Slovinsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

1. 6. 2016

Mapa oborových příležitostí

Kód v HS4, zboží

Poznámky

Potravinářský průmysl

1701 Cukr třtinový řepný, sacharóza chemicky čistá

Minimálně do vypršení omezujících kvót na výrobu cukru.

2203 Pivo ze sladu

Momentálně má v SI teritoriu zastoupení 7 CZ pivovarů, poptávka však i nadále existuje.

Výrobky ze dřeva

4403 Surové dřevo, též odkorněné, zbavené dřevní běli nebo nahrubo opracované

Absence domácího velkoobjemového zpracovatelského závodu na opracování dřeva.

4409 Dřevo profilované, i hoblované, broušené apod.

Absence domácího velkoobjemového zpracovatelského závodu na opracování dřeva.

4415 Bedny, krabice, klece, bubny, palety ap. ze dřeva

Zvýšená poptávka především po paletách.

Výrobky ze železa nebo oceli

7302 Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli, kolejnice apod.

V rámci infrastrukturních projektů.

7308 Konstrukce a části konstrukcí, např. mosty a části mostů

V rámci infrastrukturních projektů.

Nástroje a nářadí z obecných kovů

8212 Břitvy, strojky, čepelky holicí

 

Stroje a mechanická zařízení

8432 Stroje a přístroje pro zemědělství, zahradnictví nebo lesnictví, k přípravě nebo obdělávání půdy

 

8438 Stroje a přístroje, pro průmyslovou přípravu nebo výrobu potravin nebo nápojů

Stroje a přístroje pro výrobu cukru po vypršení EU kvót.

8479 Stroje mechanické s vlastní individuální funkcí

 

Elektrické stroje, přístroje a jejich součásti 

8501 Elektrické motory a generátory

Elektrifikace dopravy, zvyšování % zelených technologií.

8530 Elektrické přístroje a zařízení signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení železniční, tramvajové silniční dopravy aj.

V rámci infrastrukturních projektů.

8543 Elektrické stroje a přístroje s vlastní individuální funkcí, jn.

 

- Smart technologie pro různá průmyslová odvětví

Chybí kód v HS 4.

Kolejová vozidla, jejich části a součásti, dopravní signalizační zařízení 

8607 Části a součásti železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel

 

8608 Kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení; mechanické přístroje a zařízení signalizační, bezpečnostní nebo pro  řízení železniční aj. dopravy

V rámci infrastrukturních projektů.

Vozidla, jiná než kolejová, jejich části, součásti a příslušenství

8702 Motorová vozidla pro dopravu deseti nebo více osob

V rámci modernizace veřejné autobusové přepravy.

8705 Motorová vozidla pro zvláštní účely, pro dopravu osob nebo nákladu (např. vyprošťovací automobily, jeřábové automobily, požární automobily, nákladní automobily s míchačkou na beton, zametací automobily, kropicí automobily aj.)

 

8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel

Spolupráce mezi výrobními automobilovými společnostmi.

Aktuální sektorové příležitosti pro Slovinsko

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Slovinsko je zemí s rozvinutou ekonomikou, výkonnou státní administrativou a silnou konkurencí. Každý investor by se měl řídit standardními postupy pro kalkulaci výnosnosti konkrétního projektu. Slovinsko má tradiční vazby se zeměmi bývalé Jugoslávie. Díky této hospodářské provázanosti umísťuje v těchto zemích snadněji své investice, především do výrobních kapacit. Takto realizovaná produkce často míří zpět do Slovinska, čímž se slovinské firmy stávají konkurenceschopnějšími.

Perspektivní obory pro české investice ve Slovinsku jsou dopravní infrastruktura (zejména železniční), energetika, věda a technologie. V oblasti dopravní infrastruktury jsou plánovány investice, které budou směřovat ke zvýšeni konkurenceschopnosti SI hospodářství, snížení zatížení životního prostředí, zvýšení mobility, plné harmonizaci nákladní a veřejné železniční přepravy se železniční sítí EU, zajištění základních standardů v rámci Transevropské dopravní sítě TEN-T. Dále je v důsledku hospodářské a finanční krize aktuální restrukturalizace podniků v různých oborech (doprava, spoje, finanční sektor atd.).

Seznam aktuálních investičních příležitostí je k dispozici na portálu Invest Slovenia, sekce "Investment opportunities".

Infrastrukturní projekty

Strategie rozvoje dopravy SI v perspektivě 2014 - 2020 je k dispozici v anglickém jazyce na stránkách Ministerstva infrastruktury SI (Strategija razvoja prometa RS EN).

Silniční infrastruktura:

  • Výstavba 13-kilometrového dálničního úseku mezi dálnicí Draženci a mezinárodním hraničním přechodem Gruškovje. Výstavba úseku, který je velmi vytížený během letní turistické sezóny (turisté směřující na Zagreb, střední a jižní Dalmácii), by měla být ukončena do května 2018. Celková hodnota projektu je odhadována na € 246,2 milionů, přičemž € 56 milionů bude čerpáno z Kohezního fondu EU.  
  • Výstavba 2. tunelového úseku v dálničním komplexu Karavanky ve spolupráci s rakouskou společností Asfinag, která na projekt přispěje částkou € 162 milionů. Účast na SI straně se předpokládá ve výši € 150 milionů. Výstavba bude probíhat v období léto 2017 – zima 2022/2023. Po dokončení projektu se počítá s rekonstrukcí 1. tunelového úseku (do r. 2027).
  • Výstavba přímořské rychlostní silnice (H6) na úseku Jagodje – Lucija (2017).
  • Rozšíření lublaňského dálničního okruhu a výstavba nových napojení na dálnici (Šmarje-Sap, Brezovica, Vrhnika), 2016 - 2018.
  • Protivětrné zábrany na rychlostní silnici H4 (Rebernice, Vipavska dolina).
  • Výstavba 3. rozvojové osy (dálniční síť), spojující regiony Koroška a Bela krajina (2019).

Železniční infrastruktura:

  • Výstavba druhé koleje na trati Divača – Koper; 27 km dlouhý úsek, z čehož bude 20 km trati tunelované (8 tunelů), stavba bude technicky náročná také kvůli přírodním podmínkám (citlivý krasový terén, převýšení 500m). Podle odhadů odborníků by náklady na výstavbu 2. koleje mohly dosáhnout cca € 1,4 miliardy, přičemž € 385 milionů by mohlo SI na projekt čerpat z evropských fondů, zbytek by stát spolufinancoval pomocí půjčky, vydání dluhopisů, vytvořením systému public-private-partnership či prostřednictvím dalších opatření, která v současnosti ještě nejsou zcela jasná. Začátek výstavby je plánován v perspektivě 2014 - 2020 a dle odhadů bude trvat minimálně do r. 2022.
  • Modernizace různých tratí a zavedení technických standardů TEN-T (tj. rychlost alespoň 100 km/h, zatížení nápravy 22,5 t, elektrifikace, možnost přepravy vlaků dlouhých 0,75 km, zavedení standardů ERTMS), např. Zidani most - Dobova, Ljubljana - Jesenice, Ljubljana - Jesenice, Divača - Sežana, Pragersko - Hodoš, Maribor - Šentilj, Pragersko - Maribor, Zidani most - Pragersko.

Další informace: Ministerstvo infrastruktury SI

Privatizace kapitálových investic státu

Státní jmění SI je vysoce koncentrované, tři klíčová odvětví (tj. energetika, doprava a infrastruktura, finanční sektor) představovala na konci r. 2013 téměř 92 % všech kapitálových podílů SI. Ve srovnání s ostatními státy OECD vyčnívá v SI především finanční sektor, ve kterém převládají banky a tvoří celkem 33 % kapitálových investic SI, zatímco ve státech OECD činí tento podíl v průměru 24 % a převládajícími institucemi nejsou banky, ale spíše pojišťovny, důchodové fondy a další specializované finanční instituce. U dopravy a infrastruktury dosahuje SI podíl 27 %, státy OECD 19%. Na podobné úrovni je pouze energetika, která v SI činí 32 % kapitálových investicí, v OECD pak 31 %. SI naopak zaostává za průměrem OECD ve výrobním sektoru, který představuje v těchto státech 7%, v SI pouze 1 % investic.

SI se v rámci EU řadí ke státům s nejvyšším podílem společností ve vlastnictví státu. Úřad pro makroekonomické analýzy (UMAR) ve své studii z r. 2014 zdůrazňuje, že společnosti ve většinovém vlastnictví státu ve většině případů vykazují slabší výsledky hospodaření než společnosti v soukromém vlastnictví. Jejich výsledky jsou obzvlášť špatné, pokud srovnáváme čistý zisk z obratu, což poukazuje na to, že mají tyto společnosti problémy se svou základní činností. Kromě restrukturalizace upozorňuje UMAR na nutnost dalších systémových opatření pro zvýšení ziskovosti společností ve státním vlastnictví. Výnosnost státních investic v roce 2013 byla v průměru negativní, bez zahrnutí dokapitalizace bank do výpočtu činila výnosnost 2,89%. V následujících letech plánuje vláda postupné navyšování cílové výnosnosti státních investic, od 5,9 % v r. 2015 až do 8 % v r. 2020.

Vláda SI schválila dne 21. 6. 2013 seznam kapitálových investic státu, určených k prodeji, přičemž byly některé společnosti již prodány novému majiteli:

  • ADRIA AIRWAYS TEHNIKA, d.d. (52,33 %) » prodáno: Linetech Holding, S.A.
  • ADRIA AIRWAYS, d.d. (71,95 %) » prodáno: 4K Invest International Ltd.
  • AERO, d.d. (32,60 %)
  • CINKARNA CELJE, d.d. (31,42 %)
  • ELAN, d.o.o. (66,37 %) » prodáno: Merrill Lynch International a Wiltan Enterprises Limited
  • GOSPODARSKO RAZSTAVIŠČE, d.o.o. (29,51 %)
  • NOVA KBM, d.d. (81,71 %) » prodáno: Apollo Global Management, LLC a EBRD
  • PALOMA, d.d. (71,01 %)
  • TELEKOM SLOVENIJE, d.d. (72,38 %)
  • TERME OLIMIA BAZENI, d.d. (47,70 %)
  • UNIOR, d.d. (44,97 %)
  • ŽITO, d.d. (27,24 %) » prodáno: Podravka d.d.
  • AERODROM LJUBLJANA d.d. (64,85 %) » prodáno: Fraport AG
  • FOTONA d.d. (70,48 %) » prodáno: Technology4Medicine, LLC
  • HELIOS DOMŽALE d.d. (17,85 %) » prodáno: Ring International Holding AG

Další informace:

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Viz příloha - Návrh plánu projektů ekonomické diplomacie v roce 2016.

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: