Sedm největších chyb malých a středních firem při odvodu DPH v rámci exportu

11. 9. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Sedm největších chyb malých a středních firem při odvodu DPH v rámci exportu Stále více malých a středních firem láká vývoz do zahraničí jako příležitost zajistit pro podnik další růst. Jenže na rozdíl od velkých společností, které mají svoje daňová, právní a exportní oddělení, se menší firmy potýkají s problémy při daňových odvodech souvisejících s vývozem, především pak se správnými odvody DPH.

Včem dochází v přeshraničním obchodu k nejčastějším chybám u přiznávání a odvádění DPH? Na toto téma jsme pro vás připravili na portálu BusinessInfo.cz následující přehled, v němž se budeme nejproblematičtějším oblastem věnovat.

1. Nepřehledná daňová situace v ČR

Novelizace zákona o DPH probíhají obecně velmi často a není výjimkou, že jejich účinnost následuje bezprostředně po jejím schválení. „Daňové subjekty jsou nuceny být neustále ve střehu a na změny reagovat v podstatě okamžitě. To se netýká jen problematiky přeshraničí, ale novelizací zákonů obecně. Dlouhodobě je tento stav považován za nedobrý,“ upozorňuje Lenka Dvořáková, daňový poradce společnosti Prospeko.

Připomíná, že schválením zákonů často doslova na poslední chvíli jsou poplatníci uváděni do situace, kdy musí být schopni během několika týdnů, ne-li dní, akceptovat všechny novinky a v ideálním případě daňově nechybovat. „Odborné semináře a školení na daňové aktuality často probíhají až několik týdnů poté, co novela vešla v účinnost,“ upozorňuje Lenka Dvořáková na absurdity českého daňového systému.

Změny v zákonech ale plošně neodsuzuje. „Při každé změně a nových požadavcích na administrativu se vždy snažím vnímat smysl, s nímž zákonodárce k těmto krokům přistupuje,“ konstatuje Lenka Dovořáková.

„Principiálně jsem nakloněna tendenci státu většinu komunikace s úřady elektronizovat. Druhou stránkou je ale unáhlenost státu při zavádění těchto praktik v okamžiku, kdy systémy ještě nemají odchycené chyby, a řada naprostých banalit brání přijetí podání ze strany poplatníků,“ doplňuje. 

V souvislosti s tím dochází u přeshraničních obchodů často k nesprávnému vyhodnocení situace, ve které se daňový subjekt nachází. „Transakce se navíc mohou vzájemně prolínat, kombinovat a situace se často velmi znepřehlední,“ podotýká Lenka Dvořáková.

Bez odborného poradenství firmy snadno udělají i drobnou chybu v nastavení podmínek se svými obchodními partnery, které pro ně mohou mít vážné důsledky. Následky bývají nepříjemné, včetně toho, že by se tuzemská firma musela registrovat v jiném státě jako plátce DPH.

„Krom jiného zákon o DPH stanovuje různé specifické postupy pro určitě vyjmenované případy, a pokud poplatník netuší, že pro jeho konkrétní případ existuje nějaká výjimka, pak velmi snadno v DPH chybuje,“ doplňuje Lenka Dvořáková.

Podle jejích slov se i malé a střední firmy při exportu mohou obejít bez poradců, pokud mají dobře vyškolené zaměstnance, kteří se v této problematice orientují. Tuto otázku si však musí dobře a hlavně včas promyslet.

„Největší chybou bývá, pokud se poplatník nepřijde poradit včas, ideálně před uskutečněním obchodu. Zpětně již nemáme téměř žádné možnosti věci ovlivnit a zbývá jen zajistit, aby byla daň vybrána dle zákona, a to ať se to poplatníku líbí, či nikoli,“ varuje Lenka Dvořáková.

2. Nesprávné vyhodnocení transakce

Především malé firmy v praxi špatně odhadují, co je vlastně vývoz. „Spolupracuji s firmou v České republice, která posílá poštou zásilky malé hodnoty do třetích zemí, tedy mimo EU. Pro nízkou hodnotu zásilky není dle celního zákona nutno tyto zásilky proclívat, proto balíčky zasílají poštou bez proclení,“ vysvětluje Simona Kropáčková, účetní a ekonomický poradce.

„Zaměstnanci firmy se nesprávně domnívali, že se jedná o vývoz. Bohužel, v tomto případě se o vývoz nejedná, neboť zboží nebylo vzhledem k hodnotě zásilky procleno, a tudíž nemají daňový doklad. Daňovým dokladem u vývozu je pouze rozhodnutí celního úřadu. V tomto případě nelze tuto transakci osvobodit od DPH, musí zde být odvedeno DPH na výstupu v tuzemsku,“ popisuje Simona Kropáčková následky dalšího častého pochybení.

3. Případy nucené registrace k DPH a identifikované osoby

Subjekty, které nejsou plátci DPH, mnohdy provedou přeshraniční obchod, kde již DPH musí řešit. „Přitom ani v nejmenším netuší, že by mohly mít něco do činění se zákonem o DPH, ať již tuzemským nebo zahraničním,“ konstatuje Lenka Dvořáková.

4. Určení místa, kde bude daň odvedena

Největší problémy dělá malým a středním firmám určení místa plnění, tedy místa, kde dochází ke zdanění. A také určení osoby povinné odvést daň, s čímž souvisejí možné problémy nutné registrace v zahraničním státě. „Teprve pak se objevují otázky, kdy nastává okamžik vzniku daňové povinnosti a jak vše administrativně zajistit,“ konstatuje Lenka Dvořáková. Firmy podle ní často na počátku ani nedokáží správně vyhodnotit, zda se vůbec v rámci transakce jedná o zdanitelné plnění, či nikoli.

5. Špatný výklad zákona

Tím všechny komplikace s odváděním DPH při exportu nekončí. „Firmy si musí uvědomit, že pro stanovený daňový režim je nutno splnit řadu podmínek a velmi často kumulativně. Porušením byť jedné jediné podmínky se může daňový subjekt dostat mimo daňový režim, byť byl přesvědčen, že se v něm nalézá,“ podotýká Lenka Dvořáková.

Čtení zákona o DPH je podle ní velmi náročné a tento dokument je pro podnikatelskou veřejnost nesrozumitelný. Pokud se do toho přesto chtějí živnostníci pustit, a  vyvarovat se chyb, měli by zákon číst podrobně a především celý, nikoli jen určité dílčí části.

6. Kontrola odběratele

Různé daňové dopady bude mít při obchodování v rámci Evropské unie skutečnost, zda je příjemce zboží registrovaným plátcem, či nikoliv. „Pokud nám odběratel zašle své DIČ, musíme správnost toho DIČ překontrolovat prostřednictvím systému VIES,“ zdůrazňuje Simona Kropáčková.

V některých zemích EU může mít ekonomický subjekt přiděleno až šest různých DIČ k různým daním. „Pokud DIČ odběratele nalezneme v databázi VIES, máme jistotu, že se jedná o DIČ platné pro obchodování mezi zeměmi pro účely daně z přidané hodnoty,“ dodává Simona Kropáčková.

7. Nedostatečné vzdělávání zaměstnanců

Problematika odvodu DPH při vývozu či dovozu zboží je pro většinu malých a středních firem velmi komplikovaná. Navíc velká část z nich podceňuje v této oblasti vzdělávání svých zaměstnanců, kteří pro správné zvládnutí tohoto problému musí sledovat vývoj legislativy a pravidel jak v rámci České republiky, tak v zemích, s nimiž obchodují.

„Firmy by měly umožnit vzdělávání svých zaměstnanců v této oblasti, a to nejen osob, které vystavují daňové doklady, ale také obchodních zástupců a manažerů. Je velice důležité, aby byly vyhodnoceny daňové dopady již při uzavírání obchodu a sjednávání cenových podmínek,“ zdůrazňuje Simona Kropáčková.  

Neméně důležité je správné vystavení daňového dokladu či posouzení správnosti přijaté faktury. Při uzavírání příhraničních obchodů je také nezbytná znalost dodacích podmínek INCOTERMS.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek