Srbsko: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Obchodní bilance Srbska dle BPM6 v období 2011-2016 (běžné ceny, mil. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz celkem

11 356

11 700

14 116

14 452

15 631

17 369

  Vývoz zboží

8 323

8 605

10 692

10 640

11 357

12 787

  Vývoz služeb

3 033

3 095

3 425

3 812

4 275

2 582

Dovoz celkem

16 502

16 981

17 785

18 066

18 897

19 870

  Dovoz zboží

13 616

14 019

14 680

14 722

15 355

16 179

  Dovoz služeb

2 887

2 962

3 106

3 344

3 543

3 691

Saldo

-5 146

-5 281

-3 669

-3 614

-3 266

-2 501

Krytí dovozu vývozem (%)

68,8

68,9

79,4

80,0

82,7

87,4

Zdroj: Eurostat

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Vývoz a dovoz zboží z/do Srbska za rok 2016 dle geografických oblastí

 

Vývoz (mil. EUR)

Vývoz (podíl v %)

Dovoz (mil. EUR)

Dovoz (podíl v %)

CELKEM

13 429

100,0

17 389

100,0

Evropa

12 460

92,8

14 106

81,1

Evropská unie

8 873

66,1

10 966

63,1

Zbytek Evropy

3 586

26,7

3 140

18,1

Afrika

191

1,4

181

1,0

Amerika

278

2,1

501

2,9

Asie

490

3,6

2 590

14,9

Ostatní

10

0,1

11

0,1

Zdroj: Statistický úřad Srbska

 

Vývoz a dovoz zboží z/do Srbska za rok 2016 dle zemí

 

Vývoz (mil. EUR)

Vývoz (podíl v %)

Dovoz (mil. EUR)

Dovoz (podíl v %)

Německo

1 750

13,0

2 235

12,9

Itálie

1 954

14,6

1 792

10,3

Rusko

718

5,3

1 368

7,9

Bosna a Hercegovina

1 119

8,3

406

2,3

Čína

23

0,2

1 449

8,3

Rumunsko

769

5,7

500

2,9

Maďarsko

457

3,4

801

4,6

Polsko

304

2,3

754

4,3

Slovinsko

400

3,0

511

2,9

Chorvatsko

467

3,5

437

2,5

Francie

373

2,8

528

3,0

Rakousko

339

2,5

528

3,0

Turecko

243

1,8

603

3,5

Česká republika

331

2,5

437

2,5

Makedonie

534

4,0

192

1,1

Bulharsko

387

2,9

327

1,9

Černá hora

652

4,9

58

0,3

Belgie

166

1,2

398

2,3

USA

223

1,7

297

1,7

Slovensko

272

2,0

226

1,3

Zdroj: Statistický úřad Srbska

I96

 

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Z podskupin SITC jsou nejvýznamnějšími položkami vývozu 78 Silniční vozidla (1375 mil. EUR), 77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (1120 mil. EUR) a 05 Zelenina a ovoce (728 mil. EUR). Největší podíl na dovozu mají 99 Nezařazené zboží[1] (2765 mil. EUR), 78 Silniční vozidla (1665 mil. EUR) a 33 Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály (965 mil. EUR).

 

[1] Vojenské vybavení, zboží v celním skladu a bezcelní zóně, části motorových vozidel a letadel dovezené/vyvezené za účelem přepravy

  

 

Vývoz a dovoz zboží z/do Srbska za rok 2016 dle klasifikace SITC

 

Vývoz
(mil. EUR)

Vývoz
(podíl v %)

Dovoz
(mil. EUR)

Dovoz
(podíl v %)

0 Potraviny a živá zvířata

2064

15,2

902

5,2

1 Nápoje a tabák

495

3,7

257

1,5

2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv

445

3,3

670

3,9

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

329

2,5

1538

8,8

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

175

1,3

39

0,2

5 Chemikálie a příbuzné výrobky

1180

8,8

2435

14,0

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

2752        

20,5

2991

17,2

7 Stroje a dopravní prostředky

3967

29,5

4505

25,9

8 Průmyslové spotřební zboží

1787

13,3

1288

7,4

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

252

1,9

2765

15,9

 Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska

 

Nejdůležitějšími vývozci jsou v současnosti automobilka FIAT Chrysler Automobiles Serbia v Kragujevci (výroba vozidla Fiat 500L), Tigar Tyres (pneumatiky), HBIS (železárny), Philip Morris (tabákové výrobky), HIP (petrochemie) a Tarkett (podlahy).

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Klíčovou oblastí volného obchodu na Balkáně je CEFTA. Ta zahrnuje Srbsko, Černou Horu, Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Makedonii (FYROM), Kosovo (pod správou UNMIK) a Moldavsko. Srbsko má jako jediná země mimo prostor Společenství nezávislých států uzavřenou dohodu o volném obchodu s Ruskou federací. Mimo dohody s EU je dále uzavřena dohoda o volném obchodu s EFTA (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko), Běloruskem, Tureckem a nově také Kazachstánem. Srbsko používá systém dohod o volném obchodu jako jeden z argumentů při lákání zahraničních investorů.

 

V současnosti je v Srbsku celkem 14 bezcelních zón, které celkem představují 20% srbského exportu. Základní výhody, plynoucí z působení firmy v některé z bezcelních zón jsou víceméně standardní – vývoz a dovoz do/z těchto zón je osvobozen od placení DPH; suroviny pro výrobu, určenou na export, se mohou dovážet bezcelně; stroje a materiály se mohou dovážet bez cla, které je vyměřeno až po přesunu zboží na vnitřní trh Srbska. Pokud je zboží v bezcelní zóně vyrobeno alespoň z 50% ze srbských komponent, považuje se za srbský výrobek a uplatňují se na něj všechny výhody plynoucí z dohod o volném obchodu. Dvě bezcelní zóny se nachází přímo u hranic s EU (Subotica, Apatin).

 

Působení bezcelních zón se v Srbsku nijak neliší od působení těchto zón v jiných standardních zemích, jejich využití je v posledních letech čím dál tím častější (97% nárůst od roku 2012). U domácích firem jsou nicméně stále častou bariérou využití zón nedostatečné znalosti možností, které zóny nabízejí; u zahraničních firem pak jde především o to, že jen málo firem zatím přišlo do Srbska z jiných důvodů, než koupit stávající podniky.

 

Bezcelní zóny:

Další zdroje informací:
Rozvojová agentura Srbska - http://ras.gov.rs/invest-in-serbia/why-serbia/free-zones
Správa bezcelních zón - http://www.usz.gov.rs/eng/pogodnosti.php

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

 

Stav PZI v Srbsku v období 2013-2016 (mil. EUR)

 

2013

2014 2015  2016

Stav investic ke konci roku

2 078

2 343

2 656

2 876

 

V červenci 2016 byla oficiálně dokončena privatizace jednoho z největších srbských vývozců, společnosti Železara Smederevo. Majitelem se stala čínská státem vlastněná společnost Hesteel Group (dříve HBIS), která je druhým největším výrobcem oceli na světě. Celý obchod byl dojednán již v dubnu 2016, kdy čínská korporace nabídla srbské vládě za převzetí firmy 51,2 milionu USD. Železara Smederevo byla přejmenována na Hesteel Serbia a nový vlastník plánuje investovat do vybavení a infrastruktury celkem 300 milionů USD, z toho investice ve výši 120 milionů USD avizoval pro rok 2017.

 

V plánu jsou investice srbské energetické společnosti EPS (výrobce 98% elektrické energie v Srbsku) do elektráren ve městě Kostolac, kde má dojít k rozšíření tepelné elektrárny Kostolac B o nový blok B3, který by měl v době dokončení využívat nejmodernější technologie v oboru a napomoci tak k rostoucím požadavkům na kapacitu sítě. Nutnost modernizace zařízení dokládá i fakt, že v Srbsku nedošlo ke stavbě nových tepelných elektráren již více než 25 let.

 

Zástupci EPS zároveň při příležitosti dokončení odsiřovacího systému na elektrárně Kostolac připomněli, že firma již investovala 200 milionů EUR do ochrany životního prostředí a do roku 2025 plánuje financovat další ekologické projekty v celkové hodnotě 1 bilionu EUR. Na stejném místě má zároveň vyrůst solární a větrná elektrárna o celkovém výkonu 70 MW, EPS dále očekává soukromé investice do obnovitelných zdrojů elektřiny (zejména větrné elektrárny) o výkonu kolem 500 MW.

 

 

 

 

Teritoriální struktura PZI Srbska za rok 2016 (mil. EUR)

 

Odliv srbských PIZ

Příliv PZI do Srbska

Saldo přílivu a odlivu

CELKEM

219

2 080

1 861

Evropa

192

1 666

1 474

Evropská unie

100

1 310

1 210

  Nizozemsko

-1

276

277

  Rakousko

2

258

256

  Lucembursko

-19

233

252

  Německo

3

166

164

  Slovinsko

18

113

95

  Francie

-1

86

86

  Řecko

3

53

50

  Spojené království

43

46

3

  Maďarsko

19

34

15

  Kypr

6

30

24

  Dánsko

0

27

27

  Česká republika

-0

4

5

Zbytek Evropy

92

356

264

  Švýcarsko

-0

217

217

  Rusko

21

81

60

  Černá Hora

-5

49

54

  Bosna a Hercegovina

73

18

54

Afrika

5

1

-4

Amerika

4

58

54

  USA

2

26

24

Asie

1

346

345

  Hongkong

0

122

122

  Spojené Arabské Emiráty

-0

81

81

  Čína

1

70

69

  Korejská republika

0

29

29

  Tchaj-wan

0

28

28

Ostatní

-0

2

2

Nezařazeno

17

7

-11

Zdroj: Národní banka Srbska

 

Odvětvová struktura přílivu PZI do Srbska za rok 2016 dle klasifikace NACE (mil. EUR)

A – Zemědělství

42

C – Zpracovatelský průmysl

712

F – Stavebnictví

259

G – Velkoobchod a maloobchod

188

H – Doprava a skladování

73

J – Informační a komunikační činnost

96

K – Peněžnictví a pojišťovnictví

423

L – Činnosti v oblasti nemovitostí

133

M – Profesní, vědecké a technické činnosti

78

Ostatní

76

 Zdroj: Národní banka Srbska

 

 

Mezi nejvýznamnější současné investice v Srbsku patří i vstup italského FIATU do firmy Zastava v Kragujevci. Objem transakce činí 950 mil. EUR, a továrna vyrábí model FIAT 500L. 

Další významnou investicí byl nákup 100% akcií obchodního řetězce Maxi (Delta Maxi Group) belgickou Delhaize v březnu 2011.

Významnou investiční aktivitu v Srbsku projevují ruské energetické koncerny. Dne 24. prosince 2008 podepsaly v Moskvě vlády obou zemí sérii energetických dohod, na jejichž základě ruský energetický gigant Gazprom získal 51% podíl v srbském ropném podniku NIS výměnou za výstavbu strategického ruského plynovodu South Stream přes Srbsko. Tato dohoda byla po ukončení plánu na výstavbu ropovodu z ruské strany opakovaně zpochybňována, nicméně v danou chvíli nejsou veřejně známy případné snahy o její změnu.

Firma Gazpromněfť (dceřiná společnost Gazpromu) se zavázala, že do NIS-u bude investovat dále nejméně 547 mil. EUR. Z této sumy bylo do roku 2012 investováno na technickou modernizaci NIS 487 mil. EUR. Předpokládaná částka na investice do ochrany životního prostředí dosáhne 60 mil. EUR. Další projekt se realizuje v rámci modernizace státní petrochemické společnosti NIS. Koncem roku 2012 byla ve městě Pančevo slavnostně spuštěna hydrokrakovací jednotka a dalších technologicky propojené jednotky na hlubší zpracování surové ropy. Hodnota celého projektu činila cca 500 EUR.

Probíhají další jednání o infrastrukturních projektech, které mají být financovány z ruského úvěru pro infrastrukturu ve výši 800 milionů dolarů pro srbské železnice.

Zesilují také investiční záměry čínských firem. O rozšíření svých aktivit v Srbsku projevila zájem společnost Huawei, přední světový výrobce telekomunikačních zařízení. Tato firma v Srbsku již má 60 zaměstnanců a spolupracuje se srbskou státní společností Telekom a místní dceřinou společností norského Telenoru. V oblasti telekomunikací úspěšně působí na srbském trhu též čínská společnost ZTE. Čínský výrobce traktorů YTO spolu se srbským partnerem firmou Agrovojvodina - Mehanizacija montuje traktory s motorem o výkonu 45 HP. Díky úpravám srbského partnera tyto traktry splňují normu „euro 3".Vzhledem k dalšímu zpřísnění norem je však další osud tohoto projektu nejistý . 

Připravuje se také řada infrastrukturních projektů financovaných a ve značné části realizovaných čínskými subjekty. Lze zmínit předběžnou dohodu srbské státní energetické společnosti EPS s Čínskou národní společností pro vývoz a dovoz strojů a zařízení na realizaci projektů v tepelně elektrárně „Kostolac B" v celkové hodnotě 1,25 mld. EUR. Zástupci čínské energetické společnosti China Guodian Corporation, projevili zájem zejména na možném projektu přečerpávací vodní elektrárny Bistrica (4 x 170MW), výstavbě větrných parků a potenciální účasti v tendru na výstavbu tepelné elektrárny nedaleko dolu Štavalj. Předním projektem v oblasti dopravní infrastruktury byla výstavba „Mostu přátelství mezi Čínou a Srbskem", který přes Dunaj spojil bělehradské čtvrtě Zemun a Borču. Hodnota projektu byla170 milionů EUR.

Již v minulosti došlo k řadě investic do bankovnictví (zvláště aktivní byly německé a řecké banky), do sítě čerpacích stanic (rakouská OMV, řecká EKO), postupně se začíná objevovat přítomnost nadnárodních obchodních řetězců (např. METRO, Delhaize,IDEA/ MERCATOR, Veropoulos). Významnou investicí byla v roce 2013 privatizace srbského národního leteckého přepravce JAT. Celých 49% ve ztrátové letecké společnosti JAT, která bude nově působit pod názvem AirSerbia získal Etihad ze SAE (za 100 mil. USD). Dluh původního JATu převzal srbský stát, kterému zůstal 51% podíl v nové společnosti. AirSerbia kontrahovala 10 nových Airbusů a bylo přislíbeno, že se tento dopravce nejdéle za dva roky stane profitabilní společností. V rámci strategického plánu rozvojedošlo i k obnovení přímého letu do Prahy.

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Obecně zůstávají zahraniční investice do Srbska na nízké úrovni, což je důsledkem pomalého tempa privatizace i reforem, jejich nedůsledností, pokračujících neúměrných zásahů státu do ekonomiky, nejistoty ohledně politické stability a v souvislosti s řešením otázky Kosova, byrokracie a případy korupce, špatného stavu katastru nemovitostí, neúměrných cen nemovitostí a služeb a jejich nízké úrovně. Zatím se nedaří dosáhnout úrovně přílivu zahraničních investic z dob před světovou finanční krizí.

Zahraniční investice jsou v současné době regulované Zákonem o zahraničních investicích (ZZI) z r. 2003 a Zákonem o obchodních společnostech (ZOS) z r. 2004. Podle ZZI může zahraniční investor ve všech hospodářských sektorech zakládat vlastní společnosti, investovat do již existujících společností, zakládat smíšené společnosti i obchodní zastupitelství. Zvláštními druhy zahraničních investic jsou koncese a B.O.T. (Built, Operate and Transfer), který se vydávají na 30 let. Obchodní společnost se zahraničním vkladem užívá stejné právní postavení a obchoduje za stejných podmínek jako domácí obchodní společnosti bez zahraničního vkladu.

Zahraniční investor nemůže založit v Srbsku společnost v oblasti výroby a obchodu se zbraněmi. Cizí občan, který investuje v Srbsku, může dostat obchodní vízum s neomezeným počtem vstupů a trvalý pobyt. Právo trvalého pobytu končí ukončením pracovních aktivit v Srbsku a stažením vloženého kapitálu. Zařízení, materiál pro výstavbu objektů a jiné základní prostředky se mohou dovážet bez omezení a jsou osvobozené od placení celních a jiných dovozních poplatků. Každá akciová společnost, do které zahraniční investor investoval svůj kapitál, má neomezený platební režim se zahraničím a může volně disponovat vlastními finančními prostředky. Vklad zahraničního investora a majetek společnosti se zahraničním vkladem nemůže být předmětem vyvlastnění a obdobných státních zásahů a opatření.

Základní přehled investiční pobídek:

Finanční pobídky

Pro velké investory se uplatňuje zvláštní balíček finančních pobídek. Pokud hodnota investice přesáhne 200 mil € a je vytvořeno přes 1000 nových pracovních míst, srbský stát uhradí 25% investice. Pokud hodnota investice přesáhne 50 mil € a je vytvořeno nejméně 50 nových pracovních míst mohou být podpořeny úhradou 20% hodnoty investičního projektu. Pro investice standardní velikosti zaměřené na výrobu nebo vývoz služeb, mohou být poskytnuty nevratné subvence ve výši 2.000-10.000 € na vytvořené pracovní místo. Umístění investic se někdy stává předmětem politického boje podle stranické příslušnosti starostů daných měst.

Daňové prázdniny

Obchodní společnosti jsou osvobozené od placení daní z příjmů právnických osob:

  • pro prvních 10 let pro velké investory;
  • pro prvních 5 let v případě investice do nerozvinutého regionu;
  • po prvních 5 let v případě investic podmíněných získáním koncese. 

Přenos ztrát

Do zisků mohou být zpětně za 5 let započítány ztráty.

Daňové kredity

Výše daňového poplatku může být snížená o 20 % částky investované do základních prostředků. Tato redukce však nemůže překročit částku ve výši 50 % daňových poplatků. Daňový kredit ve výši 80 %, v případě investic do základních prostředků, je zavedený ve 13 hospodářských oblastech (např. zemědělství, rybolov, textilní a kožedělný průmysl, výroba základních kovů, výroba kancelářského nábytku, výroba elektrických přístrojů, rádií a TV přístrojů, atd).

Osvobození od placení sociálních příspěvků

Investor může být osvobozen od placení příspěvků anebo mu tato povinnost může být snížena o 80 % po dobu 2 let pokud zaměstná:

  • osobu, která je v den uzavření smlouvy starší než 50 let a která je uživatelem práva na finanční náhradu od Národní služby pro zaměstnání, anebo zaměstná osobu, která je u Služby evidovaná jako nezaměstnaná nejméně po dobu 1 roku (pro úplné osvobození);
  • osobu, která je v den uzavření smlouvy starší než 45 let a která je uživatelem práva na finanční náhradu od Národní služby pro zaměstnání, anebo zaměstná osobu, která je starší 45 let a která je u Služby evidovaná jako nepřetržitě nezaměstnaná nejméně po dobu 1 roku (snížení o 80 %). 

Hrazení sociálních příspěvků

Investoru může být schválená subvence ve výši příspěvků pro povinné sociální dávky, pokud uzavře pracovní poměr na dobu neurčitou s plnou pracovní dobou s(e):

  • nezaměstnanými, kteří čekají na zaměstnání déle než 3 roky a o jejich povolání neexistuje anebo existuje jen malá poptávka;
  • nezaměstnanými, kteří hledají první zaměstnání - po dobu 1 roku;
  • nezaměstnanými, kteří jsou starší 50 let - po dobu 3 let;
  • utečenci - po dobu 2 let;
  • příslušníky etnických menšin - po dobu 2 let;
  • zaměstnanými, jejichž pracovní místo přestal dosavadní zaměstnavatel potřebovat - po dobu 2 let;
  • nezaměstnanými, u kterých pracovní poměr skončil z důvodu likvidace společnosti;
  • nezaměstnanými rodiči, matkami, které se živí samy, uživateli finančních náhrad - po dobu 2 let.

Více na Serbian Investment and Export Promotion Agency

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: