Slovensko šturmuje k nacionalizmu, jeho ekonomika je ovšem v kondici

31. 3. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Změní nástup nacionalizmu Slovensko a jeho postavení v Evropě? Odpověď hledají v zemi východních sousedů po volbách do národní rady, v nichž posílili extrémisté. Tamní hospodářství je ale nadále ve výborné kondici.

BratislavaOsm procent pro neofašisty. To je klíčový vzkaz březnových parlamentních voleb na Slovensku.

A předseda krajně pravicové Ľudové strany Naše Slovensko (ĽSNS) Marian Kotleba si rostoucí politickou sílu vychutnává. Nedávno nechal přerušit divadelní představení v Brezně. Hra se nesměla dohrát jen proto, že se mu nelíbila. Banskobystrický župan a čerstvý poslanec tak připomněl Slovákům neblahé časy komunistické totality.

Z projevů Kotleby a jeho spolustraníků ale vyplývá, že hrdě navazují spíše na Tisův fašistický Slovenský štát. Sami se ukazují v uniformách, v nichž jako by z oka vypadli Hlinkovým gardistům, a vykřikují „Na stráž!“. Lídr ĽSNS požaduje vystoupení Slovenska z NATO i EU, slibuje konec „nespravedlivého zvýhodňování nejen cikánských parazitů“ a touží zastavit příliv uprchlíků.

Migrační krize se dotýká Slovenska - stejně jako České republiky - pouze okrajově, přesto nemá tamní politická scéna v navrhovaných řešeních ke Kotlebovi daleko. Ficův Smer-SD a Slovenská národná strana, které na odmítání migrantů postavily předvolební kampaň, ale také ostatní parlamentní strany, nesouhlasí s kvótami na přidělování uprchlíků, kvůli kterým podalo Slovensko u soudního dvora Evropské unie žalobu.

Do vrcholných evropských politiků se slovenští volení zástupci – včetně těch „prozápadních“ a „liberálních“ – tvrdě strefují. Terčem jejich kritiky je poslední dobou zejména německá kancléřka Angela Merkelová, jež prý protiústavně pozvala uprchlíky do Evropy.

Změní volby Slovensko?

Březnové parlamentní volby ukázaly, jak je politická scéna země pod Tatrami roztříštěná. Skandály ušpiněný Robert Fico oproti volbám v roce 2012 oslabil, přesto jeho strana získala 28 procent a s převahou vyhrála. Druhá skončila s 12 procenty Sulíkova pravicová Sloboda a Solidarita. Varující je úspěch nacionalistů ze SNS (8,5 procenta) a zmíněné Kotlebovy ĽSNS (8 procent).

Zkušený politický matador Robert Fico nakonec novou vládu přes hlasitý odpor opozice sestavil,  zasednou v ní zástupci Smeru-SD, strany #Sieť neúspěšného kandidáta na prezidenta Radoslava Procházky a další dva subjekty. Paradoxem je to, že se v kabinetu sejdou odvěcí nepřátelé, strana Most-Híd, zastupující maďarskou menšinu, se Slovenskou národní stranou Andreje Danka. Smer si udržel klíčová silová ministerstva, tedy finance, vnitro i zahraničí.

Před novou vládou stojí řada složitých úkolů, a to i na evropské scéně. Slovensko i s nacionalisty ze SNS ve vládě totiž převezme v polovině roku po Nizozemsku předsednictví EU, a to vůbec poprvé od svého vstupu do Unie před dvanácti lety.

Hospodářství v kondici

FicoPřes politické turbulence a rostoucí nespokojenost Slováků s členstvím v Evropské unii je ekonomika našeho východního souseda stále ve formě. Slovenský hrubý domácí produkt narostl v loňském roce podobně jako český asi o čtyři procenta a také výhled pro letošní rok je pozitivní. Schodek rozpočtu chce nová vláda v letošním roce udržet pod dvěma procenty. Podle údajů Světové banky z roku 2014 byl HDP na hlavu v SR 27 712 dolarů, v Česku 30 407 dolarů.

Slováci nemají hluboko do kapsy a nebojí se utrácet. „Růst výkonnosti ekonomiky by měl být podobně jako loni v převážné míře založen především na domácí poptávce, zatímco příspěvek čistého exportu má být neutrální,“ uvádí české Ministerstvo zahraničí. Pozitivní vývoj slovenského hospodářství rovněž přispěl k růstu zaměstnanosti, jež ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku meziročně stoupla o dvě procenta.

Těsně před volbami slíbil Robert Fico Slovákům, že jim rozdá miliardy, ale zároveň vyhlásil, že se nemusejí obávat rostoucího zadlužení.

Plánovaný - v pořadí už třetí - sociální balíček z dílny Smeru-SD počítá s výstavbou sedmi tisíc startovních bytů pro mladé lidi, poskytování příspěvku na bydlení studentům, obnovou zničených regionálních silnic či zavádění bezplatné autobusové přepravy k vlakovým spojům.

Sociální demokraté také opět chtějí snížit povinné zdravotní odvody pro lidi s nízkými příjmy a kvůli údajnému posílení bezpečnosti do roku 2017 o deset procent zvýšit počet aktivních policistů ve službě. Mužů zákona by pak mělo být až 25 500. K ambiciózním předvolebním slibům patří také vytvoření 100 tisíc nových pracovních míst do roku 2020.

 „Navzdory tomu, že do opatření investujeme jednu miliardu eur, nebude to mít negativní vliv na náš cíl snížit deficit veřejných financí a směřovat k vyrovnanému rozpočtu,“ vyhlásil Fico.

Vysoké výdaje chce strana podle ministra financí Petera Kažimíra, který by si měl své křeslo udržet i v nově vznikající vládě, financovat díky rychlejšímu růstu ekonomiky a vyšším příjmům státu, jež mají zajistit opatření proti daňovým únikům. Účtenková loterie či zavedení křížové kontroly faktur proti únikům na DPH ostatně původně inspirovaly i českého ministra financí Andreje Babiše.

Reformy ano, či ne?

Podle bývalé předsedkyně vlády Ivety Radičové potřebuje Slovensko reformy ve školství a sociální oblasti. Fico se jim ale prý vyhýbá.

„Robert Fico udělal některé kroky, aby zajistil konsolidaci veřejných financí. Nesplnil ale například svůj slib změny financování ve školství z normativu na žáka na financování tříd. Neudělal klíčovou reformu v sociální politice, která je nevyhnutelná. Nahrazuje jí sociálními balíčky, jež nevnímám jako spravedlivé řešení, protože neřeší reálnou sociální situaci občanů. Neudělal a nespouští skutečné reformy, říká expremiérka v rozhovoru pro slovenský list Hospodárské noviny.


Slabinou slovenské ekonomiky je především její nízká konkurenceschopnost. V tomto směru pokulhává země pod Tatrami i za většinou postkomunistických států včetně Bulharska či Rumunska. V žebříčku globální konkurenceschopnosti, který každoročně vydává švýcarská nezisková organizace Světové ekonomické fórum, se Slovensko loni umístilo v sedmé desítce ve společnosti zemí jako Gruzie, Černá Hora či Botswana. 

Problémem je i výrazná energetická závislost země, a to zejména na nevyzpytatelném Rusku. Pokud jde o ropu a zemní plyn, využívá stát z vlastních zdrojů pouze jedno respektive dvě procenta surovin. Zhruba devadesát procent primárních energetických surovin Slovensko dováží.

České investice a export

Slovensko není ani nejpřitažlivější zemí regionu pro zahraniční investice, přesto zájem velkých hráčů o vstup na slovenský trh v posledních letech roste.

„Do České republiky od roku 2009 dotečou ročně v průměru přímé zahraniční investice ve výši 2,7 procent HDP, na Slovensko 2,4 procent HDP. Česko je tedy větším příjemcem zahraničních investic a obávané snížení investic na úkor Slovenska, které se mělo stát atraktivnějším díky zavedení eura, se prozatím nekonalo,“ uvedl ekonom Adam Páleníček pro server roklen24.cz.

Samotné Česko je přitom – jako druhý největší obchodní partner - jedním z nejvýznamnějších investorů v zemi za Dunajem.

Největším českým investorem zde zůstává Energetický a průmyslový holding, který před rokem a půl převzal 49procentní podíl ve Slovenském plynárenském průmyslu, což je hlavní dodavatel plynu na Slovensku.

Od roku 2012 provozuje osobní železniční dopravu mezi Bratislavou a Komárnem česká firma RegioJet, dceřiná společnost autobusového dopravce Student Agency. Ta postupně rozšířila nabídku služeb v již provozované osobní dopravě na trase Bratislava - Dunajská Streda – Komárno a nabídla vládě SR výhodnější provoz všech rychlíků na hlavní trase Bratislava - Žilina - Košice. Od února 2015 pak mohou Slováci cestovat autobusy RegioJet na lince Bratislava - Banská Bystrica. Další český soukromý vlakový dopravce Leo Express zahájil provoz na trase Praha – Košice předloni.

V červenci 2014 premiéři obou zemí slavnostně otevřeli společné eseróčko CZ - Slovensko ve slovenských Novákách. Česká zbrojovka v nově otevřeném podniku vyrábí části zbraní. Postupně zde chce začít vyrábět kompletní produkty,  krátké zbraně a útočné pušky. Česká zbrojovka má v závodě prostřednictvím své dceřiné společnosti Union CS 51procentní podíl, zbytek patří slovenské firmě MSM Martin.

Česko je po Německu druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem Slovenské republiky. „Podle slovenských statistik dosáhl v roce 2014 vzájemný obrat obchodu mezi zeměmi hodnotu 14,579 miliardy eur při kladném saldu obchodní bilance ve prospěch České republiky,“ prozrazují čísla Ministerstva zahraničí. Česko se na celkovém obratu slovenského zahraničního obchodu v roce 2014 podílelo 11,66 procenty.

Přehled vzájemné bilance podle slovenských statistik
  Dovoz Podíl na celk. dovozu % Vývoz Podíl na celk. vývozu % Obrat Saldo
2010 4 862,6 10,2 6 612,2 13,6 11 474,8 1 749,6
2011 5 661,4 10,2 8 181,2 14,4 13 842,6 2 519,8
2012 5 723,8 9,8 8 706,9 14,0 14 430,7 2 983,1
2013 6 528,6 10,9 8 668,5 13,5 15 197,1 2 139,8
2014 6 284,7 10,4 8 294,3 12,8 14 579,0 2 009,6

Zdroj: Ministerstvo hospodářství SR

Z Česka se na Slovensko vyvážejí dopravní prostředky, a to především osobní auta, strojírenská zařízení, výrobky kovozpracujícího průmyslu, léky, ale také černé a hnědé uhlí a ropné produkty, populární je tu samozřejmě i české pivo. Opačným směrem putují léky, polymery, odpady z plastů a výrobky z kaučuku, neopracované dřevo, elektrické přístroje a elektronika a také osobní auta a jejich příslušenství.

Kromě mladoboleslavské Škodovky, která má se svými auty na tamním trhu vyšší než dvacetiprocentní podíl, je zde aktivní i výrobce tramvají a trolejbusů z Plzně. Škoda Transportation a Škoda Electric dodaly bratislavskému dopravnímu podniku 120 trolejbusů a šedesát tramvají. Od společnosti SOR Libchavy nakoupila Bratislava více než sto autobusů.

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek