Slovinsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Ljubljani (Slovinsko)

Aktuální sektorové příležitosti pro Slovinsko naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz:

http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/mapa-oborovych-prilezitosti.html

Automobilový průmysl

Slovinsko se nachází ve fázi modernizace automobilové dopravy, což se projevuje zvýšenou poptávkou po vyprošťovacích automobilech, jeřábových automobilech, požárních automobilech, nákladních automobilech s míchačkou na beton, zametacích automobilech, kropicích automobilech aj. Opomenout nelze ani modernizaci hromadné městské dopravy s důrazem na vozidla s nízkými emisemi (autobusy na metan, menší elektrická vozidla apod.). Narůstající poptávku je možné zaznamenat také v oblasti elektromobility (budování nabíjecích stanic pro elektromobily, výroba elektromotorů, systémy autonomního řízení).

Energetický průmysl

V roce 2018 by měla začít výstavba Hydroelektrárny Mokrice, poslední z hydroelektráren na dolním toku Sávy, který bude příležitostí nejen pro stavební společnosti, ale také pro nejrůznější subdodavatele zařízení a vybavení hydroelektráren. Celková hodnota projektu je odhadována na  150 milionů EUR, přičemž přibližně polovina bude použita na energetickou část, zbytek na infrastrukturní část.

 

Mezi priority do budoucna bude spadat také budování inteligentních sítí a energeticky účinných řešení pro hospodářství v souladu s politikou EU, která v následující perspektivě plánuje nahrazení 80 % existujících elektrických sítí inteligentními sítěmi. Koncepce inteligentních sítí by měla přinést výrazné úspory uživatelům, s jejich pomocí by se zvýšil také podíl energie z obnovitelných zdrojů.

 

V přípravné fázi je také projekt výstavby druhého bloku Jaderné elektrárny Krško (tzv. JEK 2), časový odhad začátku výstavby však prozatím není k dispozici. V rámci Energetického konceptu Slovinska, který je momentálně v připomínkovém řízení, existují dva scénáře využití primárních zdrojů energie do r. 2050, které omezují využití fosilních paliv, přičemž pouze jeden předpokládá využití jaderné energie. Vzhledem k faktu, že je jaderná energie vnímána jako nízkoemisní zdroj energie, je scénář s využitím obnovitelných zdrojů energie (44 %) a jaderné energie (36 %) reálný.

ICT

Slovinsko se v posledních letech profiluje jako zelená destinace, o čemž svědčí mnohá mezinárodní ocenění. V návaznosti na tuto strategii hledají jednotlivá města a regiony řešení a služby, které budou v souladu se zelenou politikou a trvale udržitelným rozvojem (snižování emisí skleníkových plynů, snižování hluku, péče o přírodní zdroje a jejich ochrana, efektivní nakládání s odpady atd.). Existuje proto také poptávka po digitálních technologiích pro lokální samosprávu měst (Smart Cities), po systémech zaručujících trvale udržitelnou mobilitu, intermodalitu v rámci MHD, zavedení jednotných jízdenek apod.

 

V rámci pokračující digitalizace veřejného sektoru se bude Slovinsko do budoucna zaměřovat na projekty, jako jsou např. elektronický občanský průkaz, budování sítě 5G, informační bezpečnost v rámci státní správy v oblaku, elektronický systém veřejných zakázek a hromadné veřejné zakázky ve zdravotnictví, rozšíření elektronických služeb pro občany (v rámci existujících platforem e-Daně a e-Státní správa), rozšíření systému elektronického zdravotnictví o další služby, podpora digitálních kompetencí a inovací u zaměstnanců veřejného sektoru aj.

 

Slovinsko disponuje solidně rozvinutým ICT sektorem a značným množstvím odborníků z oblasti robotiky a umělé inteligence, dosahuje nadprůměrné výsledky rovněž v oblasti e-commerce a cloudových služeb. Existují možnosti zejména pro vyšší formy spolupráce se slovinskými ICT společnostmi a start-upy, mezi aktuální obory patří např. kryptovaluty či technologie blockchain.

Stavební průmysl

V souladu se Strategií rozvoje dopravy do roku 2030 jsou plánovány nejvýraznější investice především v oblasti železniční a silniční infrastruktury. Mezi nejvýznamnější železniční projekty bude zajisté patřit vybudování 2. koleje na trati Divača – Koper v celkové délce 27 km a odhadované hodnotě 1,4 mld. EUR. Budování této trati je rovněž příležitost pro potenciální investory, kteří by do projektu vstupovali dle mechanismu public private partnership. V oblasti silniční dopravy se plánuje např. výstavba 2. tunelového úseku v dálničním komplexu Karavanky a rekonstrukce 1. tunelového úseku, výstavba přímořské rychlostní silnice H6 (Jagodje – Lucija) či výstavba 3. rozvojové osy, spojující regiony Koroška a Bela Krajina.

 

České společnosti se mohou zapojit také do modernizace přístavu Koper, který předpokládá výraznější investice do přístavní infastruktury a vybavení v  hodnotě 290 milionů EUR  v období 2016 – 2020, např. prodloužení mola I, výstavba přístavní hráze 12 v bazénu II pro potřeby obecných nákladů, modernizace přístavní silniční infrastruktury, modernizace a prodloužení přístavní železniční infrastruktury, výstavba nové Roll-on/Roll-off přístavní hráze pro přepravu nákladu na kolech v bazénu III, rekonstrukce přístavní hráze 7 a prohloubení východní části bazénu I, výstavba nových skladovacích prostor apod.

Železniční a kolejová doprava

Ve Slovinsku probíhá a bude probíhat řada infrastrukturních projektů  zaměřených na modernizaci a rozvoj železniční dopravy v souladu s požadavky panevropské železniční sítě TEN-T (např. elektrifikace železniční trasy Pragersko - Hodoš, zavádění standardů GSM-R a ERTMS). Poptávány tak jsou položky jako např. mechanické přístroje a zařízení signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení železniční aj. dopravy.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Slovinsko od uzavření jediné továrny na výrobu cukru v r. 2006 nedisponuje vlastní výrobou a je proto netto dovozcem cukru.

Zpracovatelský průmysl

Slovinsko stále nedisponuje domácím velkoobjemovým zpracovatelským závodem na opracování dřeva. Tato skutečnost implikuje dvě možnosti. Investice do dřevozpracujícího průmyslu ve Slovinsku, či příležitost pro české exportéry dřeva, zejména opracovaného dřeva a dřevěných polotovarů pro další využití především ve stavebním a nábytkářském průmyslu.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Slovinsko je zemí s rozvinutou ekonomikou, výkonnou státní administrativou a silnou konkurencí. Každý investor by se měl řídit standardními postupy pro kalkulaci výnosnosti konkrétního projektu. Slovinsko má tradiční vazby se zeměmi bývalé Jugoslávie. Díky této hospodářské provázanosti umísťuje v těchto zemích snadněji své investice, především do výrobních kapacit. Takto realizovaná produkce často míří zpět do Slovinska, čímž se slovinské firmy stávají konkurenceschopnějšími.

 

Perspektivní obory pro české investice ve Slovinsku jsou dopravní infrastruktura (zejména železniční), energetika, věda a technologie. V oblasti dopravní infrastruktury jsou plánovány investice, které budou směřovat ke zvýšeni konkurenceschopnosti SI hospodářství, snížení zatížení životního prostředí, zvýšení mobility, plné harmonizaci nákladní a veřejné železniční přepravy se železniční sítí EU a zajištění základních standardů v rámci Transevropské dopravní sítě TEN-T. Dále je v důsledku hospodářské a finanční krize aktuální restrukturalizace podniků v různých oborech (doprava, spoje, finanční sektor atd.). Seznam aktuálních investičních příležitostí je k dispozici také na portálu Invest Slovenia, sekce "Investment opportunities".

Infrastrukturní projekty

Strategie rozvoje dopravy SI do roku 2030 je k dispozici v anglickém jazyce na stránkách Ministerstva infrastruktury SI (Transport Development Strategy of the Republic of Slovenia Until 2030).

Silniční infrastruktura:

  • Výstavba 2. tunelového úseku v dálničním komplexu Karavanky ve spolupráci s rakouskou společností Asfinag, která na projekt přispěje částkou € 162 milionů. Účast na SI straně se předpokládá ve výši € 150 milionů. Výstavba bude probíhat v období léto 2017 – zima 2022/2023. Po dokončení projektu se počítá s rekonstrukcí 1. tunelového úseku (do r. 2027).
  • Výstavba přímořské rychlostní silnice (H6) na úseku Jagodje – Lucija (2017).
  • Rozšíření lublaňského dálničního okruhu a výstavba nových napojení na dálnici (Šmarje-Sap, Brezovica, Vrhnika), 2016 - 2018.
  • Protivětrné zábrany na rychlostní silnici H4 (Rebernice, Vipavska dolina).
  • Výstavba 3. rozvojové osy (dálniční síť), spojující regiony Koroška a Bela krajina (2019).

Železniční infrastruktura:

  • Výstavba druhé koleje na trati Divača – Koper; 27 km dlouhý úsek, z čehož bude 20 km trati tunelované (8 tunelů), stavba bude technicky náročná také kvůli přírodním podmínkám (citlivý krasový terén, převýšení 500 m). Podle odhadů odborníků dosáhnou náklady na výstavbu 2. koleje cca € 1,2 miliardy, přičemž cca € 400 milionů by mohlo SI na projekt čerpat z evropských fondů, zbytek by stát spolufinancoval pomocí půjčky Evropské investiční banky, vydání dluhopisů, vytvořením systému public-public-partnership (ve spolupráci s vládami států, které jsou ekonomicky propojené s přístavem Koper) či prostřednictvím dalších opatření jako jsou např. zavedení benzinového centu či poplatku na přepravené zboží v přístavu Koper. Začátek výstavby je plánován v perspektivě 2014 - 2020 a dle odhadů bude trvat minimálně do r. 2022.
  • Modernizace různých tratí a zavedení technických standardů TEN-T (tj. rychlost alespoň 100 km/h, zatížení nápravy 22,5 t, elektrifikace, možnost přepravy vlaků dlouhých 0,75 km, zavedení standardů ERTMS), např. Zidani most - Dobova, Ljubljana - Jesenice, Ljubljana - Jesenice, Divača - Sežana, Pragersko - Hodoš, Maribor - Šentilj, Pragersko - Maribor, Zidani most - Pragersko.

Energetická infrastruktura

  • Výstavba Hydroelektrárny Mokrice (projekt HESS) - poslední z řetězce hydroelektráren na Spodní Sávě

http://www.hse.si/en/projects/hydro/construction-of-hpps-on-the-lower-sava-river

http://www.he-ss.si/eng/he-mokrice-general-info.html

  • Výstavba hydroelektráren na střední Sávě (projekt SRESA)

http://www.hse.si/en/projects/hydro/construction-of-hpps-on-the-middle-sava-river

http://www.gen-energija.si/eng/investments-and-development/middle-sava-he-power-plants

  • Výstavba 2. bloku Jaderné elektrárny Krško (projekt JEK 2)

http://www.gen-energija.si/eng/investments-and-development/jek-2

  • Výměna plynových bloků v TE Brestanica

http://www.gen-energija.si/eng/investments-and-development/brestanica-gas-thermal-power-plant

 

Další informace:

Privatizace kapitálových investic státu

SI se v rámci EU řadí ke státům z nejvyšším podílem společností ve vlastnictví státu. Státní jmění SI je vysoce koncentrované, tři klíčová odvětví (tj. energetika, doprava a infrastruktura, finanční sektor) představovala na konci r. 2016 celkem 94,2 % všech kapitálových podílů SI. Nad průměrem OECD (25 %) vyčnívá v SI finanční sektor (30 %), jehož hlavní složkou jsou banky (27,5 %), zatímco v OECD jsou převládajícími institucemi spíše pojišťovny, důchodové fondy a další specializované finanční instituce. V portfóliu kapitálových investic Slovinské republiky bylo na konci roku 2016 celkem 55 společností, jejichž celková účetní hodnota činila € 9,6 miliard.

 

Sektor

Podíl v portfoliu investic (%)

Doprava a infrastruktura

35,3

Finance

30,0

Energetika

28,9

Hospodářství

5,8

Zdroj: Slovenski državni holding d.d.

 

Úřad pro makroekonomické analýzy (UMAR) ve své studii z r. 2014 zdůrazňuje, že společnosti ve většinovém vlastnictví státu ve většině případů vykazují slabší výsledky hospodaření než společnosti v soukromém vlastnictví. Jejich výsledky jsou obzvlášť špatné, pokud srovnáváme čistý zisk z obratu, což poukazuje na to, že mají tyto společnosti problémy se svou základní činností. Kromě restrukturalizace upozorňuje UMAR na nutnost dalších systémových opatření pro zvýšení ziskovosti společností ve státním vlastnictví. Výnosnost (ROE) státních investic je proto relativně nízká a je znázorněna v tabulce níže. V následujících letech plánuje vláda postupné navyšování cílové výnosnosti státních investic, střednědobým cílem je dosažení výnosnosti až 8 % do r. 2020.

 

Rok

Výnosnost (%)

2013

2,1

2014

1,8

2015

4,7

2016

5,7

Zdroj: Slovenski državni holding d.d.

 

Vláda SI schválila dne 21. 6. 2013 seznam kapitálových investic státu, určených k prodeji, přičemž byly některé společnosti již prodány novému majiteli:

  • ADRIA AIRWAYS TEHNIKA, d.d. (52,33 %) » prodáno: Linetech Holding, S.A.
  • ADRIA AIRWAYS, d.d. (71,95 %) » prodáno: 4K Invest International Ltd.
  • AERODROM LJUBLJANA d.d. (64,85 %) » prodáno: Fraport AG
  • AERO, d.d. (32,60 %)
  • CINKARNA CELJE, d.d. (31,42 %)
  • ELAN, d.o.o. (66,37 %) » prodáno: Merrill Lynch International a Wiltan Enterprises Limited
  • FOTONA d.d. (70,48 %) » prodáno: Technology4Medicine, LLC
  • GOSPODARSKO RAZSTAVIŠČE, d.o.o. (29,51 %)
  • HELIOS DOMŽALE d.d. (17,85 %) » prodáno: Ring International Holding AG
  • NOVA KBM, d.d. (81,71 %) » prodáno: Apollo Global Management, LLC a EBRD
  • PALOMA, d.d. (71,01 %) » prodáno: ECO-INVESTMENT, a.s.
  • TELEKOM SLOVENIJE, d.d. (72,38 %)
  • TERME OLIMIA BAZENI, d.d. (47,70 %)
  • UNIOR, d.d. (44,97 %)
  • ŽITO, d.d. (27,24 %) » prodáno: Podravka d.d.

Privatizace Nové lublaňské banky (NLB)

  • Dne 13. 3. 2017 zahájil SI státní holding (Slovenski državni holding, SDH) oficiálně privatizaci Nové lublaňské banky (Nova ljubljanska banka, NLB). SDH nabízí k prodeji 75% vlastnický podíl bez 1 akcie, SI stát si tedy i nadále v NLB ponechá kontrolní podíl (25 % + 1 akcie) a svou největší domácí banku v ideálním případě prodá na burze několika menšinovým vlastníkům tak, aby byl většinový kapitál NLB co nejvíce rozptýlen. Za prodej tříčtvrtinového podílu očekává SDH cca € 1 miliardu. Analytici oceňují, že je nyní ideální doba pro privatizaci NLB zejména díky příznivému hospodářskému vývoji na domácím trhu i v zahraničí a zlepšení hospodářských výsledků NLB, která v loňském roce zvýšila svůj netto zisk o 20 %.
  •  SI prodejem NLB splní svůj závazek vůči Evropské komisi, která v roce 2013 schválila € 1,5 miliardy státní pomoci pro dokapitalizaci této banky. Termín pro privatizaci NLB stanovila EK nejpozději do 31. 12. 2017, v opačném případě může EK zavést sankce. Na konci roku 2017 bylo zjevné, že Slovinsko své závazky nesplnilo s odůvodněním, že prodeji brání zejména nesouhlas slovinské vlády s nabízenou cenou, jelikož SI usiluje o optimální návratnost investovaných prostředků daňových poplatníků a zachování pozice NLB jako silné regionální bankovní skupiny. Slovinsko pokračuje v dialogu s EK o hledání dalších možností prodeje NLB, hrozí mu však nová kompenzační opatření a také sankce v podobě odprodeje dceřiných společností NLB na Balkáně (kde skupina NLB vytváří 50 % čistého zisku) či požadavek EK na vrácení státní pomoci ve výši € 1,5 miliardy. EK na návrh SI o zřízení funkce zvláštního nezávislého správce NLB, který by banku řídil až do splnění závazků o prodeji, prozatím nezareagovala a i nadále zastává stanovisko o nutnosti respektování SI závazků  o prodeji NLB v původní podobě.
  • Více na: https://www.nlb.si/en

 

Další informace:

  • Slovenian Sovereign Holding (Slovenski državni holding d.d.) - správce kapitálových investic státu, privatizace a investiční příležitosti
  • Bank Assets Management Company (Družba za upravljanje terjatev bank, d.d.) - konsolidační banka, správa a sanace problematických bankovních pohledávek a jejich odprodej

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Mezinárodnídní veletrhy

  • Přehled významných veletrhů a výstav ve Slovinsku je k dispozici v kapitole 6.4.

Projekt ekonomické diplomacie ZÚ Lublaň

Prezentace výrobců sportovního vybavení

Termín konání: 17. 4. 2018

Místo: Hospodářská komora Slovinska, Dimičeva ulica 13, Ljubljana

  • Cílem projektu je zvýšení exportního potenciálu českých výrobců sportovního zboží na slovinském trhu. České společnosti dostanou možnost se představit, vystavit část svých produktů a navázat nové obchodní kontakty v rámci B2B jednání.
  • ZÚ realizuje projekt ve spolupráci s CzechTrade Záhřeb a Velvyslanectvím ČR v Záhřebu, na lublaňskou část projektu (17. 4.) bude tedy bezprostředně navazovat část v Záhřebu (18. 4.). Tato partnerská spolupráce českým firmám umožní širší záběr obchodních aktivit na dvou různých trzích v rámci jedné služební cesty, což ušetří firmám čas a díky finanční podpoře MZV také výrazně sníží celkové výdaje.
  • ZÚ Lublaň zajistí akvizici slovinských firem se zaměřením na dovozce, distributory sportovního vybavení, větší maloobchodní řetězce se sportovním zbožím a jiné obchodní subjekty dle požadavků či zaměření českých firem. Komunikace s potenciálními obchodními partnery a propagace akce bude probíhat primárně elektronicky, sekundárně rovněž telefonicky a také ve spolupráci s Hospodářskou komorou Slovinska a Obchodní komorou Slovinska.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: