Slovinsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Ljubljani (Slovinsko)

Aktuální sektorové příležitosti pro Slovinsko naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz:

http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/mapa-oborovych-prilezitosti.html

 

Automobilová doprava

 

Slovinsko se nachází ve fázi modernizace automobilové dopravy, což se projevuje zvýšenou poptávkou po vyprošťovacích automobilech, jeřábových automobilech, požárních automobilech, nákladních automobilech s míchačkou na beton, zametacích automobilech, kropicích automobilech aj. Zapomenout nesmíme ani na modernizaci hromadné městské dopravy s důrazem na vozidla s nízkými emisemi (autobusy na metan, menší elektrická vozidla apod.). Narůstající poptávku je možné zaznamenat také u elektromobilů.

 

Zelené služby a technologie

 

Slovinsko se v posledních letech profiluje jako zelená destinace, o čemž svědčí mnohá mezinárodní ocenění. V návaznosti na tuto strategii hledají jednotlivá města a regiony řešení a služby, které budou v souladu se zelenou politikou a trvale udržitelným rozvojem (snižování emisí skleníkových plynů, snižování hluku, péče o přírodní zdroje a jejich ochrana atd.). Existuje poptávka také po smart technologiích a mobilních aplikacích nejen pro veřejný sektor a lokální samosprávu měst, ale také pro různá další odvětví, zejména pro zdravotnictví, stavební sektor apod. S narůstajícím trendem elektrických vozidel roste také poptávka po budování nabíjecích stanic.

 

Kovozpracovatelský průmysl

 

V rámci infrastrukturních projektů Slovinska je očekávána rostoucí poptávka po ocelových konstrukcích a různých stavebních materiálech.

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

 

Navzdory citlivosti SI spotřebitele na původ potravin a reklamním kampaním Ministerstva zemědělství SI, které nabádají spotřebitele, aby kupovali lokální potraviny, není Slovinsko soběstačné při rostlinné výrobě. Stupeň soběstačnosti je relativně nízký při pěstování ovoce (40 %), zeleniny (35 %) a obilovin (55 %), výjimkou jsou pouze víno (přes 100 %), jablka (přes 100 %) a brambory (65 %). Slovinsko od uzavření jediné továrny na výrobu cukru v r. 2006 nedisponuje vlastní výrobou a je proto netto dovozcem cukru. Naopak vysokým stupněm soběstačnosti disponuje SI při živočišné výrobě - maso a vejce (obojí kolem 90 %).

 

Zpracovatelský průmysl

 

Slovinsko stále nedisponuje domácím velkoobjemovým zpracovatelským závodem na opracování dřeva. Tato skutečnost implikuje dvě možnosti. Investice do dřevozpracujícího průmyslu ve Slovinsku, či příležitost pro české exportéry dřeva, zejména opracovaného dřeva a dřevěných polotovarů pro další využití především ve stavebním a nábytkářském průmyslu.

 

Železniční doprava

 

Ve Slovinsku probíhá a bude probíhat řada infrastrukturních projektů, zaměřených na modernizaci a rozvoj železniční dopravy v souladu s požadavky panevropské železniční sítě TEN-T. Poptávány tak jsou položky jako např. mechanické přístroje a zařízení signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení železniční aj. dopravy.

 

Stavební průmysl

 

V souladu se Strategií rozvoje dopravy do roku 2020 jsou plánovány nejvýraznější investice především v oblasti železniční a silniční infrastruktury.

 

Energetický průmysl

 

V souladu s Akčním plánem pro OZE by měl cílový podíl OZE v  konečné brutto spotřebě energie (včetně vodní energie) představovat 25 % do roku 2020. Plánuje se zejména dokončení výstavby hydroelektráren na dolním toku Sávy. Mezi priority do budoucna bude spadat také budování inteligentních sítí a energeticky účinných řešení pro hospodářství v souladu s politikou EU, která v následující perspektivě plánuje nahrazení 80 % existujících elektrických sítí inteligentními sítěmi. Koncepce inteligentních sítí by měla přinést výrazné úspory uživatelům, s jejich pomocí by se zvýšil také podíl energie z obnovitelných zdrojů. V přípravné fázi je také projekt výstavby druhého bloku Jaderné elektrárny Krško (tzv. JEK 2), časový odhad začátku výstavby však prozatím není k dispozici.

 

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Slovinsko je zemí s rozvinutou ekonomikou, výkonnou státní administrativou a silnou konkurencí. Každý investor by se měl řídit standardními postupy pro kalkulaci výnosnosti konkrétního projektu. Slovinsko má tradiční vazby se zeměmi bývalé Jugoslávie. Díky této hospodářské provázanosti umísťuje v těchto zemích snadněji své investice, především do výrobních kapacit. Takto realizovaná produkce často míří zpět do Slovinska, čímž se slovinské firmy stávají konkurenceschopnějšími.

 

Perspektivní obory pro české investice ve Slovinsku jsou dopravní infrastruktura (zejména železniční), energetika, věda a technologie. V oblasti dopravní infrastruktury jsou plánovány investice, které budou směřovat ke zvýšeni konkurenceschopnosti SI hospodářství, snížení zatížení životního prostředí, zvýšení mobility, plné harmonizaci nákladní a veřejné železniční přepravy se železniční sítí EU a zajištění základních standardů v rámci Transevropské dopravní sítě TEN-T. Dále je v důsledku hospodářské a finanční krize aktuální restrukturalizace podniků v různých oborech (doprava, spoje, finanční sektor atd.). Seznam aktuálních investičních příležitostí je k dispozici také na portálu Invest Slovenia, sekce "Investment opportunities".

Infrastrukturní projekty

Strategie rozvoje dopravy SI v perspektivě 2014 - 2020 je k dispozici v anglickém jazyce na stránkách Ministerstva infrastruktury SI (Strategija razvoja prometa RS EN).

Silniční infrastruktura:

  • Výstavba 13-kilometrového dálničního úseku mezi dálnicí Draženci a mezinárodním hraničním přechodem Gruškovje. Výstavba úseku, který je velmi vytížený během letní turistické sezóny (turisté směřující na Zagreb, střední a jižní Dalmácii), by měla být ukončena do května 2018. Celková hodnota projektu je odhadována na € 246,2 milionů, přičemž € 56 milionů bude čerpáno z Kohezního fondu EU.  
  • Výstavba 2. tunelového úseku v dálničním komplexu Karavanky ve spolupráci s rakouskou společností Asfinag, která na projekt přispěje částkou € 162 milionů. Účast na SI straně se předpokládá ve výši € 150 milionů. Výstavba bude probíhat v období léto 2017 – zima 2022/2023. Po dokončení projektu se počítá s rekonstrukcí 1. tunelového úseku (do r. 2027).
  • Výstavba přímořské rychlostní silnice (H6) na úseku Jagodje – Lucija (2017).
  • Rozšíření lublaňského dálničního okruhu a výstavba nových napojení na dálnici (Šmarje-Sap, Brezovica, Vrhnika), 2016 - 2018.
  • Protivětrné zábrany na rychlostní silnici H4 (Rebernice, Vipavska dolina).
  • Výstavba 3. rozvojové osy (dálniční síť), spojující regiony Koroška a Bela krajina (2019).

Železniční infrastruktura:

  • Výstavba druhé koleje na trati Divača – Koper; 27 km dlouhý úsek, z čehož bude 20 km trati tunelované (8 tunelů), stavba bude technicky náročná také kvůli přírodním podmínkám (citlivý krasový terén, převýšení 500 m). Podle odhadů odborníků dosáhnou náklady na výstavbu 2. koleje cca € 1,2 miliardy, přičemž cca € 400 milionů by mohlo SI na projekt čerpat z evropských fondů, zbytek by stát spolufinancoval pomocí půjčky Evropské investiční banky, vydání dluhopisů, vytvořením systému public-public-partnership (ve spolupráci s vládami států, které jsou ekonomicky propojené s přístavem Koper) či prostřednictvím dalších opatření jako jsou např. zavedení benzinového centu či poplatku na přepravené zboží v přístavu Koper. Začátek výstavby je plánován v perspektivě 2014 - 2020 a dle odhadů bude trvat minimálně do r. 2022.
  • Modernizace různých tratí a zavedení technických standardů TEN-T (tj. rychlost alespoň 100 km/h, zatížení nápravy 22,5 t, elektrifikace, možnost přepravy vlaků dlouhých 0,75 km, zavedení standardů ERTMS), např. Zidani most - Dobova, Ljubljana - Jesenice, Ljubljana - Jesenice, Divača - Sežana, Pragersko - Hodoš, Maribor - Šentilj, Pragersko - Maribor, Zidani most - Pragersko.

Energetická infrastruktura

  • Výstavba Hydroelektrárny Mokrice (projekt HESS) - poslední z řetězce hydroelektráren na Spodní Sávě

http://www.hse.si/en/projects/hydro/construction-of-hpps-on-the-lower-sava-river

http://www.he-ss.si/eng/he-mokrice-general-info.html

  • Výstavba hydroelektráren na střední Sávě (projekt SRESA)

http://www.hse.si/en/projects/hydro/construction-of-hpps-on-the-middle-sava-river

http://www.gen-energija.si/eng/investments-and-development/middle-sava-he-power-plants

  • Výstavba 2. bloku Jaderné elektrárny Krško (projekt JEK 2)

http://www.gen-energija.si/eng/investments-and-development/jek-2

  • Výměna plynových bloků v TE Brestanica

http://www.gen-energija.si/eng/investments-and-development/brestanica-gas-thermal-power-plant

 

Další informace:

Privatizace kapitálových investic státu

SI se v rámci EU řadí ke státům z nejvyšším podílem společností ve vlastnictví státu. Státní jmění SI je vysoce koncentrované, tři klíčová odvětví (tj. energetika, doprava a infrastruktura, finanční sektor) představovala na konci r. 2015 celkem 92,2 % všech kapitálových podílů SI. Nad průměrem OECD (25 %) vyčnívá v SI výrazně finanční sektor (39,6 %), jehož hlavní složkou jsou banky (27,5 %), zatímco v OECD jsou převládajícími institucemi spíše pojišťovny, důchodové fondy a další specializované finanční instituce. Celková účetní hodnota kapitálových podílů SI na konci roku 2015 činila € 10,8 miliard.

 

Sektor

Podíl v portfoliu investic (%)

Doprava a infrastruktura

28,2

Banky

27,5

Energetika

24,4

Finanční holdingy

9,8

Pošta a telekomunikace

6,3

Pojišťovny

2,3

Ostatní

1,4

Zdroj: Slovenski državni holding d.d.

 

Úřad pro makroekonomické analýzy (UMAR) ve své studii z r. 2014 zdůrazňuje, že společnosti ve většinovém vlastnictví státu ve většině případů vykazují slabší výsledky hospodaření než společnosti v soukromém vlastnictví. Jejich výsledky jsou obzvlášť špatné, pokud srovnáváme čistý zisk z obratu, což poukazuje na to, že mají tyto společnosti problémy se svou základní činností. Kromě restrukturalizace upozorňuje UMAR na nutnost dalších systémových opatření pro zvýšení ziskovosti společností ve státním vlastnictví. Výnosnost (ROE) státních investic je proto relativně nízká a je znázorněna v tabulce níže. V následujících letech plánuje vláda postupné navyšování cílové výnosnosti státních investic, střednědobým cílem je dosažení výnosnosti až 8 % do r. 2020.

 

Rok

Výnosnost (%)

2013

2,1

2014

1,8

2015

4,7

Zdroj: Slovenski državni holding d.d.

 

Vláda SI schválila dne 21. 6. 2013 seznam kapitálových investic státu, určených k prodeji, přičemž byly některé společnosti již prodány novému majiteli:

  • ADRIA AIRWAYS TEHNIKA, d.d. (52,33 %) » prodáno: Linetech Holding, S.A.
  • ADRIA AIRWAYS, d.d. (71,95 %) » prodáno: 4K Invest International Ltd.
  • AERO, d.d. (32,60 %)
  • CINKARNA CELJE, d.d. (31,42 %)
  • ELAN, d.o.o. (66,37 %) » prodáno: Merrill Lynch International a Wiltan Enterprises Limited
  • GOSPODARSKO RAZSTAVIŠČE, d.o.o. (29,51 %)
  • NOVA KBM, d.d. (81,71 %) » prodáno: Apollo Global Management, LLC a EBRD
  • PALOMA, d.d. (71,01 %) » prodáno: ECO-INVESTMENT, a.s.
  • TELEKOM SLOVENIJE, d.d. (72,38 %)
  • TERME OLIMIA BAZENI, d.d. (47,70 %)
  • UNIOR, d.d. (44,97 %)
  • ŽITO, d.d. (27,24 %) » prodáno: Podravka d.d.
  • AERODROM LJUBLJANA d.d. (64,85 %) » prodáno: Fraport AG
  • FOTONA d.d. (70,48 %) » prodáno: Technology4Medicine, LLC
  • HELIOS DOMŽALE d.d. (17,85 %) » prodáno: Ring International Holding AG

Privatizace Nové lublaňské banky (NLB)

Dne 13. 3. 2017 zahájil SI státní holding (Slovenski državni holding, SDH) oficiálně privatizaci Nové lublaňské banky (Nova ljubljanska banka, NLB). SDH nabízí k prodeji 75% vlastnický podíl bez 1 akcie, SI stát si tedy i nadále v NLB ponechá kontrolní podíl (25 % + 1 akcie) a svou největší domácí banku v ideálním případě prodá na burze několika menšinovým vlastníkům tak, aby byl většinový kapitál NLB co nejvíce rozptýlen. Za prodej tříčtvrtinového podílu očekává SDH cca € 1 miliardu. V květnu 2017 se předpokládá první veřejná nabídka akcií (metoda IPO) a jejich kotace na burze. Analytici oceňují, že je nyní ideální doba pro privatizaci NLB zejména díky příznivému hospodářskému vývoji na domácím trhu i v zahraničí a zlepšení hospodářských výsledků NLB, která v loňském roce zvýšila svůj netto zisk o 20 %.

 

SI prodejem NLB splní svůj závazek vůči EK, která v roce 2013 schválila € 1,5 miliardy státní pomoci pro dokapitalizaci této banky. Termín pro privatizaci NLB stanovila EK nejpozději do 31. 12. 2017, v opačném případě může EK zavést sankce, např. formou odprodeje dceřiných společností NLB na Balkáně, kde skupina NLB vytváří 50 % čistého zisku.

 

Další informace:

  • Slovenian Sovereign Holding (Slovenski državni holding d.d.) - správce kapitálových investic státu, privatizace a investiční příležitosti
  • Bank Assets Management Company (Družba za upravljanje terjatev bank, d.d.) - konsolidační banka, správa a sanace problematických bankovních pohledávek a jejich odprodej

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Přehled významných veletrhů a výstav ve Slovinsku je k dispozici v kapitole 6.4.

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: