze odhadnout další vývoj. Veškeré poplatky za fungování zahraničních firem v Saúdské Arábii se kontinuálně zvyšují. Právní systém nění konzistentní.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Aktuální sektorové příležitosti pro Saúdskou Arábii

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

SAK je největším dovozcem na Blízkém východě nejen díky své kupní síle, ale především proto, že saúdskoarabská domácí produkce nestačí na uspokojení místní poptávky. Vzhledem k relativně krátké historii vzájemných diplomatických a obchodních vztahů nelze těžit ze znalosti „české značky“, takže možnost uplatnění českých výrobků na zdejším trhu je determinována pouze kvalitou a cenou nabízeného zboží. Silná konkurence na trhu navíc vyžaduje jeho důkladné zmapování a systematická osobní jednání s partnery. K perspektivním položkám českého exportu a oborům, kde se mohou české výrobky a služby uplatnit patří:

 

Automobilový průmysl, železniční a kolejová doprava

 

V oblasti kolejových vozidel prochází Saudská Arábie bezprecedentními změnami. V realizaci a přípravě je řada projektů v celkové hodnotě několik desítek mld. USD. K největším projektům patří saúdská část projektu Propojení železničních sítí států GCC ve výši 5 mld. USD (ve fázi přípravy), železniční spojení Rijád-Džidda (ve fázi projektu), tzv. Saudi Arabian Land Bridge (ve fázi výběru konzultanta) v hodnotě 9 mld. USD, železnice Sever-Jih (nové úseky za cca 5 mld. USD, provozu část Rijád-Buraidah-Hail), či v současnosti realizované spojení Džidda, Mekka, Medinah, Yanbu (cca 4,5 mld. USD, část již dokončena). Ačkoli z pohledu saúdského trhu oborových příležitostí je zde veliký potenciál pro české firmy, řadě z nich se zatím vzhledem k výrazné konkurenci nepodařilo prosadit. Kromě kolejových vozidel jsou možnosti zejména v oblasti signalizačních, zabezpečovacích a komunikačních zařízení. Jedná se však převážně o projekty velkého rozsahu, které jsou přidělovány velkým mezinárodním konsorciím. Zde je ovšem stále šance pro české podniky, a to propojit se s realizátory projektů, tj. leadery konsorcií a stát se součástí konsorcia. S rozvojem  železniční sítě probíhá i rozvoj hromadné dopravy městských aglomerací se zaměřením na kolejovou dopravu. V roce 2012 byl zahájen projekt integrované dopravy Rijádu zahrnující kombinaci 180 km metra a 600 km autobusových linek, hodnota projektu cca 25 mld. USD. V současnosti probíhá výstavba 6 tras metra o délce 176,5 km (jak uvedeno výše, vlivem nedostatku financí je projekt výrazně zpomalen). Dodavatelé na projekt metra i autobusů (22 linek, 1.200 km, 6 765 zastávek) zde již byli vybrání (metro: 3 konsorcia nadnárodních firem, autobusy – pařížský dopravní podnik, v r. 2016 však prezentována spolupráce s tureckými experty vč. dodávek busů). V současné době je ve fázi úvah a základní přípravy dopravní řešení města Džiddy zahrnující kombinaci 108 km povrchového metra (3 linky s 208 vozy) a 750 km autobusových linek (816 autobusů), hodnota projektu cca 12 mld. USD a dopravní řešení města Mekky zahrnující 188 km lehkého metra s 88 stanicemi a 60 km autobusových linek, hodnota projektu 16 mld. USD. V roce 2014 byl schválen projekt integrované dopravy Dammamu ve výši 5 mld. USD zahrnující metro a autobusy, nebyl však zaznamenán další pokrok. S ohledem na momentální nedostatek financí je osud řady projektů nejistý, v současnosti realizované projekty se potýkají se značnými zpožděními plateb ze strany státu (9 měsíců až rok), což přináší sekundární platební neschopnost i do soukromého sektoru. Pokud však dojde ke stabilizaci saúdské ekonomiky, pak je obor jednoznačně perspektivní.

 

Energetický průmysl

 

Spotřeba elektrické energie roste ročně o 8 %, což znamená požadavek na nově instalovaný výkon ve výši 4 000 MW ročně (nyní 50 GW instalovaného výkonu). V příštích 10 letech je v plánu výstavba 20 nových elektráren s celkovým výkonem 24 GW v hodnotě 50 mld. USD – zatím však na tradiční paliva – ropu a zemní plyn. Vzhledem k tomu, že se na výrobu elektřiny spotřebovává cca 1/3 těžby ropy, což znamená, že do roku 2032 musí Saudská Arábie své kapacity ztrojnásobit, chystá se země na masivní rozvoj jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů energií. V červnu 2011 Saudská Arábie oznámila záměr vybudovat 16 jaderných reaktorů do roku 2032, ve kterých by se mělo vyrábět až 20 % elektrické energie (25 GW instalovaného výkonu). Podle posledních zpráv jsou mezi vybranými dodavateli korejské a francouzské společnosti. V roce 2016 probíhal projekt mapování potenciálu pro obnovitelné energetické projekty solární, větrné, geotermální a bioodpadní s výhledem kapacit ve výši 54 GW do roku 2032. V lednu 2017 byl pak na mezinárodní konferenci prezentován nový energetický mix Saúdské Arábie s plánovanou realizací do r. 2032. Základem budou i nadále klasické zdroje, tj. elektrárny poháněné plynem či ropou. Ty mají zajistit odhadem výkon 60 GW. Nový energetický mix koriguje plány z r. 2011 v oblasti jaderné energetiky, ta by měla mít výkon 17,6 GW. Pokud jde o jadernou energetiku, pak je dle saúdských odborných kruhů nutno vyhodnotit její využívání u těch zemí, kde je její podíl největší, jako jsou např. Francie, Jižní Korea a Finsko, a to jak z pohledu možnosti transferu technologií, tak z pohledu programů na zacházení s jaderným odpadem. Podíl solární energetiky by měl činit 41 GW, přičemž 16 GW by mělo být generováno z fotovoltaických článků, 25 GW by mělo být vyprodukováno pomocí koncentrované sluneční energie. Větrná energie by měla vyprodukovat 9 GW, z energetického využití odpadu by měly pocházet 3 GW a geotermální energie by měla dodat 1 GW. Potenciál pro ČR je v dodávkách služeb a komponentů pro jaderné a solární elektrárny, v případě solárních elektráren se pozvolna probouzí i soukromý sektor. V souvislosti s tím je nutno upozornit, že firmy musejí absolvovat u státních či velkých soukromých firem předkvalifikaci na vendor list.

 

Obranný průmysl

 

Saudská Arábie vydává ročně na obranu kolem 70 mld. USD (cca 10 % HDP) a v posledních letech roste o cca 20 % ročně. Značnou část rozpočtu tvoří nákup nové techniky (např. rámcový kontrakt s USA z roku 2011 za 65 mld. USD, se Spojeným královstvím na upgrade letounu Eurofighter a Tornádo za 15 mld. USD, či s Francií (protivzdušná obrana, rekonstrukce fregat za cca 8 mld. USD) a Německem (ochranný perimetr kolem hranic, chystaný nákup ponorek). V posledních letech se podařilo proniknout na saúdský trh i českým firmám, kterým se v minulosti vzhledem k zaběhnuté konkurenci a neexistenci historických vazeb nedařilo (vývoz speciálu v letech 2003-2009 činil v průměru pouze 0,6 mil. USD ročně). V letech 2010-2012 došlo k českému vývozu speciálu v průměru za 7 mil. USD ročně. Jedná se především o střelivo všeho druhu, výbušniny (v obou případech se jedná o dlouhodobou spolupráci), protichemické vybavení, vozidla (transfer technologie a zavedení výroby) a elektronická zařízení. V roce 2013 došlo k vývozu vzduchových pušek a pistolí za 4,5 mil. USD a výbušnin za 4 mil. USD. Vláda Saudské Arábie usiluje o přenos technologií na výrobu zbraní, munice a vojenských dopravních prostředků do Saudské Arábie (výhledově zabezpečení až 40 % všech nákupů). S ohledem na pokračující konflikt v Jemenu a na šířící se teroristické aktivity v regionu poptávka přetrvává a lze očekávat, že v tomto oboru v brzké době nepomine.

 

Stavební průmysl

 

Saúdská Arábie prožívala po dlouhé období bezprecedentní stavební boom a je největším stavebním trhem v celé oblasti Středního východu. Výdaje na nové projekty vzrostly meziročně o 28 % a dosáhly historicky rekordní výše 76 mld. USD. Celková výše plánovaných projektů činí 790 mld. USD, z toho do r. 2020 mají být kontrahovány projekty za cca 500 mld. USD. Z těchto peněz je 180 mld. USD vyčleněno na výstavbu 4 mil. bytů, 133 mld. USD půjde na energetické projekty, 53 mld. USD do projektů vodního hospodářství a 16 mld. USD na výstavbu nemocnic a zdravotních zařízení. Desítky miliard jsou též vyčleněny na projekty dopravní infrastruktury (metro Rijád, Mekka, Džidda, cca 2 tisíce km nových železničních tratí, tisíce km nových silnic, nová dopravní řešení velkých měst, rekonstrukce letišť a rozšiřování přístavů). K jistému útlumu stavebního boomu došlo v 2016 zejména s ohledem na klesající cenu ropy. Je známo, že některé projekty byly již pozdrženy či úplně odloženy ad acta a platební morálka se v oboru citelně zhoršila (viz výše). Český export stavebních materiálů a strojů činí cca 50 mil. USD ročně, včetně výrobků ze skla a osvětlovací techniky cca 60 mil. USD. Potenciál je u řady výrobků stavební mechanizace, materiálů a služeb, zejména v oblasti výstavby nízkoenergetických a ekologických staveb, které budou do budoucna nutným trendem. V Saudské Arábii platí obecně, že výrobky z místní produkce (která je zatím sporadická) mají přednost před dovozem. Jednou ze zajímavých příležitostí mohou být architektonické služby, většina projektů se totiž realizuje se zahraničními architektonickými kancelářemi. Pobočky českých firem, které v této oblasti působily přímo v Saudské Arábii však svou činnost utlumily. Jednání v této se odehrávají převážně v Evropě - jako perspektivní lze označit např. participaci na interiérovém designu a následných dodávkách specifickým vybavením ve spolupráci s význačnými evropskými architektonickými studii.

 

Vodohospodářský a odpadní průmysl

 

ČR může Saúdské Arábii nabídnout technologie na zavlažování zemědělské půdy, čistění odpadních vod a odsolování vody, neboť je výrobcem mnoha vyspělých technologií a má v této oblasti řadu firem, které mají zkušenosti s mezinárodní spoluprací. Vodní a odpadní zdroje jsou téměř plně v gesci státních koncernů, kde je nutná předkvalifikace, resp. municipalit, kde je klíčovou otázka financování projektů (BOT, BOOT). Dle nové vládní nomenklatury je vodohospodářství v gesci ministerstva životního prostředí, vodních zdrojů a zemědělství.

 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

 

V současnosti je Saúdská Arábie největším trhem na zdravotní produkty a zdravotní služby v celé oblasti MENA. Jen trh s farmaceutickými výrobky je odhadován na 3,5 mld. USD a činí 60 % trhu GCC. Předpokládá se, že všechny tři segmenty zdravotnického průmyslu, tedy trh léčiv, zdravotnické techniky i zdravotnických služeb, poroste v dlouhodobém horizontu tempem převyšujícím 10 % ročně. Saúdský veřejný sektor se na poptávce podílí 40 %, zbytek tvoří soukromé nemocnice a domácnosti. Trh je z 85 % závislý na dovozech, v místě se vyrábějí zejména generická léčiva a jednoduchá zdravotní technika a spotřební materiál (pouze cca 15 % poptávky). Poptávka po zdravotní péči výrazně roste s ohledem na vysoký růst populace (přírůstek 3 % ročně), prodlužování délky života (v současnosti 74 let), vysoký výskyt civilizačních chorob (diabetes, obezita, pohybové ústrojí apod.) a přibývání starších osob potřebujících zvýšenou zdravotní péči. Počet osob nad 60 let se má v příštích 15 letech zvýšit ze současného 1 mil. na 2,5 mil (přírůstek cca 9 % ročně). Vláda má v plánu do roku 2020 současnou kapacitu lůžek zdvojnásobit, což představuje výstavbu nemocnic s celkovou kapacitou cca 60 tis. lůžek. Ve státním rozpočtu na rok 2014 činí výdaje na zdravotnictví druhou nejvyšší položku (29 mld. USD, 12,6 % podíl na celkových výdajích, nárůst o 8 % oproti roku 2013). Nové projekty v této oblasti zahrnují výstavbu 2 zdravotních měst, 11 nových nemocnic a 11 zdravotních středisek a uvedení do provozu 132 rozpracovaných projektů. Sociální projekty zahrnují výstavbu 20 nových sportovních středisek (podle zpráv z druhé poloviny roku 2015 v souvislosti s nízkou cenou ropy a tím i nižšími rozpočtovými příjmy rozvoj prozatím utlumen) a 16 sociálních a rehabilitačních středisek včetně nově otevřené problematiky léčby drogové závislosti. Kromě výstavby nových nemocnic se Saudská Arábie soustřeďuje též na zlepšení primární péče, kde současný počet 2000 středisek se má v příštích pěti letech zvýšit na 3000. I nadále navzdory saúdizaci přetrvává zájem o český zdravotnický personál, zejm. zdravotní sestry a fyzioterapeuty, v posledním roce však zájem poněkud ochabl v souvislosti s nutností omezit výdaje zdravotnických zařízení a „západní“ personál je stále více nahrazován personálem z Asie. Současně jsou rázně omezovány dříve běžné benefity zdravotnického personálu. S celkovou situací v saúdském zdravotnictví souvisí i zájem o výstavbu nových specializovaných – zejména privátních - rehabilitačních středisek s českou účastí (know-how).

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

 

Saúdská Arábie je největším dovozcem potravin a zemědělských výrobků zemí Rady pro spolupráci arabských zemí v Zálivu (GCC) s počtem obyvatel 1,5 x větším než je celkový počet obyvatel pěti zemí GCC (SAE, Kuvajt, Katar, Omán a Bahrajn). Počet obyvatel v Saúdské Arábie je odhadován na zhruba 31 milionů (z toho je více než 20 miliónů Saúdů a přes 10 miliónů cizinců s dlouhodobým pobytem) a očekává se, že dosáhne 40 milionů v roce 2025. Obory zemědělství, lesnictví a rybolov přispěly k HDP KSA v r. 2014 téměř 54 mld SAR neboli 1,9%. I když produkce zemědělství v nominálním vyjádření vzrostla od roku 2009 do roku 2014, její podíl k celkovému HDP klesl z 2,8% v roce 2009 na 1,9 % v roce 2014.  Podíl pracovníků v sektoru zemědělství včetně živočišné výroby a chovu ryb představuje asi 4% v rámci celého národního hospodářství KSA.

Saúdská Arábie dováží zhruba 70 % domácí spotřeby potravin a v roce 2014 import dosáhl ve finančním vyjádření 24,4 mld. USD. Český vývoz do Saúdské Arábie v roce 2014 dosáhl 12,8 mil. USD, v roce 2015 se snížil na cca 11,5. mil. USD (z důvodu poklesu vývozu cukru). Podle saúdských  statistik dovoz z ČR v r. 2014 činil 42,81 mld. USD, přičemž položky jako např. pšenice v hodnotě 12,0 mld. USD a cigarety za 13,37 mld. USD v českých statistikách vůbec nefigurují. Podíl českého agrárního vývozu na celkovém vývozu ČR do Saúdské Arábie činil v roce 2014 2,46%

 

Vzhledem k situaci, že živočišná výroba, jmenovitě chov skotu a drůbeže (pro produkci vajec i drůbežího masa) se bude dále rozvíjet s podporou státu a přitom bude silně omezena rostlinná výroba, bude pokračovat nárůst dovozů jadrných krmiv (volně ložené zboží) i krmných koncentrátů a doplňků. Čeští exportéři tradičně vyvážejí do Saúdské Arábie mléčné výrobky. Z komodit se jedná o sušené mléko odstředěné, plnotučné, je tu zájem o máslo.

Obchodní příležitosti pro české exportéry lze spatřovat v následujících oborech:

  1. Vybrané potravinářské výrobky
  • Potravinářské přídavky, pekařské směsi, sirupy
  • Mléčné výrobky – měkké sýry (Akawi, Haloumi, Jadel), přírodní polotvrdé a tvrdé sýry
  • Suroviny nebo polotovary pro výrobu jídel v řetězcích rychlého stravování
  • Červené maso a masné výrobky (vč. kolagenních střev) po zrušení zákazu vývozu z ČR
  • Zpracované ovoce a zelenina, konzervované a mražené
  • Sušenky, cukrářské zboží
  • Nealko nápoje – přírodní minerální vody, ochucené vody bez chemických barviv
  • Obilí – potravinářská pšenice, krmný ječmen (bulk cargo)
  • Premixy do krmných směsí, vitaminové a minerální doplňky
  • ID prověřených býků, násadová vejce
  • veterinární léčiva, vakcíny
  • Výrobny krmných směsí, technologie ŽV (ustájení, krmení, dojení, sběr vajec)
  • Rozšiřování a modernizace mlékárenských provozů, mlýnů, pekáren a jatek
  1. Volně ložené objemné komodity a krmiva – balené koncentráty
  1. Genetický materiál, veterinární péče
  1. Dodávky zemědělských a potravinářských technologií

 

Věda a výzkum

 

V Saúdské Arábii je zájem o vzájemnou spolupráci ve vědě a výzkumu, ať už je to oblast energetiky a obnovitelných zdrojů či v dalších technologicky pokročilých oblastech, např. nanotechnologii. Základním předpokladem je ovšem vzájemná spolupráce výzkumných pracovišť na mezivládní úrovni. To je dáno zejména specifickým postavením saúdských výzkumných institucí, která jsou plně v gesci státu a jako takové mohou vzájemnou spolupráci navazovat takřka výhradně s partnery odpovídajícího postavení (státní gesci výzkumné spolupráce realizuje například Německo prostřednictvím organizace GIZ (Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit GmbH)).

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

  • 2.-4.5.2017 - společná účast na veletrhu Intersec Saudi Arabia v Džiddě (financováno MZV/MO)
  • 8.-11.10.2017 - společná účast na veletrhu Saudi Agro Food (financováno MZV/MZEM)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: