Slovinsko

Rozcestník informací o Slovinsku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

V roce 2020 pandemie a přijatá restriktivní opatření negativně ovlivnily výkon slovinské ekonomiky, což se projevilo ve snížení HDP o 5,5 %. V důsledku zvýšené veřejné spotřeby pak došlo k výraznému navýšení veřejného dluhu.

Hospodářské oživení se očekává předběžně ve 2. čtvrtletí roku 2021 díky postupnému zlepšování epidemiologických trendů a proočkovanosti obyvatelstva, ve 2. polovině roku pak lze očekávat zrychlený růst hospodářské aktivity, což je zejména důsledek minimálního dopadu podzimní vlny epidemie covidu-19 na vývozní hospodářství a stavebnictví. Hospodářské oživení však bude i nadále značně diferenciované, růst zaznamená zejména zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Poměrně vysoký růst se očekává také u investic, především v oblasti infrastruktury a bytové výstavby. Postupné posílení lze očekávat u soukromé spotřeby v důsledku zvýšení disponibilních příjmů a snížení míry úspor domácností. Pokračovat bude také růst obchodní výměny, zpočátku hlavně u zboží. Nejdelší sanaci bude naopak vyžadovat sektor služeb spojených s kongresových a cestovním ruchem.

Průměrná míra nezaměstnanosti zůstane přibližně stejná jako v roce 2020 za předpokladu, že budou vládní protikrizová opatření v prvním pololetí letošního roku nadále zmírňovat dopad epidemie na trh práce a budou rušena postupně s ohledem na aktuální trendy. Po loňské deflaci lze v roce 2021 očekávat postupné zvyšování cen, zejména u energetických produktů a potravin.

Ekonomický vývoj Slovinska ovlivnila v březnu 2020 kromě propuknutí pandemie covidu-19 rovněž změna vlády. Nová středopravicová vláda projevila zájem o investice do sektorů, které byly dosud podfinancovány, například do obranného průmyslu, zdravotnictví či systému dlouhodobé péče.

Na zmírnění dopadu pandemie schválila slovinská vláda dosud celkem osm balíčků protikrizových opatření a dle údajů Fiskální rady Slovinské republiky z března 2021 bylo na boj s krizí vynaloženo celkem 3,5 mld. EUR. V oblasti hospodářství jsou klíčová zejména opatření na zachování pracovních míst, tj. čekání na práci (standby) s kompenzací platu pro zaměstnance do výše 80–100 % a dotace zkrácené pracovní doby (kurzarbeit).

Mezi další opatření na podporu hospodářství patří univerzální měsíční příjem pro živnostníky, moratoria na úvěry, státní garanční schéma na překlenovací úvěry za účelem zajištění likvidity firem, finanční kompenzace za fixní provozní náklady, státem dotované hodnotové poukazy (vouchery) za účelem podpory domácího cestovního ruchu, příspěvky na nákup ochranných pomůcek a testování zaměstnanců, speciální finanční náhrady pro přepravce, refundace za zákonné navýšení minimálního platu apod.

Slovinská vláda v reakci na pandemii covidu-19 schválila v průběhu loňského roku také intervenční zákon, jehož cílem je eliminace překážek při realizaci důležitých investic za účelem oživení hospodářského cyklu po pandemii. Na základě tohoto zákona určila seznam 187 projektů, které označila jako důležité investice s minimální hodnotou 5 mil. EUR, a tento seznam později doplnila o dalších 127 projektů.

Cílem je zejména zajištění investičního cyklu státu, obcí i soukromého sektoru po epidemii a zmírnění negativních dopadů na hospodářství formou podpory stavebnictví a souvisejících sektorů (služby, obchod, doprava apod.). Zákon slibuje koordinovanou realizaci investic, zkrácení lhůt a preferenční zacházení v případě administrativních sporů.

Důležitá investice je definována jako investice v souladu s cíli národních strategických politik a programů zejména v oblasti dopravy, energetiky, životního prostředí a regionálního rozvoje. Na seznam jsou umístěny jak velké strategické projekty (např. nová železniční trať Divača–Koper, 2. blok jaderné elektrárny Krško, hydroelektrárna Mokrice apod.), tak i menší projekty lokálního významu (protipovodňová ochrana, vodovody, nájemní byty, studentský kampus, infekční klinika, domovy důchodců aj.)

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

Ve Slovinsku probíhá a nadále bude probíhat řada infrastrukturních projektů zaměřených na modernizaci a rozvoj železniční dopravy v souladu s požadavky transevropské dopravní sítě TEN-T. Intervenční zákon na seznam důležitých projektů zařadil zejména modernizaci železniční trati Zidani Most – Celje (282 mil. EUR), Maribor–Šentilj (286,7 mil. EUR), železničního uzlu Pragersko (89 mil. EUR) a železničního tunelu Karavanky (78,6 mil. EUR).

Nová vláda se rovněž rozhodla oživit projekt Emonika, jehož cílem je vytvořit v hlavním městě moderní dopravní uzel a spočívá v komplexní rekonstrukci vlakového i autobusového nádraží v celkové hodnotě 387,8 mil. EUR. V letošním roce bude předběžně zahájena také modernizace železničního koridoru Lublaň–Divača, která bude rozdělena na více částí v celkové hodnotě 672,6 mil. EUR s kompletní realizací do roku 2030.

Poptávány tak jsou položky jako např. mechanické přístroje a zařízení signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení železniční aj. dopravy a také stavební, rekonstrukční či inženýrské práce. V souladu s modernizací železniční dopravy obměňují Slovinské železnice rovněž vlakové soupravy pro přepravu osob.

Kromě železniční dopravy bude v rámci zelené transformace kladen důraz také na ostatní řešení, která zajišťují trvale udržitelnou mobilitu v rámci silniční dopravy, např. intermodalita v rámci MHD, podpora cyklistiky, elektromobility aj.

V oblasti silniční dopravy bude v době po epidemii covidu-19 kladen důraz zejména na výstavbu 3. rozvojové osy (práce na dálniční síti v severní a částečně také jižní části trasy), rozšíření některých částí lublaňského dálničního obchvatu a nejvytíženějších úseků dálnice A1 v blízkosti Lublaně, výstavbu lokálních silnic (Hotemež–Britof, Markovci–Gorišnica) a cyklistických stezek (Brežice–Dobova, Velenje–Šoštanj–Mozirje, Celje–Šentjur).

Energetický průmysl

V oblasti energetiky považuje intervenční zákon za prioritu výstavbu hydroelektrárny Mokrice. Celková hodnota projektu je odhadována na 150 mil. EUR, přičemž přibližně polovina bude použita na energetickou část, zbytek na tu infrastrukturní. V plánu je rovněž budování plynovodů Vodice–Lublaň a Ajdovščina–Lucija.

V rámci elektroenergetické přenosové soustavy zmiňuje intervenční zákon zejména vybudování dálkového vedení Cirkovce–Pince, Kamnik–Visoko, Gorica–Divača, trafostanice Dobruška Vas či kabelového vedení v Koperu. Zmíněné projekty jsou příležitostí nejen pro stavební společnosti, ale také pro subdodavatele zařízení a vybavení hydroelektráren, plynovodů a systémů pro distribuci elektrické energie.

Nová slovinská vláda se staví pozitivně k využití jaderné energie, kterou vnímá jako nízkoemisní, a podporuje výstavbu druhého bloku jaderné elektrárny Krško s výkonem reaktoru mezi 1 a 1,2 GW. Projekt je v přípravné fázi a bude příležitostí pro výměnu zkušeností a know-how v oblasti jaderné energetiky.

ICT

Pandemie covidu-19 poukázala na nutnost přítomnosti a fungování ve virtuálním světě, odhalila slabiny stávajících systémů a již dříve avizovanou digitalizaci pracovních procesů urychlila napříč všemi sektory. Slovinsko bude usilovat o další zdokonalování systémů e-government, e-health, e-commerce a o rozšiřování nabídky on-line služeb, zvýšenou pozornost bude věnovat také kybernetické bezpečnosti a problematice ochrany osobních údajů.

Během pandemie zaznamenalo on-line nakupování značný růst. Do budoucna se očekává výrazná výhoda pro obchodníky, kteří budou schopni zákazníkům nabídnout kombinaci kamenných obchodů i on-line služeb. Prodejci budou tedy nadále vyhledávat platformy e-commerce a zejména inovativní technologie, které budou zaměřeny na vylepšení nákupního procesu pro spotřebitele (např. video nákup).

Aktuální trendy ukazují, že i po ukončení výjimečného stavu zachovají mnohé veřejné i soukromé subjekty do jisté míry home office, resp. kombinaci klasického pracovního procesu a práce z domova. Proto lze předpokládat, že bude poptávka zejména po programovém vybavení pro vzdálený přístup a s tím spojené výzvy hybridního pracovního procesu budou existovat také do budoucna.

Obranný průmysl

Slovinská vláda usiluje o změnu obranné legislativy a navýšení obranného rozpočtu, zejména za účelem provedení nezbytné modernizace ozbrojených sil. V následujících šesti letech plánuje Ministerstvo obrany Slovinské republiky investovat do vybavení slovinské armády ve výši 780 mil. EUR. Slovinský trh je vyspělý a orientovaný na moderní technologie, precizní zpracování, interoperabilitu, modularitu, víceúčelovost technologií a spolehlivost obchodních partnerů.

Pro český obranný průmysl tak představuje příležitost uplatnit výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou a využít znalost moderních technologií a postupů. Poptávány jsou zejména produkty jako například obrněná a transportní vozidla, technologie k neutralizaci výbušných prostředků, zbraně a střelivo, minomety, dělostřelecké systémy, letouny, helikoptéry, bezpilotní systémy a systémy na dálkové ovládání pro účely sběru dat, radary dlouhého a krátkého dosahu apod.

Stavební průmysl

Po částečném útlumu veřejných investic v oblasti výstavby rezidenčních budov v posledních letech slibuje nová slovinská vláda sérii projektů bytové výstavby jak pro komerční, tak pro nájemní účely, zejména hlavní město Lublaň se potýká s chronickým nedostatkem bytů. Bytové komplexy sídlištního typu budou kromě Lublaně (Podutik, Jesihov Štradon, Zelena Jama, Litijska, Rakova Jelša II) vybudovány také v Mariboru (Pod Pekrsko Gorco, Novo Pobrežje) a Kranji.

České společnosti se budou moci zapojit do výstavby, popř. dodávat stavební materiály, železobetonové konstrukce, výrobky stavebního truhlářství a tesařství a interiérové a exteriérové vybavení.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Epidemie covidu-19 odhalila zejména slabiny zdravotnictví a systému dlouhodobé péče, Slovinsko proto v rámci přípravy Národního plánu obnovy a odolnosti plánuje investice do systému monitorování nakažlivých nemocí a vytvoření mechanismu na efektivní řízení budoucích epidemií, vybudování sanatorií pro dlouhodobě nemocné ve všech regionech, rekonstrukci infekčních klinik v Lublani a Mariboru či výstavbu nových domovů pro seniory.

Příležitost tak kromě vývojářských ICT a stavebních firem získají také dodavatelé nábytku či specializovaného zdravotnického a rehabilitačního vybavení.

Z výsledků hospodaření největších slovinských lékárenských velkoobchodů vyplývá, že se v roce 2020 mimořádně zvýšil prodej léků a potravinových doplňků, lze proto očekávat, že v rámci péče o zdraví a prevence poroste zájem také o tyto kategorie výrobků. Popularitu získal zejména vitamin D na posílení imunitního systému v kombinaci s vitaminem C a minerálními prvky, jako jsou zinek či selen.

I po ukončení epidemie covidu-19 lze očekávat, že zůstanou v platnosti mnohá opatření k prevenci šíření nákazy na veřejnosti, například povinné nošení roušek ve veřejných uzavřených prostorech a obecně ve všech uzavřených prostorech s velkou koncentrací osob, v nichž nelze zajistit patřičnou vzdálenost (1,5–2 m) mezi osobami; povinná dezinfekce rukou před vstupem do těchto prostor apod. Rovněž veškeré provozy, ve kterých se pohybují lidé, budou i nadále povinny důsledně dodržovat zpřísněný hygienický režim (častější úklid, dezinfekce).

Slovinské úřady upozorňují, že tato opatření budou v platnosti po delší dobu v návaznosti na úspěšnost očkování a jeho účinnost v souvislosti s novými kmeny covidu-19, proto lze očekávat, že poptávka po ochranných pomůckách pro veřejnost a potřeby hospodářství bude i nadále aktuální. Výzvou do budoucna bude také účinná dezinfekce prostor (nemocnice, vzdělávací zařízení, úřady, hotely, gastronomická zařízení aj.) s minimálním dopadem na zdraví člověka.

Velvyslanectví ČR v Lublani
e-mail: commerce_Ljubljana@mzv.cz
www.mzv.cz/ljubljana




• Teritorium: Evropa | Slovinsko | Zahraničí