Slovinsko


MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoLjubljana
Počet obyvatel2 108 977
Jazykslovinština, v příhraničních oblastech s Itálií a Maďarskem také italština a maďarština
Náboženstvíkřesťanství (katolíci 58 %, pravoslavní 2,3 %), islám (2,4 %)
Státní zřízeníparlamentní demokracie
Hlava státuBorut Pahor
Hlava vládyJanez Janša
Název měnyEUR
Cestování
Časový posunCET (UTC+1)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecPhDr. Juraj CHMIEL, CSc.
Ekonomický úsekJan Beneš, Dagmar Šober
Konzulární úsekJan Beneš, Veronika Benešová
CzechTradeNe
CzechinvestNe
Ekonomika 2020
Nominální HDP (mld. EUR) 46,3
Hospodářský růst (%) -5,5
Inflace (%) -0,3
Nezaměstnanost (%) 8,7

Slovinsko vzniklo r. 1991 jako demokratická parlamentní republika. V čele státu je prezident volený přímo na dobu pěti let, maximálně na dvě funkční období po sobě. Pozice a pravomoci prezidenta jsou relativně omezené. Současným slovinským prezidentem je již druhé funkční období bývalý premiér Borut Pahor, jehož mandát vyprší v r. 2022. Parlament Slovinské republiky je dvoukomorový. Dolní komorou je Národní shromáždění (National Assembly, Državni zbor, DZ), které má 90 poslanců, z nichž 88 je voleno poměrným systémem na dobu čtyř let a dvě místa jsou podle ústavy vyhrazena pro zástupce autochtonních národnostních menšin (maďarská a italská). Horní komorou je Národní rada (National Council, Državni svet – DS), která má 40 členů zejména z řad starostů, podnikatelů a řemesel. Pravomoci Národní rady jsou omezené a má spíše poradní funkci.

Slovinsko je vzhledem k malému vlastnímu trhu exportně orientovanou ekonomikou. Otevřenost slovinské ekonomiky znamená však také vysokou závislost na globálních hospodářských trendech a dění na partnerských trzích. Hlavní trh pro slovinský export představují země EU, do kterých směřuje necelých 70 % slovinského vývozu. Nejvýznamnějším obchodním partnerem pro Slovinsko v oblasti exportu i importu zůstává Německo. Česká republika patří z hlediska celkového objemu vzájemného obchodu mezi 10 nejvýznamnějších obchodních partnerů Slovinska, hospodářská spolupráce mezi oběma zeměmi je mimořádně dobrá. Státy V4 jsou v součtu druhým nejvýznamnějším partnerem. Slovinský trh je v podstatě saturován a je silně kompetitivní, hospodářská politika se orientuje na odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Pro výraznější růst obchodní výměny je nutné postupně přejít k vyšším formám spolupráce (např. kapitálové účasti formou joint-ventures, strategická partnerství). V návaznosti na krizi způsobenou pandemií COVID-19 se vzájemný obrat obchodní výměny v r. 2020 snížil a dosáhl výše 1,488 mld. EUR, což je o 4,4 % méně oproti roku 2019, na straně vývozu došlo ke snížení o 1,6 % a na straně dovozu pak o 8,0 %.

Pandemie a přijatá restriktivní opatření negativně ovlivnily výkon slovinské ekonomiky v loňském roce, což se projevilo ve snížení HDP o 5,5 %. V důsledku zvýšené veřejné spotřeby pak došlo k výraznému navýšení veřejného dluhu. Hospodářské oživení se očekává předběžně ve 2. čtvrtletí letošního roku díky postupnému zlepšování epidemiologických trendů a proočkovanosti obyvatelstva, ve 2. polovině roku pak lze očekávat zrychlený růst hospodářské aktivity, což je zejména důsledek minimálního dopadu podzimní vlny epidemie COVID-19 na vývozní hospodářství a stavebnictví. Hospodářské oživení však bude i nadále značně diferencované, růst pravděpodobně zaznamená zejména zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Poměrně vysoký růst se očekává také u investic, především v oblasti infrastruktury a bytové výstavby. Postupné posílení lze očekávat u soukromé spotřeby v důsledku zvýšení disponibilních příjmů a snížení míry úspor domácností. Pokračovat bude také růst obchodní výměny, zpočátku hlavně u zboží. Nejdelší sanaci bude naopak vyžadovat sektor služeb spojených s kongresových a cestovním ruchem. Průměrná míra nezaměstnanosti zůstane přibližně stejná jako v loňském roce za předpokladu, že budou vládní protikrizová opatření v prvním pololetí letošního roku nadále zmírňovat dopad epidemie na trh práce a poté budou rušena postupně s ohledem na aktuální trendy. Po loňské deflaci lze letos očekávat postupné zvyšování cen, zejména u energetických produktů a potravin. Ekonomický vývoj Slovinska ovlivnila v březnu 2020 kromě vyhlášení pandemie COVID-19 rovněž změna vlády. Středopravicová vláda projevila zájem o investice do sektorů, které byly dosud podfinancovány, například obranný průmysl, zdravotnictví či systém dlouhodobé péče.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Slovinsko (407.1kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Slovinsko (MZV) (128.42kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název:

  • Slovinská republika (česky)
  • Republika Slovenija (slovinsky)
  • Republic of Slovenia (anglicky)  

Složení vlády:

  • Předseda vlády: Janez Janša, SDS
  • Místopředseda vlády, ministr pro hospodářský rozvoj a technologie: Zdravko Počivalšek, SMC
  • Místopředseda vlády, ministr obrany: Matej Tonin, NSi
  • Místopředsedkyně vlády, ministr zemědělství, lesnictví a potravinářství: Jože Podgoršek, DeSUS
  • Ministr zahraničních věcí: Anže Logar, SDS
  • Ministr práce, sociálních věcí, rodiny a rovných příležitostí: Janez Cigler Kralj, NSi
  • Ministr infrastruktury: Jernej Vrtovec, NSi
  • Ministr vnitra: Aleš Hojs, SDS
  • Ministr životního prostředí a územního plánování: Andrej Vizjak, SDS
  • Ministr financí: Andrej Šircelj, SDS
  • Ministr kultury: Vasko Simoniti, SDS
  • Ministr zdravotnictví: Janez Poklukar, nestr.
  • Ministr pro veřejnou správu: Boštjan Koritnik, SMC
  • Ministryně školství, vědy a sportu: Simona Kustec Lipicer, SMC
  • Ministryně spravedlnosti: Lilijana Kozlovič, SMC
  • Ministr bez portfeje pro rozvoj a evropskou politiku soudržnosti: Zvone Černač, SDS
  • Ministryně bez portfeje, vedoucí Úřadu vlády pro Slovince žijící v zahraničí: Helena Jaklitsch, SDS

Vysvětlivky:
DeSUS: Demokratická strana důchodců Slovinska
NSi: Nové Slovinsko – křesťanští demokraté
SDS: Slovinská demokratická strana
SMC: Strana moderního středu  

Slovinsko je parlamentní republikou s výraznou rolí dvoukomorového zákonodárného sboru. Poměrný volební systém se 4% vstupní klauzulí generuje fragmentovaný politický systém více stran a široké koaliční vlády. V důsledku toho jsou vlády méně stabilní a dochází k jejich častému střídání. Od vzniku samostatného Slovinska v roce 1991 se vystřídalo již 14 vlád. S výjimkou několika tradičních politických stran (pravicová SDS, středové DeSUS, levicoví Sociální demokraté) je pro Slovinsko charakteristický častý vznik nových stran, jejich spojování a rozdělování. Naopak celá řada osobností zůstává v politice dlouhodobě a má silný vliv na politickou atmosféru v zemi.  

Politické prostředí je typické silnou polarizací levice a pravice, ideologickými střety a osobními animozitami jednotlivých aktérů. Názorové spory mají historické kořeny sahající až do období Druhé světové války. Polarizace se promítá i do práce médií a nálad ve společnosti. Oficiální vládní struktury jsou doplňovány širokými sítěmi neformálních kontaktů a vazeb zahrnujících i podnikatelské subjekty, média a kulturní obec. Občanská společnost je aktivní, ve Slovinsku působí celá řada nevládních organizací, jsou organizovány demonstrace nebo veřejná vystoupení. Tyto akce bývají obvykle pokojné.  

Současná pravicová vláda je pozitivně vnímána podnikatelskými subjekty a živnostníky a naopak čelí silné kritice odborů a části veřejnosti. Pravidelně probíhají protivládní demonstrace zaměřené především proti osobnosti premiéra J. Janši. Spory mezi vládou a opozicí jsou velmi silné, proběhlo několik neúspěšných pokusů o vyjádření nedůvěry vládě. Prezident vystupuje konstruktivně a hledá konsensus. Silnou a aktivní roli hrají soudy, vč. ústavního soudu.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika Slovinska se hlásí k hodnotovému multilateralismu založenému na řešení krizí prostřednictvím mezinárodních organizací, práva a justice. Slovinská zahraniční politika je definována ve Strategii zahraniční politiky, jejíž rámec je vnímán politickými a diplomatickými aktéry velmi závazně.  

Slovinsko je členem NATO i EU, schengenského prostoru i měnové unie a projevuje se jako proevropský stát podporující prohloubení unijní spolupráce členských států i institucí a zvýšení jejich efektivity. Stávající vláda akcentuje rovnost přístupu ke členským státům, svobodnou diskuzi a právo členů EU realizovat vlastní domácí politiku. Slovinsko podporuje vyšší míru koheze, zefektivnění čerpání strukturálních fondů a vytváření dalších nástrojů evropské solidarity. Ve 2. pol. roku 2021 přebírá Slovinsko předsednictví EU. Mezi jeho základní priority náleží budování odolnosti proti epidemiím a dalším hrozbám globálního nebo celoevropského rozměru, obnova ekonomik členských států po skončení pandemie nového koronaviru se zaměřením na zelenou transformaci a digitalizaci, rozšiřování EU o státy západního Balkánu, kybernetická bezpečnost, rozvoj umělé inteligence a mezinárodní rozvojové a investiční projekty zaměřené na vodní zdroje. Slovinsko také podporuje boj proti nelegální migraci a reformu evropského azylového systému s cílem zjednodušit návratovou politiku a zefektivnit spolupráci evropských agentur i členských států.  

Slovinsko se za stávající vlády zaměřilo na regionální spolupráci ve střední Evropě na bilaterální úrovni i prostřednictvím jednotlivých platforem V4+, Iniciativa tří moří nebo nový formát ministrů zahraničních věcí C5. Dochází k postupné konvergenci postojů a strategických zájmů Slovinska se státy střední Evropy, mj. v oblastech jaderné energetiky, infrastruktury, migrace nebo rozpočtových otázek EU.  

Klíčovým tématem Slovinské zahraniční politiky je region západního Balkánu. Slovinsko podporuje europeizaci oblasti a upozorňuje na riziko vyplývající z nečinnosti EU a zájmu dalších velmocí o zvýšení vlivu v oblasti. Slovinská zahraniční politika akcentuje požadavek urychleného zahájení přístupového procesu Severní Makedonie a Albánie. Společně s Chorvatskem poté pokračují v Iniciativě Brdo-Brijuni mající za cíl podpořit státy regionu na jejich cestě k EU i při provádění politických a ekonomických reforem a řešení vzájemných sporů.  

Slovinsko usiluje o zlepšení vztahů s USA, které byly v období předchozích vlád vlažné. V roce 2020 poté podepsalo během návštěvy amerického ministra zahraničních věcí memorandum o zavádění sítí 5G. Vzhledem k neexistenci historické zátěže má Slovinsko dobré vztahy s Ruskou federací, současná vláda je nicméně k Rusku výrazně kritičtější. Dlouho udržovaný ryze obchodní vztah s Čínou byl nahrazen vyváženějším postojem zahrnujícím otázku bezpečnostních a ekonomických rizik. Čínské firmy byly vyloučeny z řady tendrů na základě neexistujících bilaterálních nebo multilaterálních dohod.  

Dosud nebyl vyřešen slovinsko-chorvatský územní spor o Piranský záliv a část pozemků na společné hranici. Slovinsko nadále požaduje implementaci rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu z roku 2017, které Chorvatsko neuznává z důvodu podezření z manipulace. Bilaterální jednání nejsou příliš efektivní a dochází k pravidelným incidentům na obou stranách. Slovinsko během pandemie posílilo vztahy se sousedními státy, které jsou v některých případech zatíženy historickými křivdami a kulturními stereotypy.

1.3. Obyvatelstvo

Složení obyvatelstva  

Slovinsko mělo k 1. 1. 2021 celkem 2 108 977 obyvatel. Hustota osídlení dosahuje 104 obyvatel/km2. Celkový přírůstek obyvatel činí 0.03 % obyv./rok.  

Počet obyvatel ve věku 0 – 14 let činí 15,1 %, ve věku 15 – 64 let 64,3 %, ve věku více než 65 let 20,7 %. Průměrný věk obyvatel je 43,7 roku.  

Při sčítání domácností z roku 2018 jich bylo uvedeno 824 618 s průměrnou velikostí 2,46 osob. Zároveň ve Slovinsku žije 577 544 rodin, z nichž 74 % má alespoň 1 dítě. Porodnost činí 1,64 dětí na jednu matku. Očekávaná délka dožití je 78 let u mužů a 84 let u žen.  

V roce 2021 podíl cizinců v populaci vzrostl na 8 %. V rámci posledního sčítání lidu v roce 2002 se tehdy ke slovinské národnosti přihlásilo 1 631 363 obyvatel (83,06 %), následují:  

  • Srbové – 38 964 (1,98 %),
  • Chorvaté: 35 642 (1,81 %),
  • Bosňané: 21 542 (1,1 %),
  • Muslimové:10 467 (0,53 %),
  • Maďaři: 6 243 (0,32 %),
  • Albánci: 6 186 (0,31 %),
  • Makedonci: 3 972 (0,2 %),
  • Romové: 3 246 (0,17 %),
  • Černohorci: 2 667 (0,14 %),
  • Italové: 2 258 (0,11 %).  

K české národnosti se tehdy hlásilo 273 osob, ke slovenské 216 osob.    

Náboženství  

Římskokatolickou konfesi v roce 2002 vyznávalo 1 135 626 osob, tj. 57,8 %, dále je v zemi 14 736 evangelíků (0,8 %), 47 488 stoupenců islámu (2,4 %) a 45 908 ortodoxních/pravoslavných křesťanů (2,3 %). Celkem 199 264 (10,1 %) obyvatel uvedlo, že jsou ateisty, 307 973 (15,7 %) odmítlo na otázku víry odpovědět a 68 714 osob (3,5 %) uvedlo, že jsou věřící, ale nehlásí se k žádné církvi. Židovskou národnost uvedlo 28 osob a k judaismu se jich přihlásilo 99.  

Ve Slovinsku je tolerantní náboženské prostředí a fungující odluka státu a církve, v hlavním městě Lublani se kromě katolických a protestantských kostelů nachází i mešita s minaretem, synagoga i pravoslavné kostely. Představitelé církví spolupracují a v době pandemie COVID-19 vystupovali společně. V Národním shromáždění je zastoupena jedna křesťanská strana – NSi, která získala v posledních volbách 7,13 % hlasů a 7 z 90 křesel. Nyní je součástí vládní koalice.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Slovinsko je výrazně exportně orientovanou ekonomikou. Tradičně nejsilnějšími vývozními sektory jsou automobilový a farmaceutický průmysl, dále pak také chemický, elektrotechnický, dřevozpracovatelský, nábytkářský průmysl, doprava a logistika. Výraznou roli hrál až do pandemie COVID-19 cestovní ruch, který tvořil více než 40 % vývozu služeb a 12 % HDP země, nicméně momentálně patří společně s kongresovým cestovním ruchem a leteckou přepravou mezi nejexponovanější sektory, jejichž sanace bude trvat několik let a bude vyžadovat schválení dodatečných protikrizových opatření. Tažnou silou slovinského hospodářství je kromě exportu také domácí spotřeba a investice. Hospodářská politika a investice se orientují na odvětví s vysokou přidanou a zaměřují se na oblast infrastruktury, ekologie, energetiky, ICT, umělé inteligence a vědy a výzkumu. Z hlediska přístupu k ochraně životního prostředí chápe Slovinsko samo sebe jako „zelenou“ zemi, investuje proto také do zelených technologií, projektů cirkulární ekonomiky a trvale udržitelné mobility.

Slovinský zahraničně-ekonomický obrat se v roce 2020 v porovnání s rokem 2019 snížil, přičemž se vývoz snížil o 2 %, dovoz pak o 6 %. Zahraničně-ekonomická bilance za rok 2020 zaznamenala 102,7% krytí dovozu vývozem a přebytek v hodnotě 900 milionů EUR, což je druhý největší přebytek v posledním desetiletí. Vzájemná obchodní výměna se členskými státy EU se snížila a s nečlenskými se naopak zvýšila, k čemuž nejvíce přispělo obchodování se Švýcarskem a Čínou ve zbožové skupině zdravotní a farmaceutické výrobky. Trhy EU jsou však pro Slovinsko stále nejdůležitějším obchodním partnerem, obchodní výměna se členskými státy EU představovala téměř 70 % veškeré obchodní výměny (vývoz 66,9 %, dovoz 67,5 %).

Po loňském pádu HDP v návaznosti na pandemii COVID-19 se očekává v dalších letech značný růst. Hospodářské oživení však bude i nadále značně diferenciované, růst pravděpodobně zaznamená zejména zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Poměrně vysoký růst se očekává také u investic, především v oblasti infrastruktury a bytové výstavby. Postupné posílení lze očekávat u soukromé spotřeby v důsledku zvýšení disponibilních příjmů a snížení míry úspor domácností. Pokračovat bude také růst obchodní výměny, zpočátku hlavně u zboží.

Více informací:

Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 4,53,1-5,54,64,4
HDP/obyv. (USD/PPP) 38 941,440 862,238 690,040 680,043 460,0
Inflace (%) 1,91,7-0,30,91,3
Nezaměstnanost (%) 8,37,68,79,08,8
Export zboží (mld. USD) 36,435,832,236,938,9
Import zboží (mld. USD) 34,934,429,434,937,1
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 1,51,52,72,01,7
Průmyslová produkce (% změna) 5,32,8-6,15,22,9
Populace (mil.) 2,12,12,12,12,1
Konkurenceschopnost 35/14035/141
Exportní riziko OECD

Zdroj: EIU, OECD, WEF, IMAD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2020
Saldo státního rozpočtu (% HDP) 7,3
Veřejný dluh (% HDP) 80,8
Bilance běžného účtu (mld. EUR) 3,4
Daně
PO 19 %
FO progresivní 16 – 50 %
DPH 22 % obecná sazba, 9,5 % snížená, 5 % speciální

Slovinsko hospodařilo v letech 2018 a 2019 s přebytkovými rozpočty a s výhledem na navyšování pozitivní rozpočtové bilance s cílem snižování státního dluhu, tento trend však přerušila pandemie COVID-19. Za účelem zmírnění jejího dopadu schválila vláda dosud celkem 8 balíčků protikrizových opatření a dle údajů Fiskální rady z května 2021 bylo na boj s krizí dosud vynaloženo celkem 4,043 mld. EUR. Mezi klíčová opatření v oblasti hospodářství patří zejména mechanismus čekání na práci (zaměstnanec „čeká“ v připravenosti doma a pobírá kompenzaci do výše 80-100 % platu) a dotace zkrácené pracovní doby (kurzarbeit). Mezi další opatření patří např. univerzální měsíční příjem pro živnostníky, moratoria na úvěry, státní garanční schéma na překlenovací úvěry, finanční kompenzace za fixní provozní náklady, státem dotované hodnotové poukazy (vouchery) za účelem podpory domácího cestovního ruchu, příspěvky na nákup ochranných pomůcek a testování zaměstnanců, speciální finanční náhrady pro přepravce, refundace za zákonné navýšení minimálního platu apod.

V reakci na pandemii byl schválen také intervenční zákon, jehož cílem je eliminace překážek při realizaci důležitých investic za účelem oživení hospodářského cyklu po pandemii, připravuje se rovněž speciální intervenční zákon pro oblast cestovního ruchu, kongresového průmyslu a gastronomie. V rámci procesu tzv. debyrokratizace jsou pak plánovány změny daňové legislativy ve smyslu nižších sazeb pro fyzické i právnické osoby, snížení administrativní zátěže a vytvoření příznivějšího ekosystému pro podnikání.

Výdaje spojené s pandemií a nižší daňové příjmy vedly loni k vytvoření rekordního deficitu státního rozpočtu ve výši 8,4 % HDP, letos se očekává jeho navýšení až na 8,6 % HDP, poté se bude postupně snižovat (5,7 % v r. 2022, 3,8 % v r. 2023). Státní dluh se v r. 2020 zvýšil ze 66,1 % na 80,8 % HDP. Slovinská centrální banka a Evropská komise předpokládají jeho snižování v dalších letech (80,9 % v r. 2021, 79,8 % v r. 2022).

2.3. Bankovní systém

Hlavním regulátorem bankovního sektoru je Centrální slovinská bank (Banka Slovenije, BS), která je od r. 1991 veřejnoprávním subjektem, nezávisle disponujícím svými aktivy. V souvislosti se zavedením EUR se BS řídí ustanoveními ECB a Evropského systému centrálních bank (ESCB).

V současnosti ve Slovinsku působí 16 komerčních bank a spořitelen. Bankovní sektor je  navzdory pandemii COVID-19 stabilní a také relativně koncentrovaný, dominují v něm dva bankovní domy: Nová lublaňská banka (NLB) a Nová kreditní banka Maribor (NKBM), které společně obhospodařují přes 41 % veškerých bankovních aktiv v zemi. Obě banky byly po dlouhou dobu ve výhradním vlastnictví státu a prodány teprve nedávno. NKBM je od r. 2015 ve většinovém vlastnictví amerického investičního fondu Apollo Global Management, LLC., zbylých 20 % ovládá EBRD. NKBM v r. 2020 provedla úspěšnou akvizici Abanky, třetí největší banky na slovinském trhu, přičemž následně došlo k jejich fúzi. Vláda rozhodla r. 2018 o prodeji 59,1% podílu NLB více menšinovým vlastníkům formou veřejné nabídky akcií. Největším akcionářem je Bank of New York Mellon, která spravuje mj. podíly EBRD a Brandes Investment Partners. Stát si ponechal v NLB pouze kontrolní podíl 25 % + 1 akcie. Další významnou bankou je SKB banka, která je od r. 2020 součástí maďarské skupiny OTP Group.  

Větší banky (konkrétně NLB, NKBM a SKB) zavedly v r. 2021 negativních úrokové sazby na depozity a zůstatky na spořicích či osobních účtech fyzických osob v minimální hodnotě 200 000 – 250 000 EUR, negativní úroková sazba momentálně činí 0,04 % z předmětné částky.  

Více informací:

2.4. Daňový systém

Přímé daně

– Daň z příjmu právnických osob je vybírána ze zdanitelného zisku soukromých společností ve výši 19 % v souladu se Zákonem o dani z příjmů PO (Zakon o davku od dohodkov pravnih oseb). Sazba pro výpočet srážkové daně činí 15 %. Kapitálové zisky jsou považovány rovněž za běžné příjmy PO a jsou tedy rovněž zdaněny sazbou 19 %.
– Daň z příjmu fyzických osob je progresivní dle výše příjmů v souladu se Zákonem o dani z příjmu FO (Zakon o dohodnini), výše zdanění je následující (daňová třída/roční příjem): 16 %/<8500 €, 26 %/<25000 €, 33 %/<50000 €, 39 %/<72000 € a 50 %/>72000 €. Kapitálové zisky FO (dividendy, úroky, pronájem nemovitosti, cenné papíry) jsou zdaněny sazbou 27,5 %.  

Přímé daně z majetku:

– Daň dědická a darovací
– Daň z nemovitosti
– Daň z vodního plavidla
– Daň silniční
– Daň z bankovních aktiv

Další přímé daně:

– Daň z dividend
– Daň z úroků a licenčních poplatků
– Dan z tonáže
– Daň z derivátů
– Daň z práce o dílo
– Příspěvky na sociální zabezpečení
– Daň z výher v loteriích
– Daň ze zisku v hazardních hrách

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty
Základní sazba DPH je v souladu se zákonem 22 % (Zakon o davku na dodano vrednost), redukované sazby činí:
9,5 % potraviny (kromě alkoholických nápojů), zdravotnické prostředky a léky, stavební práce, přeprava osob, ubytovací služby, vstupenky do kulturních a sportovních institucí, hlídání dětí, kadeřnické služby, malé opravy kol, obuvi, kožených výrobků a oděvů, hygienické prostředky pro ženy aj.
5 % tištěné i elektronické knihy, noviny, časopisy, mapy, hudební díla
Práh obratu pro plátce DPH činí 50 000 EUR/rok.  

Další nepřímé daně:

– Daň spotřební
– Daň z pojistné smlouvy
– Daň z převodu nemovitého majetku
– Daň z motorového vozidla
– Daň z finančních služeb
– Daň z výherních losů  

Více informací:

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Obchodní výměna se členskými státy EU představovala v r. 2020 cca 68 % veškeré obchodní výměny (vývoz 66,9 %, dovoz 67,5 %), což činí z EU hlavní odbytový trh, ačkoliv se Slovinsku podařilo obchodní toky v posledních letech více diverzifikovat (pro srovnání: v r. 2016 činila obchodní výměna s EU téměř 80 % celkového objemu). Nejvýznamnějšími obchodními partnery jsou dlouhodobě Německo, Itálie, Rakousko, Francie a Chorvatsko.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


2018201920201-2/20212022
Export z EU 28 535,129 507,926 393,03 817,5
Import do EU 24 077,524 873,121 581,73 661,6
Saldo s EU 4 457,64 634,84 811,3155,9

Zdroj: Evropská komise, SURS

Obchodní vztahy s ČR

Po poklesu vzájemné obchodní výměny v krizových letech 2009–2013 se v roce 2014 hospodářská spolupráce mezi ČR a SI oživuje a vzájemný obrat v období 2014–2016 meziročně narůstá o 4–5 %, po roce 2017 pak dochází k nebývalému růstu a v r. 2019 dosáhla vzájemná obchodní výměna rekordní výše 1,556 miliardy EUR. V návaznosti na krizi způsobenou pandemií COVID-19 se vzájemný obrat obchodní výměny v r. 2020 snížil a dosáhl výše 1,488 mld. EUR, což je o 4,4 % méně oproti roku 2019, na straně vývozu došlo ke snížení o 1,6 % a na straně dovozu pak o 8,0 %. V prvním čtvrtletí roku 2021 došlo ve srovnání se stejným obdobím v loňském k mírnému zlepšení, přičemž se celkový obrat zahraničního obchodu mezi CZ a SI zvýšil o 0,5 %, u českého vývozu došlo k meziročnímu zvýšení o 4,2 %, dovoz z SI zaznamenal snížení o 4,1 %.

Obchodní výměna s ČR (tis. EUR)


201820192020Q1/20212022
Export z ČR 837 073875 064861 221228 245
Import do ČR 690 718681 544627 133167 088
Saldo s ČR 146 355193 520234 08861 157

Zdroj: ČSÚ

Více informací:

3.2. FTA a smlouvy

Slovinsko vstoupilo stejně jako Česká republika do Evropské unie dne 1. května 2004 na základě předchozího referenda, v němž se při účasti 66 % obyvatel vyslovilo 89,61 % pro vstup do EU. Proces integrace do evropských struktur byl završen vstupem do eurozóny v lednu 2007 a do schengenského prostoru v prosinci 2007. Smluvní základna mezi ČR a Slovinskem je tedy dána jednotným trhem EU.  

Přehled platných mezinárodních smluv mezi ČR a Slovinskem je k dispozici na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR (viz Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou).

3.3. Rozvojová spolupráce

Slovinsko není příjemcem rozvojové pomoci od roku 2004, kdy bylo přeřazeno Světovou bankou ze skupiny rozvojových do skupiny vyspělých zemí. Slovinsko se tak stalo čistým poskytovatelem rozvojové pomoci. Slovinsko poskytuje chudým zemím v rámci ODA (Official Development Agency) a v rámci bilaterálních dohod cca 40 mil. EUR ročně, což představuje cca 0,15 % HDP země.

Rozvojovou pomoc Slovinsko poskytuje na základě bilaterálních dohod zejména zemím JVE: Srbsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii, Albánii a Kosovu. Pomoc se soustřeďuje na oblast pomoci při řízení státní správy, řízení a plánování zemědělství, infrastruktury a životního prostředí, pomoc zemím JVE při vstupu do EU aj.

Projekty a programy rozvojové spolupráce jsou realizovány prostřednictvím několika ministerstev a dalších institucí, jejichž zřizovatelem či spoluzřizovatelem je slovinská vláda:

Centre for European Perspective (CEP)
Centre for Excellence in Finance (CEF)
ITF Enhancing Human Security – od roku 1998 přispívá každoročně rovněž Česká republika na projekty odminování v oblasti Bosny a Hercegoviny.
Centre for International Cooperation and Development (CMSR)

3.4. Perspektivní obory (MOP)

Dopravní průmysl a infrastruktura

Ve Slovinsku bude i nadále probíhat řada infrastrukturních projektů zaměřených na modernizaci a rozvoj železniční dopravy v souladu s požadavky transevropské dopravní sítě TEN-T. Protikrizová legislativa na seznam důležitých projektů zařadila zejména modernizaci železniční trati Zidani Most – Celje (282 milionů EUR), Maribor–Šentilj (286,7 milionů EUR), železničního uzlu Pragersko (89 milionů EUR) a železničního tunelu Karavanky (78,6 milionů EUR). Vláda se rovněž rozhodla oživit projekt Emonika, jehož cílem je vytvořit v hlavním městě moderní dopravní uzel a spočívá v komplexní rekonstrukci vlakového i autobusového nádraží v celkové hodnotě 387,8 milionů EUR. Poptávány tak jsou položky, jako např. mechanické přístroje a zařízení signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení železniční aj. dopravy a také stavební, rekonstrukční či inženýrské práce. V oblasti silniční dopravy bude v době po epidemii COVID-19 kladen důraz zejména na výstavbu 3. rozvojové osy (práce na dálniční síti v severní a částečně také jižní části trasy), rozšíření některých částí lublaňského dálničního obchvatu a nejvytíženějších úseků dálnice A1 v blízkosti Lublaně či výstavbu cyklistických stezek.  

Energetický průmysl

V oblasti energetiky považuje intervenční zákon za prioritu výstavbu Hydroelektrárny Mokrice (celkem 150 mil. EUR), přičemž přibližně polovina bude použita na energetickou část, zbytek na tu infrastrukturní. V plánu je rovněž budování plynovodů Vodice–Lublaň a Ajdovščina–Lucija či vybudování dálkového vedení Cirkovce–Pince, Kamnik–Visoko, Gorica–Divača, trafostanice Dobruška Vas či kabelového vedení v Koperu. Zmíněné projekty jsou příležitostí nejen pro stavební společnosti, ale také pro subdodavatele zařízení a vybavení hydroelektráren, plynovodů a systémů pro distribuci elektrické energie. Slovinská vláda se staví pozitivně k využití jaderné energie, kterou vnímá jako nízkoemisní, a podporuje budoucí výstavbu druhého bloku jaderné elektrárny Krško s výkonem reaktoru mezi 1 a 1,2 GW.  

ICT

Slovinsko bude usilovat o další zdokonalování systémů e-government, e-health, e-commerce a o rozšiřování nabídky on-line služeb, zvýšenou pozornost bude věnovat také kybernetické bezpečnosti a problematice ochrany osobních údajů. Podobně jako v jiných zemích zaznamenalo také ve Slovinsku značný nárůst popularity on-line nakupování, do budoucna se proto očekává výrazná výhoda pro obchodníky, kteří budou schopni zákazníkům nabídnout kombinaci klasických i on-line nákupních služeb. Lze předpokládat, že bude do jisté míry zachován home office, resp. hybridní pracovní proces, a s ním poptávka zejména po programovém vybavení pro vzdálený přístup.    

Obranný průmysl

Slovinská vláda usiluje o změnu obranné legislativy a navýšení obranného rozpočtu, zejména za účelem provedení nezbytné modernizace ozbrojených sil. V následujících šesti letech plánuje Ministerstvo obrany Slovinské republiky investovat do vybavení slovinské armády ve výši 780 mil. EUR. Poptávány budou zejména produkty, jako například obrněná a transportní vozidla, technologie k neutralizaci výbušných prostředků, zbraně a střelivo, minomety, dělostřelecké systémy, letouny, helikoptéry, bezpilotní systémy a systémy na dálkové ovládání pro účely sběru dat, radary dlouhého a krátkého dosahu aj.  

Stavební průmysl

Aktuální je zejména rezidenční výstavba jak pro komerční, tak pro nájemní účely, především hlavní město Lublaň se potýká s chronickým nedostatkem bytů. Bytové komplexy sídlištního typu budou kromě Lublaně (Podutik, Jesihov Štradon, Zelena Jama, Litijska, Rakova Jelša II) vybudovány také v Mariboru (Pod Pekrsko Gorco, Novo Pobrežje) a Kranji. České společnosti se budou moci zapojit do výstavby, popř. dodávat stavební materiály, železobetonové konstrukce, výrobky stavebního truhlářství a tesařství a interiérové a exteriérové vybavení.    

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Epidemie COVID-19 odhalila zejména slabiny zdravotnictví a systému dlouhodobé péče, Slovinsko proto v rámci přípravy Národního plánu obnovy a odolnosti plánuje investice do systému monitorování nakažlivých nemocí a vytvoření mechanismu na efektivní řízení budoucích epidemií, vybudování sanatorií pro dlouhodobě nemocné ve všech regionech, rekonstrukci infekčních klinik v Lublani a Mariboru či výstavbu nových domovů pro seniory. Příležitost tak kromě vývojářských ICT a stavebních firem získají také dodavatelé nábytku či specializovaného zdravotnického a rehabilitačního vybavení. V rámci prevence a péče o zdraví se zvýšila poptávka po potravinových doplňcích na posílení imunitního systému. Vzhledem k nejasnému výhledu na konec pandemie a nové mutace lze očekávat, že bude poptávka po ochranných pomůckách pro veřejnost a potřeby hospodářství i nadále aktuální. Výzvou bude také účinná dezinfekce prostor (nemocnice, vzdělávací zařízení, úřady, hotely, gastronomická zařízení aj.) s minimálním dopadem na zdraví člověka a účinné odvětrávací systémy.  

Více informací:

4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Navzdory kulturně-historické a geografické blízkosti Slovinska a ČR doporučujeme najít si pro obchodní aktivity místního zástupce, který se lépe orientuje na trhu a má vytvořenou širokou síť kontaktů. Slovinsko je malé teritorium, lidé se mezi sebou hodně znají a jsou často vzájemně propojení, proto je networking zásadní. V praxi má tato provázanost však i negativa, která spočívají zejména ve velmi rozšířeném nepotismu a jiných formách systémové korupce, proto je místní obchodní zastoupení v tomto smyslu přednost. Navzdory změnám, které přinesla pandemie COVID-19, kdy se většina firemních aktivit a jednání přenesla do virtuálního prostoru, je stále klíčové také osobní jednání.

4.2. Oslovení

Prvotní oslovení je ideální v elektronické formě, poté následné ověření telefonicky a domluvení osobní schůzky. Elektronická forma oslovení je první dojem, který může partnera buď odvrátit či přimět k osobnímu jednání, proto doporučujeme při představení firmy stručnost, věcnost, důraz na tradici a kvalitu výrobků/služeb, což by měl odrážet také kvalitně zpracovaný propagační materiál, který je vhodné do mailu rovněž přiložit.  

Je rovněž vhodné oslovit konkrétní osobu, která má kompetenci učinit rychlé rozhodnutí, jako např. ředitel, obchodní ředitel, vedoucí nákupu apod.

Ve Slovinsku je zakořeněn pozitivní vztah k používání akademických titulů, avšak především v korespondenci, při osobním jednání podstatně méně. Slovinská strana si u titulů Ph.D., popř. CSc. a DrSc. potrpí na jejich uvádění, a to ve zkrácené podobě Dr. před jménem. Rozhodně by akademický titul vedle loga firmy a adresy s platným telefonem, faxem a e-mailem neměl chybět na žádné obchodní vizitce obchodního partnera.

4.3. Obchodní schůzka

Navzdory změnám, které přinesla pandemie COVID-19, kdy se většina firemních aktivit a jednání přenesla do virtuálního prostoru, je stále klíčové také osobní jednání. Naprosto nezbytné je zejména na začátku spolupráce, kdy je nutné vytvořit mezi obchodními partnery důvěru, avšak pravidelná (byť i méně častá) jsou osobní setkání důležitá i v další fázi spolupráce.

Obchodní jednání je nutné sjednat alespoň 14 předem, a pokud je protistrana ochotna se sejít, probíhá jednání zpravidla v sídle firmy v rámci standardní pracovní doby (8:00/9:00 – 16:00/17:00). Při obchodním jednání se automaticky předpokládá, že muž bude mít oblek, pro ženy je vhodný kostým a standardní doplňky. Obchodní jednání, zejména při opakovaném setkání, mohou probíhat i v restauraci, v době oběda mezi 12:00 a 14:00 hodinou, eventuálně v době večeře po 18. hodině. Pozvání na jednání tohoto typu, byť i méně formální či zcela neformální, není vhodné odmítnout. K jídlu se zpravidla podává slovinské víno, které bývá vynikající kvality. Slovinci si obecně potrpí na kvalitní gastronomii.

V obchodním styku jsou běžné dárky pro obchodní partnery. Sami Slovinci většinou formou dárku prezentují Slovinsko a jeho kulturní či gastronomické tradice, proto českým firmám rovněž doporučujeme věnovat něco typicky českého a vzhledem ke slovinské zálibě v dobrém jídle je vhodné dárek zaměřit tímto směrem (české pivo, víno, med, speciality apod.).

Pro obchodní jednání není zcela vhodná letní turistická sezóna, tj. období červenec – srpen, kdy většina podnikatelů a manažerů čerpá dovolené. Výjimkou nejsou ani kolektivní dovolené celých podniků (podobně jako v sousední Itálii), kdy bývají firmy v tomto období velmi těžko k dosažení. Není vhodné rovněž sjednávat schůzky na pátek odpoledne či v době některých prázdnin či svátků (viz kapitola 4.5). 

Slovinci jsou převážně dochvilní a chodí na obchodní schůzky včas, někdy i před sjednaným termínem. Je celkem časté a běžné, že přechází nejen sami mezi sebou, ale rovněž se zahraničními obchodními partnery, poměrně rychle na méně formální styl komunikace, např. oslovování křestním jménem či tykání, což může českého podnikatele poněkud překvapit, jelikož Češi zpravidla zachovávají formální/neutrální styl komunikace výrazně déle než Slovinci. Obecně lze ale říci, že je toto slovinské gesto příjemné, působí přátelsky a mnohdy pomůže prolomit ledy či počáteční nedůvěru.

4.4. Komunikace

Slovinští manažeři inklinují k západnímu stylu managementu a dodržování obvyklých obchodních zvyklostí. Hierarchický způsob vedení je důležitou součástí slovinské obchodní komunity, úroveň vzdělání i zkušeností je zásadní pro společenský status a vývoj kariéry. Rozhodovací moc je zřídka kdy delegována na nižší než seniorskou manažerskou pozici. Nejrychleji rostoucími typy společností jsou rodinné firmy velikosti malá až střední společnost (do 50 zaměstnanců). Na druhou stranu se stále častěji uplatňuje horizontální organizační struktura, založená na týmové spolupráci a přínosu zaměstnanců. Tento trend je obecně přítomný u nadnárodních korporací, ve slovinském prostředí pak zejména u velkých exportních firem či start-upů.

Úředním jazykem je slovinština, v příhraničních oblastech s Itálií a Maďarskem je jako úřední jazyk uznávána také italština a maďarština a jde tedy o dvojjazyčné oblasti. V obchodním a úředním styku je nejpoužívanějším jazykem angličtina, jejíž obecná znalost je na velmi solidní úrovni, méně častá je němčina, výjimečně se používá italština. Většina obyvatel ovládá chorvatštinu, resp. srbštinu, užívání těchto jazyků se při prvním obchodním styku spíše nedoporučuje, avšak vždy záleží na konkrétní situaci. Především starší generace, které se narodily v období Jugoslávie, někdy dávají přednost chorvatštině/srbštině před angličtinou. Při jednání proto není nutné mít s sebou tlumočníka v kombinaci čeština/slovinština, ačkoliv to může na obchodního partnera udělat značný dojem, jelikož je slovinština málo rozšířený jazyk a Slovinci bývají potěšeni, když osoba, která není slovinského původu, hovoří slovinsky.

Podobně je to i u marketingových materiálů, které je ideální mít připravené v anglickém jazyce, možnými variantami jsou také materiály v německém, chorvatském či srbském jazyce (pokud je psán latinkou). Propagační materiály by měly být zpracovány kvalitně a vizuálně atraktivně. V obsahovém smyslu je důležité podtrhnout tradici firmy, reference (např. seznam referencí) a kvalitu výrobků (např. přehled certifikátů kvality, atesty, studie).

V komunikaci bývají Slovinci otevření a uvolnění. ČR znají vzhledem k logistické blízkosti poměrně dobře a díky zálibě v cestování se rádi baví o svých cestovních zkušenostech (nejen) v ČR. Většina však zná dobře jen Prahu, proto je možné během rozhovoru upozornit i na další turisticky zajímavá místa v ČR a využít tuto příležitost i k oficiálnímu pozvání do sídla firmy v ČR. Slovinci se často zajímají také o politickou situaci v ČR, hospodářský vývoj a makroekonomickou situaci. Na rozdíl od 2. poloviny 90. let a přelomu století, kdy Slovinsko v mnoha směrech vývojově předběhlo ČR, se situace po hospodářské a finanční krizi r. 2009 výrazně změnila. ČR se od té doby dynamicky rozvíjela, zatímco ve Slovinsku hovoříme o tzv. ztraceném desetiletí.

4.5. Doporučení

Otevřenost a konstruktivnost
Slovinští hostitelé očekávají od svých obchodních partnerů připravenost, konstruktivní přístup a skromné vystupování bez jakýchkoliv předsudků, respektován je každý názor. Rovnost, respekt a otevřenost jsou podstatou komunikace se slovinskými partnery.  

Kvalita, reference
Slovinští obchodní partneři obvykle očekávají kvalitní výrobky/služby, podpořené referencemi na náročných, zejména západních trzích, a certifikáty kvality (ISO, TÜV). Kvalitu jako jednu z hlavních hodnot společnosti by měl odrážet také marketing a celková image obchodní značky.  

Pravidelná komunikace
První obchodní jednání nebývá zpravidla hned fází dohody o spolupráci. S obchodním partnerem je nutné udržovat pravidelnou komunikaci a alespoň jednou za rok se sejít také osobně buď v sídle jedné z firem či na veletrzích, výstavách, konferencích apod.

4.6. Státní svátky

Státní svátky a významné dny:

  • 1. 1. – 2. 1. – Nový rok
  • 8. 2. – Kulturní den (Prešernov dan)
  • Velikonoce (shodně s ČR)
  • 27. 4. – Den odporu proti okupaci
  • 1. 5. – 2. 5. – Svátek práce
  • 25. 6. – Den státnosti
  • 15. 8. – Nanebevzetí panny Marie
  • 31. 10. – Den reformace
  • 1. 11. – Den zesnulých
  • 25. 12. – Vánoce
  • 26. 12. – Den samostatnosti  

Uvedené státní svátky jsou rovněž dny volna. Firmy mají ve zvyku brát si v některých případech kolektivní dovolené. Kolektivní dovolenou krátkodobého charakteru např. v situaci, kdy je čtvrtek svátek, určí vedení všem zaměstnancům také v pátek a firma v těchto dnech nebývá k dosažení. Dlouhodobější kolektivní dovolené (2-3 týdny) plánují firmy zejména v období letních prázdnin. Týdenní kolektivní dovolené se pak mohou objevit v době kolem 1. května a 1. listopadu, jelikož bývají tou dobou rovněž školní prázdniny.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Dovoz

V rámci jednotného trhu se uplatňují pravidla a legislativa EU, vůči třetím zemím pak pravidla společné obchodní politiky EU. Vývozní, resp. dovozní licence se vztahují pouze na citlivé položky, jakými jsou drogy, narkotika, vojenský materiál, materiál a technologie dvojího využití, zbraně, starožitnosti, umělecká díla atd. za podmínek stanovených v rámci jednotného trhu EU. Po vstupu do EU se používá jednotný harmonizovaný celní systém EU. Slovinsko uplatňuje tzv. panevropskou kumulaci původu, tj. uznává za původní ty výrobky, které jsou vyrobeny z materiálů a dílů původních v těchto zemích.  

Slovinská ekonomika je relativně otevřená. Pro dovoz průmyslových výrobků nejsou žádné specifické limity, překážkou není ani certifikace, nové standardy jsou utvářeny podle vzorů EU. Prodej zahraničních výrobků v maloobchodní síti rovněž není limitován, není stanoven podíl slovinského zboží v obchodech. Specifikem je oblast zemědělství, kde však úroveň ochrany a podpory ze strany státu podléhá striktně společné zemědělské politice (CAP). V rámci podmínek CAP Slovinsko podporuje své zemědělství, resp. zemědělské výrobce formou dotací, garantovaných výkupních cen, vývozních podpor či reklamních kampaní, vybízejících k nákupu domácích zemědělských a potravinových výrobků.  

Pro dovoz řady výrobků jsou předepsány atesty jakosti, které se týkají zejména elektrotechnického zboží, měřicích přístrojů či stavebních materiálů. Zemědělské produkty a živá zvířata musí projít zdravotní, fytosanitární či veterinární kontrolou. Všechny zemědělské produkty, potraviny, zboží, které přichází do styku s potravinami (obaly, kuchyňské nádobí), dále pak také hračky, léky, chemikálie, kosmetika apod. musí před vstupem na trh projít kontrolním řízením.  

Další informace k ohlašovací povinnosti vybraných produktů a standardizaci:

Distribuce

Distribuční síť je ve Slovinsku rozmanitá, na trhu působí velké množství malých a středních firem, které se zabývají dovozem, velkoobchodní i maloobchodní činností. Kromě nich působí na trhu řada maloobchodních řetězců se širokou sítí vlastních prodejen. Přítomna je většina významných zahraničních firem, a to buď přímo (pobočka společnosti, dceřiná firma) nebo prostřednictvím místního zastoupení.

Většina zboží na trhu je v prvotřídní kvalitě, spotřebitel příliš nereflektuje produkty nevalné kvality nebo neznámého či pochybného původu, významnou roli sehrává tradice. Více než polovina spotřebitelů věnuje pozornost původu výrobků, převážná část spotřebitelů dbá na kvalitu. Jelikož jsou domácí výrobky vnímány jako velmi kvalitní, dává velká část spotřebitelů přednost domácím výrobcům. Tento trend je nejvýraznější u potravin, který různými celostátními marketingovými kampaněmi podporuje také ministerstvo zemědělství. V posledních 10 letech se v důsledku hospodářských změn změnil postoj spotřebitelů k ceně, většina spotřebitelů očekává zachování kvality, zároveň však konkurenční cenu, před nákupem spotřebitelé častěji kalkulují a srovnávají ceny. Stejnou roli pak sehrává poměr kvality a ceny v dodavatelských řetězcích.  

Spotřební daň

Při dovozu výrobků, podléhající spotřební dani (tj. alkohol, tabák, pohonné hmoty a elektrická energie), je nutné odvádět daň v souladu se Zákonem o spotřební dani (Zakon otrošarinah) místně příslušnému Finančnímu úřadu. Plátce spotřební daně se musí zaregistrovat u zodpovědné instituce minimálně 15 dní před začátkem výroby, skladovaní, dovozu nebo další manipulace s výrobky podléhající spotřební dani. Zodpovědná instituce poté vydá povolení k provozování činnosti. Na základě povolení k činnosti s výrobky podléhající spotřební dani provozuje plátce spotřební daně tzv. daňový sklad (trošarinsko skladišče). Daňový sklad je přesně vymezený prostor, kde plátce spotřební daně vyrábí, skladuje, přijímá či odesílá výrobky podléhající spotřební dani.  

Více informací:

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Velkou část exportu ČR zajišťují ve Slovinsku místní obchodní společnosti. Problémem je přitom skutečnost, že obchodní zástupci mají ve zvyku vysazovat vysoké marže a cenou se přiblížit slovinskému průměru. Malý trh vede k preferenci menšího objemu prodeje při maximálním zisku, je proto vhodné v případě zastoupení projednat otázku cen, marže aj. předem. Velká část slovinských firem usiluje o získání výhradního zastoupení od momentu zahájení spolupráce, což je pochopitelné vzhledem k velikosti trhu a vysoké pravděpodobnosti neloajální konkurence v případě více zástupců jedné značky, je však vhodné podmínit výhradní spolupráci pro cílový trh zkušební dobou a minimálním odběrem zboží či prodejem.  

Povaha působení české firmy na trhu však závisí také na sektoru, jeho stupni saturace či cenové politice, proto se v některých odvětvích dává přednost přímé spolupráci. Časté jsou např. přímé dodávky do maloobchodních řetězců či větším výrobním firmám.  

České finální výrobky nejsou u slovinských spotřebitelů příliš známé, výjimku tvoří pouze automobily Škoda, pivo, výrobky ze skla a porcelánu, obecně však lze konstatovat, že díky kulturní a fyzické blízkosti mezi oběma státy jsou Češi vnímáni jako perspektivní obchodní partneři. České výrobky, polotovary a služby jsou vnímány pozitivně, pro slovinské odběratele jsou často zajímavé díky konkurenční ceně a výrazně lepší kvalitě než např. výrobky polského či asijského původu.  

Nejčastější právní formou pro obchodní činnosti ve Slovinsku je d.o.o. (družba z omejeno odgovornostjo; s.r.o.) či s.p. (samostojni podjetnik; OSVČ). Založení akciové společnosti (d.d.delniška družba) je z hlediska organizační formy náročnější a k založení je nutno využít služeb specializovaných notářských či právních kanceláří. Společný trh EU umožňuje také výkon přeshraničních služeb podle Direktivy EP o vnitřním trhu.

Další informace:

5.3. Marketing a komunikace

Slovinsko je náročným trhem, zvyklým na vysokou kvalitu výrobků. Zákazníci přikládají značný význam image zahraničního dodavatele a jeho výrobků. Ve Slovinsku, ostatně jako v jiných zemích, prodává obal a značka, velmi důležitý je tedy rovněž marketing a branding.

Reklama v klasických médiích, na billboardech a dopravních prostředcích je stále velmi častá, avšak finančně velmi náročná a z hlediska cílového publika omezená. Zejména mladší generace se jako cílové publikum mnohem častěji pohybují ve virtuálním světě, proto je již několik let na vzestupu digitální marketing, který se využívá na sociálních platformách a ve vyhledávačích. Díky široké dostupnosti dat je digitální marketing také výrazně levnější a jeho dosah může být znatelně větší než u klasického marketingu. Pro úspěšné působení na trhu je rovněž nutné mít vybudovanou silnou digitální identitu, základním předpokladem je atraktivní a uživatelsky příznivá webová stránka (přizpůsobená pro PC i mobilní telefon), kterou uživatel snadno najde.

Při prezentaci firmy potenciálním obchodním partnerům je v propagačních materiálech potřeba zdůraznit konkrétní reference a vývoz na náročné západní trhy, certifikáty zahraničních zkušeben (TÜV, ISO apod.) a kvalitu. Pro prvotní kontakt a prezentaci společnosti jsou optimální propagační materiály v angličtině, v některých regionech výjimečně také v němčině a italštině, méně vhodná je chorvatština či srbština.

Média ve Slovinsku

Ve Slovinsku existuje velké množství novin, časopisů a jiných periodik, kde lze zveřejnit nabídku zboží a služeb či reklamu. Mezi nejprodávanější slovinské deníky patří:

Ve Slovinsku působí dvě tiskové agentury:

 Z týdeníků a podobných periodik lze využít např:

Hlavními televizními a radio stanicemi jsou:

Další informace:

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je ve Slovinsku upravena Zákonem o autorských a souvisejících právech (Zakon o avtorski in sorodnih pravicah) a Zákonem o průmyslovém vlastnictví (Zakono industrijski lastnini).

Hlavním státním úřadem pro ochranu duševního vlastnictví je Slovinský úřad duševního vlastnictví (Urad RS za intelektualno lastnino – URSIL, The Slovenian Intellectual Property Office). Tento úřad uděluje patenty na vynálezy, provádí zápisy a registraci ochranných známek (trade mark) i průmyslových vzorů (designs). Není znám případ poškozování práv českých subjektů v této oblasti na slovinském trhu. Patenty jsou udělené na základě národních žádostí nebo žádostí v rámci EU.

5.5. Trh veřejných zakázek

Oblast veřejných zakázek upravují ve Slovinsku tyto zákony:

  1. Zákon o veřejných zakázkách (Zakon o javnem naročanju)
  2. Zákon o veřejných zakázkách v oblasti obrany a bezpečnosti (Zakon o javnem naročanju na področju obrambe invarnosti)
  3. Zákon o právní ochraně v postupu veřejných zakázek (Zakon o pravnem varstvu v postopkih javnega naročanja)

ad 1)

– V oblasti obecných činností musí být vyhlášena veřejná soutěž na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky bez DPH vyšší nebo se rovná 20 000 EUR a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 40 000 EUR. Pro oblast sociálních a dalších specializovaných služeb je hranice stanovena na 750 000 EUR.
– V oblasti infrastrukturních projektů musí být veřejná soutěž vyhlášena na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 50 000 EUR bez DPH a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 100 000 EUR bez DPH. Pro oblast sociálních a dalších specializovaných služeb je hranice stanovena na 1 000 000 EUR. Povinnost ke zveřejnění veřejné zakázky v Úředním věstníku EU se týká zakázek s hodnotou (bez DPH):
– Obecné činnosti: ≥ 134 000 EUR respektive ≥ 207 000 EUR (dle druhu zakázky) na zboží a služby, ≥ 5 186 000 EUR na stavební práce, ≥ 750 000 EUR na sociální a další specializované služby.
– Infrastrukturní oblast: ≥ 414 000 na zboží a služby, ≥ 5 186 000 EUR na stavební práce, ≥ 1 000 000 EUR na sociální a další specializované služby.  

ad 2)

Na činnosti spadající do tohoto zákona musí být vyhlášena veřejná soutěž na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 40 000 EUR bez DPH a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 80 000 EUR bez DPH. V Úředním věstníku EU musí být zveřejněný zakázky, které bez DPH přesahují mezní hodnoty, stanovené v 8. článku Direktivy Evropské Rady č. 2009/81.  

Oblast veřejných zakázek je momentálně v gesci Ředitelství pro veřejné zakázky (Direktorat za javno naročanje) na Ministerstvu veřejné správy Slovinské republiky, které pokrývá legislativní oblast a koordinaci úloh pro efektivní fungování systému veřejných zakázek.  

Přehled veřejných zakázek je zveřejněn na portále E-naročanje, nabídky do tendrů se předkládají zpravidla elektronicky prostřednictvím portálu e-JN.

Další informace:

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

S ohledem na situaci v soudní oblasti (velké množství neprojednaných případů, velká administrativní zátěž) se doporučuje zahrnout přímo do smlouvy klauzuli o případném řešení sporů a také doložku o výhradě vlastnictví do doby zaplacení. Slovinské soudy jsou přetíženy, projednávání případů je zdlouhavé (2–5 let), dosažení výkonu soudního rozhodnutí může trvat i několik let.

Vůči novým či neprověřeným partnerům se doporučuje vyžadovat neodvolatelný dokumentární akreditiv, popřípadě s odloženou splatností nebo bankovní garanci či platbu předem. Tyto podmínky však většinou slovinští podnikatelé odmítají s odkazem na svou serióznost. Platební morálka je ve Slovinsku srovnatelná s ČR.  

Platební disciplínu a platební lhůty upravuje Zákon o prevenci zpožděných plateb (Zakon o preprečevanju zamud pri plačilih). Pro soukromé hospodářské subjekty zákon stanovuje max. 60denní platební lhůtu, kterou je možné po vzájemné dohodě v písemné formě prodloužit, avšak nesmí se jednat o zjevně nespravedlivé smluvní ujednání. 30denní platební lhůtu předepisuje zákon pouze pro orgány veřejné správy. Termín splatnosti se počítá ode dne přijetí účtu, popř. ode dne doručení zboží/splnění služeb/dokončení prací apod., pokud účet nebyl přijat nebo je datum přijetí účtu sporné.  

Podle nařízení EP a Rady č. 1896/2006 je možné přeshraniční obchodní spory řešit formou evropského platebního rozkazu (EPR), což je oproti klasické žalobě jednoduší a levnější řešení. Více informací v ČJ je možné nalézt na Portálu evropské justice

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Cestování, překročení hranic

Ve Slovinsku, které je členským státem EU, platí pravidla volného pohybu osob. Při přechodu přes hranice je nutné mít s sebou platný doklad totožnosti, tj. cestovní pas či občanský průkaz. Specifické podmínky cestování do Slovinska nejsou. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince ve Slovinsku nebyly identifikovány.

Aktuální informace k cestování přes území Slovinska, varování a další užitečné informace jsou k dispozici na webových stránkách Zastupitelského úřadu Lublaň, v rubrice Konzulární informace a příslušných podrubrikách.

!!!V návaznosti na pandemii COVID-19 jsou možnosti cestování do teritoria předmětem velmi častých změn, proto doporučujeme před cestou shlédnout podmínky cestování na následujících stránkách:


Slovinsko patří v obecném smyslu mezi velmi bezpečné země, stupeň kriminality je nízký. Voda z kohoutku je převážně dobré kvality a pitná. V hlavním městě Lublani je veřejně dostupná síť venkovních fontán, v nichž je voda rovněž pitná. Více informací na Drinking water fountaines.  

Informace o turisticky zajímavých krajích, památkách, atrakcích vč. informací o ubytování je možné získat na stránkách Slovinské turistické organizace: https://www.slovenia.info/en

Zdravotní péče

Čeští občané mají jako občané EU na základě Nařízení 1408/72 Rady (EEC) při pobytu ve Slovinsku nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči na základě předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění, který ve Slovinsku platí od června 2004. Nutnou a neodkladnou zdravotní péčí se rozumí péče v případě ohrožení života nebo zdraví, která nesnese odkladu na dobu po návratu do ČR. Ovšem tato péče musí být vykonána ve státním zařízení, popřípadě ve zdravotním středisku, které je smluvním zařízením Slovinského úřadu zdravotního pojištění (Zavod za zdravstveno zavarovanje Slovenije). Převoz zpět do ČR tato péče nezahrnuje. Léky pacient obdrží v lékárnách na recept, který vystaví lékař. Hospitalizaci doporučuje ošetřující lékař.

Pokud z jakéhokoliv důvodu bude nutné zaplatit celou péči v hotovosti, je nutno uschovat si originály účtů a po návratu do ČR se obrátit na pobočku své české zdravotní pojišťovny. Česká zdravotní pojišťovna náklady proplatí do výše, kterou by stála léčba v ČR, tedy kterou by uhradila česká zdravotní pojišťovna. Na tuto úhradu se musí určitou dobu čekat. Pokud účet nepřesáhne 1.000 EUR, lze požádat českou zdravotní pojišťovnu o proplacení účtu do výše českých tarifů. Tuto úhradu pak občané obdrží v relativně krátké době, požaduje-li pacient úhradu v eurech, musí na tuto platbu čekat delší dobu.

V případě zaměstnaneckého poměru je zaměstnavatel ze zákona povinen odvádět za zaměstnance povinné zdravotní pojištění (obvezno zdravstveno zavarovanje), které ovšem pokrývá pouze část bezplatné zdravotní péče. Za ošetření se v tomto případě platí následující spoluúčast (vztahuje se jak na cizince, tak na Slovince, popř. občany ČR, kteří jsou ve Slovinsku zaměstnáni): lékařské ošetření 5 %, akutní zubní ošetření 15 %, léky až 25 % na hrazené léky a až 100 % na ostatní léky, spoluúčast při hospitalizaci je 15 % za nemoc a 25 % za zranění.

Pokud se chce zaměstnanec vyhnout doplatkům za zdravotní péči, může si sjednat doplňující zdravotní pojištění (dopolnilno zdravstveno zavarovanje), které je založeno na bázi dobrovolnosti. Doplňující zdravotní pojištění je možné sjednat u některé z komerčních pojišťoven:

Pokud si přeje český občan uplatnit nárok na české nemocenské z důvodu pracovní neschopnosti ve Slovinsku, je potřebné obrátit se neprodleně na instituci zdravotního pojištění a předložit lékařem vydané potvrzení o pracovní neschopnosti. Dále je nutné udat adresu svého pobytu ve Slovinsku, adresu příslušné české okresní správy sociálního zabezpečení a co nejdříve nahlásit tuto skutečnost svému zaměstnavateli s údaji o počátku a předpokládané době trvání pracovní neschopnosti, stejně tak místo pobytu při léčení.

Zdravotní péče je obecně na dobré úrovni, ale nejde-li o nezbytnou první pomoc a občan není připojištěn na cesty do zahraničí, vyžadují místní lékaři platby v hotovosti. Je přitom třeba počítat s relativně vysokými cenami. Všeobecně se doporučuje sjednat si ještě před cestou do Slovinska odpovídající cestovní a zdravotní připojištění na komerčním základě.

Zdravotní rizika ve slovinské přírodě jsou především tato:
– Klíšťata přenášející virovou encefalitidu (očkování je nanejvýš vhodné, ale nikoliv povinné) a boreliózu.
– Ve Slovinsku jsou též ohniska vztekliny.
– Mezi další formy rizika patří možnost napadení šelmou (v hlubokých lesích na hranicích s Chorvatskem je možné se setkat s medvědy) a změny počasí ve vysokohorském prostředí.

Další informace:

Dopravní informace

Slovinsko má kvalitní dálniční infrastrukturu, vzdálenosti jsou krátké, proto je nejkomfortnějším způsobem přepravy jízda osobním automobilem. Z ostatních druhů přepravy lze využít železniční či autobusovou přepravu.

Největším letištěm je Lublaňské letiště (Aerodrom Ljubljana, správce Fraport Slovenija, d.o.o.), které se nachází cca 25 km od centra hlavního města severozápadním směrem v obci Spodnji Brnik (směr Kranj), cesta z Lublaně trvá cca 30–40 minut. Z letiště do Lublaně lze cestovat pravidelnou autobusovou linkou k hlavnímu nádraží v Lublani, jízdní řády a informace o autobusech jsou dostupné zde. Možná a rychlá je také cesta minibusem (shuttle), který funguje jako taxi a přijede v Lublani na určenou adresu, cena je přibližně 9 €, poskytovatelů je více, další informace zde.

Z lublaňských taxi služeb lze doporučit např.:

Po hlavním městě je možné přepravovat se rovněž městskou hromadnou přepravou, kterou zastřešuje společnost LPP, či využít systém výpůjčky městských kol (BicikeLJ).

Další informace:

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů ČR ve Slovinsku se řídí podmínkami zaměstnávání občanů EU, EHP (Norsko, Lichtenštejnsko, Island) a Švýcarské konfederace. Pracovníci z těchto zemí mají stejná práva jako slovinští pracovníci. K výkonu práce tedy nemusí získat pracovní povolení, z důvodu monitoringu musí být však v termínu do 10 dní po vzniku zaměstnaneckého poměru občané EU a EHP registrováni u místně příslušného slovinského úřadu práce. Povinnost registrace je na straně zaměstnavatele. Registrační formuláře slouží k evidenci a statistice a jsou podkladem ke kontrolní činnosti (podmínky zaměstnávání, dodržování pracovní legislativy a kolektivních smluv s cílem vyhnout se zneužívání cizích pracovníků a obcházení tripartitních dohod).

Volný pohyb pracovníků předpokládá plné zapojení pracovníků ze zemí EU do slovinského sociálního systému a poskytnutí zdravotní péče v rozsahu poskytovaném v zemi, jejíž je pracovník občanem. Do budoucna se předpokládá plná harmonizace sociálních a zdravotních systémů členských států EU. Zvláštní pozornost je nutné věnovat některým aspektům slovinské legislativy vztahující se na pracovníky vyslané do Slovinska zaměstnavatelem se sídlem v jiném členském státě EU.

Pracovněprávní podmínky

– Maximální délka pracovní doby: zákonem stanovená 8hodinová pracovní doba, dle potřeby ji lze prodloužit na max. 10 hodin denně, přesčasy max. 8 h/týden, 20 h/měsíc, 170 h/rok.
– Minimální doba odpočinku: 30 min po každé 4. hodině, započítává se do pracovní doby. Minimální délka dovolené za kalendářní rok: 4 týdny, resp. 20 dní.
Kompletní přehled pracovněprávních podmínek vychází ze Zákona o pracovních poměrech, tj. Zakon o delovnih razmerjih (ZDR-1).

Notifikační povinnost – vyslaní zaměstnanci

1) V případě vysílání pracovníků do zahraniční, je zaměstnavatel povinen zaměstnance přihlásit pomocí elektronického formuláře na příslušný úřad práce v místě výkonu činnosti (Zavod Republike Slovenije za zaposlovanje, ZRSZ):

Ve formuláři je třeba oznámit následující údaje:
– Údaje o zaměstnavateli (název, adresa, země původu, zodpovědná osoba)
– Typ služeb
– Místo výkonu činnosti
– Doba trvání výkonu činnosti
– Zadavatel/odběratel služeb
– Údaje o zaměstnanci/zaměstnancích, bydliště v SI

Podmínky pro vysílání zahraničních pracovníků upravují Zákon o zaměstnávání cizinců (Zakon o zaposlovanju, samozaposlovanju in delu tujcev) a Zákon o výkonu přeshraničních služeb (Zakon o čezmejnem izvajanju storitev).
Více o problematice vysílání zaměstnanců v anglickém jazyce: http://www.napotenidelavci.si/en/

2) Dalším krokem je přihlášení přechodného bydliště vyslaných pracovníků na cizineckém oddělení místně příslušné obecní správy (Oddelek za tujce, Upravna enota).

Přihlašovací povinnost je nutné vykonat v místě plánovaného pobytu pracovníků, seznam všech obecních úřadů je k dispozici na: http://www.upravneenote.gov.si/

K žádosti pro každého pracovníka je nutné předložit obvykle tyto náležitosti:
– Potvrzení slovinského úřadu práce
– Osobní dokument (Občanský průkaz, cestovní pas)
– 1 fotografie
– Potvrzení zaměstnavatele o zaměstnaneckém poměru nebo Smlouva o zaměstnání; ze smlouvy musí být zřejmý účel vyslání pracovníků

Před zahájením výkonu přeshraniční služby je nutné mít formálně vykonaný alespoň krok č. 1, ale vzhledem k aktivním inspektorům práce obecně doporučujeme co nejdříve vykonat i krok č. 2.

Další informace:

5.9. Veletrhy a akce

!!! V důsledku vyhlášení epidemie COVID-19 byly pravidelné termíny mnoha veletrhů přesunuty na pozdější část roku, realizace jednotlivých veletrhů bude záviset zejména na normalizaci poměrů po ukončení epidemie.  

Přehled významnějších veletrhů:  

Lublaň
organizátor: GOSPODARSKO RAZSTAVIŠČE d.o.o.
web: https://www.ljubljanafair.com/

  • ALPE ADRIA – mezinárodní veletrh cestovního ruchu s důrazem na trvale udržitelný rozvoj; podtémata kamping a karavaning
  • DOM – mezinárodní veletrh stavebnictví
  • COLLECTA – mezinárodní veletrh sběratelství
  • NARAVA, ZDRAVJE – příroda, zdraví, zdravá výživa
  • AMBIENT – mezinárodní veletrh nábytku
  • DOM+ – mezinárodní veletrh stavebního nábytku, chladicí a ohřívací techniky, montážních staveb

Celje
organizátor: CELSKI SEJEM d.d.
web: https://ce-sejem.si/en/

  • APISLOVENIA – včelařská konference a mezinárodní prodejní výstava
  • LESTECH – veletrh dřevoobráběcích strojů, nástrojů a surovin
  • TEROTECH – průmyslový veletrh údržby a čištění strojů a zařízení
  • International Industry Fair – průmyslový veletrh nástrojářství, slévárenství a svařování, materiálů, součástek a pokrokových technologií
  • AVTO IN VZDRŽEVANJE, MOTOBOOM, GOSPODARSKA VOZILA in LOGISTIKA – mezinárodní automobilový veletrh, doprava a logistika, hospodářská a dodávková vozidla
  • MOS – mezinárodní veletrh řemesel a podnikání

Gornja Radgona
organizátor: POMURSKI SEJEM d.d.
web: https://www.pomurski-sejem.si/en/

  • MEGRA – mezinárodní veletrh stavebnictví
  • MEDICAL– mezinárodní veletrh moderní medicíny
  • LOV – mezinárodní veletrh lovectví a rybolovu
  • NATURO – mezinárodní veletrh aktivit a oddechu v přírodě
  • AGRA – mezinárodní zemědělsko-potravinářský veletrh
  • INPAK – mezinárodní veletrh obalů, techniky balení a logistiky
  • SOBRA – mezinárodní veletrh obrany, bezpečnosti a ochrany

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Lublani/Veleposlaništvo Češke republike v Ljubljani
Adresa: Riharjeva 1, 1000 Ljubljana, Slovinsko/Republika Slovenija
T: +386 142 024 50
F: +386 128 392 59
E: ljubljana@embassy.mzv.cz
W: https://www.mzv.cz/ljubljana/
Vedoucí úřadu: PhDr. Juraj CHMIEL, CSc., velvyslanec
Obchodně-ekonomický úsek: commerce_ljubljana@mzv.cz
Pracovní doba: pondělí–pátek 7:45 – 16:15
Konzulární hodiny: pondělí–středa–pátek 9:00 – 12:00

  • Do odvolání je možné navštívit konzulární oddělení pouze po předchozím objednání! Objednat se můžete prostřednictvím telefonické linky +386 1 420 24 64 nebo emailem na adrese veronika_benesova@mzv.cz    

Spojení z letiště a z centra města:

Lublaňské letiště (Aerodrom Ljubljana) se nachází cca 25 km od centra hlavního města severozápadním směrem v obci Spodnji Brnik (směr Kranj), cesta z Lublaně trvá cca 30–40 minut. Z letiště do Lublaně lze cestovat pravidelnou autobusovou linkou k hlavnímu nádraží v Lublani, jízdní řády a informace o autobusech jsou dostupné zde. Možná a rychlá je také cesta minibusem (shuttle), který funguje jako taxi a přijede v Lublani na určenou adresu, cena je přibližně 9 €, poskytovatelů je více. Z lublaňských taxi služeb lze doporučit např. Taksi Metro, Taxi Rondo či Taxi Cammeo.

CzechTrade Záhřeb (Chorvatsko a Slovinsko)
Adresa: Šubićeva 20 HR-10000, Zagreb
Alen Novosad – vedoucí zahraniční kanceláře
T: +385 1 5811 749
M: +385 914 814 584
E: alen.novosad@czechtrade.cz
W: https://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropska-unie/chorvatsko-a-slovinsko

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • Centrální tísňové číslo (Emergency Call): 112 (záchranná služba, hasiči, policie, veterinář, jeskynní a horští záchranáři)
  • Policie (Policija) – přímá linka: 113, anonymní linka: 080 12 00
  • Informace o telefonních číslech: 1188 (https://www.1188.si/)
  • Automotoklub Slovinska (AMZS): pomoc na cestách 1987 nebo +386 1 530 53 53
  • Letiště Lublaň – Brnik (Aerodrom Ljubljana): +386 420 619 81
  • Hlavní vlakové nádraží Ljubljana (Slovenske železnice): +386 129 133 32
  • Hlavní autobusové nádraží Ljubljana (Avtobusna postaja Ljubljana): +386 123 446 00
  • Informace o autobusových jízdních řádech a vyhledávání dopravního spojení: 1991 – zpoplatněno přibližně 1,28 €/min. podle operátora, funguje PO – SO: 7.00 – 20.00, NE a svátky: 8.00 – 16.00
  • Taxislužby: Taksi Metro – bezplatné číslo 080 11 90, gsm +386 41 240 200; Taxi Rondo – gsm +386 70 900 900, 80 900 900; Taxi Cammeo – +386 (0) 1 777 1212 nebo s použitím gsm aplikace
  • Turistické informační centrum Ljubljana (TIC Ljubljana): +386 1 306 12 15, +386 1 306 45 75 (kontakty)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Obecné zdroje

  • Portál slovinské veřejné správy: https://e-uprava.gov.si/
  • Portál slovinské státní správy (státní instituce, ministerstva): https://www.gov.si/en/
  • Vyhledávače: https://www.google.si/, https://www.najdi.si/
  • Telefonní seznam: https://www.itis.si/
  • Oficiální informační portál pro turisty: https://www.slovenia.info/en
  • Kancelář prezidenta republiky: http://www.up-rs.si/up-rs/uprs.nsf
  • Dolní komora Parlamentu (Državni zbor): http://www.dz-rs.si/wps/portal/Home/
  • Horní komora Parlamentu (Državni svet): http://www.ds-rs.si/
  • Ministerstva: https://www.gov.si/en/state-authorities/ministries/
  • Slovinský úřad pro duševní vlastnictví: http://www.uil-sipo.si/
  • Úřad práce: http://english.ess.gov.si/
  • Slovinská národní banka: https://www.bsi.si/en
  • Asociace slovinských bank: https://www.zbs-giz.si/en/  
  • Asociace slovinských pojišťoven: https://www.zav-zdruzenje.si/en/
  • Finanční správa: https://www.fu.gov.si/en/
  • Slovinský institut kvality a metrologie: https://www.siq.si/
  • Slovinský statistický úřad: https://www.stat.si/StatWeb/en
  • Burza: https://ljse.si/en
  • Přístav Koper: https://www.luka-kp.si/eng/

Firmy (spolupráce, založení podniku, legislativa)

  • Mezinárodní portál nabídek a poptávek: http://www.borza.org/en
  • Portál pro podnikání (Slovenia Business Point): http://eugo.gov.si/
  • Obchodní rejstřík (AJPES): https://www.ajpes.si/
  • Ostatní obchodní registry: https://www.bizi.si/, https://pirs.si/#/
  • Slovinská advokátní komora: http://www.odv-zb.si/en
  • Údaje o firmách ve Slovinsku (dle názvu, IČO, DIČ): http://ddv.inetis.com
  • Zprostředkovatelské služby spojené se založením společnosti: https://data.si/
  • Veřejná slovinská agentura pro podnikání a zahraniční investice Spirit Slovenia: https://www.sloveniabusiness.eu/
  • Podnikatelský portál: https://www.podjetniski-portal.si/
  • Hospodářská komora: https://www.gzs.si/
  • Obchodní komora: https://www.tzslo.si/en
  • Živnostensko-podnikatelská komora: https://www.ozs.si/english
  • Zemědělsko-lesnická komora: https://www.kgzs.si/
  • Databáze slovinských exportérů SLOEXPORT: http://www.sloexport.si/en/
  • Invest Slovenia – podnikatelské zóny SI, investiční pobídky: https://www.investslovenia.org/

Další zdroje

  • Auto-moto klub Slovinska – pomoc na cestách, silniční informace, poplatky: https://www.amzs.si/en
  • Ljubljana Tourist Information Centre: https://www.visitljubljana.com/en/visitors/
  • Turistické farmy: https://www.turisticnekmetije.si/en
  • Lázně a wellness v SI: https://slovenia-spa.si/
  • Právně-informační systém: http://www.pisrs.si/Pis.web/
  • Slovinská reklamní komora: http://www.soz.si/
  • Úřední věstník: https://www.uradni-list.si/
  • Portál veřejných zakázek (e-Naročanje): https://www.enarocanje.si/
  • Portál pro elektronické zadávání veřejných zakázek (e-JN): https://ejn.gov.si/
  • Ředitelství pro veřejné zakázky (Direktorat za javno naročanje): http://www.djn.mju.gov.si




• Teritorium: Evropa | Slovinsko | Zahraničí