Srbské hlavní město Bělehrad má celkem 55 km dvoukolejných tratí a tramvajová síť zahrnuje 542 stanic. Celkový vozový park má 240 tramvají, z nichž v provozu je cca 130 strojů. Do roku 2033 město hodlá nakoupit 130 tramvají a 154 trolejbusů. Průměrný věk tramvají, které v současné době zajišťují městskou dopravu, je 35 let, trolejbusy jsou v průměru 13 let staré. V dlouhodobém plánu je dále výstavba čtyř nových tramvajových vozoven. Na základě detailní analýzy zohledňující ekonomické i technické aspekty se město přiklání k variantě nakoupit nové tramvajové soupravy, a nikoliv řešit modernizaci tramvajové dopravy formou renovace stávajících souprav, což bylo původně zvažováno.    

O úspěších v získávání zakázek pro srbské partnery bude do velké míry rozhodovat i množství lokalizace výroby a silný místní partner. Zde je možné velice přínosně hodnotit aktivity vybraných českých firem, které započaly konkrétní projekty s významným průmyslovým parkem MIND u města Kragujevac. Propojení českého know-how s místním partnerem disponujícím výrobními kapacitami vytváří konkurenční výhodu, na kterou srbští partneři slyší.  

Dvě francouzské firmy se budou společně s čínskými partnery podílet na výstavbě bělehradského metra. Francouzi budou dodávat zařízení metra, tedy vlaky a elektromechanické subsystémy a čínská společnost bude provádět stavební práce. Výstavba metra je v současné době ve zpoždění, zejména kvůli prioritizaci projektu EXPO 2027 ze strany státu. Proto se původní plány zprovoznit alespoň část metra do roku 2030 nezdají pravděpodobné. Potenciál pro české firmy je bezesporu v oblasti subdodávek, a to zejména pro technologickou část, popřípadě pro vlastní kolejová vozidla, podvozky, elektromechanické systémy apod.  

Z plánovaných projektů s cílem regionální propojenosti a lepší provázanosti celé evropské železniční transportní sítě má nejvyšší prioritu rekonstrukce železničního koridoru X, na kterém se podílí stavební společnosti z Číny i EU. Mimořádným projektem je například železniční rychlostní trasa Bělehrad – Budapešť v délce 350 km (183 km v Srbsku, 167 km v Maďarsku). Celková hodnota této hlavní železniční trati přes Srbsko, která by měla spojit řecký přístav Piraeus s Budapeští, je odhadována na cca 3 mld. USD. Projektovaná rychlost vlaků je 200 km/h a cesta z Bělehradu do Budapešti bude trvat pouhé 2,5 hodiny. Zprovoznění tohoto spojení je v plánu v průběhu roku 2026. 

Dokončení vysokorychlostní železnice Bělehrad-Budapešť spolu s již zavedenou nákladní a očekávanou osobní dopravou představuje silný impuls pro regionální propojení a otevírá prostor pro obnovení přímého vlakového spojení na trase Bělehrad-Praha. Česká strana v tomto směru vede s partnery konkrétní jednání, doposud ale nejsou přesně stanovená data.  

Srbsko realizuje i jiné projekty na hlavních i regionálních tratích. Jedním z dalších významných projektů je rovněž modernizace 100 km trati Bělehrad – Niš či Niš – Dimitrovgrad. Plánovaná výstavba vysokorychlostní železniční tratě z Bělehradu do Niše by měla být dokončena v roce 2029. Město Niš se stane významným dopravním uzlem na trase spojující Vídeň a Istanbul. Z dalších srbských plánů je třeba upozornit na záměr lépe propojit a modernizovat železniční spojení s Bosnou – to zejména kvůli snahám o lepší přístup po železnici do chorvatského přístavu Ploče. S těmito plány souvisí i potřeba Bělehradu obnovit svoje portfolio nákladních vlaků a lokomotiv.

EXPO 2027 je samostatnou kapitolou a referenčním bodem, ke kterému mnoho investic směřuje. Předpokládá se, že výstavu navštíví až 4 miliony účastníků. EXPO areál zahrnuje 250 ha půdy, od září 2026 je v plánu první stěhování do EXPO vesnice, od října poté budou účastnické státy přebírat své výstavní plochy. Areál zahrnuje veletržní komplex, rezidenční komplex – EXPO vesnici (1500 bytů), i národní stadion stavěný pro 52 200 diváků.  

Česká republika potvrdila svoji účast na EXPO, nyní se počítá se stavbou středně velkého pavilonu. Za přípravu je zodpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v koordinaci s Ministerstvem zahraničí. Implementátorem projektu je CzechTrade. Celá koncepce se opírá o zastřešující téma „Play for Humanity“. Výstava, která proběhne od 15. května do 15. srpna 2027, bude oslavou sportu, hudby a radosti z pohybu. 

Projekt může být také zajímavý pro řadu českých firem podílejících se na stavbách výstavních pavilonů. Více informací zde.   

Mimo uvedeného velkolepého plánu, je vhodné zmínit, že v posledních letech v Bělehradě vzniká řada velkých rezidenčních developerských projektů, jako například:  

• Marina Dorćol – česká společnost SEBRE začala s výstavbou první fáze developerského projektu Marina Dorćol, který předpokládá výstavbu urbanistického celku na břehu Dunaje v docházkové vzdálenosti od centra Bělehradu. V projektu (76 000 m²) se počítá s revitalizací stávajícího přístavu, vytvořením parku kolem původní železniční tratě a vybudováním bytových domů, které budou propojeny s nábřežím a kde se bude nacházet veškerá občanská vybavenost. Po dokončení první fáze, plánovaném na třetí čtvrtletí 2028, se tak poblíž historického centra Bělehradu objeví 263 nových rezidenčních jednotek, 430 parkovacích míst určených pro obyvatele komplexu, komerční prostory o celkové rozloze 5 000 m² a dalších 100 parkovacích míst vyhrazených pro návštěvníky.
• Belgrade Waterfront – prostorově největší projekt v centru Bělehradu na pravém břehu Sávy, zahrnující 10 000 bytových jednotek a 2 000 kanceláří na 180hektarovém pozemku. Smlouvu o realizaci projektu v hodnotě cca 87,5 mld. CZK (3,5 mld. EUR) podepsali v dubnu 2015 zástupci srbské vlády a developerská společnost ze Spojených arabských emirátů. Vláda Srbska je vlastníkem 32 % společnosti „Bělehrad na vodě“, zatímco zbývající podíl vlastní arabští investoři.  Vedle obchodního centra „Galerija“, největšího obchodního centra v jihovýchodní Evropě, dominantu areálu a celého Bělehradu tvoří „Kula Beograd“, 42 patrový mrakodrap, vysoký 168 m. Je to zároveň hotel a nejvyšší obytná budova v Srbsku se 190 hotelovými pokoji v prvních devíti podlažích, v dalších patrech jsou luxusní byty a na vrcholu věže restaurace s panoramatickou vyhlídkou.  
• Avala (se zapojením české firmy SEBRE) – filmová studia v Srbsku, založená již v roce 1946 jako první studio v poválečné Jugoslávii. Český investor přichází s plánem, jak vrátit filmové studio mezi hlavní centra filmové produkce v Evropě, tedy na místo, kam Avala Film patřil do 90. let minulého století. Celý areál čítá více než 40 tisíc m². Zastaralé nebo nefunkční budovy budou kompletně modernizovány. Projekt obdržel v prosinci 2019 statut „Projekt výjimečné důležitosti pro Srbskou republiku“. Investice do filmových studií je spojena s projektem na rezidenční čtvrť s důrazem na vysokou kvalitu životního prostředí. Autorem obytné zóny je významný český architekt Stanislav Fiala. Developerský projekt počítá s výstavbou cca 3 000 bytů pro 8 000 lidí (včetně školy, školky a zdravotního střediska). 
• V Bělehradě staví i další dvě významné české developerské společnosti UDI Group a Domoplan.  

Česká stopa je v Srbsku velmi dobře viditelná rovněž v investicích do nákupních center. Jedna z největších realitních společností ve střední Evropě, CPI Property Group, v současné době významně rozšiřuje investice do svých nákupních center v Srbsku. Těchto maloobchodních míst je nyní v této západobalkánské zemi 14, přičemž neustávají  práce na zvětšení jejich nákupních ploch. Nejrozsáhlejší ze srbských nákupních parků této společnosti se nachází v Subotici, kde zákazníci mohou najít i obchody několika dalších českých firem.  

Dále v oblasti kancelářských prostor bylo v Bìlehradì zahájeno nìkolik projektù s nájemci, kterými jsou především velké nadnárodní společnosti. V tomto segmentu je bezesporu velký potenciál i pro české firmy. Ačkoli je poptávka po moderních logistických zařízeních v Srbsku stále poměrně málo rozvinutá, tento segment trhu získává na sofistikovanosti a roste výstavba nájemních objektù.  

V posledních letech se země výrazně posunula směrem k digitalizaci, rozvoji umělé inteligence, biotechnologií a rozvoji ICT služeb, které se staly jedním z největších exportních odvětví, spolu s ocelářským, automobilovým a zemědělským průmyslem. Tyto společnosti se zabývají vývojem softwarových řešení pro řadu průmyslových odvětví, včetně zemědělství, zdravotnictví a zkušebnictví, jakož i pro cloudové aplikace a platformy kybernetické bezpečnosti, online hry a provoz call center zaměstnávajících pracovní sílu s různou úrovní dovedností. V roce 2025 dosáhl vývoz ICT služeb rekordní hodnoty 4,55 miliardy eur, což představuje navýšení o 10% oproti roku 2024 a více než deseti násobný nárůst oproti roku 2012. ICT sektor nyní tvoří přibližně 7 % HDP a zaměstnává přes 115 000 lidí, přičemž největší část příjmů pochází ze služeb (93,8 procenta celkových příjmů), z nichž téměř polovinu, tedy 47,7 procenta příjmů, tvoří počítačové programování a poradenské činnosti.  

Jednotlivé rozvojové programy, které by mohly být v budoucnu realizovány v Srbsku za spoluúčasti českých společností, byly definovány celkovou strategií jako oblasti Smart Living, Smart People, Smart Economy, Smart Mobility, Smart Environment, Smart Governance a Smart Communication. Konkrétní příklady, o které se nyní zajímají srbští partneři v České republice, jsou například projekty elektronických portálů občana, digitální dual projekty měst pro plánování rozvoje, autonomní doprava, chytré parkování, požární senzorika, chytré a úsporné venkovní osvětlení, městské inovátorské startupy, atd.     

Srbský stát plánuje do roku 2026 do vývoje umělé inteligence investovat 100 milionů eur. Ve dnech 3. a 4. prosince 2024 proběhl v Bělehradě summit GPAI, v rámci kterého byla podepsána deklarace o umělé inteligenci. Cílem deklarace je podpořit inovativní využití umělé inteligence, využití umělé inteligence v oblasti duševního vlastnictví a v překonání rozdílů mezi rozvinutými a méně rozvinutými zeměmi.  

Srbsko se také zařadilo mezi světové lídry v oblasti digitální správy. Podle World Bank GovTech Maturity Indexu se v roce 2025 umístilo na 6. místě na světě a na 2. místě v Evropě, což potvrzuje jeho schopnost poskytovat moderní e-Government služby. Digitální portály nyní využívá více než 2,6 milionu občanů a stát rozšiřuje aplikace AI do zdravotnictví, veřejné správy i vzdělávání. 

Srbsko už disponuje dvěma, a do konce roku 2026 se plánuje pořízení třetího superpočítače, který dále posílí rozvoj umělé inteligence, vědy, inovací a digitální ekonomiky a bude k dispozici vědecké komunitě, startupům, podnikům a státním institucím. Dvě vysoce kvalitní datová centra jsou umístěny v Bělehradě a Kragujevaci, a hostují komerční data pro společnosti jako Oracle a IBM a zajišťují tak bezpečnost dat občanů i firem.   

Úřad pro IT a eGovernment ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN (UNDP) představil interaktivní mapu ekosystému umělé inteligence v Republice Srbsko, která na jednom místě zobrazuje všechny klíčové aktéry formující rozvoj umělé inteligence v Srbsku a jejich iniciativy. 

Mezinárodní specializovaná výstava EXPO, která se má v Srbsku konat v roce 2027, je dalším podnětem k podpoře rozvoje IT sektoru. Plánem je totiž tuto světovou výstavu plně digitalizovat – uplatnit nejnovější technologie, drony, létající taxíky, autonomní vozidla, apod.   

Do konce roku 2026 je plánováno dokončení výstavby kampusu BIO4 – multidisciplinárního výzkumného inovačního centra, ve kterém bude, podle slov bývalé předsedkyně vlády A. Brnabić, působit 1 400 profesorů, výzkumných pracovníků, 4 000 studentů, více než 1 000 doktorandů a 300 nejmodernějších laboratoří. V rámci kampusu BIO4 například bude probíhat práce na nejinovativnější terapii pro léčbu roztroušené sklerózy, kterou provádí srbský Ústav pro aplikaci jaderné energie spolu se Švýcarskou společností „Swiss Rockets“.   

Podle analýzy aliance NALED (Národní aliance pro místní a ekonomický rozvoj) chybí Srbsku stále investice do výzkumu a vývoje (aktuálně pouze 0,94 % HDP). Aktuální návrh strategie vědy, technologického rozvoje a inovací na období 2026 až 2030 počítá s navýšením celkové alokace na vědu do roku 2029 o 10 procent (1,1% DPH). Srbsko se také zařadilo mezi světové lídry v oblasti digitální správy.

Roste také význam srbské startupové scény, přičemž řada společností již úspěšně realizovala pilotní řešení v celé řadě průmyslových oborů. Startupová scéna v Srbsku se rozvíjí zejména v technologických parcích v Bělehradě, Novém Sadu, Niši a Čačaku, které sdružují více než 250 firem a výzkumných center. Přestože roste počet inovativních projektů, hlavní výzvou zůstává nedostatečná orientace na globální trh a finanční udržitelnost.

V roce 2025 vykázal srbský herní průmysl celkové příjmy ve výši 222 milionů eur. Některé z předních světových společností mají v Srbsku svá největší zastoupení, včetně společností Wargaming, Playrix a Sperasoft. Hlavními centry vývoje videoher jsou Bělehrad, Novi Sad a Niš a mezi tři nejvýznamnější oblasti z hlediska zaměstnanosti patří programování, umělecké profese a kontrola kvality.

I přes růst tržeb se však dynamika vývoje her mění. V roce 2025 bylo vydáno o polovinu méně her než v předchozím roce, ale počet projektů ve vývoji zůstal stabilní, což naznačuje rostoucí zaměření na složitější a dlouhodobější projekty.