Srbsko

Srbsku se navzdory ekonomické krizi ve světě způsobené pandemií viru covid-19 podařilo zachovat výrobní kapacity a zabránit výraznějšímu poklesu ekonomiky země. K odolnosti srbského vývozu a celkové ekonomiky přispěl balíček komplexních hospodářských opatření přijatých srbskou vládou, příznivá struktura ekonomiky a zvýšená odvětvová a geografická diverzifikace vývozu dosažená v předchozích letech.

Reálná změna HDP v roce 2020 byla –1,1 %, což se jeví jako jeden z nejlepších výsledků v Evropě. Pokles HDP byl způsoben zejména poklesem aktivit v cestovním ruchu, pohostinství, osobní dopravě a rekreačních a kulturních službách. Snížení stavební činnosti a celkových fixních investic na roční úrovni bylo minimální. Průmyslová výroba vzrostla o 0,2 %, čímž byla díky silné diverzifikaci potvrzena její ekonomická odolnost.

Pro rok 2021 predikce uvádí nárůst HDP o 4 % a ve střednědobém horizontu by v příštích letech měl být růst HDP v průměru 3 %. Export zboží prokázal v loňském roce silnou odolnost vůči pandemii a na meziroční úrovni bude nižší pouze o 3,5 %, dovoz pak o 3,0 %.

Pokles vývozu zboží byl způsoben zejména poklesem vývozu zpracovatelského průmyslu v kontextu zpomalení globální poptávky, nicméně vývoz zemědělských produktů díky velmi příznivým sezonním podmínkám zaznamenal naopak silný růst, a to ve výši 5 %.

K poklesu srbského dovozu došlo primárně v důsledku nižšího dovozu energií a polotovarů k dalšímu zpracování, zatímco nadále rostl import spotřebního zboží. Inflace zůstala již sedmý rok po sobě nízká a stabilní a odhaduje se v roce 2020 na 1,6 %. Míra nezaměstnanosti činí cca 9,8 %. I přes negativní pandemické vlivy pokračoval silný příliv přímých zahraničních investic, které za rok 2020 dosáhly 2,3 mld. EUR.

Dle oznámení srbského ministerstva financí poskytla v roce 2020 srbská vláda v rámci ekonomických opatření hospodářství a obyvatelům pomoc v celkové výši 704 mld. RSD (cca 6 mld. EUR), čili 12,7 % HDP. Na rok 2021 zatím vláda uvažuje s další částkou ve výši 2,5 mld. EUR.

Vládní program se zaměřuje na tři základní sady opatření, která jsou zaměřena na fiskální politiku, na přímou podporu pro soukromý sektor a na opatření pro udržení likvidity v soukromém sektoru a jiné úlevy.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

K rozvoji ekonomiky Srbska bezesporu přispívá program ekonomických reforem. Tento strategický dokument, který široce reflektuje i úsilí o budoucí členství v Evropské unii a doporučení Mezinárodního měnového fondu (MMF), je zaměřen především na zachování finanční stability, podporu vyššího ekonomického růstu, snižování veřejného dluhu, tvorbu pracovních míst a zlepšování životní úrovně.

Strukturální a institucionální reformy jsou dále cílené srbskou vládou na reformy státem vlastněných společností, na zkvalitnění podmínek na trhu s energií, dopravou, na zlepšení podnikatelského prostředí atd.

Na tento dokument navazuje další významný ambiciózní plán nazvaný „Serbia 2025“. Pětiletý investiční plán mj. uvádí předpoklad další expanze srbské ekonomiky. S tím jsou spojené například veřejné investice o objemu 14 mld. EUR, tj. cca 350 mld. CZK, navýšení průměrných platů na 900 EUR/měs. (z dosavadních 460 EUR), stabilní devizový kurz v rozpětí 117–120 RSD/EUR. Do dopravní infrastruktury a železnic by mělo Srbsko investovat více než 9 mld. EUR, tj. 225 mld. CZK.

Oba tyto klíčové národní dokumenty budou tvořit hlavní osu i pro období po překonání pandemické krize.

Dopravní průmysl a infrastruktura

V Srbsku v současné době probíhá mimořádný boom z hlediska budování dopravní infrastruktury. Velké projekty jsou jak v oblasti rozvoje železniční sítě, tak silniční včetně klíčových dálnic, vodní dopravy (budování a modernizace přístavů) i letecké dopravy (letiště). Tyto projekty nebyly přerušeny ani v období výjimečného stavu, neboť jsou pro další rozvoj země zcela zásadní.

Mimořádným projektem je například železniční rychlostní trasa Bělehrad–Budapešť. Projekt je financován z Číny, a proto možnosti zapojit se jsou především v oblasti subdodávek. Celková hodnota trati, která by měla spojit řecký přístav Pireus s Budapeští, je odhadována na 2,89 mld. USD.

Srbsko realizuje i jiné projekty na hlavních i regionálních tratích. Jedním z dalších významných projektů je rovněž modernizace 100 km trati Bělehrad–Niš v hodnotě 234 mil. USD. V současné době také pokračuje výstavba částí silničního Koridoru 10, který území Srbska spojí s Rakouskem, Maďarskem, Slovinskem, Chorvatskem, Bulharskem, Severní Makedonií a s Řeckem.

Stavební průmysl

V Srbsku lze v nejbližším období očekávat další kontinuitu rozmachu stavebnictví. V realizaci jsou velké stavební projekty. Rozběhla se výstavba gigantického projektu v centru hlavního města „Belgrade Waterfront“ či developerských projektů „Avala“ a „New River Port“. Roste poptávka po nových bytech, ale i modernizaci stávajících bytových domů a jejich energetické úspornosti. S tím souvisí i technologie pro monitorování spotřeby energií a vody a zařízení na jejich efektivnější využívání.

Nárůst stavební výroby byl před vypuknutím krize covid-19 téměř 25 %. Tento trend by mohl být znovu obnoven již v roce 2021.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Při řešení epidemiologické krize velmi výrazně gradovala i potřeba maximální hygieny, čisté vody, zpracování odpadů, a to nejen ve městech, ale i v malých obcích a vzdálených municipalitách.

Srbsku v podstatě chybí ucelená ekologická infrastruktura, jako jsou čistírny odpadních vod a funkční kanalizace. I systém zásobování pitnou vodu je na úrovni, která ani zdaleka neodpovídá požadavkům EU. Je proto patrný rostoucí zájem o dodávky technologií a řešení v této oblasti.

S tím, jak se bude rozšiřovat čerpání z předvstupní pomoci EU, poroste i objem prostředků, které bude srbská státní správa nucena v této oblasti investovat. Celková hodnota investic se odhaduje na 5,6 mld. USD v průběhu dalších 25 let.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Během krize se výrazně projevila potřeba potravinové soběstačnosti a Srbsko se proto rozhodlo ve vyšší míře podporovat modernizaci zemědělské a potravinářské výroby. Zde se ukazují příležitosti jak při budování nových farem a zakládání nových chovů, tak i při zavádění nových technologií na skladování a zpracovávání ovoce, zeleniny, masa, mléka a další zemědělské produkce.

Kromě toho je srbský trh zajímavý i pro český export sušeného mléka, piva a výrobků zdravé výživy. Potenciál zde mají také dodávky produktů pet food a krmiv a také různých produktů genetiky rostlin, plemenářství a semenářství.

Srbská republika jako kandidátská země EU může čerpat prostředky z předvstupního programu IPARD II a srbští zemědělci tak mohou žádat například o dotace na nákup traktorů a další zemědělské mechanizace, která je v Srbsku poměrně zastaralá.

V roce 2021 může Srbsko z předvstupních fondů EU získat pro zemědělství až 40 miliónů EUR. Kromě těchto finančních prostředků mělo do zemědělství v roce 2021 přitéct i cca 13,6 mil. EUR ze státního rozpočtu. S obdobnými částkami se počítá i pro roky 2022 a 2023.

Železniční a kolejová doprava

S modernizací dopravní infrastruktury nepřímo souvisí i modernizace vozového parku dopravců. Srbsko postupně obnovuje vozový park pro osobní i nákladní dopravu. Stávající vozový park z velké části již dlouho přesluhuje svou standardní dobu technické i morální životnosti, a lze tedy očekávat nejen nákupy nových, ale (kvůli složité hospodářské situaci) i ekonomicky zajímavější modernizaci stávajících dopravních prostředků.

Město Bělehrad například připravuje vypsání výběrového řízení na dodávku kloubových autobusů, elektrobusů, tramvají a trolejbusů. Příležitosti na subdodávky pro MHD by mohly být i v souvislosti se zahájením výstavby metra.

Velvyslanectví ČR v Bělehradě
e-mail: commerce_belgrade@mzv.cz
www.mzv.cz/belgrade