Srbsko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance (v mld. €)

Vývoz  

Dovoz  

Saldo

Pokrytí dovozu vývozem v %

8,621

18,169

-9,548

47,4

5,961

11,504

-5,543

51,8

7,393

12,622

-5,228

58,5

8,439

14,449

-6,010

58,7

8,836

14,782

-5,946

59,7

10,999

15,463

-4,464

71,1

13,360

18,586

 -5,226

71,8

15,618

18,899

-3,281

82,5

Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Informace o zahraničním obchodu Srbska za rok 2015 k datu zpracování zprávy nebyly zveřejněny

Vývoz a dovoz Srbska podle geografických zón (v mil. €)

 

Srbský vývoz

Srbský dovoz

% v celkovém vývozu

% v celkovém dovozu    

 

2013

2014

index

2013

2014

index

2013

2014

2013

2014

Celkem

10 996

11 157

101,4

15 469

15 526

100,4

100,0

100

100,0

100

Evropa

10 234

10 496

102,6

12 511

13 090

104,6

93,1

94,1

80,9

84,3

EU

6 898

7 204

104,4

9 581

9 802

102,3

62,7

64,6

61,9

63,1

Ostatní

3 335

3 292

98,7

2 930

3 287

112,2

30,3

29,5

18,9

21,2

Afrika

90

146

162,5

83

88

105,8

0,8

1,3

0,5

0,6

Amerika

411

271

66,0

396

384

96,9

3,7

2,4

2,6

2,5

Asie

252

233

92,3

2 467

1 954

79,2

2,3

2,1

15,9

12,6

Oceánie

7,5

8,8

116,6

7,7

5,1

65,9

0,1

0,1

0,0

0,0

Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska

Nejdůležitější partneři Srbska v zahraničním obchodě v r. 2014

 

Srbský vývoz

Srbský dovoz

% celkového vývozu

celkovéhodovozu

 

 2013 

 2014 

 index 

 2013 

 2014 

 index 

2013 

2014 

2013 

2014 

Itálie

1 790

1 932

107,9

1 776

1 732

97,5

16,3

17,3

11,5

11,1

Německo

1 306

1 330

101,8

1 697

1 853

109,1

11,9

11,9

11,0

11,9

Rusko

799

774

96,8

1 429

1 756

122,9

7,3

6,9

9,2

11,3

Bosna a Her.

904

993

109,9

363

403

110,9

8,2

8,9

2,3

2,6

Čína

6,9

10,8

156,4

1 136

1 174

103,4

0,1

0,1

7,3

7,6

Maďarsko

302

284

94,1

763

765

100,3

2,7

2,5

4,9

4,9

Rumunsko

590

627

106,2

438

443

101,1

5,4

5,6

2,8

2,8

Polsko

204

222

108,7

731

737

100,7

1,8

2,0

4,7

4,7

Slovinsko

359

353

98,3

430

423

98,4

3,3

3,2

2,8

2,7

Chorvatsko

313

344

110,0

354

412

116,4

2,8

3,1

2,3

2,6

Rakousko

278

264

95,0

474

483

101,8

2,5

2,4

3,1

3,1

Francie

264

313

118,6

453

431

95,2

2,4

2,8

2,9

2,8

Makedonie

433

453

104,6

199

190

95,5

3,9

4,1

1,3

1,2

Černá Hora

641

568

88,5

117

50

43,0

5,8

5,1

0,8

0,3

Turecko

164

173

105,1

399

444

111,4

1,5

1,5

2,6

2,9

ČR

240

268

111.3

332

345

104,1

2,2

2,4

2,1

2,2

Bulharsko

252

287

114,0

330

308

93,4

2,3

2,6

2,1

2,0

USA

368

235

63,9

229

210

91,5

3,3

2,1

1,5

1,3

Belgie

128

160

124,7

263

285

108,3

1,2

1,4

1,7

1,8

Slovensko

202

157

77,8

277

239

86,4

1,8

1,4

1,8

1,5

Nizozemsko

115

112

97,4

246

269

109,6

1,0

1,0

1,6

1,7

Řecko

163

125

76,6

225

229

101,6

1,5

1,1

1,5

1,5

Velká Británie

128

115

90,3

179

182

101,3

1,2

1,0

1,2

1,2

Údaje v mil. EUR

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvýznamnějšími exportními položkami jsou: motorová vozidla (1,6 mld. €, elektrické stroje a spotřebiče (0,84 mld. €), ovoce a zelenina (0,5 mld. €), obilí (0,49 mld. €) a neželezné kovy (0,48 mld. €). Za významným zvýšením vývozu automobilů sotjí spuštění výroby vozidla Fiat 500L v Kragujevci. V posledním obodobí se však automobilová produkce potýká s problémy.    

Obchod podle SITC klasifikace v r. 2014 (v mil. €)

     

Srbský vývoz  

Srbský dovoz  

% celkového vývozu  

% celkového dovozu  

 

2013

2014

index

2013

2014

index

2013

2014

2013

2014

Celkem

10 996

11 157

101,4

15 469

15 526

100,4

100,0

100

100,0

100

0- Potraviny

1576

1 786

113,3

902

938

104,0

14,3

16,0

5,8

6,0

1- Nápoje a tabák

241

300

124,6

158

156

98,6

2,2

2,7

1,0

1,0

2- Suroviny s výjimkou paliv

490

407

83,1

482

476

98,8

4,4

3,6

3,1

3,1

3- Paliva a maziva

531

413

77,8

2 342

2 175

92,9

4,8

3,7

15,1

14,0

4- Živočišné tuky a rostlinné oleje

141

114

80,5

51

42

83,2

1,3

1,0

0,3

0,3

5- Chemické výrobky

941

895

95,2

2 383

2 260

94,8

8,5

8,0

15,4

14,5

6- Meziprodukty

2 193

2 335

106,4

2 675

2 725

101,9

19,9

20,9

17,3

17,5

7- Stroje a dopr. prostředky

3 413

3 350

98,1

4 321

3 858

89,3

31,0

30,0

27,9

24,8

8- Různé spotřební zboží

1 378

1 461

106,0

1 178

1 193

101,3

12,5

13,1

7,6

7,7

9- Jinde neuv. výrobky a transakce

89

92

103,3

973

1 697

174,3

0,8

0,8

6,3

10,9

 Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Klíčovou oblastí volného obchodu na Balkáně je CEFTA. Ta zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo (pod správou UNMIK), FYROM (Makedonii), Moldavsko a Srbsko. Srbsko má dohodu o volném obchodu vedle EU také s Ruskou federací (jako jediná země mimo prostor Společenství nezávislých států), dále s Běloruskem a Tureckem. V jednání je také Dohoda o volném obchodu s Ukrajinou a otazník se vznáší nad obchodně-ekonomickým režimem s Kazachstánem (v důsledku celní unie RF-Bělorusko-Kazachstán). Srbsko používá systém dohod o volném obchodu jako jeden z argumentů při lákání zahraničních investorů.

Působení bezcelních zón se v Srbsku nijak neliší od působení těchto zón v jiných standardních zemích, jejich využití je však zatím malé. Důvody je třeba hledat v nedostatečných znalostech domácích firem o možnostech, které zóny nabízejí; u zahraničních firem jde především o to, že jen málo firem zatím přišlo do Srbska z jiných důvodů, než koupit stávající podniky. Základní výhody, plynoucí z působení firmy v některé z bezcelních zón jsou víceméně standardní: na dovoz se neplatí DPH, suroviny pro výrobu, určenou na export, se mohou dovážet bezcelně, stroje a materiály se mohou dovážet bez cla, které je vyměřeno až po přesunu zboží na vnitřní trh Srbska.

Bezcelní zóny:

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Od roku 2000 do února 2013 dosáhlo 150 nejvýznamnějších zahraničních investic v Srbsku hodnoty 15,96 mld. €. Celkem 21 investic směřovalo do automobilového průmyslu, 18 do bankovnictví, 15 do pojišťovnictví a 10 do stavebnictví.

Největší investicí byl Telenor s 1,6 mld. €, následoval Gaspromněfť (do Nafta industrija Srbije) s 947 mil. €, koupě továrny Zastava Fiatem za 940 mil. € a koupě obchodního řetězce Maxi Delvitou za 933 mil. €. Mezi další investory s hodnotou nad 500 mil. € patřili  Agrokor,  Filip Morris, Mobilkom Austria, Salford, Eurobank, Merkator a Raiffeisen.

Počet investorů z jednotlivých zemí činil: Německo 30 (1,1 mld. €), Rakousko 23 (1,96 mld. €), Itálie 18 (1,99 mld. €), Slovinsko 16 a Francie 12. Významnými investory jsou též Norsko s 1,6 mld. €, Belgie s 1,48 mld. €, Řecko s 1,23 mld. €, USA  a Rusko po 1,1 mld. €.

Přímé zahraniční investice v Srbsku

 Rok  

  Hodnota (tis. USD)  

2005

1 440 706

2006

4 286 379

2007

2 004 297

2008

2 362 520

2009

1 771 360

2010

860 100

2011

1 830 000

2012

 274 100

2013

893 400

2014

 

2015

1 803 794

Zdroj: Národní banka Srbska

Mezi nejvýznamnější současné investice v Srbsku patří i vstup italského FIATU do firmy Zastava v Kragujevci. Objem transakce činí 950 mil. EUR, a továrna vyrábí model FIAT 500L. 

Další významnou investicí byl nákup 100% akcií obchodního řetězce Maxi (Delta Maxi Group) belgickou Delhaize v březnu 2011.

Významnou investiční aktivitu v Srbsku projevují ruské energetické koncerny. Dne 24. prosince 2008 podepsaly v Moskvě vlády obou zemí sérii energetických dohod, na jejichž základě ruský energetický gigant Gazprom získal 51% podíl v srbském ropném podniku NIS výměnou za výstavbu strategického ruského plynovodu South Stream přes Srbsko. Tato dohoda byla po ukončení plánu na výstavbu ropovodu z ruské strany opakovaně zpochybňována, nicméně v danou chvíli nejsou veřejně známy případné snahy o její změnu.

Firma Gazpromněfť (dceřiná společnost Gazpromu) se zavázala, že do NIS-u bude investovat dále nejméně 547 mil. EUR. Z této sumy bylo do roku 2012 investováno na technickou modernizaci NIS 487 mil. EUR. Předpokládaná částka na investice do ochrany životního prostředí dosáhne 60 mil. EUR. Další projekt se realizuje v rámci modernizace státní petrochemické společnosti NIS. Koncem roku 2012 byla ve městě Pančevo slavnostně spuštěna hydrokrakovací jednotka a dalších technologicky propojené jednotky na hlubší zpracování surové ropy. Hodnota celého projektu činila cca 500 EUR.

Probíhají další jednání o infrastrukturních projektech, které mají být financovány z ruského úvěru pro infrastrukturu ve výši 800 milionů dolarů pro srbské železnice.

Zesilují také investiční záměry čínských firem. O rozšíření svých aktivit v Srbsku projevila zájem společnost Huawei, přední světový výrobce telekomunikačních zařízení. Tato firma v Srbsku již má 60 zaměstnanců a spolupracuje se srbskou státní společností Telekom a místní dceřinou společností norského Telenoru. V oblasti telekomunikací úspěšně působí na srbském trhu též čínská společnost ZTE. Čínský výrobce traktorů YTO spolu se srbským partnerem firmou Agrovojvodina - Mehanizacija montuje traktory s motorem o výkonu 45 HP. Díky úpravám srbského partnera tyto traktry splňují normu „euro 3".Vzhledem k dalšímu zpřísnění norem je však další osud tohoto projektu nejistý . 

Připravuje se také řada infrastrukturních projektů financovaných a ve značné části realizovaných čínskými subjekty. Lze zmínit předběžnou dohodu srbské státní energetické společnosti EPS s Čínskou národní společností pro vývoz a dovoz strojů a zařízení na realizaci projektů v tepelně elektrárně „Kostolac B" v celkové hodnotě 1,25 mld. EUR. Zástupci čínské energetické společnosti China Guodian Corporation, projevili zájem zejména na možném projektu přečerpávací vodní elektrárny Bistrica (4 x 170MW), výstavbě větrných parků a potenciální účasti v tendru na výstavbu tepelné elektrárny nedaleko dolu Štavalj. Předním projektem v oblasti dopravní infrastruktury byla výstavba „Mostu přátelství mezi Čínou a Srbskem", který přes Dunaj spojil bělehradské čtvrtě Zemun a Borču. Hodnota projektu byla170 milionů EUR.

Již v minulosti došlo k řadě investic do bankovnictví (zvláště aktivní byly německé a řecké banky), do sítě čerpacích stanic (rakouská OMV, řecká EKO), postupně se začíná objevovat přítomnost nadnárodních obchodních řetězců (např. METRO, Delhaize,IDEA/ MERCATOR, Veropoulos). Významnou investicí byla v roce 2013 privatizace srbského národního leteckého přepravce JAT. Celých 49% ve ztrátové letecké společnosti JAT, která bude nově působit pod názvem AirSerbia získal Etihad ze SAE (za 100 mil. USD). Dluh původního JATu převzal srbský stát, kterému zůstal 51% podíl v nové společnosti. AirSerbia kontrahovala 10 nových Airbusů a bylo přislíbeno, že se tento dopravce nejdéle za dva roky stane profitabilní společností. V rámci strategického plánu rozvojedošlo i k obnovení přímého letu do Prahy.

FDI do Srbska v členění podle zemí (v mil EUR)
  Net Acquisition of Foreign Assets Net Incurrence of Liabilities Net FDI
TOTAL 310,448 2 114,242 -1 803,794
EUROPE 307,626 1 818,641 -1 511,015
European Union (EU-28) 49,735 1 530,093 -1 480,359
Belgium -0,787 7,065 -7,852
Bulgaria 2,386 10,748 -8,362
Czech Republic -0,529 6,739 -7,268
Denmark 0,151 71,922 -71,771
Germany 0,743 72,441 -71,698
Estonia -0,001 0,017 -0,019
Ireland 1,017 7,250 -6,233
Greece -0,046 12,788 -12,834
Spain 0,147 11,819 -11,672
France -3,198 76,523 -79,721
Croatia 11,628 70,310 -58,682
Italy 0,778 144,863 -144,085
Cyprus 8,431 51,003 -42,571
Latvia   0,403 -0,403
Lithuania   0,710 -0,710
Luxembourg 2,700 172,305 -169,604
Hungary 10,038 31,780 -21,742
Malta -0,011 1,268 -1,279
Netherlands -0,099 361,698 -361,797
Austria 0,947 352,470 -351,524
Poland -0,197 5,943 -6,141
Portugal   0,432 -0,432
Romania 7,586 -5,054 12,640
Slovenia 8,059 17,623 -9,564
Slovakia -0,040 4,961 -5,001
Finland -1,050 5,704 -6,754
Sweden 0,144 15,883 -15,740
United Kingdom 0,937 20,477 -19,539
Other european countries 257,892 288,548 -30,656
AFRICA 4,714 0,464 4,250
North Africa 0,042 0,041 0,001
Other African countries 4,672 0,423 4,249
AMERICA 0,116 69,552 -69,437
North American countries -0,289 44,489 -44,778
Central American countries 0,410 25,018 -24,608
South American countries -0,006 0,045 -0,051
ASIA -2,147 209,653 -211,800
Near and Middle East countries -2,182 123,992 -126,174
Gulf Arabian countries -1,621 121,336 -122,958
Other Near & Middle East countries -0,561 2,656 -3,216
Other Asian countries 0,035 85,661 -85,626
OCEANIA & POLAR REGIONS -0,060 4,759 -4,819
Unallocated 0,199 11,173 -10,974

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Obecně zůstávají zahraniční investice do Srbska na nízké úrovni, což je důsledkem pomalého tempa privatizace i reforem, jejich nedůsledností, pokračujících neúměrných zásahů státu do ekonomiky, nejistoty ohledně politické stability a v souvislosti s řešením otázky Kosova, byrokracie a případy korupce, špatného stavu katastru nemovitostí, neúměrných cen nemovitostí a služeb a jejich nízké úrovně. Zatím se nedaří dosáhnout úrovně přílivu zahraničních investic z dob před světovou finanční krizí.

Zahraniční investice jsou v současné době regulované Zákonem o zahraničních investicích (ZZI) z r. 2003 a Zákonem o obchodních společnostech (ZOS) z r. 2004. Podle ZZI může zahraniční investor ve všech hospodářských sektorech zakládat vlastní společnosti, investovat do již existujících společností, zakládat smíšené společnosti i obchodní zastupitelství. Zvláštními druhy zahraničních investic jsou koncese a B.O.T. (Built, Operate and Transfer), který se vydávají na 30 let. Obchodní společnost se zahraničním vkladem užívá stejné právní postavení a obchoduje za stejných podmínek jako domácí obchodní společnosti bez zahraničního vkladu.

Zahraniční investor nemůže založit v Srbsku společnost v oblasti výroby a obchodu se zbraněmi. Cizí občan, který investuje v Srbsku, může dostat obchodní vízum s neomezeným počtem vstupů a trvalý pobyt. Právo trvalého pobytu končí ukončením pracovních aktivit v Srbsku a stažením vloženého kapitálu. Zařízení, materiál pro výstavbu objektů a jiné základní prostředky se mohou dovážet bez omezení a jsou osvobozené od placení celních a jiných dovozních poplatků. Každá akciová společnost, do které zahraniční investor investoval svůj kapitál, má neomezený platební režim se zahraničím a může volně disponovat vlastními finančními prostředky. Vklad zahraničního investora a majetek společnosti se zahraničním vkladem nemůže být předmětem vyvlastnění a obdobných státních zásahů a opatření.

Základní přehled investiční pobídek:

Finanční pobídky

Pro velké investory se uplatňuje zvláštní balíček finančních pobídek. Pokud hodnota investice přesáhne 200 mil € a je vytvořeno přes 1000 nových pracovních míst, srbský stát uhradí 25% investice. Pokud hodnota investice přesáhne 50 mil € a je vytvořeno nejméně 50 nových pracovních míst mohou být podpořeny úhradou 20% hodnoty investičního projektu. Pro investice standardní velikosti zaměřené na výrobu nebo vývoz služeb, mohou být poskytnuty nevratné subvence ve výši 2.000-10.000 € na vytvořené pracovní místo. Umístění investic se někdy stává předmětem politického boje podle stranické příslušnosti starostů daných měst.

Daňové prázdniny

Obchodní společnosti jsou osvobozené od placení daní z příjmů právnických osob:

  • pro prvních 10 let pro velké investory;
  • pro prvních 5 let v případě investice do nerozvinutého regionu;
  • po prvních 5 let v případě investic podmíněných získáním koncese. 

Přenos ztrát

Do zisků mohou být zpětně za 5 let započítány ztráty.

Daňové kredity

Výše daňového poplatku může být snížená o 20 % částky investované do základních prostředků. Tato redukce však nemůže překročit částku ve výši 50 % daňových poplatků. Daňový kredit ve výši 80 %, v případě investic do základních prostředků, je zavedený ve 13 hospodářských oblastech (např. zemědělství, rybolov, textilní a kožedělný průmysl, výroba základních kovů, výroba kancelářského nábytku, výroba elektrických přístrojů, rádií a TV přístrojů, atd).

Osvobození od placení sociálních příspěvků

Investor může být osvobozen od placení příspěvků anebo mu tato povinnost může být snížena o 80 % po dobu 2 let pokud zaměstná:

  • osobu, která je v den uzavření smlouvy starší než 50 let a která je uživatelem práva na finanční náhradu od Národní služby pro zaměstnání, anebo zaměstná osobu, která je u Služby evidovaná jako nezaměstnaná nejméně po dobu 1 roku (pro úplné osvobození);
  • osobu, která je v den uzavření smlouvy starší než 45 let a která je uživatelem práva na finanční náhradu od Národní služby pro zaměstnání, anebo zaměstná osobu, která je starší 45 let a která je u Služby evidovaná jako nepřetržitě nezaměstnaná nejméně po dobu 1 roku (snížení o 80 %). 

Hrazení sociálních příspěvků

Investoru může být schválená subvence ve výši příspěvků pro povinné sociální dávky, pokud uzavře pracovní poměr na dobu neurčitou s plnou pracovní dobou s(e):

  • nezaměstnanými, kteří čekají na zaměstnání déle než 3 roky a o jejich povolání neexistuje anebo existuje jen malá poptávka;
  • nezaměstnanými, kteří hledají první zaměstnání - po dobu 1 roku;
  • nezaměstnanými, kteří jsou starší 50 let - po dobu 3 let;
  • utečenci - po dobu 2 let;
  • příslušníky etnických menšin - po dobu 2 let;
  • zaměstnanými, jejichž pracovní místo přestal dosavadní zaměstnavatel potřebovat - po dobu 2 let;
  • nezaměstnanými, u kterých pracovní poměr skončil z důvodu likvidace společnosti;
  • nezaměstnanými rodiči, matkami, které se živí samy, uživateli finančních náhrad - po dobu 2 let.

Více na Serbian Investment and Export Promotion Agency

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: